34 C 181/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení zaniklého společného jmění manželů

I. Určuje se, že pozemek parcelní [číslo] orná půda, zapsaný pro okres [okres], [katastrální uzemí], [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], je v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů žalobkyně [celé jméno žalobkyně], RČ [číslo] a žalovaného [celé jméno žalovaného], RČ [číslo], přičemž žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny nemovitosti a žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny nemovitosti.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 21 456 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že pozemek par. [číslo] orná půda, zapsaný pro okres [okres], kat. území [obec], [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětná nemovitost“) je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného o velikosti ideální ½ pozemku ve vlastnictví každého z nich. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalými manželi. Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha –východ ze dne [číslo], [číslo], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství žalobkyně a žalovaný nabyli předmětnou nemovitost. Přestože byla nemovitost nabyta za trvání manželství účastníků za společné prostředky, kupní smlouvu ze dne [datum] na předmětnou nemovitost uzavřel pouze žalovaný. Právní účinky vkladu práva k předmětné nemovitosti vznikly ke dni [datum]. Žalovaný neposkytl žádnou součinnost žalobkyni k tomu, aby byly nemovitosti zapsány jako společné jmění manželů. Žalobkyně dále odkázala na judikaturu nejvyššího soudu ČR zejména na rozsudek 22 Cdo 3245/2017, Rc1/2019 Že dne 20. září 2017, kde dovolací soud uzavřel, že V případě, kdy je jako vlastník nemovité věci katastru nemovitostí evidován pouze jeden z manželů a druhý tvrdí, že je věc součástí společného jmění manželů, pak naléhavý právní zájem na určení, že věc je součástí společného jmění manželů nepomíjí zánikem společného jmění manželů, ale manžel se může domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a dosud nevypořádaném společného mění manželů. Žalobkyně dále odkázala na judikaturu nejvyššího soudu ČR zejména na rozsudek 22 Cdo 3245/2017, Rc1/2019 ze dne 20. září 2017, s uvedením, že v daném případě je dán zjevný rozpor mezi skutečným stavem představím současným evidovaným – katastrálním a žalobkyně má tak naléhavý právní zájem na tom, aby bylo v katastru nemovitostí řádně evidováno, že nemovitost je v zaniklém společné mění manželů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání před soudem bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, když předvolání mu bylo zasíláno na adresu, kterou soud ověřil provedením lustrace centrální evidence obyvatel, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z rozsudku okresního soudu [okres] ze dne 13. září 2017, č.j. [spisová značka], bylo soudem zjištěno, že zdejší soud rozhodl o rozvodu manželství [příjmení] a žalovaného uzavřeného dne [datum] před obvodním úřadem [obec a číslo]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícími a žalovaným jakožto kupujícím bylo soudem zjištěno, že žalovaný koupil předmětnou nemovitost za sjednanou kupní cenu 900 000 Kč s tím že nebude vlastnictví předmětným nemovitostem na základě rozhodnutí katastrálního úřadu v [obec] o povolení vkladu s účinky ke dni doručení návrhu na provedení vkladu tomuto orgánu.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaných k datu [datum] katastrální území a [územní celek], list vlastnictví [číslo] Bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitosti parcela [číslo] orná půda, je [celé jméno žalovaného] (žalovaný).

7. Z rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum], číslo jednací [anonymizována tři slova] [číslo] bylo zjištěno, že společné mění manželů účastníků bylo zúženou až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

8. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť měl skutkový stav v tomto směru za dostatečně zjištěný.

9. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Žalovaný následně dne [datum] uzavřel kupní smlouvu na předmětnou nemovitost ke které následně nabyl vlastnictví. Na listu vlastnictví [číslo] je tak uveden výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti žalovaný.

10. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Soud shledal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, neboť vlastníkem předmětné nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí je evidován pouze žalovaný, jakožto jeden z manželů, a tedy je dán zjevný rozpor mezi skutečným stavem a stavem evidovaným.

13. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.), není-li dále stanoveno jinak řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) tvoří společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

15. Podle § 144 obč. zák., pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

16. Podle § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

17. Institut společného jmění manželů představuje základní úpravu společných majetkových vztahů manželů. Je výrazem jednoty manželství a rovného postavení manželů po stránce hospodářské. Pokud manželství vzniklo, přichází do společného jmění manželů vše, co manželé (společně nebo samostatně) nabyli a nejde o stanovené výjimky v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák.. K nabytí jmění musí dojít oprávněným způsobem, přičemž nerozhoduje právní důvod ani titul nabytí (pokud nejsou zohledněny v dále uvedených výjimkách). Žalobkyni a žalovanému vzniklo společné jmění manželů uzavřením manželství, tj. dne [datum] až do rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum], číslo jednací [anonymizována tři slova] [číslo], který nabyl právní moci dne [datum], jímž bylo společné jmění manželů (účastníků) zúženo. Kupní smlouva byla manželem uzavřena dne [datum], a tedy předmětná nemovitost byla součástí v současné době zaniklého společného jmění manželů, neboť nebyl prokázán opak, jelikož žalovaný znemožnil soudu poučení o břemenu tvrzení a důkazní. Vzhledem k tomu, že žalovaný se osobně bez řádné omluvy nedostavil k jednání, nemůže čerpat výhodu v podobě procesního poučení, jak například uvádí Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10„ Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu soud poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009)“.

18. Je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání (§ 741 o. z. a § 150 odst. 4 obč. zák.), bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. (srov. rozsudek 22 Cdo 3245/2017, Rc1/2019 ze dne 20. září 2017).

19. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil podílové spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti tak, jak předpokládá § 741 o.z. (výrok I.)

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 456 Kč, sestávající se ze soudního poplatku, z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, návrh na změnu žaloby, účast na jednání dne [datum]) dále ze čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v neposlední řadě daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 2 856 Kč, celkově tedy náklady v částce 21 456 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právních zástupců žalovaných soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).