3 C 376/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce (původní žalovaný): Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému (původní žalobce): Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení

I. Žaloba podaná soudu dne 11. 4. 2022 účastníkem řízení , jméno FO, , jíž se domáhá rozhodnutí o obnově řízení vedeného u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 3 C 376/2018 se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je účastník řízení , Jméno žalovaného, narozený , Datum narození žalovaného, povinen uhradit účastníku řízení , jméno FO, narozenému , Datum narození žalobce, částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Ve věci bylo rozhodováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy Okresní soud Praha - východ rozhodl rozsudkem čj. 3 C 376/2018-140 ze dne 4. 8. 2020 tak, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem - pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výrok I.), nařizuje se prodej nemovitých věcí – pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinný dům č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobci jednou třetinou (1/3) a žalované dvěma třetinami (2/3) (výrok II.), žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Krajský soud v Praze, jakožto soud odvolací, rozhodl rozsudkem č. j. 28 Co 178/2021- 322 ze dne 25. 11. 2021 tak, že rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že: 1) se zrušuje podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba - rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , 2) se nařizuje prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba - rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaným na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobci jednou třetinou (1/3) a žalovanému dvěma třetinami (2/3) (výrok I.), žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

3. Žalobce (původní žalovaný) podal soudu návrh na obnovu řízení ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to z toho důvodu, že v době rozhodování soudu prvého stupně došlo ke změně vlastnického, resp. spoluvlastnického, práva k předmětným nemovitým věcem na žalobce, čímž došlo ke změně pasivně legitimovaného v příslušné věci. Domáhá se tak obnovy řízení z důvodu, že dříve pasivně legitimovaná, jeho matka, nemohla tvrdit otázku solventnosti a přikázání výlučného vlastnictví za náhradu, neboť se ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit jednání před soudem prvního stupně a i když se domáhala odročení jednání, její žádosti vyhověno nebylo. Namítá, že je otázkou, zda byl soud v takové situaci vůbec schopný jednání zahájit. Tvrdí, že kvůli tomuto pochybení před soudem prvého stupně se jeho námitkou odmítl zabývat i soud odvolací, který uzavřel, že jelikož nebyla vznesena dříve pasivně legitimovanou námitka po poučení již před soudem prvého stupně, nelze ke tvrzení solventnosti a přikázání do výlučného vlastnictví přihlédnou v řízení před odvolacím soudem.

4. Žalovaný (původní žalobce) návrh na obnovu řízení podaný jeho bratrem – žalobcem a matkou – dříve pasivně legitimovanou, oba zastoupeni týmž právním zástupcem, považuje za účelový, zcela neopodstatněný, podaný se zlým úmyslem a v rozporu s dobrými mravy, navrhuje jej zamítnout. Argumentace je taková, že dříve pasivně legitimovaná matka je zcela zdráva, neboť se aktivně účastní běžného života (např. řídí automobil), podává trestní oznámení a pokud vyvstala mimořádná situace, kdy se konkrétního jednání nemohla zúčastnit, nic jí nebránilo, aby se nechala zastupovat svým právním zástupcem, který ji v historii i v současnosti zastupoval již v řadě řízení. Podobnou zadržovací taktiku již žalobce s dříve pasivně legitimovanou žalovanou použili v dědickém řízení, což dokládá, že matka i bratr jednají od počátku ve shodě, tudíž je námitka neuplatnění požadavků zcela neopodstatněná. Jelikož od zahájení řízení až do vyhlášení rozsudku soudu prvého stupně uběhly téměř dva roky, nemůže být důvodem k obnově řízení to, že byla matka po celou dobu v řízení nečinná, přičemž dokládá, že se v průběhu této doby aktivně účastnila jiných jednání a řízení (správních i trestních oznámení).

5. Podáním ze dne 9. 7. 2022 žalovaný učinil námitku podjatosti soudce, čl. 448 – 449 spisu, k níž doložil přípis na čl. 450 spisu, úřední záznam na čl. 451 spisu, kopii části protokolu z ústního jednání na čl. 452 – 453 spisu. Věc byla předložena KS Praha dne 20. 7. 2022, čl. 456 spisu. Krajský soud v Praze rozhodl usnesením čj. 31 Nc 1300/2022-460 dne 26. 8. 2022, že soudce není podjatý. Pokud nadále žalobce vznesl námitku podjatosti soudce podáním ze dne 28. 9. 2023 na čl. 684 a násl. spisu, tak o vztahu soudce k projednávané věci, potažmo žalovanému, již bylo rozhodnuto. Žalobce strana námitku podjatosti neuplatňuje.

6. Podáním ze dne 5. 8. 2022 podal žalovaný návrh na delegaci vhodnou dle § 12 o. s. ř., čl. 464 spisu, kdy k tomuto podání doložil vyjádření k žalobě na čl. 465, přípis na čl. 466 spisu, usnesení na čl. 467 spisu. Usnesením OS Praha – východ čj. 3 C 376-2018-468 byl vyzván k úhradě soudního poplatku z návrhu na delegaci vhodnou. Podáním ze dne 1. 9. 2022 na čl. 470 spisu učinil návrh na osvobození od úhrady soudních poplatků pro nemajetnost. Podáním na čl. 475 spisu ze dne 4. 9. 2022 učinil doplnění tohoto podání, k němuž doložil rozhodnutí na čl. 475 – 478 spisu, přípis na čl. 479 spisu, přípis na čl. 480 spisu, výzvu k upřesnění žádosti o poskytnutí informace NS ČR na čl. 481 – 484 spisu, rozhodnutí na čl. 485 – 486 spisu. Usnesením OS Praha – východ čj. 3 C 376/2018-496 ze dne 4. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k doplnění podání, jímž se domáhal osvobození od úhrady soudního poplatku, předložil vyplněný formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků“ včetně požadovaných podkladů. Žalovaný reagoval podáním ze dne 4. 10. 2022 na čl. 499 – 500 spisu, k němuž doložil protokol na čl. 501, vyrozumění o zahájení exekuce, vybraná ustanovení exekučního řádu, základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemností, základní schéma průběhu exekuce na čl. 502 – 508 spisu, protokol na čl. 509 spisu, protokol na čl. 510 spisu, exekuční příkaz k provedení exekuce, další informace k exekučnímu řízení na čl. 511 - 516 spisu, exekuční příkaz k provedení exekuce, další informace k exekučnímu řízení na čl. 517 – 521 spisu, exekuční příkaz na čl. 523 – 524 spisu, přípis na čl. 525 spisu, další informace k exekučnímu řízení na čl. 526 – 528 spisu, protokol o soupisu movitých věcí na čl. 529 spisu, exekuční příkaz, další informace k exekučnímu řízení na čl. 530 – 535 spisu, exekuční příkaz, další informace k exekučnímu řízení na čl. 536 – 542 + výpis z katastru nemovitostí na čl. 543 – 545 spisu. Dále k výzvě soudu doručil dne 22. 10. 2022 podání na čl. 547 – 548 /558 – 559/ spisu a doručil Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce na čl. 549 – 555 /560 – 566/ spisu, výpisy z běžného účtu , právnická osoba, . na čl. 567 – 585 spisu. Okresní soud Praha – východ usnesením žurnalizovaným na čl. 586 spisu dne 15. 12. 2022 rozhodl, že žalovanému se osvobození od úhrady soudního poplatku nepřiznává. Proti tomuto na čl. 589 spisu podal žalovaný odvolání, kdy usnesením na čl. 590 spisu ze dne 13. 1. 2023 byl vyzván k doplnění vad podání, odvolání. Toto učinil podáním doručeným soudu dne 2. 2. 2023 na čl. 592 spisu, k čemuž doložil podání, na čl. 593 – 594 spisu, podání, odvolání na čl. 595, 596 spisu. Krajský soud v Praze usnesením čj. 28 Co 44/2023-560 spisu rozhodl, že usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje. Usnesením čj. 3 C 376/2018-604 ze dne 29. 3. 2023 byla žalovanému učiněna výzva k úhradě soudního poplatku z návrhu na delegaci vhodnou, plněno – záznam o složení na čl. 606 spisu. Krajský soud v Praze usnesením čj. 31 Nc 1203/2023-609 ze dne 1. 6. 2023 rozhodl, že věc vedená u OS Praha – východ pod čj. 3 C 376/2018 se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha – západ nepřikazuje.

7. K důkazu účastník řízení , Jméno žalovaného, v návrhu neoznačil žádné důkazy. Novotu, která zakládá důvod obnovy, spatřuje v té skutečnosti, že jeho právní předchůdce v řízení nemohl tvrdit otázku solventnosti a přikázání výlučného vlastnictví za náhradu, neboť se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit jednání před soudem prvního stupně a i když se domáhal odročení jednání, žádosti vyhověno nebylo. Při jednání soudu označil důkazy, jimiž je spis vedený u Okresního soudu Praha – východ sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, , nový znalecký posudek k ocenění předmětných nemovitostí, kdy doplnil skutková tvrzení tak, že , Jméno žalovaného, je připraven plnit na vypořádací podíl částku 2 100 000 Kč, kteroužto je stavu obratem složit na označený účet.

8. K důkazu účastník řízení , Jméno žalobce, označil rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, čj. , spisová značka, na čl. 356 – 359 /360 – 363/ spisu, rozsudek Obvodního soudu , Anonymizováno, , adresa, ve věci , spisová značka, na čl. 364 – 367 spisu, žádost Okresnímu soudu v , adresa, o osvobození od úhrady soudních poplatků na čl. 368 spisu, rozsudek Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, neopatřený státním znakem na čl. 369 – 371 spisu, žádost Okresnímu soudu v , adresa, o osvobození od úhrady soudních poplatků na čl. 372 – 374 spisu, usnesení Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , spisová značka, na čl. 374 – 375 spisu, rozsudek Okresního soudu v , adresa, čj. , spisová značka, na čl. 376 – 378 spisu, podání , jméno FO, ve věci sp. zn. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 10. 12. 2020 na čl. 379 spisu, žaloba na neplatnost kupní smlouvy adresovaná Okresnímu soudu v , adresa, datovaná dne 2. 9. 2020 na čl. 380 – 381 spisu, výpisy z účtu na čl. 382 – 383 spisu, odvolání ve věci sp. zn. , spisová značka, na čl. 384, 385 spisu, sepis předvolaných ve věci sp. zn. , spisová značka, na čl. 386 spisu, dopis ze dne 10. 3. 2015 na čl. 387 spisu, úřední záznam na čl. 388, 389 spisu, podání , jméno FO, ve věci sp. zn. , spisová značka, datované dne 10. 4. 2018, omluva z jednání na čl. 390 spisu, plná moc na čl. 391 spisu, protokol ze dne 12. 9. 2017 ve věci sp. zn. , spisová značka, na čl. 392 spisu, usnesení Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , spisová značka, na čl. 393 – 394 spisu, výměnný list – poukaz na čl. 395 spisu, kupní smlouva ze dne 29. 7. 2020 na čl. 400 – 405 spisu, darovací smlouva ze dne 17. 9. 2020 na čl. 406 – 408 spisu, usnesení Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , spisová značka, + doložka právní moci na čl. 409 – 413 spisu, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 26. 3. 2019 na čl. 414 – 415 spisu, rozsudek Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 416 – 425 spisu, protokol o ústním jednání , adresa, ze dne 21. 8. 2018 na čl. 426 – 430 spisu, odvolání , jméno FO, na čl. 433 spisu, výpis z katastru nemovitostí, výtah na čl. 615 spisu, znalecký posudek č. 782/2022 včetně příloh na čl. 617 – 648 spisu, exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu peněžního ústavu, další informace k exekučnímu řízení na čl. 649 – 654 spisu, protokol o soupisu věcí na čl. 655 spisu, protokol o soupisu věcí na čl. 656 spisu, exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, další informace k exekučnímu řízení na čl. 657 – 662 spisu, vyrozumění o zahájení exekuce, vybraná ustanovení exekučního řádu, základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnostech, základní schéma průběhu exekuce na čl. 663 – 669 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 670 – 672 spisu, usnesení na čl. 673 – 676 spisu, usnesení na čl. 677 – 679 spisu, listiny podáním ze dne 6. 11. 2023, a to listiny vztahující se k řízení vedenému Krajským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, .

9. Shora označené soud pro nadbytečnost k důkazu neprovedl. Předně je nutným zdůraznit, že ten, kdo činí návrh na obnovu řízení, což v daném případě je původní žalovaný, je povinen předně řádně tvrdit důvod obnovy a k tvrzenému důvodu označit důkazy, tvrzený důvod prokázat. V souzené věci však tento účastník především však neunáší břemeno tvrzení, respektive jím tvrzený důvod obnovy nemůže založit její důvodnost, k tomuto viz právní hodnocení níže. Za této situace je tak zcela nadbytečným provádět jakékoliv důkazy.

10. Dle § 228, odst. 1 zákona č. 991/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

11. Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných právních posouzení a procesněprávních vad. Žalobou na obnovu řízení se zpochybňují předpoklady, na nichž bylo hodnocení důkazů založeno, což v daném případě již dle žalobních tvrzení splněno není. Institut žaloby na obnovu řízení je upraven v § 228 o. s. ř., přičemž je aplikován, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důvody, které bez své viny nemohl účastník použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek v ustanovení § 205a a § 211a a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí nebo lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek v ustanovení § 205a a § 211a a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Argument, že původní žalovaná se nemohla jednání zúčastnit a kvůli tomu nemohly být uplatněny její požadavky ohledně vypořádání spoluvlastnictví, a proto již nemohly být hodnoceny ani odvolacím soudem, není relevantní. Právní předchůdkyně účastníka řízení , jméno FO, , ač pasivně legitimována, se ve věci do vynesení rozsudku soudem prvého stupně řádně nevyjádřila. K prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, když předvolání k jednání soudu jí bylo doručeno do vlastních rukou. Soudem tak bylo jednáno v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. procesně zcela korektním způsobem v její nepřítomnosti, neboť o odročení nepožádala. Následně doložila lékařskou zprávu, dle níž nebyla účast při jednání soudu doporučena, avšak bez jakéhokoliv dalšího podání, nadto nevystavenou v časové korelaci. Z ústního jednání, kterého se nezúčastnila a kde byl vynesen rozsudek, se omluvila, žádala o zrušení jednání, nikoliv však výslovně o jeho odrok ze zdravotních důvodů, odkázána byla změna spoluvlastníka, ke které došlo. Nadto nedoložila zdravotní důvody, které jí brání v účasti na jednání. Argument, že nežádala o odročení jednání z důležitého důvodu, soud prvého stupně postupoval v souladu s ustanovením § 101, odst. 3 o. s. ř. potvrdil i odvolací soud. Hodnoceno bylo, že po celou dobu řízení o vypořádání spoluvlastnictví se právní předchůdkyně žalovaného nevyjádřila, na opakované výzvy k odkoupení podílu nereagovala. Nepožadovala převedení spoluvlastnictví do jejího výlučného vlastnictví, ani se nesnažila prokázat, že má dostatek finančních prostředků na odkoupení spoluvlastnického podílu žalovaného, což je vedle souhlasu s přikázáním věci do výlučného vlastnictví jeden ze základních předpokladů, aby soud mohl o přikázání věci do výlučného vlastnictví vůbec uvažovat.

12. Primárně je třeba se zaobírat tím, zdali je účastník legitimován k podání návrhu. Podstatným je, zdali se jedná o účastníka původního řízení nebo i jeho právního nástupce, pro kterého je ve věci vydané pravomocné rozhodnutí závazné v režimu § 159a odst. 1 závazné. Podstatným dále je, zdali účastníku bylo či nebylo návrhem vyhověno.

13. Ve věci lze uzavřít, že původní žalovaný je legitimován k podání návrhu na obnovu řízení.

14. Co se týká toho, zdali původnímu žalovanému bylo návrhem vyhověno, tak k tomuto je třeba konstatovat, že předmětem řízení bylo rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy navrhovatel vstoupil do řízení na straně žalované, jakožto právní nástupce v režimu § 107a o. s. ř. Je nepochybným, že řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením „iudicum duplex“ a je tak třeba se nejdříve zaobírat otázkou, zdali v tomto typu řízení lze vůbec usuzovat na úspěch ve věci. Protože otázka úspěchu ve věci je zásadní pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, je namístě odkázat na rozhodnutí v této otázce. Nejnověji se problematikou úspěchu ve věci o vypořádání spoluvlastnictví zaobíral Ústavní soud ČR ve věci sp. zn. podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3202/20, ze dne 2. 11. 2021, který uvedl: „Ústavní soud je toho názoru, že pro posouzení předmětného případu má podstatný význam ta skutečnost, že se jednalo o tzv. řízení iudicium duplex. To znamená, že řízení o vypořádání spoluvlastnictví může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z budoucích účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce a žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. ….soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“ Z uvedeného se tak podává, že v tomto typu řízení nelze na úspěch ve věci usuzovat. Ve světle tohoto je třeba uvažovat, zdali i z hlediska obnovy řízení lze posuzovat neúspěch žalovaného ve věci. Případné příznivější rozhodnutí by v souzené věci bylo založeno pouze úvahou, že žalovaná strana v průběhu řízení změnila svůj procesní postoj, kdy nejdříve k možným způsobům vypořádání netvrdila ničeho, nadále počala tvrdit, že se domáhá přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, kdy je na její straně dána bonita, odkázala by relevantní důvod, pro který nelze podílové spoluvlastnictví vypořádat způsobem, o němž bylo rozhodnuto. Zde by se dle tvrzení původního žalovaného mělo jednat o jiné rozhodnutí z hlediska vypořádání.

15. Předně je nutno konstatovat, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, jehož účelem je nové projednání věci pravomocně skončené, pokud existují takové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy, pro které rozhodnutí původní neobstojí z hlediska správnosti, úplnosti skutkových zjištění a závěrů. Tedy smyslem a účelem je řešení situace, kdy při předchozím projednání nebyl skutek zjištěn správně či úplně. Procesní pochybení či právní hodnocení není předpokladem pro obnovu řízení. Pokud má účastník za to, že věc nebyla posouzena správně či procesní postup předcházející vydání rozhodnutí ve věci nebyl správným, je třeba uplatnit jiné opravné prostředky. Tzn. žaloba na obnovu řízení je právní institut, který má založit stav, kdy věc na základě nově zjištěných skutečností založí důvodnost závěru, že by mohlo být rozhodnuto ve prospěch navrhovatele, tedy důvody obnovy je nutno vztáhnout pouze ke skutkovému stavu. Nicméně hodnocení důkazů tak, jak je soud provádí dle § 132 a násl. o. s. ř. návrhem na obnovu řízení napadnout nelze. Lze se pouze domáhat nastolení situace, kdy důkazy budou hodnoceny na jiném základě. Toto se vztahuje jak na novotu samotných důkazů stavějících skutek, tak na novoty zakládající důvod pro hodnocení věrohodnosti důkazů.

16. Co se důvodů obnovy týká, že důvody pro obnovu řízení vyjmenované v § 228, odst. 1 o. s. ř., tak tyto jsou vymezeny taxativně, nejedná se o demonstrativní výčet.

17. Žalobu na obnovu řízení lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v § 228 odst. 1 o. s. ř.

18. Dle § 228, odst. 1 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

19. Je tedy třeba odlišit, zdali účastník řízení se domáhá obnovy řízení v režimu § 228 odst. 1 písm. a) či písm. b) o. s. ř.

20. Pro důvod obnovy dle písm. a) citovaného rozhodnutí musí být kumulativně splněno, že při nově uplatněných skutečnostech účastník domáhající se obnovy řízení nemohl tyto bez své viny použít v původním řízení před soudem prvého stupně nebo za podmínek uvedených v §§ 205a, 211a a též před odvolacím soudem, jsou tedy pro účastníka sporu při srovnání s původním řízením novými a zároveň mohou pro účastníka přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Co se týká toho, co je novou skutečností či důkazem, tak tyto jsou nové tehdy, jestliže je účastník řízení, ač v době původního řízení existovaly, nemohl bez své viny použít, což znamená, že o nich nevěděl a nezavinil, z hlediska procesního nazíráno, že nesplnil povinnost tvrzení nebo důkazní (původním řízením se rozumí vždy řízení před soudem prvního stupně). Bylo-li proti rozhodnutí soudu prvního stupně podáno odvolání, je „původním řízením“ také řízení před odvolacím soudem, šlo-li o takové skutečnosti nebo důkazy, jejichž uplatnění v odvolání nebo v odvolacím řízení umožňují §§ 205a, 211a; nebylo-li podáno odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze účastníku vytýkat, že nepodal odvolání, byť existovaly skutečnosti či důkazy tvořící dle § 205a odvolací důvod. Co se týká nového rozhodnutí, pod což lze podřadit rozhodnutí jiného soudu, orgánu vydaného v době původního rozhodnutí či po ukončení řízení, přičemž nemohlo být účastníkem bez jeho viny použito a má potenci způsobit výhodnější rozhodnutí pro účastníka sporu, což však neplatí pro rozhodnutí, která byla řádně označena, avšak soudem nebyla k důkazu provedena, tak toto nebylo tvrzeno. Rozhodnutí může pro účastníka přivodit příznivější výsledek řízení tehdy, jestliže soud v původním řízení vyřešil předběžnou otázku odchylně, než ji později rozhodl příslušný orgán, nebo šlo-li o případ, že soud byl vázán rozhodnutím jiného orgánu (§ 135 odst. 1) nebo že vycházel z rozhodnutí jiného orgánu (§ 135 odst. 2), a zjistí se, že příslušný orgán svým pozdějším rozhodnutím vyřešil stejné skutkové okolnosti jinak. Z návrhu na obnovu řízení se nepodává žádné rozhodnutí, na které by bylo odkázáno a které by mělo přivodit výhodnější rozhodnutí pro žalovaného. Tento důvod obnovy tak není dán. Pro důvod obnovy dle písm. b) citovaného rozhodnutí platí, že účastník řádně splnil svoji povinnost v řízení před soudem, kdy je povinen postupovat dle § 120, odst. 1 o. s. ř. a řádně uvést důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, přičemž takto řádně označený důkaz nemohl být proveden v původním řízení, a to buď před soudem prvého stupně či před soudem odvolacím v režimu aplikace ustanovení § 205a a § 211, když tomuto bránily objektivní skutečnosti. Tzn. důvod obnovy v tomto případě je dán, pouze v tom případě, když v době, která následuje po skončení původního řízení, se zjistí, že takovýto důkaz je možné provést, přičemž sám o sobě či ve spojení s provedenými důkazy může přivodit příznivější rozhodnutí ve věci pro tu ze stran sporu, jež podala návrh na obnovu řízení.

21. Ve vztahu k důvodům obnovy uplatněným v dané věci je třeba uzavřít, že je nelze podřadit ani pod jeden ze shora uvedených důvodů. Pokud je tvrzeno, že soudem nemělo být jednáno, resp. je odkazováno na stav řízení, situaci na straně právního předchůdce žalovaného (zde žalobce), tak tato situace zde byla již v odvolacím řízení, přičemž žalobce tvrdí, že odvolací soud se tímto nezabýval. Již z tohoto je tudíž zřejmým, že se nemůže jednat o žádnou novotu, jíž by bylo namístě uplatnit v režimu § 228 o. s. ř., neboť sám žalobce odkazuje na situaci, která v řízení již byla před rozhodnutím ve věci. A zároveň je třeba uvést, že odvolací soud se s námitkami žalované strany vypořádal. Bylo-li namítáno, že nebylo ve věci řádně soudem postupováno, a to i odvolacím, vztahuje se tak tvrzení žalovaného k procesnímu postupu, tedy k tomu, že řízení je zatíženo vadou, pro niž nebylo dle žalovaného ve věci řádně rozhodnuto. Tzn., že se nejedná o situaci, na níž lze vztáhnout § 228 o. s. ř., žalovaný měl využít jiného mimořádného opravného prostředku, k čemuž je nutným konstatovat, že podal-li žalovaný dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v řízení vydanému, přičemž neuhradil soudní poplatek z návrhu, zapříčinil tak sám svým procesním postupem, že věc nebyla dovolacím soudem projednána.

22. Pokud žalobce v řízení o obnovu řízení doplnil tvrzení a označil důkazy, s tím, že žalobce je schopen plnit na vypořádací podíl a je připraven toto doložit, s tím, nechť je vypracován znalecký posudek k ocenění nemovitosti, kdy dále k důkazu odkázal řízení vedené u Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , tak k tomuto je třeba odkázat ustanovení § 107a, odst. 3, potažmo § 107, odst. 4 o. s. ř., kdy platí, že nově vstoupivší účastník do řízení musí přijmout stav řízení jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Tzn., pokud právní předchůdce žalobce (původního žalovaného) netvrdil ničeho ve vztahu k možnému druhému způsobu vypořádání (s čímž se odvolací soud vypořádal, jak je uvedeno shora, nadto, pokud by i toto mělo být zpochybněno, nejednalo by se o důvod pro obnovu, ale pro uplatnění jiného mimořádného opravného prostředku), je žalobce povinen tento stav přijmout a nemůže jej zvrátit tím, že se bude domáhat obnovy řízení, neboť v takovémto případě by se jednalo o obcházení shora citovaných zákonných ustanovení.

23. Dle § 233, odst. 1 o. s. ř., žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

24. Dle § 233, odst. 2 o. s. ř., po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.

25. Prvý odstavec upravuje lhůtu subjektivní, odstavec druhý lhůtu objektivní. Ten, kdo podává návrh na obnovu řízení má povinnost tvrzení k tomu, že jsou dány okolnosti pro zachování subjektivní lhůty, zejména to je tvrzení, kdy zvěděla důvod obnovy či od jaké doby jej mohla uplatnit. Druhý odstavec upravuje lhůtu objektivní, kdy po jejím uplynutí návrh na obnovu řízení již nelze podat, byť by subjektivní lhůta dosud neuplynula. Zákon vymezuje případy, kdy návrh lze podat i po uplynutí této lhůty. Z hlediska subjektivní lhůty je třeba konstatovat, že žalovaný zjevně reagoval tímto podáním na usnesení Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2022, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne 25. 11. 2021 pro nezaplacení soudního poplatku, neboť návrh na obnovu byl podán dne 11. 4. 2022. I z tohoto je patrné, že nejsou dány předpoklady pro obnovu řízení, neboť žalovaný se snaží uplatnit pouze jiný mimořádný opravný prostředek, kdy, jak bylo uvedeno shora, pro každý mimořádný opravný prostředek zákon předepisuje konkrétní předpoklady a nelze je směšovat ani zaměňovat.

26. Ve věci tak bylo uzavřeno, že již pouze tvrzený důvod obnovy není způsobilým založit důvodnost postupu v režimu § 228 o. s. ř. Proto bylo rozhodnuto tak, že návrh, jímž se žalovaný domáhá povolení obnovy řízení, se zamítá.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce (původní žalovaný), který podal návrh na obnovu řízení, , Jméno žalovaného, , byl ve věci neúspěšným. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšnému účastníku řízení , jméno FO, náhradu nákladů v řízení nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., §§ 1, 2, 3, písm. a), c), 2, odst. 3 ve výši 300 Kč za jeden úkon, a to za úkony, jimiž jsou vyjádření k návrhu, účast při jednání soudu, tedy 2 x 300 Kč = 600 Kč. Co se týká dalších podání jmenovaného účastníka ve věci (návrh na delegaci vhodnou, opakovaná námitka podjatosti soudce, opakované vyjádření ve věci), tak co se týká návrhu na delegaci vhodnou, námitku podjatosti soudce, zde účastník se svými návrhy nebyl úspěšným, co se týká dalších vyjádření ve věci, tak tato nelze hodnotit jako účelná. Náhradu nákladů řízení je žalovaný , Jméno žalovaného, povinen uhradit v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)