24 C 95/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozený Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro výživné pro zletilého

I. Žalovaný je povinen platit žalobci výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně se splatností vždy do 15. dne měsíce, na který je výživné placeno, počínaje měsícem prosincem 2025.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na dlužném výživném za období od 1. května 2024 do listopadu 2025 částku ve výši 266 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 54 720 Kč, k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Co do částky výživného dalších 4 000 Kč měsíčně se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci a dále co do dlužného výživného ve výši dalších 4 000 Kč měsíčně za období od 1. května 2024 do listopadu 2025 se žaloba z a m í t á.

1. Žalobce se domáhal stanovení výživného žalovanému. K uplatněnému nároku uvedl, že žalovaný je jeho otcem, rodiče tvořili do nedávna společnou domácnost, jako by byli manželé. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ č.j. 14 Nc 2644/2024-195 schválil soud dohodu rodičů (matky žalobce a žalovaného) tak, že nezletilá , jméno FO, , narozená 21.11.2014 se svěřuje do péče matky, otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilé , jméno FO, částkou 14 500 Kč měsíčně. V době podání návrhu žádný z rodičů zletilému , Anonymizováno, výživné nehradil, náklady zletilého hradí matka. Bydlí spolu se sestrou, matkou a matkou matky, kdy žalovaný využívá spodní patro domu, žalobce se sestrou, matkou a babičkou užívá horní patro domu. Náklady s bydlením jsou cca 6 000 Kč měsíčně (elektřina, voda, odpad), to od dubna 2024 hradí matka žalobce. Otec (žalovaný) má středoškolské vzdělání s maturitou, obor truhlář. Matka žalobce má vysokoškolské vzdělání, obor východoevropská studia, rusistika, psychologie a pedagogika dětí. Zdravotní stav obou rodičů je dobrý, nemají žádné náklady spojené se zdravotním stavem a ani žádné pracovní omezení. Matka žalobce vlastní dva rodinné domy v , adresa, , jeden z rodinných domů je užíván k bydlení rodiny druhý je pronajat za nájemné 16 700 Kč měsíčně a příjem z tohoto nájmu chodí matce. Žalobce od května 2024 přestal plnit svou vyživovací povinnost vůči žalovanému. Žalovaný je vlastníkem stoprocentního podílu společnosti , právnická osoba, , dále vozidla Volkswagen Passat, rok výroby 2011, které užívá, dále čtyř střelných zbraní v hodnotě 60 000 Kč, dále vlastní motocykl BMW Classic, rok výroby 2015, hodinky v hodnotě 100 000 Kč a přístroj na noční vidění v hodnotě 100 000 Kč. Žalovaný pracuje jako jednatel, z toho má příjem 13 536 Kč měsíčně čistého, příjem si stanovil sám. Společnost , právnická osoba, , která je vlastněna žalovaným (žalovaný je jediným jednatelem a jediným společníkem), má v majetku 9 nákladních automobilů MAN v hodnotě cca 1 500 000 Kč a dále osobní automobil BMW X3, rok výroby 2017, které užívá žalovaný i pro své soukromé účely. Zisk společnosti , právnická osoba, v roce 2024 byl cca 500 000 Kč, přičemž obrat společnosti asi 7 500 000 Kč. Z daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob společnosti , právnická osoba, za rok 2023 vyplývá, že tato společnost měla v roce 2023 úhrn čistého obratu ve výši 6 786 224 Kč, zisk ve výši 42 064 Kč, základ daně ve výši 42 064 Kč, a celkovou daň ve výši 7 980 Kč. Společnost má dva zaměstnance, jedná se o řidiče, mají příjem cca 22 000 Kč, s tím, že společnost dále platí nájemné v jejím sídle ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný ze společnosti , právnická osoba, užívá pro své soukromé účely auto, má placeny pohonné hmoty, stravenky, telefon, dále také návštěvy zubaře a je mu hrazena z nákladů společnosti dovolená. Zisk společnosti v posledních letech nebyl rozdělován, společnost , právnická osoba, dluží žalovanému částku 1 500 000 Kč, kterou investoval na začátku podnikání. Žalovaný má úspory 1 000 000 Kč na investičním účtu do akcií, dále má na penzijním připojištění 200 000 Kč, dále vlastní 100 g cihlu zlata.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nesouhlasí s navrhovanou výši výživného, neboť již platí 14 500/měsíčně výživné na nezletilou dceru, navrhnul výživné ve výši 5 500 Kč/měsíčně. Při jednání dne 20.8.2025 žalovaný uvedl, že společnost , právnická osoba, prodal příbuzným za 1 Kč a již mu z této společnosti žádné příjmy neplynou. Při jednání soudu dne 10.11.2025 v rámci závěrečného návrhu žalovaný uvedl, že je u společnosti , právnická osoba, opět zaměstnán s měsíční mzdou ve výši 20 000 Kč.Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující důkazy:

4. Z potvrzení o studiu (č.l. 19) vyplývá, že žalobce byl ve školním roce 2024/2025 studentem Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Z rozhodnutí děkana Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni ze dne 23.6.2025 vyplývá, že žalobce byl přijat v akademickém roce 2025/2026 ke studiu bakalářského studijního oboru (č.l. 107). Skutečnost, že žalobce ke studiu na vysoké škole nastoupil svědčí potvrzení o studiu pro akademický rok 2025/2026 (č.l. 124).

5. Z předložených listin vyplývá, jaké náklady a v jaké výši vynaložil žalobce v souvislosti s přípravou k přijímacímu řízení ke studiu na vysokou školu: faktura na částku 1 980 Kč za organizaci zkoušky a zpracování výsledku Scio.cz (č.l. 20), faktura na částku 7 920 Kč za organizaci zkoušky a zpracování výsledku Scio.cz (č.l. 22) faktura na částku 990 Kč za organizaci zkoušky a zpracování výsledku Scio.cz (č.l. 105), platby za doučování (č.l. 41-43 a č.l. 85, č.l. 86, č.l. 116, č.l. 117, č.l. 118, č.l. 119)č.l. 119-120), náklady vynaložené na poplatky za podání přihlášky na vysokou školu ve výši 800 Kč (č.l. 111-112),6. Výši nákladů, které žalobce vynakládá na oblečení, jídlo, drogerii apod. doložil účtenkami a výpisy z bankovního účtu matky žalobce či potvrzeními o platbách - účtenky o platbách za oblečení č.l. 25-27, potvrzení o platbách u obchodníka realizovaných z bankovního účtu matky žalobce č.l. 34, 35-40, č.l. 83-84, výpis z běžného účtu za období 1.9.2024-30.9.2024 č.l. 87, účtenky za oblečení č.l. 98-101).

7. Výši nákladů na bydlení v souvislosti s vysokoškolským studiem doložil žalobce Smlouvou o ubytování (č.l. 108, potvrzením o platbě za koleje Západočeské univerzity 2 500 Kč (č.l. 98) a ceníkem ubytování č.l. 108.

8. Žalovaný předložil výplatní pásky za období února, března a dubna 2025, z nichž soud zjistil mzdu žalovaného ve výši 13 977 Kč netto/měsíčně (č.l. 51-53).

9. Z notářského zápisu sp. zn.: NZ 813/2025, ze dne 12.8.2025 (č.l. 79-81), bylo zjištěno, že žalovaný učinil rozhodnutí jediného společníka, kterým změnil zakládací listinu a dále rozhodnul o odvolání své osoby z funkce jednatele společnosti.

10. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 12.8.2025 (č.l. 138) bylo zjištěno, že žalovaný převedl obchodní podíl ve společnosti společnost , právnická osoba, o velikosti 100%, jehož byl vlastníkem, na , jméno FO, , za kupní cenu ve výši 1 Kč.

11. Hospodářské výsledky společnosti , právnická osoba, byly zjištěny z rozvahy a zisku výkazu zisku a ztrát za rok 2023 a 2024 (č.l. 142-149) a dále z přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2022, 2023 a 2024 (č.l. 153-172).

12. Z rozsudku Okresního soudu Praha – východ č.j. 14 Nc 2644/2024-195 ze dne 22.1.2025 bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal platit na výživu nezletilé , Anonymizováno, 14 500 Kč /měsíčně.

13. Podle § 910, odst. 1 a 2, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

14. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

16. Dle ustan. § 916 občanského zákoníku, neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci trvá. Žalobci je 20 let, je studentem 1. ročníku vysoké školy a není dosud schopen se sám živit, neboť studuje v režimu denního studia. S ohledem na denní studium a náročnost zahájení studia na vysoké škole u žalobce odůvodňuje nemožnost přivýdělku formou brigád. Náklady na svoje životní potřeby, které žalobce uvedl v žalobě, pak jsou dle názoru soudu přiměřené jeho věku a soud je, na rozdíl od žalovaného, neshledává nijak přemrštěnými. Nadto je zřejmé, že žalobce měl v průběhu akademického roku 2024/2025 značné výdaje v souvislosti s přípravou na maturitu a zejména na přijímací řízení k vysokoškolskému studiu, na kterých se žalovaný nijak nepodílel. Ohledně výše příjmu žalovaného pak soud odkazuje na ustanovení § 913 občanského zákoníku, podle kterého při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Pokud se tedy žalovaný po zahájení řízení o výživné pro zletilého syna – žalobce bezúplatně a bez legitimního důvodu zbavil obchodní společnosti, která vlastní majetek v hodnotě v řádů milionů korun, čímž se mimo jiné také připravil o zdroj příjmů, soud k tomu při posuzování výše nároku nepřihlížel.

18. Při rozhodování o výši nároku tak soud vycházel z ekonomických výsledku společnosti , právnická osoba, , které v průběhu řízení zjistil, přičemž vycházel z výše pohledávek, závazků, obratu společnosti a odpisů zjištěných z daňových přiznání společnosti a z výkazu zisků a ztrát. Disponibilní fiskální zisk společnosti , právnická osoba, dosáhl v roce 2022 výše 1 464 616 Kč, tj. 122 051,33 Kč měsíčně, - 1 179 015 Kč za rok 2023, tj. – 98 251,25 Kč/měsíčně a 2 523 667 Kč za rok 2024, tj. 210 305,58 Kč/měsíčně, tedy při zohlednění ztráty v roce 2023 dosahoval disponibilní zisk žalovaného za období 2022 -2024 částky 78 035,22 Kč/měsíčně, přičemž na žalobce vzhledem k jeho 100% obchodnímu podílu připadá celá částka.

19. Ukazatel disponibilního fiskálního zisku odráží skutečný ekonomický užitek z činnosti daného subjektu. Údaje pro výpočet lze získat z daňového přiznání, rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Jednotlivé položky samy o sobě však nemají pro zjištění reálné situace žádný význam, neboť se jedná o ukazatele výlučně pro účetní a daňové účely. Disponibilní zisk je rozdílem výnosů očištěných o meziroční rozdíl pohledávek a nákladů očištěných o meziroční rozdíl závazků, a to je navýšeno o odpisy. Dojde-li k navýšení výnosů vlivem nárůstu pohledávek, reálná situace je taková, že tyto účetní příjmy nebyly ve skutečnosti ze strany odběratele uhrazeny a subjekt tyto prostředky nemá k dispozici. Nebo půjčí-li subjekt peníze třetí osobě, má ve svém majetku pohledávku, tedy majetkovou hodnotou, kterou však reálně (v penězích) nemá. Naopak dojde-li k nárůstu závazků, reálně má subjekt k dispozici prostředky, které mu slouží k dalšímu užití, a nehraje tak roli, že se jedná o cizí zdroje. Odpisy jsou výdaji ryze účetního, resp. daňového charakteru, nikoliv reálného. Také je třeba zohlednit výši placené daně z příjmu. Vzorec výpočtu: disponibilní zisk = (výnosy – meziroční rozdíl pohledávek) – (náklady – meziroční rozdíl závazků) + odpisy – daň. Výnosy se rovnají částce úhrnu čistého ročního obratu z výkazu zisku a ztrát. Náklady jsou rozdílem výnosů a výsledku hospodaření z výkazu zisku a ztrát, resp. daňového přiznání (tj. zisk/ztráta). Meziroční rozdíl pohledávek (závazků) pro daný rok je rozdílem této položky v daném roce a uplynulém roce. Výsledek může být i záporný a svědčí pak o meziročním poklesu, resp. snížení dané položky. Výše pohledávek a závazků je zřejmá z rozvahy. Odpisy jsou čitelné buď z daňového přiznání anebo z výkazu zisku a ztrát (položka úprava hodnot dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – trvalé). Výše předepsané daně je uvedena v daňovém přiznání.

20. Soud proto při stanovení výše výživného vycházel z průměrného měsíčního výdělku žalovaného, ke kterému dospěl shora pospaným způsobem, ve výši 78 035,22 Kč/měsíčně, když výživné zletilého dítěte stanovil v souladu s doporučující tabulkou Ministerstva spravedlnosti, podle které by se výše výživného při existenci dvou vyživovacích povinností měla pohybovat kolem 18% z čistého příjmu povinného rodiče, tedy 14 000 Kč/měsíčně. Zároveň soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužné výživné za období od 1.5.2024, neboť od tohoto okamžiku žalovaný přestal plnit vyživovací povinnost vůči žalobci, jak vyplynulo z rozsudku Okresního soudu Praha – východ č.j. 14 Nc 2644/2024-195 ze dne 22.1.2025. Ve zbytku pak soud návrh žalobce zamítnul (co do částky 4 00 Kč/měsíčně).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (neboť výše výživného záležela na posouzení soudu), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 720 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 840 000 Kč sestávající z částky 11 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.