34 C 109/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení polohy vlastnické hranice mezi pozemky 1. Žaloba na určení, že jižní hranice pozemku, zahrady parc. č. , hodnota, v , adresa, , k. ú. , adresa, vede tak, jak bylo původně vymezeno mapou pozemkového katastru, tedy vymezením bodu o souřadnicích JTSK bod č. , hodnota, Y=, Anonymizováno, ,90, X=, Anonymizováno, ,09, bod č. , hodnota, Y=, Anonymizováno, ,95, X=, Anonymizováno, ,28, bod č. , hodnota, Y=, Anonymizováno, , Anonymizováno, 95, X=, Anonymizováno, ,88, bod č. , hodnota, Y=, Anonymizováno, ,44, X=, Anonymizováno, ,38 a bod č. , hodnota, Y=, Anonymizováno, ,25, X=, Anonymizováno, ,88, se zamítá.

2. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

3. Žalobce se povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku , částka, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu , adresa, – východ.

1. Žalobou podanou k soudu dne 28. 5. 2018 se žalobce původně domáhal určení, že vlastnická hranice pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, vůči pozemku parc. č. 14/1, vše v , adresa, v katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, “ a „pozemky parc. č. 14/1“) ležela a leží na levém břehu původního „rygolu“ pro svádění vody dle zápisu služebnosti evidované již od roku 1935 u Katastrálního úřadu pro Prahu-východ pod vkladovým označením listiny č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sepsané od advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v článku 10. Na odůvodnění podaní žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , které mají společnou hranici s pozemkem parc. č. 14/1, přičemž tato hranice se stala spornou v důsledku jednání geodeta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který při zaměřování hranice sousedního pozemku s pozemkem parc. č. 14/1 využil toleranční možnosti a uzpůsobil vedení hranice tak, aby odpovídala nově provedené přístavbě. Geodet využil tolerance staré pozemkové mapy, která mohla činit až 2,88 m, a cíleně posunul hranici pozemku do pozemku parc. č. 14/1, a aby byla zachována původní výměra tohoto pozemku, posunul také hranici pozemku žalobce. V minulosti měly pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, při jižní hranici odvodňovací svodný příkop, který se pak napojoval na obecní strouhu. Poloha příkopu se v minulosti nikdy neměnila, vždy byla ve vlastnických hranicích pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že je postavena na tvrzeních o průběhu hranice dle terénního stavu, který se v minulosti měnil. Žalobce podle žalované nedoložil žádné přesné vyznačení průběhu hranice pozemku. Současný digitalizovaný stav v katastru nemovitostí je přesný a odpovídá současným možnostem měření dostupnými technickými metodami.

3. Při jednání soudu dne , právnická osoba, . 2019 byl žalobce podle § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soudem vyzván, aby upřesnil, zda podanou žalobou navrhuje stanovení objektivně nezjistitelné hranice mezi pozemky, nebo určení subjektivně sporné hranice. Žalobce byl poučen, že jeho tvrzením musí odpovídat i žalobní petit.

4. Podáním doručeným soudu dne 21. 3. 2019 žalobce doplnil podanou žalobu tak, že se domáhá určení vlastnictví pozemku parc. č. , hodnota, s tím, že hranice pozemků je sporná pouze mezi účastníky. Na odůvodnění takto znějící žaloby doplnil, že novým vytyčením hranic souseda, se kterým nemá styčný hraniční bod, byla odsunuta i hranice pozemku parc. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce. Oplocení svého pozemku by tak musel stavět z levého břehu vodoteče na pravý břeh a zase zpět. Geodet , tituly před jménem, , Anonymizováno, v roce 2010 provedl účelovou manipulaci ve prospěch zadavatele zakázky. Z toho důvodu současně evidovaná hranice neodpovídá skutečnosti.

5. Žalobce při jednání soudu dne 17. 5. 2022 změnil podanou žalobu tak, že se nadále domáhal určení průběhu jižní vlastnické hranice pozemku parc. č. , hodnota, , kterou vymezil body o souřadnicích JTSK. O této změně žaloby bylo při jednání rozhodnuto tak, že byla usnesením soudu připuštěna. Podáním doručeným soudu dne 24. 5. 2022 žalobce dále doplnil svou změnu žaloby o další bod vymezení hranice, a to o bod č. , hodnota, . O změně žaloby bylo rozhodnuto soudem při jednání dne 19. 7. 2022 tak, že byla připuštěna.

6. Žalovaná se ke změněné žalobě vyjádřila tak, že správnost záznamu v katastru byla prokázána znaleckým posudkem. Žalobce se podanou žalobou pokouší dosáhnout změny hranice na stav, jaký byl zanesen v pozemkovém katastru, ale dnešnímu měření tento stav neodpovídá.

7. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

8. Z informací o pozemcích parc, č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, vyplynulo, že jejich výlučným vlastníkem je žalobce.

9. Z informace o pozemku parc. č. 14/1 soud zjistil, že jeho výlučným vlastníkem je žalovaná.

10. Z technické zprávy k zakázce č. 26/2019 ze dne 19. 3. 2019 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, provedl dle zadání žalobce jako objednatele zaměření nemovitostí v terénu. Geodet zakreslil do grafického znázornění průběh vodoteče. Zakreslil do mapy také hranice pozemků podle digitalizované katastrální mapy, které protínají plochu vodoteče. Vedou z jednoho břehu na druhý. Tato hranice se liší od hranice pozemku, kterou sdělil geodetovi žalobce a která je v mapě také zakreslena.

11. Ze znaleckého posudku o ceně domu č. p. 5 v , adresa, a jeho příslušenství ze dne 2. 3. 1978 soud zjistil, že v daném roce byl znalcem , jméno FO, dům č. p. 5 v , adresa, oceněn na , částka, . Oceňované pozemky parc. č. , hodnota, , 14, 18, 351/3 a 1100 v , adresa, byly znalcem popsány jako nacházející se uvnitř zastavěné části obce , adresa, , se zvlněným povrchem, svahem k jihu a jsou přetnuty místním potokem, kam byla svedena obecní kanalizace.

12. Z kopie katastrální mapy vyhotovené dne 23. 3. 2009 vyplynulo, že pozemek parc. č. , hodnota, sousedí při své jižní hranici s úzkou částí pozemku parc. č. 14/1, vše v obci , adresa, .

13. Z trhové smlouvy ze dne 4. 1. 1935 bylo zjištěno, že manželé , Anonymizováno, a , jméno FO, jako vlastníci usedlosti č. p. 5 v , adresa, se zahradou č. kat. 18, pastvinou č. kat. 16 a cestou č. kat. 1100 tyto své pozemky prodali , jméno FO, za cenu , částka, . Kupující zřídil stejnou smlouvou ve prospěch vlastníků pozemku parc. č. 17/4 služebnost svádění vody po pozemcích parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, „stávajícím na nich rygolem“.

14. Ze smlouvy kupní a darovací ze dne 3. 7. 1978 včetně přílohy vyplynulo, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako vlastník domu č. p. 5 s pozemkem parc. č. , hodnota, , pozemkem parc. č. , hodnota, , pozemkem parc. č. , hodnota, , pozemkem parc. č. 351/3 a pozemkem parc. č. , hodnota, v , adresa, prodal tyto pozemky kupujícímu , Jméno zainteresované osoby 0/0, za kupní cenu , částka, . Stejnou smlouvou , Jméno zainteresované osoby 0/0, daroval zemědělské pozemky č. , hodnota, , 17/3, 17/4, 443/1, 442/7, 444/1 a 672 v katastrálním území , adresa, .

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 194/2021 ze dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že skutečná hranice pozemku parc. č. , hodnota, v , adresa, je v katastru evidována správně. Znalec k tomuto závěru dospěl na základě místního šetření, vlastního měření a porovnáním grafických příloh. Při své práci znalec nezjistil žádné podstatnější rozdíly oproti vytyčení hranice, které geodet , tituly před jménem, , Anonymizováno, provedl v roce 2010 a které byly převzaty do digitální katastrální mapy.

16. Znalecký posudek soud hodnotí jako věrohodný. Znalec svou práci náležitě obhájil při ústním jednání soudu. Vypořádal se s námitkami žalobce a dostatečně vysvětlil, z jakého důvodu na závěrech svého znaleckého posudku trvá i přes nesouhlasné argumenty žalobce.

17. Soud neprovedl další žalobcem navrhované důkazy, neboť pro rozhodnutí ve věci byl skutkový stav již dostatečně zjištěn ostatními provedenými důkazy.

18. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru. V roce 1935 zakoupil , jméno FO, (mimo jiné) pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, od manželů , jméno FO, . Z prodávaných pozemků byla sváděna voda příkopem. V roce 1978 zakoupil , Jméno zainteresované osoby 0/0, (mimo jiné) pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, od , tituly před jménem, , jméno FO, . Prodávané pozemky byly svahem k jihu a protékal přes ně místní potok. K dnešnímu dni je žalobce výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 14/1 v katastrálním území , adresa, . Pozemek parc. č. , hodnota, sousedí svou jižní hranicí s pozemkem parc. č. 14/1. Průběh jižní hranice pozemku parc. č. , hodnota, se liší, pokud jde o záznam v digitalizované katastrální mapě a mínění žalobce. Skutečná hranice pozemku parc. č. , hodnota, je v katastru nemovitostí zakreslena správně.

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 1028 o. z., jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

22. Soud se v prvé řadě zabýval tím, které hmotněprávní ustanovení lze na zjištěný skutkový stav aplikovat, a to s přihlédnutím k tvrzení žalobce. Podle § 1028 o. z. lze postupovat v případě, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žalobce žádá o její nové vymezení či stanovení. , adresa, pozemků je pak určena podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení soudem. Pokud je však žalováno na určení sporné hranice mezi pozemky, o níž žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh, jedná se o zvláštní případ žaloby na určení vlastnického práva žalobce (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. , spisová značka, ).

23. V daném případě žalobce netvrdil, že hranice není zjistitelná. Tvrdil, že jemu je známa a že se liší od hranice, která je v současné době zanesena v katastru nemovitostí. Spor mezi stranami je založen na tom, že hranice mezi dotčenými pozemky je nejasná, ale tato nejasnost je založena na rozdílných představách účastníků o jejím průběhu, nikoli o objektivní nemožnosti průběh hranice určit. O spor podle § 1028 o. z. se tedy v daném případě nejedná.

24. Od počátku řízení bylo zjevné, že základ tvrzení žalobce spočívá v tom, že jemu je známo, kudy má hranice pozemku parc. č. , hodnota, vést a že se chce v tomto řízení domoci podkladu pro změnu stavu v katastru nemovitostí. Tvrzením žalobce však neodpovídal žalobní petit. Na tuto skutečnost soud reagoval a žalobci již na počátku řízení poskytl poučení dle § 43 o. s. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2020, č. j. , spisová značka, ) a vyzval jej k tomu, aby upřesnil, čeho se svou žalobou domáhá a v návaznosti na to upravil svůj žalobní petit. Žalobce na poučení soudu reagoval a sdělil, že se má v úmyslu domáhat určení vlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, , neboť spor mezi účastníky je založen na nesouhlasu ohledně průběhu hranice pozemku (tedy není založen na tom, že hranice by byla objektivně nejasná). V dalším průběhu řízení však žalobce změnil svůj postoj a navrhl změnu žaloby tak, že se nadále domáhal určení jižní hranice pozemku parc. č. , hodnota, . Žalobcem navrhovaná změna byla usnesením soudu připuštěna. Rozhodnutí ve sporu o průběhu objektivně zjistitelné hranice mezi pozemky je v pravomoci soudu. Žalobní petit je však třeba formulovat tak, že bude odpovídat podstatě řízení, kterou je spor o určení vlastnictví, případně vyklizení pozemku či jeho části (tomu obsahově odpovídá poučení soudu, které se žalobci dostalo již při jednání soudu dne , právnická osoba, . 2019). Žalobce tedy na základě svých skutkových tvrzení o tom, že skutečné umístění hranice pozemku zná, požadoval určení průběhu hranice pozemku. Na takovém určení však nemůže mít naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. (Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.), neboť rozsudek určující hranici mezi pozemky neurčuje konkrétní rozsah vlastnického práva ve vztahu ke konkrétnímu pozemku. Žaloba, domáhající se výslovně určení průběhu hranice mezi pozemky není žalobou na určení práva ani právního poměru (vztahu), ale jde o žalobu na určení právní skutečnosti. Taková žaloba není obecně přípustná, musí mít oporu v konkrétní právní normě (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2020, č. j. , spisová značka, ).

25. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě nevyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku ji zamítl, neboť žalobce nemá na požadovaném určení hranice naléhavý právní zájem.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které představují odměnu za zastupování účastníků advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou tvoří odměna právního zástupce žalobce a) dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 ve spojení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 8 úkonů právní služby po , částka, (při tarifní hodnotě , částka, dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalované, vyjádření k žalobě z 8. 10. 2018, vyjádření ve věci samé z 28. 2. 2019 a 15. 11. 2019, jednání u Okresního soudu , adresa, – východ ve dnech 9. 4. 2019, 28. 5. 2019, 22. 10. 2019 a 19. 7. 2022 podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 8 x režijní paušál á , částka, dle § 2 odst. 1, § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v souvislosti se shora provedenými úkony a náhradu za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát žalované je plátcem DPH.

27. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen uhradit k rukám zástupce žalované, který je advokátem dle § 149 odst. l o. s ř. , adresa, ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

28. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě vznikly státu náklady důkazů – náklady na znalečné přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2021, č. j. , spisová značka, , následně k odvolání žalobce potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2022, č. j. , spisová značka, (přiznána byla částka , částka, , která byla částečně vyplacena ze zálohy složené žalobkyní ve výši , částka, , zbytek přiznané částky ve výši , částka, byl vyplacen z rozpočtových prostředků), dále přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2022, č. j. , spisová značka, (přiznána byla částka , částka, , která byla vyplacena z rozpočtových prostředků). S ohledem na výsledek řízení, ve kterém byl žalobce zcela neúspěšný, bylo výrokem III. tohoto rozsudku rozhodnuto tak, že bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady státu v celkové částce , částka, .