3 C 77/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o výživné rozvedeného manžela

I. Žaloba o výživné pro rozvedeného manžela se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka].

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalované stanovení výživného pro rozvedeného manžela v částce [částka] měsíčně. Tvrdil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno dne [datum]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15.2.2012, č.j. 7 C 81/2011 s právní mocí ke dni [datum] bylo na návrh žalované společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění účastníku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 15 C 100/2015, dosud není rozhodnuto. Původ neschopnosti žalobce se důstojně uživit tkví dle jeho názoru v manželství s žalovanou a v souvislosti s ním, když žalovaná v součinnosti se starší dcerou [jméno] [příjmení] si jednostranně a svévolně přisvojila všechen relevantní majetek nejen ve SJM ale i v jeho výlučném vlastnictví. Žalobce je dlouhodobě nezaměstnaný, s ohledem na svůj věk nepředpokládá možnost nalézt přiměřené zaměstnání. S ohledem na neexistenci materiálních podmínek a úmyslných překážek ze strany žalované nemůže ani podnikat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost. Nuznou obživu si zajišťuje výkonem převážně činností a prací nevyžadujících úřední oprávnění, což mu poskytuje měsíční příjem max. 2 tisíce Kč. Jedná se zejména o sběr druhotných surovin, výpomoc za naturální odměnu, sezónní prodej ovoce načesaného ze stromů kolem silnic, sezónní prodej nasbíraných lesních plodů a květin, opatřování zeleniny z polí, občasná finanční výpomoc a dary od kamarádů, příbuzných, známých a hodných lidí, sezónní rybaření, příležitostný odvoz osob a zavazadel osobním autem, apod. Nebýt rozvodu manželství, tak by měl dostatek vlastních prostředků k živobytí z letitého úspěšného soukromého podnikání ve svém stavebním oboru. Následkem nemožnosti získat peníze výkonem samostatné výdělečné činnosti, nebyl schopen hradit členské příspěvky profesní [obec] komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, následkem čehož mu byla odňata autorizace, čímž jeho na trhu uplatnitelná profesní kvalifikace v podstatě zanikla. Jeho možnost uplatnění na trhu práce je mimo jeho věk ztížena ještě nepříznivým [anonymizována dvě slova]; žalobce aktuálně bydlí v podnájmu u přítele, kterému přispívá [částka] měsíčně na energie a služby. Ohledně movitých věcí uvedl, že vlastní osobní automobil Renault Laguna, rok výroby 1997. Úspory má ve výši několika málo tisíc korun v hotovosti. Bankovní účet nemá. Do dubna roku 2018 byl spoluvlastníkem podílu o velikosti 1/3 zahrady na parcele [číslo] v k.ú. [obec] na okr. [obec], který mu však byl prodán v exekuční dražbě iniciované žalovanou. Kromě toho má dluhy ve výši řádově statisících korun, které vznikly za trvání manželství a/nebo jejich původ v něm spočívá, a pro nevypořádané SJM trvají stále. Jako další původ jeho neschopnosti se důstojně živit spatřuje v tom, že pro upřednostnění zájmů dětí a rodiny během výkonu samostatné výdělečné činnosti v letech 1993 2011 využil práva nehradit plně příspěvky na důchodové pojištění a optimalizoval jednotlivé roční daňové základy, aby co nejvíce vydělaných příjmů připadlo na zvyšování životní úrovně dětí a na pohodlný život žalované. V současné době tak nemůže dosáhnout na řádný ani předčasný starobní důchod. Vedle toho mu od roku 2010 bylo stanoveno výživné ve výši [částka] na dceru [jméno] [příjmení] (posléze od roku 2015 sníženo na [částka] měsíčně). I z toho je dle jeho názoru nepochybné, že pokud by žalovaná manželství nerozvedla, tak by žalobce žádný nedosažitelný starobní důchod netrápil a k žádnému výživnému na dceru [jméno] by odsouzen nebyl. Jako další původ neschopnosti se důstojně spatřuje v okolnosti, že s žalovanou v době trvání manželství v letech 2004 až 2007 jako ochranu před věřiteli darovali dceři [jméno] [příjmení] na oko všechny nemovitosti v SJM i ve výlučném vlastnictví žalobce. Těmito majetkovými transfery úmyslně obešli celou řadu zákonů, včetně trestního zákona, a svěřili dceři [jméno] ohrožený majetek do úschovy před jejich věřiteli a od nich hrozícími exekucemi. Součástí těchto účelově předstíraných převodů nemovitostí bylo ujednání, že po dobu jejich časově omezené úschovy žalovanou bude žalobce na daných pozemcích dále vykonávat svou samostatnou výdělečnou podnikatelskou stavební činnost na základě zplnomocnění a souhlasů. Žalovaná s dcerou [jméno] však v r. 2010 tato ujednání hrubě porušila, dcera [jméno] všechna zplnomocnění a souhlasy s připravovanými stavbami zrušila. Nad to brzy po darování všech nemovitostí dceři [jméno] podala žalovaná dne [datum] zmíněnou žalobu o rozvod manželství. [příjmení] [jméno] žalobci darované nemovitosti dosud nevrátila, ač o to byla písemně vyzývána. Žalovaná tedy následkem nedodržení dohod nese hlavní vinu za nepříznivou sociální situaci žalobce. Pokud by žalobce měl možnost na pozemcích uschovaných u dcery [jméno] nadále podnikat, jak bylo dohodnuto při darování, případně pokud by žalovaná nebránila dceři ve vrácení těchto nemovitostí zpět žalobci, tak by se vcelku obstojně uživil. Žalovaná s dcerou [jméno] navíc dne [datum] bez vědomí žalobce vystěhovaly jeho osobní věci z rodinného domu v [obec] [část obce] na ulici a dům nechaly proti jeho vůli zbourat. Žalobce se domnívá, že kdyby měl řádné materiální zázemí vlastního rodinného domu s příslušenstvím, tak by se mohl jako OSVČ věnovat své původní profesi. Jako další původ ztížení schopnosti se důstojně uživit spatřuje v okolnosti, kdy žalovaná prostřednictvím dcery [jméno] inkasuje od roku 2010 příjmy z pronájmu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] s přísl. v k. ú. [obec] v [obec], aniž se s žalobcem o tyto prostředky dělí. Jako manželé tento byt účelově darovali v roce 2005 dceři. Pokud by nedošlo k rozvodu manželství, tak by tyto příjmy z nájemného bytu inkasoval žalobce a nemusel by žádat výživné. Další původ jeho neschopnosti spočívá dle názoru žalobce v tom, že žalovaná se prostřednictvím dcery [jméno] dne [datum] zmocnila peněz ve výši [částka] svěřené dceři na k tomu zřízeném bankovním účtu u Poštovní spořitelny, aby tak i tímto obejitím zákonů byly ochráněny před věřiteli a exekucemi. Nebýt rozvodu manželství žalovanou, mohl tyto uspořené peníze dále zhodnocovat, dosahovat dalších podnikatelských zisků a nebyl by nucen podávat žalobu o výživné rozvedeného manžela. Podáním ze dne [datum] doplnil ještě další příčinu neschopnosti se živit mající původ v manželství, protože jeho [anonymizována tři slova] nastalo již v roce 2004, tedy za trvání manželství a dávno před jeho rozvodem, přičemž žalovaná o tomto v době podání návrhu na rozvod prokazatelně věděla. Další příčinou je rovněž jeho chronické psychické onemocnění depresemi vzniklé již v roce 2009. Od té doby se léčí v [anonymizována dvě slova]. Postihují ho časté sebevražedné úmysly, trpí defétismem, frustracemi a neschopností se koncentrovat na výkon práce. Je nucen užívat antidepresiva [anonymizováno] a [anonymizováno]. Ohledně majetkových poměrů žalované uvedl, že pracuje jako zdravotní sestra s průměrným výdělkem kolem 35 tisíc Kč měsíčně. Na základě darovací smlouvy je od [datum] vlastníkem novostavby rodinného domu [adresa] na pozemku st. [číslo] se zahradou na pozemku parcela [číslo] v obci [obec], kde trvale bydlí. V rámci dědictví po svém otci (zemřelém [datum]) žalovaná nabyla ideální polovinu druhého rodinného domu [adresa] v [obec], jakož i movité majetkové hodnoty, včetně značných peněžních prostředků.

2. Žalovaná žalobu považuje za nedůvodnou a navrhla ji zamítnout. Žalobu vnímá jako šikanózní, žalobce manipuluje informacemi ve svůj prospěch a píše nepravdy. Žalobce je finančně zajištěn, má kde bydlet. V době účelové evidence na Úřadu práce disponoval hotovostí [částka] (sp. zn. 1 T 53/2013). Žalobce má dále příjem z uplatňování zadostiučinění z řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 22 C 340/2006 ve výši [částka], z řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 30 C 156/2007 ve výši [částka] a z řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 10 C 4/2012 ve výši [částka]. V současné době žádá další zadostiučinění na Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu vnitra. Množství podaných žalob na osobu žalované a její rodinné příslušníky je mimo normu. Žalobce má neovladatelnou potřebu podávat žaloby, odvolání, je na psaní závislý. Rovněž byl i čtyřikrát trestně odsouzen - u Obvodního soudu pro Prahu 10 (sp. zn. 1 T 53/2013, 3 T 94/2012 a 2 T 71/2012) a u Okresního soudu v Třebíči (sp. zn. 2 T 71/2012).

3. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22.11.2011, č.j. 6 C 320/2009-41 bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že problémy mezi účastníky nastaly od července 2008. Důvodem rozvratu byla odlišnost povah účastníků, odlišný náhled na výchovu dětí a zejména neschopnost vzájemné komunikace, která způsobila rozvrat manželství a vedla k tomu, že se účastníci citově odcizili natolik, že již není možno manželství obnovit zejména po emociální stránce. Soud nedospěl k závěru, že žalovaný, který s rozvodem manželství nesouhlasil, by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, neboť dominantní postoj žalobce v manželství, který dříve tak dobře fungoval se změnil v okamžiku, kdy si žalobkyně uvědomila své postavení v manželství – o tom svědčil zejména dopis ze dne 30.9 2009, v němž se žalobce formou příkazů snažil žalovanou vmanipulovat do submisivního postavení. Soud nedospěl k závěru, že se žalovaný na rozvratu manželství převážně nepodílel ani že by mu rozvodem byla způsobena zvláště závažná újma. Žalovaný netvrdil, že by rozvodem manželství byl nějak ovlivněn jeho zdravotní stav.

4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15.2.2012, č.j. 7 C 81/2011-34 bylo zjištěno, že společné jmění účastníků bylo zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti; tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11.9.2013, č.j. 12 C 131/2011-165 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20.3.2014, č.j. 20 Co 65/2014-227, bylo zjištěno, že návrh žalobce, kterým se domáhal přiznání výživného pro svoji osobu jako pro nerozvedeného manžela, byl zamítnut, přičemž uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku mj. vyplývá, že žalobce sice tvrdil zdravotní problémy, které však nebyly prokázány, resp. neprokázal, že by v důsledku těchto byla jeho schopnost pracovat omezena. Rovněž bylo konstatováno, že pokud by na tom byl z hlediska svých příjmů (tehdy prokázal částku [částka]), bylo by namístě v případě skutečného zájmu o to zajistit si legálním způsobem obživu, spokojit se i se zaměstnáním, které nemusí odpovídat dosaženému vzdělání, případně dosavadní praxi žalobce. Soud uzavřel, že při hodnocení argumentace žalobce a skutečností, na které poukazuje, se nelze ubránit závěru, že jde o jednání účelové, nadto žalobce dostatečným způsobem neprokázal, že by nebyl schopen si zajistit odpovídající zaměstnání a žalobu proto jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí výslovně uvedl, že ze strany žalobce se jedná o zneužití práva na výživné manžela, nepožívající ve smyslu § 8 o.z. právní ochranu.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19.11.2013, č.j. 64 C 11/2013-54 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8.4.2014, č.j. 30 Co 102, 103/ 2014, bylo zjištěno, že návrh žalobce, kterým se domáhal přiznání výživného pro svoji osobu jako pro rozvedeného manžela, byl zamítnut, přičemž uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by nebyl schopen se sám živit. Žalobce je sice veden d listopadu 2011 jako uchazeč u úřadu práce, ale zaměstnání požaduje nalézt a úřadem je mu hledáno pouze v jeho profesi. Sám si též hledá místa v oboru své kvalifikace. Žalobce neprokázal, že by byl nějak závažně nemocný či měl nějaké pracovní omezení (změněnou pracovní schopnost, přiznanou invaliditu). Protože žalobce možnosti vykonávat jiné zaměstnání mimo obor své kvalifikace nikdy nevyužil, nemůže tvrdit, že si nemá možnost opatřit zdroj obživy a není schopen se sám živit. Neprokázal soudu ani žádnou jinou objektivní okolnost, pro kterou by si nemohl opatřit zdroj příjmů.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8.10.2013, sp.zn. 2 T 71/2012 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným z přečinu pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil v době od [datum] do [datum], v [obec a číslo] i jinde sděloval soudům, státním orgánům a rodinným příslušníkům žalované, jakožto faktickou a objektivně danou skutečnost, nepravdivé údaje o duševním stavu žalované, a to za situace, kdy nejméně z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19.4.2020, sp.zn. 20 Nc 29/2009, resp. od jednání před [název soudu] dne [datum], kdy byl nejpozději seznámen se znaleckým posudkem z oboru [anonymizováno] a [anonymizováno] a závěry znalce, ze kterých vyplynulo, že žalovaná žádnou [anonymizována tři slova].

8. Z exekučního příkazu soudního exekutora [jméno] [příjmení] ze dne 25.7.2005, č.j. 37 EX 1949/05-4 a opravného exekučního příkazu ze dne 26.7.2005 č.j. 37 Ex 1949/05-3 bylo zjištěno, že pro uspokojení pohledávky [jméno] [příjmení] vůči žalobci bylo jednak rozhodnuto o prodeji nemovitostí ve společném jmění účastníků v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce] a jednak nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalovaného u [právnická osoba]

9. Z exekučního příkazu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 10.7.2015, č.j. 169 EX 4635/14-33 a ze dne 23.10.2014 bylo zjištěno, že k uspokojení pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny vůči žalobci (z titulu platebního výměru ze dne [datum]) bylo rozhodnuto jednak o provedení srážek ze mzdy žalobce u plátce [právnická osoba] a jednak o prodeji automobilu Renault Laguna 2.0, [registrační značka].

10. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], č.j. 054 EX 1295/11-1013, 054 EX 1295/11-1119, 054 EX 1295/11-1262 bylo zjištěno, že k uspokojení pohledávky žalované ve výši [částka] byl nařízen prodej nemovitosti – pozemku parc. [číslo] (zahrady) v k.ú. [obec] – přičemž z výnosu z prodeje nemovitosti byly kromě pohledávky žalované, uspokojeny i pohledávky dalších věřitelů za žalobcem ([jméno] Boušové, [jméno] [příjmení], Všeobecné zdravotní pojišťovny a České republiky).

11. Z přehledu dob důchodového pojištění žalobce bylo zjištěno, že žalobce byl důchodově pojištěn v době do r. 1997. V období od ledna 2003 do června 2015 vykonával samostatně výdělečnou činnost a pojištěn nebyl. V období od [datum] do [datum] byl veden jako uchazeč o zaměstnání / pobíral hmotné zabezpečení. Následně od [datum] do [datum] byl opět samostatně výdělečně činný a nebyl pojištěn. V období od [datum] až do [datum] byl veden pouze jako uchazeč o zaměstnání (vyjma krátkého období od [datum] do [datum] kdy byl pojištěn).

12. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] od [datum] jako technický pracovník.

13. Z živnostenských listů bylo zjištěno, že žalobci vzniklo dne [datum] oprávnění k podnikání – provádění staveb, jejich změn a odstraňování, dne [datum] k projektové činnosti ve výstavbě a dne [datum] k obchodní činnosti (koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej).

14. Z osvědčení o autorizaci [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] udělena autorizace v oboru pozemní stavby.

15. Z rozhodnutí disciplinárního senátu [příjmení] soudu [obec] komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla odejmuta autorizace, neboť neuhradil členský příspěvek za rok 2018; uvedené rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

16. Z rozhodnutí Finančního úřadu [obec] I ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla zrušena registrace žalobce, neboť [datum] zaniklo jeho oprávnění k podnikatelské činnosti.

17. Z pokladního dokladu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla vyplacena dividenda ve výši [částka].

18. Z výpisu části technického průkazu k vozidlu [registrační značka] bylo zjištěno, že na žalovaného je toto vozidlo vedeno od [datum].

19. Z podání [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum] a [datum] adresovaných odboru výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] bylo zjištěno, že těmito podáními [jméno] [příjmení] odvolala dohodu o právu stavby, souhlas se stavbou vodovodní, plynovodní a kanalizační přípojky mezi ní a žalobcem a plnou moc udělenou žalobci pro jednání ve vztahu ke stavbě na parcele [číslo] v k.ú. [obec] – [část obce].

20. Z žádanky o laboratorní vyšetření ze dne [datum] bylo pouze zjištěno, že žalobce byl svým zdravotnickým zařízením Urologie [část obce] odeslán na vyšetření krve.

21. Z kopie receptu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byl předepsán lék Doxazosin.

22. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ta potvrdila, že žalobce není schopen pro chronické obtíže s páteří fyzicky náročné práce, práce ve vynucených polohách, práce v nepřiměřených klimatických podmínkách.

23. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádost žalobce o přiznání starobního důchodu byla zamítnuta, neboť žalobce nesplnil podmínku potřebné doby důchodového pojištění; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

24. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je od roku 2004 sledován na urologii.

25. Z kopie pokladního dokladu EUC lékárny ze dne [datum] bylo zjištěno, že doplatek za přípravek Doxazosin činil celkem [částka].

26. Z výpisu nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ½ na nemovitosti parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavební objekt [adresa], v k.ú. [obec] a výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba ř.p. 847 (rodinný dům) v k.ú. [obec].

27. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odstavec 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odstavec 2).

28. Podle ustanovení § 760 odst. 1 o.z. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle odst. 2 téhož ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud na zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. Podle odst. 3 téhož ustanovení pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

29. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

30. Podle § 921 o.z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

31. Podle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

32. Předně je třeba konstatovat, že zatímco výživné nerozvedeného manžela reflektuje zásadně stejnou životní úroveň manželů, u výživného pro rozvedeného manžela pouze zabezpečení výživy v přiměřeném rozsahu. V řízení je soud současně limitován obecnými pravidly pro rozhodování o výživném, k nimž patří, vedle odůvodněných potřeb oprávněného, schopností, možností a majetkových poměrů povinného, také zákaz přiznání výživného, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Samotné řízení o výživném nerozvedeného i rozvedeného manžela je přitom řízením sporným a rozsah dokazování se tedy řídí návrhy účastníků a je limitován zásadou koncentrace řízení podle § 118b o.s.ř.

33. Pokud jde o určení výživného pro rozvedeného manžela, musí být předně osvědčeno, že rozvedený manžel, jenž se po bývalém manželovi domáhá plnění vyživovací povinnosti, není schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním; tím se rozumí např. péče o nezletilé děti, které nenabyly svéprávnosti, přičemž s ohledem na péči o děti není rodič, jemuž byly děti svěřeny do individuální péče, schopen nastoupit do odpovídajícího zaměstnání, dále dlouholeté manželství spojené s péčí oprávněného manžela o děti a rodinnou domácnost spolu se ztrátou kvalifikace, případná invalidita vzniklá za doby existence manželství apod. (viz [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kolektiv, Občanský zákoník II., Rodinné právo, 1. vydání, 2014, s. 465 a násl.). V poměrech výživou oprávněného rozvedeného manžela tedy musí nastat taková (povětšinou objektivní) okolnost, pro kterou tento bývalý manžel není schopen si zajišťovat zejména vlastní prací prostředky ke krytí svých existenčních potřeb, případně musí být osvědčen stav, pro nějž po něm nelze spravedlivě požadovat, aby případnou dispozicí se svým majetkem, majetkovými právy, resp. jinou v jeho poměrech reálně uskutečnitelnou a právem přípustnou činností byl (objektivně) sám schopen řešit uspokojování svých potřeb z vlastních prostředků. O takovou situaci nemůže jít tehdy, pokud rozvedený manžel pracuje, dosahuje pravidelného příjmu (mzdy), který mu (objektivně) umožňuje pokrývat jeho existenční potřeby. Přitom skutečnost, že v jeho majetkových poměrech - oproti stavu panujícímu za trvání manželství - došlo ke zhoršení situace, např. k poklesu finančních prostředků k uspokojování (ne) zbytných potřeb, je z pohledu úvah o určení vyživovací povinnosti ve smyslu ust. § 760 o.z. bezvýznamná. Z vyloženého lze sumarizovat závěr, že jestliže rozvedený manžel pracuje, dosahuje z výkonu své pracovní činnosti mzdy, z níž je objektivně schopen uspokojovat své životní potřeby, není tím splněn obligatorní předpoklad pro určení výživného ve smyslu ust. § 760 o.z. Současně však i když by rozvedený manžel byl nemajetný, nezaměstnaný a kupř. veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, přesto nelze automaticky dovodit, že by byly splněny podmínky pro přiznání výživného ve smyslu ust. § 760 o.z. V takovém případě je třeba zjistit, zda skutečně taková neschopnost rozvedeného manžela sám sebe živit je objektivním stavem, anebo zda tento rozvedený manžel má reálnou možnost zajistit si příjem vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.

34. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno dne [datum]. Pokud žalobce opakovaně tvrdil, že rozpad manželství, rozvod a v návaznosti na to jeho nepříznivou životní situaci zavinila žalovaná, tak soud ohledně příčin rozvratu manželství vyšel především ze zjištění z rozsudku o rozvodu manželství účastníků, že důvodem rozvratu byla odlišnost jejich povah, odlišný náhled na výchovu dětí a zejména neschopnost vzájemné komunikace, která způsobila rozvrat manželství a vedla k tomu, že se účastníci citově odcizili natolik, že již nebylo možné manželství obnovit zejména po emociální stránce. V řízení o rozvod soud nedospěl k závěru, že žalovaný, který s rozvodem manželství nesouhlasí, by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, neboť dominantní postoj žalobce v manželství, který dříve tak dobře fungoval se změnil v okamžiku, kdy si žalobkyně uvědomila své postavení v manželství – o tom svědčil zejména dopis ze dne 30.9 2009, v němž se žalobce formou příkazů snažil žalovanou vmanipulovat do submisivního postavení. V řízení o rozvod soud nedospěl k závěru, že se žalovaný na rozvratu manželství převážně nepodílel, ani že by mu rozvodem byla způsobena zvláště závažná újma. Tento právní názor vyslovený soudem v rozsudku o rozvodu manželství je závazným podle ust. § 135 o.s.ř. [obec] rozvratu manželství zjištěné rozvodovým soudem jsou zjištěny pro jednou, možnost změny těchto příčin není dovoditelná, neboť jde o stav nastalý v minulosti, před tím, než bylo manželství pravomocně rozvedeno. Není proto důvodu, pro který by soud v řízení o výživném rozvedeného manžela měl k této skutečnosti provádět nové dokazování a tento stav znovu zjišťovat.

35. Soud se dále zabýval otázkou, zda je žalobce schopen se sám živit. V řízení bylo prokázáno, že žalobce má vysokoškolské vzdělání s rozsáhlou praxí ve svém oboru. Pokud žalobce poukazoval na nepříznivý zdravotní stav, z obsahu jeho tvrzení ani předložených důkazů (zpráv ošetřujícího lékaře apod.) nelze dovodit, že by se jednalo o natolik závažné zdravotní problémy, které by žalobci znemožňovaly vykonávat jakoukoliv zaměstnání nebo jej v tom podstatně omezovaly. Pokud by jeho zdravotní problémy byly skutečně natolik závažné, nepochybně by žalobce jako práva znalý požádal o invalidní důchod. Nic takového však ani netvrdil, z předložených lékařských zpráv je pouze zřejmé, že je kontrolován na urologii. Z množství jím podaných žalob a vyjádření ve věci samé je zřejmé, že přinejmenším by byl schopen vykonávat lehčí kancelářské práce byť případně na zkrácený úvazek. 36. [příjmení] jsou rovněž argumenty žalobce, že z důvodu exekucí, by jej nikdo nezaměstnal. Byť toto skutečně může mít jistý vliv na hledání pracovního místa, bylo by pouze logické, aby se žalobce smířil alespoň s méně honorovaným pracovním místem, kde by k tomuto nejspíše přihlíženo příliš nebylo. Žalobce výslovně uvedl, že s tímto však nesouhlasí, neboť kdyby někdo byl toho názoru, že může dělat například nějaké práce mimo svůj obor, podřadné, nekvalifikované, tak chce upozornit, že když vůči žalované plnil vyživovací povinnost, tak ji také nenutil, aby šla dělat nějakou podřadnou práci. Nikdo ho nyní nemůže nutit, aby dělal například pomocného dělníka. Z provedeného dokazování tak nevyplynula žádné objektivní nemožnost žalobce se sám živit, jako spíše jeho neochota. Nelze přehlédnout, že k totožnému závěru dospěl i Obvodní soudu pro Prahu 10 v řízení o výživném pro nerozvedeného i rozvedeného manžela (viz bod 5, 6 odůvodnění rozsudku). Žalobce tak již byl i v minulosti (v roce 2013) přinejmenším dvakrát soudem v těchto řízeních upozorněn, že by bylo namístě, v případě, kdy by měl skutečný zájem o zaměstnání, se spokojit i s takovým, které nemusí odpovídat jeho dosaženému vzdělání či dosavadní praxi. Navzdory tomu žalobce nadále trvá na svém postoji a s méně honorovaným místem se odmítá spokojit. Za tohoto stavu nezbývá, než konstatovat, že se žalobci nepodařilo prokázat žádnou objektivní okolnost, pro kterou by se nemohl sám živit a jestliže si od roku 2011 doposud neopatřil přiměřené zaměstnání, pak mu v tom nebránila závažná překážka. Soud proto s odkazem na ust. § 760 odst. 2 písm. a) o.z. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. Soud se blíže nezabýval tvrzeními žalobce ohledně dispozice s majetkem účastníků za dobu trvání jejich manželství a důkazy k tomuto směřujícími, neboť tato tvrzení se nevztahují k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení věci. Stejně tak nebyly relevantní důkazy předložené žalovanou týkající se výživného pro tehdy nezletilou dceru, za jehož neplacení byl žalobce odsouzen, když toto nemá souvislost s předmětem sporu.

38. I kdyby však žalobce skutečně nebyl schopen se sám živit, dle názoru soudu by nebyl jeho nárok ani tak oprávněný pro rozpor s dobrými mravy (viz ust. § 760 odst. 2 písm. d) o.z.). Soudu je z úřední činnosti i provedených důkazů známo, že žalobce na žalovanou v minulosti podal celou řadu žalob. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8.10.2013, č.j. 2 T 71/2012, který nabyl právní moci dne [datum] byl i pravomocně shledán vinným z přečinu pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že se opakovaně nepravdivě vyjadřoval o duševním stavu žalované. Pokud žalobce namítal, že následně došlo k vývoji judikatury a bylo konstatováno, že podání orgánům veřejné moci není pomluvou, lze pouze poznamenat, že předmětného trestného jednání se měl dopustit nejen při jednání vůči státním orgánům, ale rovněž vůči rodinným příslušníkům žalované, tato námitka žalobce je proto nedůvodná.

39. Ze všech těchto důvodů nezbývá než uzavřít, že nárok žalobce není důvodný.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto sestávají z paušální náhrady za vyjádření ve věci samé a účast na jednání ve výši 2 x [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.