24 C 46/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , anonymizováno , země obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení , CSc. sídlem adresa pro zaplacení částky 909 290 Kč s přísl. <b>I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně povinný díl ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,05% z této částky ode dne následujícího po dni, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl synem pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne [datum] (dále také jen„ zůstavitel“). Žalovaná byla druhou manželkou pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a není matkou žalobce. Pozůstalost po panu [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byla projednána pod sp. zn. [spisová značka]. Zůstavitel zanechal závěť a listinu o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou dne [datum], pod běžným číslem [spisová značka], [spisová značka], podle které je povolána dědičkou veškerého majetku žalovaná a náhradními dědici jsou povolána vnoučata zůstavitele, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Zároveň zůstavitel v předmětné listině o vydědění vydědil [anonymizováno] své syny, tedy žalobce a syna [celé jméno svědka] O existenci závěti a listiny o vydědění se žalobce a jeho bratr [celé jméno svědka] dozvěděli teprve v průběhu dědického řízení, a to teprve po nahlédnutí jejich právní zástupkyně do předmětného dědického spisu dne [datum]. Do té doby neměli o existenci závěti a listiny o vydědění žádné tušení a o možnosti jejich vydědění žádné, byť sebemenší náznaky, a to jak ze strany otce, tak zbytku rodiny. Dne [datum] žalobce a jeho bratr zaslali soudnímu komisaři JUDr. [jméno] [příjmení], notáři, přípis, ve kterém neuznali své vydědění a vznesli nároky na povinný díl z pozůstalosti. Zůstavitel jako důvod vydědění uvedl, že„ můj syn [celé jméno žalobce] o mě trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Můj syn [jméno] se ke mně chová krajně nepřátelsky, vede proti [právnická osoba] – [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], kterou jsem založil v roce [rok], soudní spor a v rozporu s dobrými mravy svým jednáním způsobuje této společnosti újmu. Zejména bez mého vědomí porušil obchodní tajemství této společnosti a také společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] – např. odcizil a užívá know – how těchto společností, též jejich firemní klientelu a parazituje na pověsti těchto společností, jejich výrobcích a službách.“ Žalobce neuznává uvedené důvody vydědění a namítá, že důvody vydědění neodpovídají skutečnosti, a tudíž ani nejsou dány zákonné podmínky pro vydědění zůstavitelem. Žalobce byl s otcem až do jeho smrti v pravidelném kontaktu, vozil jej na lékařské prohlídky, na setkání s bývalými zaměstnanci, navštěvoval jej pravidelně (jednou až dvakrát týdně) v jeho domě v [obec], obstarával mu léky, zajišťoval nákupy, zakoupil nový invalidní vozík z důvodu omezenému pohybu otce, a i jinak mu byl kdykoliv a jakkoliv nápomocný a přáním otce se snažil vždy vyhovět. Stejně tak otci a žalované pomáhala manželka žalobce paní [příjmení] [jméno]. Otec prodělal dvě operace kyčlí, dále přibližně v roce [rok] operaci [anonymizováno] ve [příjmení] nemocnici, následně pobýval v lázních [obec], v r. [rok] další operaci srdce ve [příjmení] nemocnici, v roce 2015 [číslo] prodělal otec mozkovou příhodu a byl hospitalizován v nemocnici v [obec]. Po dobu těchto hospitalizacích žalobce, i se svojí manželkou, otce pravidelně navštěvovali, zajišťovali otci nákupy do nemocnice, plnili jeho přání a rovněž otci pomáhal v jeho pracovních věcech. Ve všech případech byla rovněž nutná následná domácí péče o otce. Tuto následnou domácí péči žalobce jednak pomáhal zařizovat u pečovatelské služby a jednak ji rovněž vykonával osobně, i se svojí manželkou. Navíc v době nepřítomnosti žalované byly mezi žalobcem, jeho manželkou a dalšími členy rodiny, nastaveny pravidelné každodenní rozpisy péče o otce. Žalobce byl rovněž v pravidelném kontaktu s pečovateli z pečovatelské služby apod. Pravidelný kontakt a zájem žalobce o otce dosvědčuje rovněž e-mailová a SMS komunikace mezi žalobcem a žalovanou. Tyto skutečnosti navíc žalovaná potvrdila i osobně při jednání v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení], notáře dne [datum], neboť uvedla, že žalobce se s otcem stýkal, navštěvoval jej, pořídil mu vozík apod. Žalobce jako fyzická osoba ani jako zástupce právnické osoby [právnická osoba], [IČO], jejímž je jediným jednatelem a společníkem, nikdy nevedl žádný soudní spor proti otci či [právnická osoba], s.r.o.. Jediný soudní spor, který kdy existoval, byl soudní spor vyvolaný naopak ze strany [právnická osoba], s.r.o., [IČO] proti společnosti [právnická osoba], [IČO], o ochraně obchodní firmy. Naopak, zůstavitel a žalovaná převedli na žalobce své obchodní podíly ve [právnická osoba], spol. x [právnická osoba], [IČO], a to na základě úplatné Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum] Tato skutečnost mimo jiné dokazuje, že zůstavitel s žalobcem byli v kontaktu, a to jak osobním, tak pracovním, a nakonec zůstavitel (a žalovaná) na žalobce tuto svoji firmu převedl. Na jednání v notářské kanceláři dne [datum] žalovaná uvedla, že zůstavitel závěť sepsal v době, kdy byl na žalobce„ rozzloben“, protože jej poslal do insolvence. K tomu žalobce uvádí, že toto tvrzení žalované se nezakládá na pravdě, neboť žalobce zůstavitele - otce do insolvence neposlal. Jednalo se o [právnická osoba], s.r.o., [IČO], která byla v insolvenci. Žalobce na společnost insolvenční návrh nepodal, nýbrž se k řízení připojil jako další věřitel, kterých bylo celkem [anonymizováno], a to z důvodu neuhrazených závazků ze strany [právnická osoba], s.r.o. vůči němu. Žalobce tedy měl vůči společnosti legitimní pohledávku, kterou uplatnil přihláškou do konkurzu společnosti. Tato skutečnost byla otcem vnímána negativně, nicméně si to s otcem později vysvětlili a jejich osobní vztah fungovat nepřestal, o čemž svědčí mimo jiné pozdější převod společnosti [právnická osoba] na žalobce. Žalobce považuje své vydědění za neplatné, namítá, že důvody vydědění nejsou dány. Žalobce vydědění otcem velmi překvapilo a zaskočilo, neboť považuje své vztahy s otcem za funkční a plnohodnotné. Povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti a činí alespoň 1/4 zákonného dědického podílu, který v daném případě představuje 1/3, tedy povinný díl činí dle názoru žalobce [číslo] z [částka], tj. [částka].

2. Původní žalovaná [jméno] [příjmení], po zahájení řízení zemřela, na její místo do řízení vstoupily její právní nástupci, a to dcera [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] syn [celé jméno původního účastníka] [celé jméno původního účastníka] v průběhu řízení s žalobcem uzavřel dohodu, proto žalobu vzal proti tomuto žalovanému žalobu co do částky [částka] zpět. K věci žalované uvedly, že ji považují za nedůvodnou a navrhly ji zamítnout. Žalované považují rozhodnutí Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] o vydědění obou synů za správné. [příjmení] týkající se [právnická osoba] – [právnická osoba] žalobce bagatelizuje, insolvenční řízení tam probíhalo za aktivní účasti žalobce. Žalobkyně dále uplatnily na žalobci vzájemný návrh ve výši [částka] každá, a to z titulu pohledávky za žalobcem vzniklé ze smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba], spol. s.r.o., vzniklé neuhrazením kupní ceny obchodního podílu. K tvrzenému promlčení žalované uvedly, že pohledávka promlčena není, neboť ji žalobce uznal při jednání u notáře JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], v průběhu dědického řízení sp. zn.: [spisová značka]. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že vydědění není po právu, navrhly žalované započíst na povinný díl potomka to, co se mu dostalo během života zůstavitele při začátku a rozjezdu podnikání s tím, že hodnota obchodního podílu [právnická osoba], spol. s.r.o. značně převyšovala kupní cenu, za kterou žalobce společnost od zůstavitele a matky žalovaných odkoupil. <i>3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:</i> 4. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že po celou dobu byly vztahy mezi bratrem a otcem dobré, že ani nezaznamenal žádný pokles, naopak, v období, kdy byl otec nemocný, tak se o něj bratr poměrně intenzivně staral, byly tam potíže spíš ze strany otcovy manželky, která jim měla snahu bránit ve styku s otce a jejich aktivitu potom uvítala až v době, kdy byl otec nemocný. Otec měl nejdříve infarkt, to si svědek vybavuje, že se pak za ním někde v [obec] stavoval, ale neví přesně, v jakém to bylo období, asi po [anonymizováno] letech se potom u otce začaly projevovat příznaky, jako že zapomínal a určité stavy zmatenosti, to potom svědek ví, že často bratr pro něj zajišťoval dopravu k lékaři, nebo ho tam vezl osobně s tím, že svědek pracuje v sociálních službách a v tomto mu byl nápomocen radou. Dále k dotazu soudu, zda je svědkovi známo, jak se stýkal bratr s otcem, svědek uvedl, že se museli stýkat pravidelně, že pokud je mu známo, většinu lékařských vyšetření a dopravu na tyto buďto zajišťoval bratr, nebo tam otce vozil, potom když jezdil v [obec] na rehabilitace, tak tam se u něj střídali, k tomu, jak je to svědkovi známo uvedl, že třeba seděl s bratrem někde v restauraci a do toho volala paní [příjmení] a zadávala bratrovi úkoly, kam má otce dovést nebo co má zařídit a tehdy i bratr potom i třeba hovořil, co zařizoval a co se s otcem děje, tzn. má informace od bratra tzv. z první ruky, protože svědek bydlí dále od [obec] a bratr tu péči o otce iniciativně převzal a bylo to spíše na jeho bedrech. O tom, že otec sepsal listinu o vydědění, se dozvěděl až po otcově smrti, do té doby to vůbec netušil a ani by ho to v té době nenapadlo. O obchodních sporech mezi žalobcem a jeho otcem svědkovi není nic známo, o to se nezajímal, protože se ho to vůbec netýkalo, ale že žádné změny ve vztahu mezi otcem a bratrem nepozoroval, při setkáních byla vždy atmosféra přátelská. K dotazu, jaký měl vztah bratr s paní [příjmení], svědek uvedl, že v té poslední době se ona na něj hodně obracela Dále k dotazu zástupkyně žalobce, pokud svědek byl původně účastníkem i v tom sporu o neplatnost vydědění, proč potom není účasten i na této žalobě, uvedl svědek, že ho silně traumatizovalo a silně se ho dotklo, že žalovaná přizvala do sporu jeho děti, což ho zděsilo a rozhodně nechtěl nic takového opakovat, proto se potom již dalšího soudního sporu odmítal účastnit. K dotazu soudu, jaký měl vztah s paní [příjmení], uvedl svědek, že tam vždycky vnímal nátlak z její strany, že se ho snažila očernit, i před jeho dětmi, na společných rodinných setkáních, což nechápal, bylo to tedy pro něj trapné to potom vysvětlovat a napravovat. Dále k dotazu, zda je svědkovi známo, zda se o otce staral kromě bratra ještě někdo jiný, svědek uvedl, že ano, starala se o něj i bývalá manželka bratra, to věděl, s bratrem si v té době často telefonovali, protože chtěl svědek vědět, jaký je zdravotní stav otce a ví o tom, že se o něj starala i bývalá manželka pana žalobce, že kdy třeba on nemohl, že někam něco zařizovala, že jí třeba prosil, aby někam zajela, nebo něco zařídila a že ví, že toto se často i dělo. K dotazu zástupkyně žalobce, zda probíhaly nějaké rodinné oslavy a zda se jich účastník účastnil, uvádí, no že nejdříve ano, ale že pak přes skrz ty tlaky to přestal navštěvovat, protože paní [příjmení] se do něj pořád navážela, přestal tam kvůli tomu nakonec docházet, bratr si myslí, že se těchto rodinných akcí účastnil stále, on tam potom již nechodil, protože tatínek tam byl v pasivní roli, oni se třeba o něčem bavili a vstoupila do toho paní [příjmení], a toto potom přestal vyhledávat. K dotazu, zda si svědek myslí, že otec měl důvod ho vydědit, uvedl svědek, že mu to přijde, že to je naprostý nesmysl, přijde mu to absurdní, to, co sepsal o vydědění a vedlo ho to k pochybnostem o to, zda vůbec věděl, co podepisuje, přijde mu absurdní, že by něco takového sepsal, a potom se s nimi normálně stýkal. K dotazu zástupkyně žalobce, jak si svědek vysvětluje, že v té listině o vydědění byly, jako náhradní dědici, povolány jeho děti, tedy děti svědka, vyjma jednoho, uvedl, že toto vůbec nechápe, že tam prostě jedno dítě, jeden chlapec byl vynechán, že i toto ho vedlo k závěrům ohledně toho, zda otec věděl, co podepisuje. K dotazu soudu, zda pokud svědek uváděl, že otec začal mít problémy s pamětí a orientací, zda si je schopen vybavit, kdy to bylo, jak dlouho před smrtí, uvádí svědek, že vůbec, že má problém i zařadit časově, kdy otec zemřel, a toto není schopen uvést. K dotazu, zda s bratrem uvažovali o tom, že by do budoucna svědek mohl se nějak spoluúčastnit podnikání na společnosti žalobce, uvádí svědek, že už to tady uváděl, že toto se ho vůbec netýkalo, a že o pracovních věcech se s bratrem vůbec nebavil.

5. Z protokolu z jednání ve věci [spisová značka], dne [datum rozhodnutí], projednání pozůstalosti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], vyplývá, že zůstavitel zanechal závěť a listinu o vydědění, kdy jako jediná dědička je povolána pozůstalá manželka [jméno] [příjmení]. Ta k námitkám neplatnosti vydědění vznesených ze strany [jméno] a [jméno] [příjmení] uvedla, že zůstavitel v době sepsání listiny o vydědění byl na syna rozzloben, protože jej poslal do insolvence, [příjmení] [jméno] se dále s otcem stýkal cca jednou za 14 dní, navštěvoval jej, pořídil mu vozík.

6. Z usnesení notáře, JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] bylo zjištěno, že obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění manželů zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] dosáhla částky [částka], když čistá hodnota po zůstaviteli byla stanovena částkou [částka].

7. Z usnesení notáře, JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: 36 [spisová značka] bylo zjištěno, že jediné dědičce ze závěti, pozůstalé manželce [jméno] [příjmení] bylo potvrzeno dědictví s tím, že součástí dědictví byl podíl o velikosti ½ pohledávky za [celé jméno žalobce] z titulu smlouvy o převodu obchodního podíle ve [právnická osoba], spol. s.r.o, [IČO].

8. Z protokolu o jednání před Krajským soudem v Praze ve věci [spisová značka], dne 19.2.2015, bylo zjištěno, že navrhujícím věřitelem byla společnost [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba] [IČO].

9. Z emailové a SMS komunikace mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalovaných vyplývá, jakým způsobem a jak intenzivně se žalobce podílel na péči o otce (č.l. 138-158).

10. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] – jeřáby s.r.o., [IČO], bylo zjištěno, že společníky společnosti byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce], oba vlastnili obchodní podíl o velikosti 50%.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o., [IČO], bylo zjištěno, že společníkem a jednatelem společnosti byli původně Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], následně se stal žalobce společníkem a jednatelem společnosti, tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum].

12. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že žalobce je jednatelem a jediným společníkem společnosti.

13. Z notářského zápisu [spisová značka], NZ [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že předmětem notářského zápisu bylo prohlášení o vydědění, které provedl Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], vyděděnými byli synové [jméno] [celé jméno svědka]. U žalobce uvedl jeho otec jako důvod vydědění, že„ syn [jméno] se k němu chová nepřátelsky, vede proti [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], soudní spor a v rozporu s dobrými mravy svým jednáním způsobuje této společnosti újmu. Bez vědomí Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] porušil obchodní tajemství této společnosti a také [právnická osoba], spol. s.r.o., odcizil a užívá know-how těchto společností, též jejich firemní klientelu a parazituje na pověsti těchto společností, jejich výrobcích a službách“.

14. Zástupkyně žalobce navrhla zástupci žalovaných dopisem ze dne [datum] mimosoudní dohodu, kterou by se právní předchůdkyně žalovaných zavázala vyplatit žalobci částku ve výši [částka] odpovídající povinnému dílu dědictví po zemřelém otci žalobce.

15. Dopisem ze dne [datum] oznámili Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], že se [právnická osoba] [příjmení] [jméno] nemají nic společného, jejich dřívější zaměstnanec [celé jméno žalobce] již nemá se společností nic společného a není oprávněn za ni jednat.

16. V dopise ze dne [datum] adresovaném žalobci mu otec sděluje, že narazil na skutečnost, že se žalobce snaží pomocí zavedeného jména [celé jméno žalobce] navázat kontakt s firmami, které byly dlouholetými klienty společnosti otce žalobce s tím, že pokud svého jednání žalobce nezanechá, pohrozil mu otec soudním sporem.

17. Dopisem ze dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba], zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] – [právnická osoba], že společnost zaslala omylem na účet společnosti částku ve výši [částka], která však měla být poukázána společnosti [právnická osoba] a vyzvala [právnická osoba] – [právnická osoba] k vrácení částky.

18. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že v řízení sp. zn.: [spisová značka], vedeném ve věci dlužníka [právnická osoba] – [právnická osoba], se domáhalo úhrady pohledávek celkem 18 věřitelů, celková výše vymáhaných pohledávek dosáhla částky [částka]. Mezi věřiteli byla ČSSZ, Finanční úřad, Kooperativa pojišťovna a.s., Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna a.s., Všeobecná zdravotní pojišťovna a mimo jiné i [celé jméno žalobce], [IČO] s pohledávkou ve výši 194 666,43 Kč.

19. Ze záznamu Úřadu průmyslového vlastnictví bylo zjištěno, že ochranná známka [celé jméno žalobce] jeřáby a její grafické znázornění bylo v platnosti pro [právnická osoba] – [právnická osoba] od [datum] do [datum], dnem [datum] je datována žádost o převod vlastníka.

20. Dne [datum] byla mezi Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jako převodci a žalobcem jako nabyvatelem uzavřena Smlouva o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba], spol. s.r.o., [IČO], za kupní cenu ve výši [částka] s tím, že kupní cena ve výši 500 000 Kč měla být splacena Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] v měsíčních splátkách po [částka] a kupní cena ve výši [částka] měla být [jméno] [příjmení] splacena do 14ti dnů od provedení zápisu změny v obchodním rejstříku.

21. Tvrzení, že společnost žalobce [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] zneužívala know-how společnosti jeho zemřelého otce a měla parazitovat na pověsti společnosti se žalované snažily prokázat seznamem vybraných referencí (č.l. 196-233).

22. Žalobce podal výpověď z pracovního poměru ve [právnická osoba], spol. s.r.o. dne [datum], z důvodu nesouhlasu se způsobem řízení podniku a nesouhlasu s kroky vedoucího managementu, výpověď byla za [právnická osoba], spol. s.r.o. téhož dne akceptována.

23. Z emailu ze dne [datum] od žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] vyplývá, že žalobce sdělil otci, že dosud pracoval pouze pro něj, ale že to takto nejde, v tabulce uvádí seznam faktur po splatnosti v částce celkem [částka]. Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] na to reagoval s tím, že je mu to trapné, ale že není schopen uhradit žalobcovi faktury. Následuje uznání dluhu [právnická osoba] – [právnická osoba], vůči [právnická osoba] [celé jméno žalobce], [IČO], datováno dnem [datum].

24. Soud neprovedl důkaz listinami na č.l. 246-247, které byly předloženy v reakci na výslech svědka [celé jméno svědka], neboť soud provedení uvedených listinných důkazů nepovažovat za relevantní k předmětu sporu. Dále soud neprovedl k důkazu k listiny č.l. 249-260, neboť to považoval vzhledem k předmětu sporu za nadbytečné a procesně neekonomické. Soud dále neprovedl výslech svědků [příjmení] [jméno], a dále [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], ošetřovatele pana [příjmení] a zaměstnanců [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], neboť považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný jednak z výslechu svědka [celé jméno svědka] a dále zejména z předložené SMS a emailové komunikace žal obce a právní předchůdkyně žalovaných, paní [jméno] [příjmení]. <i>25. Podle ustan. § 1646 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život. Podle ustan. § 1650 obč. zák. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl, byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.</i> 26. V posuzovaném případě vydědil zůstavitel - otec žalobce notářským zápisem sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo], ze dne [datum]. Jako důvod vydědění otec žalobce uvedl, že„ syn [jméno] se k němu chová nepřátelsky, vede proti [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], soudní spor a v rozporu s dobrými mravy svým jednáním způsobuje této společnosti újmu. Bez vědomí Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] porušil obchodní tajemství této společnosti a také [právnická osoba], spol. s.r.o., odcizil a užívá know-how těchto společností, též jejich firemní klientelu a parazituje na pověsti těchto společností, jejich výrobcích a službách“. Zástupce žalovaných (právních nástupkyň - jediné dědičky – manželky zůstavitele, která v průběhu řízení také zemřela) pak jako důvod vydědění ve smyslu ustan. § [číslo] doplnil, že žalobce jednak otci neposkytl potřebnou pomoc v nouzi a dále jako důvod vydědění uvedl, že žalobce o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký by projevovat měl.

27. Vydědit lze nepominutelného dědice jen a výlučně z důvodů uvedených v občanském zákoníku. Výčet těchto důvodů je taxativní. Již neplatný občanský zákoník vyžadoval, pod sankcí neplatnosti, aby zůstavitel v listině o vydědění výslovně uvedl důvod vydědění (§ 469a odst. 3 věta za středníkem ObčZ 1964). Občanský zákoník již nadále nenutí zůstavitele, aby důvody, pro které vyloučil vyděděním nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl nebo jej v tomto právu zkrátil, explicitně uváděl v prohlášení o vydědění. Jak uvádí důvodová zpráva, zásadně není důvod k tomu, aby zůstavitel zdůvodňoval své rozhodnutí o vydědění v případech, kdy je ten důvod znám jak jemu, tak i vyděďovanému potomku. Takových případů je drtivá většina. Učiní-li prohlášení o vydědění v závěti, což je pravidlem, seznámí se s tím příliš mnoho lidí, a to třeba i dlouho poté, co důvod vydědění nastal a - např. při odsouzení vyděděného pro závažný trestný čin – upadl v zapomenutí. Účelem vydědění je zbavit nepominutelného dědice práva na povinný díl, nikoli ho denunciovat. Je tedy správné ponechat zůstaviteli na vůli, zda důvod vydědění uvede, či nikoliv. Podle občanského zákoníku je nutné k platnému vydědění prokázat existenci zákonného důvodu vydědění až ke dni smrti zůstavitele, což je podstatný rozdíl oproti předchozí právní úpravě, podle které byl pro posouzení platnosti úkonu vydědění rozhodný stav v době, kdy byl tento úkon učiněn a důvodem pro vydědění mohlo být pouze chování potomka předcházející vydědění. Neuvede-li zůstavitel (žádný) důvod vydědění, právo nepominutelného dědice na povinný díl zůstává zachováno, ledaže by se v soudním řízení proti tomuto dědici prokázala existence zákonného důvodu pro jeho vydědění (§ 1648). Jestliže zůstavitel vyslovil některý z důvodů vydědění (např. že mu nepominutelný dědic neposkytl potřebnou pomoc v nouzi), přesto je možné v řízení o pozůstalosti, resp. ve sporném řízení prokázat vůči takovému dědici i jiný zákonný důvod vydědění, neboť existenci zákonného důvodu vydědění je nutno prokázat až ke dni zůstavitelovy smrti (viz. komentář Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720), 1. vydání, 2015, s. 412 - 424: J. Svoboda).

28. Soud se tedy v průběhu řízení zabýval tím, zda jednak existovaly u žalobce tvrzené zákonné důvody vydědění ve smyslu ustan. § 1646 obč. zák. a dále, zda důvody vydědění existovaly v okamžiku smrti zůstavitele – otce žalobce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že ani jeden z tvrzených důvodů pro vydědění žalobce (ani žádný další) prokázán nebyl. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bratra žalobce, jednoznačně vyplynulo, že svědek přestože se s otcem i bratrem příležitostně stýkal, nikdy si nevšiml, že by došlo k narušení vztahu mezi otcem a bratrem. Svědek potvrdil, že bratr se účastnil rodinným setkání i poté, co se jich svědek účastnit přestal a v době, kdy otec začal mít vleklé zdravotní problémy, mu pomáhal a pečoval o něj. Ohledně důvodů vydědění pak výslovně uvedl, že má pochybnost o tom, v jakém zdravotním stavu otec listinu o vydědění podepsal a zda si byl vědom důsledků svého jednání, neboť v závěru života trpěl zmateností. Přestože u svědka [celé jméno svědka], který je bratrem, žalobce, by bylo možno v obecné rovině pochybovat o objektivitě jeho svědectví vzhledem k jeho blízkému příbuzenskému vztahu k žalobci, což ostatně žalované také namítaly, soud konstatuje, že nic z obsahu výpovědi svědka, ani z jeho chování před soudem tomu nenasvědčuje a soud dospěl k závěru, že výpověď svědka je věrohodná, a to minimálně pokud svědek vypovídal o tom, jak bratr pečoval o otce. S tím pak jednoznačně koresponduje i emailová a SMS komunikace mezi žalobcem a manželkou otce žalobce (právní předchůdkyní žalovaných), z níž vyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu se žalobce o otce staral, vozil jej do lékařských zařízení, pořídil mu invalidní vozík atd.

29. Co se týče obchodních sporů, které mezi sebou žalobce a jeho otec měli, k tomu soud uvádí, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce se jako podnikatel, který má povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, toliko připojil k insolvenci nařízené na obchodní společnost, jejímž společníkem byl otec žalobce a [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně žalovaných) jako jeden z [anonymizováno] věřitelů. Uvedenou skutečnost rozhodně nelze podle názoru soudu považovat za zákonný důvod pro vydědění potomka, neboť se jednalo o vztah mezi podnikateli v rámci výkonu jejich podnikatelské činnosti, proto soud zamítl jako nadbytečné další důkazy navrhované žalovanými, a to zejména znalecký posudek na ocenění podniku otce žalobce. Nadto bylo prokázáno, jak již soud uvedl shora, že v pozdější době žalobce a jeho otec neshody, ke kterým mezi nimi v rámci podnikatelské činnosti překonali, dále se stýkali a v závěru života poskytoval žalobce svému otci pomoc a péči. Vzhledem k tomu, že zjištěný skutkový stav považoval suud za dostatečně prokázaný, neprováděl již dokazování prostřednictvím výpovědi dalších svědků, jak žalobce navrhoval, neboť to považoval za nadbytečné.

30. Zároveň soud konstatuje, že nebylo nijak prokázáno, že by žalobce od otce za jeho života obdržel takové majetkové hodnoty, které by bylo možno započítat na povinný díl, jak navrhovaly žalované.

31. Pokud pak žalobce vznesl námitku promlčení nároku žalovaných, které navrhly k započtení neuhrazené splátky kupní ceny za převod obchodního podílu, které měl podle smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] – [právnická osoba] platit žalobce, domnívá se soud, že k promlčení skutečně došlo. Splatnost poslední splátky kupní ceny za převod obchodního podílu totiž nastala [datum], promlčecí doba tedy uplynula uběhnutím 3 roků, tedy dnem [datum], avšak kompenzační námitka byla žalovanými uplatněna až [datum], tedy v době, kdy již byla pohledávka promlčena. Započtení pak dle názoru soudu není možné ani podle ustan. § 1989 obč. zák. (který v určitém případě započtení promlčené pohledávky připouští), neboť splatnost nároku žalobce na zaplacení povinného dílu nastává až rozhodnutím soudu, tedy není dosud splatná, kdežto pohledávka žalovaných na zaplacení dosud neuhrazených splátky kupní ceny za převod obchodního podílu byla již ke dni [datum] promlčena, tedy promlčenou pohledávku proti dosud nesplatné pohledávce započíst nelze.

32. Pokud žalované tvrdily, že pohledávka na zaplacení neuhrazené části kupní ceny za převod obchodního podílu byla řešena v rámci dědického řízení a z toho dovozují její uznání žalobcem, pak s tímto závěrem soud nesouhlasí, neboť nebylo prokázáno, že by v rámci dědického řízení žalobce učinil jakýkoliv právní úkon, jehož právním následkem by bylo uznání dluhu (tedy že by dluh výslovně písmeně uznal co do důvodu a výše).

33. Soud tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že k platnému vydědění žalobce nedošlo a je nutné respektovat skutečnost, že žalobce je jako potomek zůstavitele zůstavitelovým dědicem v první třídě dědiců a má právo na dědický podíl, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, když při stanovení výše povinného dílu vyšel z usnesení č.j. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla stanovena čistá hodnota pozůstalosti po otci žalobce.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 115 005 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 11 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., z částky 5 970 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. a dále z tarifní hodnoty ve výši 604 3855 Kč sestávající z částky 10 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., z částky 5 370 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.