24 C 46/2023
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-východ určil, že vlastníkem motorového vozidla je žalovaná, protože vlastnické právo k němu přešlo s uzavřením kupní smlouvy. Soud se opřel o § 1099 a § 2079 o.z., podle nichž převod vlastnického práva následuje s účinností smlouvy. Žalobkyně měla naléhavý právní zájem na určení vlastníka, protože bez rozhodnutí nelze provést změnu v registru vozidel. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 366 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena opatrovníkem pro řízení: celé jméno opatrovníka, sídlem adresa o určení vlastnického práva
I. Určuje se, že vlastníkem osobního vozidla tovární značka Toyota anonymizováno, VIN kód, registrační značka, rok výroby rok, je žalovaná celé jméno žalované.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 366 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že žalovaná je vlastníkem motorového vozidla tovární značky: Toyota anonymizováno, registrační značka, příjmení: anonymizováno, rok výroby rok (dále jen jako„ Vozidlo“). Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne datum kupní smlouvu na uvedené Vozidlo. Žalobkyně při podpisu této smlouvy zároveň žalované předala veškeré potřebné dokumenty k přepisu vozidla, tj. velký a malý technický průkaz a úředně ověřenou plnou moc pro přepis vozidla. Žalovaná však, i přes opakované výzvy, Vozidlo v registru vozidel na sebe nepřepsala. Při jednání soudu žalobkyně doplnila, že žalobkyni chodí výzvy a žaloby z České kanceláře pojistitelů k zaplacení povinného ručení, resp. k zaplacení příspěvků nepojištěných vozidel.
2. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl žalované ustanoven opatrovník pro toto řízení, a to z důvodu neznámého pobytu žalované.
3. Žalovaná ani její ustanovený opatrovník pro řízení se ve věci nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl vyzván. Opatrovník žalované pro řízení se současně na soudní jednání konané dne datum bez omluvy nedostavil, nezdůvodnil svoji nepřítomnost při soudním jednání a ani nežádal o odročení jednání, i když byl na jednání řádně předvolán. Z tohoto důvodu soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“).
4. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:
5. Z podepsané kupní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako stranou kupující soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou prodala žalované předmětné Vozidlo za smluvenou kupní cenu ve výši 45 000 Kč a žalovaná příjmení tímto od žalobkyně za dohodnutou kupní cenu koupila a přijmula do jejího vlastnictví. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy. Smluvní strany si sjednaly, že žalobkyně i žalovaná poskytnou veškerou nezbytnou součinnost potřebnou k provedení odhlášení Vozidla a přihlášení na žalovanou coby kupující.
6. Z předžalobní výzvy ze dne datum adresované žalované na adresu uvedenou v kupní smlouvě soud zjistil, že žalovaná byla tímto vyzvána k přepisu vlastnictví k Vozidlu v registru vozidel, neboť žalovaná i přes opakované urgence ze strany žalobkyně do tohoto dne přepis vozidla neuskutečnila.
7. Z podacího lístku vyplívá, že výše uvedená předžalobní výzva byla odeslána žalované dne datum.
8. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
9. Žalobkyně jakožto prodávající uzavřela s žalovanou coby kupujícím dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vozidlu značka automobilu, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Žalovaná stejného dne uhradila smluvenou kupní cenu a Vozidlo si převzala, avšak nezajistila přepis údaje o vlastnictví v registru vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprovedla změnu zápisu vlastnictví v registru silničních vozidel, i přes snahy žalobkyně, která k tomu žalovanou vyzývala, zůstala žalobkyně evidována jako provozovatel Vozidla.
10. Žalobou podle § 80 o.s.ř. se lze domáhat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
11. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem.
12. Podle § 2079 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
13. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.
14. Soud po provedeném dokazování v souladu s § 80 o.s.ř. shledal na straně žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému Vozidlu, neboť žalovaná neposkytla žalobkyni nutnou součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva k Vozidlu, ke které došlo již dne datum, tj. dnem uzavření kupní smlouvy oběma smluvními stranami. Dle § 8 zákona č. 56/2001 Sb. nelze jiným způsobem, bez ingerence žalované, která je nečinná (a soudu navíc není známo, kde se zdržuje), dosáhnout sjednocení faktického stavu se stavem zapsaným v příslušné evidenci motorových vozidel. Soudní rozhodnutí je za daných okolností pak jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem registrace vozidel ke změně zápisu vlastníka Vozidla. Uvedená otázka naléhavého právního zájmu již byla řešena např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, podle kterého:„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ nebo v rozsudku Krajské soudu v Brně ze dne 21. 5. 2020, č.j. 58 Co 246/2019-89. V uvedených rozhodnutích dospěly soudy ke zcela stejnému závěru jako nyní soud v projednávané věci. Požadované určení tedy je jediným způsobem, kterým se žalobkyně může domáhat změny údajů v registru vozidel.
15. Ze shora uvedeného zjištěného skutkového stavu je nepochybné, že vlastnické právo k Vozidlu přešlo z žalobkyně na žalovanou ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni datum, když téhož dne došlo také k převzetí Vozidla žalovanou.
16. Na základě všeho výše uvedeného proto soud dospěl k závěru, že faktickým vlastníkem předmětného vozidla je žalovaná a vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalované dle § 80 o.s.ř., soud žalobě zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 366 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a jednání u soudu dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu dne datum náhrada 2 166 Kč za 223 ujetých km v částce 1 566 Kč (34,4 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 odst. 3 a. t.
18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.