Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

3 C 409/2019

č. j. 3 C 409/2019-281

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPY:2022:3.C.409.2019.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno opatrovníkem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno .bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 53 401 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 53 401 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 401 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci částku 11 652 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 53 401 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalovaná je fyzickou osobou. Žalobkyně uzavřela s žalovanou 1. 4. 2017 Smlouvu o spolupráci č. , Anonymizováno, , přílohou je Smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě (Smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. , Anonymizováno, z 22. 6. 2017), nedílná součást. Dle smluvních ujednání žalovaná měla po dobu trvání zápisu žalované do registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeného ČNB a nezbytného pro výkon zprostředkovatelské činnosti předávat kontakty na zájemce o pojištění pojišťovacím zprostředkovatelům (čl. I odst. 2 a 3 smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tři měsíce (čl. VI odst. 1). Žalované vznikl dle smlouvy nárok na výplatu odměny za předávání kontaktů na zájemce o pojištění (čl. I odst. 3) za splnění sjednaných podmínek (čl. II). Součástí odměny byla, v případě uzavření pojistné smlouvy na základě předaného kontaktu žalovanou, provize (čl. V odst. 2). Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena na dobu neurčitou (čl. XIII odst. 1), kdy bylo sjednáno, že žalovaná bude jako výhradní pojišťovací agent oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost (čl. I odst. 2), souhlasí se začleněním do obchodní služby, obsah právního vztahu bude podrobně regulován (čl. I odst. 3). Dále bylo sjednáno, že předmětem smlouvy o obchodním zastoupení je závazek žalované výhradně pro žalobkyni zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv s třetími osobami, smluv o finančních službách uzavíraných mezi partnery a třetími osobami a tomu odpovídající závazek žalobkyně zaplatit za tuto činnost odměnu (provizi), není-li hrazena partnery přímo žalované (čl. II odst. 2). Odměňování bylo specifikováno ve VPN - Pracovní směrnici „Odměňování distribučního kanálu VPA retail“ č. PS 269, verze 2, kdy dle čl. 7.1.2.1 "PS vedené v systému KDP" a čl. 7.1.2.2 "PS vedené v systému TIA" v určitých případech při zániku pojistných smluv je dáno právo na vrácení provize v úplné či částečné výši. Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou Dodatek ke smlouvě spolupráci - režim zaručených odměn č., Anonymizováno, ze dne 1. 10. 2016, upravoval odměňování. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě, 28. 12. 2017, pro porušení povinnosti spočívající v neplnění minimálního produkčního limitu. Smlouva zanikla k doručení odstoupení, 16. 1. 2018. Žalovaná byla upozorněna, že při ukončení smlouvy je povinna vyrovnat své závazky vůči žalobkyni. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení provize 100 %, čl. 7.1.1.1 KDP a z čl. 7.1.1.2 TIA pracovní směrnice, upravující rozhodný den zániku práva na odměnu při ukončení pojistných smluv. K vrácení provize byla žalovaná vyzvána 28. 3. 2018, výzva k zaplacení, 52 117 Kč. Žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 20. 4. 2018, byla upozorněna, že nebude-li závazek splněn, vznikne žalobkyni oprávnění pohledávku vymáhat v soudním řízení, postoupit k řešení externí společnosti, dojde k navýšení závazku o náklady soudního řízení a úroky z prodlení. Soupis uzavřených pojistných smluv, na základě kterých vzniklo právo na vrácení provize, je uveden v excelovém souboru „Seznam pojistných smluv a storno provizí“, obsahuje číslo pojistky uzavřené v provizním období, výši storno provizí k jednotlivým pojistkám, na jejichž vrácení vzniklo právo. Žalovaná neplnila ani na základě uvedené výzvy, žalobkyně tak zaslala 2. 8. 2019 předžalobní upomínku - výzvu k úhradě závazku 68 245,99 Kč, součet dlužné jistiny 53 401 Kč, úroků z prodlení 5 028,99 Kč, poplatku dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 1 200 Kč, odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8 616 Kč, splatnost 12. 8. 2019. Žalovaná byla upozorněna, že úroky z prodlení se nadále počítají za každý den prodlení s úhradou dlužné jistiny až do úplného splacení dlužné jistiny, v případě neuhrazení dlužné částky bude přistoupeno k vymáhání pohledávky soudní cestou. Žalovaná neplnila, žalobkyně tak požaduje z dlužné jistiny 53 401 Kč úroky z prodlení v zákonné výši od 21. 4. 2018, tj. ode dne následujícího po lhůtě splatnosti dlužné částky uvedené ve výzvě k zaplacení z 28. 3. 2018. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok neuznává. Je třeba poukázat na evropský rozměr úpravy provize obchodního zástupce a oprávněnosti jejího vrácení, směrnici 86/653/EHS o obchodních zástupcích implementovanou do českého právního rámce. Implementaci nutno posuzovat v souvislosti s evropskou úpravou a judikaturou Soudního dvora Evropské unie, rozhodnutí z 17. 5. 2017, C-46/2018 Ergo poisťovňa vs. Alžběta Barlíková („rozhodnutí SDEU“). Dle čl. 11 odst. 1 této směrnice může nárok na provizi zaniknout, je-li zjištěno, že smlouva mezi třetí osobou a zmocnitelem nebude splněna z důvodů na straně zmocnitele. Tomu odpovídá i § 2507 o. z., o které se zřejmě žalobkyně opírá. Z rozhodnutí SDEU vyplývá, že pokud je dojednaný obchod uzavřen, a minimálně zčásti i plněn, právo na provizi může být maximálně poměrně kráceno, nikoliv zcela upřeno, jak činí žalobkyně. Dle názoru SDEU by nárok na vrácení provize v celé části odporoval čl. 11 odst. 3 uvedené směrnice. Konkrétně SDEU uvádí: „Nonetheless, it should be specified that the obligation to refund the commission must be strictly proportionate to the extent to which the contract has not been executed. An obligation to refund a part of the commission proportionately greater than the extent of that non-execution would constitute a derogation to the detriment of the agent, prohibited by Article 11(3) of Directive 86/653.“ (překlad opatrovníka: „Je potřebné upřesnit, že povinnost vrátit provizi musí být striktně přiměřená rozsahu nerealizované smlouvy. Povinnost vrátit poměrně vyšší část provize, než která odpovídá výši nerealizované smlouvy, by zakládala odchýlení od směrnice v neprospěch obchodního zástupce, což čl. 11 odst. 3 směrnice 86/653 zakazuje.“ (bod 49 Rozhodnutí SDEU). Zákonná úprava ČR blíže nespecifikuje otázku zániku nároku provize z obchodu plněného pouze částečně. Nezbývá tak než se obrátit se na principy, z nichž právní úprava vychází a soudní pojetí neřešené otázky. Smluvní ustanovení, na které žalobkyně poukazuje, jsou v rozporu s dobrými mravy. Pokud totiž žalovaná sjednala pro žalobkyni obchody, z nichž měla finanční prospěch (byť kratší dobu, než původně bylo očekáváno), je nemravné žádat vrácení 100 % provize za sjednané obchody, neboť po dobu platnosti sjednaných obchodů plynul žalobkyni z těchto obchodů zisk. Viz rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1049/2018, který ač se týká zrušené úpravy dle obch. zák., obstojí i při aktuální právní úpravě, neboť přisvědčuje uvedené evropské úpravě k poměrnému zkrácení provize pro obchod, plněného pouze částečně. Nejvyšší soud uvádí: „Nedojde-li tedy k úplnému splnění zprostředkované smlouvy a není-li její nesplnění důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, může podle § 662 odst. 1 obch. zák. právo na provizi (částečně) zaniknout, avšak pouze v rozsahu přiměřeném (úměrném) nesplnění smlouvy.“ Z české právní úpravy, z uvedené směrnice, vyplývá, že důvod zrušení obchodu nesmí ležet na straně zastoupeného, zde žalobkyni. Rozhodnutí SDEU toto upřesňuje - okolnosti ležící na straně zastoupeného je nutné vnímat v rovině právní i skutkové (bod 59 a násl. citovaného rozhodnutí SDEU). Žalobkyně musí unést důkazní břemeno k dokázání ukončení jednotlivých obchodů včetně skutkového zdůvodnění, což zcela pominul. Z přiložené excelové tabulky nelze rozeznat oprávněnost nároku ve výši nárokované žalobkyní, nelze rozpoznat, z čeho vycházela při výpočtu provize k jednotlivým obchodům. Jsou také nedostatečné předžalobní výzvy, když z žádné zaslané výzvy nelze přesně určit důvodnost nároku, v žádné není popsané, že nárok měl vzniknout z předčasné ukončených obchodů, žalovanou dojednaných. Tento důvod není opřen o žádné smluvní porušení, smluvní dokumentace dosahuje odhadem k 130 stranám textu, neměla tak žalovaná ze zaslaných výzev, jak poznat a uznat oprávněnost nároku. Předžalobní výzvy neodpovídají § 142a o. s. ř., nesplňují materiální podstatu daného ustanovení, povinnosti upozornit dlužníka na oprávněný dluh. Žalobce nemůže nárokovat náhradu nákladů řízení.

3. K návrhu obou stran sporu bylo Okresnímu soudem Praha – východ rozhodnuto usnesením čj. 3 C 409/2019-257 dne 21. 7. 2021, že řízení se přerušuje, dle § 110 o. s. ř. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 11. 8. 2021. Podáním doručeným soudu dne 15. 7. 2022 byl soudu adresován návrh na pokračování v řízení žalobkyní.

4. Skutková zjištění:

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o spolupráci č. , Anonymizováno, , dle níž žalovaná jako Tipař se zavázala dle Smlouvy o obchodním zastoupení tvořící Přílohu č. 1 smlouvy se stát pojišťovacím zprostředkovatelem činným výhradně pro žalobkyni, kdy povinnostmi žalované bylo získávání kontaktů na zájemce o pojištění, předání v dohodnutých termínech žalobkyni, případně podřízeným zprostředkovatelům, informovat o pojistných produktech, kdy nadále byly zakotveny i činnosti, jichž byla žalovaná povinna se zdržet, povinnost výkonu práce v souladu se smlouvu a příslušnými právními předpisy a kodexy, povinnost zachovávat důstojnost činnosti, propagovat činnost žalobkyně, nahradit škodu a vykonávat činnost osobně. Dle článku V. smlouvy byl nárok na odměnu stanoven v příslušném interním předpisu. (smlouva o spolupráci na čl. 59 – 61 spisu)

6. Dále žalobkyně a žalovaná sepsaly Dodatek ke smlouvě o spolupráci – režim zaručených odměn č. , Anonymizováno, , jíž bylo dohodnuto, že žalovaná je zařazena do režimu Zaručených odměn, příslušná ustanovení PS 269, kdy odměna „CÍL PRODEJNÍ – produkce“, „Finanční podpora“ jsou stanoveny v Příloze 1 dodatku, který je nedílnou součástí. (dodatek ke smlouvě o spolupráci, tabulka odměn na čl. 62, 63 spisu)

7. Dne 22. 6. 2017 byla uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byla dohoda o spolupráci v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, oblasti zprostředkování finančních produktů partnerů za podmínek uvedených ve smlouvě na území České republiky, závazek dle § 2483 a násl. o. z. zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv s třetími osobami výhradně pro žalobkyni a zprostředkování smluv o finančních službách uzavíraných mezi partnery a třetími osobami a tomu odpovídající závazek žalobkyně zaplatit za tuto činnost odměnu, zejména provizi, není-li tato hrazena partnery přímo. (smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě na čl. 64 spisu)

8. Dopisem ze dne 28. 12. 2017 žalobkyně adresovala žalované odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě pro porušení povinností, které vyplývají ze smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 22. 6. 2017 pro neplnění minimálního produkčního limitu. (odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě + doručenka na čl. 73 spisu)

9. Dopisem ze dne 28. 3. 2018 byla žalované adresována Výzva k plnění. (výzva k zaplacení na čl. 74 spisu, dodejka na čl. 75 spisu)

10. Dopisem ze dne 2. 8. 2019 byla právním zástupcem žalobkyně žalované adresována Předžalobní upomínka – výzva k úhradě. (předžalobní upomínka na čl. 76 spisu, podací arch na čl. 77 spisu)

11. Dne 23. 11. 2016 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, . (pojistná smlouva Životní pojištění, Můj život, č. , hodnota, , zdravotní dotazník, informace o zprostředkovateli na čl. 167, 2. strana – 171 spisu, záznam z jednání, na čl. 166 – 167 spisu) Dopisem ze dne 27. 3. 2017 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného na čl. 172 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopis ze dne 12. 7. 2017 Zánik pojištění pro nezaplacení pojistného, smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 24. 6. 2017 z důvodu neplacení pojistného. (dopis o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného na čl. 165 spisu)

12. Dne 13. 12. 2016 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, . (pojistná smlouva Životní pojištění, Můj život, č. , hodnota, , na čl. 174 – 177 spisu) Klient , jméno FO, adresoval žalobkyni Žádost o ukončení pojištění – pojistná smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (žádost o ukončení pojištění, pojistná smlouva č. , tel. číslo, -, Anonymizováno, , na čl. 178 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopis ze dne 15. 6. 2017, Potvrzení o zániku pojištění výpovědí ke konci pojistného období ke dni 13. 6. 2017. (potvrzení o zániku pojištění na čl. 173 spisu)

13. Dne 19. 1. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, . (pojistná smlouva Životní pojištění, Můj život, č. , hodnota, , na čl. 179 – 182 spisu) Dopisem ze dne 26. 4. 2017 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného na čl. 185 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopis ze dne 11. 8. 2017 Zánik pojištění pro nezaplacení pojistného s tím, že ke dni 20. 7. 2017 zaniká pojištění Můj život z důvodu nezaplacení pojistného. (dopis zánik pojištění, Můj život, č. , tel. číslo, -, Anonymizováno, na čl. 183 spisu)

14. Dne 3. 2. 2017 byla uzavřena mezi žalobkyní a , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Pojistná smlouva – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů. (pojistná smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, na čl. 153 – 154 spisu, záznam z jednání, číslo pojistné smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, na čl. 155 spisu) Dne 22. 2. 2019 byla žalobkyni , jméno FO, adresována Žádost o zánik pojištění k pojistné smlouvě č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 23. 2. 2018 z důvodu přepracování smlouvy. (žádost o zánik pojištění, pojistná smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, na čl. 156 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , Anonymizováno, , jméno FO, , jméno FO, dopisem ze dne 27. 3. 2018 Informaci o zániku pojistné smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 22. 2. 2018 z důvodu přepracování, zároveň s výzvou k úhradě dlužného pojistného. (informace o zániku pojistné smlouvy na čl. 152 spisu)

15. Dne 8. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, Pojistnou smlouvu, Pojištění majetku a odpovědnosti občanů, č. smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . (pojistná smlouva, pojištění majetku a odpovědnosti, č. smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 158 spisu, záznam z jednání, číslo pojistné smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 159 spisu) Dopisem ze dne 9. 4. 2018 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného, 9. 4. 2018, na čl. 160 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopisem ze dne 10. 6. 2018 Informaci o zániku pojistné smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 30. 5. 2018 z důvodu neplacení pojistného. (informace o zániku pojistné smlouvy, 10. 6. 2018, na čl. 157 spisu)

16. Dne 17. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, Pojistnou smlouvu, Pojištění majetku a odpovědnosti občanů, č. smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . (pojistná smlouva, pojištění majetku a odpovědnosti, č. smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 162 spisu, záznam z jednání, číslo pojistné smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 163 spisu) Dopisem ze dne 9. 4. 2018 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného na čl. 164 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopisem ze dne 18. 6. 2018 Informaci o zániku pojistné smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 7. 6. 2018 z důvodu neplacení pojistného. (informace o zániku pojistné smlouvy, 18. 6. 2018, na čl. 161 spisu)

17. Dne 20. 6. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, . (pojistná smlouva Životní pojištění, Můj život, č. , hodnota, , na čl. 186 – 189 spisu) Dopisem ze dne 27. 9. 2017 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného na čl. 190 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopis ze dne 9. 1. 2018 Zánik pojištění pro nezaplacení pojistného, smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, ke dni 21. 12. 2017 z důvodu neplacení pojistného. (dopis o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného na čl. 184 spisu)

18. Dne 20. 7. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, . (pojistná smlouva Životní pojištění, Můj život, č. , hodnota, , na čl. 191 – 194 spisu) Dopisem ze dne 27. 10. 2017 byla , jméno FO, adresována Upomínka dlužného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . (upomínka dlužného pojistného na čl. 197 spisu) Žalobkyně adresovala klientovi , jméno FO, dopis ze dne 8. 2. 2018 Zánik pojištění pro nezaplacení pojistného, smlouva č. , hodnota, ke dni 21. 1. 2018 z důvodu neplacení pojistného. (dopis o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného na čl. 195 spisu)

19. Pracovní směrnice – Odměňování obchodní služby retailové distribuce ČR Distribuce účinné od 5. 7. 2017 do 12. 10. 2017 zakotvuje Způsob zániku práva na Odměnu u PS vedených v systému KDP, kdy pro smlouvy sjednané od 1. 12. 2016 o životním pojištění (Můj Život, Můj Život PROFI, Manažer) platí, že storno provize je určeno dle poměru zaplacených měsíců, které jsou v tabulce od 0 do 21 v poměru 60/60, 59/60, 58/60, 57/60, 56/60, 55/60, 54/60, 53/60, 52/60, 51/60, 50/60, 49/60, 48/60, 47/60, 46/60, 45/60, 44/60, 43/60, 42/60, 41/60, 40/60, 39/60, 38/60, 37/60, 36/60, 35/60, 34/60, 33/60, 32/60, 31/60, 30/60, 29/60, 28/60, 27/60, 26/60, 25/60, 24/60, 23/60, 22/60, 21/60, 20/60, 19/60, 18/60, 18/60, 17/60, 16/60, 15/60, 14/60, 13/60, 12/60, 11/60, 10/60, 9/60, 8/60, 7/60, 6/60, 5/60, 4/60, 3/60, 2/60, 1/60, 0/60; výše storna provize v % je 100, 98,3, 96,7, 95,0, 93,3 91,7, 90,0, 88,3, 86,7, 85,0, 83,3, 81,7, 80,0, 78,3, 76,7, 75,0, 73,3, 71,7, 70,0, 68,3, 66,7, 65,0, 63,3 61/7, 60,0, 58,3, 56,7, 55,0, 53,3, 51,7, 50,0, 48,3, 46,7, 45,0, 43,3, 41,7, 40,0, 38,3, 36,7, 35,0, 33,3, 31,7, 30,0, 28,3, 26,7, 25,0, 23,3 21,7, 20,0, 18,3, 16,7, 15,0, 13,3, 11,7, 10,0, 8,3, 6,7, 5,0, 3,3, 1,7, 0,0; koeficient nároku 0,000, 0,017,0,033, 0,050, 0,067, 0,083, 0,100, 0,117, 0,133, 0,150, 0,167, 0,183, 0,200, 0,217, 0,233, 0,250, 0,267, 0,283, 0,300, 0,317, 0,333, 0,350, 0,367, 0,383, 0,400, 0,417, 0,433, 0,450, 0,467, 0,483, 0,500, 0,517, 0,533, 0,550, 0,567, 0,583, 0,600, 0,617, 0,633, 0,650, 0,667, 0,683, 0,700, 0,717, 0,733, 0,750, 0,767, 0,783, 0,800, 0,817, 0,833, 0,850, 0,867, 0,883, 0,900, 0,917, 0,933, 0,950, 0,967, 0,983, 1,000; délka storno algoritmu je vždy 60. U pojistných smluv sjednaných do 30. 11. 2016, jejich následné změny, bylo zakotveno, že v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %. (pracovní směrnice na čl. 90 – 138 spisu)

20. Pracovní směrnice – Odměňování distribučního kanálu VPA retail (dříve PS 3114) účinná od 20. 10. 2016 do 28. 11. 2016 zakotvuje v článku 7 Způsob zániku práva na Odměnu, kdy v článku 7.1.2, kdy odlišuje smlouvy vedené v režimu KDP, kdy se jedná o ŽP, ÚP, rizikové pojištění, smlouvy, uzavírané s předpokladem trvání alespoň tří let, s tím, že zde je standardní algoritmus krácení odměn, v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %, ve čtvrtém roce a dalším ode dne počátku pojištění právo na získatelskou provizi nezaniká, nekrátí se, odměna náleží v plné výši, tzn. zachován ve v rozsahu 100 %. Je zakotven lineární algoritmus krácení odměna na měsíční bázi 1/36 dle produkce za předchozí kalendářní pololetí. Dále jsou upraveny smlouvy vedené v systému TIA, NŽP, předpoklad trvání alespoň tři roky, kdy v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %, ve čtvrtém roce a dalším ode dne počátku pojištění právo na získatelskou provizi nezaniká, nekrátí se, odměna náleží v plné výši, tzn. zachován ve v rozsahu 100 %. (pracovní směrnice, odměňování distribučního kanálu VPA retail (dříve PS 3114) na čl. 198 – 247 spisu)

21. Žalobkyně poukázala žalované celkem částku ve výši 137 740 Kč. Vratka zaručených odměn vyplacených ve výši 15 900 Kč po přepočtu činí 5 250 Kč a ve výši 18 000 Kč činí 18 000 Kč, tedy vratka zaručených odměn činí celkem 5 250 Kč + 18 000 Kč = 23 250 Kč. Vratka provizí byla vyčíslena ze smluv uzavřených s , jméno FO, ve výši 7 230 Kč + 133,10 Kč, , jméno FO, ve výši 14 351 Kč, , jméno FO, ve výši 9 777 Kč + 141,30 Kč, , jméno FO, ve výši 49,50 Kč, , jméno FO, ve výši 303,90 Kč, , jméno FO, ve výši 1 478,60 Kč, , jméno FO, ve výši 91,60 Kč. Dle vyčíslení nároků evidovaných žalobkyní vůči žalované celková částka záporných položek, tedy položek určených k vymáhání činí 57 897,40 Kč, a to včetně položky ve výši 1 090,10 Kč ze smlouvy uzavřené s , jméno FO, , která však není předmětem sporu. Tedy po odečtu této položky celková částka záporných hodnot činí 56 807,30 Kč. Celková částka kladných položek činí 4 496,70 Kč. Odečet kladných položek ve výši 4 496,70 Kč od celkové záporné položky ve výši 57 897,40 Kč činí 53 400,70 Kč, po zaokrouhlení 53 401 Kč, což je částka, jejíhož plnění se žalobkyně domáhá. Žalobkyně se tak domáhá plnění v nižší výši, nežli je součet záporných hodnot, které po odečtení smlouvy, která není předmětem sporu, činí 56 807 Kč. (seznam provizí na čl. 78, 79 spisu, vyčíslené výplaty na čl. 248, 265, 269, 271 spisu, tabulky sazeb provizí na čl. 249 spisu, tabulka – přehled zaručených odměn na čl. 266 – 268, 270 spisu)

22. Skutkový stav:

23. Žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o spolupráci č. , Anonymizováno, , žalovaná jako Tipař se zavázala dle Smlouvy o obchodním zastoupení, Příloha č. 1 smlouvy, stát se pojišťovacím zprostředkovatelem výhradně pro žalobkyni. Žalovaná se zavázala získávat kontakty na zájemce o pojištění, předávat je žalobkyni, či podřízeným zprostředkovatelům. Dále byly zakotveny povinnosti žalované (výkon práce v souladu se smlouvou, právními předpisy a kodexy, důstojnost, propagace činnosti žalobkyně, náhrada škody, osobní výkon činnosti). Žalobkyně se zavázala plnit odměnu dle interního předpisu. Dle Dodatku ke smlouvě o spolupráci – režim zaručených odměn č. , Anonymizováno, , žalovaná byla zařazena do režimu Zaručených odměn, odměna „CÍL PRODEJNÍ – produkce“, „Finanční podpora“ v Příloze 1 dodatku.

24. Žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. , Anonymizováno, , dohodu o spolupráci v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, oblasti zprostředkování finančních produktů partnerů za podmínek uvedených ve smlouvě na území České republiky, kdy byl sjednán závazek dle § 2483 a násl. o. z., zprostředkovat uzavírání pojistných smluv s třetími osobami výhradně pro žalobkyni, smluv o finančních službách uzavíraných mezi partnery a třetími osobami, závazek žalobkyně zaplatit za tuto činnost odměnu, zejména provizi. Pro porušení povinností z uvedené smlouvy, neplnění minimálního produkčního limitu, adresovala žalobkyně žalované dopisem z 28. 12. 2017 odstoupení od smlouvy.

25. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění dopisem z 28. 3. 2018 a předžalobí výzvou z 2. 8. 2019.

26. Dne 23. 11. 2016 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, , kdy dopisem z 27. 3. 2017 byla jmenovanému adresována upomínka dlužného pojistného a dále dopisem z 12. 7. 2017 sdělení o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného. Dne 13. 12. 2016 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. , hodnota, , kdy jmenovaný adresoval žalobkyni žádost o ukončení pojištění, žalobkyně dopisem z 15. 6. 2017 jmenovanému adresovala potvrzení o zániku pojištění výpovědí ke konci pojistného období k 13. 6. 2017. Dne 19. 1. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, , kdy dopisem z 26. 4. 2017 byla jmenovanému adresována upomínka k úhradě dlužného pojistného a dopisem z 11. 8. 2017 oznámení o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného k 20. 7. 2017 z důvodu nezaplacení pojistného. Dne 3. 2. 2017 byla uzavřena mezi žalobkyní a , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Pojistná smlouva – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů, kdy dne 22. 2. 2019 byla žalobkyni jmenovanou adresována Žádost o zánik pojištění k 23. 2. 2018 pro přepracování smlouvy. Žalobkyně adresovala jmenované dopisem z 27. 3. 2018 sdělení o zániku pojistné smlouvy zároveň s výzvou k úhradě dlužného pojistného. Dne 8. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, Pojistnou smlouvu, Pojištění majetku a odpovědnosti občanů, č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kdy dopisem z 9. 4. 2018 byla jmenovanému adresována upomínka k úhradě dlužného pojistného a nadále dopisem z 10. 6. 2018 sdělení o zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. Dne 17. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, Pojistnou smlouvu, Pojištění majetku a odpovědnosti občanů, č. smlouvy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kdy dopisem z 9. 4. 2018 byla jmenované adresována upomínka k plnění dlužného pojistného a dále dopisem z 18. 6. 2018 sdělení o zániku pojistné smlouvy k 7. 6. 2018 pro neplacení pojistného. Dne 20. 6. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, , kdy dopisem z 27. 9. 2017 byla jmenovanému adresována upomínka k úhradě dlužného pojistného a dále dopisem z 9. 1. 2018 sdělení o zániku pojištění pro nezaplacení pojistného pro neplacení pojistného. Dne 20. 7. 2017 uzavřela žalobkyně s klientem , jméno FO, pojistnou smlouvu životního pojištění, „Životní pojištění Můj život“, č. smlouvy , Anonymizováno, , kdy dopisem z 27. 10. 2017 byla jmenovanému adresována upomínka dlužného pojistného a dopisem z 8. 2. 2018 pro neplacení pojistného.

27. Pracovní směrnice – Odměňování obchodní služby retailové distribuce ČR Distribuce účinné od 5. 7. 2017 do 12. 10. 2017 zakotvuje Způsob zániku práva na Odměnu u PS vedených v systému KDP, kdy pro smlouvy sjednané od 1. 12. 2016 o životním pojištění (Můj Život, Můj Život PROFI, Manažer) platí, že storno provize je určeno dle poměru zaplacených měsíců, dle algoritmu zachyceného v tabulce. U pojistných smluv sjednaných do 30. 11. 2016, jejich následné změny, v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %. Pracovní směrnice – Odměňování distribučního kanálu VPA retail (dříve PS 3114) účinná od 20. 10. 2016 do 28. 11. 2016 zakotvuje v článku 7 Způsob zániku práva na Odměnu, kdy v článku 7.1.2, kdy odlišuje smlouvy vedené v režimu KDP, tedy ŽP, ÚP, rizikové pojištění, smlouvy, uzavírané s předpokladem trvání alespoň tří let, kdy v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %, ve čtvrtém roce a dalším ode dne počátku pojištění právo na získatelskou provizi nezaniká, nekrátí se, odměna náleží v plné výši, tzn. zachován ve v rozsahu 100 %. Je zakotven lineární algoritmus krácení odměna na měsíční bázi 1/36 dle produkce za předchozí kalendářní pololetí. Dále jsou upraveny smlouvy vedené v systému TIA, NŽP, předpoklad trvání alespoň tři roky, kdy v prvém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu v plné výši, tudíž tato nenáleží; v druhém roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 20 %; v třetím roce ode dne počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 %, tj. nárok na odměnu zůstává zachován 40 %, ve čtvrtém roce a dalším ode dne počátku pojištění právo na získatelskou provizi nezaniká, nekrátí se, odměna náleží v plné výši, tzn. zachován ve v rozsahu 100 %.

28. Žalobkyně poukázala žalované celkem částku ve výši 137 740 Kč. Vratka zaručených odměn vyplacených ve výši 15 900 Kč po přepočtu činí 5 250 Kč a ve výši 18 000 Kč činí 18 000 Kč. Vratka provizí byla vyčíslena ze smluv uzavřených s , jméno FO, 7 230 Kč + 133,10 Kč, , jméno FO, 14 351 Kč, , jméno FO, 9 777 Kč + 141,30 Kč, , jméno FO, 49,50 Kč, , jméno FO, 303,90 Kč, , jméno FO, 1 478,60 Kč, , jméno FO, 91,60 Kč. Dle vyčíslení nároků evidovaných žalobkyní vůči žalované celková částka záporných položek, což jsou položky k vymáhání, činí 57 897,40 Kč včetně položky 1 090,10 Kč ze smlouvy uzavřené s , jméno FO, , není předmětem sporu. Po odečtu této položky celková částka záporných hodnot činí 56 807,30 Kč. Celková částka kladných položek činí 4 496,70 Kč. Odečet kladných položek 4 496,70 Kč od celkové záporné položky 57 897,40 Kč činí 53 400,70 Kč (53 401 Kč). Žalobkyně se tak domáhá plnění v nižší výši, nežli je součet záporných hodnot, které činí 56 807 Kč.

29. Dle § 2483 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, o. z., smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

30. Dle § 2507 o. z., je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.

31. V daném případě bylo vzato za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřely písemnou formou smlouvu, jejímž obsahem je závazek žalované, jakožto nezávislého podnikatele vyvíjet pro žalobkyni činnost, která bude směřovat k uzavření pojistných smluv jménem žalobkyně, na její účet, přičemž žalobkyně se zavázala za tuto činnost hradit žalované provizi. Pokud bylo uvedeno, že smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, k tomuto je třeba odkázat na označení smluvních stran, kde žalovaná je označena jako smluvní strana určená identifikačním číslem , hodnota, . Pokud bylo uvedeno, že závazek směřoval k dlouhodobé činnosti žalované, tak vůlí žalobkyně nepochybně bylo získat co největší klientské portfolio, k čemuž je také třeba odkázat na to, že strany sporu sjednaly i povinnost žalované k péči o pojistný kmen, z čehož je nepochybně zřejmá vůle k dlouhodobé činnosti žalované. To, že činnost měla být prováděna na účet žalobkyně je zřejmé ze smlouvy o obchodním zastoupení. Soudem je tedy věc hodnocena dle ustanovení § 2483 o. z., když se jedná o činnost žalované, kterou jakožto zástupce prováděla pro žalobkyni, jíž je finanční instituce.

32. Ve vztahu k obraně žalované je třeba jako podstatné hodnotit, zdali platí, že nelze krátit provizi vyplacenou zástupci v celém rozsahu, pokud ano, tak za jakých podmínek. Ustanovení § 2507 o. z. stanoví, že právo na provizi nevzniklo, je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn.

33. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 32 Cdo 1049/2018-215, které uvádí: „Podle § 662 obch. zák. právo na provizi zanikne, je-li zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna, a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, nestanoví-li smlouva něco jiného (odstavec 1). Provize, která již byla uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce (odstavec 2). Od ustanovení odstavce 1 se lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce (odstavec 3). Ustanovením § 662 obch. zák. byl do českého právního řádu transponován čl. 11 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. 12. 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (dále jen „Směrnice“), který do té doby neměl korespondující text v naší kodifikaci [srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů]. Podle čl. 11 Směrnice nárok na provizi může zaniknout pouze, pokud je zjištěno, že smlouva mezi třetí osobou a zmocnitelem nebude splněna, a pokud ke splnění nedošlo z důvodů na straně zmocnitele (odstavec 1). Provize, kterou obchodní zástupce již získal, bude vrácena, pokud odpovídající nárok zanikl (odstavec 2). Od odstavce 1 se nelze odchýlit v neprospěch obchodního zástupce (odstavec 3). V dovolatelkou citovaném rozsudku C 48-16 provedl SDEU výklad článku 11 Směrnice, podle nějž se zánik nároku na provizi nevztahuje jen na případy úplného nesplnění smlouvy uzavřené mezi zmocnitelem a třetí osobou, ale i na případy částečného nesplnění této smlouvy, jako je nedodržení objemu obchodů nebo doby trvání stanovených v uvedené smlouvě. Vycházel z toho, že z článku 7 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 1 Směrnice – jejichž transpozice do českého právního řádu byla provedena v § 659a odst. 1 a v § 660 odst. 1 obch. zák. – vyplývá, že v případě dlouhodobých smluv s postupným plněním je provize splatná postupně v průběhu tohoto plnění úměrně k uskutečnění těchto obchodů a že normotvůrce zamýšlel podmínit splatnost provize (podle § 660 odst. 1 obch. zák. vznik práva na provizi) spíše splněním smlouvy než jejím uzavřením. Dále dovodil, že by bylo v rozporu s účelem Směrnice, pokud by byla obchodnímu zástupci při zprostředkování dlouhodobých smluv (i smluv pojistných), zaručena celá provize od počátku plnění smlouvy, aniž by byla vzata v potaz možnost částečného nesplnění smlouvy. Dospěl k závěru, že ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení, podle něhož je zástupce povinen vrátit při částečném nesplnění smlouvy uzavřené mezi zmocnitelem a třetí osobou poměrnou část své provize, nepředstavuje „odchylku v neprospěch obchodního zástupce“ ve smyslu čl. 11 odst. 3 Směrnice, pokud je část provize, kterou je povinen vrátit, přiměřená rozsahu nesplnění uvedené smlouvy, a pod podmínkou, že k tomuto nesplnění nedošlo z důvodů na straně zmocnitele. Nejvyšší soud má za to, že výše citované závěry SDEU jsou zcela aplikovatelné i při výkladu § 662 obch. zák. Předpokládá-li smlouva, kterou obchodní zástupce při své činnosti podle smlouvy o obchodním zastoupení zprostředkuje, opakované plnění smluvních povinností po určitou dobu trvání smlouvy, lze ji ve smyslu § 662 odst. 1 obch. zák. považovat za splněnou tehdy, jsou-li uskutečněna všechna sjednaná plnění a dodržena doba jejího trvání, neboť pouze v takové situaci je zcela naplněn obsah smlouvy v rozsahu předpokládaném v době jejího uzavření (obchod je zcela uskutečněn). Ustanovení § 662 odst. 1 obch. zák. nevylučuje možnost částečného zániku práva na provizi, neboť obecně nelze vyloučit ani možnost částečného splnění smlouvy. Ostatně § 660 odst. 5 obch. zák. předpokládá, že základem pro určení provize může být i rozsah splněného závazku třetí osoby a tedy počítá s možností pouze částečného splnění smlouvy. Nedojde-li tedy k úplnému splnění zprostředkované smlouvy a není-li její nesplnění důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, může podle § 662 odst. 1 obch. zák. právo na provizi (částečně) zaniknout, avšak pouze v rozsahu přiměřeném (úměrném) nesplnění smlouvy. Není přitom rozhodné, jestli obchodní zástupce již v době uzavření zprostředkované smlouvy věděl o tom, zda bude či nebude v budoucnu zcela splněna, neboť k zániku práva na provizi podle § 662 odst. 1 obch. zák. dochází v okamžiku, kdy je zřejmé, že smlouva (zcela) splněna nebude. Takový okamžik přitom může nastat kdykoliv v průběhu trvání zprostředkované smlouvy. Pokud by měl být § 662 odst. 1 obch. zák. vykládán tak (jak to činí odvolací soud), že k zániku nároku na provizi může dojít pouze tehdy, pokud je již při uzavření zprostředkované smlouvy (obchodu) zřejmé, že nebude splněna, zcela nelogicky by zánik práva na provizi musel vždy nastat dříve, než by podle zákona právo na provizi vůbec vzniklo (srov. § 660 odst. 2 obch. zák., který váže vznik práva na provizi nejdříve k okamžiku uzavření obchodu). Účelem § 662 odst. 3 obch. zák. o zákazu smluvního ujednání, které by se v neprospěch obchodního zástupce odchylovalo od § 662 odst. 1 obch. zák., není zaručit obchodnímu zástupci, aby vždy již v okamžiku uzavření obchodu získal jistotu, že obdrží celou provizi bez možnosti jakékoliv následné korekce její výše a nutnosti jejího (částečného) vrácení v případě (částečného) nesplnění zprostředkované smlouvy. Smyslem tohoto ustanovení je ochrana obchodního zástupce před sjednáním takových podmínek zániku práva na provizi, které by v jeho neprospěch nerespektovaly přiměřenost mezi rozsahem nesplnění zprostředkované smlouvy a rozsahem, v jakém právo na provizi zaniká, nebo které by stanovily jeho povinnost vrátit provizi i v případě, že nesplnění zprostředkované smlouvy bylo důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, příp. ochrana před sjednáním jiných podmínek zániku práva na provizi neslučitelných s § 662 odst. 1 obch. zák. Skutečnost, zda obchodní zástupce může či nemůže ovlivnit plnění třetí osoby, není podle § 662 odst. 1 obch. zák. kritériem rozhodným pro možnost zániku práva na provizi, podstatnou je zjištění samotné objektivní skutečnosti, že zprostředkovaná smlouva (zcela) splněna nebude. Ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení, kterým si strany sjednají možnost vrácení přiměřené (úměrné) části provize pro případ, že zprostředkovaná smlouva nebude třetí osobou plněna po určitou stanovenou dobu jejího trvání, je tedy v souladu s § 662 odst. 1 obch. zák., pokud nepůjde o situaci neplnění smlouvy v důsledku okolností přičitatelných zastoupenému. Nesprávný je proto právní závěr odvolacího soudu, že právo na část již vyplacené provize nemůže být závislé na okolnostech, které vzniknou až v budoucnu, tedy že ze strany třetích osob nebudou po uzavření zprostředkovaných smluv plněny smluvní povinnosti, a že z tohoto důvodu se ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení o povinnosti vrátit poměrnou část provize v případě, že zprostředkovaná smlouva nebude po konkrétně stanovenou minimální dobu řádně plněna, odchyluje od § 662 odst. 1 obch. zák.“34. Dle shora uvedeného tak lze sjednat povinnost k vratce provizí vyplacených obchodnímu zástupci. Pokud se jedná o smlouvy dlouhodobé, lze uzavřít, že k jejich neplnění může dojít i v budoucí době, typicky v případě pojistných smluv, jako v daném případě, tím, že pojistník přestane plnit pojistné, kdy teprve v tomto okamžiku je zřejmé, že na obchod nebude splněn, neboť neplní-li pojistník pojistné, nebude plnit ani pojistitel. V souzené věci je předmětem sporu pouze provize za pojistné smlouvy, tudíž hodnotit shora uvedené ve vztahu k jiným typům smluv je nadbytečným. Tedy dle citovaného rozhodnutí, které bylo vydáno i ve světle čl. 11 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. 12. 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců, respektive rozhodnutí, které se zaobíralo totožným nárokem hodnoceným v jejím režimu, lze se domáhat plnění vratky provizí. Toto rozhodnutí však hodnotilo ustanovení § 662 zákona č. 513/1191 Sb. v příslušném znění, obch. zák., které bylo konstruováno jiným způsobem. Ustanovení § 662 obch. zák. uvádělo, že právo na provizi zanikne, je-li zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna, a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, nestanoví-li smlouva něco jiného. Provize, která byla již uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce. Od ustanovení odstavce 1 se lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce. Konstrukce ustanovení § 2507 o. z. je však odlišná, když toto zákonné ustanovení uvádí, že, je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného. Tzn., dle obchodního zákoníku právo na provizi vzniklo, tudíž byla obchodnímu zástupci vyplacena, a poté zaniklo, tudíž byla vracena ta část provize, na níž právo zaniklo. Podle občanského zákoníku však toto právo ani nevznikne, což znamená, že by ji teoreticky obchodní zástupce ani neměl obdržet, což se ovšem nejeví logickým, když v počátku obchodu se situace jeví tak, že tento bude uskutečněn, tudíž není důvod provizi neplnit, když právo na její plnění obsahuje ustanovení § 2501 o. z. Podobným rozporem se zaobírá i Nejvyšší soud ČR ve shora citovaném zákonném ustanovení, když uvádí, že se nejeví logickým vykládat ustanovení § 662 obch. zák. tak, že nelogicky by zánik práva na provizi musel vždy nastat dříve, než by podle zákona právo na provizi vůbec vznikl. Totéž lze konstatovat k ustanovení § 2507 o. z. Otázkou tedy je, zdali ustanovení § 2507 o. z., které je však konstruováno odlišně od § 662 obch. zák., které řešilo vratku provize již vzniklé, lze aplikovat pouze na případy, kdy již od počátku bylo zřejmé, že obchod nebude uskutečněn, což by znamenalo, že v případě neuskutečněného obchodu pro následné skutečnosti nelze vratku požadovat. K tomuto soud cituje Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, C. H. BECK, str. 2668, který uvádí: „Ustanovení § 2507 doplňuje podmínky vzniku práva na provizi vyjádřené zejména v § 2501 a § 2504. Konstatuje, že právo na provizi nevzniklo, je-li zřejmé, že příslušný obchod nebude splněn. …Oproti předchozí úpravě v § 662 ObchZ a čl. 11 směrnice 86/653 nepracuje dané ustanovení s mechanismem zániku práva na provizi, ale uvádí, že právo na provizi nevzniklo. V takovém případě obchodnímu zástupci provize nenáleží. To, že obchod nebude splněn, může být zřejmé buď v situaci, kdy došlo k zániku příslušného závazku, anebo v situaci, kdy k němu ještě nedošlo, ale je zřejmé, že třetí strana nebude plnit, a půjde tak o situaci z praktického hlediska srovnatelnou se zánikem závazku (např. insolvence třetí osoby). Judikaturou je potvrzeno, že ustanovení o zániku (resp. nevzniku) práva na provizi se aplikuje i na případy částečného nesplnění obchodu, což je zejména relevantní u dlouhodobějších smluv s opakovaným plněním (v praxi např. obchodním zástupcem zprostředkovávané životní pojistky; srov. SDEU C-48/16, ERGO Poisťovňa a.s. proti Alžír 32 Cdo 1049/2018). To však neplatí v situacích, kdy nesplnění obchodu je dáno důvody na straně zastoupeného, např. zastoupený je v prodlení, zastoupený plní vadně, zastoupení se rozhodl nevyžadovat na třetí osobě plnění (např. tzv. no quibble záruka), došlo k odstoupení od smlouvy z důvodu porušení povinností zastoupeného (srov. Singleton 2015 s. 88). Jsou-li důvody externího rázu, které nejsou přičitatelné třetí osobě ani zastoupenému (např. tzv. důvody vyšší moci dopadající na obě strany), právo na provizi by nevznikalo. V unijní judikatuře je přitom vysvětleno, že „důvody na straně zmocnitele", což je ekvivalent zákonného výrazu „důvody na straně zastoupeného“ nelze vykládat příliš úzce a že se tento výraz „netýká pouze právních důvodů, které přímo vedly k ukončení smlouvy uzavřené mezi zmocnitelem a třetí osobou, ale zahrnuje veškeré právní a skutkové okolnosti přičitatelné zmocniteli, které jsou příčinou nesplnění této smlouvy" (SDEU C-48/16, ERGO Poisťovňa a. s. proti Alžbětě Barlíkové 56-61 a výrok 3 výrokové části; srov. také stanovisko generálního advokáta Szpunara v dané věci, zejm. body 53-61).

3. Dané ustanovení dle našeho názoru připouští ujednání, že obchodní zástupce nese riziko neuhrazení závazku ze strany třetí osoby (srov. 2504 4). Jak shora uvedeno, ustanovení konstatuje, že při zřejmém zmaření obchodu právo na provizi nevzniká. Je tak otázkou, jaký charakter dané ustanovení má. Za předchozí úpravy (§ 662 ObchZ) a dle čl. 11 odst. 1 směrnice 86/653 bylo zřejmé, že šlo o rozvazovací podmínku (právo na provizi zanikalo). Z nynějšího znění se v některé literatuře dovozuje, že by mohlo jít o odkládací podmínku, a poukazuje se na praktické problémy s tím spojené (, jméno FO, 2507 5, 6). Jsme toho názoru, že předmětná textová změna oproti předchozí úpravě by neměla přivodit změnu, co se týče praktických důsledků daného ujednání. Ostatně v naprosté většině případů je splnění obchodu podmínkou pro vznik práva na provizi. Bude-li již od počátku zřejmé, že obchod nebude splněn, je logické, že právo na provizi nevznikne. Pokud to zpočátku zřejmé nebude, ale ukáže se to později (byť z povahy věci nezbytně před splněním obchodu), právo na provizi taktéž nevznikne. Pokud byla již provize vyplacena, poněvadž právo na ni nebylo vázáno na splnění obchodu, pak by měl obchodní zástupce vyplacenou provizi vrátit (není-li ujednáno jinak), jelikož se dodatečně ukázalo, že k jejímu vyplacení nebyl právní důvod. Postupovalo by se pak podle obecných ustanovení o BO.“35. Žalobkyně prokázala, že byly uzavřeny smlouvy, které byly ukončeny, kdy takto vznikla situace zakotvená v pracovní směrnici upravující odměňování. K tomuto je dále nutné konstatovat, že je třeba hodnotit dva druhy žalobkyní poskytnutých plnění, jejichž vrácení se domáhá, podpora a vratky provizí. Co se týká nároku na vratky provizí, tak zde je třeba rozlišovat tři situace, a to vratky provizí ze smluv o životním pojištění, které podléhaly právní úpravě zákona č. 295/2016 Sb. a které tomuto nepodléhaly a nadále vratky z ostatních smluv o pojištění. Důvodová zpráva k označenému zákonu uvádí: „..do zákona začleňuje právní úprava obsažená v zákoně č. 295/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů, která má napomoci s řešením dlouhodobého systémového problému v sektoru životního pojištění, který je způsoben především současnou, trhem vygenerovanou výší odměn za životního pojištění a dále pak existencí předplacených poplatků a nákladů (tzv. počáteční náklady pojištění). ..Právní úprava je založena na regulaci finančních vztahů vyplývajících z předčasného ukončení (storna) životního pojištění. Zakotvuje jednak mechanismus vrácení odměny vyplacené pojišťovacímu zprostředkovateli pojišťovnou za sjednání životního pojištění a jednak povinné rozložení pořizovacích nákladů vstupujících do výpočtu odkupného. …cíl na straně jedné zainteresovat pojišťovací zprostředkovatele na dlouhodobém trvání zprostředkovaného pojištění a na straně druhé zajistit, že při předčasném ukončení pojištění bude pojistníkovi větší část zaplaceného pojistného vrácena zpět v podobě odkupného, jestliže u konkrétního pojištění vzniká právo na jeho výplatu. ..zavádí mechanismus poměrného krácení práva na odměnu, jestliže k zániku pojištění dojde v prvních 5 letech jeho trvání jinak než v důsledku pojistné události. Obdobná úprava je obsažena např. v rakouském právu (srov. § 176 odst. 6 rakouského zákona o pojistné smlouvě). Poměrné krácení odměny se provádí s přesností na měsíce tak, že za každý měsíc trvání pojištění náleží pojišťovacímu zprostředkovateli nejvýše jedna šedesátina sjednané odměny (případně odpovídající podíl, byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let).“. Uvedené v zásadě odpovídá na otázku, zdali lze vyplacené provize krátit či nikoliv a taktéž na otázku v jakém rozsahu, zdali je namístě toto hodnotit jako rozporné s dobrým mravem. Je zřejmé, že úmyslem zákonodárce nebylo založit situace, kdy vratka provizí nebude mocí být uplatněna. Zákonodárce korigoval nadto pouze vratky u životního pojištění, což opět směřuje k úvaze, že nebylo úmyslem zákonodárce regulovat vratky u ostatních typů pojištění, neboť pokud by tomu tak bylo, nepochybně by tento záměr taktéž do zákona pojal. Pro úplnost je třeba také konstatovat, že na souzenou věc je vztažena úprava pouze v rozhodném období od uzavření smluv, jejichž vratek se žalobkyně domáhá. Právní úprava v následné době nemůže být v souzené věci zohledněna. Shodně lze hodnotit i druhý žalobou uplatněný nárok, a to nárok na úhradu zaručených odměn. Jejím účelem je zajistit materiálně zprostředkovatele v době, kdy začíná svoji činnost, neboť v této době nemá ještě dostatek finančních prostředků získaných svojí činností tak, aby mohl si zajistit nutné vybavení k výkonu své činnosti. Smluvní konstrukce je taková, že povinnost k jejímu vrácení nastává pouze tehdy, jestliže není vykonávána činnost dle smlouvy, neboť není-li dle smlouvy činnost zástupcem vykonávána, není splněn účel smlouvy a tudíž ani účel této platby, jímž jest ve své podstatě podpora zástupce a tedy prodejů. Z hlediska vyváženosti práv a povinností je hodnoceno, že povinnost k vratce zaručené odměny je dána, pokud není dle smlouvy řádně plněno, přičemž se nejedná o odměnu za vykonávanou činnost, ale o materiální podporu při výkonu činnosti zástupce. Je třeba hodnotit i ochranu práv žalobkyně, neboť při absenci takovéhoto ujednání, by uzavření smlouvy o obchodním zastoupení, mohlo být motivováno zájmem o získání tohoto majetkového prospěchu bez adekvátního plnění.

36. Žalobkyně prokázala, že byly uzavírány pojistné smlouvy, za jejich sjednání byla plněna provize, přičemž byly ukončeny předčasně, přičemž pro tento případ byla sjednána vratka vyplacené provize a vratka tzn. „zaručené odměny“, které žalobkyně vyčíslila. Soudem bylo z důkazů v řízení provedených vzato za prokázané, že nárok žalobkyně je důvodný i co do výše. Žalobkyně provedla výpočet jednotlivých vratek provizí a částek vymáhané zaručené odměny. K tomuto žalobkyně uvedla, že výstupy zanesené v tabulkách jsou výsledkem početních operací prováděných automatizovaným výpočetním systémem. Soudem jsou důkazy, jež jsou výstupem těchto systému hodnoceny jako důvěryhodné. Pokud by i měl být prováděn přezkum těchto výpočtů, musel by pro toto být nařízen znalecký posudek, což však za situace, kdy z provedených důkazů se nepodávají zásadní nesrovnalosti je hodnoceno jako nadbytečné. Co se týká součtu jednotlivých nároků, tak žalobkyně v řízení uplatnila pouze částku tvořící výstup celkových položek, tzn. odečet záporných položek a kladných položek, který tvoří částku 53 400,70 Kč, po zaokrouhlení 43 401 Kč, kdy celková takto vyčíslená částka je nižší nežli pouze součet částek ve sloupci záporné položky zakotvující výhradně platby uplatňované za žalovanou, tzn. zaručené odměny a částky provizí. To znamená, že součet pouze záporných položek, tedy těch, které jsou vyčísleny k vymáhání, je vyšší nežli celková částka, jíž se žalobkyně domáhá, kdy žalobkyně by při celkovém součtu záporných položek (i při nezohlednění položky ze smlouvy uzavřené s , jméno FO, , která nebyla uplatněna), měl nárok na plnění ve vyšší částce. Žalobkyně se však může domáhat plnění v částce nižší, tudíž nárok je třeba hodnotit jako důvodný.

37. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalovanou bylo zprostředkováno uzavření pojistných smluv, u nichž již v počátku nebylo plněno, když vztah z pojistné smlouvy je vztahem dlouhodobým, nárok na provizi v tomto případě nevzniká, tudíž žalovaná obdržela plnění, k jehož držbě pozbyla právní titul. Bylo uzavřeno, že mezi stranami smlouvy bylo možno sjednat, že je dána povinnost zástupce k úhradě vratky provize žalobkyni při zániku smluv, ujednání o vratce provize je možné, zákon jej připouští, jedná se o podmínku nikoliv rozvazovací, ale odkládací, kdy provize obdržené, které však mají být vráceny, jsou drženy bez právního důvodu a jedná se tak o bezdůvodné obohacení.

38. Žalovaná tudíž byla zavázána k plnění částky 53 401 Kč, částky 1 200 Kč a úroků z prodlení, které byly přiznány od 21. 4. 2018 v návaznosti na výzvu k plnění, a to dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., §§ 1, písm. a), 2, 3, kdy posledně uvedené ustanovení uvádí, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. V souzené věci bylo uzavřeno, že se jedná o závazek mezi osobami podnikajícími.

39. Shora bylo odkázáno na výzvu k plnění, jíž žalovaná strana hodnotila jako nezpůsobilou z hlediska popisu plnění. K tomuto je namístě odkázat rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 28 Cdo 1336/2016, které uvádí: „Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je určující stav v době vydání rozhodnutí soudu, a proto není absence výzvy podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten plnit ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř., není sebemenšího důvodu, aby byl věřitel za absenci předžalobní výzvy sankcionován.“. Z uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že podstatným je to, zdali dlužník je ochoten přivodit zánik dluhu, je připraven plnit. V souzené věci, kdy žalované byl ustanoven opatrovník, neboť její pobyt není znám, žalovaná není v žádném kontaktu s žalobkyní, byla zcela pasivní i v průběhu sporu, je nepochybné, že není ochotna a připravena přivodit zánik dluhu. Na straně žalobkyně je tak dán předpoklad pro přiznání nákladů řízení, ale lze i od výzvy k plnění, když tato obsahuje výši nároku a lhůtu k jejímu plnění odvozovat i běh prodlení.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšnou, přiznal právo na náklady spojené s vedením sporu. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, který do té doby, nežli bylo soudu doručeno sdělení o ukončení právního zastoupení, 25. 2. 2021, učinil úkony, jimiž je převzetí věci a podání žalobního návrhu. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, § 7, bodu 5 činí odměna právního zástupce 3 260 Kč za jeden úkon právní pomoci, celkem tak 2 x 3 260 Kč = 6 520 Kč. Dle § 13, odst. 4 citované vyhlášky činí hotové výdaje právního zástupce 2 x 300 Kč = 600 Kč. DPH dle § 137, odst. 1 o. s. ř. činí 1 495 Kč, celkem náklady právního zastoupení čin 8 615 Kč. Dále byly žalobkyni, jako nadále v řízení nezastoupenému účastníku byly přiznány náklady řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., §§ 1, odst. 1, 2, 3, písm. a), c), 2, odst. 3 ve výši 300 Kč za jeden úkon ve věci učiněný. Žalobkyně nadále ve věci učinila úkony, jimiž jsou podání na čl. 196 spisu, podání na čl. 253 spisu, účast při jednání soudu, tedy 3 x 300 Kč = 900 Kč. Nadále je nákladem řízení na straně žalobkyně uhrazený soudní poplatek ve výši 2 137 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 8 615 Kč + 900 Kč + 2 137 Kč = 11 652 Kč. Žalovaná je povinna plnit ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by zakládala úvahu o delší lhůtě k plnění či plnění ve splátkách. Za situace, kdy žalobkyně nadále není zastoupena v řízení advokátem, byla povinnost plnit náklady řízení uložena tak, že žalovaná je povinna plnit žalobkyni. Pro úplnost soud konstatuje, že náklady opatrovníka žalované, pokud tato nebyla ve věci úspěšnou, nejsou náklady řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.