24 C 74/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro vypořádání společného jmění manželů

I. V části, ve které se žalobce domáhal vypořádání movitých věcí - 1 ks rozkládacího stolu Verona, 4 ks židlí Bretagně a 2 ks křesel Bretagně, se žaloba z a m í t á.

II. V části, v níž se žalobce domáhal vypořádání pohledávky vedené na bankovním účtu č.: , č. účtu, , vedeném u České Spořitelny a.s. na jméno žalobce, se žaloba z a m í t á.

III. V části, v níž se žalobce domáhal vypořádání vnosů ve výši 2 063 000 Kč, ve výši 70 000 Kč a ve výši 105 796,75 Kč se , se žaloba z a m í t á.

IV. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pohledávka na bankovním účtu č. , č. účtu, vedeném u Raiffeisen Bank a.s. na jméno žalované.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílu částku ve výši 5 888,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 135 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žalobu odůvodnil tím, že dne 8.10.2005 uzavřel manželství s žalovanou, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu , adresa, – východ č.j. , spisová značka, s právní mocí ke dni 6.3.2020. Žalobce podal návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů dne 3.3.2023, předmětem vypořádání učinil vnosy z jeho výlučného majetku do společného jmění manželů ve výši 2 133 333 Kč na dokončení domu v , adresa, , dále vnosy za uhrazené splátky hypotéky ve výši ½, tedy ve výši 105 796,75 Kč a dále movité věci, které v žalobě označil (1 ks rozkládací stůl, 4 ks židle Bretagne, 2 ks křesel model Bretagne) a pohledávku z účtu žalobce č. , č. účtu, a pohledávku z účtu žalované č. , č. účtu, . Stěžejní část návrhu na vypořádání tak tvořili vnosy z výlučného majetku žalobce do společného jmění manželů. K tomu žalobce uvedl, že pozemek , Anonymizováno, pozemek , Anonymizováno, a budovu - rozestavěný rodinný dům na pozemku , Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, koupili žalobce a žalovaná na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem od prodávající společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , za kupní cenu ve výši 3 739 450 Kč včetně DPH s tím, že záloha byla ve výši 1 139 450 Kč, zbývají část kupní ceny ve výši 2 600 000 Kč byla hrazena z úvěru poskytnutého , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., a to podle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, . Nemovité věci byly prodány kupní smlouvou ze dne 5.10.2021 za částku 9 200 000 Kč, přičemž z kupní ceny byl dozaplacen hypoteční úvěr, jež ke dni podpisu kupní smlouvy činil částku 2 839 642,15 Kč, s tím, že tato částka byla uhrazena kupujícími přímo na účet , Anonymizováno, banky, , Anonymizováno, . účtu , č. účtu, , v.s. , var. symbol, . Žalovaná obdržela z kupní ceny částku 100 000,-Kč a 3 080 178,90 Kč, tedy celkem 3 180 178,90 Kč a žalobce obdržel částku 100 000Kč na nájem jiného bytu a vystěhování domu a částku 719 761,- Kč na zaplacení zápůjčky , jméno FO, a částku 2 360 417,90 Kč, celkem tedy 3 180 178,90 Kč. Na pořízení předmětných nemovitých věcí, resp. jejich dostavbu a vnitřní vybavení použil žalobce peněžní prostředky, jež postupně dostal darem od své matky. Jednalo se o vnosy žalobce v celkové výši 2.063.000,-Kč (od matky ) a z prodeje nemovitostí jež zdědil po otci ve výši 70 000,-Kč. Na dostavbu domu vynaložil žalobce z 839 640 Kč za stavební práce, které provedla společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , IČO , IČO, , déle společnosti , právnická osoba, , která zhotovovala interiérové dveře a podlahy v domě, dále 35 012 Kč za dlažbu, dále , jméno FO, za elektroinstalační práce částku 62 720 Kč, 6 545 Kč společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , částka, , jméno FO, , Anonymizováno, , IČO, za japonskou stěnu, dále za kuchyň od společnosti , Anonymizováno, 259 667 Kč a 10 057 Kč, dále , jméno FO, 206 400 Kč, dále společnosti , právnická osoba, 866 031,94 Kč (zhotovení ústředního topení, koupelny, čerpadla do vrtu, rozvody vody, obklady, zařizovací předměty) a společnosti , právnická osoba, . , částka, a , částka, , tedy celkem , částka, za skříně. Uvedené práce a materiál financoval žalobce z finančních prostředků, které dostal postupně darem od své matky , jméno FO, , Anonymizováno, , a to následovně: dne 25.7.2007 finanční částku ve výši 105.000,-Kč a ve výši 51.000,- Kč, dne 8.11.2007 finanční částku 53.000,- Kč, dne 25.7.2007 částku 150.000,-Kč, dne 26.9.2007 částku 100.000,- Kč, dne 20.6.2008 částku 100.000,- Kč, dne 30.4.2009 částku 128.000,- Kč dne 21.1.2010 částku 200.000,-Kč, celkem tedy 887.000,- Kč. Další finanční prostředky vložila matka žalobce na jeho bankovní účet, a to následovně: dne 13.7.2012 částku 66.000,-Kč, dne 17.7.2012 částku 200.000,-Kč, dne 1.8.2012 částku 150.000,-Kč, dne 9.8.2012 částku 100.000,- Kč, dne 23.8.2012 částku 100.000,-Kč, dne 4.9.2012 částku 100.000,-Kč, dne 10.9.2012 částku 90.000,-Kč, dne 12.9.2012 částku 100.000,-Kč, celkem tedy 906.000,- Kč a dále dne 28.7.2013 částku 30.000, dne 11.2.2016 částku 30 000 Kč, dne 25.9.2016 70.000 Kč, dne 30.5.2018 částku 100 000 Kč a dne 29.5.2018 částku 50.000 Kč a dne 28.5.2018 částku 50.000 Kč. Matka žalobce získala uvedené prostředky prodejem nemovitostí v obci , adresa, (380 000 Kč) a v , adresa, (1 125 000 Kč). Žalobce pak získal 70 000 Kč prodejem spoluvlastnického podílu garáže /horní stání/ na , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, obec a k.ú. , adresa, , které také investoval do společné nemovitosti.

2. Žalovaná nárok žalobce na vypořádání aktiv a pasiv, které žalobce v návrhu označil neuznala a k věci uvedla, že s žalobcem spolu nežili prakticky již od roku 2016. Společnou nemovitost byli účastníci nuceni prodat z důvodu finanční tísně (nesplácení hypotečního úvěru), po vypořádání úvěrového závazku obdrželi oba účastníci z prodeje domu částku 3 180 178,90 Kč. Jako nesporné označila žalovaná i to, že si z domu odvezla jídelní stůl a židle, zatímco žalobci zůstalo několik osobních vozidel a zbývající kompletní zařízení domu, které však již nemůže žalobkyně s ohledem na uplynutí 3leté lhůty od zániku společného jmění učinit předmětem vypořádání. Pokud je o způsob a rozsah financování dostavby rodinného domu, nemůže žalovaná s žalobcem souhlasit, vnosy žalobce žalovaná neuznává. Z žaloby ani z předložených důkazů není možno učinit závěr, že ta která konkrétní částka byla skutečně hrazena z výlučných zdrojů žalobce. Nadto žalovaná, pokud žalobce finanční prostředky od své matky skutečně získal tak, jak tvrdil, pak žalovaná o tom nevěděla a nikdy nedala souhlas s takovýmto použitím výlučných prostředků do nemovitosti patřící do společného jmění účastníků. Pro žalovanou je to překvapivé tvrzení, protože po celou dobu trvání manželství měla s matkou žalobce velmi dobré vztahy, a je tedy nepravděpodobné, že by se matka žalobce o takové zásadní věci před žalovanou nikdy nezmínila. Nadto žalovaná uvádí, že do domu se rodina nastěhovala již na konci roku 2009 (byť stavba byla kolaudována až v září 2010) a v této době již byla většina prací dokončená, žalované tedy není jasné, jaké rozvody a elektro práce měl žalobce platit až v roce 2010-2012. Nadto žalovaná namítla, že žalobce měl sám poměrně vysoké životní náklady, vynakládal finanční prostředky na výlety do zahraničí, neměl řidičské oprávnění, takže vynakládal značné finanční prostředky i za dopravu taxi. Sama žalovaná pak do stavby domu investovala cca 1 500 000 Kč, které získala jednak před uzavřením manželství a dále vydělala již za trvání manželství. Nad rámec toho pak za trvání manželství vydělával finanční prostředky, které investovali do dostavby domu, i žalovaný a část dostavby pak byla financována hypotečním úvěrem. Movité věci, které si žalovaná odvezla mají podle žalované zůstatkovou hodnotu výrazně nižší, než je částka uváděna žalobcem. Ohledně tvrzeného vnosu žalobce na splátky hypotéky pak žalovaná namítá, že ji banka opakovaně Hypoteční banka upozorňovala, že hypoteční úvěr není splácen, žalovaná proto sporuje výši vnosu, který žalobce navrhnul k vypořádání. S ohledem na uvedené se žalovaná domnívá, že vyjma zůstatků na bankovních účtech a hodnoty movitých věcí nebude mít žalobce nárok na prakticky jakýkoliv vypořádací podíl.

3. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující důkazy:

4. Svědkyně , jméno FO, , matka žalobce, k věci uvedla, že ví od syna, že se projednává majetkové vyrovnání, protože darovala synovi obnos peněz a není to ještě dořešené. S bývalou snachou měla velmi hezký vztah, má jenom syna a ji brala jako dceru, měla ji ráda a měla hezký vztah i s jejími dětmi, které si přivezla do Čech. Uvádí, že má jenom syna a snažila se mu pomáhat, když koupili holodům. Víceméně prodala všechno, co vlastnila, a to jednak chatu, kterou postavili s manželem, dále svůj rodný dům a potom ještě chatu v , Anonymizováno, a peníze potom synovi postupně dávala, aby měla trošku přehled o tom, co se v domě dokončuje a co je z toho financováno. Peníze převáděla na účet nebo něco mu dávala v hotovosti, protože za ní do , Anonymizováno, poměrně často jezdil. Snacha věděla o tom, co svědkyně prodávala, ale nevěděla konkrétní částky, to jí asi neříkala, o tom se s ní nebavila. V podstatě všechno, co měla, prodala, aby pomohla synovi. Se snachou o tom nemluvila, nicméně snacha ty nemovitosti všechny osobně znala, takže věděla, že to svědkyně prodává, jenom nevěděla částky, za kolik. Svědkyně to brala jako dar pro syna. Když synovi něco poskytla, tak jí potom třeba syn řekl, že to bylo použito na to a na to, ale konkrétní podrobnosti si již nepamatuje, protože to je již poměrně dost let. Nejdříve prodala chatu v , Anonymizováno, v roce 2009, potom dům na Moravě, to bylo někdy před 11 roky a potom garáž v Táboře, to bylo naposled asi před 6 lety, následně se opravila a uvedla, že se to už bude před delší dobou, přesně si nevybaví datum. Synovi poskytovala tak 200 000 – 250 000 Kč, různě, jak bylo potřeba. Do domu pravidelně jezdila, takže viděla postup, co se dělá a dokončuje. V počátku ještě synovi dala synovi finanční prostředky na dvou vkladních knížkách, to byly takové ty knížky, kam ukládala synovi peníze, které dostal od babiček, prababiček atd. a potom ještě stavební spoření, tak ty vkladní knížky mu potom dala v r. 2007, jiné příjmy krom důchodu v té době již neměla. V součtu synovi poskytla určitě přes 2 000 000 Kč. Ohledně hotovostních převodů něco sepisovali, syn to určitě má, někdy to bylo třeba plus minus nějaký den potom. Úplně dokončený dům nebyl ani v roce rozvodu, chyběl tam plot z ulice, snad bylo všechno dokončeno, byly tam i ty venkovní úpravy jako terasa, stání pro auta, zahradní domek a ploty byly také hotové, jenom tedy ten plot z ulice ještě dokončen nebyl. Poprvé byla v domě v roce 2009, to nebylo nic radostného, má to i nafocené, bydlet se tam dalo, nicméně nebyly tam např. dveře, zárubně, podlahy, zábradlí do patra, to se pak postupně dodělávalo. Když viděla, co zakoupili, tak se jim sama nabídla, že co bude moci, tak mu poskytne, aby to mohli rychleji dokončit. V roce 2007 si pořídili nemovitost ve fázi hrubé stavby a až poslední roky to bylo v pořádku. Bydleli tam od r. 2009, což si vybavuje, protože si vzpomíná na svoji vnučku v postýlce, bylo to někdy asi na konci toho r. 2009, kdy tam byla i nějaká návštěva, takže z toho budou asi i nějaké fotky. Synovi začala finanční dary poskytovat, když to pořizovali, tzn. někdy v r. 2007-2008, předtím synovi takto vysoké částky nedarovala. Ví, že syn investoval ty peníze do domu, viděla, jak se tam všechno zvelebuje, bylo jasné, že on sám by to neufinancoval. Svědkyně věděla, že je práce živí, že syn přes hudbu nějakým způsobem upravoval tedy cédéčka, příjmy měl slušné, protože živil taky krom té stavby celou rodinu. Ohledně životní úrovně účastníků svědkyně uvedla, že pokud ví, tak byli v Paříži, pak snad 2x v Egyptě, pak možná ještě nějaký třeba jednodenní výlet po Evropě jenom do Rakouska, ale taky neví všechno, protože s nimi nežila, ale toto tedy ví. K dotazu, zda svědkyně věděla o tom jestli účastníci měli nějaké jiné zdroje financování, uvedla svědkyně, že snad bývalá snacha taky měla něco údajně investovat, asi něco kolem milionu Kč, řekla jí to asi snacha. O žádných dalších zdrojích financování neví. Zda si brali nějakou půjčku, to svědkyni není známo. K dotazu, zda viděla nějaké jiné doklady, než že tedy stavba postupuje, uvedla, že občas jí třeba syn ukázal, když tam byla, že něco platil, ukázal jí k tomu fakturu, ale samozřejmě podrobnosti si již nevybavuje s ohledem na časový odstup. Co se týče interiéru, k dotazu, kdy bylo toto dokončeno na úrovni alespoň, že byly hotové podlahy, dveře, koupelny, atd., uvedla svědkyně, že to určitě třeba 3 – 4 roky trvalo, taky se zateplovala střecha, dělala se dodatečně střešní okna, takže bylo toho víc. K dotazu zástupce žalované, proč byly posílány částky v řádu deset, sto tisíc pár dnů po sobě, uvedla svědkyně, že to bylo na domluvě se synem, že když syn potřeboval, tak mu peníze poslala, že měl i více dodavatelů, takže třeba to platil různým firmám. Potvrzení, která jsou součástí spisu, iniciovala svědkyně po konzultaci se známou advokátkou, kdy chtěla, aby toto obstálo, mělo to nějakou formu, tato jí tedy poradila, jak by to mělo vypadat, a potom se synem toto podepisovala, jméno té známé advokátky si již nepamatovala. Řidičský průkaz měl syn od r. 2013, do té doby jezdila bývalá snacha. Ohledně vozidel svědkyně uvedla, že první auto snad měli Daewoo Matiz, to dostal syn po manželovi, potom měli ojetého Volkswagena, s tím jistě jezdila i bývalá snacha, pak měl syn nějaké anglické auto, Jaguára, ale snacha si tedy taky koupila Volkswagena. Drahá auta to nebyla, byla ojetá s tím, že pořizovací cena byla podle svědkyně úměrná stavu vozidla a době. Konkrétní částky uvádí, že to mohlo být třeba kolem 100 000,- - 120 000,- Kč, víc ne. K dotazu, zda syn cestoval někam sám, uvedla svědkyně, ne, snacha byla jeden rok u rodičů v Kyrgyzstánu, tak potom byl syn na pár dnů taky, protože sbírá minerály, jinak o ničem neví, když tak jel třeba na jeden den sbírat brouky někam do severních Čech.

5. Svědek , jméno FO, k věci uvedl, že v říjnu 2022 po něm pan , jméno FO, chtěl potvrzení, že pro něj prováděl nějaké práce, a že mu za toto zaplatil. V domě dělal svědek elektroinstalační práce, rozvody, kabeláž, zásuvky, vlastně asi všechno. K dotazu soudu, zda to bylo tedy ve fázi, kdy byl dům v hrubé stavbě, uvádí, že to bylo tak zvláštně postaveno, že zvenku měl fasádu, ale vevnitř to byla vlastně hrubá stavba, takže to bylo v této fázi. Ohledně platby uvedl, že k tomu má papíry, že to může soudu ukázat, bylo to placeno převodem, něco kolem 62 000 Kč. Práce prováděl v r. 2010, což ví, protože tím, že po něm chtěl žalobce vystavit to potvrzení, tak nahlédnul do těch mailů, které si psali tehdy, jinak by samozřejmě ten rok přesně už nevěděl. Fakturu svědek nedohledal, má jenom výpis z účtu pana , jméno FO, , který mu poslal pan , jméno FO, . Svůj výpis z účtu nehledal, ale určitě mu ty peníze zaplaceny byly. K dotazu, jak dům vypadal, uvedl, že byl takový nestandardní v tom, že byla hotová fasáda a vevnitř hotový nebyl, byl to patrový dům. Vybavuje si že dělal napájení pro studnu, snad dokonce pro dvě studny, jedna vepředu, druhá vzadu, pak asi i přípravu pro zahradní altán, ale to už si svědek nevybavil přesně. Viděl tam ještě instalatéry. Oplocení nebylo hotové, terénní úpravy hotové nebyly. Práce mu tedy zadával pan , jméno FO, , roce 2010 dům obyvatelný určitě nebyl. Jak byly práce fakturovány, tzn. jakou část fakturoval on a jaká část byla fakturována panem , Anonymizováno, , uvádí, si již svědek nepamatoval. Nejdříve probíhaly ty hrubé instalace, ta druhá část prací probíhá až potom, co je hotový interiér a ta druhá část, tzn. zkompletovat zásuvky, osadit rozvaděče, světla, že to tedy probíhá později. Svědek se domnívá, že toto mohlo být tak 3 – 4 měsíce po dokončení 1. fáze prací, svědek si myslí, že to bylo taky ještě v r. 2010, možná to částečně zasáhlo do r. 2011, ale jistý si není. Zda dostal někdy něco svědek zaplaceno v hotovosti si již nevybavoval, ale doplnil, že možné to je.

6. Svědek , jméno FO, k věci uvedl, že ví, že se předvolání týká asi doby, kdy se s paní rozváděli, před jednací síní se s žalobcem svědek hovořil, ptal se ho, kde bydlí a bavili se o rodičích, protože má taky nemocnou maminku, tak se bavili o tom. K věci svědek uvedl, že uvede jenom to, co si vybaví, že už je to nějaká doba a už si to přesně nepamatuje. Vybavuje si, že dělali stavební práce u sousedů a pan , jméno FO, takhle na ně přišel, oslovil je, že by taky potřeboval něco udělat, takže dělali snad nejdříve opěrnou zeď, protože tam byl od sousedů svažitý terén a panu , Anonymizováno, to padalo do dvora. Potom dělali parkovací místa, snad dvě, nebo tři, svědek si vybavuje, že tam byla skládací zámková dlažba, a že to nebylo úplně jednoduché, takže proto si to pamatuje, pak tam snad dělali něco s nějakým rybníkem, terasu, nebo nějakou skalku okolo. Pak si svědek vybavuje, že vlastně pro něj dělali ještě něco, že tam bylo na nějakou dobu nějaký odklad, že pro ně dělali ještě nějaké práce, že to měli dělat, že to nebylo docela laciné, a že pak snad pan , jméno FO, tam říkal, že snad prodává maminka nějakou nemovitost, a že mu peníze snad dá, nebo půjčí, to svědek neví a že mezi tím dělali u sousedů bazén, včetně zapuštění do země a tak, což trvalo několik měsíců, a potom tedy ještě něco dodělali pro pana , Anonymizováno, , když potom přišel s tím, že teda už na to má finance. K dotazu jakým způsobem bylo placeno uvedl svědek, že to už si přesně nevybaví, že možná něco bylo placeno i převodem, ale většinu pan , jméno FO, platil hotově, určitě k tomu budou i existovat faktury, které vystavoval jeho účetní, vybavuje si ale, že to bylo docela za dost peněz, neví už přesně, jestli to bylo 500 000 Kč a něco víc, nicméně všechno bylo v pořádku zaplaceno. Dělali ztracené bednění, železobetony, armatury, snad něco i po někom předělávali, ale že už si nevybaví přesně, co to bylo. Byli dohodnuti, že měli něco s odstupem času dělat, snad plot ve předu, ale k tomu už nedošlo, to už nakonec nedělali. Práce prováděli v době, kdy už tam , Anonymizováno, bydleli, svědek si vybavuje, že měli dítě a to tam běhalo, už cupitalo, takže mu mohlo být tak kolem roku. Svědek tam viděl i paní , jméno FO, , s tou ale nikdy nejednal, nic s ní ohledně stavby neřešil, ani finance, ani práce, ona třeba vyšla ven, nabídla jim pití, ale stavbu, ani peníze, neřešila. Ve starším věku už to dítě tam neviděli, ty práce, které tam proběhly, to bylo třeba v rámci jednoho roku, svědek si ještě vybavil, že pán si snad v té době udělal řidičák a koupil si snad nějakého Jaguara, nebo něco takového. Pokud svědek zmínil rozvod účastníků, k dotazu doplnil, že už bylo ke konci stavby, nevěděl to od pana , Anonymizováno, , nebo od paní , jméno FO, , ale dělali tam něco ještě těm sousedům, a že se s nimi bavili a říkali, že ještě něco pan , jméno FO, tam chce udělat a oni, že mu říkali ti sousedi, no to asi těžko, že mají nějaké problémy, a že se asi budou rozvádět. Žádnému subdodavateli svědek nic nezadával, ani neplatil, vše prováděli sami.

7. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy:

8. Z návrhu kupní smlouvy (č.l. , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že účastníci nabyli vlastnické právo k nemovitosti – rozestavěnému rodinnému domu na , Anonymizováno, , pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, za kupní cenu 3 739 450 Kč.

9. Matka žalobce, , jméno FO, , Anonymizováno, , prodala na základě kupní smlouvy ze dne 25.8.2008 nemovitost v obci , adresa, , za částku 380 000 Kč, dále prodala rekreační chatu v , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne 25.8.2008 za částku 1 125 000 Kč a dále podíl o velikosti ½ na nemovitosti garáž , Anonymizováno, za 70 000 Kč, a to na základě kupní smlouvy ze dne 23.9.2016. (č.l. , Anonymizováno, .

10. Z usnesení č.j.: , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 30.9.2008, bylo zjištěno, že žalovaný v rámci dědického řízení nabyl do vlastnictví ideální ½ patrové garáže v , Anonymizováno, v ceně 99 407 Kč, dále 1/18 pozemkových parcel v usnesení uvedených v ceně 24 209 Kč a dále osobní automobil Daewo Matiz r.v. 2000 SPZ , SPZ, v ceně 65 000 Kč. (č.l. , Anonymizováno, ).

11. K prokázání investic výlučných finančních prostředků do nemovitosti účastníků ve společném jmění manželů předložil žalobce následující listinné důkazy:

12. Faktura vystavená společností , právnická osoba, dne 8.4.2010 na částku 74 965 Kč (interiérové dveře), fakturu ze dne 21.10.2009 na částku 25 835 Kč (lišty lak, lištování), fakturu ze dne 24.8.2008 na částku 68 161 Kč (lišty, lak), fakturu ze dne 24.8.2009 na částku 67 427 Kč (lišty, lak, pokládka), fakturu ze dne 26.8.2009 na částku 74 965 Kč (dveře, zárubně, panty, montáž), fakturu ze dne 26.8.2009 na částku 36 472 Kč (parket, lištování), fakturu ze dne 21.10.2009 na částku 25 835 Kč (lak, lišty, montáž, lištování). (č.l. , Anonymizováno, ). Ze návrhu smlouvy o dílo, v níž jsou jako smluvní strany uvedení mezi žalobce a společnost , právnická osoba, vyplývá závazek zhotovit interiérové podlahy, cena díla je uvedena 68 877,10 Kč. (č.l. , Anonymizováno, ).

13. Z nabídky , Anonymizováno, (č.l. , Anonymizováno, ) vyplývá nabídka na zhotovení skříní za cenu 42 416 Kč, 40 940 Kč, 64 616 Kč.

14. Z nabídky společnosti , právnická osoba, vyplývá cena za “zařizovací předměty + obklad“, bez montáže a DPH ve výši 323 093,52 Kč s tím, že 143 093,52 Kč mělo být doplaceno do 28.11.2009 (č.l. , Anonymizováno, ).

15. Dne 23.3.2010 bylo závazně objednání u , jméno FO, , IČO , IČO, zábradlí, zrcadla, obroubení, dlažba kolem domu, terasa za částku 206 400 Kč. (č.l. , Anonymizováno, ).16. , Anonymizováno, , jméno FO, , IČO , IČO, , vystavila žalobci následující faktury: fakturu ze dne 2.8.20212 na částku 30 000 Kč (za 2. etapu stavebních prací), fakturu ze dne 8.8.2012 na částku 75 856 Kč (za práce na zděném plotu), fakturu ze dne 5.9.2012 na částku 175 560 Kč (za stavební práce), fakturu ze dne 5.9.2012 na částku 488 224 Kč (za stavební práce), č.l. , Anonymizováno, . Provedené práce a materiál vyplývají z položkových rozpočtů (č.l. , Anonymizováno, ). Z čestného prohlášení , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 11.10.2022 (č.l. , Anonymizováno, ) vyplývá, že celková částka uhrazená žalobcem činila 839 640 Kč, Z čestného prohlášení , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 11.10.2022 (č.l. , Anonymizováno, – druhá strana) vyplývá, že celková částka uhrazená žalobcem činila 723 784 Kč.

17. Dále žalobce předložil fakturu dodavatele , jméno FO, ze dne 15.9.2014 (záloha na závěsy) na částku 10 000 Kč, dále fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 17.8.2009 vystavenou , Anonymizováno, , právnická osoba, . na částku , částka, , dále prohlášení zhotovitele , právnická osoba, ohledně toho, že společnost dne 23.11.2009 provedla montáž a dopojení elektrického zásobníku vody , adresa, na rozvody teplé a studené vody, déle cenovou nabídku , Anonymizováno, na kuchyňskou sestavu s předběžným termínem dodání 25.5.2009 na částku 259 667 Kč a objednávkový list na kuchyňská dvířka za 10 057 Kč, dále prohlášení , jméno FO, ze dne 10.10.2022, který potvrdil, že žalobce uhradil za elektroinstalační práce a materiál v letech 1010-2012 62 720 Kč (č.l. , Anonymizováno, ).

18. K prokázání obdržení finančních prostředků od své matky předložil žalobce následující listinné důkazy:19. „Potvrzení“, z nichž vyplývá, že se mělo jednat o dar od , jméno FO, , Anonymizováno, žalobci, ze dne 25.9.2016 na částku 70 000 Kč, ze dne 11.2.2016 na částku 30 000 Kč, ze dne 28.7.2013 na částku 30 000 Kč, ze dne 22.11.2012 na částku 906 000 Kč s tím, že darování probíhala postupně v období od 13.7.2012-12.9.2012, ze dne 20.8.2011 na částku 40 000 Kč, ze dne 22.1.2010 na celkovou částku 887 000 Kč s tím, že darování probíhala postupně v období od 25.7.2007 do 21.1.2010. Další finanční prostředky vložila matka žalobce na jeho bankovní účet, a to následovně: dne 13.7.2012 částku 66.000,-Kč, dne 17.7.2012 částku 200.000,-Kč, dne 1.8.2012 částku 150.000,-Kč, dne 9.8.2012 částku 100.000,- Kč, dne 23.8.2012 částku 100.000,-Kč, dne 4.9.2012 částku 100.000,-Kč, dne 10.9.2012 částku 90.000,-Kč, dne 12.9.2012 částku 100.000,-Kč, celkem tedy 906.000,- Kč a dále dne 28.7.2013 částku 30.000, dne 11.2.2016 částku 30 000 Kč, dne 25.9.2016 70.000 Kč, dne 30.5.2018 částku 100 000 Kč a dne 29.5.2018 částku 50.000 Kč a dne 28.5.2018 částku 50.000 Kč (č.l. , Anonymizováno, ).

20. Z potvrzení o převzetí vkladní knížky ze dne 25.7.2007 vyplývá naspořená částka ve výši 105 559 Kč a 51 436 Kč (č.l. , Anonymizováno, ).

21. Z potvrzení o předání a převzetí movitých věcí s uvedeným datem 1.8.2016, bez podpisů, vyplývá, že žalovaná si měla převzít stůl, 4 ks židlí a 2 ks křesel (č.l. , Anonymizováno, ).

22. Stav nemovitosti a postup provádění jednotlivých stavebních prací doložil žalobce fotografiemi na flash discu (založen v přílohové obálce „originály listin ŽB( s datem 4.3.).

23. Pohyby na bankovním účtu žalobce vedeném u , právnická osoba, . za období 2007-2019 vyplývají z výpisu z účtu (č.l. , Anonymizováno, ).

24. Ze sdělení , právnická osoba, . (č.l. , Anonymizováno, ) vyplývá, že účet. č. , č. účtu, vedený na jméno žalobce byl zrušen dne 24.7.2019, k uvedenému dni byl zůstatek na účtu 0 Kč (č.l. , Anonymizováno, ).

25. Ze sdělení , Anonymizováno, . (č.l. , Anonymizováno, ) vyplývá, že na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném na jméno žalované, byl k dni 6.3.2020 zůstatek 11 777,71 Kč.

26. Žalovaná k prokázání tvrzení o investici svých výlučných prostředků do nemovitosti ve společném jmění účastníků předložila následující listinné důkazy:

27. Z emailu ze dne 24.7.2023, jehož autorem byl žalobce, vyplývá, že žalobce mimo jiné v emailu uváděl směrem k žalované „pak jsi do stavby dala prachy, co jsi vydělala na prostituci, cca 1 000 000 Kč“ (č.l. , Anonymizováno, ).

28. Z pokladního dokladu ze dne 6.8.2009 vyplývá hotovostní výběr z bankovního účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . ve výši 1 000 000 Kč, výběr dne 28.5.2008 ve výši 108 000 Kč, výběr dne 11.1.2007 ve výši 75 000 Kč, dne 23.5.2006 výběr ve výši 165 000 Kč (č.l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).

29. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků navrhovaných žalovanou (, jméno FO, , , jméno FO, a , Anonymizováno, ), neboť to považoval za nadbytečné, když skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy, které byly ve věci provedeny. Dále soud neprovedl výslech svědka , jméno FO, , neboť se opakovaně nedostavil na jednání soudu a poté, co soud výslech další svědky navržené žalobcem již soud výslech svědka , jméno FO, považoval za nadbytečný.

30. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

31. Účastníci uzavřeli manželství dne 8.10.2005, manželství bylo rozvedeno rozsudkem , Anonymizováno, , adresa, – východ č.j. , spisová značka, s právní mocí ke dni 6.3.2020. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, koupili žalobce a žalovaná na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem od prodávající společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , za kupní cenu ve výši 3 739 450 Kč včetně DPH s tím, že záloha byla ve výši 1 139 450 Kč, zbývají část kupní ceny ve výši 2 600 000 Kč byla hrazena z úvěru poskytnutého , Anonymizováno, ., a to podle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru , Anonymizováno, . Nemovité věci byly prodány kupní smlouvou ze dne 5.10.2021 za částku 9 200 000 Kč, přičemž z kupní ceny byl splacen zůstatek hypotečního úvěru, jež ke dni podpisu kupní smlouvy činil částku 2 839 642,15 Kč, s tím, že tato částka byla uhrazena kupujícími přímo na účet , Anonymizováno, . č. účtu , č. účtu, , v.s. , var. symbol, . Žalovaná obdržela z kupní ceny částku 100 000,-Kč a 3 080 178,90 Kč, tedy celkem 3 180 178,90 Kč a žalobce obdržel částku 100 000Kč na nájem jiného bytu a vystěhování domu a částku 719 761,- Kč na zaplacení zápůjčky , tituly před jménem, , jméno FO, a částku 2 360 417,90 Kč, celkem tedy 3 180 178,90 Kč. Za dobu trvání manželství došlo k dostavbě rodinného domu a pořízení vnitřní vybavení. Matka žalobce, , jméno FO, , Anonymizováno, , vložila na bankovní účet žalobce finanční prostředky: dne 13.7.2012 částku 66.000,-Kč, dne 17.7.2012 částku 200.000,-Kč, dne 1.8.2012 částku 150.000,-Kč, dne 9.8.2012 částku 100.000,- Kč, dne 23.8.2012 částku 100.000,-Kč, dne 4.9.2012 částku 100.000,-Kč, dne 10.9.2012 částku 90.000,-Kč, dne 12.9.2012 částku 100.000,-Kč, celkem tedy 906.000,- Kč a dále dne 28.7.2013 částku 30.000, dne 11.2.2016 částku 30 000 Kč, dne 25.9.2016 70.000 Kč, dne 30.5.2018 částku 100 000 Kč a dne 29.5.2018 částku 50.000 Kč a dne 28.5.2018 částku 50.000 Kč32. Pokud jde o otázku příslušnosti soudu a rozhodného práva, dne 29. 1. 2019 vstoupilo v účinnost Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. 6. 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství. Z článku 69 odst. 1 nařízení vyplývá, že se vztahuje na soudní řízení zahájená k 29. 1. 2019 či později. Příslušnost českých soudů je dána podle článku 5 bod 1 tohoto nařízení, neboť u soudu České republiky bylo zahájeno řízení o žádosti o rozvod, je tedy příslušný i řízení v majetkových věcech manželů. Vzhledem k absenci dohody o volbě práva ve smyslu čl. 22 je třeba vycházet z čl. 26 nařízení, podle kterého je právem rozhodným pro majetkové poměry v manželství právo toho státu, v němž mají manželé po uzavření manželství první společný obvyklý pobyt. Pro vypořádání společného jmění účastníků se použijí právní předpisy České republiky.

33. Podle ustan. § 736 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, bve znění pozdějších předpisů, dále jen obč. zák., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

34. Podle ustan. § 740 obč. zák. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.Podle ustan § 742 odst. 1, odst. 2 obč. zák. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

35. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. Podle ustan. § 708 obč. zák. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

37. Podle ustan. § 709 obč. zák. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

38. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev39. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 2 Cdon 257/97, popř. 22 Cdo 4009/2007 důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů, leží důkazní břemeno, že věc byla nabyta za trvání manželství, pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností. Vzhledem k tomu, že opatrovník žalovaného tvrdil, že zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalobkyně je součástí společného jmění účastníků, když bankovní účet byl otevřen za trvání manželství a žalobkyně netvrdila ani neprokázala opak, zahrnul soud finanční prostředky ve výši 1 952 886,30 Kč do vypořádání společného jmění účastníků.

40. Pro vypořádání platí, že podíly bývalých manželů jsou zásadně stejné. V uvedeném případě nebyly tvrzeny skutečnosti, které by tzv. disparitu podílů manželů na společném jmění odůvodňovaly, proto soud vycházel z toho, že podíly obou manželů jsou stejné, tedy 50% a 50%.

41. V posuzované věci podal žalobce návrh na vypořádání společného jmění manželů 3.3.2023, tedy 3 dny před uplynutím tříleté lhůty dle ustan. § 741 obč. zákoníku, jejímž uplynutím by nastala tzv. domněnka vypořádání. Vypořádání nevyvratitelnou domněnkou nastává automaticky přímo ze zákona, pokud do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění nedojde k jeho vypořádání dohodou, ani v této době nebude podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. V situaci, kdy po uplynutí uvedené tříleté lhůty ještě probíhá soudní řízení, nedošlo k vypořádání na základě zákonné domněnky, nicméně předmětem pozdějšího vypořádání soudním rozhodnutím (či dohodou) však může být jen to, co účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od rozhodné skutečnosti určující její počátek (tedy typicky do tří let od rozvodu manželství). To znamená, že soud se již mohl zabývat jenom vypořádáním okruhu aktiv a pasiv, které k vypořádání navrhnul žalobce, žalovaná již nic k vypořádání navrhnout nemohla, a to ani investice ze svého výlučného majetku do dostavby domu, o nichž uvedla, že je učinila.

42. Žalobce předmětem vypořádání učinil zejména vnosy z jeho výlučného majetku do společného jmění manželů ve výši 2 133 333 Kč na dokončení domu v Postřižíně, dále vnos za uhrazené splátky hypotéky ve výši ½, tedy ve výši 105 796,75 Kč a z aktiv toliko movité věci, které v žalobě označil a pohledávky z bankovních účtů vedených u bankovních institucí na jméno žalobce a na jméno žalované.

43. Ohledně tvrzených vnosů žalobce dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce navrhnul vypořádat finanční prostředky, které měl získat do svého výlučného vlastnictví darem od své matky, , jméno FO, , Anonymizováno, , v celkové výši 2 133 333 Kč. Část finančních prostředků měla matka žalobce předávat postupně v hotovosti, což žalobce prokazoval jednak výpovědí matky a dále čestnými prohlášeními. Další část finančních prostředků vkládala matka žalobce na bankovní účet žalobce v období od 13.7.2012 do 28.5.2018. Žalobce tvrdil, že tyto finanční prostředky investoval do dostavby rodinného domu v Postřižíně, což prokazoval jednak fakturami vystavenými řemeslníky případně obchodními společnostmi, které dokončení rodinného domu realizovaly, a dále výpisem z bankovního účtu žalobce vedeného u , právnická osoba, ., na nějž matka žalobce vkládala finanční prostředky.

44. Z provedených důkazů má však soud za prokázané pouze to, že matka žalobce vkládala na bankovní účet žalobce finanční prostředky, které byly evidentně rodinou žalobce spotřebovány (neboť zůstatek na bankovním účtu žalobce ke dni , datum, , kdy zanikl, byl nulový). Tvrzení žalobce, že veškeré finanční prostředky byly použity na dostavbu domu, však provedených důkazů nikterak nevyplývá. Z výpisu bankovního účtu žalobce je totiž zřejmé, že na uvedeném bankovním účtu došlo ke smíšení s finančními prostředky z příjmů žalobce z pracovní činnosti, tedy s finančními prostředky náležejícími do společného jmění. To by však samo o sobě nebránilo takové finanční prostředky oddělit od prostředků náležejících do společného jmění, pokud by bylo zřejmé, že byly skutečně investovány do společného rodinného domu. Pro posouzení věci však je zásadní zejména to, že po připsání jednotlivých vkladů finančních prostředků na bankovní účet žalobce nenásledovaly konkrétní platba na úhradu faktury, ani nebyly z bankovního účtu vybrány finanční prostředky ve výši odpovídající částce konkrétní faktury, kterou žalobce soudu doložil, z čehož by bylo možno dovodit, že finanční prostředky byly skutečně investovány do dostavby domu. Pouze v srpnu/září 2012, tzn. v období, ke kterému doložil žalobce faktury od , jméno FO, Žemberyho, došlo k výběru hotovosti z bankovního účtu žalobce, ale ani v tomto případě výše vybraných finančních prostředků nekorespondovala s fakturovanými částkami, tedy nelze dospět k přesvědčivému závěru ohledně toho, k čemu žalobce hotovostní finanční prostředky skutečně použil. Z výpisu z bankovního účtu žalobce je naopak evidentní, že bezprostředně po vkladu finančních prostředků matkou žalobce následovaly například platby v potravinách, v obchodech s nábytkem apod, tzn. byly použity a spotřebovány v rámci účastníků. Dle názoru soudu tedy nebylo prokázáno, že finanční prostředky, které obdržel od své matky, skutečně použil na dostavu domu, jak tvrdil, naopak z provedených důkazů vyplývá, že tyto výlučné finanční prostředky byly ještě před zánikem manželství účastníků spotřebovány. Tuto skutkovou verzi pak podporují i tvrzení žalované a dále i samotné matky žalobce, svědkyně , jméno FO, , Anonymizováno, , která v průběhu své svědecké výpovědi popsala mimo jiné i o životní stylu účastníků (zahraniční dovolené, pořízení několika osobních automobilů za dobu trvání manželství, účast na koncertu v zahraničí atd.). Ke stejnému závěru pak dospěl soud i ohledně výlučných finančních prostředků žalobce, které získal prodejem nemovitosti, již nabyl v rámci dědického řízení (, částka, ).

45. Ohledně finančních prostředků, které žalobce měl obdržet od své matky v hotovosti pak soud konstatuje, že v tomto případě ani nebylo přesvědčivě prokázáno, že žalobce skutečně finanční prostředky v tvrzené výši obdržel, neboť nelze pominout, že svědecká výpověď matky žalobce ne nepochybně ovlivněna blízkým příbuzenským vztahem svědkyně k žalobci a zájmem svědkyně na výsledku řízení. Jediným dalším důkazem pak byla „čestná prohlášení“ vztahující se k jednotlivým hotovostním darům, avšak nelze přehlédnout, že tato prohlášení, přestože měla být pořizována v rozmezí několika let, jsou vizuálně identická a podpisy na nich nejsou úředně ověřeny, tedy není věrohodně doloženo datum jejich pořízení. Nelze pak pominout ani to, že tvrzení žalobce, podle nějž se jednalo o dary výhradně pro žalobce, bylo prokázáno toliko výpovědí matky žalobce, k jejíž hodnověrnosti se již soud vyjádřil výše. Pochybnost pak budí i to, že žalovaná o těchto výlučných „darech“ pro žalobce nebyla vůbec informována, přitom, jak uvedla v rámci svědecké výpovědi sama svědkyně , Anonymizováno, , měla žalovanou velmi ráda a brala ji jako dceru.

46. Tvrzení žalobce, že veškeré finanční prostředky, které obdržel darem od své matky, použil výhradně a zcela na dostavbu společného rodinného domu, pak zpochybňují i důkazy, které předložil soudu sám žalobce. Z provedených důkazů totiž vyplynulo, že rodina účastníků se do domu nastěhovala již v závěru roku 2009, což ostatně potvrdila i svědkyně , Anonymizováno, . Přestože interiéry domu dokončeny nebyly (podlaha, dveře, zárubně, zábradlí), byl dům v té době již obyvatelný, tzn. musely být minimálně v nějaké fázi realizovány rozvody vody a elektřiny, koupelna, WC apod. Pokud pak další stěžejní práce jak na interiéru domu, tak úpravy pozemku kolem domu, proběhly v období 2010 – 2012, jak ostatně vyplývá i z faktur předložených žalobcem (kuchyň , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , právnická osoba, – ústřední topení, koupelna atd., , právnická osoba, . – skříně v roce , adresa, stavební firma , jméno FO, , , jméno FO, v roce 2012), není soudu zřejmé a z provedených důkazů to vůbec nevyplynulo, na co měl žalobce použít finanční prostředky ve výši dalších , částka, , které obdržel od své matky ještě v období od roku 2016 do roku 2018, tzn. již po faktickém rozpadu soužití účastníků.

47. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že se žalobci nepodařilo nepochybně prokázat jednak to, že finanční prostředky, které obdržel darem od své matky nabyl do svého výlučného vlastnictví. Zejména se však žalobci dle názoru soudu nepodařilo přesvědčivě prokázat, že tyto finanční prostředky byly vynaloženy na společný majetek účastníků (rodinný dům), tak, jak žalobce tvrdil, proto soud návrh žalobce na vypořádání tohoto vnosu zamítnul.

48. Soud pak zamítnul i návrh na vypořádání tvrzeného vnosu na platby na společný hypoteční úvěr účastníků, neboť žalobce nijak neprokázal, že tvrzené platby skutečně realizoval.Pokud pak žalobce navrhnul vypořádat zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalobce (účet č. , č. účtu, ), soud na základě provedených důkazů zjistil, že uvedený bankovní účet zanikl ještě před uzavřením manželství se zůstatkem 0 Kč, tedy nebylo co vypořádávat, neboť ke dni zániku manželství již toto aktivum neexistovalo. K vypořádání tedy zůstal toliko zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalované se zůstatkem ke dni zániku manželství ve výši 11 777,71 Kč.

49. Ohledně movitých věcí, které žalobce navrhnul k vypořádání (1 ks rozkládací stůl, 4 ks židle Bretagne, 2 ks křesel model Bretagne), soud dospěl k závěru, že účastníci se na vypořádání veškerých movitých věcí dohodli již před podáním žaloby. To ostatně tvrdila žalovaná a její skutkovou verzi pak podporuje i to, že si účastníci rozdělili kromě dalšího zařízení domu i motorová vozidla, která si za trvání manželství pořídili. O tom, že k vypořádání movitých věcí náležejících do společného jmění došlo dohodou účastníků ještě před podáním návrhu, pak svědčí i „potvrzení o předání a převzetí movitých věcí“ datované dnem 1.8.2016 (č.l. , Anonymizováno, ), které soudu předložil žalobce. Soud proto návrh žalobce v části týkající se movitých věcí zamítnul, neboť již nebylo co vypořádat.

50. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že společné jmění účastníků tvoří pouze zůstatek na bankovním účtu žalované ke dni zániku společného jmění ve výši 11 777,71 Kč. Tato částka je určující pro základní vyčíslení podílu každého z účastníků, tedy žalobci náleží ½ ve výši 5 888,90 Kč a žalované náleží ½ ve výši 5 888,90 Kč. Jelikož žalované byl ze společného majetku účastníků přikázán zůstatek na bankovním účtu č. 1016016503/6110 vedeném u , Anonymizováno, . na jméno žalované ve výši 11 777,71 Kč, bylo žalované uloženo zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu částku ve výši 5 888,90 Kč.

51. Při vědomí judikatury Nejvyššího soudu ohledně přiznávání/nepřiznávání náhrady nákladů řízení ve sporech majících povahu tzv. „iudicium duplex“ a vzhledem k tomu, že žalobce byl ve svém návrhu úspěšný toliko v části návrhu na vypořádní zůstatku na bankovním účtu vedeném na jméno žalované, soud o nákladech rozhodnul dle ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal nárok na náhradu nákladů řízení převážně procesně úspěšné žalované v částce 135 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 199 105,60 Kč sestávající z částky 13 100 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu konaném dne 27.11.2023, dne 4.3.2024, dne 3.4.2024, dne 20.5.2024, dne 24.6.2024, dne 4.9.2024, dne 6.11.2024 s dne , datum, ) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 jedné paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1.1.2025.