3 C 268/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 1 197 860 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 391 500 Kč a dále doplňujícím rozhodnutím dle § 166 o. s. ř. o náhradě nákladů státu

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 1 589 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 197 860 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 233 514 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice do pokladny Okresního soudu Praha-východ částku 74 216 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k zaplacení částky 1 197 860 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty 391 500 Kč. Věcná příslušnost soudu je dle § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), místní příslušnost je dle § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně, nabyvatel, uzavřela 24. 5. 2018 s žalovanou společností [právnická osoba], poskytovatel, Smlouvu o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla (dále též jako„ smlouva“). Předmětem smlouvy bylo vytvoření díla žalovanou, modulu e-dražby a prezentačního webu, specifikovány ve Smlouvě, zabudování do Programu [anonymizováno]. Současně byla ve smlouvě poskytnuta i nevýhradní licence k Programu [anonymizováno] E-DRAŽBY ve verzi 3.25 (včetně jeho grafického rozhraní). Za zhotovení díla se žalobkyně dle čl. 8 smlouvy zavázala uhradit celkem 1 211 700 Kč + DPH za podmínek a ve lhůtách uvedených v tomto článku. Současně byla dle čl. 8 odst. 8.4 písm. e) smlouvy oprávněna v případě, prodlení žalované jako poskytovatel s prováděním díla dle harmonogramu provádění díla dle čl. 5 odst. 5.1.1 až 5.1.4 smlouvy, příslušnou část ceny díla uhradit poté, kdy poskytovatel splní harmonogram plnění díla, po dobu prodlení poskytovatele s prováděním díla dle harmonogramu není nabyvatel v prodlení s úhradou ceny díla, jeho části. Dle smlouvy žalobkyně uhradila část z celkové sjednané ceny díla, celkem 1 197 860 Kč včetně DPH, když z důvodu prodlení žalované s plněním harmonogramu provádění díla dle čl. 5 odst. 5.1.2 smlouvy, prodlení od 25. 8. 2018, byla žalované dle ujednání smlouvy zadržena dílčí platba dle čl. 8 odst. 8.4 písm. e) smlouvy. Žalovaná se zavázala vytvořit/zhotovit dílo dle čl. 5 smlouvy, a to dle 5.1.1 do jednoho měsíce od uzavření smlouvy: zahájení vývoje rozšiřujících modulů, průběžné testování a kontrolní dny, (tj. do 24. 6. 2018); 5.1.2 do tří měsíců od uzavření smlouvy: testovací verze, požadavky na následné změny, pokračující práce na vývoji modulů, (tj. do 24. 8. 2018); 5.1.3 do čtyř měsíců od uzavření smlouvy: aplikace následných změn, ladění systému, pokračující práce na vývoji modulů, zahájení souběžného testovacího provozu se současným systémem, školení uživatelů, přesun dat a další implementační práce, (tj. do 24. 9. 2018); 5.1.4 do šesti měsíců od uzavření smlouvy ukončení implementace, zahájení plného provozu systému (tj. do 24. 11. 2018). Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že„ Řádné dokončení veškerých výše uvedených fází bude Stranami potvrzeno v akceptačních protokolech, které budou Stranami řádně podepsány.“ I přes veškeré snahy žalobkyně žalovaná nebyla schopna dodržet ani druhý dílčí termín, tedy předání díla v „ testovací verzi“ v termínu do tří měsíců od uzavření smlouvy, do 24. 8. 2018, natož konečný termín předání kompletního díla, 24. 11. 2018. Dílo k 16. 4. 2019 nebylo předáno jako kompletní, tedy bez vad a nedodělků, nebránících v užívání, ale ani v tzv. testovací verzi, jak bylo ujednáno, žalobkyně byla nucena dle § 1978 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byť byly žalované poskytnuty dodatečné přiměřené lhůty pro splnění povinnosti ze smlouvy, z právní opatrnosti písemně poskytnout poslední dodatečnou lhůtu ke splnění povinností ze smlouvy, tj. povinnosti předat dílo dle smlouvy, kompletní, fungující, bez vad a nedodělků v dodatečné lhůtě nejpozději do 15. 5. 2019. K dodatečné lhůtě žalobkyně žalované výslovně sdělila, že jí již s ohledem na dobu prodlení neprodlouží, nebude-li v této lhůtě dílo předáno, oznamuje, že dle § 1978 odst. 2 o. z., marným uplynutím této dodatečné lhůty odstupuje od smlouvy. V důsledku odstoupení došlo dle § 2004 o. z. ke zrušení závazku od počátku, smluvní strany jsou povinny si vrátit poskytnutá plnění. Odstoupení se dle § 2005 odst. 2 o. z. nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty. V čl. 5 odst. 5.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované jako poskytovatele s dokončením díla, je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši dle doby prodlení: do 14 dnů bez sankce, od 15. do 21. dne 500 Kč denně, od 22. do 45. dne 1 000 Kč denně, od 46. dne 4 000 Kč denně, přičemž k 16. 4. 2019 činila celkem smluvní pokuta částku 391 500 Kč. Poskytnutí přiměřené lhůty, spolu s odstoupením, předžalobní výzvou k úhradě smluvní pokuty i vrácení uhrazené ceny díla, bylo žalované zasláno 16. 4. 2019, lhůta do 14 (čtrnácti) kalendářních dní ode dne marného uplynutí lhůty pro dodatečné splnění povinnosti, tj. do 30. 5. 2019. Z právní opatrnosti byla žalovaná vyzvána k úhradě smluvní pokuty a vrácení zaplacené ceny díla opětovně 16. 5. 2019. Žalobkyně požaduje úhradu zaplacené části díla 1 197 860 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1 197 860 Kč od 1. 6.2 019 do zaplacení, smluvní pokuty 391 500 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobkyně v plném rozsahu popírá jako nedůvodný a neexistující s následujícími tvrzeními. Žalobkyně uplatněný nárok konstruuje tak, že byla uzavřena smlouva o dílo, kterou vypověděla a požaduje zaplacené plnění zpět. S tímto žalovaná nesouhlasí. Předmět díla byl definován čl. 1 smlouvy o dílo, tvorba modulu e-dražeb a prezentačního webu, zabudování do Programu [anonymizováno], přičemž dílo má obsahovat backend [anonymizováno], modul e-dražby – frontend, prezentační web – frontend, modul katastr nemovitostí a clearingové centrum. Dílo mělo být provedeno v rozsahu dle přílohy č. 1 s předpokládanou náročností 1 154 hodin. V čl. 5 byl uveden časový harmonogram, v čl. 6 součinnost žalobkyně, bez níž by provedení díla nebylo myslitelné, v čl. 8 harmonogram plateb. Projekt se odehrál následovně. Žalobkyně učinila poptávku dodávky informačního systému pro dražby postaveného na programu žalované [příjmení], v prosinci 2018 definovala zadání pro softwarové firmy ucházející se o tuto zakázku. V rámci jednání o smlouvě zpřístupnila stávající systém pouze v náhledovém režimu. Na základě tohoto náhledu byla učiněna cenová nabídka vycházející zejména z odhadu žalované úprav v systému ISAK a vývoje souvisejících externích modulů. Žalobkyně vzala tuto nabídku žalované a učinila z ní své zadání pro provedení díla do smlouvy. Nikdy si přitom neobjednala analýzu svého stávajícího systému, neposkytla aktivní přístup do stávajícího systému s požadavkem jeho analýzy. O tom svědčí i specifikace zadání v příloze č. 1 smlouvy, které vychází jen ze„ screenshots“ pořízených při náhledu do stávajícího systému neobsahující žádné detailní popisy jednotlivých funkcionalit, jejich provázanost, logické algoritmy eventuálně nutné pro specifický provoz žalobkyně. Neprodleně po podpisu smlouvy žalovaná začala pracovat velmi intenzivně na dodávce díla, plnila smlouvu v daných termínech. Dne 7. 6. 2018 dokončila milník č. 1 dle čl. 5 .1.1 (do jednoho měsíce od uzavření smlouvy), nejpozději do 20. 8. 2018 milník č. 2 dle čl. 5 .1.2 (do tří měsíců od uzavření smlouvy), bylo osvědčeno uhrazením faktur žalobkyní, i (byť opožděným) podpisem akceptačního protokolu 20. 8. 2018. Od 23. 8. 2018 byla připravena s měsíčním předstihem dokončit i milník č. 3 dle čl. 5 .1.3 (do čtyř měsíců od uzavření smlouvy), nicméně toto se nepodařilo z důvodů na straně žalobkyně, která odmítala poskytnout potřebnou součinnost, zejména zahájit testování, přesunout data a řádně se účastnit připravených školení, čímž se sama dle § 1975 o. z. dostala do prodlení (mora creditoris). Žalobkyně v tomto okamžiku v rozporu s uzavřenou smlouvou o dílo se začala dožadovat dokončení celého díla, teprve potom byla připravena jej testovat. Dílo bylo přes vzniklé rozpory stran a měnící se požadavky žalobkyně následně řádně prováděno, postupně předváděno objednateli na osobních schůzkách, případných video a telekonferencích. O postupu prací se vedla komunikace na pracovním prostředí [anonymizováno], vznikaly zápisy o jednání stran, které však žalobkyně odmítala podepsat. Jako celek (v rozsahu nevyžadujícím další součinnost žalobkyně) bylo dílo předvedeno a předáno zápisem z 31. 1. 2019 a 1. 2. 2019 v sídle žalobkyně, obsah protokolu zcela koresponduje s předmětem díla specifikovaným, příloha č. 1 smlouvy, viz zápis ze společného jednání žalované a žalobkyně, uskutečněno 31. 1. 2019, 1. 2. 2019 v sídle žalobkyně v [obec]. Stěžejní pro právní posouzení je fakt, zdali dílo bylo prováděno dle smlouvy, zdali žalobkyně byla oprávněna odstoupit. Rozhodující je výklad článku 5.1.2 smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná je v prodlení s tímto závazkem, s čímž žalovaná nesouhlasí. V tomto ustanovení se sjednal harmonogram provádění díla, nikoliv termín dokončení. Ve sjednané lhůtě do tří měsíců od uzavření smlouvy (do 24. 8. 2018) poskytli žalobkyni testovací verzi, plnili i požadavky na následné změny, pokračovali v pracích na vývoji modulů, přesně jak bylo v tomto ustanovení ujednáno. Toto dokazuje zejména korespondence a akceptační protokol, viz shora. Ani prodlení s plněním milníku č. 3 a dalších termínů dle smlouvy nemohlo nastat, neboť žalobkyně neposkytla řádnou součinnost k plnění díla (mora creditoris, § 1975 o. z., viz výše), byla povinována v čl. 6 smlouvy. Nikdy nemohlo dojít k prodlení žalované, nebyly splněny podmínky dle čl. 8 smlouvy k účtování smluvní pokuty. Další příklady neplnění povinnosti žalobkyně dle čl. 6, poskytnout nezbytnou součinnost pro plnění smlouvy, jsou: nepředložení dokumentace ohledně původního systému nutné pro import dat, zaslání požadavku na průběžný akceptační protokol ohledně milníku č. 3 dle čl. 5 .1.3 smlouvy (do čtyř měsíců od uzavření smlouvy). Zde bylo stěžejní testování systému, přičemž žalobkyně odmítala toto učinit s tím, že je ochotna testovat pouze kompletní systém, což je v rozporu s tím, že smlouva počítá s průběžným testováním a zpětnou vazbou ohledně dílčích funkcionalit od žalobkyně během provádění díla (např. ustanovení čl. 5 .1.1: do jednoho měsíce od uzavření smlouvy: zahájení vývoje rozšiřujících modulů, průběžné testování a kontrolní dny; čl. 5 .1.2: do tří měsíců od uzavření smlouvy: testovací verze, požadavky na následné změny, pokračující práce na vývoji modulů“, atd.; jinými slovy, smlouva předpokládala další vývoj i po tomto bodu, nikoli do čtyř měsíců od uzavření smlouvy, jak požadovala žalobkyně). Z hlediska právního posouzení je stěžejní, zdali bylo dílo prováděno dle smlouvy a její přílohy ve lhůtách zde uvedených, zdali žalobkyně poskytovala nutnou součinnost. Dle žalované dílo bylo prováděno řádně, žalobkyně neposkytovala potřebnou součinnost. Žalobkyně se nyní snaží tvrdit odstoupení od smlouvy, což je motivováno pouze tím, že se rozhodla v rozporu se smlouvou přerušit spolupráci, odmítá doplatit dlužné faktury. S rozsahem provedeného díla úzce souvisí i výklad § 2004 o. z. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobkyně nemohla odstoupit, toto odstoupení nepovažuje za řádné a po právu. Z ustanovení § 2004 o. z. vyplývá, že pokud dlužník plnil částečně, lze odstoupit jen ohledně nesplněné části závazku, ohledně celého plnění jen tehdy, pokud to pro něj nemá žádný význam. Pro žalobkyni však plnění význam má, v okamžiku, kdy poskytne řádnou součinnost, je dílo kdokoliv je schopen dokončit dle nových požadavků a představ, nemusí s věcí trávit dalších 1.154 hodin (čl. 1 Smlouvy), i z tohoto důvodu je nárok nedůvodný. <b>3. Skutková zjištění:</b> 4. Mezi žalobkyní a žalovanou je nespornou skutečností, že uzavřely Smlouvu o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla (dále též jen„ smlouva“).

5. Dne 18. 5. 2018 byla statutárním ředitelem žalobkyně podepsána Smlouva o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla. Žalobkyně uzavírala smlouvu v pozici nabyvatele a žalovaná vystupovala v pozici poskytovatele. Smlouvou se poskytovatel dle čl. 1 zavazuje provést dílo, tj. vytvořit modul e-dražeb a prezentačního webu dle uvedené specifikace a zabudovat jej do Programu [anonymizováno]. Dílo zahrnuje provedení položek: a) Backend [anonymizováno], b) Modul E-Dražby – Frontend, c) Prezentační web – Frontend, d) Modul Katastr nemovitostí, e) Clearingové centrum. Dílo mělo být dle čl. 1 smlouvy provedeno v souladu s Přílohou č. 1 – Dokumentací rozsahu projektu, přičemž jeho předpokládaná časová náročnost měla činit 1 154 hodin. Článek 5 smlouvy stanoví časový harmonogram, přičemž poskytovatel se zavázal provést dílo a implementovat jej do programu ISAS E-dražby ve specifikovaných termínech. Jednotlivé termíny byly specifikovány takto: 5.1.1) do jednoho měsíce od uzavření smlouvy: zahájení vývoje rozšiřujících modulů, průběžné testování a kontrolní dny, 5.1.2) do tří měsíců od uzavření smlouvy: testovací verze, požadavky na následné změny, pokračující práce na vývoji modulů, 5.1.3) do čtyř měsíců od uzavření smlouvy: aplikace následných změn, ladění systému, pokračující práce na vývoji modulů, zahájení souběžného testování provozu se současným systémem, školení uživatelů, přesun dat a další implementační práce, 5.1.4) do šesti měsíců od uzavření smlouvy: ukončení implementace, zahájení plného provozu systému. Článek 5.2. smlouvy předpokládá, že řádné dokončení veškerých uvedených fází, bude stranami potvrzeno v akceptačních protokolech, které budou stranami řádně podepsány. Dle čl. 5 smlouvy, je poskytovatel v případě prodlení díla povinen uhradit nabyvateli smluvní pokutu ve výši dle doby prodlení, tj. do 14 dnů bez sankce, od 15. do 21. dne 500 Kč měsíčně, od 22. do 45. dne 1 000 Kč měsíčně, od 46. dne 4 000 Kč měsíčně. Nabyvatel se dle čl. 6 smlouvy zavazuje poskytnout poskytovateli nezbytnou součinnost pro plnění smlouvy a zajistit odborně kvalifikovaný personál odpovědný za IT správu technických prostředků nabyvatele nutných pro užívání Programu [anonymizováno] E-dražby. Na požadavky o součinnost se zavazuje reagovat neprodleně. Smlouva v čl. 6 stanoví, že pokud poskytovatel neobdrží od nabyvatele ani na základě písemné výzvy řádnou součinnost, zejména vyjádření k otázkám zaslaným nabyvateli nebo potřebná data, do čtyř pracovních dnů od doručení žádosti o jejich zaslání, posouvá se o toto prodlení nabyvatele časový harmonogram díla. Dle čl. 8 smlouvy činila cena díla 1 211 700 Kč a byla sjednána s přihlédnutím k jednotlivým součástem díla, tj. v částce 73 500 Kč za Clearingové centrum, 121 800 Kč za katastr nemovitostí, 105 000 Kč za prezentační web, 210 000 Kč za modul E-Dražby a zbývající cena za Backend [anonymizováno]. Odměna je dle čl. 8 smlouvy splatná tak, že do 3 pracovních dnů má být zaplacena částka 200 000 Kč a další části odměny ve výši vždy á 200 000 Kč budou splatné vždy do jednoho měsíce, do dvou měsíců, do tří měsíců a do čtyř měsíců od uzavření smlouvy. To neplatí v případě, že poskytovatel bude v prodlení s prováděním díla dle harmonogramu. Pak je nabyvatel oprávněn příslušnou část ceny díla uhradit až poté, co poskytovatel splní harmonogram. Doplatek ceny díla je dle čl. 8 smlouvy splatný do 14 kalendářních dnů ode dne protokolárního předání díla bez vad a nedodělků, tj. ode dne řádné instalace díla a uvedení Programu [anonymizováno] E-dražby do ostrého provozu. Smlouva dle čl. 15 obsahuje jako Přílohu č. 1 mimo jiné Dokumentaci rozsahu projektu. Za nabyvatele dle smlouvy jednají ve věcech technické součinnosti Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] (smlouva na čl. 323 a násl. spisu)

6. Přílohou č. 1 smlouvy o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla je Dokumentace rozsahu projektu. Obsahuje zejména snímky někdejšího stavu prezentačního webu a dražebního systému s doplněním komentářů. Oddíl 4 řeší parametry dalších rozšiřujících modulů, mimo jiné katastru nemovitostí. Předvídá se, že systému bude čerpat informace z ČÚZK tak, že na základě předdefinovaných šablon vytvoří texty identifikace nemovitosti, a dále bude informovat o sledovaných změnách daných nemovitostí. Příloha č. 2 Smlouvy obsahuje výčet jednotlivých funkcí objednaného programu. Příloha č. 3 je Ceníkem plateb za paušální měsíční platby, nadstandardní servisní služby a technickou podporu, za školení a podobné. (přílohy na čl. 297-323 spisu)

7. Dne 13. 2. 2018 zaslal projektový manažer žalované, pan [jméno] [příjmení], emailovou zprávu Ing. [jméno] [příjmení] s předmětem ISAK – upřesnění cenové nabídky – [právnická osoba] Sdělil, že v návaznosti na předchozí jednání a celkovou analýzu systému žalobkyně v příloze zasílá upřesněnou cenovou nabídku na implementaci systému ISAK a revitalizaci stávajícího modulu e-dražeb a prezentačního webu společnosti. Připojuje též Dokumentaci rozsahu projektu, která podrobněji zachycuje výchozí stav. (emailová zpráva na čl. 328 spisu)

8. Z bankovního účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] byly zadány příkazy k úhradě následujících částek na účet žalované: 13 860 Kč (20. 2. 2019), 66 000 Kč (18. 2. 2019), 100 000 Kč (19. 11. 2018), 50 000 Kč (15. 11. 2018), 242 000 Kč (28. 8. 2018), 242 000 Kč (24. 7. 2018), 242 000 Kč (3. 7. 2018) a 242 000 Kč (31. 5. 2018). (platební příkazy na čl. 332 spisu)

9. Na účet žalované vedený u společnosti [právnická osoba] byla dne 4. 7. 2018 připsána platba z účtu č. [bankovní účet] označená jako„ Dražební společnost“, [variabilní symbol] ve výši 242 000 Kč (výpis z bankovního účtu na čl. 242 spisu, 252 spisu) Dne 29. 8. 2018 byla na tento účet žalované připsána ze shodného účtu pod [variabilní symbol] platba ve výši 242 000 Kč označená rovněž jako„ Dražební společnost“. (výpis z bankovního účtu na čl. 242 - 245, 249 - 252 spisu)

10. Dne 23. 8. 2018 opatřil elektronickým podpisem statutární ředitel žalobkyně Akceptační protokol s připomínkami. Dle jeho úvodu byl dne 20. 8. 2018 na společné schůzce žalobkyně a žalované prezentován postup vývoje a vystaven tento akceptační protokol dle článku 5.2. smlouvy. Protokolem žalobkyně potvrzuje, že ke dni 20. 8. 2018 byly dokončeny fáze zahájení vývoje rozšiřujících modulů (s připomínkou, že žalobkyně předpokládá, že vývoj byl zahájen, nedokáže toto zpochybnit ani ověřit), uskutečnění kontrolních dnů – 2 schůzky u žalobkyně a telefonické konzultace (s připomínkou, že žalobkyně potvrzuje konání dvou schůzek, jednu z nich, která se uskutečnila 20. 8. 2018, vnímá jako kontrolní den, první schůzka 9.7. byla pouze informační), poskytnutí testovací verze (s připomínkou, že žalobkyně obdržela přístupové kódy k verzi označené žalovanou jako testovací; žalovanou poskytnuté prostředí dle názoru žalobkyně neumožňuje otestovat funkčnost systému na dostatečné úrovni, tudíž jej nepovažuje žalobkyně za testovací verzi, dodané připomínky tudíž odpovídají omezenému rozsahu funkčnosti poskytnuté verze a nelze je považovat za konečné; pod pojmem poskytnutí testovací verze očekávali dílo dokončené do takové míry, kde již lze provádět testování alespoň jednotlivých důležitých funkcí), převzetí požadavků na následné změny (s připomínkou, že požadavky byly předány prostřednictvím cloudu, odpovídají ale omezenému rozsahu funkčnosti poskytnuté testovací verze) a pokračování na vývoji modulů (s připomínkou, že předpokládá, že se děje). (akceptační protokoly na čl. 185 spisu)

11. Dne 23. 7. 2018 se Ing. [příjmení] za žalovanou obrátil na Ing. [příjmení] za žalobkyni emailem se žádostí o kontakt na společnost, která zpracovává žalobkyni data za účelem zkušební zálohy databáze, aby bylo možno připravit import dat. Ing. [příjmení] téhož dne emailem sdělila údaje na kontaktní osobu ze [právnická osoba], Mgr. [příjmení], se kterým je možno domluvit zkušební zálohu databáze. Ing. [příjmení] jej obratem kontaktoval emailem s prosbou o zpřístupnění databáze současného systému tak, aby bylo možno připravit importní skripty s tím, že jde o zpřístupnění prakticky celé databáze, která se má do nového systému importovat. Ve zprávě ze dne 13. 8. 2018 Mgr. [příjmení] ze [právnická osoba] sděluje Ing. [příjmení] a panu [příjmení], že byl vytvořen přístup s právem pro čtení, k němuž doplnil odkaz a přihlašovací údaje. (emailová komunikace na čl. 347 – 349 spisu)

12. Dne 17. 8. 2018 se pan [jméno] [příjmení] za žalovanou obrátil na Ing. [jméno] [příjmení], s prosbou o udělení pokynu [právnická osoba] k poskytnutí zdrojového kódu původního systému žalobkyně, který je potřeba k ověření funkčnosti systému. Zástupce [právnická osoba] na žádost žalované o poskytnutí zdrojových kódů reagoval odmítavě, neboť je jedná o know-how a v obdobně složitých projektech se ke kontrole správnosti používá zadavatel, specifikace a akceptační kritéria. Sdělil, že je dle požadavku žalobkyně připraven poskytnout konzultace. Za žalovanou reagoval Ing. [příjmení] tak, že se nejedná o nerealizovatelný požadavek, v praxi neobvyklý. Na základě jednání se žalobkyní předpokládal, že žalobkyně má s UniPortalem vyjednané podmínky, proto se na ně přímo obrátil. Stejného dne požádala Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] o vysvětlení, z jakého důvodu je zdrojový kód požadován, k čemuž vysvětlení Ing. [příjmení] poskytl v emailové zprávě ze dne 23. 8. 2018. Uvedl, že pokud zdrojové kódy nebudou k dispozici, bude žalobkyně muset dodat detailní informace o datových vazbách v databázi, seznam a specifikaci s nastavením komunikačních kanálů. K tomu Ing. [příjmení] odpověděla, že u žalované byl objednán nový systém, nikoli rekonstrukce toho původního. Žalované byl umožněn přístup do systému. Ve věci importu dat a kontroly vnitřních procesů, nechť se žalovaná obrátí na [právnická osoba], která poskytne potřebnou součinnost. Uvedla, že požadavek na zdrojové kódy měl zaznít dříve, před podpisem smlouvy, v současné situaci toto nelze považovat za samozřejmost. Vyjádřila přesvědčení, že lze dokončení projektu zvládnout bez zdrojových kódů UniPortalu. K tomu Ing. [příjmení] sdělil, že dle úvodních schůzek vycházeli z toho, že poskytnutí bude možné. Pro případ neposkytnutí zdrojových kódů požádal o součinnost přímo žalobkyni (poskytnutí schématu datového modelu, detailního popisu vazeb, jednotlivých polí tabulky). K tomu Ing. [příjmení] opět odkázala na komunikaci se [právnická osoba]. Součástí zpráv je i komunikace z počátku září 2018 mezi zaměstnancem žalované a zaměstnancem [právnická osoba], v níž bylo požádáno o podklady k pochopení a analýze stávajícího systému, zejm. databázové schéma a projektovou dokumentaci či popis vazeb, k čemuž bylo sděleno, že tuto dokumentaci [právnická osoba] nemá, k pokynu žalobkyně by mohla být doplněna v prosinci, jinak jsou k dispozici ke konzultacím v rozsahu do 2 hodin týdně. Neexistenci dokumentace potvrdila Ing. [příjmení] ve zprávě ze dne 11. 9. 2018 s tím, že situaci je třeba řešit konzultacemi. Na to zaměstnanci žalované konstatovali, že nemají k dispozici žádnou dokumentaci, foreign keys a zdrojové kódy, bude tedy na nich, aby provedli analýzu databáze a zpracovali si dokumentaci, což si vyžádá přidanou práci v rozsahu 60 – 150 hodin, agregované otázky pak budou řešeny s [anonymizováno]. Za žalobkyni vyjádřil Ing. [anonymizováno] nesouhlas s tím, aby taková případná analýza byla považována za vícepráce a fakturována nad dohodnutou cenu. (emailové zprávy na čl. 255 – 262 spisu)

13. Dne 23. 8. 2018 zaslal Ing. [jméno] [příjmení] za žalovanou na adresy Ing. [příjmení] a Ing. [anonymizováno] protokol o postupu vývoje k podpisu. Za žalobkyni reagovala e-mailovou zprávou ze dne 29. 8. 2018 Ing. [příjmení], v níž sdělila připomínky k akceptačnímu protokolu. Ohledně zahájení vývoje rozšiřujících modulů a pokračování na vývoji modulů se předpokládá, že toto proběhlo. Ohledně uskutečnění kontrolních dnů potvrdila schůzku dne 20.

8. Ohledně poskytnutí testovací verze shrnula, že obdrželi přístupové kódy, avšak nehotové dílo z jejich pohledu nelze účinně testovat. Optikou žalobkyně jí bude testovací verze k dispozici v okamžiku, kdy bude úplná, tzn. po zpracování připomínek ze schůzky a dokončení ostatních nehotových částí. Ohledně převzetí požadavků na následné změny poprosila o zaslání zápisu. (emailová komunikace na čl. 248 spisu) Na zprávu reagoval Ing. [příjmení] za žalobkyni tak, že testovací verzi poskytli, druhá strana se k ní na schůzce 20.8. vyjádřila a zaslala požadavky na změny. Poskytnutím testovací verze se nemá za to, že je k dispozici hotové dílo, jen obdržení přístupových kódů. (emailová zpráva na čl. 266 spisu)

14. Dne 14. 9. 2018 projektový manažer žalované, pan [příjmení], zaslal na emailové adresy Ing. [anonymizováno] a Ing. [příjmení] zprávu označenou jako„ Akceptační protokoly“. Sdělil, že v návaznosti na zaslané materiály, zápisy a posun ve vývoji zasílá v příloze akceptační protokoly a prosí o jejich rychlé potvrzení, případně úpravu, s tím, že bez realizace tohoto kroku by vývoj uváznul a dále se nemohl posouvat. (emailová zpráva na čl. 247 spisu, druhá strana). Na tuto zprávu reagoval Ing. [anonymizováno] emailovou zprávou ze dne 17. 9. 2018 tak, že zasílá protokol s připomínkami. Požádal o schůzku, kde by strany zhodnotily dosavadní postup prací, potvrdily harmonogram dalších prací (včetně termínu dokončení díla) a vyjasnily nejasnosti a požadavky. Dále navrhl pozastavení poslední platby (dle čl. 8 smlouvy) do doby navržené schůzky s ohledem na dohodnutý harmonogram plnění dle smlouvy a s ohledem na reálný stav„ testovací verze“. Sdělil, že podle žalobkyně nebyla řádně naplněna fáze dle čl. 5 .1.2 smlouvy a lze předpokládat, že do následujícího dne nebude naplněna ani fáze dle čl. 5 .1.3 (emailová zpráva na čl. 247 spisu). Na tuto zprávu reagoval 18. 9. 2018 Ing. [jméno] [příjmení] s tím, že nesouhlasí, že žalobkyně nemá k dispozici testovací verzi. Její funkcionality byly představeny na schůzce 20. 8., žalobkyně má k dispozici verzi, kde lze zkoušet velkou škálu funkcionalit, což se podává z logů, dle kterých žalobkyně testovací verzi pravidelně sleduje, kontroluje. Navrhl možné termíny schůzky, která umožní dodávku systému v dohodnutém termínu s tím, že na programu by bylo školení uživatelů pro efektivní testování aplikace, vyjasnění předávky testovací verze, ujasnění rozsahu již provedených prací, způsob předání a termíny pro následné požadavky, pokračování a následný harmonogram. Žalovaná má za to, že provedením školení dne 25. 9. jsou splněny všechny požadavky smlouvy až do bodu 5.1.

3. Import dat nemohl proběhnout z objektivních důvodů. Připomněl se s požadavkem na potvrzení způsobu provedení importu. (emailová zpráva na čl. 246 spisu, druhá strana) Na tuto zprávu reagoval Ing. [anonymizováno] v e-mailu ze dne 19. 9. 2018 nesouhlasným stanoviskem ohledně testovací verze dle bodu 5.1.2 smlouvy a plnění smlouvy dle bodu 5.1.3. což je ostatně motivem požadované schůzky. Sdělil, že pozastavuje platbu nejméně do uskutečnění schůzky. Potvrdil navržený způsob importu dat dle e-mailu pana [příjmení] z 14. 9. 2018 (emailová zpráva na čl. 146, druhá strana). Stejný den odpověděl Ing. [příjmení] s tím, že do následujícího dne budou zaslány struktury pro import s popisem. Vyjádřil ochotu připravit testovací verzi na společnou schůzku podle představ žalobkyně, které však žalovaná nezná. Prosí proto o sdělení, co si žalobkyně představuje pod testovací verzí dle bodu 5.1.2 smlouvy a co k testování žalobkyni chybí. K bodům dle čl. 5 .1.2 smlouvy shrnul, že požadavky na následné věci jsou předávány, pokračující práce na vývoji modulů probíhá, k testovací verzi prosí zaslat požadavky. K jednotlivým pracím dle čl. 5 .1.3 smlouvy shrnul, že aplikace ladění následných změn je prováděna dle zaslaných požadavků (souhlas), ladění systému probíhá (souhlas), souběžný testovací provoz se současným systémem není, neboť se řeší import dat, školení uživatelů probíhá, přesun dat, viz import, a další implementační práce probíhají (souhlas). (emailová komunikace na čl. 246 a násl. spisu)

15. Dne 30. 10. 2018 Ing. [příjmení] požádala e-mailovou zprávou o zpracování připomínek k zápisu z jednání předešlého dne. V e-mailové zprávě ze dne 31. 10. 2018 Ing. [příjmení] za žalovanou požádal s ohledem na proběhlá školení o bezodkladné provedení akceptace protokolu. Za žalobkyni reagoval dne 31. 8. 2018 Ing. [anonymizováno] tak, že nesouhlasil, že aktuálně probíhá školení, spíše probíhá zkoumání a hledání chyb a podávání připomínek. Pojem školení chápe jinak, předpokládá, že školení proběhne, až do systému budou nahrána reálná data od [anonymizováno], pak se teprve zaměstnanci se systémem seznámí, žalovaná až pak v rámci školení názorně předvede, co jak běží. Poprosil o informace, kdy lze očekávat zapracování připomínek a požadavků, aby si žalobkyně vyhradila prostor pro průzkum a testování, následně žalobkyně vše odzkouší, pak případně podepíše akceptační protokol. Dne 1. 11. 2018 reagoval Ing. [příjmení] za žalovanou s tím, že byly splněny dohodnuté podmínky pro provedení akceptace dle bodu 5.1.3, na kterých se strany dohodly při osobní schůzce. Upozornil, že protože žalobkyně neplní podmínky smlouvy, minimálně od 29. 10. neběží lhůta pro provedení a implementaci díla dle čl. 5 smlouvy. Mimo jiné zdůraznil nutnost zajistit včasné předání implementačních dat. (emailová komunikace na čl. 253 a násl. spisu)

16. Ve dnech 31. 1. 2019, 1. 2. 2019 se v sídle žalobkyně uskutečnila schůzka zástupců účastníků řízení, kde projednali předvedení díla a požadavky žalobkyně s popisem požadovaného cílového stavu. Schůzka pokračovala dále dne 19. 2. 2019 v [anonymizována dvě slova] [příjmení], kde Ing. [příjmení] potvrdila, že část prezentačního webu a dražebního portálu, byla celá zpracována na schůzce v [obec]. Na schůzce dne 27. 2. 2019 strany procházely dokument a jeho části týkající se webové prezentace, stejně tak na schůzce dne 4. 3. 2019. Na schůzkách byla předvedena a diskutována podoba prezentačního webu, modulu elektronické dražby, dražebního modulu, dalších rozšiřujících modulů a příprava pro import dat. Žalovaná prezentovala výsledek dosavadních prací, zástupci žalobkyně k jednotlivým částem předvedeného díla sdělovali své konkrétní připomínky, tyto žalovaná zaznamenávala k dalšímu dopracování. V přehledových tabulkách zachycujících splnění jednotlivých úkolů, jsou vyplněny údaje pouze za žalovanou. (zápis na čl. 187 - 241 spisu)

17. Ve vztahu ke shora uvedeným listinným důkazům soud hodnotí jako nadbytečným provedení slyšení svědků, tak, jak bylo stranami navrženo. Slyšení svědků bylo provedeno k postavení skutkového děje ohledně jednání stran, jejich vzájemné komunikace, kdy k tomuto lze skutek postavit z listinných důkazů ve věci provedených.

18. V období od 10. 5. 2019 zástupci stran komunikovali ohledně možnosti kompromisního řešení a plnění závazků. Ve zprávě ze dne 10. 4. 2019 žalovaná vyjádřila připravenost akceptovat řešení, dle kterého zajistí financování vývoje úprav systému v rozsahu 702 hodin oproti úhradě dosud nezaplacených částí díla ve výši 92 000 Kč z neuhrazené faktury ze září 2018, doplatku 211 700 Kč v rozsahu již dodaného díla a úhradě zbytku kupní ceny díla do 14 dnů po dokončení. Za žalobkyni [příjmení] [jméno] upřesnil, že nebude poskytnuto žádné finanční plnění dříve než po dokončení a předání funkčního díla. Za žalobkyni nabídl Ing. [příjmení] ve zprávě ze dne 10. 4. 2019 kompromisní řešení, kdy žalobkyně doplatí jen fakturu, která je přes půl roku po splatnosti. Téhož dne reagoval za žalobkyni [příjmení] [příjmení] s tím, že platba dle bodu 5.1.3 smlouvy byla zadržena z důvodů nenaplnění obsahu dané fáze, kdy její zbylá část 92 000 Kč byla vázána na splnění podmínek, kterými bylo předvedení funkcionality a provazby systému v rámci průběhu celého obchodního případu (od vytvoření nabídky, přechodu na některý z druhu zpeněžení, inzerci na webu, generování dokumentů, uzavření případu dražebníkem, generování dokumentů po dražbě, rozúčtování, clearing, reporting) a dodání návrhu harmonogramu dokončení díla, přičemž tyto podmínky nebyly dosud zcela splněny. Navrhl, že platba 92 000 Kč bude provedena po splnění původních podmínek a po shodě na termínu dokončení celého díla a dohodě o výši úhrady nákladů na dokončení díla. Dne 11. 9. 2019 zaslal zástupcům žalobkyně [příjmení] [příjmení] informaci o limitu pro rozsah úprav dle dohody stran, pod který nemůže žalovaná jít, tj. 895 050 Kč bez DPH, kterážto částka nezahrnuje neuhrazené doplatky dle původního objemu. Na to bylo za žalobkyni reagováno tak, že maximální částka, kterou je ochotna uhradit je 1 milion korun včetně částky 211 700 Kč z původní ceny díla. Nad její rámec jsou připraveni uhradit pouze 92 000 Kč, a to po dílčím plnění dohodnutém v dodatku. Za žalovanou bylo reagováno tak, že není v jejích možnostech průběžně financovat dopracování systému za současné akceptace slevy. Lze přistoupit na řešení, že buď dostane za odvedené práce zaplaceno více, než je nabízeno v poslední zprávě, nebo je třeba domluvit se na průběžném financování dalších prací („ např. 50 % po splnění druhého milníku, jak jsme se o něm bavili posledně“) tak, aby bylo riziko financování dalších prací mezi stranami vyvážené. (emailová komunikace na čl. 267 – 270 spisu)

19. Žalobkyně adresovala žalované dopis ze dne 16. 4. 2019 označený jako Odstoupení od smlouvy a výzva k úhradě smluvní pokuty spolu s výzvou k následnému vrácení zaplacené části ceny díla. V souvislosti se smlouvou o vytvoření dražebního modulu žalobkyně konstatovala, že žalovaná nebyla schopna dodržet ani druhý dílčí termín provádění díla dle harmonogramu prací, tedy předání díla v testovací verzi v termínu do tří měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 24. 8. 2018, natož konečný termín předání kompletního díla do 24. 11. 2018. S ohledem na to, že dílo nebylo do dne sepsání výzvy předáno jako kompletní a tedy zhotovené bez vad a nedodělků, nebránících jeho užívání, ale ani v tzv. testovací verzi, žalobkyně sdělila, že v souladu s ust. § 1978 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je nucena žalované poskytnout poslední dodatečnou lhůtu ke splnění povinnosti předat dílo v souladu se smlouvou, kompletní, fungující, bez vad a nedodělků, a to do 15. 5. 2019. Tuto lhůtu již dále neprodlouží. Žalobkyně oznámila žalované, že v případě, že nebude dílo v této lhůtě předáno, marným uplynutím dodatečné lhůty od smlouvy odstoupila. Žalobkyně dále žalovanou vyzvala k uhrazení smluvní pokuty ve výši 391 500 Kč dle čl. 5 smlouvy. Pro případ, že nebude dílo v dodatečně poskytnuté lhůtě předáno a dojde k odstoupení od smlouvy, žalobkyně vyzvala žalovanou k následnému neprodlenému vydání veškerých nároků vzniklých v důsledku odstoupení od smlouvy, tedy již zaplacené ceny díla ve výši 1 197 860 Kč do 30. 5. 2019. Žalobkyně podala k poštovní přepravě dne 16. 4. 2019 zásilku adresovanou žalované, která byla označena jako odstoupení od smlouvy + výzva k úhradě pokuty. Zásilka byla doručena oproti podpisu adresáta dne 23. 4. 2019 (odstoupení od smlouvy a výzva na čl. 333 spisu, poštovní podací arch na čl. 330 spisu, potvrzení o přijetí reklamace na čl. 331 spisu)

20. Žalobkyně adresovala žalované dopis ze dne 16. 5. 2019 označený jako Sdělení spolu s předžalobní výzvou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Sdělila, že dílo dle Smlouvy o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla nebylo ze strany žalované předáno ani v dodatečné lhůtě do 15. 5. 2019 a konstatovala, že marným uplynutím dodatečné lhůty došlo k odstoupení od smlouvy, a tak si strany jsou povinny vrátit poskytnutá plnění. Žalobkyně dále připomněla, že v odstoupení od smlouvy byla žalovaná vyzvána k neprodlenému vydání již zaplacené ceny díla 1 197 860 Kč a úhradě smluvní pokuty 391 500 Kč, nebude-li dílo předáno v dodatečně poskytnuté lhůtě a dojde k odstoupení od smlouvy, to vše do 30. 5. 2019. Žalobkyně podala k poštovní přepravě dne 22. 5. 2019 zásilku adresovanou žalované, která byla označena jako„ Sdělení spolu s předžalobní výzvou“. (předžalobní výzva na čl. 329 spisu, podací arch na čl. 330 spisu, druhá strana)

21. Znalec v oboru kybernetika, Ing. Vladimír Vlachovský, podal ve věci znalecký posudek. Pokud jde o prezentační web, znalec shledal, že tento obsahuje všechny funkcionality uvedené v příloze 1. smlouvy, byť s různou kvalitou vyhotovení a různými chybami funkčnosti. Nefungovala registrace a přihlášení nového uživatele, v důsledku čehož není pro externí subjekty vůbec přístupná a celá oblast není funkční. Pokud jde o backend, funkcionality, které jsou obdobné funkcí dosavadního systému žalobkyně, mají charakter základních operací pro manipulaci s položkovými seznamy. Backend neobsahuje funkce, které by seskupovaly základní operace tak, aby umožňovaly provádět ucelené obchodní operace nebo prověřit funkcionalitu backendu při realizaci obchodního případu z pohledu uživatele. Funkcionalita dalších rozšiřujících modulů, jako např. katastr nemovitostí, clearingového centra vykazovala značné nedostatky. Ohledně dokončení jednotlivých milníků provádění díla znalec shledal následující. Z bodu 5.1.1 do jednoho měsíce od uzavření smlouvy s jistotou proběhlo zahájení vývoje rozšiřujících modulů a z logiky věci proběhlo nejspíše nějaké testování, byť o tom nejsou doklady. Kontrolní dny, jejichž obsahem by bylo hodnocení aktuálního průběhu a výsledků prací, včetně řešení případných odchylek, během první fáze plnění neproběhly. Pokud jde o fázi 5.1.2, do tří měsíců od uzavření smlouvy pokračovaly práce na vývoji modulů a byly předány požadavky na následné změny. Testovací verze poskytnuta nebyla, byl pouze poskytnut přístup k nedokončené vývojové verzi, ve které stále probíhaly vývojové práce. Pokud jde o třetí milník (5.1.3), do čtyř měsíců od uzavření smlouvy pokračovaly vývojové práce. Aplikace následných změn, ladění systému a další implementační práce provedeny být mohly, ačkoli o jejich provedení a výsledcích nejsou žádné doklady. Nebylo provedeno zahájení souběžného testovacího provozu se současným systémem, školení uživatelů a přesun dat. Ohledně otázky (ne) poskytování součinnosti ze strany žalobkyně znalec uzavřel, že pro řádné provedení díla nebylo nutné testování vykonávané žalobkyní v rámci její součinnosti (str. 128 spisu). Pro řádné provedení díla nebyla nutná analýza dat vykonávaná žalobkyní v rámci její součinnosti. Převod dat byl součástí plnění žalované, jejím úkolem bylo připravit migrační postup tak, aby případné chyby v datech ve stávajícím systému žalobkyně byly identifikovány a žalobkyni reportovány, aby je mohla ve stávajícím systému opravit a takto obsahově vyčištěná data mohla být do nového systému přenesena. Poskytnutí zdrojových kódů původního systému žalobkyně, by ničím podstatným nepřispělo při tvorbě modulu e-dražeb a prezentačního webu a jejich zabudování do programu žalované, který je jejím standardním produktem; naopak, zkoumání zdrojových kódů by bylo zdlouhavé, značně pracné a s nejistým výsledkem, mělo by mizivý efekt, pokud vůbec nějaký, bylo by značně nehospodárné (str. 129 spisu). Pokud jde o otázku, zda bylo k provedení a dokončení díla třeba průběžné testování a zpětná vazba, znalec uzavřel, že při provedení a dokončení díla by se průběžné testování a zpětná vazba formou kontinuálního testování uplatnit nemohla. Pakliže měl znalec posoudit, zda bylo pro provedení importu dat nutné zdrát strukturu zdrojových dat původního systému, uzavřel, že pro strojový přenos zdrojových dat není nutné znát dopodrobna všechny vzájemné vazby mezi všemi daty v databázi zdrojového systému. Je nutno pouze vytipovat datové objekty vhodné ke strojovému přenosu, což bylo možno provést na základě informací, jimiž žalovaná disponovala, a požádat stávajícího dodavatele o jejich export do souborů v domluveném formátu a doplnění popisu významu jednotlivých exportovaných položek v těchto seznamech. Návrh a provedení převodu a seskupení dat včetně jejich vzájemných vazeb do struktur vhodných k uložení do cílového systému, bylo již plně v kompetenci žalované, jakožto dodavatele jím vytvářeného systému. Některé datové objekty, s ohledem na jejich malý datový objem, bylo efektivnější zadat přímo do nového systému manuálně, což by zajistili zaměstnanci žalobkyně pod dohledem žalované. Technická znalost databázových struktur takto přenášených dat zde nutná nebyla (str. 131 spisu, druhá strana). Žalovaná neurčila, jaké datové subjekty jsou potřebné pro naplnění budovaného systému, aby žalobkyně mohla řešit export těchto objektů stávajícího dodavatele, žalovaná nevyužila možnosti kvalifikovaně se stávajícího dodavatele dotazovat na konkrétní otázky. Možnost zajištěných konzultací s dodavatelem stávajícího systému v rozsahu 2 hodin týdně se znalci jeví jako přiměřená. Pokud by byly doplněny konkrétními vznesenými dotazy, na které by mohl stávající dodavatel reagovat a zpracovat je, pak by tento režim spolupráce musel být postačujícím. O neposkytnutí součinnosti stran žalobkyně nelze dle znalce uvažovat, jelikož to byla právě žalovaná, kdo nebyl schopen konkrétní požadavky na součinnost formulovat. Znalec uzavřel, že pro odzkoušení a dokončení nového systému není nutná znalost struktury zdrojových dat zpracovávaných původním systémem, ani import dat ze stávajícího systému. Nový systém musí být schopen pracovat, i kdyby do něj žádná data z původního systému importována nebyla, dodavatel musí být schopen tvořit nový systém nezávisle na tom původním (str. 134 spis, druhá strana). Neprovedení importu dat nebránilo odzkoušení a dokončení nově vytvářeného systému, převod dat ze stávajícího systému nebyl nutnou podmínkou pro vytvoření systému, nastartování souběžného testovacího provozu ani pro zahájení plného provozu (systém by pouze neobsahoval historická data, nové operace by ale musel být schopen zvládnout). Znalec uzavřel, že emailová komunikace mezi účastníky neobsahovala požadavky na žádné vícepráce ze strany žalobkyně. Znalec měl dále zjistit, zda na základě dodaných částí díla bylo možno přistoupit k testování díla jako celku, nikoli jen jednotlivých částí. Na základě informací uvedených ve spisu shledal, že testování díla jako celku možné nebylo. Dílo nebylo dokončeno a nebyla plně funkční spolupráce jednotlivých provázaných funkcionalit, která je nutná, aby systém zabezpečil běžně provozní činnosti prováděné žalobkyní. Bylo nanejvýš možné prozkoumávat jednotlivé funkcionality, které byly v daném okamžiku k dispozici při stále ještě pokračujícím vývoji systému (str. 137 spisu, druhá strana). Znalec dále konstatoval, že v oboru není běžnou praxí poskytování zdrojových kódů (str. 139 spisu). Žalované byl ze strany žalobkyně poskytnut dostatečný přístup pro přípravu smlouvy o dílo, byl pro ni zajištěn plný přístup do systému, byla seznámena s činností žalobkyně, současný systém a způsob využívání jí byl převeden. Ze strany žalobkyně byl poskytnut přístup pro provádění díla a žalovaná měla prostor pro uplatnění svých požadavků. Ze zápisu z jednání stran na počátku roku 2019 dle znalce vyplývá, že předváděné funkcionality souhlasí se zadáním, jímž jsou snímky obrazovek uživatelského rozhraní současného systému žalobkyně, z něhož měl celkový rozsah realizace nového systému z hlediska funkčnosti vycházet. Znalec dále definoval pojem testování, které v softwarovém inženýrství znamená prověřování programu, které nastává po ukončení jeho kódování a před jeho nasazením do produkčního používání (str. 108 znaleckého posudku). (Znalecký posudek Ing. Vladimíra Vlachovského č. ZP [číslo])

22. Znalec v oboru kybernetika, výpočetní technika, Ing. Jiří Berger, MBA, vyhotovil pro žalovanou oponentní znalecký posudek k posudku Ing. Vlachovského. Uzavírá, že znalcovy požadavky na předmětný projekt jsou v mnohém přemrštěné. Jím navrhované metody definice a vývoje systému z velké části neodpovídají obdobně velkým projektům, přičemž by se mohlo stát, že při jejich sledování by bylo dodržení požadavků řádově stejně pracné, jako vlastní vývoj systému. Ing. Berger si dovede představit, že u projektu obdobné velikosti, by byl postup, kdy žalovaná získá přístup do databáze, popis její struktury a získá z ní data, pro všechny nejjednodušší (str. 360). Dle znalce Bergera nebyl v rámci technického zadání smlouvy ani v jiné dokumentaci nebyl mezi stranami dohodnut systém testování, nelze tedy trvat na jednom možném výkladu tohoto pojmu a postupech. U projektu dané velikosti by se mohlo stát, že provedení testování ve smyslu, jak jej vnímá žalobkyně, by bylo řádově stejně pracné, jako vlastní vývoj systému, proto se tento způsob u obdobných projektů typicky nepoužívá. V posudku znalce Vlachovského tak byla žalované přisouzena povinnost postupovat velmi komplexním způsobem, který je pro projekt dané velikosti zbytečně nákladný, vyžaduje značné množství dokumentace (str. 362). Znalec Berger čerpal z tzv. agilních metodik. Znalec Berger je toho názoru, že rozsah provedení díla nebylo možno posoudit bez podrobnějšího zkoumání zdrojových kódů nebo předvedení systému (str. 364). Vyjádřil polemiku nad pochopením pojmu„ kontrolní dny“, zároveň vyjádřil názor, že testovací verze byla poskytnuta s tím, že žalobkyně věděla o případných omezeních předváděné verze systému. Předpokládá, že teprve v momentě dodatečné schůzky z 1. 2. 2019 mohlo dojít k přechodu do 3. milníku za předpokladu, že by došlo k odsouhlasení požadavků na změny (str. 365 spisu). Znalec Berger staví své závěry především na skutečnosti, že značná část popisu funkcionalit díla dle smlouvy byla nedostatečná, pročež mohou vznikat různé interpretace zadání jednotlivých částí díla. Dovozuje, že žalovaná mohla předpokládat, že pokud žalobkyně není schopna dodat kvalitní zadání, získá jej od ní iterativní metodou, tedy něco naprogramuje a nechá žalobkyni dílo otestovat, pak jej dle upřesnění doladí. Znalec Berger se oproti znalci Vlachovskému domnívá, že poskytnutí zdrojových kódů mělo pro žalovanou značnou cenu, je naopak obvyklé, aby vývojářský tým použil předaný zdrojový kód k tomu, aby si doplnil analýzu, případně dovodit funkční požadavky. Znalec Vlachovský při posuzování nutnosti průběžného testování přehlédl tzv. agilní možnost vývoje softwaru, která vyžaduje častou koordinaci mezi dodavatelem a objednatelem. Dle znalce Bergera nemohla žalovaná očekávat, že při provedení importu bude postupovat tak, jak by na ní požadoval znalec Vlachovský, neboť tento požadavek je opět typický pro velké projekty (str. 368 spisu). Neposkytnutí součinnosti spočívající v poskytnutí struktury zdrojových dat v původním systému by dle znalce Bergera bránilo odzkoušení a dokončení díla. Zápisy z jednání na počátku roku 2019 dle znalce Bergera obsahují řadu víceprací nad rámec definice funkcí dle smlouvy. Znalec Berger souhlasí se znalcem Vlachovským, že poskytování zdrojových kódů třetím osobám není v oboru běžnou praxí, avšak má smysl v okamžiku, kdy slouží jako efektivní způsob předávání informací o struktuře databáze. (Oponentní posudek na č.l. 354 a násl. spisu)

23. Ve věci ustanovený soudní znalec reagoval na oponenturu předloženou žalovaným vypracovanou Ing. Jiřím Bergerem, MBA, a to jednak písemným vyjádření, jednak v rámci svého slyšení. Oponentura je postavena především v rovině akademické diskuze ohledně způsobu postupu při vypracování díla. Oponentní znalecký posudek hodnotí jednotlivé způsoby postupu při vypracování díla, znalecký posudek vypracovaný ve věci ustanoveným soudním znalcem přezkoumává především z hlediska formálních postupů, jejich definicí. Jak k tomuto uvedl soudní znalec Ing. Vlachovský, tak takováto diskuze by byla obsáhlá, mohlo by být diskutováno o jednotlivých postupech mnoho hodin. K tomuto soud konstatuje, že obecná, odborná, diskuze o tom, jakým způsobem by mělo být provedení díla hodnoceno, jaké jsou přístupy k vypracování díla, není předmětem sporu, tato přísluší akademickému fóru. Z hlediska sporu je rozhodným jediné hledisko, a to, zdali dílo bylo řádně provedeno, či nikoliv. Zdali je při tom postupováno systémem agilním či vodopádu, není pro věc rozhodným. Pro posouzení důkazní váhy oponentního znaleckého posudku je také rozhodným, zdali oponent měl k dispozici předmět smlouvy, zdali měl možnost nahlédnout do systému, který byl vypracováván žalovaným, neboť pouze po provedení takovéhoto odborného zkoumání je možné učinit pro věc relevantní závěr. Z obsahu spisu se však nepodává, že oponentní znalec provedl zkoumání předmětu díla. Za situace, kdy soudní znalec Ing. Jiří Berger, MBA neprovedl znalecké zkoumání samotného systému, nebylo přistoupeno k jeho slyšení. Za nastíněné situace je slyšení jmenovaného znalce nadbytečným, neboť předmětem jeho výslechu by bylo především hodnocení znaleckého posudku v akademické, teoretické rovině. Rozhodným je, zdali systém byl proveden žalovaným řádně. K tomuto ve věci ustanovený soudní znalec uvedl, že ač některé části systému, které označil jako nepřístupné, resp. nezdařilo se mu je zpřístupnit, byly označeny jako funkční, systém jako celek funkčním nebyl. Výslovně uvedl, že pokud účelem daného systému mělo být provedení dražby, tak toto by v daném systém nebyl schopen provést. Ve vztahu k námitce žalovaného, že soudní znalec není odborník na provádění dražeb je nutno uvést, že soudní znalec zde věc nehodnotil jako odborník na dražby, nýbrž jako uživatel systému, který má umožnit dražbu provést. Při výslechu soudního znalce bylo žalovanou namítáno, že systém je v jiném stavu nežli v době, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy. K tomuto navrhla žalovaná provedení revizního znaleckého posudku, jehož účelem by měla být rekonstrukce systému do stavu před dvěma lety. Žalovaná k tomuto upřesnila, že soudní znalec by měl provést přezkum systému i z hlediska jeho vnitřní funkčnosti („ střev systému“). Přezkum zdrojových kódů však je však z hlediska předmětu sporu nadbytečným. Pro věc je rozhodným, zdali systém byl funkčním či nikoliv, k čemuž soudní znalec odkázal na systém hodnocení„ blackbox“, kdy podstatným je výsledek činnosti nikoliv její proces (k tomuto použil příklad, že pro hosta je podstatným, zdali objedná-li si omáčku, knedlík a maso toto dostal, přičemž nestane-li se tak, nebude zjišťovat, proč tomu tak je, nepůjde se podívat do kuchyně). Soudní znalec konstatoval, že ač stav systému v současné době je jiný, nežli v době odstoupení od smlouvy, je nepochybným, že bez ohledu na neudržování systému, existují jeho části, které musely být nefunkčními i v předchozí době, běh času na toto neměl vliv. Na toto byl soudní znalec výslovně dotazován. Uvedl, že součinnost stran žalovaného jako odborného subjektu nebyla řádnou, vstupní kódy nebyly nezbytnými pro provedení díla, migraci dat mohla žalovaná zajistit i jiným způsobem.

24. Z důkazu založeného na čl. 350, který má prokazovat neodborný zásah ze strany žalované do ostrých dat, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <b>25. Skutkový děj:</b> 26. Dne 13. 2. 2018 zaslal projektový manažer žalované, pan [jméno] [příjmení], v emailové zprávě upřesněnou cenovou nabídku na implementaci systému [anonymizováno] a revitalizaci stávajícího modulu e-dražeb a Dokumentaci rozsahu projektu, přičemž uvedl, že takto činí v návaznosti na předchozí jednání a celkovou analýzu systému žalobkyně.

27. Účastnice řízení mezi sebou uzavřely Smlouvu o vytvoření dražebního modulu a poskytnutí licence pro užití autorského díla ze dne 18. 5. 2018 Smlouvou se žalovaná v pozici poskytovatele zavázala provést pro žalobkyni dílo spočívající ve vytvoření modulu e-dražeb a prezentačního webu dle uvedené specifikace a jeho zabudování do Programu [anonymizováno]. V rámci díla měly být provedeny položky Backend [anonymizováno], Modul E-Dražby – Frontend, Prezentační web – Frontend, Modul Katastr nemovitostí a Clearingové centrum. Dílo mělo být provedeno v souladu s Dokumentací rozsahu projektu, která tvoří Přílohu 1 smlouvy. Předpokládaná časová náročnost díla měla činit 1 154 hodin. Žalovaná se zavázala provést dílo a implementovat jej do programu [anonymizováno] E-dražby po dílčích etapách ve stanovených termínech, tj. do každé dílčí doby mělo být dosaženo jednotlivých specifikovaných milníků. Konkrétně měla žalovaná do jednoho měsíce od uzavření smlouvy provést zahájení vývoje rozšiřujících modulů, průběžné testování a kontrolní dny (první milník, čl. 5 .1.1 smlouvy). Do tří měsíců od uzavření smlouvy měla žalovaná provést činnost specifikovanou jako testovací verze, požadavky na následné změny, pokračující práce na vývoji modů (druhý milník, čl. 5 [číslo] smlouvy). Do čtyř měsíců od uzavření smlouvy měla být provedena aplikace následných změn, ladění systému, pokračující práce na vývoji modulů, zahájení souběžného testování provozu se současným systémem, školení uživatelů, přesun dat a další implementační práce (třetí milník, čl. 5 .1.3 smlouvy). Do šesti měsíců od uzavření smlouvy se žalovaná zavázala provést ukončení implementace, zahájení plného provozu systému (čtvrtý milník, čl. 5 .1.4 smlouvy). Řádné dokončení veškerých fází dle harmonogramu mělo být dle smlouvy potvrzeno v podepsaných akceptačních protokolech. Pro případ prodlení žalované s dokončením díla byla sjednána smluvní pokuta odstupňovaná dle doby prodlení, která měla činit při prodlení od 15. do 21. dne 500 Kč denně, při prodlení od 22. do 45. dne 1 000 Kč a při prodlení od 46. dne 4 000 Kč denně. Prodlení do 14 dnů bylo bez sankce. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované nezbytnou součinnost pro plnění smlouvy a zajistit kvalifikovaný personál odpovědný za IT správu technických prostředků žalobkyně nutných pro užívání Programu [anonymizováno] E-dražby. V případě neposkytnutí součinnosti, zejména nevyjádří-li se žalobkyně k jí zaslaným otázkám žalované nebo neposkytne potřebná data do čtyř pracovních dnů od žádosti o zaslání, prodlužuje se o její prodlení se součinností časový harmonogram díla. Cena za dílo byla sjednána v částce 1 211 700 Kč, přičemž ve smlouvě je rozpočítána hodnota jednotlivých částí díla (Backendu, Modulu, Prezentačního webu, Katastru nemovitostí a Clearingového centra). Splatnost měla nastat po částech, kdy do 3 pracovních dnů od uzavření smlouvy mělo být uhrazeno 200 000 Kč a vždy do jednoho, dvou, tří a čtyř měsíců od uzavření smlouvy mělo být uhrazeno po 200 000 Kč. Žalobkyně byla v případě prodlení žalované s plněním harmonogramu dle smlouvy oprávněna příslušnou část ceny díla zaplatit až po poskytnutí plnění žalované dle harmonogramu. Doplatek ceny díla měl být splatný do 14 kalendářních dnů ode dne protokolárního předání díla bez vad a nedodělků. Přílohou Smlouvy jsou Dokumentace rozsahu projektu, Výčet jednotlivých funkcí Programu a Ceník. Dokumentace rozsahu projektu obsahuje především shrnutí parametrů dosavadního systému žalobkyně, ohledně modulu Katastr nemovitostí předpokládá, že systém bude čerpat informace z katastru nemovitostí a na jejich základě vytvoří texty identifikace nemovitostí, bude také informovat o sledovaných změnách. Smlouva stanoví, že za žalobkyni ve věcech technické součinnosti jednají Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [obec] [anonymizováno].

28. Mezi 31. 5. 2018 až 20. 2. 2019 žalobkyně převedla ve prospěch účtu žalované 8 dílčími platbami celkovou částku ve výši 1 197 860 Kč.

29. Ve dnech 4. 7. 2018 a 29. 8. 2018 byla na účet žalované připsána z účtu č. [bankovní účet] připsána platba ve výši 242 000 Kč označená jako„ Dražební společnost“.

30. Dne 23. 7. 2018 vyžádal Ing. [příjmení] od kontaktní osoby ze [právnická osoba], pana [příjmení], o zpřístupnění databáze současného systému tak, aby bylo možno připravit importní skripty s tím, že jde o zpřístupnění prakticky celé databáze, která se má do nového systému importovat. Dne 13. 8. 2018 zaslal pracovník [právnická osoba] pracovníkům žalované [příjmení] [příjmení] a panu [příjmení] emailovou zprávu o vytvoření přístupu s právem pro čtení, včetně odkazu a přístupových údajů. V druhé půlce srpna 2018 zástupci žalované oslovili zástupce žalobkyně s požadavkem na zajištění součinnosti [právnická osoba], k nahlédnutí zdrojové kódy stávajícího systému žalobkyně za účelem ověření funkčnosti. Zástupci žalobkyně odkázali žalovanou na [právnická osoba], která se vyslovila negativně, jedná o know-how a postup v oboru neobvyklý. Dále bylo žalované oznámeno, že projektová dokumentace k původnímu systému neexistuje. Žalovaná žádala o poskytnutí součinnosti žalobkyni, poskytnutí vyjmenovaných podkladů. Žalobkyně reagovala s tím, že tento požadavek měl zaznít již na počátku projektu, dokončení projektu lze zvládnout i bez zdrojových kódů [anonymizováno]. Žalovaná upozornila žalobkyni, že bude muset přistoupit sama k provedení datové analýzy v přidaném rozsahu 60 – 150 hodin. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas, aby případná analýza se považovala za vícepráce a promítla se do dohodnuté ceny. Dne 23. 8. 2018 zaslal zaměstnanec žalované žalobkyni emailovou zprávou k podpisu akceptační protokoly o postupu prací. Oprávněná osoba žalobkyně, Ing. [příjmení], k jednotlivým bodům prací sdělila, že předpokládají uskutečnění bodů zahájení vývoje rozšiřujících modulů, pokračování na vývoji modulů. K testovací verzi žalobkyně sic obdržela přístupové kódy, dílo ale považuje za nehotové, v takovém stavu jej nelze účinně testovat. Dle žalobkyně bude testovací verze k dispozici, bude-li úplná, po dokončení nehotových částí. Dne 29. 8. 2018 reagoval za žalovanou [příjmení] [příjmení], testovací verze byla poskytnuta, žalobkyně se k ní vyjádřila a sdělila požadavky na změny. Poskytnutím testovací verze se rozumí obdržení přístupů. V září 2018 probíhala e-mailová komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované ohledně postupu prací. Dne 14. 9. 2018 zaslal projektový manažer žalované žalobkyni akceptační protokoly k průběhu projektu, žádal o jejich potvrzení, úpravu. Dne 17. 9. 2018 žalobkyně reagovala zasláním akceptačních protokolů s připomínkami. Strany komunikovaly ohledně stavu provádění bodů 5.1.2 a 5.1.3. smlouvy, Ing. [anonymizováno] za žalobkyni žádal o schůzku, kde by se zhodnotil dosavadní postup prací, potvrdil harmonogram, vyjasnily se nejasnosti a požadavky. S ohledem na reálný stav testovací verze, jak se jevil žalobkyni, tato pozastavila dílčí platbu, pro nenaplnění fáze dle čl. 5 .1.2, 5.1.

3. Za žalobkyni sdělil Ing. [příjmení] nesouhlas, žalobkyně má testovací verzi k dispozici, funkcionality byly představeny na schůzce, provedením školení jsou splněny všechny požadavky bodu 5.1.3. smlouvy, import dat nemohl proběhnout z objektivních důvodů. Ing. [anonymizováno] za žalobkyni opakoval nesouhlas ohledně stavu testovací verze a plnění dle bodu 5.1.3., potvrdil původně navržený způsob importu dat. Za žalovanou [příjmení] [příjmení] zrekapituloval fázi jednotlivých prací dle smlouvy s tím, že práce bodu 5.1.1 byly odsouhlaseny, bodu 5.1.2 nebyla odsouhlasena testovací verze, žádal o specifikaci požadavků žalobkyně, co k testování chybí. K bodu 5.1.3. rekapituloval, že probíhá ladění systému, další implementační práce, aplikace následných změn dle zaslaných požadavků a schůzek, připojil označení„ souhlas“, probíhá školení uživatelů. K souběžnému testovacímu provozu se současným systémem a importu dat uvedl, že toto zatím není, řeší se import dat. Na konci října 2018 žádala žalovaná po žalobkyni bezodkladné podepsání akceptačních protokolů, měla za to, že proběhla školení. Žalobkyně nesouhlasila, pojem školení chápe jinak, předpokládá jeho uskutečnění po nahrání do systému reálných dat. Teprve tehdy se se systémem seznámí zaměstnanci, bude uzavřeno, že proběhlo školení. Žalovaná sdělila, že považuje podmínky dle čl. 5 .1.3 smlouvy za splněné, naopak žalobkyně neplní své povinnosti ze smlouvy, neběží lhůta pro provedení a implementaci díla. Ve dnech 31. 1. 2019, 1. 2. 2019, 19. 2. 2019, 27. 2. 2019, 4. 3. 2019 proběhly mezi zástupci účastnic schůzky. Mezi zástupci účastnic dále probíhala od 10. 5. 2019 komunikace ohledně nesplněných závazků a dokončení díla, strany prezentovaly své návrhy na řešení. Žalobkyně úhrady podmiňovala předáním a dokončením díla, slevou, na straně žalované pak buď možností průběžného financování dokončujících prací, doplacením vyšší než nabízené částky. Žalovaná zmínila variantu, kdy žalobkyně zaplatí 50 % po splnění druhého milníku. Žalobkyně zaslala žalované dopis ze dne 16. 4. 2019, konstatovala, že žalovaná nebyla schopna dodržet ani druhý dílčí termín provádění díla dle harmonogramu prací, tj. předání díla v testovací verzi v termínu do tří měsíců od uzavření smlouvy, do 24. 8. 2018, nedodržela také konečný termín předání díla do 24. 11. 2018. Oznámila žalované, že jí poskytuje poslední dodatečnou lhůtu k předání díla v souladu se smlouvou, které bude kompletní, fungující bez vad a nedodělků do 15. 5. 2019, dále ji neprodlouží. Odstoupení od smlouvy se dostalo do dispozice žalované dne 23. 4. 2019. Žalobkyně dále oznámila, že nebude-li v této lhůtě dílo předáno, od smlouvy odstoupila, žalovaná vydá veškeré nároky vzniklé v důsledku odstoupení od smlouvy, cenu díla 1 197 860 Kč do 30. 5. 2019. Vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 391 500 Kč. Žalobkyně se obrátila na žalovanou dopisem ze dne 16. 5. 2019, odeslaným dne 22. 5. 2019, uzavřela, že dílo nebylo žalovanou předáno v dodatečné lhůtě do 15. 5. 2019, marným uplynutím dodatečné lhůty došlo k odstoupení od smlouvy, zrušení smlouvy, strany si jsou povinny vrátit poskytnutá plnění.

31. Z hlediska skutku bylo dále rozhodným, zdali dílo bylo provedeno či nikoliv. Protože se jedná o otázku odbornou, bylo k zjištění skutku v tomto směru nařízeno provedení znaleckého posudku soudním znalcem z oboru ekonomika a oboru kybernetika Ing. Vladimírem Vlachovským. Jmenovaný soudní znalec provedl znaleckého zkoumání, uvedl své závěry přesně dle zadání. Soudní znalec velmi podrobně specifikoval jednotlivé části díla, vždy vyznačil, zdali tato část díla byla provedena, či zda toto nelze dohledat nebo zdali nebyla provedena. Již z písemného vyhotovení znaleckého posudku lze učinit závěr, že dílo nebylo řádně zhotoveno, jeho jednotlivé části nebyly funkčními, soudní znalec nemohl řádně provést ani vstup do systému. Pokud byl ve věci žalovanou předložen revizní znalecký posudek, tak tento nehodnotil dílo, tedy na základě analýzy sporného díla neuváděl, kde byly závěry ve věci ustanoveného soudního znalce chybnými, nýbrž vedl polemiku především v teoretické rovině, skutkový děj v souzené věci nebylo možné z tohoto postavit. Z hlediska argumentace žalovaného bylo případně ke zvážení, zdali pro věc je rozhodným posouzení systému z hlediska jeho vnitřní funkčnosti, když žalovaný namítal, že systém v době ukončení smluvního vztahu byl v jiném stavu nežli v době znaleckého zkoumání, což soudní znalec připustil. Soudní znalec k tomuto uvedl, že na stav systému v době jeho přezkumu mohlo a mělo vliv to, že nebyl přibližně po dobu dvou let udržován, nebyl aktualizován. Zároveň však uvedl, že bez ohledu na tuto skutečnost byly části systému, které je možné hodnotit jako nefunkční a lze u nich konstatovat, že nebyly funkčními ani v době ukončení smluvního vztahu. Z hlediska závěrů znaleckého přezkumu je podstatným, že systém nebyl řádně zhotoven, což je podstatným. Pokud nejsou funkčními jednotlivé části, což zakládá nefunkčnost systému jako celku, nelze uzavřít, že dílo bylo řádně provedeno, a to ani v testovací verzi. Tato musí být provedena tak, aby bylo možné systém vyzkoušet, musí být provedeno řádné školení zaměstnanců. K tomuto se soudní znalec obsáhle vyjadřoval, uvedl, že je na žalovaném jako osobě odborné, aby toto zajistila, když s ohledem k předmětu díla nelze očekávat od běžných zaměstnanců žalobce, že systém pochopí, budou vědět, jak mají žalovanému poskytnout součinnost. Pokud i některé části systému byly v rámci vzájemné komunikace stran sporu hodnoceny jako funkční, přičemž soudní znalec je nebyl schopen vyhledat, nelze pouze z tohoto rozporu uzavřít, že dílo bylo řádně provedeno. Soudní znalec zcela jednoznačně uvedl, že dílo nebylo v takovém stavu, aby jej bylo možné užívat. Nedostatek součinnosti žalobkyně soudní znalec vyloučil, když uvedl, že se jedná o odbornou věc, je na žalované, aby zcela přesně uvedla, čeho od žalobce žádá, což v rámci jednání o uzavření smlouvy nebylo učiněno a žalobkyně na toto odkázala v rámci vzájemné komunikace, předně však neposkytnutí zdrojových kódů není důvodem pro nedokončení díla, toto jeho dokončení nebrání, migraci dat lze provést i jiným způsobem. <b>32. Právní hodnocení</b> 33. Dle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

34. Dle § 2590 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

35. Dle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

36. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Dle ustanovení § 2002 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

38. Podle § 1978 o.z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Podle odst. 2 oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

39. Komentářová literatura k ustanovení § 1977 o.z. uvádí:„ Zatímco obecná úprava umožňuje odstoupit od smlouvy pouze pro případ jejího porušení podstatným způsobem (§ 2002 o.z.), zde komentovaná zvláštní úprava odstoupení z důvodu prodlení (§ 1977 - 1979, která je lex specialis k § 2001 – 2005) umožňuje odstoupit od smlouvy i pro případ nepodstatného porušení…. Dlužník je v prodlení, nesplní-li dluh řádně a včas, věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo poskytl-li dlužníku součinnost ke splnění dluhu (§ 1968, § 1975) . …. Dlužník je v prodlení, jestliže neplní v termínu, v němž má, tedy včas. V prodlení je i tehdy, nepřijal-li dlužník (sic! – věřitel) plnění vadné.“ Komentář k § 1978 o. z. uvádí:„ Ustanovení je v poměru speciality k obecné úpravě odstoupení podle § 2000 – 2005 o.z. Řeší předpoklady odstoupení od smlouvy, nemá-li prodlení povahu podstatného porušení. V případě podstatného porušení smlouvy podle § 1977 může oprávněná strana odstoupit od smlouvy tzv. bez dalšího. U nepodstatného porušení smlouvy podle § 1978 musí být splněny další podmínky. Věřitel poskytne dlužníkovi výslovně nebo mlčky dodatečnou lhůtu. Po jejím marném uplynutí může věřitel odstoupit… Z pohledu věřitele jde o poměrně komfortní úpravu vzhledem k požadavkům na nutný obsah rozsahu jeho právního jednání. Postačuje jeden úkon. Věřitel může kvůli prodlení odstoupit od smlouvy rovnou, i když prodlení dosud nenaplňuje předpoklady podstatného porušení podle § 1978 ve spojení s § 2002 (a účinky odstoupení pak nastanou marným uplynutím objektivně přiměřené lhůty), popř. může poskytnout dlužníkovi dodatečnou lhůtu ke splnění se sdělením, že ji již neprodlouží (§ 1978 odst. 2). Tedy pro dlužníka jde o poslední šanci udržet závazek. Jejím marným uplynutím potom nastanou účinky odstoupení, aniž by takový úkon věřitel sám učinil.“ (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 2128 - 2129).

40. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne 16. 4. 2019, který se do dispozice žalované dostal dne 23. 4. 2019, poskytla žalované dodatečnou lhůtu do 15. 5. 2019 k předání kompletního, fungujícího díla bez vad a nedodělků v souladu se smlouvou. V dopisu žalobkyně žalované vytkla, že nedodržela ani druhý dílčí termín provádění díla, tj. předání díla v testovací verzi v termínu do 3 měsíců od uzavření smlouvy, ale ani konečný termín předání díla do 24. 11. 2018, a sdělila, že nebude-li dílo předáno, marným uplynutím dodatečné lhůty odstoupila od smlouvy. Lze konstatovat, že ze strany žalobkyně bylo učiněno odstoupení od smlouvy v režimu § 1978 o. z. Soud se proto zabýval otázkou, zda toto právní jednání bylo důvodným.

41. Na základě znaleckého závěru má soud za prokázané, že dílo nebylo dokončeno, bylo pouze rozpracováno, pakliže fungovalo, tak maximálně v rámci dílčích neprovázaných funkcionalit, nikoli jako celek tak, aby mohlo sloužit činnosti žalobkyně. Ze znaleckého zkoumání vyplynulo, že nefungovala registrace a přihlášení nového uživatele, funkcionalita jednotlivých rozšiřujících modulů vykazovala značné nedostatky. Neproběhly kontrolní dny. Nebyla poskytnuta testovací verze, pouze přístup k nedokončené vývojové verzi, na které stále probíhaly vývojové fáze. Testování díla jako celku možné nebylo, byť dle zažité praxe v oboru se testováním rozumí prověřování programu, které nastává po ukončení jeho kódování a před nasazením do produkčního prostředí. Tyto nedokončené či vadně provedené činnosti byly definovány ve smlouvě jako jednotlivé části díla, přičemž k jejich provedení byla stanovena přesná doba plnění dle jednotlivých milníků v čl. 5 smlouvy. Soudní znalec Ing. Vlachovský některé funkcionality při zkoumání systému nenašel, k některým se nedostal pro nefunkční přihlašování, a uzavřel, že dílo, které zkoumal, nebylo způsobilé k užívání v rozsahu vymezeném smlouvou. Byť bylo argumentováno, že systém byl zkoumán s velkým časovým odstupem, kdy ke ztrátě funkcionality dílčích prvků mohlo dojít pouhým plynutím času, znalec konstatoval, že na některé funkce (např. nefunkční pokus o obnovení hesla), by plynutí času nemělo mít vliv. Podstatné je, že dle znalce by v dodaném systému nebylo možno provést dražby, tedy naplnit účel dle smlouvy, systém nefungoval jako celek. Pakliže dílo tyto nedostatky nadále vykazovalo, lze jednoznačně uzavřít, že žalovaná byla se svým plněním dle smlouvy o dílo v prodlení. Ačkoli dílo samotné mělo být završeno čtvrtou fází do šesti měsíců od uzavření smlouvy (tj. nejpozději do 24. 11. 2018), k jeho dokončení v tomto termínu zjevně nedošlo. Tento stav tedy platil jak k předpokládanému termínu dokončení kompletního díla, tak k 16. 4. 2019, kdy žalobkyně poskytla žalované dodatečnou lhůtu k odevzdání hotového díla. O tom dále svědčí mimo jiné výstupy série schůzek z počátku roku 2019, kdy teprve v této době žalovaná prezentovala dílčí funkce systému a zaznamenávala požadavky žalobkyně k dalšímu dopracování. Dále je tento závěr potvrzován také slovy žalované, která v rámci vyjednávání o předsoudním řešení sporu v dubnu 2019 nabízela variantu, kdy splní druhý milník oproti 50 % úhradě žalobkyně. Konečně, nedokončení díla jako celku nesporuje žalovaná ve své podstatě ani v rámci své obrany, která je primárně založena na tom, že k řádnému dokončení všech prací jí nebyla poskytnuta potřebná součinnost.

42. V této souvislosti se soud zabýval otázkou, zda tvrzený nedostatek součinnosti na straně žalobkyně bránil žalované v provedení díla, přičemž dospěl k negativnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná sice oslovila žalobkyni s žádostí o poskytnutí součinnosti při provádění díla (zejména zahájení testování, poskytnutí zdrojových kódů a import dat), tento požadavek však nelze s ohledem na výsledky znaleckého zkoumání hodnotit jako odůvodněný. Znalec uzavřel, že pro řádné provedení díla nebylo nutné testování vykonávané žalobkyní, nebyla nutná analýza dat ze strany žalobkyně, nebylo nutné poskytnutí zdrojových kódů původního systému. Žalobkyně si od žalované objednala zhotovení nového, originálního systému. Lze tedy na žalované požadovat, aby byla schopna zhotovit systém ve funkční verzi i bez nahlížení do dosud používaného systému. Nebylo prokázáno, že by absence zdrojových kódů byla překážkou pro pokračování prací, naopak poskytování zdrojových kódů nelze v oboru hodnotit jako běžnou praxi, což potvrdili oba zapojení znalci. Byť znalec Ing. Berger oproti znalci Ing. Vlachovskému přisuzoval poskytnutí zdrojových kódů vyšší význam pro efektivní provádění prací, nevyjádřil se v tom směru, že by se jednalo o nepřekonatelnou překážku dalšího postupu. Jelikož poskytnutí zdrojových kódů bránily legitimní překážky, zejména v podobě ochrany práv [právnická osoba], a funkčnost systému šlo zajistit i jinak, nelze žalobkyni přičítat k tíži, že se o předání kódů více nezasadila. Žalovaná sama připustila, že neposkytnutí zdrojových kódů bylo možné překlenout provedením analýzy systému a zpracováním projektové dokumentace. V této souvislosti je dle soudu nerozhodné, zda práce odhadované na 60 – 150 hodin, měly být hodnoceny jako hrazené vícepráce, zvláště pak za situace, kdy žalovaná měla zhotovovat originální dílo, nikoli dílo založené na původním systému. Pakliže žalovaná v neposkytnutí požadovaných podkladů či neaktivitě žalobkyně spatřovala natolik závažnou překážku pro provedení díla, mohla využít svého práva na zajištění náhradního plnění na účet objednatele či odstoupení od smlouvy dle § 2591 o.z. K tomuto kroku však nepřistoupila, což dále oslabuje její tvrzení ohledně významu požadované součinnosti pro dokončení díla.

43. Pokud jde o problém přenosu dat, i tento měl dle znalce Ing. Vlachovského alternativní řešení, kdy chybějící data mohla být do systému zadána manuálně, například za použití dat zkušební povahy. K tomu soud dále odkazuje na závěry doktríny, dle které„ (l) ze dospět k tomu, že zhotovitel nemůže z důvodu součinnosti požadovat po objednateli provedení takových úkonů, z jejichž povahy vyplývá, že je musí zajistit sám (např. dodání náhradních dílů a nástrojů potřebných k opravě věci).“ (srov. HORÁK, Pavel. § 2591 (Součinnost objednatele). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1050, marg. č. 5).

44. Nelze pominout, že žalobkyně nezůstala v reakci na žádosti žalované pasivní. Žalované zajistila přístupy a předala kontakt na dodavatele původního systému, který nabídl konzultace v rozsahu dvou hodin týdně, přičemž režim spolupráce v tomto rozsahu měl být dle závěru znalce Vlachovského postačující k odstranění případných překážek provádění díla. Žalovaná této možnosti nevyužila, naopak dále setrvávala na zajištění součinnosti v jí požadovaném formátu, který však již přesahoval rámec toho, co lze na žalobkyni spravedlivě požadovat, a to mimo jiné i s ohledem na zažitou praxi v oboru a ochranu know-how původního dodavatele.

45. Lze proto uzavřít, že žalovanou požadované úkony nebyly potřebné k provedení díla. I pokud by však bylo uvažováno o nutnosti součinnosti žalobkyně, tato byla dle názoru soudu poskytnuta v takovém rozsahu, který lze legitimně na objednateli požadovat, a který umožňoval překlenout tvrzené překážky.

46. Ze všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalované za prodlení s plněním nebyla vyloučena v důsledku neposkytnutí součinnosti na straně žalobkyně.

47. Jak bylo shora uvedeno, tak nebyl zjištěn nedostatek součinnosti stran žalobkyně při provádění díla. Pro úplnost však soud konstatuje ustanovení § 2591 o. z., které je speciálním k ustanovením zakotvujícím prodlení věřitele, dle nějž, je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Občanský zákoník s komentářem VI., C. H. BECK, Praha 2014, str. 1050 a násl. uvádí:„ Účelem ustanovení je stanovit jednak výše popsané podmínky součinnosti objednatele při provádění díla a jednak následky jejího neposkytnutí. Co bude takovým následkem po marném uplynutí lhůty, závisí na volbě zhotovitele. Může si zajistit náhradní plnění na účet objednatele, tedy zpravidla půjde-li o součinnost spočívající v určité službě, zajistit si poskytnutí této služby nebo jiné plnění prostřednictvím třetí osoby na náklady objednatele. V praxi toto ustanovení bude zakládat regresní nárok zhotovitele požadovat po objednateli náhradu nákladů, které vynaložil na zajištění náhradního plnění. Jde svou povahou o sankční nárok. Objednatel nemůže nijak ovlivnit způsob zajištění té části plnění, k níž byla součinnost nezbytná. Upozorní-li na to objednatele, může zhotovitel případně od smlouvy odstoupit. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1) a v rozsahu jeho účinků zanikají práva a povinnosti stran. Odstoupením však nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. ….Z komentovaného ustanovení lze dovodit, že volbou nároku je zhotovitel vázán, neboť volbou toho či onoho nároku zaniká možnost volby druhého z nich. Odstoupení od smlouvy bez předchozího upozornění nebude mít právní účinky. Pro upozornění na možnost zrušení smlouvy z důvodu nedostatku součinnosti objednatele není předepsána žádná (tedy ani písemná) forma. V případě sporu bude splnění povinnosti zhotovitele upozornit objednatele na následky nesplnění součinnosti ve stanovené lhůtě zpravidla předmětem dokazování v soudním řízení. Jestliže zhotovitel neodstoupil od smlouvy, má povinnost dílo provést.“. Jinými slovy, případný nedostatek součinnosti ze strany objednatele, žalobkyně, nezprošťuje žalovanou povinnost dílo řádně provést. Žalovaná měla právo zajistit činnosti, pro které byla nutná součinnost žalobkyně jiným způsobem nebo od smlouvy odstoupit. Tvrdí-li žalovaná, že nemohla pro nedostatek součinnosti na straně žalobkyně dílo řádně provést, přičemž byla připravena tak činit a pouze pro nedostatek součinnosti k tomu nemohlo dojít, zakládá jí citované ustanovení právo pro odstoupení od smlouvy. Žalovaná toto neučinila, byla tudíž povinna plnit, odkaz na nedostatek součinnosti tak navíc nemůže obstát.

48. Lze tedy konstatovat, že žalovaná byla v prodlení jak s dokončením jednotlivých fází díla, minimálně od fáze 5.1.2, tak s dokončením díla jako celku. Toto prodlení dosáhlo významné délky, jelikož dražební systém nebyl dodán ve funkční variantě tak, aby byl způsobilý k řádnému užívání, a to ani k datu původně předpokládaného dokončení díla (24. 11. 2018) ani k dubnu 2019, kdy žalobkyně činila poslední výzvu k plnění. Prodlení žalobkyně tedy lze kvalifikovat i jako podstatné porušení smlouvy, neboť žalovaná mohla důvodně předvídat, že žalobkyně by s ní smlouvu neuzavřela, kdyby měla vědomost o tom, že dílo nebude řádně dokončeno a předáno ani pět měsíců po předpokládaném termínu provedení (§ 2002 o. z.).

49. Jak plyne ze shora citované právní úpravy, má-li dílo vady a tyto nejsou v režimu § 1978 o. z. odstraněny, je ze zákona založeno právo na odstoupení od smlouvy. Tedy již nepodstatné vady díla byly způsobilé založit právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy v režimu § 1978 o. z. Jak bylo uvedeno shora, porušení povinnosti žalované spočívající v prodlení s provedením díla, dosáhlo intenzity podstatného porušení smlouvy. O možnosti využití postupu dle § 1978 o.z. ze strany žalobkyně tedy v řešeném případě není pochyb.

50. Žalobkyní učiněné odstoupení od smlouvy dle § 1978 o. z. soud s ohledem na vše shora uvedené považuje za souladné se zákonnou úpravou. Žalobkyně v něm dostatečně specifikovala vady plnění spočívající v prodlení žalované a zároveň bylo prokázáno, že tyto vady byly vytknuty důvodně. Byla poskytnuta přiměřená dodatečná lhůta k plnění s upozorněním, že již nebude prodlužována. Marným uplynutím této lhůty tedy došlo k platnému odstoupení žalobkyně od smlouvy dle § 1978 o.z.

51. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení závazku od počátku. K tomuto soud dále odkazuje ustanovení § 2004 o. z. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení toho, co na zrušený závazek plnila. V řízení bylo prokázáno, že v souvislosti se smlouvou převedla žalované peněžitou částku ve výši 1 197 860 Kč. Žalovaná je proto povinna žalobkyni tuto částku vrátit a žaloba byla shledána důvodnou.

52. Argumentace žalobkyně ohledně částečného plnění, kdy odstoupit bylo možno jen ohledně nesplněné části, žalobkyně částečně plnila, tudíž žalovaná mohla odstupovat jen ohledně zbytku, není ve věci relevantní. Ačkoliv strany sporu sjednaly plnění díla v jednotlivých částech, je nepochybným, že funkčnost díla zakládá až jeho provedení ve svém celku. Žalovaná realizovala IT systém, který produkuje, jeho části tak nemohou být využity pro případného jiného zhotovitele, nadto samotné části díla zde nezakládají stav, kdy žalobkyně by mohla využít systém pouze v jeho části.

53. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

54. V řešené věci bylo uzavřeno, že žalovaná porušila prodlením svou smluvní povinnost, když dílo nebylo dokončeno do předpokládaného data, tj. do šesti měsíců od uzavření smlouvy. Pro tento případ byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta, odstupňovaná dle délky prodlení. Tato nebyla účtována po prvních 14 dnů prodlení, za následujících 7 dnů prodlení byla účtována v částce 500 Kč denně (7 x 3 500 Kč), za následujících 24 dnů prodlení byla účtována částkou 1 000 Kč denně (24 x 1 000 Kč) a od 46. dne za každý další den prodlení činila 4 000 Kč. Při hodnocení smlouvy o dílo dle tvrzení žalobce mělo být plněno do 24. 11. 2018, tedy do 6 měsíců od uzavření smlouvy 24. 5. 2018. Tzn. 46. den prodlení vychází na 9. 1. 2019, mezi 9. 1. 2019 a 16. 4. 2019 (datum vyčíslení v odstoupení) je 97 dní, 97 x 4 000 Kč = 388 000 Kč + 3 500 Kč + 24 000 Kč. Dle tohoto výpočtu je tak nárok uplatněn oprávněně, když výpočet uvádí vyšší částku, přičemž žalobkyně se může domáhat plnění v nižší částce, zde má žalobkyně dispozici s návrhem.

55. Vzhledem k tomu, že žalovaná na úhradu částky 1 197 860 Kč ničeho nezaplatila, dostala se dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy (1. 6. 2019) do prodlení. Soud jí proto uložil v souladu s návrhem žalobkyně zaplatit žalobkyni i příslušenství dlužné částky tvořené úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

56. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož soud neshledal důvody pro její prodloužení.

57. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšným účastníkem, nárok na náhradu nákladů v plné výši. Tuto náhradu tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 79 468 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, které byly stanoveny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen“ a. t.“). Právní zástupkyně žalobkyně v této věci učinila celkem 8 úkonů právní služby o plné sazbě, kterými byly: převzetí právního zastoupení (dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem (dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.), podání žaloby (dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), vyjádření ze dne 6. 3. 2020 (dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), účast na soudním jednání dne 16. 6. 2020 (dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), účast na soudním jednání přesahující dvě hodiny dne 19. 1. 2022 v rozsahu dvou úkonů (dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) a vyjádření ve věci samé ze dne 2. 3. 2022 (dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.). Dále učinila jeden úkon právní služby, za který jí náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, tj. účast při jednání dne 4. 3. 2022, na kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí. Při určení sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby soud vycházel z tarifní hodnoty 1 589 360 Kč, která je součtem uplatněných peněžitých plnění, tj. nároku na zaplacenou cenu díla 1 197 860 Kč a smluvní pokuty ve výši 391 500 Kč. Této tarifní hodnotě odpovídá sazba za jeden úkon právní služby ve výši 14 660 Kč, za úkon o poloviční sazbě pak 7 330 Kč. Mimosmluvní odměna právní zástupkyně žalobkyně tedy činí 124 610 Kč ( (8 úkonů x 14 660 Kč) + (1 úkon x 7 330 Kč)). K tomu dále přistupuje náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 700 Kč, a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, která činí z částky 127 310 Kč celkem 26 736 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Celkem tedy byl žalobkyni přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v částce 233 514 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).

58. Dle § 166 o. s. ř., nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.

59. V souzené věci bylo rozhodnuto dne 4. března 2022, kdy bylo rozhodnuto o předmětu sporu výrokem I. rozsudku, nákladech řízení výrokem II. rozsudku. Nebylo však rozhodnuto o náhradě nákladů státu. Soudem je tak dle § 166, odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodnuto o náhradě nákladů státu samostatným usnesením, jehož znění je včleněno do písemného vyhotovení rozsudku. Pro úplnost soud konstatuje, že předmětem doplňujícího rozhodnutí nebyla část předmětu řízení, rozhodováno takto bylo pouze o nákladech řízení, o čemž soud rozhoduje usnesením, kdy ustanovení § 167 a násl. o. s. ř. zakotvující rozhodnutí usnesením, neobsahuje úpravu, která je zakotvena v § 156, odst. 1 o. s. ř.

60. Usnesením čj. 3 C 268/2019-68 ze dne 9. 10. 2020 byl v této věci ustanoven znalec k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika. Znalci bylo za zpracování posudku usnesením čj. 3 C 268/2019-156 ze dne 13. 4. 2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 28 Co 179/2021-179 ze dne 30. 7. 2021 přiznáno znalečné ve výši 84 216 Kč, které bylo co do částky 10 000 Kč pokryto předem složenou zálohou žalované. Zbylou část odměny znalce ve výši 74 216 platil stát z rozpočtových prostředků 61. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož stát v řízení platil náklady ve výši 74 216 Kč, je neúspěšná žalobkyně povinna tyto státu nahradit, o čemž bylo rozhodnuto ve výroku III. tohoto rozsudku, který je vydán v režimu § 166 o. s. ř., přičemž písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí bylo zapracováno do písemného vyhotovení rozsudku.