3 C 376/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Chudíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem - pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, – v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí – pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinný dům č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobci jednou třetinou (1/3) a žalované dvěma třetinami (2/3).

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předchůdce žalobce pan , jméno FO, se žalobou ze dne 14.9.2018 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem - pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tvrdil, že pan , Jméno žalobce, a žalovaná se stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 29.1.2014, č.j. , spisová značka, , přičemž spoluvlastnický podíl žalobce k předmětným nemovitostem činí 1/3, podíl žalované 2/3. Rodinný dům č.p. , Anonymizováno, se sestává ze zadní části vybudované okolo roku 1972 jako přístavek k původnímu domu z roku asi 1913, která je podsklepená, dále z přední části jež byla postavena místo původního starého domu okolo roku 1985. Vzhledem k tomu, že existuje jediný přístup do domu z ulice, se dům nedá fyzicky rozdělit na samostatné jednotky. Ve věci výše uvedené nemovitosti navíc probíhá řízení o odstranění nepovolené stavby u odboru stavebního úřadu , adresa, . V domě kromě žalované žije její trestně odsouzený syn , jméno FO, a , Jméno žalobce, . Vztahy mezi obyvateli domu jsou velmi složité, o čemž svědčí např. podaná trestní oznámení. Pokus o dohodu s protistranou nebyl úspěšný a dům není možné fakticky reálně bez problémů užívat. Fyzické rozdělení nemovitosti tedy není možné, užívání předmětné nemovitosti žalobcem také není možné, a proto navrhl, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil a nařídil soudní prodej nemovitostí.

2. Z obsahu spisu sp.zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne 8.2.2015 podal , Jméno žalobce, jako žalobce žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem v k.ú. , adresa, – konkrétně pozemku parc.č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba domu č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, právnická osoba, průběhu řízení však , Jméno žalobce, převedl svůj spoluvlastnický podíl k pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba domu č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pana , jméno FO, . , jméno FO, , Jméno žalobce, tak zůstal spoluvlastníkem pouze pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a nemohl tak být k podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ohledně zbývajících pozemků či staveb aktivně věcně legitimován. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10.1.2017, č.j. , spisová značka, proto žalobu co do návrhu na zrušení a vypořádání pozemku parc.č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba domu č.p., Anonymizováno, , Anonymizováno, , a pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zamítl (výrok I.) a ohledně pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle nahlížení do informačního systému zdejšího soudu nabyl tento rozsudek právní moci dne 25.7.2019.

3. V průběhu řízení došlo k převodu předmětu sporu ze žalobce , jméno FO, na pana , jméno FO, . Jeho vstup do řízení na místo dosavadního žalobce byl připuštěn usnesením zdejšího soudu ze dne 11.12.2019, č.j. 3 C 376/2018-92, který nabyl právní moci dne 24.4.2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25.3.2020, č.j. 28 Co 46/2020-125.

4. Žalovaná se ve věci samé relevantně nevyjádřila. K prvnímu jednání ve věci nařízenému dne 13.8.2019 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání bylo doručeno do vlastních rukou dne 2.7.2019. Pouze dne 24.7.2019 bez jakéhokoliv průvodního dopisu soudu zaslala lékařskou zprávu praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5.10.2018, že žalované se nedoporučuje účast na soudních jednáních. Žalovaná následně totožnou lékařskou zprávu soudu zaslala ještě dne 12.9.2019 (č.l. 72 spisu), dne 6.11.2019 (č.l. 84 spisu) a dne 12.12.2019 (č.l. 95 spisu). Soud za tohoto stavu jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, když žalovaná ani o odročení jednání nepožádala. Připojená lékařská zpráva ze dne 5.10.2018 nic bližšího neuvádí, pouze konstatuje, že se žalované účast na jednání nedoporučuje, nikoliv, že by jí nebyla schopna. Rovněž nelze přehlédnout, že k datu prvního jednání 13.8.2019 se jednalo o téměř rok starou lékařskou zprávu.

5. Dne 6.8.2019 žalovaná zaslala soudu podání, že má za to, že stále není pravomocné výše specifikované řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, a soud by tak neměl pokračovat v dalším jednání a ve věci rozhodovat dvakrát. Toto podání žalované bylo posouzeno jaká námitka překážky věci zahájené popř. rozhodnuté a usnesením zdejšího soudu ze dne 6.8.2019, č.j. 3 C 376/2018-54 byla námitka jako nedůvodná zamítnuta, právě ze shora pod bodem 2 odůvodnění rozsudku uvedených důvodů.

6. Až dne 3.8.2020 se žalovaná z dalšího nařízeného jednání ze zdravotních důvodů omluvila a požádala o zrušení jednání „jelikož pan , jméno FO, není spoluvlastníkem nemovitostí v , Anonymizováno, a je zvláštní, že nemovitost vlastní zase pan , Jméno žalobce, “; k podáním opět připojila lékařskou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5.10.2018. Soud k tomuto návrhu žalované nepřihlédl, jednak z něho jednoznačně nevyplývá, že by žalovaná žádala o odročení jednání ze svých zdravotních důvodů, jako spíše, že má za to, že jednání by nemělo proběhnout kvůli tomu, že vlastníkem nemovitosti již není pan , jméno FO, . Nadto ani žalovaná zdravotní důvody, které by jí bránily se zúčastnit, nijak relevantně nedoložila. Jak již bylo konstatováno výše, připojená lékařská zpráva nic podstatného o aktuálním zdravotním stavu žalované nedokládá.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitých věcí – pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada) – v k.ú. , adresa, . Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti id. 1/3 ve vztahu k celku, žalovaná podílu o velikosti id. 2/3 ve vztahu k celku. Nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalobce , jméno FO, vzniklým na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20.1.20108. Výzvou ze dne 10.10.2016 včetně podacího lístku a ze dne 3.5.2018 včetně kopie vrácené zásilky bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána mj. k součinnosti při umožnění užívání předmětných nemovitostí a příp. k odkoupení spoluvlastnického podílu předchůdce žalobce.

9. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20.1.2010, bylo zjištěno, že ve prospěch žalobce bylo zřízeno právo odpovídající věcnému břemenu užívání celého domu včetně součástí a příslušenství č.p. , Anonymizováno, v části obci , adresa, , stojícím na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a k užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ; vklad věcného břemene byl do katastru nemovitostí zapsán s právními účinky vkladu k 21.1.2010.

10. Z protokolu Městského úřadu , adresa, , odboru stavebního úřadu, ze dne 15.3.2016, č.j. , č. účtu, bylo zjištěno, že při provedení kontrolní prohlídky na stavbě rodinného domu č.p. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že stavba neodpovídá poslední zachovalé dokumentaci stavebního úřadu a vlastník stavby byl vyzván k předložení dokladů k prokázání, že úpravy nemovitosti byly povoleny.

11. Z oznámení Městského úřadu , adresa, , odboru stavebního úřadu, ze dne 5.5.2016, č.j. , č. účtu, bylo zjištěno, že byla zahájeno řízení o odstranění stavby týkající se stavební úpravy domu č.p. , Anonymizováno, .

12. Z protokolu o ústním jednání Komise pro projednávání přestupků , adresa, , ze dne 21.8.2018, podání předchůdce žalobce , jméno FO, ze dne 1.9.2017 adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství Praha-východ, vyjádření žalobce ze dne 2.7.2018 adresované Policii ČR ve věci trestního oznámení, bylo zjištěno, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou dlouhodobě problematické. Bylo prošetřováno řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl žalobce dopustit v období od 14.9.2016 do 10.4.2018, kdy měl v nemovitosti v , Anonymizováno, soustavně schválně v nočních hodinách křičet na žalovanou, chovat se k ní vulgárně, nenechat jí spát a požadovat po ní různé finanční částky.

13. Z fotografií rodinného domu č.p. , Anonymizováno, a sjetiny mapy z webu mapy.cz bylo zjištěno, že se jedná o dvoupatrový domek se vstupem situovaným do ulice. Z půdorysu obou podlaží a průřezu nemovitostí (na č.l. 59-61 spisu) bylo zjištěno prostorové uspořádání rodinného domu.

14. Soud se pro nadbytečnost nezabýval důkazy týkajícími se mimosoudní komunikace stran ohledně případného smírného řešení věci, když v tomto směru mezi stranami ke konsensu nedošlo.

15. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti, neboť veškeré další skutečnosti či okolnosti tvrzené či namítnuté účastníky soud nepovažuje ve věci za rozhodující, a to z toho důvodu, že tyto nejsou dle názoru soudu součástí hypotézy hmotněprávní normy, kterou soud na věc aplikoval. Proto je soud z tohoto důvodu bez dalšího považuje tímto za „vypořádané“ a dále se k nim v odůvodnění nevyjadřuje. Navíc soud v souladu se zásadou hospodárnosti pro nadbytečnost neprovedl další účastníky navrhované důkazy a návrh na jejich provedení zamítl.

16. Podle § 1115 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je podle § 1121 o.z. úplným vlastníkem svého podílu.

17. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Podle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

20. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. K soudnímu rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dochází teprve, pokud se na něm podíloví spoluvlastníci nejsou schopni dohodnout (§ 1143 o.z.). Soud je pak při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vázán postupem stanoveným občanským zákoníkem; ten upřednostňuje zachování vlastnictví všem spoluvlastníkům ke společné věci, když na první místo možného vypořádání stanoví reálné rozdělení věci (§ 1144 o.z.), teprve není-li to možné, dává možnost vypořádání přikázáním věci některému spoluvlastníku za náhradu, a na posledním místě umožňuje nařízení prodeje společné věci (§ 1147 o.z.). Návrhem na způsob vypořádání není soud vázán.

22. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce s podílem o velikosti jedné třetinu, žalovaná o velikosti dvou třetin. Žalobce nemá zájem dále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovanou. Vztahy účastníků jsou natolik rozvrácené, že nelze předpokládat jakékoliv jejich budoucí soužití. Žalobce nemá o nemovitosti zájem, žalovaná se nijak nevyjádřila.

23. Soud na základě tohoto skutkového stavu dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, když žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat a účastníkům se nepodařilo dosáhnout v tomto směru dohody o jeho zrušení a způsobu jeho vypořádání. Žádný z účastníků netvrdil a ani z provedeného dokazování nevyplynulo, že by k tomuto zrušení mělo dojít v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Nelze pak hovořit za dané situace ani o případném zneužití práva ze strany žalobce v souvislosti s podáním návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 8 o.z.

24. Soud se nejprve zabýval možností reálného rozdělení předmětné nemovitosti. Nejvyšší soud se otázkou reálného rozdělení nemovitosti opakovaně zabýval, přičemž jeho závěry jsou aplikovatelné i na novou právní úpravu. V rozsudku ze dne 30. 6. 1988, zveřejněném pod R 45/1991 civ. mj. uvedl, že „Úvaha o tom, zda věc je či není reálně dělitelná, není však pouze věcí odborného posouzení, prováděného obvykle za součinnosti znalce. Nedělitelnou totiž stavba není jen tehdy, jestliže z hlediska stavebně technického je rozdělení nemožné, tedy nemohly-li by vůbec stavebními úpravami, provedenými podle stavebních předpisů, vzniknout nové samostatné budovy. Vždy je třeba odpovědně posoudit, zda je rozdělení dobře možné, tedy vypořádat se rovněž s domněnkou nedělitelnosti, která nastupuje zpravidla tehdy, je-li rozsah a finanční náročnost prací s rozdělením spojených ve zřejmém nepoměru k ceně původní stavby. Proto z tohoto hlediska bývá za nedělitelný zpravidla považován rodinný domek s jedním bytem, jedním vchodem a jedním komínem; stavbu je nutno považovat za nedělitelnou rovněž tehdy, nebylo-li by rozdělení možné bez nákladných stavebních úprav. Před případným reálným rozdělením je však nutno vyloučit domněnku nedělitelnosti ještě z dalšího hlediska: je zapotřebí zjistit, zda dosavadní spoluvlastníci či některý (někteří) z nich jsou ochotni náklady na rozdělení uhradit. Jestliže by totiž žádný z účastníků nebyl ochoten v souvislosti s provedením nezbytných stavebních úprav ničeho vynaložit, přičemž by současně bylo možné důvodně vyloučit případnou účelovost takového tvrzení, musela by i z tohoto hlediska být stavba považována za nedělitelnou. Tento závěr není v rozporu s okolností, že soud není ohledně požadovaného způsobu vypořádání vázán návrhem, a nemění nic na tom, že přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům přichází v úvahu teprve poté, jestliže je možnost jejího reálného rozdělení vyloučena. Navíc se opírá rovněž o skutečnost, že soud musí respektovat dispoziční zásadu a nemůže tudíž svým rozhodnutím proti vůli účastníků založit stav, za něhož ba účastníci na zrušení spoluvlastnictví vůbec neměli zájem.“25. Na základě výše uvedeného se soud domnívá, že reálné rozdělení věci není v daném případě dobře možné, když se jedná o rodinný dům s jedním vchodem, jehož úprava na dvě samostatné jednotky by si zcela nepochybně vyžádala náklady, které však přinejmenším žalobce není ochoten nést. V takovém případě se podle judikatury Nejvyššího soudu ČRpovažují věci za neddělitelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.6.1988, sp.zn. 3 Cz 18/88). Nadto je reálné rozdělení rovněž zcela nevhodné s ohledem na vyhrocené vztahy účastníků řízení, které jsou soudu známy rovněž z úřední činnosti (např. řízení u zdejšího soudu ve věci sp. zn. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a dále vyplývají i z různých trestních oznámení podávaných účastníky na sebe navzájem.

26. Pokud jde o druhý způsob vypořádání, tak žalobce o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví zájem neměl. Žalovaná se k návrhu na vypořádání spoluvlastnictví po celou dobu řízení nijak nevyjádřila, přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví, aniž by s tímto souhlasila, by bylo zcela neúčelné, neboť by ani nebylo zřejmé, zda má žalovaná dostatek prostředků na úhradu případného vypořádacího podílu, nadto v situaci, kdy v rámci předsoudního stádia sporu na opakovanou výzvu předchůdce žalobce k odkoupení jeho podílu ani nereagovala.

27. Zbývá tedy jediná možnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to prodej nemovitých věcí podle § 1147 o.z. Na místě je prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, když nebyly tvrzeny důvody pro dražení jen mezi účastníky, nadto žalobce opakovaně uvedl, že nemá o přikázání nemovitosti zájem a žalovaná se nijak nevyjádřila.

28. Soud proto žalobě vyhověl, podílového spoluvlastnictví účastníků zrušil a rozhodl o prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě, s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tedy žalobci připadne jedna třetina výtěžku a žalované dvě třetiny.

29. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je směrodatný úspěch v řízení. Pokud soud návrhu vyhověl a zrušil a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který byl navržen, zejména jestliže se odpůrce (odpůrci) bránil nebo navrhoval, a to neúspěšně, jiný způsob vypořádání, z čehož vyplývá i důvodnost návrhu (§ 143 o.s.ř.), není zásadně překážek, aby bylo použito ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a aby navrhovateli byla přiznána náhrada nákladů řízení, pokud ovšem nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro výjimečné použití ustanovení § 150 o. s. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 28. 3. 1980, sp. zn. 3 Cz 4/80). O náhradě nákladů řízení proto rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 7 000 Kč.