24 C 56/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 81 769,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů, bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný provádí na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Dne , datum, byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru číslo , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti elektroměrového rozvaděče nemohl být proveden. Zástupce provozovatele distribuční soustavy tak přerušil dodávku elektrické energie do odběrného místa vyjmutím pojistek z hlavní domovní skříně. Dne , datum, bylo při kontrole odběrného místa zjištěno, že do hlavní domovní skříně byly vloženy pojistky, kdy toto nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Dodávka elektrické energie do odběrného místa tak musela být opětovně přerušena. Dne , datum, vešla v platnost nová smlouva na dodávku elektrické energie. Při kontrole bylo dále zjištěno, že v období mezi ukončením smlouvy , datum, a novou smlouvou , datum, docházelo na uvedeném odběrném místě k bezesmluvnímu odběru elektrické energie. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění (dále jen“ vyhláška 359/2020 Sb.,“) tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, tedy 7041,000 kWh x , částka, /kWh = , částka, . Neoprávněným odběrem byla způsobena škoda ve výši , částka, , (spotřeba energie). Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, včetně DPH, tedy celkem , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne 25.5.2026 se bez řádné omluvy nedostavil. Omluvu, která byla soudu doručena bezprostředně před nařízeným jednáním soudu dne 25.5.2026 v 12:15 hodin, když jednání bylo nařízeno na 15:30 hodin, soud nepovažuje za řádnou, neboť jednak žalovaný nedoložil spolu s omluvou ani později důvod odročení (tvrzenou zdravotní indispozici), nadto byla omluva zaslána z emailové adresy „, e-mail, “, bez elektronického podpisu, tedy bez prokázání totožnosti žalovaného.Provedené listinné důkazy:

3. Z dokladu o zajištění ubytování ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný poskytnul v období od , datum, do , datum, ubytování v bytě na adrese , adresa, , ubytování , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. pasu , IBAN, (č.l. 13).

4. Situaci na místě při kontrole doložila žalobkyně fotografií elektrické pojistkové skříně (č.l. 14).

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že dne , datum, bylo při kontrole pojistkové skříně zjištěno, že dne , datum, byly vyšroubovány pojistky, při kontrole dne , datum, byly pojistky opět našroubované, vývodní vodiče byly pod napětím, po tomto zjištění byla přivolána hlídka , právnická osoba, , odběrné místo bylo znovu odpojeno od elektřiny (č.l. 15).

6. Zjištění neoprávněného odběru byla žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne , datum, , žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši , částka, , kterou žalobkyně stanovila postupem podle § 17 odst. 3-5 vyhlášky 359/2000 Sb. (č.l. 16).

7. Způsob výpočtu náhrady za neoprávněný odběr vyplývá z listiny na č.l. 19, z níž je zřejmé, že žalobkyně vycházela z toho, že neoprávněný odběr trval od , datum, do , datum, a množství neoprávněně odebrané elektřiny za uvedenou dobu bylo 7 041 kWh, cena za kWh dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. je 8/,, částka, /kWh (č.l. 19).

8. Cenu za neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , ze dne , datum, , se splatností k , datum, na částku , částka, (č.l. 20). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku (č.l. 21).

9. Náklady na zjištění neoprávněného odběru tvoří částka ve výši , částka, bez DPH - nezbytně nutné náklady na zjištění neoprávněného odběru a dále částka , částka, bez DPH - nezbytně nutné náklady na zjištění neoprávněného odběru (č.l. 22).

10. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, (č.l. 23).Skutkový stav:

11. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. Dne , datum, byla ze strany obchodníka v odběrném místě na adrese , adresa, ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Dne , datum, bylo kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný provádí na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, dále byla zjištěna manipulace s pojistkami (opětovné našroubování). Dne , datum, vešla v platnost nová smlouva na dodávku elektrické energie, v období mezi ukončením smlouvy , datum, a novou smlouvou , datum, docházelo na uvedeném odběrném místě k bezesmluvnímu odběru elektrické energie.

12. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.“13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění. (dále jen „Vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

15. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie se řídí speciální úpravou obsaženou v energetickém zákoně a obecná ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody se nepoužijí. Energetickým zákonem definovaná odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je odpovědností objektivní, která nastává bez ohledu na zavinění odpovědného subjektu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, a tedy i za škodu jim způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající pro dané odběrné místo uzavřenou platnou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace.

18. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v odběrném místě ve vlastnictví žalovaného docházelo [dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona] k neoprávněnému odběru elektřiny v období od , datum, do , datum, , přitom dne , datum, a znovu dne , datum, byla dodávka elektřiny do odběrného přerušena. Žalovanému tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Škodu žalobkyně představuje jednak cena neoprávněně odebrané elektřiny ve výši , částka, vypočtená dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., a dále náhrada nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, , celkem výše škody žalobkyně činí , částka, . Splatnost vyčíslené škody nastala dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dluhu úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.