3 C 339/2018

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 10 613 Kč s příslušenstvím, částky 6 839 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 613 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 613 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vrátit žalované 1 ks skleníku [anonymizováno] 3x4 (role) 4 mm ver CZ, žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 839 Kč, to vše ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 28 798,54 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Na náhradě nákladů státu je žalovaná povinna uhradit České republice částku, jejíž výše bude určena v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného rozhodnutí do pokladny Okresního soudu Praha - východ.

1. Žalobkyně podala soudu dne částky 10 613 Kč s příslušenstvím, částky 6 839 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobkyně notifikovala vady skleníku dne 26. 4. 2018, kdy žalovanému oznámila existenci sedmi vad předmětu koupě a tyto vady i ve svém písemném vyjádření z uvedeného dne (v zadání reklamace) rovněž specifikovala. V tomto vyjádření rovněž vyzvala žalovaného k prohlídce předmětu koupě a rovněž jej upozornila i na případné odstoupení od smlouvy. Podáním ze dne 15. 5. 2018 (odeslaným prodávajícímu dne 16. 5. 2018) žalobkyně dle § 2106 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., odstoupila od kupní smlouvy z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy. Žalobkyně je přesvědčena, že se u žalovaného jednalo o vadné plnění, které založilo podstatné porušení smlouvy dle § 2002 o. z. Podstatným porušením smlouvy je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá smluvní strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Podstatné porušení kupní smlouvy žalobkyně spatřuje zejména v chybně vyvrtaných otvorech v kovových profilech (vady konkretizované pod č. 1 a 5 v zadání reklamace ze dne 26. 4. 2018). V odstoupení od smlouvy žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vrácení předmětu koupě v nejbližším možném termínu. Žalovaný se k odstoupení žalobkyně písemně vyjádřil dne 21. 5. 2018 tak, že reklamaci uzavírá, jelikož žalobkyně neposkytuje součinnost při řešení reklamace (odmítá převzít zaslané náhradní díly). S přihlédnutím k zániku závazku vzniklého z kupní smlouvy jsou účastníci povinni vydat si vzájemně poskytnutá plnění (kupní cenu a předmět koupě). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vrácení skleníku ve lhůtě do 30. 6. 2018. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu uplatněný nárok z vad předmětu koupě ve vyjádření svého zástupce ze dne 20. 6. 2018 opětovně odmítl. Žalobkyně vzhledem ke stanovisku žalovaného zadala znalci posouzení předmětu koupě z hlediska odborného posouzení existence vad skleníku. Žalobkyně oznámila žalovanému termín místního šetření, žalovaný se jej však nezúčastnil, ani se z něj neomluvil. Vypracovaný znalecký posudek č. 6213-41/18 (obsahující doložku dle § 127a o. s. ř.) potvrdil existenci závažných vad předmětu koupě. Dle znalce skleník vykazuje závažné vady neumožňující jeho bezvadnou montáž a následné (deklarované) užívání. Zejména se jedná o nutnost vrtání dodatečných otvorů, což by způsobilo porušení povrchové úpravy ocelových profilů s následným vznikem intenzivní koroze v místě narušení a tím by došlo ke snížení doby životnosti předmětu koupě. Dále znalec zjistil nedodržení deklarovaných rozměrů, špatný montážní návod a chybějící díly (šrouby). Žalobkyně znalci za vypracování znaleckého posudku uhradila vyúčtovanou odměnu ve výši 6 839 Kč, přičemž se jedná o náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění práva dle § 1924 o. z., tudíž i tuto částku nárokuje žalobkyně v řízení po žalovaném. Pokud žalovaný namítá, že zboží odebírá od výrobce již zabaleno v originálním obalu a nekontroluje obsah balení a nemohl tak ani s vynaložením veškerého úsilí o vadách zboží vědět a nemůže se tak jednat o podstatné porušení smlouvy dle § 2002 o. z., žalobkyně s touto argumentací kategoricky nesouhlasí. Ke vzniku odpovědnosti za vady totiž vůbec není třeba zavinění, jakožto subjektivní předpoklad vzniku odpovědnosti za vady. Z toho rovněž vyplývá, že není přípustné vyvinění odpovědného subjektu. Tento se nemůže zprostit odpovědnosti tím, že prokáže, že ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl vadám zabránit, vady vznikly při výrobním procesu, byly způsobeny nedostatky v chování subdodavatelů apod. Pokud žalovaná tvrdí, že nabízela žalobkyni odstranění vad zboží dodáním náhradních dílů, aby dostála svému závazku založenému smlouvou a byla to pouze žalobkyně, která svým jednáním zmařila odstranění vady a neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy v rozporu se zákonem v průběhu trvání reklamace, tak tuto účelovou argumentaci žalovaného žalobkyně rovněž odmítá. Žalovaný nemůže žalobkyni určit, který z nároků z vadného plnění si zvolí. Je pouze na kupující, kterou z nabízených variant si zvolí. Jestliže se žalobkyně rozhodla pro odstoupení od kupní smlouvy z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy, když toto odstoupení je evidentně důvodné, nemůže žalovaný žalobkyni vnucovat nárok jiný. Pokud žalobkyně důvodně odstoupila od kupní smlouvy, neměla ani žádnou právní povinnost k převzetí náhradních dílů u předmětu koupě. Žalobkyně popírá tvrzení žalovaného, že neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Činí nesporným, že žalobkyně zakoupila zahradní skleník [název] za částku 10 613 Kč, žalobkyně reklamovala vady zakoupeného zboží dne 26. 4. 2018, žalovaný reklamaci zboží zamítl přípisem ze dne 21. 5. 2018 pro nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně. Žalobkyně v žalobním návrhu opomenula uvést další podstatné okolnosti. Žalovaný po oznámení reklamace zboží vyslal do místa bydliště žalobkyně svého zaměstnance, který pořídil fotodokumentaci skleníku, ze které bylo následně zjištěno, že dodané zboží obsahuje výrobní vady, avšak rovněž bylo zjištěno, že žalobkyně neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí. V rámci snahy o kladné vyřešení reklamace žalovaný i přes tuto skutečnost zaslal žalobkyni náhradní díly, s jejichž využitím by bylo možné vadný skleník řádně zkompletovat a využívat k zamýšlenému účelu. Dne 19. 5. 2018 žalobkyně oznámila žalovanému, že odmítá převzít náhradní díly, čímž došlo ke zmaření reklamace ze strany žalobkyně v důsledku neposkytnutí součinnosti k jejímu vyřízení. Dne 21. 5. 2018 odeslal žalovaný žalobkyni vyrozumění o zamítnutí reklamace z výše uvedených důvodů. Odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně žalovaná nikdy neuznala, neboť odstoupení od kupní smlouvy nebylo učiněno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o. z. Žalobkyně v žalobním návrhu uvádí, že odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného dle § 2106 o. z. Žalovaný se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že by dodání vadného zboží založilo podstatné porušení kupní smlouvy dle § 2002 o. z., neboť s ohledem na skutečnost, že zboží žalovaný odebírá od výrobce již zabaleno v originálním obalu a nikterak nekontroluje obsah balení, nemohl žalovaný s vynaložením veškerého úsilí o vadách zboží vědět. Nejedná se tedy o úmyslné jednání žalovaného směřující k podstatnému porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy ze strany žalovaného tak není na místě. Naopak žalovaný po celou dobu trvání reklamace, rovněž i po jejím zamítnutí, nabízel žalobkyni odstranění vad zboží dodáním náhradních dílů tak, aby dostál svému závazku založenému kupní smlouvou. Byla to právě žalobkyně, která svým jednáním zmařila odstranění vady a neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy v rozporu s občanským zákoníkem v průběhu trvání reklamace. Celý průběh reklamačního řízení a jednání s žalobkyní řídil za žalovaného jednatel společnosti Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná tedy shrnuje podstatné okolnosti kauzy tak, že žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost k odstranění vady zboží dodaného žalovanou a tudíž neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy a její reklamace byla řádně ukončena zamítnutím. Další náklady vynaložené žalobkyní k prokázání vad zboží žalovaná považuje za neúčelné, neboť byla připravena odstranit vady zboží dodáním odpovídajících náhradních dílů. Žalovaná se podrobně seznámila se znaleckým posudkem, vypracovaným [jméno] [příjmení], soudním znalcem, který k důkazu předložila žalobkyně. Žalovaný má za to, že v důsledku nesprávného zadání znaleckého úkolu žalobkyní a nedůsledným přístupem soudního znalce je předložený znalecký posudek zcela nepoužitelný z následujících důvodů. Úkolem znalce bylo stanovit, zda lze nebo nelze bez provedení úprav dodanou stavebnicovou sestavu skleníku sestavit. Takto postavený znalecký úkol neumožňuje znalci konstatovat závěr, zda je dodané zboží vadné a zda je taková vada podstatným porušení smlouvy, což by zakládalo právo žalobkyně odstoupit od smlouvy, či nikoliv. Znalecký posudek je vnitřně rozporný, když mezi podklady pro vypracování znaleckého posudku absentuje montážní návod k sestavení skleníku, avšak znalec na něj opakovaně ve znaleckém posudku odkazuje. Dle znění znaleckého posudku je však zřejmé, že se znalec s obsahem návodu k montáži zboží neseznámil. Znalec opakovaně uvádí, že ocelová konstrukce vykazuje vady, spočívající v pohyblivosti jednotlivých částí a nepevných spojích. V návodu k montáži skleníku je však jednoznačně uvedeno, že nosná konstrukce nemá potřebnou tuhost, dokud není její montáž finálně dokončena a dokud není skleník komplet opláštěn polykarbonátem, strana 4 bod č. 6 montážního návodu. Ze znění znaleckého posudku je zřejmé, že se soudní znalec ani nepokusil sestavit skleníkovou konstrukci, když výslovně uvádí, že k datu místního šetření byla, na jeho žádost, sestavena část skleníku a dále, že lze vyloučit, že v průběhu úplné montáže by nebyly zjištěny ještě další vady“. Znalec se tedy nejen nepokusil sám sestavit kompletní skleníkovou konstrukci a pouze se spokojil s rozestavěnou částí konstrukce, ale navíc uvádí ve znaleckém posudku domněnky, které nemají oporu ve znaleckém zkoumání. Jsou nepřesnosti v tvrzených rozměrech, když znalec v části skutečnosti zjištěné při místním šetření uvádí, že vodorovné profily nesplňují žalovaným tvrzené rozměry, kdy znalec uvádí, že tyto profily jsou kratší o 100 mm, tj. při rozměru skleníku 300 cm by rozdíl činil 10 cm, z příloh znaleckého posudku je však zřejmé, že znalcem byla naměřena hodnota 299 cm a nikoliv 290 cm, jak chybně uvádí znalec. Znalec dále uvádí, že spatřuje vadu výrobku v nedodání správného montážního návodu, což konstatuje opět za situace, kdy montážní návod neměl v době zpracování znaleckého posudku k dispozici. Žalovaná nerozporuje, že dodaný montážní návod obsahoval písařskou chybu, kdy profil č. 18 byl nesprávně označen jako č.

21. Tato chyba však byla jednoduše odhalitelná, neboť žádný profil č. 21 nebyl v balení skleníku obsažen. Ostatně i sama žalobkyně na tuto písařskou chybu žalovaného upozornila v rámci své reklamace. Za výše uvedených skutečností nelze dle žalovaného přijmout žalobkyní předložený znalecký posudek za použitelný pro posouzení, zda vady zboží byly podstatným porušením kupní smlouvy či nikoliv Na základě fotodokumentace pořízené zaměstnancem žalované byly technikem žalované p. [jméno] [příjmení] vyhodnoceny vady dodaného zboží a shledány za odstranitelné pouhou výměnou části dodaného zboží za náhradních pět kusů profilů a souvisejícího spojovacího materiálu. Žalovaná prodala v rámci své obchodní činnosti za rok 2018 celkem 1 619 ks skleníků předmětného typu, kdy současně za rok 2018 registruje celkem sedm reklamací tohoto výrobku, které byly vždy vyřešeny výměnou vadné části konstrukce, a to ke spokojenosti zákazníka. Z šetření provedeného v rámci reklamace bylo zjištěno, že i v projednávaném případě se jedná o vadu pouze několika kusů z více než 1 200 dílů, jež jsou obsahem balení. V daném případě tedy nelze považovat vady výrobku, uplatněné v rámci reklamace žalobkyní, za podstatné porušení smlouvy, které by zakládalo právo žalobkyně na odstoupení od kupní smlouvy. V dopisu ze dne 15. 5. 2018, v kterém žalobkyně projevila svou vůli odstoupit od smlouvy, jednoznačně uvedla, že výměnou dílů nesouhlasí. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že v případě uplatnění práva z vadného plnění není spotřebitel oprávněn odmítnout vyřízení reklamace výměnou části věci. Žalovaná postupovala v rámci reklamačního řízení zcela v souladu se zákonem, trvá na tom, že vady dodaného výrobku nebyly podstatným porušením kupní smlouvy, jež by dle § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zakládalo právo odstoupit od smlouvy. Žalovaná netvrdí, že by dodané zboží nemělo žádné vady, avšak vady zboží bylo možné odstranit jednoduchou výměnou pěti kusů ocelových profilů, z čehož vyplývá, že se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy, při kterém má kupující právo na odstranění vady či přiměřenou slevu z kupní ceny, viz § 2107 o. z. V úvahu nepřipadá ani odstoupení od smlouvy dle § 2107 odst. 3 o. z., neboť k okamžiku odstoupení od smlouvy neuplynula zákonná lhůta pro vyřízení reklamace vadného zboží. Je potřeba postavit najisto, zda vada pěti kusů ocelových profilů z více než 1 200 ks dílů, z nichž se celý výrobek skládá, je podstatným porušením kupní smlouvy či nikoliv.

3. Skutková zjištění:

4. Žalovaná vystavila žalobkyni zálohový list č. ZLVP [číslo] 2018 k objednávce č. OPŘ [číslo] 2018 dne 3. 4. 2018, splatnost 17. 4. 2018, částka 10 613 Kč (zálohový list na čl. 118 spisu)

5. Dne 5. 4. 2018 vystavila žalovaná dodací list [číslo] 2018 ke jménu žalobkyně, pro zboží [číslo] skleník [anonymizováno] 3x4, (role) 4 mm ver CZ, 1 kus, doprava v pondělí 9. 4. 2018 (dodací list na čl. 119 spisu)

6. Žalobkyně dopisem ze dne 15. 5. 2018 uplatnila právo odstoupit od kupní smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy. Uvedla, že toto spatřuje zejména v chybně vyvrtaných otvorech v kovových profilech, není možné zakoupené zboží (skleník) sestavit a řádně užívat. V žádné dokumentaci nebylo uvedeno, že kovové profily bude nutno upravit vrtáním či pilováním. Skleník je umístěn mimo dosah elektrické sítě, nadto nevlastní vrtačku, neumí s ní zacházet, žalobkyně není schopna skleník sestavit. S výměnou dílů nesouhlasí. Ve zboží ztratila důvěru, má obavu z vyskytnutí dalších závad. Zboží připraví rozmontované a očištěné k odvozu oproti vrácení kupní ceny. Odkázala na reklamaci ze dne 26. 4. 2018. V této uvedla, že řeší montáž čela, při postupu dle návodu díry v připravených profilech nestačí pro smontování. Chybí šrouby, které dle nákresu potřebuje. Profily se mají přišroubovat, není čím, nadto by to mělo být provedeno za použití plíšků, které chybí. Není zřejmé, jak mají být přiloženy profily v případě montáže dveří, dvířka jsou zkroucená, vlní se, nedrží tvar. Jednotlivé profily nelze přišroubovat bez úpravy děr. Hrany některých profilů jsou nerovné. Závěrem uvedla, že je dáno tak velké množství vad, že lze od smlouvy odstoupit. Dne 15. 5. 2018 bylo reagováno [jméno] [příjmení], kdy uvedl, že dle fotografií chybí na levé straně otvor pro příchytku. Lze poslat nový oblouk nebo musí být vyvrtán nový otvor na správném místě. Budou odeslány nové šrouby. Pokud nestačí délka šroubů, lze použít delší. Nákres není přesný, příchytky L jsou pouze pravoúhlé. Reálný pohled je dle fotografie v příloze. Rám dveří se zpevní po přichycení polykarbonátové desky. V dalším případě pomůže pouze úprava otvorů. Byl problém s jiným číslováním dílů, omylem byla dodána starší verze návodu. Nerovnost hran, kdy na sobě nesedí, je způsobena otvorem vyvrtaným mimo osu dílu. Nápravu lze sjednat správným vyvrtáním či dodáním jiného dílu. (dopis ze dne 15. 5. 2018 na čl. 120 – 121 /121, 123/ spisu, elektronická korespondence na čl. 132 – 133 spisu)

7. Ke jménu žalobkyně byla adresována zásilka o váze 0,458 kg, jeden kus, do přepravy převzata 16. 5. 2018, 25. 5. 2018 vrácena odesílateli. (výzva k vyzvednutí zásilky na čl. 124 spisu, pošta Online – sledování zásilek na čl. 125 spisu)

8. Byly vyhotoveny fotografie zachycující základní konstrukci neopláštěného skleníku. Profil v čelní části skleníku není dostatečné délky pro spojení s postranní částí skleníku. (fotografie na čl. 186 – 191 spisu)

9. Žalovaná žalobkyni adresovala dopis ze dne 21. 5. 2018 s tím, že není možné vyřídit reklamaci, neboť žalobkyně odmítá převzít zaslané díly, tudíž reklamace je uzavřena. (dopis ze dne 21. 5. 2018 na čl. 126 /127/ spisu)

10. Dopisem ze dne 11. 6. 2018 učinila žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu. Na tuto reagoval právní zástupce žalované s tím, že klientovi doporučil neuznat odstoupení od smlouvy. Žalobkyně nedodala podklady k tvrzení, že předmětný skleník trpí vadami a nebyly způsobeny neodbornou montáží, navíc žalobkyně neposkytla součinnost k posouzení vady, odmítla převzít zásilku obsahující sadu náhradních dílů, neposkytla součinnost k posouzení, že reklamované vady způsobují nemožnost užití věci. (oznámení o převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva na čl. 128 spisu, dopis ze dne 20. 6. 2018 na čl. 130 /131/ spisu)

11. Právní zástupci stran vedli elektronickou komunikaci o řešení věci, žalobkyně byla žádána o poskytnutí součinnosti při předání věci, zjištění technického stavu skleníku. Žalobkyně namítala, že tento je žalovaný znám z činnosti jejího zaměstnance. (elektronická korespondence na čl. 134 – 138 spisu)

12. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] vyhotovil znalecký posudek č. 6213-41/18 k zadání žalobkyně k posouzení vad skladníku [anonymizována tři slova] Soudní znalec provedl ohledání věci. Uzavřel, že vykazuje závažné vady, které neumožňují jeho bezvadnou montáž a následné užívání. Zejména se jedná o dodavatelem přiznanou nutnost vrtání dodatečných otvorů, což způsobí porušení povrchové úpravy ocelových profilů a následným vznikem intenzivní koroze v místě narušení. Nebyly dodrženy deklarované rozměry, byl dodán špatný montážní návod, chyběly díly (šrouby). V průběhu úplné montáže nelze vyloučit zjištění dalších vad. Zkoumaný skleník [anonymizováno] vykazuje závažné vady bránící výrobcem deklarovanému způsobu užívání. Mechanické zásahy do konstrukce nelze připustit (dodatečné vrtání otvorů z důvodu narušení antikorozní ochrany, snížení životnosti). Montážní návod tyto nepřipouští. (znalecký posudek č. 6213-41/18 na čl. 139 – 140 spisu)

13. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] vystavil k objednávce ze dne 26. 7. 2018 fakturu č. 18116 dne 15. 8. 2018 za plnění ze dne 14. 8. 2018, splatnou 29. 8. 2018, pro částku 6 839 Kč (faktura na čl. 141 spisu, dodejka na čl. 142 spisu)

14. Soudní znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku č. 2828-15/19 uzavřel, že dodaný výrobek je do dané lokality nevhodný pro jeho vlastnosti. Není zaručena stabilita, odolnost proti zatížení větrem, sněhem po dobu předvídané životnosti. Dodané prvky skleníku neumožňují jeho kompletaci, nebyla poskytnuta náležitá součinnost při řešení věci. Dodaná konstrukce skleníku je do daného místa nevhodná. Dodaná věc obsahovala více nevhodných dílů, které neumožňovaly řádné sestavení. Výměna pěti kusů ocelových profilů se v dané věci jeví jako nepatřičná. Samostatným problémem je zde okolnost, že věc sestává z více nežli 1 255 prvků, přičemž dodavatel nenabízí montáž v místě. Při takovýchto konstrukcích obvykle dodavatelé montáž nabízejí s ohledem k potřebě nástrojů, nutnosti vybavení, ale i zručnosti, především však pro zajištění řádné funkce výrobku. (znalecký posudek na čl. 60 – 71 spisu)

15. K montáži skleníku byly vyhotoveny návody CZ – návod na montáž a údržbu, verze k 9. 5. 2018, CZ - návod na montáž a údržbu, verze k 29. 10. 2017. Žalovaná v CZ - návodu na montáž a údržbu, verze k 29. 10. 2017 odkázala na jednotlivé části, kde se uvádí následující. Skleník je doporučeno umístit výhradně na místech nevystavených většímu větru, či jeho nárazům. Nemá být umístěn na volných prostranstvích, vystaven větru. Nikdy nesmí být volně položen bez ukotvení. Při pochybnostech, nechť je zalit do betonu. Má být pravidelně udržován, zbavován nečistot, kontrolováno uchycení, v případě větrných dnů musí být pevně uzavřena okna a dveře, i ventilační okna. V zimě je nutno odstranit sníh. Nosná konstrukce nemá potřebnou tuhost, dokud není finálně dokončena a skleník není opatřen polykarbonátovým pláštěm. Deska polykarbonátu má být říznuta napůl, deska se položí na podložku a přímočarou pilou, ostrým kobercovým nožem, velkými nůžkami se z desky vyřízne čelo. Potřebným nářadím je vrtačka + vrták 4 mm, pilka na železo nebo úhlová bruska. (návod čl. 143 – 153, 154 – 174 /175 – 185/ spisu)

16. Svědek [jméno] [příjmení] je zaměstnancem žalovaného, technik. S žalobkyní přišel do kontaktu pouze, když řešili to, co je předmětem sporu. Žalobkyně poslala e-mail, kde popsala svoji situaci. Na ten odpověděl dne 16. 5. 2018. Poté již nekomunikovali. U skleníku bylo několik dílů se špatně vyvrtanými otvory. To lze řešit jejich převrtáním nebo posláním nových dílů. Žalobkyně však ani jedno neakceptovala. Skleník byl v té době zčásti postaven. Dle fotografií žalobkyní zaslaných k reklamaci určitě chyběly okna a dveře. Dotazů k montáži skleníku je žalovanému směřováno dosti, převážně se však jedná o věci, které jsou řešeny telefonicky. Obecně se reklamace řeší tak, že buď se může vyvrtat nový otvor, nebo se pošle nový díl. Klienti toto standardně akceptují. V jednotlivých případech se setkal s tím, že skleník musel být kvůli nevyřešení reklamace vrácen. Vady reklamové žalobkyní bylo možné v krátké době vyřešit. Pokud by převzala náhradní díly, bylo by to řešitelné bez problémů, avšak bez převzetí náhradních dílů by to bylo obtížně sestavitelné. Službu sestavení skleníků žalovaný nenabízí a žalobkyně jej kvůli této službě nekontaktovala. Co se týká toho, proč je někdy doporučováno vyvrtání a někdy dodání nového profilu, tak zde je kritériem rychlost jednotlivých řešení, důvodem je doba, nežli dojde nový díl. Někteří zákazníci to akceptují, nebojí se do skleníku vrtat, vyvrtají si to sami. Pokud do skleníku vrtat nechtějí nebo se obávají, zašle se jim nový díl. Pokud do skleníku klienti sami vrtají, svědek si dělá poznámku, aby nepřišli o záruku. Co se týká toho, zdali v případě vyvrtání nového otvoru dojde k poškození antikorozní ochrany, tak plocha materiálu, která se vyvrtá, je tak malá, že nemůže dojít k masivní korozi. Otvory se vrtají až do hotových profilů, neporuší konstrukci.

17. Svědek nadále ve své výpovědi uvedl, že na e-mail žalobkyně odpověděl dne 16. 5. 2018 a poslal nějaké šrouby, žalobkyni zaslal pouze šrouby. K tomuto žalobkyně odkazuje na důkaz, jímž jest výzva k vyzvednutí zásilky o váze 0,458 kg České pošty, konkrétně na váhu zásilky v poměru k váze dílů, které měly být zaslány.

18. Svědek [jméno] [příjmení] je druhem žalobkyně, obývají společnou domácnost. Žalobkyně zakoupila skleník, který sama chtěla sestavit jako způsob relaxace. Jejím přáním bylo skleník sestavit, avšak nebylo to jednoduché a svědek jí byl tedy nápomocen. Jednotlivé předvrtané otvory nesouhlasily, popřípadě spoj v těch místech nebyl zcela stabilní. Když se podařilo sestavit část skleníku, chtěli sestavit rám dveří a přišroubovat jej ke konstrukci, což se nepovedlo, neboť prvky k jeho uchycení neodpovídaly, rozdíl činil cca 5 cm. Žalobkyně poté kontaktovala žalovaného. Na místo přijel technik, ale ani jemu se nepodařilo konstrukci sestavit, ani poradit, jak ji sestavit. Poté patrně probíhala korespondence mezi žalobkyní a žalovaným, následně žalobkyně žádala o odstoupení od smlouvy. V srpnu roku 2020 do místa přijel soudní znalec, který se rovněž pokusil skleník dokončit, avšak neúspěšně. Do konstrukce skleníku v zásadě nebylo vůbec zasaženo, pro montáž byl použit pouze křížový šroubovák a klíč, konstrukce skleníku nebyla poškozena. Při převzetí skleníku žalobkyně počítala všechny díly, které byly zaslány, včetně šroubů a matiček, přesto se nezdařilo, a to ani technikovi žalovaného, ani soudnímu znalci, skleník sestavit. Horní rovný profil v rámu na první fotografii je nepřipevněný k dvěma úchytům, na druhé fotografii přichycen je. V případě druhé fotografie přichycení technicky nebylo možné, nejspíše chybí šrouby, nebo plech. Návod k sestavení skleníku byl k dispozici. Měl jej i soudní znalec, když se pokoušel skleník sestavit.

19. Jednatel žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované řeší v podstatě všechny reklamace. Pan [obec] je technik, který provádí konzultace některých technických věcí. Fotografie skleníku u žalobkyně zhotovil bývalý zaměstnanec pan [příjmení], který se ale zabýval pouze plexisklem. Se skleníky nepracoval. Na místo byl vyslán, protože reklamace se nevyvíjela tak, aby bylo možné posoudit její odůvodněnost. V roce 2018 bylo prodáno cca 1 600 kusů skleníků. Ohledně skleníku [anonymizováno] se reklamace řešila v sedmi případech. Jejich součástí byly reklamace, kdy došlo k poškození skleníků v důsledku přepravy. Po obdržení reklamace od žalobkyně tuto vyzval k doložení důvodů reklamace. Žalobkyně 26. dubna 2018 zaslala důvody, kde vytýkala vady skleníku v sedmi bodech. Byla požádána o další fotografie nebo alespoň přeměření rozměrů profilů. Setrvává na stanovisku, že žalobkyně následně již odmítla další doklady dodat, což dovozuje z elektronické komunikace, kterou by však musel dohledat. Zdali komunikoval s žalobkyní osobně, si již nepamatuje, je to déle nežli jeden rok. Mohli komunikovat i telefonicky. Pro vyslýchaného to bylo obtížné, byla sezóna skleníků, neměl žádného volného technika, proto využil pana [příjmení], kterého poslal k žalobkyni s pokynem, aby pořídil fotografie. Nebyl technikem, který by měl skleník postavit. Na základě fotografií od pana [příjmení] poté zaslal pan [příjmení] žalobkyni e-mail. Žalobkyně okamžitě poté odstoupila od smlouvy. Dle žalobce se nejednalo se o podstatné porušení smlouvy, podstatné vady. Profilů ve skleníku je celkem 124, kdy tvrdí, že v tomto případě bylo třeba výměny pouze pěti profilů.

20. Jmenovaný dále uvedl, že ve skladu zajistil i profily, které odpovídaly, pan [příjmení] vydal šrouby a toto bylo odesláno. Zároveň však uvedl, že si není jistý, že uvedené součástky byly odeslány v jedné zásilce či ve dvou. Hmotnost jednoho profilu odhaduje přibližně na půl kilogramu. Tato skutečnost se z jiného důkazu nepodává. Nadto jí odporuje listinný důkaz, výzva k vyzvednutí zásilky o váze 0,458 kg České pošty.

21. Soudní znalec [celé jméno znalce] při svém slyšení potvrdil, že obeslal strany sporu k místnímu šetření, trvá na tom, že postupoval řádně, obě strany k místnímu šetření předvolal. Na závěrech znaleckého posudku setrvává, není ničeho, co by chtěl změnit nebo doplnit. Daný skleník je stavebnicí obsahující přibližně 1 200 jednotlivých dílů. Na trhu je mnoho výrobků tohoto typu, nicméně běžné je, že společnosti, které takovéto stavebnice dodávají, poskytují součinnost při jejich sestavení. Tolik prvků je totiž poměrně náročné sestavit laikem. Sestavení skleníku není jednoduché, kdy trvá na tom, že je nutno hodnotit i bezpečnost tohoto výrobku. Z pohledu soudního znalce se jedná o výrobek ne zcela bezpečný, když spotřebitel nebyl upozorněn na to, do jakých podmínek jej může umístit. Zjišťoval povětrnostní podmínky v místě a zjistil, že skleník je zde pro umístění nevhodný. V technickém popisu by mělo být uvedeno do jakého podnebí a jakého místa je skleník vhodné umístit. Toto je důležité z hlediska povětrnostních vlivů, protože skleník musí být určitým způsobem ukotven. Je rozdíl, zdali skleník je ukotven v betonu, zemině, či jiným způsobem. Pokud není skleník řádně ukotven nebo není výslovně uvedeno, že do určitých podmínek není vhodný, může dojít k tomu, že po nevhodném ukotvení se skleník uvolní a dojde ke škodám. Při ohledání zjistil, že mnoho prvků skleníku bylo špatných a nevhodných, zejména se jednalo o to, že byly kratší. Trvá na tom, že sestavení skleníku nelze vnímat jako pouze hobby činnost, není to hračka, pouze stavebnice, která se jen sestaví. Mělo by být zcela přesně uvedeno, jakým způsobem má být takovýto skleník sestaven, kde má být umístěn a nelze souhlasit s tím, že jej lze umístit kamkoliv. Konstrukci skleníku za této situace hodnotí jako nebezpečnou. Zejména hodnotí nedostatečnost návodu pro ukotvení skleníku, popis toho, do jakých povětrnostních podmínek je skleník vhodný. V návodu není přesně uvedeno, jak postupovat, aby byla provedena instalace skleníku bezpečným způsobem. Má-li se přesně a konkrétně vyjádřit k tomu, v čem shledal, že skleník je vadný, kromě již uvedených skutečností, tak při šetření shledal, že chybějí prvky, které jsou pro jeho sestavení zásadními. Nelze u takovéto věci vycházet z toho, že spotřebitel si sám provede vyvrtání jednotlivých dílů. Tímto může jednak celý výrobek znehodnotit, jednak může dojít k situaci, že skleník nebude stabilní. Pokud bylo zjištěno, a toto při šetření viděl, že některé díly byly vadné, tak se nejedná o drobnou vadu. Takováto vada způsobí, že skleník není možné řádně sestavit. S ohledem k tomu jakou činnost je třeba provést k opravě, není možné vycházet z toho, že se jedná o drobnou úpravu, kterou by mohl provést spotřebitel. Konstrukce má více nežli 1 200 dílů. Není schopen přesně uvést, kolik dílů takto bylo vadných. Z fotodokumentace je však zřejmé, že byly vadné díly, které jsou podstatné pro sestavení skleníku, neměly potřebné velikosti, byly kratší. Sám by si na sestavení tohoto skleníku musel pozvat odborníka, je inženýr, ale není zámečník. Stavebnice může být dodávána, nicméně pokud má více než 1 200 dílů, nejedná se o běžnou stavebnici k sestavení běžným spotřebitelem bez odborné pomoci. Pojem stavby definuje více právních předpisů. Zásadním je ukotvení stavby. V daném případě je věc hraniční. Skleník nemá sice betonový základ, nicméně jedná se o takovou konstrukci, která musí být ukotvená v zemi. Pokud by k tomu nedošlo, může dojít k zásadnímu poškození zdraví i majetku. Pro toto je i pojem létající skleník, který vznikne tehdy, jestliže zatížení větru vede k tomu, že skleník se neudrží ve svém zakotvení a vznese se, k čemuž by mohlo dojít i v daném případě. O právním hodnocení věci nebude diskutovat, z pohledu soudního znalce se však se jedná o takovou konstrukci, která musí být pevně ukotvená v zemi, byť se nejedná o konstrukci, která má betonové základy. Pokud soudnímu znalci byl přednesen návod, zejména zdůrazněny části, v nichž se uvádí, kde a v jakých podmínkách má být skleník umístěn, tak dle soudního znalce toto není technicky přesně definováno, tedy tak, aby bylo zřejmé, kde může být skleník umístěn. Součástí návodu pro přesné vymezení by mělo být vyznačení jednotlivých lokalit a větrná mapa. Pouze takto konkrétně by mohl klient vědět, kde nemůže být skleník umístěn. Návod četl a právě uvedení údaje 75 km v hodině jej vedlo k tomu, že začal zjišťovat, jaká je povětrnostní situace v místě, kdy zjistil, že dle větrné mapy je zde větrné zatížení vyšší, než je uvedeno v návodu. Skleník v místě viděl, ukotven nebyl. Jedná se o nedokončenou konstrukci. Pokud by jednotlivé díly byly správně použity, mohlo by i dojít k tomu, že skleník by byl řádně postaven. Při konstruování skleníku přítomen nebyl. V místě ho viděl teprve při ohledání, kdy byla postavena pouze část skleníku. Trvá na tom, že díly, které v místě viděl, byly krátké, byly vadné a neumožňovaly sestavit ani torzo skleníku.

22. Žalobkyně dále k důkazu předložila hodnocení výrobků, recenze na čl. 217 – 243 spisu. Tyto důkazy předložila k podpoře tvrzení, že výrobek netrpěl vadami, když odkázala na pozitivní hodnocení výrobku žalované. V dané věci však jsou hodnoceny vady konkrétního výrobku, kdy z uvedených důkazů tak nelze skutkový děj stavět.

23. Skutková zjištění:

24. Z důkazů provedených v řízení bylo soudem vzato za prokázané, že skutkový děj se udál tak, jak žalobkyně tvrdí.

25. Co se týká uzavření smlouvy, tak z důkazů, jimiž jsou zálohový list na čl. 118 spisu, dodací list na čl. 119 spisu se podává, že dne 5. 4. 2018 vystavila žalovaná dodací list č. 2162/ [rok] ke jménu žalobkyně pro zboží 1 skleník [anonymizováno] 3x4, (role) 4 mm ver CZ, které mělo být doručeno v pondělí 9. 4. 2018. Dne 3. 4. 2018 žalovaná vystavila žalobkyni zálohový list č. ZLVP [číslo] 2018 k objednávce č. OPŘ [číslo] 2018, splatnost 17. 4. 2018 pro částku 10 613 Kč. Lze tak vzít za prokázané, že strany sporu uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl skleník [anonymizováno] za částku 10 613 Kč. Nadto zde byl skutkový děj mimo spor.

26. Za prokázané taktéž lze vzít, že žalobkyně dopisem ze dne 15. 5. 2018 uplatnila právo odstoupit od kupní smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy. Ta skutečnost, že žalobkyně od smlouvy odstoupila, se podává i výpovědi jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vady žalobkyně specifikovala tak, že se jedná především o chybně vyvrtané otvory v kovových profilech, kdy není možné zakoupené zboží (skleník) sestavit a řádně užívat. V dokumentaci nebylo uvedeno, že kovové profily bude nutno upravit vrtáním či pilováním. Vyzvala žalovanou k převzetí zboží oproti úhradě částky kupní ceny. K argumentaci žalobkyně, že nebyla zpravena o nutnosti provést vrtání profilů, žalovaná odkázala na návody k použití, kdy zdůraznila část, v níž je uvedeno, že bude třeba použít vrtačku, pilu a dále část, kde je uvedeno, že desku bude třeba řezat. Odkaz na uvedené však není totožný s výtkou žalobkyně. Žalobkyně, ač uvedla, že nemá k dispozici elektrický proud v místě umístnění skleníku a s touto neumí zacházet, nenamítala primárně to, že nemůže skleník sestavit, protože nemá vrtačku či přívod elektrické energie. Toto samostatně neuváděla jako důvod odstoupení od smlouvy. Toto namítla pouze v souvislosti se sdělením žalované, že aby mohla skleník sestavit, musí provést převrtání již připravených otvorů konstrukce. Žalovaná tedy namítala, že zakoupené zboží není funkčním, když jej nelze sestavit bez zásahů do nosné konstrukce, kovových dílů. Žalovaná tudíž jako důvod k odstoupení od smlouvy namítla především nemožnost sestavit dodaný výrobek. Zde soud hodnotí i reakci žalované ze dne 15. 5. 2018 na dopis žalobkyně ze dne 26. 4. 2018. Žalovaná zde uvádí, že pro montáž musí být dodán buď zcela nový díl, nebo bude nutno provést vrtání do profilů. Žalovaná výslovně uvádí, že montáž bude možné provést pouze při dodání jiných dílů nebo při provedení převrtání otvorů v profilech. Nadto žalovaná konstatuje, že při absenci vhodných šroubů, kratších, mají být použity jiné, delší. Žalovaná taktéž uvedla, že šrouby je nutno dodat. Výslovně uvádí, že nerovnosti profilů jsou způsobeny vývrty mimo osu díla. Z vyjádření žalované se tak zcela jednoznačně podává, že jí dodaná konstrukce není ve stavu, aby ji bylo možné sestavit, výslovně uvádí, že vývrty jsou provedeny vadně, když jsou mimo osu profilu. Lze taktéž vzít za prokázané, že žalobkyně odstoupila bez jakéhokoliv odkladu. Žalobkyně se na žalovanou obrátila dne 28. 4. 2018. Žalovaná reagovala dne 15. 5. 2018, kdy z reakce žalované bylo zřejmé, že nesrovnalosti žalobkyní dotazované jsou vadami, resp. bylo zřejmé, že konstrukci skleníku nemůže žalobkyně sestavit. Obratem tedy reagovala odstoupením od smlouvy. Tuto skutečnost dokládá i výpověď [jméno] [příjmení]. Tento potvrdil, že reagoval na korespondenci žalobkyně, u skleníků byly díly se špatně vyvrtanými otvory, což lze řešit jejich převrtáním, případně výměnou dílů za jiné. Taktéž potvrdil, že žalobkyně již v počátku zvolila odstoupení od smlouvy, když neakceptovala odstranění vad, případně jiný způsob řešení vad. Ta skutečnost, že skleník nebylo možné pro vadné díly sestavit, se podává i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení].

27. Pokud v řízení bylo tvrzeno, že žalované byly doručeny náhradní díly, zejména profily, tak tato skutečnost nebyla z jiného důkazu zjištěna. V rozporu s tímto tvrzením a výpovědí Ing. [jméno] [příjmení] je zde listina, výzva k převzetí zásilky, jejíž hmotnost neodpovídá hmotnosti dílů, které měly být zaslány. Dle výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] měla hmotnost jednoho dílu, profilu, činit přibližně ½ kg.

28. To, že dílo trpí vadami žalobkyní vytknutými, především nemožnost sestavení z důvodu vadných dílů konstrukce, se dále podává i ze znaleckých posudků [jméno] [příjmení], [celé jméno znalce] Jmenovaní znalci shodně uzavřeli, že jednotlivé díly neumožňují bezvadnou montáž skleníku, nemají požadované rozměry, není možné bez jejich úpravy, jíž jest vyvrtání otvorů, provést montáž. Soudní znalec [celé jméno znalce] navíc poukázal i na tu skutečnost, že dodaná věc sestává z velkého množství jednotlivých kusů, tudíž její sestavení je i v případně bezvadného stavu věci velmi náročným.

29. Soud jednotlivé důkazy v řízení provedené hodnotí ve vzájemné souvislosti. Jak bylo shora uvedeno, skutečnosti podávající se z jednotlivých důkazů navzájem korespondují (vyjma tvrzení svědka o zaslání dílů konstrukce) a skutkový děj tak lze postavit najisto.

30. Právní hodnocení:

31. Dle § 2079, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

32. Dle § 2106, odst. 1, 2 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

33. K ustanovení § 2106 komentář ASPI, který soud cituje, uvádí:„ Zákonodárce rozlišuje dva režimy nároků z odpovědnosti za vady a jejich uplatnění, podle míry porušení smlouvy prodávajícím. Míra porušení a tedy okolnost, zda je vadné plnění podstatným či nepodstatným porušením smlouvy, je důvodem pro dvojí odlišnou úpravu (viz § 2106 a 2107). Podstatným je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1). …… Účelem pojmu podstatné a nepodstatné porušení je existence měřítka, na základě kterého je možno odlišit zvlášť závažné právní následky, které jsou důvodem k tomu, aby kupující byl oprávněn použít nejvýznamnějšího práva z odpovědnosti za vady a od kupní smlouvy odstoupil. Kritérium závažnosti, jež spočívá na dovozování hypotetické vůle kupujícího smlouvu neuzavřít, je dostatečně flexibilní k tomu, aby bylo možné zohlednit relevantní okolnosti konkrétního případu. ……Obecně řečeno, porušení má intenzitu podstatnosti, jestliže v důsledku toho je oprávněné očekávání kupujícího významně narušeno. Podstatné porušení má za následek odpadnutí závažných výhod, které má podle očekávání kupujícího smlouva přinést. Porušení smlouvy, které poškozuje zájem kupujícího významným způsobem, nelze hodnotit jako podstatné, jestliže prodávající nemohl předvídat následky svého jednání. Předvídatelnost se nevztahuje na samotné porušení smlouvy, nýbrž na jeho následky, tedy účinek, který takové porušení způsobí. Podstatnost porušení smlouvy je třeba dovozovat jen tehdy, jestliže … neplatí, že by rozumná osoba (prodávající) v tomtéž postavení za týchž okolností takové následky předvídala. Důležité je hodnocení zájmů kupujícího objektivním způsobem. Hodnocení podstatnosti je třeba provádět s ohledem na okamžik uzavření smlouvy. …….. Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti je oznámení vady. Tento předpoklad je splněn, je-li oznámení uskutečněno včas (§ 2111) anebo bez zbytečného odkladu (§ 2112), či v případě skryté vady bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (§ 2112 odst. 1). Zákon nepředepisuje, co má být obsahem řádného oznámení …... Nepředepisuje ani formu takového oznámení. Oznámení je tedy projevem vůle, pro který zákonodárce nepředepisuje formu. Pokud si ji však strany ve smlouvě vymínily, je třeba ji dodržet. Jinak takové nedodržení smlouvy může mít za následek i neplatnost takového jednání kupujícího. Oznámení lze tedy učinit v jakékoli formě; nelze vyloučit konkludentní projev, není-li pochybností o jeho obsahu (viz § 2112). ….Podstatné je adresování tohoto jednostranného projevu vůle prodávajícímu.“ 34. V souzené věci bylo vzato za prokázané, a toto bylo zároveň mimo spor, že mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl skleník [anonymizováno] za částku 10 613 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila na žalovanou podáním ze dne 26. 4. 2018 s tím, že skleník nelze sestavit. Žalovaná reagovala dne 15. 5. 2018, kdy uvedla, že pro sestavení skleníku je nutný buď zásah do konstrukce, převrtání nosných kovových prvků žalobkyní, nebo dodání zcela jiných dílů. Podáním ze dne 15. 5. 2018 žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy.

35. K právnímu jednání, jímž jest odstoupení do smlouvy, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn., 33 Cdo 1565/2018, které uvádí:„ U projevu vůle při úkonu odstoupení od smlouvy i jednostranné právní úkony podléhají pravidlům o výkladu projevů vůle zakotveným v § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde-li o výslovný jednostranný právní úkon, je třeba rozlišovat, zda vada spočívá jen v nepřesné nebo neúplné identifikaci toho, k čemu směřuje a z jakých důvodů, kterou lze odstranit postupem podle § 35 odst. 2 obč. zák., nebo zda jde o takový nedostatek, který ani podle použitého jazykového vyjádření, ani podle vůle jednajícího účastníka, nemůže učinit jednoznačným, co sleduje a z jakého důvodu. Jazykové vyjádření právního úkonu musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle účastníka v okamžiku, kdy jednal. Podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníka je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření právního úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle § 35 odst. 2 obč. zák. nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jednání.“ 36. Při hodnocení právního jednání žalobkyně, jímž jest odstoupení od smlouvy, v intencích citovaného rozhodnutí, toto obstojí. Z tohoto podání je zcela jednoznačně patrné, co je jeho obsahem, jaká je vůle žalobkyně, žalobkyně zde zcela přesně vymezuje i důvody, pro které odstoupení činí.

37. Jak uvádí shora citovaný komentář, podstatným je to, zdali bylo řádně odstoupeno od smlouvy, a to včas, bez zbytečného odkladu, případně u skryté vady poté, kdy mohla být při dostatečné péči zjištěna. V daném případě je nepochybným, že žalobkyně vadu uplatnila a projev vůle, jímž jest odstoupení do smlouvy, doručila do právní sféry žalovaného bezodkladně poté, kdy vadu zjistila. Jak již bylo uvedeno, toto je mimo spor. Zásadním pro věc je to, zdali byl dán předpoklad pro odstoupení od smlouvy. Tedy, zdali se jednalo o takovou vadu, takové porušení povinnosti z kupní smlouvy odevzdat bez vad věc, která je předmětem koupě, zde skleník, a umožnit žalobkyni nabýt vlastnické právo k ní, které by znamenalo, že žalobkyně, by kupní smlouvu neuzavřela, pokud by o tomto porušení věděla či jej předvídala. A jestliže žalovaná jako prodávající nemohla předvídat následky svého jednání. Pokud předmětem sporu je posouzení odstoupení od smlouvy, tak soud hodnotí pouze tuto skutečnost. Protože v případě nepodstatného porušení povinnosti z kupní smlouvy není zákonem dáno právo odstoupit od smlouvy. Je-li smlouva porušena podstatným způsobem, má kupující právo volby a tuto nemůže měnit bez souhlasu protistrany. Protože žalobkyně volila odstoupení od smlouvy, připadá v úvahu pouze podstatné porušení smlouvy.

38. Z hlediska kritérií shora uvedených soud hodnotí porušení smlouvy jako podstatné. Žalobkyně zakoupila skleník [anonymizováno] s tím, že se jedná o výrobek, který bude sestaven. Je nepochybným, že věděl-li by zákazník, že nebude moci výrobek sestavit a tudíž vůbec užívat k jemu určenému účelu, kupní smlouvu by neuzavřel. Tuto skutečnost musela předvídat i žalovaná jakožto prodávající. Nemožnost provést sestavení zakoupeného výrobku znamená podstatnou vadu, která brání jakémukoliv užívání tohoto. To, že výrobek nebylo možné sestavit, lze vzít v řízení za prokázané. I výpovědí svědků [jméno] [příjmení], jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení], se podává, že nebyly dodány všechny součásti prodaného výrobku. Toto bylo podstatnou vadou, když nebylo možné výrobek sestavit a užívat k jemu určenému účelu. Jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná byla připravena chybějící součásti žalobkyni dodat, avšak tato je odmítla přijmout. Z listiny, jíž jest výzva k vyzvednutí zásilky, se však nepodává, že chybějící součásti byly žalobkyni odeslány. Ze znaleckého posudku soudního znalce ustanoveného soudem Ing. [jméno] [příjmení], ale i ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] se podává, že skleník nebylo možné sestavit, dodané díly byly vadné, byly v jiných rozměrech, a to tak, že neumožňovaly sestavení skleníku. Zde soud zdůrazňuje, že hodnotí tu část znaleckého závěru Ing. [jméno] [příjmení], která směřuje k posouzení vad vytknutých žalobkyní. Soudní znalec zcela jednoznačně uvedl, že dodané díly byly v jiných rozměrech, nebylo možné skleník sestavit. Tatáž zjištění učinil i soudní znalec [příjmení] [příjmení].

39. K námitce žalované, že žalobkyně odmítla vyčkat vyřízení reklamace žalovanou soud konstatuje, že je nutno odlišit postup dle § 634/1992 Sb., § 19 odst. 3, a zákona č. 89/2012 Sb., § 2106, odst.

1. K tomuto soud cituje rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, který uvádí:„ Soud se musí zabývat existencí tvrzené vady díla i v případě, že reklamace spotřebitele nebyla vyřízena do třiceti dnů od jejího uplatnění… žalovaná vystupovala jako podnikatelka a žalobce jako spotřebitel, takže práva a povinnosti účastníků se řídí nejen obecnými ustanoveními o kupní smlouvě, ale také právní úpravou obsaženou v ustanoveních § 613 až 627 obč. zák. (§ 612 obč. zák.), která má ve vztahu k § 588 až 608 obč. zák. povahu nejen doplňujícího, ale i speciálního předpisu. …… Bez ohledu na ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se proto soud musí existencí tvrzené vady vždy zabývat.“ Jinými slovy soud zjišťuje a posuzuje, zdali jsou dány předpoklady pro odstoupení od smlouvy, respektive, zdali došlo k podstatnému porušení smlouvy, a pokud ano, jsou dány předpoklady pro odstoupení od této, případně uplatnění jiných práv dle § 2106, odst. 1 o. z., bez ohledu na postup prodávajícího v režimu zákona č. 634/1992 Sb.

40. Zcela pro úplnost soud konstatuje, že žalovaný je zavázán plnit z titulu kupní smlouvy uzavřené s žalobkyní, a to bez vad. Argumentoval-li žalovaný tím, že zboží, které dodal na základě kupní smlouvy žalobkyni, odebral od jiného subjektu již zabalené, a tudíž vada zboží nebyla způsobena jednáním žalovaného, nemůže tato skutečnost mít vliv na smluvní vztah mezi účastníky sporu. Pokud bylo žalovanému zboží dodáno vadné, vznikl by případně nárok žalované z tohoto jiného smluvního vztahu. Zde by se však jednalo o smluvní vztah mezi žalovanou a tím, kdo plnil jí, nikoliv o smluvní vztah mezi žalovanou a žalobní.

41. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. K tomuto soud odkazuje na Občanský zákoník VI s komentářem, Praha 2014, C. H. BECK, str. 1920 – 1921, který uvádí, že„ ..dle § 2993 o. z. žalobce již nemusí vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění. Pokud námitku vzájemného plnění žalovaný nevznese, soud vynese nepodmíněný výrok... Vznese-li žalovaný námitku vzájemného plnění s úspěchem, soud vydá podmíněný výrok. …. Námitku vzájemného plnění lze uplatnit i v průběhu řízení. Je nutno prokázat, že bylo vzájemně plněno a je důvodná.“ 42. Z uvedeného se podává, že podmíněnost plnění dle § 2993 o. z. nemusí být vyjádřena v petitorní části návrhu, soud o věci rozhodne v meritu věci, i když podmíněnost není v žalobním žádání vyjádřena. V souzené věci je však nesporným, že žalobkyně předmět plnění nadále drží, nadto podmíněnost plnění vyjádřila i v žalobním návrhu.

43. Soudem tedy bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 613 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 613 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vrátit žalované 1 ks skleníku [anonymizováno] 3x4 (role) 4 mm ver CZ.

44. Dále bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 839 Kč, jakožto náklady na vypracování znaleckého posudku, když v řízení tento nárok byl prokázán. K uvedenému soud konstatuje, že nárok, jímž jest úhrada nákladů na vymáhání pohledávky, potažmo znalecký posudek vypracovaný v souvislosti s uplatňovaným nárokem, není nákladem vynaloženým v souvislosti s řízením soudu, nýbrž samostatný nárok, jehož důvodnost a výši musí účastník v řízení doložit, § 513 o. z. Tato skutečnost je zřejmá i z rozhodnutí NS ČR, 30 Cdo 3414/2016, které uvádí:„ Namítá-li žalobkyně, že se Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. I ÚS 626/06, stěžovatele zastal a přiznal mu náhradu celé výše ceny, kterou zaplatil za vyhotovení znaleckého posudku, nelze s ní souhlasit, jelikož v citovaném rozhodnutí řešená situace se týkala nákladů, které vynaložil jeden z účastníků při uplatňování své pohledávky ve spotřebitelském sporu jako jejího příslušenství (viz § 121 odst. 3 obč. zák.). Ve zde posuzované věci se však jedná o náklady řízení jako takové a o jejich náhradu státem z hlediska jeho odpovědnosti za škodu v rozsahu zákonné úpravy.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že náklad na vypracování znaleckého posudku není nákladem řízení jako takovým. Žalobkyní tak správně byl tento nárok uplatněn jako samostatný nárok a soud jej hodnotí v režimu ustanovení § 513 o. z.

45. Lhůta k plnění byla určena v souladu s žalobním žádáním 15 dnů, když není v rozporu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř.

46. O povinnosti plnit úrok z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., když nárok žalobce byl shledán důvodným a žalovaný je tak s plněním v částce 10 613 Kč v prodlení. Výše úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran zcela úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky 17 452 Kč. Částka nákladů řízení činí 28 798,54 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši á 1 820 Kč a z náhrady hotových výdajů za úkony právní služby po 300 Kč, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky ze dne 11. 6. 2018, podání žalobního návrhu, písemného podání ze dne 16. 4. 2019, písemné podání ze dne 13. 5. 2020, účast při jednání soudu dne 7. 5. 2019, 28. 6. 2019, 14. 4. 2021 dle § 7, bodu 6, odst. 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náhrada cestovních výdajů dle § 13, odst. 1 citované vyhlášky byla určena za přesun z místa sídla právního zástupce žalobce do místa sídla soudu á 119,8 km. Právní zástupce žalobkyně použil osobní vůz značky Mazda 3 [registrační značka] se spotřebou 5,3 l /100 km. Částka nákladů na spotřebované pohonné hmoty za účast při ústních jednáních dne 7. 5. 2019, 28. 6. 2019 tak činí (479,2 (4 x 119,8 km) x 5,3: 100 x 33,10 Kč = 840,66 Kč) + (479,2 x 4,10 Kč = 1 964,72 Kč), celkem tak 840,66 Kč + 1 964,72 Kč => 2 805 Kč po zaokrouhlení. A to dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. Částka nákladů na spotřebované pohonné hmoty za účast při ústním jednání dne 14. 4. 2021 činí (239,6 (2 x 119,8 km) x 5,3: 100 x 27,80 Kč = 353,02 Kč) + (239,9 x 4,40 Kč = 1 055,56 Kč), celkem tak 353,02 Kč + 1 055,56 Kč => 1 409 Kč po zaokrouhlení. A to dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Celková částka nákladů na dopravu tudíž činí 2 805 Kč + 1 409 Kč, tedy částku 4 214 Kč. Promeškaný čas dle § 14, odst. 3 citované vyhlášky činí 3 půlhodiny na jedné cestě, tedy 3 x 6 x 100 Kč = 1 800 Kč. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 4 824,54 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).

48. Dle § 148, odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

49. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. 3 C 339/2018-52 ze dne 25. 9. 2019 byl ve věci ustanoven k vypracování znaleckého posudku soudní znalec [celé jméno znalce] Usnesením č. j. 3 C 339/2018-81 ze dne 23. 1. 2020 Okresním soud Praha – východ rozhodl, že soudnímu znalci se přiznává znalečné ve výši 16 745,70 Kč, a to za vypracování znaleckého posudku. Výše nákladů státu za účast soudního znalce při jednání soudu ke dni rozhodnutí soudu nebyla známa.

50. Protože v řízení bylo uzavřeno, že úspěch žalobce je 100 %, bylo rozhodnuto tak, že k plnění nákladů státu je povinna strana žalovaná s tím, že výše plnění bude určena samostatným usnesením.