34 C 2/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Brzobohatou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 870 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 870 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 243 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představující dlužné pojistné z pojistné smlouvy číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizována tři slova“, uzavřené mezi účastníky řízení dne datum, a to za období datum – datum.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), když mezi Českou republikou a Bulharskem není žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku pojistné smlouvy uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1 nařízení EP a Rady ES číslo je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 1 písm. b) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizována tři slova“ žalovaného. Pojištění mělo být hrazeno měsíčně, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 900 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na datum. Žalovaný byl nejprve vyzván k úhradě dlužného pojistného upomínkou ze dne datum a byl upozorněn na možnost zániku pojištění v případě neuhrazení stanovené částky nejpozději do datum. Žalovaný byl informován o ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne datum dopisem žalobkyně ze dne datum. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od datum do datum. Žalovaná částka ve výši 3 870 Kč se skládá z dlužného pojistného ve výši 3 520 Kč a poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum.

5. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od datum do datum, a náklady na vymáhání pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud tak žalobkyni přiznal i úroky z prodlení, které žalobkyně kapitalizovala ke dni následujícímu po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, a sice dle § 1970 o. z., přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují částku 400 Kč za uhrazení soudního poplatku a náklady na právní zastoupení žalobkyně. Náklady na právní zastoupení jsou stanoveny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“) ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Soud přiznal náhradu nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 6/2021, 36 C 459/2020, 34 C 298/2020) a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. V tomto případě činí dle § 14b odst. 1 a. t. odměna advokáta za jeden úkon právní služby 200 Kč. Určují se tedy náklady za tři právní úkony (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) ve výši 3 x 200 Kč, dále se dle § 14b odst. 5 a. t. se určuje náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč za tři výše uvedené právní úkony. Dle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží advokátu 21% DPH ve výši 189 Kč, jelikož je plátcem DPH. Celkové náklady tak činí částku 1 489 Kč.

11. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b a. t.. Soud také podotýká, že v případě zmíněných pojistných smluv se jedná o smlouvy nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, a tento typ smluv byl Ústavním soudem v jeho demonstrativním výčtu uveden jako specifikum řízení s možnou aplikací § 14b a. t. (srovnej s I. ÚS 3923/11 ze dne datum). Ostatně k tomuto tématu se Ústavní soud vyjádřil ve svých četných rozhodnutích (např. IV. ÚS 1585/15 ze dne datum, III. ÚS 1267/15 ze dne datum), kdy aplikaci § 14b a. t. primárně ponechal právě obecným soudům, přičemž zdůraznil, že při řádném odůvodnění postupu obecným soudem se nemůže jednat o zásah do základních práv účastníka řízení, přičemž neshledal aplikaci tohoto ustanovení za protiústavní.

12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.