3 C 357/2020
č. j. 3 C 357/2020-56
V PLATNOSTI- OS Praha-východ 3 C 357/2020-56
- KS Praha 28 CO 107/2022-76
Okresní soud Praha – východ rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 11.415 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že žalovaný jako vlastník vozidla neměl v období, kdy bylo vozidlo provozováno, sjednáno povinné ručení, a tím porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neměl důvod k odmítnutí povinnosti, protože nevyvrátil domněnku o jeho vlastnictví vozidla. Žalobkyni byla přiznána i náhrada nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, včetně DPH a odměny právního zástupce.
Plný text
Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Fifkovou v právní věci žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený Mgr. jméno příjmení příjmení, advokátkou se sídlem adresa o zaplacení částky 11.415 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.415 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.415 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.415 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel osobního automobilu registrační značka, VIN kód, neměl v období od datum do datum k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), ačkoli je tato povinnost založena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyni v důsledku toho vznikl nárok na úhradu příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 11.115 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky, žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Rumunska, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 3 bod 1 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. Žalovaný pobýval na území České republiky na základě přechodného pobytu s platností do datum. Šetřením soudu nebyla zjištěna aktuální adresa pobytu žalovaného, proto soud žalovanému usnesením ze dne 26. 1. 2021, č. j. 3 C 357/2020-28, ustanovil opatrovníka. Opatrovník žalovaného ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný nárok neuznává, a poukázal na to, že žalovaný v rozhodném období nemusel být vlastníkem ani provozovatelem vozidla, neboť mohlo dojít ke změně vlastníka, která se neprojevila v registru vozidel, vozidlo mohlo být odcizeno či mohlo dojít k jeho vyřazení z provozu. Taktéž není zřejmé, že se žalovaný v rozhodné době zdržoval na území České republiky. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaný jakožto vlastník osobního automobilu registrační značka anonymizováno číslo, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno (prokázáno informací z registru vozidel), neměl v období od datum do datum k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně doručila žalovanému dne datum výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu obec kanceláře pojistitelů ve výši 11.415 Kč (konkrétně příspěvku za 171 dní s denní sazbou 65 Kč ve výši 11.115 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč), a to do 30 dnů od doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala dne datum (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum). Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvami ze dne datum a datum (prokázáno I. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne datum, II. upomínkou o úhradu nedoplatku ze dne datum a potvrzením o doručení ze dne datum). Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem). Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí mít každé vozidlo zapsané v registru vozidel po celou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jinak jsou dle § 4 tohoto zákona vlastník a provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit obec kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení této povinnosti, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Zákonná úprava je založena na vyvratitelné domněnce, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, bylo tak na žalovaném, aby případně prokázal, že vlastníkem vozidla v předmětné době nebyl, případně je zde jiný důvod, proč není dána jeho povinnost hradit příspěvek. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3 65 Kč a podle § 2a této vyhlášky výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalovaný nesplnil povinnost stanovenou zákonem a v důsledku porušení této povinnosti je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 11.415 Kč. Žalobkyni dále podle § 1970 občanského zákoníku náleží i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč, tj. po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21% ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.