24 C 65/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného pro: žaloba z rušené držby <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byl žalovaným uložen zákaz provádět stavbu [anonymizováno] hal na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení v částce 7 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu [okres], částku ve výši 2 000 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal ochrany proti rušení držby spočívající v uložení zákazu žalovaným pokračovat v provádění stavby. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je bud ova [adresa] a žalovaní jsou vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemků parc. [číslo] které sousedí s pozemkem žalobce. Žalovaní provádějí na svých pozemcích výstavbu dvou hal, součástí je také výstavba komunikace, která má vést bezprostředně kolem nemovitosti žalobce. v důsledky stavby prováděné žalovanými došlo jednak k narušení statiky [anonymizována dvě slova], stojícího na pozemku parc. [číslo] ze kterého je nemovitost žalobce zásobována plynem a dále došlo k popraskání zdí domu žalobce. Obě uvedená poškození dokládá žalobce vyjádřením Ing. [příjmení]. Žalovaní dle žalobce staví stavbu v rozporu se stavebním povolením, neboť dle povolení má mít hala [anonymizováno] pouze 3 nadzemní podlaží a nemá být podsklepená, avšak žalovaní vybudovali v rozporu se stavebním povolením 1 podzemní podlaží navíc. Žalobce proto nemohl své námitky uplatnit ve stavebním řízení, neboť výstavba podzemního podlaží žalovaným povolena nebylo. Vzhledem k tomu, že stavba, která je v rozporu se stavebním povolením pokračuje, obává se žalobce dalších poškození a toho, že bude ohrožena jeho držba, a žádá, aby byl žalovaným uložen zákaz provádění stavby, neboť ve stavebním řízení, které zablokováno námitkou podjatosti žalovaných, se žalobce v současné chvíli ničeho nedomůže. Při jednání dne [datum] žalobce doplnil, že [datum] žalovaný rozebral plot, který dělí pozemek žalobce a žalovaného a provádí tam stavební práce a dále staví komunikaci bezprostředně vedle pozemků žalobce, čímž dochází k dalšímu poškozování nemovitosti žalobce, uvedenou stavební činnost žalovaných doložili fotografiermi.

2. Žalovaní důvody žalobce neuznali a k věci uvedli, že územní rozhodnutí o umístění hal [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemky žalovaných bylo vydáno již dne [datum]. Žalobce byl po celou dobu účastníkem řízení a proti umístění těchto staveb neměl po celou dobu řízení žádné námitky ani připomínky. Stejně tak byl žalobce účastníkem řízení o vydání stavebního povolení, kdy ani v tomto řízení neuplatnil žádné námitky ani připomínky, stavební povolení bylo vydáno dne [datum]. Haly byly navrženy a povoleny tak, že hala [anonymizováno] byla navržena jako podsklepená a hala [anonymizováno] jako nepodsklepená s podlahou 1.NP založenou na rostlém terénu. Při zahájení stavby geotechnik konstatoval, že povrch pod halou [anonymizováno] není pro založení stavby vhodný, a doporučil nestabilní zeminu pod halou [anonymizováno] odtěžit a stavbu založit na snížené pilotovací rovině. Žalovaní proto požádali stavební úřad o povolení změny stavby před dokončením spočívající ve změně založení haly C. [ulice] úřad tuto změnu povolil rozhodnutím [číslo jednací], spis. zn. [anonymizováno] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] proběhla kontrolní prohlídka provedená stavebním úřadem na podnět žalobce. Jednou z námitek žalobce při této kontrolní prohlídce bylo, že má vlivem stavby docházet k poškození staveb na jeho pozemku. [ulice] úřad při této kontrolní prohlídce zkontroloval dům žalobce a rozhodnul, že není důvod pro zastavení stavby žalovaných, tj. že stavba žalovaných může pokračovat. [ulice] úřad pouze žalovaným uložil, aby provedli pasportizaci budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (tj. budovy žalobce), a že před zahájením stavebních prací na komunikaci u hranice pozemku parc. č. st. [anonymizováno] má být přizván statik k posouzení, zda stavba komunikace neohrozí technický stav budovy na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], případně že mají být navržena taková opatření, aby nedošlo k poškození této budovy. Proti pravomocnému rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením (změna založení haly [anonymizováno]) podal žalobce odvolání, krajský úřad odvolání žalobce vyhověl a rozhodnutím ze dne [datum] povolení změny stavby před dokončením z důvodu formálních pochybení stavebního úřadu zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Námitku, že stavba žalovaných má negativní vliv na statiku domu žalobce, uplatnil žalobce při kontrolní prohlídce provedené stavebním úřadem dne [datum] [ulice] úřad se touto námitkou zabýval a stavbu žalobce důkladně prohlédnul. Žádnou souvislost mezi drobnými prasklinami ve zdech domu žalobce a stavbou žalovaných však stavební úřad neshledal. Podmínku uloženou stavebním úřadem spočívající ve vypracování pasportu budovy žalovaní splnili. Žalobce se s tímto řešením spokojil a proti závěrům a rozhodnutí stavebního úřadu o této námitce ani proti vypracovanému pasportu neměl žádné námitky. Tj. po provedení kontroly stavebním úřadem ze dne [datum] již žalobce v řízení před stavebním úřadem námitku negativního vlivu stavby na statiku domu neuplatňoval, ač tak činit mohl. K tvrzenému zbourání plotu na hranici pozemku žalobce s žalovanými a k tvrzené stavbě komunikace na pozemku žalovaných žalovaní uvedli, že plot stavěli a náklady na stavbu plotu nesli společně s žalobce, nejedná se tedy o plot ve vlastnictví žalobce. Skutečnost, že plot bude zbourán, nahrazen opěrnou zdí a dále skutečnost, že na pozemku žalovaných bude zbudována komunikace, byla žalobci známa již v roce [rok] kdy byl vydán územní souhlas a žalobce se tedy proti uvedenému mohl bránit ve stavebním řízení, avšak neučinil tak, je ho žaloba je tedy neoprávněná.

3. Podle ustan. § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby <i>4. Podle ustan. § 177, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.</i> <i>5. Podle ustan. § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.</i> <i>6. Podle ustan. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen Obč. zák.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.</i> <i>7. Podle ustan. § 1004 obč. zák. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.</i> <i>8. Podle ustan. § 1008 soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.</i> 9. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující důkazy:

10. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec], bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem mimo pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa].

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [rok], pro obec a k.ú. [obec], bylo zjištěno, že žalovaní jsou spoluvlastníky (ve společném jmění manželů) mimo jiné pozemků parc. [číslo] parc. [číslo].

12. Z rozhodnutí stavebního úřadu v [obec] sp. zn.: [anonymizováno] [spisová značka], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo vydáno stavební povolení žalovaným k výstavbě budovy„ [anonymizováno]“ a budovy„ [anonymizováno]“, obě budovy o třech nadzemních podlažích.

13. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], bylo zjištěno, že jmenovaný provedl dne [datum] prohlídku sádrových terčů, které byly nainstalovány v domě [adresa] ve [obec] a zjistil, že k uvedenému dni sádrový terč na WC muži praskl, zdokumentováno na přiložené fotografii. Z odborného stanoviska Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaný uvedeného dne provedl ohledání plynového kiosku a zjistil, že kiosek je vychýlen od svislice a došlo k jeho poklesnutí/propadu, je odtržena stříška a narušena vazba cihelného zdiva v pravém horním rohu při pohledu zepředu na dvířka.

14. Z protokolu stavebního úřadu v [obec] ze dne [datum] ve věci poškození staveb na pozemku ve vlastnictví žalobce bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo provedeno místní šetření k tvrzeným poškozením d staveb žalobce a byla pořízena fotodokumentace na místě. Z prezenční listiny vyplývá, že místnímu šetření byl přítomen i žalobce a žalovaný. Z protokolu o úkonu stavbě žalovaných ze dne [datum] bylo zjištěno, že [územní celek] namítala, že žalovaní postupují při stavbě budovy [anonymizováno] v rozporu se stavebním povolením, když realizují prostor pro parkování v podzemní úrovni, což se snažili v minulosti obejít, neboť požádali stavební úřad o změnu stavby před dokončením.

15. Z žádosti o změnu stavby [číslo jednací] vyplývá, že žalovaní požádali dne [datum] o změnu stavby spočívající ve vybudování vjezdové rampy a využitelného suterénu. Z rozhodnutí stavebního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla povolena změna stavby budova [anonymizováno] a [anonymizováno] (popsaná změna konstrukce stavby).

16. Žalobce se dne [datum] odvolal do rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením ze dne [datum] Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn.: SZ [číslo] [ústavní nález] rozhodnutí, které vydal dne [datum] [stát. instituce], stavební úřad, [číslo jednací], jímž byla povolena změna stavby před jejím dokončením„ Budova [anonymizováno] a [anonymizováno] - obchodně administrativní část, Průmyslový areál [příjmení] pošta“, zrušil a vrátil věc stavebnímu úřadu v [obec] k novému projednání. Z rozdělovníku rozhodnutí vyplývá, že účastníky řízení, jimž bylo rozhodnutí krajského stavebního úřadu doručováno, byli žalobce a žalovaní.

17. Dne [datum] podali žalovaní námitku podjatosti vedoucí stavebního úřadu v [obec].

18. Z usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn.: [anonymizováno] [spisová značka], [číslo jednací] bylo zjištěno, že o námitce podjatosti žalovaných vedoucí stavebního úřadu v [obec] bylo rozhodnuto tak, že jmenovaná není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci správních řízení vedených stavebním úřadem ve věcech vedených pod sp. zn.: [anonymizováno] [rok] a sp. zn.: [anonymizováno] [spisová značka] ani z úkonů při kontrolní prohlídce pod sp. zn.: [anonymizováno] [spisová značka].

19. Žalovaní dále soudu předložili dokumentaci statických a stavebních poruch s datem [anonymizováno] [rok], vypracovanou společností [právnická osoba]

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že v nemovitosti byly nainstalovány sádrové terče, a bylo zjištěno, v únoru, že praskly. Dále koncem února bylo zjištěno, že u plynového kiosku došlo k porušení zdiva. K dotazu soudu, zda je schopen se vyjádřit k tomu, kdy k poškození zdiva kiosku došlo, uvedl, že nikoliv, že nebyl prováděn delší dobu záznam ohledně stavu, že bylo jenom konkrétního data provedeno ohledání, a není schopen se vyjádřit k tomu, kdy k poškození došlo. K dotazu soudu, zda se může svědek vyjádřit k tomu, v důsledku čeho došlo k poškození kiosku, pokud zde bylo tvrzeno a prokazováno, že kromě stavební činnosti žalovaných na jejich pozemku dochází i k provozu těžkých stavebních strojů, nebo těžkých strojů na pozemku žalobce, svědek uvedl, že k poškození kiosku došlo určitě mechanickou činností, mohly to být stavební stroje, těžké automobily, ale nemůže se konkrétně vyjádřit k tomu, čí činností toto vzniklo. K dotazu zástupce žalobce, zda se provádí v sousedství stavba komunikace, uvedl svědek, že ano, podle projektové dokumentace se má vedle provést výstavba silnice. K dotazu zástupce žalobce jaké by mohly být důsledky, uvedl svědek, že by to mohlo popadat, ten kiosek, mohlo by to přetnout potrubí, mohlo by dojít k úniku plynu. K dotazu soudu, zda v době, kdy byl znalec na místním ohledání kiosku, byl stav natolik havarijní, aby toto hrozilo, uvedl svědek, že nikoliv, že bezprostřední destrukce kiosku v době, kdy tam byl, nehrozila, nicméně náprava je dle jeho názoru nutná. Výstavba komunikace může způsobit zhoršení stavu, ale že záleží na tom, jaká bude intenzita vibrací v důsledku hutnění podloží. K dotazu zástupce žalovaných v jakém je svědek ve vztahu k žalobci, uvedl, že se znají, že svědek je zaměstnancem společnosti Ba, k tomu zástupce žalovaných uvedl, že žalobce je akcionářem této společnosti. K dotazu zástupce žalovaných, zda je kiosek správně postaven, založen, uvedl svědek, že to nelze říct, že pouze zjistil, že na konci února byl kiosek nakloněn k tomu, zda je správně založen, k tomu by se musely udělat sondy, odkopat ho. Už v roce [rok], kdy nastoupil do práce, že tam ten kiosek byl a neví, kdo jej postavil. K dotazu zástupce žalovaných, pokud dojde k zajištění a opravě kiosku, zda by měla tomu vadit další stavební činnost, uvedl svědek, že nikoliv, že pokud to dají opravit, další stavební činnost, by vadit neměla. Dále k dotazu zástupce žalovaného, pokud vedle vede čtyřproudová komunikace, po které jezdí velké množství vozidel, a to i těžkých, zda i toto může mít vliv na poškození kiosku, svědek uvedl, že nelze přesně říct, co konkrétně má vliv na poškození kiosku, že to je samozřejmě veškerá činnost v okolí, a navíc za situace, kdy ani nelze říct, kdy k poškození došlo, nelze toto izolovaně určit.

21. Řádná držba vzniká na základě platného právního důvodu (například řádným držitelem vlastnického práva je kupující na základě řádně uzavřené kupní smlouvy). Platí vyvratitelná domněnka, že držba je řádná, poctivá a pravá, pokud není prokázán opak. Nový občanský zákoník zavedl v koncepci držby nový pojem pravé držby. O pravou držbu se jedná tehdy, pokud není prokázáno, že držitel nabyl držbu svým vetřením se v držbu svémocně nebo vlouděním se potajmu nebo lstí, anebo usilováním o proměnu v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. O nepravou držbu se jedná, pokud držitel nabyl držbu násilím nebo vypuzením oprávněného držitele, potají nebo lstí či výprosou. Je-li držba řádná, avšak není pravá, nelze ji označit za oprávněnou. Držbu, která sice nevznikla na základě řádného právního důvodu, a držitel má však z přesvědčivého důvodu za to, že mu právo, které vykonává, náleží, je nutno považovat za poctivou. Poctivý držitel má shodná práva jako držitel řádný. Přesvědčivým důvodem je dobrá víra držitele, která se posuzuje objektivně včetně okolností, za nichž vznikla. Poctivost na straně držitele musí být dána po celou dobu existence držby. Držba přestává být poctivá, jakmile se držitel seznámil se skutečnostmi, které musely objektivně vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo, že je subjektem práva, které vykonává a z poctivé držby se stane držba nepoctivá. Od samého počátku je nepoctivým držitelem ten, kdo má povědomí nebo mu musí být zjevné, že jím vykonávané právo držby mu nenáleží.

22. Soud se při projednání žaloby z rušené držby omezí jen na z jištění existence držby a jejího svémocného rušení. V petitu žaloby je třeba vyjít z ustan. § 1003 až 1005 a z ustan. § 1007 obč. zák. a vymezit požadavek tak, že má dojít k uložení povinností tam uvedených. Zároveň musí být žaloba podána ve lhůtě dle ustan. § 1008 obč. zák.

23. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda byla žaloba podána v zákonné prekluzivní lhůtě dle ustan. 1008 obč. zák. a dospěl k závěru, že nebyla podána včas. Z provedených důkazů totiž vyplynulo, že co se týče stavby haly [anonymizováno] a [anonymizováno], vydal [ulice] úřad v [obec] dne [datum] rozhodnutí, kterým povolil změnu stavby. Dne [datum] proběhlo za účasti žalobce i žalovaných místní šetření, jehož předmětem bylo poškození staveb na pozemcích žalobce, tzn. již k tomuto dni bylo žalobci známo, že došlo k poškození jeho nemovitosti. Následně Krajský úřad [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález] rozhodnutí, které vydal dne [datum] [stát. instituce], stavební úřad, [číslo jednací], jímž byla povolena změna stavby před jejím dokončením„ Budova [anonymizováno] a [anonymizováno] - obchodně administrativní část, Průmyslový areál [příjmení] pošta“, zrušil a vrátil věc stavebnímu úřadu v [obec] k novému projednání. Z provedených důkazů vyplynulo, že rozhodnutí o povolení změny stavby hal [anonymizována dvě slova] dosud právní moci nenabylo. Je tedy zřejmé, že od okamžiku, kdy shora zmíněné rozhodnutí krajského stavebního úřadu nabylo právní moci, provádí žalovaní stavbu haly [anonymizováno] v rozsahu nepovolených změn v rozporu se stavebním povolením a žalobce měl tedy od tohoto okamžiku (prosinec [rok]) možnost uplatnit svoje námitky proti nepovolené stavbě ve stavebním řízení. Podle ustan. § 1008 obč. zák. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Žalobce tedy nejméně od prosince [rok] věděl o tom, že žalovaní provádějí stavbu haly [anonymizováno] v rozporu se stavebním povolením, avšak žalobu z rušené držby podal až dne [datum], dle názoru soudu tedy opožděně. Vyvráceno pak bylo tvrzení žalobce, že stavební řízení je zablokováno námitkou podjatosti podanou žalovanými, neboť z důkazů, které předložili žalovaní vyplývá, že o námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením [stát. instituce] ze dne [datum], tedy ještě před podáním žaloby (ta byla podána až [datum]).

24. Co se týče bourání plotu na hranici pozemků žalobce a žalovaných, stavby opěrné zdi a komunikace na pozemcích žalovaných, bylo žalovanými prokázáno předloženými listinami, že vše uvedené probíhá na základě platného územního souhlasu, který byl vydán v roce [rok], a žalobce měl tedy možnost vznášet námitky ve stavebním řízení. Pokud tak neučinil, nelze mu poskytnout ochranu na základě žaloby z rušené držby, která má povahu zvláštního předběžného opatření v případech, kdy se žalobce nemohl domoci ochrany ve stavebním řízení. Z uvedeného je zřejmé, že v posuzovaném případě se o takovou situaci nejedná.

25. Poněkud jiná situace nastala ohledně plynového kiosku na pozemku žalobce. Žalobce tvrdil, že k poškození kiosku došlo až v únoru [rok]. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (autorizovaného inženýra pro pozemní stavby) však vyplynulo, že není schopen určit, kdy k poškození kiosku došlo, nadto uvedl, že není schopen ani izolovat jednotlivou příčinu, která poškození kiosku způsobila, tzn. kdy byl plynový kiosek poškozen a zda byl plynový kiosek poškozen jen v důsledku stavební činnosti žalovaných za situace, kdy v blízkosti pozemku s plynovým kioskem vede frekventovaná čtyřproudá silniční komunikace a sám žalobce na svých pozemcích parkuje těžké automobily a stroje. Z fotografií předložených žalovanými pak je patrné, že plynový kiosek byl mírně nakloněn již v roce [rok], tedy již v době, kdy na pozemcích žalovaných ještě žádná stavební činnost neprobíhala. Dále svědek uvedl pro věc podstatnou informaci, a to, že stav plynového kiosku není havarijní. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobci se jednak nepodařilo prokázat, kdy k poškození plynového kiosku došlo a dále ani to, že k poškození plynového kiosku došlo v důsledku stavební činnosti žalovaných, tedy slovy ustan. § 176 o.s.ř. nebylo prokázáno, že by byli o právě byli žalovaní, kdo ruší držbu žalobce. Nad rámec shora uvedeného pak soud považuje za nezbytné doplnit, že i kdyby bylo prokázáno, že poškození plynového kiosku vzniklo v důsledku stavební činnosti žalovaných, domnívá se soud, že vzhledem k mimořádné povaze žaloby z rušené držby a rozsahu poškození plynového kiosku na straně jedné a závažnosti zásahu do práv žalovaných, kterého se žalobce domáhal na straně druhé, nezbylo by soudu i v takovém případě žalobu s ohledem na uvedené okolnosti zamítnout.

26. Na základě shora uvedených závěrů dospěl soud k přesvědčení, že žaloba nebyla podána oprávněně, neboť nemá oporu v platném hmotném právu a proto ji zamítnul.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

28. Výrok III. vychází z pol. 4, bod 1, písm. c) Sazebníku poplatků, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.