24 C 47/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. [číslo] ostatní plocha (jiná plocha) v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce] pro [katastrální uzemí], se zrušuje.</b> <b>II. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované se vypořádává tak, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha (jiná plocha) v katastrálním území a obci [obec], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] nacházející se v kat. území [obec], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce] (dále jen jako„ Pozemek“) s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná mají ve svém podílovém spoluvlastnictví spoluvlastnických podíl o velikosti id. ½ na Pozemku. Předmětný Pozemek užívá výhradně žalobkyně, žalovaná se o Pozemek nikdy nezajímala a nestarala. Žalobkyně měla zájem se s žalovanou dohodnout na spravedlivém vypořádání spoluvlastnických vztahů dopisem ze dne [datum], kdy v té době byly tito účastníci řízení spoluvlastníky i jiných nemovitých věcí v sousedství, a to pozemku par. [číslo] a pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p., kat. území [obec]. Avšak namísto toho, aby žalovaná se žalobkyní jednala, uzavřela žalovaná dne [datum] s třetími osobami kupní smlouvu, kterou porušila zákonné předkupní právo žalobkyně, a převedla na tyto třetí osoby vlastnické právo k nemovitým věcem, které se žalobkyní spoluvlastnila (vyjma předmětného Pozemku). Závadný stav žalovaná neodstranila ani na výzvu žalobkyně, a proto se žalobkyně domnívá, že další setrvání ve spoluvlastnictví není možné. Žalovaná předmětný Pozemek neužívá, nestará se o něj, nevyskytuje se ani v místě Pozemku a nejeví žádný zájem se s žalobkyní na dalším vztahu dohodnout. Žalobkyně bydlí v budově [číslo] v [obec], který sousedí právě s Pozemkem, a je tedy pro ni užívání Pozemku jako celku účelné. Pozemek, který je ostatní plochou o výměře [výměra] a nachází se uprostřed zástavby, neumožňuje tak reálné rozdělení a žalovaná ani nemá zajištěný přístup k Pozemku. Žalobkyně nechala vypracovat ve věci znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z kterého vyplývá, že obvyklá cena podílu o velikosti id. ½ na Pozemku činí [částka]. S ohledem na shora uvedené navrhla žalobkyně, aby soud přikázal předmětný Pozemek do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že zároveň stanoví žalobkyni povinnost vyplatit žalované vypořádací podíl o výši ½ obvyklé ceny Pozemku stanovené výše uvedeným znaleckým posudkem, tj. ve výši [částka]. Závěrem žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru by měla žalovaná uhradit žalobkyni v rámci nákladů řízení náklad vynaložený na zpracování znaleckého posudku ve výši [částka], neboť žalovaná nechala zcela bez reakce návrh žalobkyně učiněný v dopise ze dne [datum], kterým bylo žalované nabízeno na vypořádání spoluvlastnictví částka [částka].

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že si není vědoma nabídky žalobkyně k odkupu jejího spoluvlastnického podílu, nicméně žalovaná upřednostňuje mimosoudní smír ve věci. Žalovaná nabízenou částku na vypořádání považuje pouze za symbolickou, když nabízená částka nevyjadřuje skutečnou hodnotu spoluvlastnického podílu. Žalovaná se domnívala, že skutečná hodnota předmětného podílu se pohybuje okolo částky [částka], když již obdržela nabídky na tento odkup za tuto částku.

3. Při jednání soudu konaném dne [datum] a po provedeném dokazování, žalobkyně uvedla, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaná s vypořádáním souhlasila a nic dalšího, zejména ohledně ceny Pozemku nenavrhla. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla žalobě vyhovět a přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to zejména částku, kterou uhradila za znalecký posudek a dále potom náklady dle advokátního tarifu.

4. Žalovaná se na soudní jednání konané téhož dne bez omluvy nedostavila a ani soudu nezaslala omluvu a nezdůvodnila svoji nepřítomnost při soudním jednání, i když byla řádně předvolána na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. (doručení vykázáno ke dni [datum]). Z tohoto důvodu soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). <i>5. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:</i> 6. Z výpisu z katastru nemovitostí platného ke dni [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou id. spoluvlastníky podílu o velikosti ½ na pozemcích par. [číslo] par. [číslo] pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), k.ú. a [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí platného ke dni [datum] vzal soud za prokázané že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku par. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], obec a k.ú. [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to každá ve výši podílu o velikosti id. ½ na této nemovitosti.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, vzal soud za prokázané, že tento znalecký posudek byl vypracován na žádost žalobkyně a jehož předmětem bylo stanovení ceny ½ Pozemku. Ze znaleckého posudku vyplývá, že obvyklá cena podílu o velikosti id. ½ na předmětném Pozemku činí částku [částka].

9. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že dodavatel, Ing. [jméno] [příjmení] vyfakturoval žalobkyni částku [částka] za vypracování znaleckého posudku [číslo] přičemž tato částka měla být uhrazena v hotovosti.

10. Z nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce tímto dopisem nabídla žalované odkoupení jejího ideálního spoluvlastnického podílu na pozemcích par. [číslo] par. [číslo] par. [číslo] a sdělila žalované, že je připravena zaplatit žalované za spoluvlastnický podíl ve vlastnictví žalované cenu v čase a místě obvyklou s tím, že cena by byla zjištěna na základě vypracovaného znaleckého posudku, který v případě souhlasu žalované nechá žalobkyně vypracovat.

11. Z dodejky od odesílatele Mgr. [jméno] [příjmení] (tj. právní zástupce žalobkyně) soud zjistil, že žalované byla tato nabídka doručena dne [datum], což stvrdila svým podpisem.

12. Z žalobkyní uplatněného zákonného předkupního práva, výzvy k uzavření kupní smlouvy adresované žalované ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně zjistila, že dne [datum] žalovaná uzavřela kupní smlouvu o prodeji jejího spoluvlastnického podílu na pozemku par. [číslo] par. [číslo] obec a kat. úz. [obec], kdy však žalovaná nenabídla žalobkyni v rozporu se zákonem její spoluvlastnický podíl k odkupu. Tímto dopisem tak žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření kupní smlouvy, kterou žalovaná prodá žalobkyni svůj spoluvlastnický podíl na pozemcích par. [číslo] k.ú. [obec] za kupní cenu [částka] (tj. stejná kupní cena jako současným kupujícím) a byla vyzvána k bezodkladnému zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž v opačném případě byla žalovaná upozorněna, že bude proti ní podána žaloba. Současně bylo žalované sděleno, že žalobkyně je připravena koupit od žalované její spoluvlastnický podíl na předmětném Pozemku, a to s navýšením celkové kupní ceny o [částka].

13. Z dodejky od odesílatele Mgr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalované byla tato výzva doručena dne [datum], což stvrdila svým podpisem.

14. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

15. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci, a to pozemku par. [číslo] obec a kat. území [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to každý o velikosti podílu id. ½ na této nemovitosti. V současné době je předmětný pozemek užívány pouze žalobkyní, která se o něj stará. Žalobkyně má zájem získat předmětný Pozemek do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaná o tento Pozemek zájem nemá, což žalovaná prokázala i tím, že se na dané soudní jednání ve věci bez omluvy nedostavila a více se ve věci nevyjádřila než v jejím podání ze dne [datum]. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na Pozemku byla stanovena znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] na částku [částka]. <i>16. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012, Sb. občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení dále platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>17. Podle § 1143 o.z. platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>18. Podle § 1144 odst. 1 o.z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>19. Podle § 1147 o.z. platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 20. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním předpokladů, které lze odlišit na subjektivní a objektivní. Dlouhodobě ustáleným předpokladem je skutečnost, že spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s tímto postupem souhlasí. Dalším předpokladem je hledisko kredibility (solventnosti) účastníka k „ vyplacení“ spoluvlastnického podílu jak z hlediska samotné schopnosti náhradu zaplatit, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. U obytných domů se zkoumá bytová potřeba spoluvlastníků, přihlíží se k tomu, kdo dům dosud obýval, kdo ho udržoval, opravoval, příp. do něj investoval a kdo je schopen starat se i nadále o jeho údržbu. Prosazuje se také zásada, podle níž nelze věc přikázat tomu ze spoluvlastníků, který ji chce prodat, se současným zdůrazněním, že tato zásada neplatí bezvýjimečně a může v poměrech konkrétního případu doznat modifikace. Při úvaze o účelném využití věci se upřednostňuje její využití spoluvlastníkem před využitím věci osobou blízkou spoluvlastníku. Dosavadní soudní praxe mezi další rozhodné okolnosti řadí např. schopnost provést rekonstrukci nemovitosti (pokud tuto rekonstrukci vyžadoval stavební stav nebo skutečnost, že šlo o objekt zajímavý z historického, kulturního či jiného hlediska) nebo i postup účastníků při jednání o smluvním vypořádání spoluvlastnictví, prvek osobního vztahu k předmětu spoluvlastnictví ať již v podobě historické rodinné majetkové vazby na společnou věc nebo v relaci k tzv. nápravě majetkových křivd.

21. Mezi účastníky nebylo v řízení sporu o jejich spoluvlastnictví k předmětnému Pozemku, ani o zrušení a způsobu vypořádání tohoto spoluvlastnictví. Z těchto důvodů se soud proto nezabýval jednotlivými subsidiárními způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví stanovenými v ustanovení § 1444 a § 1447 o. z. Účastníci se shodli na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání přikázáním předmětných nemovitostí žalobkyni. Žalobkyně o takový způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví projevila zájem, přičemž soud v rámci tohoto řízení nezkoumal solventnost žalobkyně k uhrazení spoluvlastnického podílu žalované, a to vzhledem k výši obvyklé ceny ideálního podílu o velikosti ½ na Pozemku. Na základě shora uvedených závěrů je proto na místě předmětný Pozemek přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložit jí povinnost vyplatit vypořádací podíl – přiměřenou náhradu žalované, která činí částku [částka]. Přiměřená náhrada se tak stanoví z obvyklé ceny celkově vypořádané nemovitosti, když zrušeno a vypořádáno je podílové spoluvlastnictví k celku předmětné nemovitosti, jež je jako celek přikazována jednomu ze spoluvlastníků, ten je tak povinen vyplatit ostatním spoluvlastníkům, tj. žalované přiměřenou náhradu dle rozsahu jeho spoluvlastnického podílu. V tomto případě přiměřená náhrada, odvozená od velikosti spoluvlastnického podílu žalované na předmětném Pozemku ve výši ideální ½ z jeho obvyklé ceny, představuje právě uváděnou částku [částka]. Soud přihlédl k tomu, že žalovaná sice tvrdila, že se jedná pouze o částku symbolickou a že skutečná hodnota spoluvlastnického podílu je přibližně ve výši [částka], avšak toto ničím nedoložila a tvrzení žalované tak zůstalo pouze v rovině tvrzení. Lhůta k plnění je pak stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když v projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty a žalobkyně s touto lhůtou souhlasila.

22. S ohledem na shora uvedené proto nezbylo soudu než rozhodnout, tak jak je uvedeno ve výroku I., II., a III. daného rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná dle jejího návrhu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z náhrady hotových výdajů žalobkyně spočívajících v nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k mimosoudní domluvě předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, účast na jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

24. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.