25 C 31/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Zdeňkou Krejzarovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 538.171Kč s přísl., 249.822Kč s přísl., 2.400Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 790 393 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 787 993 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 125 986,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 2. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 790 393 Kč sestávající se z částky 538 171 Kč s příslušenstvím, částky 249 822 Kč s příslušenstvím a z částky 2 400 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. představující za každou vymáhanou pohledávku částku 1 200 Kč s odůvodněním, že žalobkyně jako prodávající uzavřela dne 1. 3. 2020 se žalovanou jakožto kupující smlouvu o spolupráci při opakovaném prodeji autolaků jméno FO jméno FO a dalších materiálů souvisejících s jejich použitím. Dále žalobkyně jakožto půjčitel uzavřela dne 1. 3. 2020 s žalovanou jakožto vypůjčitelem smlouvu o výpůjčce, na jejímž základě poskytla žalované do výpůjčky movité věci sloužící k použití autolaků jméno FO jméno FO a dalších materiálů při autoopravárenské činnosti žalované. V bodu 4.

2. Smlouvy o spolupráci se žalovaná zavázala ročně odebírat od žalované a platit po dobu 7 let zboží v hodnotě minimálně 720 000 Kč bez DPH, přičemž tento kontrakční závazek žalovaná přijala v souvislosti s tím, že od žalobkyně obdržela investici ve formě podpory prodeje v hodnotě 518 898 Kč za 1. za první náplň míchacího zařízení jméno FO v ceně 216 832 Kč se slevou 214 663,68 Kč, 2. vybavení míchárny v ceně 170 936,10 Kč se slevou 169 226,75 Kč a 3. vybavení lakovny v ceně 136 370,70 Kč se slevou 135 006,99 Kč. Toto zboží a vybavení bylo žalované včetně slev vyúčtováno fakturami – daňovými doklady č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, č. hodnota ze dne 4. 3. 2020, č. hodnota ze dne 9. 3. 2020 a č. hodnota ze dne 8. 4. 2020. Žalovaná tento závazek opakovaně neplnila, když v jednotlivých letech smluvního vztahu odebrala a zaplatila objemy zboží, když za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 v hodnotě 689 248,30 Kč, za období od 1. 4. 2021 do 31. 3. 2022 v hodnotě 709 694,34 Kč, za období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023 v hodnotě 1 181 219,79 Kč, za období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024 v hodnotě 447 415,45 Kč. Žalovaná tak opakovaně porušila smluvní povinnost sjednanou v bodu 4.2. smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 a v souladu s bodem 7.5. této smlouvy o spolupráci žalobkyně dopisem ze dne 16. 5. 2024 smlouvu o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 vypověděla. Výpovědní lhůta činila tři měsíce a počala běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé straně, přičemž do datové schránky žalované byla výpověď dodána dne 16. 5. 2024. Žalovaná svůj kontrakční závazek splnila pouze v jednom roce, a tedy v souladu s bodem 4.4. smlouvy o spolupráci jí zaniklo právo na poměrnou část podpory prodeje a žalobkyni vzniklo právo žalované vyúčtovat poměrnou část veškerých plnění, které jí v souladu s uvedenou smlouvou žalobkyně poskytla, a to v poměrné výši určené podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje. Žalovaná nesplnila kontrakční závazek v šesti letech, činí koeficient pro výpočet plnění 6/7 a žalobkyně proto žalované vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024 splatným 25. 9. 2024 částku 44 769,36 + DPH ve výši 93 401,64 Kč, tedy celkem 538 171 Kč. Podle smlouvy o výpůjčce žalobkyně poskytla žalované postupně do výpůjčky věci movité, přičemž ke dni 16. 5. 2024 měla žalovaná ve výpůjčce pouze věci movité uvedené v příloze č. hodnota ze dne 4. 12. 2023 a jednalo se o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v ceně 150 252 Kč a Anonymizováno Anonymizováno jméno FO-Anonymizováno v ceně 56 212,37 Kč, tj. v celkové ceně 206 464,37 Kč. Dle čl. 8 bodu 1. nastala rozvazovací podmínka, když vypůjčitel porušil konkrétní kontrakční závazek ze smlouvy o spolupráci a žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 16. 5. 2024 k odkoupení předmětu výpůjčky za cenu uvedenou ve faktuře – daňovém dokladu, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení této výzvy. Faktura byla vystavena dne 11. 9. 2024. Po zániku účinnosti smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, splatným dne 25. 9. 2024 částku ve výši 206 464,37 Kč + DPH ve výši 43 357,52 Kč, tj. celkem 249 822 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila, ač byla k jejich úhradě vyzvána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává, že žalobkyně nezohlednila skutečnost, že ve 2 z uvedených 4 roků nebyl závazek minimálního odběru splněn pouze nepatrně a ani nezohlednila to, že v jednom roce byl závazek minimálního odběru značně překonán. Žalobkyně nezohlednila ani, že součet hodnoty odebraného zboží v uvedených 4 letech činí 3 027 577,88 Kč a na každý rok tak vychází 756 894,47 Kč, což přesahuje minimální odběr. Výklad žalobkyně, že není možné hodnotu odebraného zboží v jednotlivých letech sčítat a zprůměrovávat, odporuje dobrým mravům, odporuje poctivým obchodním zvyklostem a nárok na vrácení podpory je nedůvodný. Pokud by měl být důvodný, mohl by být v každém roce důvodným pouze v alikvotní části podle toho, v jaké části nebyl roční závazek plněn. Současně žalovaný namítl neplatnost výpovědi smlouvy o spolupráci učiněnou žalobkyní, neboť takový postup není možný a je třeba zohlednit to, že v průměru žalovaná závazek minimálního odběru splnila. Pokud má žalobkyně za to, že smlouvy o spolupráci byla platně ukončena, měla si žalobkyně výpůjčku převzít, neboť ta jí přináší užitek pouze v případě pokračování ve spolupráci, avšak žalobkyně bezdůvodně odmítá výpůjčku převzít a navíc výpověď smlouvy o spolupráci je neplatná a není tak dán důvod pro vrácení výpůjčky.

3. V replice ze dne 22. 4. 2025 se žalobkyně vyjádřila s tím, že žalobkyně své závazky ze smlouvy splnila, žalovaná však pouze z 1/7 a není tedy pravda, že by žalovaná svůj kontrakční závazek splnila, neboť ten byl sjednán pro každý rok zvlášť a právo na podporu prodeje bylo podmíněno plynulým a průběžným plněním ročních kontrakčních závazků a byly sjednány důsledky poručení ročních kontrakčních závazků ze strany žalované. Žalovaná své závazky ze smlouvy o spolupráci navíc porušovala tím, že neplatila a neplatí řádně a včas za dodávky zboží, žalovaná stále neuhradila žalobkyni vícero faktur, když navíc pravomocným rozsudkem právnická osoba-Anonymizováno byla již žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 202 099 Kč s příslušenstvím a se smluvní pokutou ve výši 41 427 Kč s příslušenstvím.

4. Závěrem žalobkyně uvedla, že navrhuje, aby soud žalobě jako důvodně vyhověl a současně odkázala na svá předchozí vyjádření a žádala přiznání náhrady nákladů řízení. Současně doplnila, že mezi účastníky nebyla sjednána smluvní pokuta, přičemž tato musí být sjednána písemně. V daném případě se jednalo kontrakční závazek.

5. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, k čemuž odkázala na svá předchozí vyjádření. K tomu doplnila, že co se týká odpovědnosti za zaplacení poměrné části podpory prodeje, tak pokud by měl soud za to, že by tato měla vzniknout, tak ve své podstatě se jedná o ujednání o smluvní pokutě a ta by měla být soudem moderována tak, že bude soudem přiznána pouze za tři roky. Žalovaná se žalobkyni snažila výpůjčku vrátit, ale žalobkyně ji zpátky nechtěla a ujednání o okamžitém vrácení kupní ceny je v rozporu s dobrými mravy.

6. Při jednání soudu konaném dne 4. 7. 2025 učinili účastníci nesporným, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1. 3. 2020 uzavřena smlouva o spolupráci a že žalovaná obdržela od žalobkyně investici ve formě podpory prodeje v hodnotě 518 898 Kč bez DPH. Dále učinili účastníci nesporným, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 1. 3. 2020 uzavřena smlouva o výpůjčce a že ke dni 16. 5. 2024 měla žalovaná ve výpůjčce věci movité uvedené v příloze č. hodnota ze dne 4. 12. 2023 ke smlouvě o výpůjčce. V řízení učinili účastníci rovněž nesporným, že dopisem ze dne 16. 5. 2024 žalobkyně vypověděla smlouvu o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 a současně žalovanou vyzvala k odkoupení předmětu výpůjčky. Ostatní skutečnosti zůstaly sporné.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Z výpisu z OR pro žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno soudem v Anonymizováno, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, která vznikla a byla zapsána dne datum, přičemž jejím předmětem podnikání je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické; malířství, lakýrnictví, natěračství.

9. Z výpisu z OR pro žalovanou soud zjistil, že žalovaná je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno soudem v Anonymizováno, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, která vznikla a byla zapsána dne datum, přičemž jejím předmětem podnikání je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; opravy silničních vozidel; malířství, lakýrnictví, natěračství.

10. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 soud zjistil, že smlouva o spolupráci byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto prodávající a žalovanou jakožto kupující dne 1. 3. 2020, přičemž předmětem smlouvy bylo dle čl. 1. bodu 1.1. sjednání podmínek při opakovaném prodeji autolaků jméno FO jméno FO a dalších materiálů, které souvisejí s jejich použitím a dalšího zboží a podle bodu 1.2. byla dále předmětem smlouvy dohoda smluvních stran o podpoře prodeje zboží. V č.l. 4 byla sjednána doba plnění a kontrakční závazek, přičemž v bodě 4. 1. bylo sjednáno, že tato smlouva je uzavřena na dobu 7 let a její platnost a účinnost začíná dnem jejího podpisu. V bodě 4.2. bylo dále sjednáno, že kupující se zavazuje, že v průběhu 7 let od podpisu této smlouvy ročně odebere od prodávajícího a řádně zaplatí zboží v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH. V bodě 4.4. bylo dále ujednáno, že pokud kupující nesplní svůj závazek uvedený v bodu 4.2. a 5.1. této smlouvy během kteréhokoliv roku platnosti této smlouvy, kupujícímu zaniká právo na poměrnou část podpory prodeje, včetně výpůjčky, a prodávající má právo vyúčtovat poměrnou část veškerých plnění, které kupujícímu v souladu s touto smlouvou poskytl, včetně výpůjčky, pokud ji kupující v souladu se smlouvou o výpůjčce nevrátí, a to v poměrné výši určené podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje, včetně výpůjčky. Například v případě splnění závazku po dobu 2 let z 5 let trvání závazku bude vyúčtována částka ve výši 60% plnění, které kupujícímu v souladu s touto smlouvou a smlouvou o výpůjčce poskytl, pokud kupující výpůjčku v souladu se smlouvou o výpůjčce nevrátí. Za nesplněný závazek se považuje i ta část závazku, kterou kupující nesplnil proto, že prodávající tuto smlouvu vypověděl podle bodu 7.5. smlouvy nebo od této smlouvy odstoupil z důvodu uvedeného v bodu 7.7. této smlouvy. Kupní cena musí být zaplacena prodávajícímu ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě kupujícímu. V čl. 5, bodu 5.2. bylo pak sjednáno, že celková výše podpory prodeje činí 518 898 Kč bez DPH. V čl. 7, bodu 7.5. bylo rovněž ujednáno, že tato smlouva může být vypovězena ze strany kupujícího jen v případě, že prodávající opakovaně nedodá z důvodu na jeho straně objednané zboží. Tato smlouva může být vypovězena ze strany prodávajícího jen v případě, že kupující poruší své povinnosti uvedené v bodu 4.2. nebo 5.1. a nebo opakovaně poruší své povinnosti uvedené v bodu 7.2. písm. c), d), e) a j) této smlouvy, nebo opakovaně nesplní jakoukoliv platební povinnost podle této smlouvy. V čl. 7, bodu 7.6. bylo dále ujednáno, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně.

11. Ze smlouvy o výpůjčce ze dne 1. 3. 2020 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto půjčitelem a žalovanou jakožto vypůjčitelem dne 1. 3. 2020, přičemž předmět smlouvy byl sjednán v čl. 1 tak, že pod bodem 1. je uvedeno, že tato smlouva se uzavírá za účelem podpory prodeje produktů zn. jméno FO jméno FO, kterých je půjčitel pro území České republiky distributorem, a v souvislosti s Rámcovou kupní smlouvou, kterou smluvní strany uzavřely dne 2. 1. 2019. Pod bodem 2 bylo dále uvedeno, že předmětem této smlouvy je závazek půjčitele přenechat níže specifikovaný předmět výpůjčky do dočasné bezúplatného využívání vypůjčiteli za níže uvedených podmínek. V čl. 2 byl sjednán předmět a účel výpůjčky, přičemž bylo bod bodem 1. sjednáno, že předmětem výpůjčky jsou věci ve vlastnictví půjčitele, jejichž seznam tvoří přílohu č. hodnota této smlouvy a byl pořízen ke dni podpisu této smlouvy. V čl. 8 bodu 1. bylo sjednáno, že v případě, že bude vypůjčitelem porušen konkrétní kontrakční závazek ze smlouvy o spolupráci, kterou uzavřel s půjčitelem, tato smlouva se ruší ke dni následujícímu po rozhodném dni, kdy měl být splněn nebo částečně splněn kontrakční závazek, jinak se smlouva ruší od počátku. V takovém případě je vypůjčitel povinen předmět výpůjčky po doručení písemné výzvy půjčitele odkoupit od půjčitele, a to zaplacením poměrné části nebo celé ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky. Pod bodem 2 bylo dále ujednáno, že v ostatních případech, kdy vypůjčitel nevrátí půjčiteli předmět výpůjčky do 7 kalendářních dnů po skončení doby výpůjčky nebo po doručení písemné výzvy půjčitele k jeho vrácení, je povinen odkoupit od půjčitele předmět výpůjčky, a to zaplacením ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky. V bodě 3 bylo ujednáno, že kupní cena musí být zaplacena půjčiteli ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě vypůjčiteli. Zaplacením kupní ceny přechází vlastnictví k věcem tvořícím předmět výpůjčky na vypůjčitele. Pro případ prodlení vypůjčitele se zaplacením kupní ceny se sjednává ve prospěch půjčitele smluvní pokuta ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

12. Z přílohy č. hodnota smlouvy o výpůjčce soud zjistil, že ode dne 7. 12. 2023 byl předmět výpůjčky původně vymezený ve smlouvě o výpůjčce ze dne 1. 3. 2020 rozšířen o zboží Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, číslo Anonymizováno za cenu 150 252 Kč a dále o zboží Anonymizováno Anonymizováno jméno FO-jméno FO, číslo Anonymizováno-Anonymizováno za cenu 56 212,37 Kč, celkem tedy cena ve výši 206 464,37 Kč.

13. Z faktury - daňového dokladu žalobkyně č. hodnota ze dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, splatným dne 11. 3. 2020 vyúčtovala zboží se slevou ve výši 99% za částku 2 624 Kč.

14. Z faktury – daňového dokladu žalobkyně č. hodnota ze dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, splatným dne 11. 3. 2020 vyúčtovala zboží se slevou ve výši 99% za částku 2 068 Kč.

15. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 4. 3. 2020, splatným dne 18. 3. 2020 vyúčtovala zboží se slevou ve výši 99% za částku 1 397 Kč.

16. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 9. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 9. 3. 2020, splatným dne 23. 3. 2020 vyúčtovala zboží se slevou ve výši 99% za částku 81 Kč.

17. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 8. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 9. 3. 2020, splatným dne 22. 4. 2020 vyúčtovala zboží se slevou ve výši 99% za částku 171 Kč.

18. Z výpovědi smlouvy o spolupráci ze dne 16. 5. 2024 a výzvy k odkoupení předmětu výpůjčky s doručenkou do DS žalované soud zjistil, že dopisem ze dne 16. 5. 2024 žalobkyně žalované sdělila, že neplní kontrakční závazek ze smlouvy o spolupráci uzavřené dne 1. 3. 2020, když v jednotlivých letech smluvního vztahu žalovaná odebrala a zaplatila žalobkyni objemy zboží: v období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 v hodnotě 689 248,30 Kč, v období od 1. 4. 2021 – 31. 3. 2020 v hodnotě 709 694,34 Kč, v období od 1. 4. 2022 – 31. 3. 2023 v hodnotě 1 181 219,79 Kč a v období od 1. 4. 2023 – 31. 3. 2024 v hodnotě 447 415,45 Kč a tedy žalovaná opakovaně porušila smluvní povinnost sjednanou v bodu 4.2. smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 a v souladu s bodem 7. 5. uvedené smlouvy o spolupráci proto žalobkyně vypovídá smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 1. 3. 2020. Současně žalované sdělila, že výpovědní doba činí 3 měsíce a počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně. Současně žalobkyně žalované v tomto dopise sdělila, že vzhledem k tomu, že v pouze v jednom roce splnila jejich kontrakční závazek, zaniklo žalované v souladu s bodem 4.4. smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 právo na poměrnou část podpory prodeje a žalobkyni vzniklo právo vyúčtovat žalované poměrnou část veškerých plnění, které v souladu s uvedenou smlouvou poskytla, a to v poměrné výši určené podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje. Současně žalobkyně žalované sdělila, že vzhledem k tomu, že nesplnila v šesti letech kontrakční závazek, činí koeficient pro výpočet plnění 6/7 a k poslednímu dni účinnosti smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 bude žalované vyúčtována 6/7 ceny podpory prodeje + DPH, přičemž k tomu bude vystavena faktura – daňový doklad. Zároveň žalobkyně žalované sdělila, že nastala rozvazovací podmínka podle čl. 8. bodu 1 smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 1. 3. 2020 a proto žalobkyně žalovanou vyzývá k odkoupení předmětu výpůjčky za cenu uvedenou ve faktuře – daňovém dokladu, která je přílohou této výzvy, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení této výzvy. Tento dopis byl dodán do datové schránky žalované dne 16. 5. 2024.

19. Z faktury – daňového dokladu žalobkyně č. hodnota ze dne 11. 9. 2024 s doručenkou do DS soud zjistil, že daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, splatnou dne 25. 9. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala za porušení kontrakční povinnosti poměrnou část podpory prodeje částku ve výši 538 171 Kč včetně DPH (444 769,36 Kč + 93 401,64 Kč DPH). Do datové schránky žalované byla tato faktura dodána dne 12. 9. 2024.

20. Z faktury – daňového dokladu žalobkyně č. hodnota ze dne 11. 9. 2024 soud zjistil, že daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, splatným dne 25. 9. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala za nevrácenou výpůjčku (Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno jméno FO-jméno FO) částku celkem ve výši 249 822 Kč včetně DPH (206 464,48 Kč + 43 357,52 Kč DPH). Do datové schránky žalované byla tato faktura dodána dne 12. 9. 2024.

21. Z výzvy k úhradě dlužných částek s příslušenstvím – předžalobní upomínky ze dne 31. 10. 2024 soud zjistil, že předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím právního zástupce k úhradě částky ve výši 538 171 Kč a částky ve výši 249 822 Kč s příslušenstvím a dále částky ve výši 2 400 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Na základě provedeného dokazování a skutečností, které účastníci učinili nespornými, došel soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně na straně prodávající s žalovanou na straně kupující dne 1. 3. 2020 uzavřela smlouvu o spolupráci. Ve stejný den byla mezi žalobkyní jakožto půjčitelem a žalovanou jakožto vypůjčitelem uzavřena smlouva o výpůjčce. V článku 4 bodu 4.2. byl ve smlouvě o spolupráci sjednán závazek žalované, že v průběhu 7 let od podpisu této smlouvy ročně odebere od žalobkyně a řádně zaplatí zboží v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH a pro případ nesplnění tohoto závazku bylo v bodu 4.4. sjednáno právo prodávajícího vyúčtovat poměrnou část veškerých plnění, které kupujícímu v souladu s touto smlouvou poskytl, včetně výpůjčky, pokud ji kupující nevrátí podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje, včetně výpůjčky. Za nesplněný závazek se podle tohoto bodu smlouvy o spolupráci považuje i ta část závazku, kterou kupující nesplnil proto, že prodávající tuto smlouvu vypověděl podle bodu 7.5 smlouvy. V čl. 7, bodu 7.5. smlouvy o spolupráci bylo mimo jiné sjednáno, že tato smlouva může být vypovězena ze strany prodávajícího jen v případě, že kupující poruší své povinnosti uvedené v bodu 4.2. této smlouvy, přičemž dle bodu 7.6. výpovědní doba činila 3 měsíce a počínala běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně. Dle čl. 5, bodu 5. 2. smlouvy o spolupráci byla žalované poskytnuta podpora prodeje ve výši 518 898 Kč bez DPH. Mezi účastníky bylo navíc v řízení učiněno nesporným, že žalovaná od žalobkyně investici ve formě podpory prodeje v této výši obdržela. Žalobkyně žalované toto zboží a vybavení představující podporu prodeje vyúčtovala fakturami – daňovými doklady č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, č. hodnota ze dne 26. 2. 2020, č. hodnota ze dne 4. 3. 2020, č. hodnota ze dne 9. 3. 2020 a č. hodnota ze dne 8. 4. 2020. Předmětem výpůjčky byly ke dni 16. 5. 2024 věci movité uvedené v příloze č. hodnota ze dne 4. 12. 2023. Ve smlouvě o výpůjčce pak byla sjednána mezi účastníky v č.l. 8, v bodu 1, povinnost odkoupit od žalobkyně předměty výpůjčky, a to zaplacením poměrné části nebo celé ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze, resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky. V bodě 2 tohoto čl. pak bylo sjednáno, že v ostatních případech, kdy vypůjčitel nevrátí půjčiteli předmět výpůjčky do 7 kalendářních dnů po skončení doby výpůjčky nebo po doručení písemné výzvy půjčitele k jeho vrácení, je povinen odkoupit od půjčitele předmět výpůjčky, a to zaplacením ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky, přičemž v bodě 3 bylo dále sjednáno, že cena musí být zaplacena půjčiteli ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě vypůjčiteli. Žalovaná závazek ze smlouvy o spolupráci, konkrétně z jeho bodu 4.2. opakovaně neplnila, když v jednotlivých letech smluvního vztahu neodebrala a nezaplatila objemy zboží v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH, když za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 odebrala zboží v hodnotě 689 248,30 Kč, za období od 1. 4. 2021 do 31. 3. 2022 v hodnotě 709 694,34 Kč, za období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023 v hodnotě 1 181 219,79 Kč, za období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024 v hodnotě 447 415,45 Kč. Žalovaná smluvní závazek vyplývající z bodu 4.2. smlouvy o spolupráci splnila pouze v období od 1.4.2022 do 31. 3. 2023. Dopisem ze dne 16. 5. 2024 žalobkyně vypověděla smlouvu o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 a současně žalovanou vyzvala k odkoupení předmětu výpůjčky. Výpovědní doba činila dle bodu 7.6. smlouvy o spolupráci 3 měsíce a počínala běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla písemná výpověď doručena žalované. Žalované byla výpověď dodána do datové schránky dne 16. 5. 2024, tedy výpovědní doba počínala běžet od 1. 6. 2024 a smlouva o spolupráci byla ukončena k 31. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila kontrakční závazek sjednaný mezi účastníky v bodu 4.2. smlouvy o spolupráci, došlo i dle čl. 8 smlouvy o výpůjčce, ke zrušení smlouvy o výpůjčce. Žalobkyně žalovanou vyzvala k odkoupení předmětu výpůjčky v dopise ze dne 16. 5. 2024. Daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, splatnou dne 25. 9. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala za porušení kontrakční povinnosti poměrnou část podpory prodeje částku ve výši 538 171 Kč včetně DPH (444 769,36 Kč + 93 401,64 Kč DPH), přičemž do datové schránky žalované byla tato faktura dodána dne 12. 9. 2024. Dále daňovým dokladem č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, splatným dne 25. 9. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala za nevrácenou výpůjčku (Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno jméno FO-jméno FO) částku celkem ve výši 249 822 Kč včetně DPH (206 464,48 Kč + 43 357,52 Kč DPH), přičemž do datové schránky žalované byla tato faktura dodána dne 12. 9. 2024. Žalovaná, ač byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k zaplacení dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024, do dnešního dne ničeho neuhradila.

23. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy podle odst. 2 platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

24. Dále podle ust. § 2193 o. z., kdy smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

25. Dále soud věc posuzoval podle ust. § 3 odst. 2 písm. d) o. z., podle něhož platí, že soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

26. Dále podle ust. § 574 o. z., dle něhož na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

27. Rovněž soud věc po právní stránce posuzoval podle ust. § 2048 o. z., kdy podle odst. 1 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Dále podle ust. § 2051 o. z., podle něhož nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

29. Dále podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. V daném řízení po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba podána důvodně. Totiž po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jakožto prodávající a žalovanou jakožto kupující byla dne 1. 3. 2020 v souladu se shora citovaným ust. § 1746 o. z. uzavřena smlouva o spolupráci, kde v jejím čl. 4, bodu 4.2. byl sjednán roční minimální odběr zboží ve výši 720 000 Kč bez DPH, a to v průběhu 7 let za každý rok zvlášť a pro případ nesplnění tohoto závazku bylo v bodu 4.4. sjednáno právo prodávajícího vyúčtovat poměrnou část veškerých plnění, které kupujícímu v souladu s touto smlouvou poskytl, včetně výpůjčky, pokud ji kupující nevrátí podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje, včetně výpůjčky. Za nesplněný závazek se podle tohoto bodu smlouvy o spolupráci považuje i ta část závazku, kterou kupující nesplnil proto, že prodávající tuto smlouvu vypověděl podle bodu 7.5 smlouvy. V čl. 7, bodu 7.5. smlouvy o spolupráci bylo mimo jiné sjednáno, že tato smlouva může být vypovězena ze strany prodávajícího jen případě, že kupující poruší své povinnosti uvedené v bodu 4. 2. této smlouvy. V souladu s čl. 5, bodu 5. 2. smlouvy o spolupráci žalovaná od žalobkyně obdržela podporu prodeje ve výši 518 898 Kč bez DPH, tuto skutečnost navíc účastníci v řízení učinili nespornou.

31. Dále soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že rovněž dne 1. 3. 2020 byla mezi žalobkyní jakožto půjčitelem a žalovanou jakožto žalovanou uzavřena v souladu se shora citovaným ust. § 2193 o. z. smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně přenechat předmět výpůjčky, kdy ke dni ukončení smlouvy o výpůjčce se jednalo o věci movité specifikované v příloze 7 smlouvy o výpůjčce, do dočasného bezúplatného užívání vypůjčitele za podmínek specifikovaných ve smlouvě o výpůjčce. Dále ve smlouvě o výpůjčce pak byla sjednána mezi účastníky v č.l. 8, v bodu 1, povinnost odkoupit od žalobkyně předměty výpůjčky, a to zaplacením poměrné části nebo celé ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze, resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky. V bodě 2 tohoto čl. pak bylo sjednáno, že v ostatních případech, kdy vypůjčitel nevrátí půjčiteli předmět výpůjčky do 7 kalendářních dnů po skončení doby výpůjčky nebo po doručení písemné výzvy půjčitele k jeho vrácení, je povinen odkoupit od půjčitele předmět výpůjčky, a to zaplacením ceny předmětů výpůjčky, která je uvedena v příloze resp. přílohách této smlouvy u jednotlivých věcí tvořících předmět výpůjčky, přičemž v bodě 3 bylo dále sjednáno, že cena musí být zaplacena půjčiteli ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě vypůjčiteli. To, že ke dni 16. 5. 2024 měla žalovaná ve výpůjčce věci movité uvedené v příloze č. hodnota ze dne 4. 12. 2023 učinili účastníci v řízení navíc nesporným. V řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost stanovenou v bodu 4.2. smlouvy o spolupráci, když v průběhu 7 let trvání kontrakčního závazku neodebírala zboží v částce 720 000 Kč bez DPH ročně, když naposledy v období od 1.4.2023 do 31. 3. 2024 odebrala a zaplatila zboží pouze v hodnotě 447 415,45 Kč bez DPH, proto žalobkyni dle názoru soudu vzniklo právo dle bodu 7.5. smlouvy o spolupráci smlouvu o spolupráci vypovědět, což učinila dopisem ze dne 16. 5. 2024, kterým současně žalovanou vyzvala dle čl. 8 smlouvy o výpůjčce k odkoupení předmětu výpůjčky. Právo požadovat na žalované odkoupení výpůjčky dle názoru soudu vzniklo žalobkyni v souladu s čl. 8 smlouvy o výpůjčce, když byl dle čl. 8 bodu 1 porušen kontrakční závazek žalované ujednaný v bodu 4.2. smlouvy o spolupráci, tj. že bude žalovaná po dobu 7 let ročně odebírat zboží v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH, přičemž dle názoru soudu je toto ujednání dostatečně přesné a jasně specifikuje ujednanou povinnost žalované, a žalovaná tento svůj závazek porušila, když v období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024 odebrala zboží pouze v hodnotě 447 415,45 Kč a tedy dle názoru soudu nastala rozvazovací podmínka a smlouva o výpůjčce se ruší ke dni následujícímu po rozhodném dni, kdy měl být splněn a žalované vznikla dle čl. 8, bodu 1 smlouvy o výpůjčce povinnost odkoupit předmět výpůjčky od žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že ke dni 16. 5. 2024 měla žalovaná ve výpůjčce movité věci v hodnotě 206 464,37 Kč bez DPH, tedy žalované vznikla povinnost odkoupit od žalobkyně předmět výpůjčky v této hodnotě + DPH, tedy celkem ve výši 249 822 Kč. Současně vzhledem k tomu, že žalovaná porušila závazek vyplývající z bodu 4. 2. smlouvy o spolupráci odebírat ročně od žalobkyně zboží v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH, vzniklo žalobkyni dle bodu 4.4. smlouvy o spolupráci právo na poměrnou část podpory prodeje, a to v poměrné výši podle vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje. Po provedeném dokazování má soud za to, že žalovaná v jednotlivých letech smluvního vztahu odebrala a zaplatila objemy zboží, když za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 bylo žalovanou odebráno zboží v hodnotě 689 248,30 Kč, za období od 1. 4. 2021 do 31. 3. 2022 v hodnotě 709 694,34 Kč, za období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023 v hodnotě 1 181 219,79 Kč, za období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024 v hodnotě 447 415,45 Kč. Ostatně ani tuto skutečnost ohledně hodnoty odběru zboží žalovaná v řízení ani nikterak nesporovala. Žalovaná tedy svůj závazek dle bodu 4. 2. smlouvy o spolupráci splnila pouze v jednom roce trvání smlouvy o spolupráci, když navíc smlouva o spolupráci byla uzavřena dne 1. 3. 2020 a byla vypovězena již dopisem ze dne 16. 5. 2024 a tedy zbylé 3 roky jsou dle bodu 4. 4. smlouvy o spolupráci považovány za nesplněný závazek, tedy závazek žalované odebírat ročně zboží od žalobkyně v minimální hodnotě 720 000 Kč bez DPH nebyl splněn v celkem 6 letech trvání závazku ze smlouvy o spolupráci uzavřené mezi účastníky dne 1. 3. 2020. Vzhledem k tomu má tak soud za to, že žalobkyni vzniklo dle bodu 4. 4. smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2020 právo na zaplacení poměrné části podpory prodeje dle vzorce 6/7 x 518 898 Kč(hodnota podpory prodeje) bez DPH, tj. celkem ve výši 444 769,36 Kč + DPH, tedy celkem ve výši 538 171 Kč.

32. Ohledně námitky žalované, že výklad žalobkyně, že není možné hodnotu odebraného zboží v jednotlivých letech sčítat a zprůměrovat odporuje dobrým mravům a poctivým obchodním zvyklostem, k tomu soud podotýká, že obecně judikatura vychází z principu, že v obchodněprávních vztazích nemá být aplikován s ohledem na charakter těchto vztahů tzv. korektiv dobrých mravů, neboť apriorní snaha ochránit jednu ze stran před sebou samou prostřednictvím omezení její smluvní svobody je přinejmenším sporná, zvláště v obchodním právu ve vztazích mezi profesionály. Ohledně toho soud rovněž odkazuje na shora citovanou zásadu ovládající občanský zákoník uvedenou v ust. § 3 odst. 2 písm. d) o. z., podle níž daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny. Dle názoru soudu povinnosti stanovené ve smlouvě o spolupráci a smlouvě o výpůjčce byly jasně a srozumitelně specifikovány a měly být tak plněny. právnická osoba s ohledem na shora citované ust. § 574 o.z., kdy se vychází z toho, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Pakliže žalovaná namítala, že výpověď smlouvy je neplatná z důvodu, že měla zohlednit, že součet hodnoty odebraného zboží ve 4 letech činil 3 027 577,88 Kč a na každý rok tak vychází 756 894,47 Kč a tedy byl překonán sjednaný minimální odběr zboží a žalobkyně tak vypověděla smlouvu o spolupráci neplatně, tak soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že i tato námitka žalované je lichá. Ve smlouvě o spolupráci byl jasně sjednán minimální odběr zboží pro každý rok a pro případ nesplnění tohoto závazku bylo v bodu 4.4. sjednáno právo prodávajícího vyúčtovat poměrnou část veškerých plnění, které kupujícímu v souladu s touto smlouvou poskytl, včetně výpůjčky, pokud ji kupující nevrátí podle jasně stanoveného vzorce: počet nesplněných let závazku děleno počtem celkem kontrahovaných let krát hodnota podpory prodeje, včetně výpůjčky. Právo žalobkyně vypovědět smlouvu o spolupráci pro případ porušení bodu 4. 2. ( tj. nesplnění ročního minimálního odběru zboží ve výši 720 000 Kč bez DPH) bylo pak sjednáno v bodě 7.5. smlouvy o spolupráci. Žalovaná za období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2024 odebrala zboží v hodnotě 447 415,45 Kč, proto žalobkyni vzniklo právo vypovědět smlouvu o spolupráci podle bodu 7.5. smlouvy o spolupráci a žalobkyně tak učinila dopisem ze dne 16. 5. 2024 a současně žalovanou vyzvala k odkoupení předmětu výpůjčky.

33. Dále ohledně námitky žalované, že co se týká odpovědnosti za zaplacení poměrné části podpory prodeje, kdy, pokud by měl soud za to, že by tato měla vzniknout, tak ve své podstatě se jedná o ujednání o smluvní pokutě, kdy povinnost odebrat zboží v určité hodnotě, tak by měla být krácena a měla by být zaplacena pouze v alikvotní části, neboť v tom zbytku žalovaná plnila, tak k této námitce soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je rovněž lichá. Totiž smluvní pokuta je upravena ve shora citovaném ust. § 2048 o. z., kdy podle odst. 1 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Jak se podává v komentáři od C. H. Beck k tomuto ustanovení, i jinak označená sankce může být smluvní pokutou. Judikatura se již poměrně bezproblémově ustálila na pravidlech, jak postupovat, je-li účastníky dohodnuto storno, penále nebo sankce. V takových případech bylo třeba vždy postupovat podle výkladových pravidel podle § 35 ObčZ 1964 a v obchodních závazkových vztazích podle § 266 ObchZ a posuzovat, co účastníci použitým výrazem mínili. Nejinak by tomu mělo být i v poměrech nového soukromého práva. Mnohdy pak lze neurčitost ujednání odstranit a dospět výkladem k tomu, že jde skutečně o smluvní pokutu (srov. např. NS spisová značka, spisová značka, spisová značka). Bude však vždy třeba věc posoudit individuálně s ohledem na všechny okolnosti rozhodné pro výklad projevu vůle (srov. NS spisová značka k otázce, zda penále má být vykládáno jako smluvní pokuta nebo jako úrok z prodlení). Judikatura NS se ustálila i na názoru, že v případě, kdy byla sjednána sleva o určitou částku pro případ včasného zaplacení faktury a následně byla kvůli opožděnému zaplacení faktury tato částka dofakturována, jedná se o smluvní pokutu, nikoliv rozvazovací podmínku, jejíž naplnění by rušilo původně sjednanou výši ceny (srov. NS spisová značka). Výkladem projevu vůle lze dospět k tomu, že i když strany ve smlouvě označily nějaký zajišťovací prostředek, který zákon výslovně upravuje (např. smluvní pokutu), může jít o platné ujednání o jiném prostředku, nikoliv nepojmenovaném, ale zákonem výslovně upraveném. Dle NS totiž skutečnost, že účastníci ve smlouvě uvedli zákonný termín (smluvní pokuta) s odkazem na příslušná ustanovení právního předpisu, sama o sobě nevylučuje aplikaci § 266 ObchZ a nemůže být důvodem pro to, aby soud při výkladu takového úkonu vyšel pouze z významu jeho jazykového vyjádření vyplývajícího z odkazované právní normy a nepřihlédl též k úmyslu jednajících osob, resp. k dalším okolnostem rozhodným pro výklad projevu vůle účastníků ve smyslu § 266 ObchZ (NS spisová značka) [srov. např. Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): P. Bříza, P. Horák]. Dále jak se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ustanovení smlouvy o tom, že strana smlouvy je srozuměna s tím, že v případě porušení její povinnosti ji bude druhá strana „účtovat“ sankci, nelze vyložit jinak, než že si strany sjednaly pro případ porušení této povinnosti smluvní pokutu.

34. V daném případě soud dospěl k závěru, že ujednání o vrácení poměrné části poskytnuté podpory prodeje je ujednáním o smluvní pokutě. Nicméně, jak se dále podává podle shora citovaného ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. V řízení učinili účastníci nesporným, že žalobkyně žalované poskytla podporu prodeje v hodnotě 518 898 Kč bez DPH, výše žalobkyní požadované částky představující vyúčtovanou poměrnou část podpory prodeje, kterou má žalovaná vrátit, je ve výši 444 769,36 Kč plus DPH, tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně žalované poskytla podporu prodeje v hodnotě vyšší, než jakou požadovala nazpět, tedy soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši, když její výše byla stanovena dle počtu let, po které žalovaná neodebírala zboží ve smluvené hodnotě a přesto podporu prodeje poskytnutou žalobkyní po celou dobu využívala a tedy neshledal důvod pro snížení žalované částky představující vrácení poměrné části podpory prodeje.

35. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 538 171 Kč představující právo na poměrnou část podpory prodeje, která je dle názoru soudu svou povahou ujednáním o smluvní pokutě a dále i právo na zaplacení částky ve výši 249 822 Kč představující cenu výpůjčky a rovněž i právo na zaplacení částky ve výši 2 400 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh doposud zcela neuhradila, dostala se do prodlení, v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení a je povinna platit i úrok z prodlení dle shora citovaného ust. § 1970 o. z. v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů – ty jí vznikly za zaplacený soudní poplatek 39 520 Kč a náklady zastoupení advokátem ve výši 86 466,60 dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za šest úkonů při sazbě za jeden úkon 11 460 Kč, (když tarifní hodnota podle § 7 odst. 6 advokátního tarifu činí 787 993 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis vyjádření k vyjádření žalované dne 22. 4. 2025, účast u soudního jednání dne 25. 4. 2025 a účast u soudního jednání dne 4. 7. 2025 a náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za 6 úkonů a 21% DPH (tj. 15 006,60 Kč), když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy ve výši 125 986,60 Kč.

37. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.