24 C 75/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 30 238,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 12 238,81 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, se žaloba z a m í t á.

III. Žádnému z účastníků se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 238,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , Anonymizováno, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí tohoto úvěru ve výši 12 238,81 Kč zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do dne , datum, . Žalovaný úvěr společně s poplatkem právní předchůdkyni žalobkyně ve stanovené lhůtě nevrátil ani přes opakované upomínky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný svůj dluh nesplatil ani přes upomínku právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně doplnila, že úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, po dokončení registrace požádal žalovaný o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu, po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů (pozn. soudu: doslovně převzato z návrhu). Žalobkyně následně uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“ nebo „smlouva o úvěru“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12 238,81 Kč do , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný v rámci registrace a zřizování uživatelského účtu uvedl své identifikační údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán právní předchůdkyní žalobkyně návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru s navrhovanou výší úvěru 18 000 Kč se splatností dne , datum, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ). Podle sjednaných podmínek se jednalo o jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 31 410 Kč, a to při započtení poplatků a úroku, výše RPSN činila 3 860,8% (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 18 000 Kč vyplatila dne , datum, na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru (prokázáno potvrzením o platbě a smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ). Žalovaný dlužnou částku v den sjednané splatnosti neuhradil. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi ní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).

5. Jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž žalobkyně tvrdila, že na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr, a to s dovětkem, že žalobkyně k tomuto nenavrhuje žádných dalších důkazů.

15. Z nyní prokázaného skutkového stavu tak vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si vystačil pouze s lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila (a ani netvrdila), že by její právní předchůdce jakkoli ověřoval příjem a výdaje žalovaného, jeho výdělkové a majetkové poměry, pročež ani v žalobě nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalovaného obdrženy. Další informace o žalovaném právní předchůdce nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), což však žalobkyně neučinila a tyto příjmy ani výdaje, které měla mít doložené od žalovaného ani netvrdila.

16. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena a že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Protože před uzavřením smlouvy nedošlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je dán důvod neplatnosti předmětné smlouvy.

17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 18 000 Kč a to bez smluvních úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

18. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem pohledávky.

19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého v případě, že měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V právě projednávané věci měla žalobkyně úspěch srovnatelný s úspěchem žalobkyně. Vzhledem k tomu, že rozdíl v úspěchu a neúspěchu účastníků je zanedbatelný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.