3 C 326/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o vydání předmětu z úschovy I. 1. žalovaná [celé jméno žalované], narozená dne [datum], 2. žalovaná [celé jméno žalované], narozená dne [datum], jsou povinny souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci, a to obrazu„ [název obrazu]“ malíře [jméno] [příjmení], kdy úschova je vedena u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]. II. Na náhradě nákladů řízení jsou 1. žalovaná, 2. žalovaná povinny uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká v té části, v níž bylo plněno, povinnost k plnění druhé z žalovaných, ve zbytku se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaných, nahrazení jejich souhlasu s vydáním předmětu úschovy ve věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka], a to k movité věci obraz s názvem„ [jméno]“ od malíře [jméno] [příjmení]. Tvrdí, že jej nabyl v aukci konané dne 8. 5. 1997 společností [právnická osoba], kdy téhož dne uhradil zálohu ve výši 8 000 Kč, dne 31. 10. 1997 uhradil doplatek do částky 40 000 Kč. Byl jediným zájemcem o koupi obrazu, od uvedené doby jej nepřetržitě drží. Následně jej chtěl prodat, proto oslovil dědice jmenovaného malíře, zdali nechtějí obraz odkoupit do pozůstalosti. Na schůzku v baru [anonymizováno] v Praze 1 však přišli i policisté, kteří sdělili, že obraz byl v roce 1996 odcizen. Policejní orgán tak rozhodl o uložení obrazu do soudní úschovy. S tímto vyjádřil žalovaný nesouhlas, policejním orgánem byl odkázán na OS Praha – východ. Žalobce se tak domáhal žádostí ze dne 20. 1. 2020 vydání věci ze soudní úschovy v shora uvedené věci OS Praha – východ. Bylo však rozhodnuto o jejím zamítnutí s ohledem k nesouhlasu žalovaných. Žalobce však tvrdí, že je vlastníkem obrazu, a to buď z důvodu jeho nabytí v dražbě, nebo z důvodu vydržení, když jej držel od roku 1997.

2. Žalované k návrhu uvedly, že předmětný obraz byl odcizen v roce 1996 v obci Káraný, [ulice] [adresa]. Do této doby byl výhradně rodinným dědictvím, vlastnictvím rodiny. Krádež vyšetřovala Policie ČR. Nežli došlo k domluvě schůzky s žalobcem, byla Policii ČR podána výpověď oběma žalovanými. Policií ČR byly žalobkyně poučeny jak na schůzce vystupovat, byl přizván i tlumočník z jazyka italského. Chtěly mít jistotu, že se jedná o obraz ukradený v roce 1996 ze sbírky žalovaných (na zadní straně je podpis babičky žalovaných [jméno] [příjmení]). Na schůzce nehovořili o koupi obrazu, ale o krádeži v roce 1996. Nezmínily, že jsou vlastníky obrazu, pouze to, že pochází z rodinné sbírky, byl vlastnictvím rodiny [příjmení malíře]. [příjmení]. Mají dobrou víru ve vrácení obrazu do sbírky děl [anonymizováno]. [příjmení], k tomu odkazují výstavu v roce 2007, Novoměstská radnice. Není zřejmým, jak 14 měsíců po krádeži mohl být obraz nabízen v aukci v kongresovém sále hotelu [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno] [příjmení]. Před prodejem obrazu, před nabídkou v aukci, měl být zjištěn jeho původ. Vyšetřování policie bylo zastaveno dne 27. 5. 1996, tedy necelé dva měsíce po krádeži. Měly za to, že kradené věci bude policie monitorovat, odhad ceny byl 500 000 Kč, nebudou dány do prodeje, aukce, odvezeny do zahraničí. Postup policie byl chybný, žalované doufaly v nalezení obrazu. Žalobce tedy nemá vlastnické právo k obrazu, nenabyl jej dle § 1089 a násl. o. z., protože obraz„ [jméno]“ byl do aukce dán jako obraz z krádeže po přibližně 14 měsících po jeho odcizení. Společnost [aukční společnost] a [příjmení], již zaniklá, dostatečně neověřila od prodávajícího nabytí obrazu. Na zadní straně obrazu byla uvedena informace o vlastnictví obrazu [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], podepsané [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení]. Na obrazu je dcera [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení], která žila v umělecké rodině, což mělo vliv na její život, kdy v roce 1909 se provdala za stavebního inženýra [jméno] [příjmení], pohřbena je na [anonymizováno] hřbitově. Z manželství se narodila [jméno], maminka [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované]. [jméno] [příjmení] po smrti otce převzala uměleckou pozůstalost, podílela se na výstavách otcových obrazů, [anonymizováno] salon 1928, [příjmení] [rok]. Obraz tedy byl vlastnictvím [jméno] [příjmení] – [příjmení], nabyla jej od maminky [jméno] [příjmení] – [příjmení]. Obraz nechť je tedy vydán žalovaným, případně do galerijních sbírek. Na obrazu je dcera [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení], která žila v umělecké rodině, což mělo vliv na její život, kdy v roce 1909 se provdala za stavebního inženýra [jméno] [příjmení], pohřbena je na [anonymizováno] hřbitově. Z manželství se narodila [jméno], maminka [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované]. Obraz nechť je tedy vydán žalovaným, případně do sbírek výtvarného umění, galerie ČR, aby byl přístupný veřejnosti.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Usnesením Policie České republiky, Okresní úřad vyšetřování ze dne 27. 5. 1996, ČVS: [anonymizováno] [číslo], bylo odloženo trestní řízení ve věci trestného činu krádeže a trestného činu porušování domovní svobody, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby. Z odůvodnění se podává, že dne 29. 3. 1995 bylo provedeno vloupání do rekreačního domu [adresa] v obci [obec], přičemž neznámý pachatel z domu odcizil mimo jiné obrazy [jméno] [příjmení] (usnesení na čl. 22 spisu) [příjmení] [jméno] je zachycen na fotografii na č. l. 28 spisu.

5. Aukční dům [příjmení] – [příjmení] vydal aukční katalog [číslo] 1997 k aukci konané dne 8. 5. 1997, v němž byl jako položka [anonymizováno] uveden obraz [jméno] [příjmení] nazvaný [anonymizováno] of [anonymizováno] (aukční katalog na čl. 30 – 31 spisu)

6. Dne 31. 10. 1997 vystavil aukční dům [příjmení] – [příjmení] doklad o nákupu obrazu [anonymizováno]. [příjmení] za cenu 40 000 Kč (doklad o nákupu na čl. 29 spisu)

7. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru [obec] venkov-východ ze dne 27. 5. 2019, [číslo jednací], byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v blíže nezjištěnou dobu na blíže nezjištěném místě v [obec] umožnil zastření původu nebo zjištění původu obrazu malíře [jméno] [příjmení] nazvaného [jméno], který byl získán krádeží vloupáním do rekreačního domu [adresa] v obci [obec] v době od 24. 3. 1996 do 29. 3. 1996. Dne 4. 10. 2018 zaslala osoba vystupující pod jménem [celé jméno žalobce] z mailu: [email] na mail osoby [jméno] [příjmení] zprávu s nabídkou prodeje uvedeného obrazu [jméno] ([jméno] [anonymizováno]) s tím, že uvedený obraz zakoupil v [obec]. V následné pokračující emailové komunikaci probíhající v době od 4. 10. 2018 do 9. 11. 2018 nabízí prodejce zmíněný obraz [jméno] za cenu 6 800 EUR, kdy k uvedené mailové komunikaci přiložil i fotografii prodávaného obrazu, ve kterém byl poškozenými poznán jeden z odcizených obrazů z roku 1996. Po zjištění, že se jedná o odcizený obraz znázorňující babičku poškozených, se dne 1. 11. 2018 dostavily na OOP ČR Brandýs nad [příjmení] paní [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované], které oznámily, že jim před 20 lety odcizili obrazy z domu [obec], [ulice a číslo] a jejich příbuzný [jméno] [příjmení] (bratranec) je kontaktoval, že mu dne 4. 10. 2018 na mail [email] přišla nabídka na koupi obrazu, který je totožný s jedním z obrazů, který jim byl před 20 lety odcizen. Dne 15. 11. 2018 na adrese [adresa], v 17:00 hod v prostředí [anonymizováno] baru uskutečnila schůzka mezi prodejcem obrazu, ztotožněným jako [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] s [celé jméno žalované], kdy na zmíněnou schůzku prodejce přinesl i obraz [jméno] od autora [jméno] [příjmení], přičemž byl tento obraz na místě zajištěn kriminalisty Služby kriminální policie a vyšetřování Územního odboru Praha venkov - Východ pro potřeby dalšího řízení, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. (usnesení na čl. 36 verte spisu)

8. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru [obec] venkov-východ ze dne 27. 5. 2019, [číslo jednací], byl uložen do úschovy u Okresního soudu Praha-východ obraz s názvem [jméno] od malíře [jméno] [příjmení], neboť na něj uplatňuje právo jiné osoba a existují zde pochybnosti o tom, kdo má na výše uvedenou věc vlastnické právo. (usnesení ze dne 27. 5. 2019 na čl. 23 spisu) Usnesením Okresního státního zastupitelství ze dne 3. 6. 2019, sp. zn. ZN [číslo], byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost žalobce proti citovanému usnesení policie ČR. (usnesení ze dne 3. 6. 2019 na čl. 24 – 25 spisu)

9. Podáním ze dne 20. 1. 2020 žalobce požádal o vydání předmětu úschovy – obrazu [jméno] [příjmení] s názvem [jméno] ze soudní úschovy. (žádost o vydání předmětu úschovy na čl. 37 spisu)

10. Z vyjádření žalovaných k usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 28. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], jímž byly žalované vyzvány, aby se vyjádřily, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy, tj. obrazu s názvem [jméno] od malíře [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalované nesouhlasí s jeho vydáním, neboť obraz byl odcizen z domu jejich bratra. V tomto domě bydlela i matka žalovaných, která jim tento obraz darovala. O zmíněné krádeži byl sepsán protokol na policii a byly k němu přiloženy fotografie obrazu. Policie ČR případ odložila a rok poté se obraz objevil v aukci, přičemž doposud neproběhlo žádné šetření, kdo obraz nabídl do aukce. (vyjádření na čl. 26 spisu)

11. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], byl zamítnut návrh žalobce na vydání soudní úschovy, neboť žalované s vydáním předmětu úschovy vyjádřily nesouhlas. (usnesení na čl. 27 spisu)

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Usnesením Policie České republiky, Okresní úřad vyšetřování ze dne 27. 5. 1996, ČVS: OVV [číslo], bylo odloženo trestní řízení ve věci trestného činu krádeže a trestného činu porušování domovní svobody, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby. Aukční dům [příjmení] – [příjmení] vydal aukční katalog [číslo] 1997 k aukci konané dne 8. 5. 1997, v němž byl jako položka [anonymizováno] uveden obraz [jméno] [příjmení] nazvaný [anonymizována tři slova]. Dne 31. 10. 1997 vystavil aukční dům [příjmení] – [příjmení] doklad o nákupu obrazu [anonymizováno]. [příjmení] za cenu 40 000 Kč. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru [obec] venkov-východ ze dne 27. 5. 2019, [číslo jednací], byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 trestního zákoníku, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru [obec] venkov-východ ze dne 27. 5. 2019, [číslo jednací], byl uložen do úschovy u Okresního soudu Praha-východ obraz s názvem [jméno] od malíře [jméno] [příjmení], neboť na něj uplatňuje právo jiné osoba a existují zde pochybnosti o tom, kdo má na výše uvedenou věc vlastnické právo. Podáním ze dne 20. 1. 2020 žalobce požádal o vydání předmětu úschovy – obrazu [jméno] [příjmení] s názvem [jméno] ze soudní úschovy. Žalované s vydáním předmětu úschovy nesouhlasily, proto byl návrh žalobce na vydání soudní úschovy usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], zamítnut.

14. Právní hodnocení:

15. Žalobce se domáhá vydání úschovy proti žalovaným, které jako příjemkyně v řízení vedeném u [příjmení] [okres] pod sp. zn. [spisová značka] vyslovily nesouhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci.

16. Dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, z. z. ř. s., byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

17. V souzené věci žalované jako příjemkyně vyslovily nesouhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci jakožto přihlašovateli, tudíž Okresní soud Praha – východ usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 2. 2020 rozhodl tak, že návrh přihlašovatele na vydání soudní úschovy se zamítá. Žalobce se tudíž v souladu s citovaným ustanovením domáhá nahrazení souhlasu žalovaných.

18. Žalobce nabyl obraz v dražbě dne konané dne 8. 5. 1997, když uhradil téhož dne zálohu 8 000 Kč, nadále provedl doplatek úhrady kupní ceny dne 31. 5. 1997, kdy celkem kupní cena činila 40 000 Kč. Žalobce tudíž nabyl obraz v režimu zákona č. 174/1950 Sb. v tehdy platném znění, o dražbách mimo exekuci.

19. Pro nabytí v dražbě platí, a to i pro nabytí v režimu citovaného zákona, závěry uvedené v níže citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR.

20. Rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 29 Cdo 66/2015 uvádí, že„ Na vydražitele, který zaplatí cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby na základě smlouvy a ani rozhodnutím státního orgánu, ale podle právní skutečnosti, kterou je příklep licitátora. Zaplatil-li cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, nepřechází na vydražitele vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu.

21. Rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 1032/2010 uvádí, že„ Na vydražitele, který zaplatil cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby - jak k tomu dochází například při veřejné dražbě organizované podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1034/97, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001) - na základě smlouvy a ani rozhodnutím státního orgánu, ale podle, jak je nepochybné ze znění ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách, právní skutečností, kterou je příklep licitátora. Z pohledu ustanovení § 132 odst. 1 občanského zákona jde při veřejné dobrovolné dražbě o nabytí vlastnictví na základě jiné skutečnosti stanovené zákonem, které nemá povahu derivátní, ale originární, při němž se věc nabývá do vlastnictví vydražitele i bez ohledu na případné vlastnické právo navrhovatele dražby. Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.“ 22. Tu skutečnost, že žalobce nabyl předmětnou věc v dražbě žalované nesporují, žalobce tuto skutečnost dokládá předloženými listinami. Rozhodnutí o neplatnosti dražby nebylo vydáno.

23. Ve vztahu k nabytí v dražbě však soud odkazuje dále i na rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3775/2014, které uvádí:„ Dovolací soud poznamenává, že shora uvedené samozřejmě nelze vykládat tak, že by žaloba nemohla být důvodná. Kdyby vyšlo najevo, že smyslem (účelem) jednání dražebníka či navrhovatele dražby a osoby, jíž byl udělen příklep, nebyl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou podávání nabídek a při němž by vlastnictví přešlo příklepem licitátora na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, ale - objektivně vzato - jiný cíl, který by takový přechod vlastnictví pouze předstíral, nebylo by možné takové jednání považovat za veřejnou dobrovolnou dražbu a výsledek takového jednání by nepožíval - i když nebyl pravomocným soudním rozhodnutí určen jako neplatný - právní ochrany (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2344/2014). O veřejnou dobrovolnou dražbu by nešlo, jestliže by účelem jednání dražebníka či navrhovatele dražby a osoby, jíž byl udělen příklep, mělo být zajištění originárního nabytí vlastnictví k nemovitostem, ve snaze zakrýt dřívější nezákonné převody vlastnického práva.

24. Z posledně uvedeného rozhodnutí se tak podává, že o nabytí v dražbě, originární nabytí, se nejedná, pokud je v řízení prokázáno, že dražba byla v zásadě pouze předstíraná a již od počátku jejím účelem nebylo provedení nabídky na předem neurčený okruh osob na určeném místě s tím, že budou podávány nabídky. Nepoctivost držby prokazuje ten, kdo ji tvrdí, kdo se poctivosti držby brání, zde tak žalované. Žalované v řízení neprokázaly, že dražba, v níž předmětný obraz žalobce nabyl, byla předstíraná, což by mělo za následek, že by vlastnické právo na žalobce nepřešlo, tudíž jeho držba není poctivá. Tedy, aby mohl soud uzavřít, že nedošlo k nabytí vlastnického práva žalobcem, musely by být splněny předpoklady uvedené v rozhodnutí 22 Cdo 3775/2014, což v souzené věci zjistit nelze. Za této situace tak nebyl dán předpoklad pro zamítnutí žalobního návrhu a soud mu tudíž jako důvodnému vyhověl.

25. Pro úplnost soud konstatuje, že pokud žalovaný tvrdí, že předmět dražby vydržel, když byl v dobré víře, tak jedná-li se o originární způsob nabytí, tudíž nezávislý na právu dřívějšího vlastníka, je zde stejný režim jako v případě nově vzniklé věci. Nelze tak hodnotit dobrou víru nabyvatele ve vztahu k předchozímu vlastníkovi, právnímu titulu.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 1 o. s. ř. pro částku, jíž je uhrazený soudní poplatek. Ve zbylé části nákladů řízení aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. Soud zde hodnotil, že předmět úschovy je věc, k níž mají žalované silné vazby, jedná se o pozůstalost, jíž pozbyly v důsledku trestné činnosti. To, že k pozůstalosti po svých předcích žalované přikládají velký význam, se podává z jejich vyjádření, kdy opakovaně zcela přesně popisovaly rodinnou situaci, vztahy jednotlivých členů rodiny vůči sobě navzájem i vztah k uvedenému obrazu. Při jednání soudu uvedly, že tento obraz je provázel v dětství, vyrůstaly s ním, zobrazuje jejich babičku, vztah mají i k dalším dílům [jméno] [příjmení]. Předmětný obraz je uměleckým dílem, byl odcizen z rodinného sídla.