34 C 204/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 6 000 000 Kč s přísl.

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 000 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce b) domáhal po žalované zaplacení částky 3 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 000 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované náhradu 10 % nákladů řízení ve výši 38 9401 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta B, .

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu 10 % nákladů řízení ve výši 38 9401 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta B, .

1. Žalobou podanou k soudu dne 6. 8. 2024 se žalobci domáhali proti žalované zaplacení částky 6 000 000 Kč, resp. každý z nich 3 000 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Na odůvodnění podané žaloby uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti – pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, na kterém byl postaven rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitost“), a dne , datum, kolem 13.00 hodin v ní vypukl požár, který způsobil zkrat na elektroinstalaci a nebylo tak možné bez čerpadla čerpat vodu ze studny k jeho hašení. Hasiči byli voláni v 13.13 hodin, první jednotka hasičů na místě neměla ve vozidle dostatek vody a chtěla se připojit na veřejný zdroj hasební vody, tj. požární hydrant, který je v majetku a správě žalované, avšak tento nebyl funkční, neboť nebylo možné povolit šoupě uzávěru. Zprovoznit hydrant se nakonec podařilo nejdříve v čase 14.32 hodin. Hasiči z první zásahové jednotky neměli v době jejich příjezdu, čím požár lokalizovat a uchránit zbývající podstatnou část domu před zničením. Poté začaly přijíždět další hasičské jednotky a cca po 1 hodině od nahlášení požáru vytvořily kyvadlové zásobování k hasebnímu zásahu, který byl ovšem podle velitele zásahu proveden k zajištění ochrany okolních domů, neboť nemovitost žalobců již museli nechat prohořet. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost k zajištění funkčnosti a provozuschopnosti veřejného zdroje hasební vody, nebylo možné požár uhasit a nemovitost tak celá zanikla. Nemovitost se nacházela ve stavu téměř dokončené rekonstrukce, před dokončením fasády. Žalobcům vznikla škoda nejméně 10 000 000 Kč, avšak žalobci po žalované žádali nahrazení újmy ve výši 6 000 000 Kč. Uvedli, že škodu vzniklou na majetku stanovili jako hodnotu, která jim porušením zvláštní povinnosti žalované na úseku požární ochrany, ale i obecné prevenční povinnosti, ušla, tj. byla požárem zničena. Jednalo se o plně vybavený dům po rekonstrukci, jež jako stavba zcela zanikl. Ze znaleckého posudku znalkyně , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyplynula hodnota nemovitosti v částce 10 900 000 Kč. Pro účely žaloby žalobci uplatnili pouze část hodnoty domu. Předmětem náhrady škody je jak stavba, tak i její vybavení v podobě jejích součástí a příslušenství (rozvody, podlahy, obklady, zařizovací předměty, vestavné skříně či kuchyňská linka). Po ukončení požáru z domu zůstaly v podstatě jen ohořelé obvodové zdi, jejichž hodnotu žalobci odhadli na 1 000 000 Kč včetně základů. Příčinnou souvislost mezi neplněním zákonných povinností žalované a vznikem škody spatřují žalobci v tom, že pokud by první hasičská jednotka, která se na místo požáru nemovitosti dostavila, měla přístup k hasební vodě z veřejného hydrantu, pak by požár nejen lokalizovala, ale i uhasila a nedošlo by k celkovému zničení nemovitosti. Z toho dovozují, že absence funkčního hydrantu měla zásadní vliv na rozsah škody, neboť první fáze zásahu byla ovlivněna nedostatkem vody.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Uvedla, že nerozporuje, že rodinný dům žalobců z důvodu požáru fakticky zanikl, odmítá však tvrzení, že by k tomu došlo vlivem jejího (protiprávního) jednání, neboť k žádnému pochybení z její strany nedošlo. Hydrant byl v době požáru zcela funkční a nic nebránilo jeho použití k hašení. Žalovaná o hydrant řádně pečovala a starala se o jeho údržbu, proto ani nedbalostí nemohla způsobit jeho závadu. Nemožnost jeho využité prvními hasiči byla dána pouhou neschopností této jednotky jej otevřít. Další faktor, v jehož důsledku nebylo možné požár uhasit, je nepochybně v tom, že žalobci volali hasiče až téměř čtvrt hodiny po vzniku požáru. Tvrzení žalobců ohledně nedostatku hasební vody u první příjezdové jednotky hasičů není pravdivé, neboť , Anonymizováno, Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) v reportáži v pořadu , právnická osoba, vysílané dne , datum, uvedla, že tato jednotka měla s sebou 4 000 litrů vody, neboť každá jednotka hasičů je při výjezdu vybavena materiálem pro veškerý prvotní zásah. Byť tedy hasiči měli dostatečný zdroj, z kterého mohli požár hasit, dům přesto shořel. Z toho důvodu nemůže být dána jakákoli příčinná souvislost mezi případnou vadou hydrantu a vzniklou škodou. Dokonce ani kdyby závada hydrantu žalovaná svým jednáním způsobila, škoda by vznikla nezávisle na tomto jednání žalované. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a žalobci zavázáni k náhradě nákladů řízení žalované.

3. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná dílčí skutková zjištění.

4. Z informace o šetření požáru č. , hodnota, ze dne , datum, vydaného HZS , Anonymizováno, kraje, územní odbor , adresa, , pro účely čerpání dávek hmotné nouze, bylo zjištěno, že dne , datum, v 13.02 hodin došlo k požáru rodinného domu ve vlastnictví žalobců. Požárem byla zasažena (poškozena) střešní konstrukce, vnější i vnitřní stavební konstrukce, zařizovací předměty, uložený materiál včetně nářadí. Policie ČR případ neřešila.

5. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl svědkem požáru, když byl na návštěvě u paní , jméno FO, v , adresa, , č. p. , Anonymizováno, . Okolo 13.00 hodin si z okna všiml, že naproti přes ulici doutná a začíná hořet roh protějšího domu. , jméno FO, ihned zavolala hasiče a společně slyšeli, jak se sousedi snaží řešit problémy s požárem. Pak šli společně vyhlížet hasiče k hlavní silnici, kde se setkali s žalobcem b). Když hasiči přijeli, snažili se připojit hadice k hydrantu, což se jim povedlo, ale hydrant nebyl funkční, tak se postupně připojovali k přijíždějícím vozům, které fungovaly jako cisterny. Pak se od žalobce b) dozvěděl, že hasiči jen oheň korigují a nechávají dům prohořet, protože záchrana již není možná.

6. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, vyplynulo, že seděla s panem , jméno FO, doma, v č. p. , Anonymizováno, , když zjistili, že z domu žalobkyně a) jde dým, který houstl. Ihned zavolala hasiče, operátorka sdělila, že už je někdo volal. Vysvětlovala operátorce, kam mají hasiči jet, řekla svou adresu. Slyšela, jak na sebe sousedi křičí a shání mobil. Hasiči dlouho nejeli, čekali na ně na návsi. Viděla, jak na ulici leží několik hasičů, prý kvůli tomu, že když vběhli do domu, tak netekla voda.

7. Ze záznamu reportáže pořadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, vysílaného dne , datum, bylo zjištěno, že první hasiči přijeli na místo ve 13.30 hodin. Byla to jednotka, která byla původně zavolána k dopravní nehodě a jela okolo. Bylo splněno, že do 20 minut byla jedna cisterna na místě požáru. Tato jednotka s sebou měla 4 000 l vody, neboť každá jednotka, která vyjíždí, musí mít veškerý materiál a vybavení na prvotní zásah. , jméno FO, , jméno FO, uvedl, že jakmile hasiči dorazili, tak se okamžitě snažili napojit na hydrant, kolem něj procházející hasič uvedl, že nejsou schopní z něj čerpat vodu. Starostka obce , adresa, , jméno FO, v reportáži uvedla, že podle pracovníka vodárny byl hydrant v pořádku, je funkční. Mluvčí HZS uvedla, že u hydrantu byl problém se šoupětem, které nejprve nemohli najít, následně zjistili, že je zanesené bahnem. Bylo nutné nejprve toto odstranit, aby se hydrant mohl zprovozni. Zhruba do hodiny došlo k zprovoznění hydrantu. Žalobce b) v reportáži tvrdil, že po příjezdu prvních hasičů následoval prostoj, kdy se čekalo dalších 15 až 20 minut na další jednotku, načež po jejich příjezdu mu velitel hasičů řekl, že je mu ho líto, ale jeho dům už nechá shořet, že není co zachraňovat. Hasiči během zásahu použili vodu z místního rybníku a další vodu dováželi.

8. Z fotografií poskytnutých žalobci se podává, jak vypadal interiér (obývací pokoj, kuchyň, chodby) a exteriér domu před a po požáru.

9. Ze zprávy o plnění požárního řádu požární ochrany obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že zdroje vody uvedené v požárním plánu obce , adresa, , a to jak přírodní, tak hydrantové, byly osobou pověřenou , jméno FO, a starostkou obce , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , shledány jako funkční bez omezení.

10. Ze zprávy o plnění požárního řádu požární ochrany obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že zdroje vody uvedené v požárním plánu obce , adresa, , a to jak přírodní, tak hydrantové, byly osobou pověřenou , jméno FO, a starostkou obce , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , shledány jako funkční bez omezení.

11. Z výpisu ze zprávy o zásahu č. , hodnota, ze dne , datum, , vydaného de , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, plyne, že událost byla ohlášena dne , datum, v 13.14.36 hodin a v souladu s vyhlášeným II. stupněm poplachu byly na místo postupně vyslány jednotky HZS , adresa, , JSDH , adresa, , JSDH , adresa, , JSDH , adresa, , JSDH , adresa, , JSDH , adresa, a JSDH , adresa, . První jednotky dorazily v čase 13.30 hodin. Lokalizace požáru byla provedena dne , datum, ve 14.47 hodin, úplná likvidace pak dne , datum, v 8.50 hod. Z výpisu dále vyplývá průběh hasebních prací jednotlivých jednotek, jejich nasazení techniky, způsob dodávky vody a provádění hasebních a likvidačních úkonů. Uvádí se, že počet proudů byl postupně navyšován a po zprovoznění místní hydrantové sítě byla voda čerpána také z této sítě. Jednotky prováděly rozebírání konstrukcí, dohašování ohnisek a následně také dohled nad požářištěm, který pokračoval přes noc. Následující den byla provedena kontrola objektu termokamerou a po ochlazení zbývajících rizikových míst byl zásah ukončen.

12. Z výpisu sledu událostí z operačního střediska HZS (dále jen „KOPIS“) bylo zjištěno, že událost byla ohlášena na tísňovou linku v 13.14.36 hodin. Oznámení předcházely a následovaly další hovory svědků, včetně upřesnění adresy (, adresa, ). V 13.16 hodin byly vyslány první jednotky: , adresa, . Jednotka , adresa, byla původně na cestě k dopravní nehodě, avšak během jízdy byla přesměrována k požáru. Další jednotky (, adresa, ) byly vyslány mezi 13.26–13.33 hodin. První jednotka (, adresa, ) dorazila na místo v 13.30 hodin. Jednotka , adresa, potvrdila v čase 13.30.56 hodin, že dům je v plném rozsahu požáru, a KOPIS vyhlásil II. stupeň poplachu. V 13.47.02 hodin ohlásila stanice , adresa, „nemáme vodu, dochází nám voda“ a žádala o informace o dalších dojíždějících jednotkách. V 13.50.36 hodin jednotka , adresa, oznámila nález nefunkčního nadzemního hydrantu. Mezi 13.50–14.00 hodin postupně přijížděly další jednotky (, adresa, ). KOPIS evidoval zásah až na 6 vodních proudů; situace byla rozdělena na dva úseky. V průběhu zásahu byla zřízena kyvadlová doprava vody, v záznamu v čase 14.39 hodin je uvedeno, že jednotka , adresa, zřídila čerpací stanoviště v obci , adresa, a doplňuje zasahující CAS; po zprovoznění byla voda odebírána i z místní hydrantové sítě. Starostka obce byla kontaktována ve 14.13 hodin. Lokalizace požáru proběhla v 14.47 hodin. V odpoledních a večerních hodinách probíhalo rozebírání konstrukcí, dohašování a vyklízení. Následující den (, datum, ) v ranních hodinách proběhla kontrola termokamerou a odstranění skrytých ohnisek. Likvidace události je zaznamenána dne , datum, v 8.50 hodin po provedení závěrečného průzkumu a předání místa majiteli.

13. Z fotografie pořízené v čase 14.05 hodin v den požáru bylo soudem zjištěno, že na snímku je zachycena budova se zcela požárem zasaženou střešní konstrukcí, která je výrazně poškozena a v několika místech již zcela chybí. V pravé části střechy jsou patrné otevřené plameny, z levé části objektu stoupá hustý kouř.

14. Z nákresu umístění hydrantu bylo zjištěno, že místo požáru je na mapě vyznačeno u budovy označené číslem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, . Umístění hydrantu je vyznačeno v prostoru komunikace před budovou označenou číslem , hodnota, , tedy v jiné části ulice než místo požáru. Mezi oběma místy (místo požáru a hydrant) je vyznačena pozemní komunikace, která je jedinou zřejmou přístupovou trasou.

15. Ze zprávy o zásahu z informačního systému Statistické sledování událostí HZS , Anonymizováno, kraje, stanice , adresa, , bylo zjištěno, že dne , datum, byl Hasičský záchranný sbor , Anonymizováno, kraje, územní odbor , adresa, , vyslán k požáru rodinného domu. Výjezd velitelského automobilu byl zahájen v 13.23 hodin, v 13.45 hodin byl na místě. Výjezd jednotky CAS stanice , adresa, byl zahájen v 13.27.42 hodin, přičemž na místě zásahu se jednotka nacházela od 13.54.43 hodin. Jednotka nasadila cisternovou automobilovou stříkačku CAS 30/9000/540, velitelský automobil a později ještě protiplynový automobil. V rámci hasebních prací jednotka zejména doplňovala vodu jednotce JSDH , adresa, , dále použila plovoucí čerpadlo k čerpání vody z požární nádrže a podílela se na rozebírání střešní konstrukce a hasebních pracích v podkroví pomocí vysokotlakého proudu a proudu D. Při příjezdu velitele zásahu byl rodinný dům již zasažen požárem v plném rozsahu. Součástí činnosti na místě bylo rovněž získání informací od vlastníků a sousedů a dokumentace události. Jednotka setrvala na místě zásahu do večerních hodin; návraty jednotlivých vozidel na základnu proběhly postupně mezi 17.36 a 21.07 hodin.

16. Ze zprávy o zásahu z informačního systému Statistické sledování událostí HZS , Anonymizováno, kraje, stanice , adresa, byla k požáru rodinného domu dne , datum, povolána v 13.20.47 hodin a jednotka vyjela v 13.52.26 hodin. Na místo zásahu dorazila v 14.23.20 hodin. Jednotka byla nasazena s cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 32/9000 Tatra 815, přičemž její činnost spočívala zejména v doplňování vody do vozidla HZS , adresa, (objem 9000 l). Po zprovoznění hydrantu jednotka dále prováděla přečerpávání vody z hydrantu do téže cisternové stříkačky HZS , adresa, . Po ukončení pokynů velitele zásahu jednotka v 18.40 hodin opustila místo události a na základnu se vrátila v 19.25.04 hodin.

17. Z odborného vyjádření HZS , Anonymizováno, kraje, územní odbor , adresa, , ze dne , datum, , bylo zjištěno, že požár vznikl dne , datum, v rodinném domě na adrese , adresa, , kde byl čas vzniku požáru stanoven na cca 13.02 hodin na základě svědeckých výpovědí žalobců a odborného odhadu vyšetřovatele požáru nprap. , tituly před jménem, , jméno FO, . Požár byl žalobcem b) zpozorován v 13.11 hodin a ohlášen na tísňovou linku v 13.14 hodin. Rodinný dům, který byl zasažen požárem, byl třípodlažní zděný objekt se sedlovou střechou, stojící na pozemku parc. č. 7/1 v katastrálním území , adresa, . Objekt byl v době události v rekonstrukci a tvořil jeden požární úsek s přístupem přes severní i jižní část pozemku. Ohnisko požáru bylo určeno do prostoru obývacího pokoje, kde se nacházela prodlužovací šňůra s vícezásuvkou a zapojenými spotřebiči, avšak v důsledku rozsahu požáru a zničených konstrukcí nebylo možné kriminalistické ohnisko přesně upřesnit. Šíření požáru popsali také žalobci, kteří uvedli, že se plameny rychle rozšířily z obývacího pokoje do přilehlých místností a následně do podkroví. Vyšetřovatel prověřoval tři možné příčiny vzniku požáru – technickou závadu na elektroinstalaci nebo spotřebiči, nedbalostní jednání osob při manipulaci se zdrojem zapálení a hru dětí – přičemž žádnou z těchto verzí nebylo možné vyloučit ani potvrdit. , adresa, požáru tak zůstala neurčena. Přímá škoda způsobená požárem byla vyčíslena na , částka, , zatímco uchráněné hodnoty činily , částka, . V souvislosti s požárem nebyly zaznamenány žádné zraněné ani usmrcené osoby.

18. Z výpovědi , jméno FO, , který se události účastnil jako příslušník JSDH , adresa, , soud zjistil, že na místo dorazili současně s jednotkou HZS , adresa, asi 15 minut od ohlášení. K události byli přivoláni přes operační středisko. Požár byl při příjezdu rozsáhlý, s prohořelou střechou a zásahem větší poloviny objektu. Po příjezdu jednotka nasadila útočný proud z cisterny o objemu 9 000 l. V průběhu hasebního zásahu neměla jednotka problém s doplňováním vody; po příjezdu dalších vozidel byl zajištěn systém doplňování z jiné cisterny. Svědek nezaznamenal, že by jiné jednotky měly problémy s nedostatkem vody. Říčanská jednotka se na cisternu Ondřejova nenapojila a hasila ze svých zásob. Jejich jednotka neřešila napojení na hydrant, to vždy řeší velitel zásahu.

19. Z výpovědi , jméno FO, , mluvčí HZS, soud zjistil, že k vypracování svého tehdejšího vyjádření do pořadu „, právnická osoba, “ čerpala informace především ze zprávy o zásahu, ze sdělení ředitele územního odboru a vyjádření, které HZS poskytoval v souvislosti s probíhajícím šetřením. V těchto podkladech byl zmíněn problém s hydrantem, avšak pro jejich jednotku to nebylo rozhodné, neboť zasahující jednotky používají vlastní zásoby vody.

20. Z výpovědi , jméno FO, , člena jednotky HZS , adresa, , soud zjistil, že jednotka HZS , adresa, byla původně vyslána k jinému zásahu, avšak při jízdě zaznamenala kouř a následně změnila směr jízdy na obec , adresa, . Při příjezdu byla na místě již jednotka dobrovolných hasičů z Ondřejova. Požár byl při jejich příjezdu již rozsáhlý a viditelný z dálky. Říčanská jednotka používala vodu z vlastní cisterny o objemu přibližně 4 m³ a jednotka , adresa, měla cisternu o objemu 9 m³. Jednotka , adresa, po příjezdu natáhla hadice k domu a zajišťovala zásobování vodou pro zasahující hasiče. Během zásahu nedošlo k situaci, že by hašení muselo být přerušeno pro nedostatek vody, neboť současně probíhalo zajišťování zásobování z dalších cisteren. Na zásobování vodou se podílely i další jednotky, včetně dobrovolných hasičů z , Anonymizováno, a , adresa, . Při zásahu bylo zajišťováno doplňování vody z více zdrojů, včetně místního rybníka a hydrantu. Běžný postup je takový, že cisterny jednotlivých jednotek střídavě doplňují vodu podle aktuální potřeby. Takový by byl postup i při funkčním hydrantu, neboť jednotky mohou být kdykoliv odveleny na jiný zásah a musí tedy mít zásobu hasební vody.

21. Z výpovědi , jméno FO, , soud zjistil, že zásahu se účastnil jako profesionální hasič jednotky HZS , adresa, . K požáru v , adresa, byl vyhlášen poplach a jejich jednotka přijela na místo, kde se již nacházela dobrovolná jednotka z Ondřejova a další vozidlo říčanské jednotky, které bylo přesměrováno z jiné události. Požár byl při jejich příjezdu již značně rozvinutý a neumožňoval vstup do objektu, neboť ve vnitřních prostorech padaly části konstrukcí. Zásah probíhal z vnější strany budovy. V místě byly využity různé zdroje hasební vody, včetně čerpání z místního rybníka a následně i z hydrantu, který se zpočátku nepodařilo otevřít, ale později byl zprovozněn. Během zásahu nebyl nedostatek hasební vody.

22. Z výpovědi , jméno FO, , soud zjistil, že se zásahu účastnil jako příslušník jednotky HZS , adresa, . Jejich jednotka přijela z Ondřejova, kam byla původně vyslána k dopravní nehodě. Po příjezdu na místo v , adresa, již zasahovala jednotka dobrovolných hasičů z , Anonymizováno, . Požár byl při jejich příjezdu již v plném rozsahu. Jednotka z , Anonymizováno, zasahovala shora, jednotka z Říčan ze spodní části přístupové komunikace. Při zásahu byly využívány různé zdroje – voda z cisteren (včetně cisterny JSDH , adresa, ), z místního rybníka a také z hydrantu, u kterého nastaly počáteční problémy s otevřením, avšak později byl zprovozněn. Během zásahu nechyběla voda k hašení. Hadice při zásahu opakovaně praskaly z důvodu kontaktu s ostrými částmi konstrukce. Jednotka byla vybavena čerpadlem k odběru vody z přírodních zdrojů.

23. Z výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že se události účastnil jako vyšetřovatel požáru a na místo dorazil přibližně 25 minut po vyhlášení poplachu. Po příjezdu zjistil, že rodinný dům hořel v plném rozsahu a na místě již zasahovaly jednotky hasičů a Policie ČR. , adresa, se s velitelem zásahu a ověřil, že majitelé domu byli ztotožněni. Žalobkyně a) byla na místě v šoku, nabídl jí psychosociální pomoc. Vstoupil pouze do zádveří domu, odkud pořídil fotodokumentaci. Do objektu dále nevstupoval z důvodu rizika zřícení konstrukcí. Od žalobce b) zjistil okolnosti bezprostředně před vznikem požáru. Po zásahu upozornil žalobce b) na nutnost přizvat statika a nevynášet věci z domu do doby došetření. Při následném telefonátu však zjistil, že statik na místě nebyl a že věci z objektu byly již odneseny. Z tohoto důvodu následně stanovil několik verzí možných příčin požáru, protože nebylo možné událost dále šetřit v původním rozsahu.

24. Z výpovědi , jméno FO, , soud zjistil, že zásahu u požáru rodinného domu v , adresa, se účastnil jako řídící důstojník územního odboru HZS. Na místo zásahu dorazil zhruba deset minut po prvních jednotkách. Po příjezdu na náves byly viditelné známky rozsáhlého požáru a na místě již byly přítomny první dvě výjezdové jednotky říčanské stanice i jednotka dobrovolných hasičů z Ondřejova. S velitelem zásahu rozdělili zásah na dva úseky, přičemž svědek koordinoval horní část zásahu s jednotkou , adresa, . V době jeho příjezdu plameny šlehaly skrz okna horního patra. Jednotka , adresa, měla dostatečné množství hasební vody. Zásah probíhal převážně zvenčí, včetně odkrývání střešní krytiny a hašení přes štítové části budovy. Při komunikaci na místě byl zmíněn nefunkční hydrant, ale k nedostatku vody nedošlo, neboť byly využívány různé dostupné zdroje hasební vody.

25. Soud hodnotí výpovědi svědků jako věrohodné. Svědci se při svých výpovědích zásadně shodovali, popsali průběh zásahu srozumitelně a přesvědčivě. Při utváření skutkového závěru tak soud vycházel především z popisu děje členů hasičských jednotek, kteří se přímo účastnili zásahu na místě.

26. Soud neprovedl žalobci navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru požární ochrany ani znaleckým posudkem z oboru ekonomika, ceny a odhady, neboť tyto důkazy směřovaly buď k rozsahu poškození domu v určité fázi požáru, nebo k výši škody, tedy ke skutečnostem, které s ohledem na závěr soudu nebylo nezbytné prokazovat. Ze stejného důvodu soud pro nadbytečnost neprovedl ani výslech dalších navržených svědků z řad zasahujících hasičů, výslech účastníků a ani důkaz znaleckým posudkem znalkyně , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a další důkazy.

27. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru.

28. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na němž byl postaven rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , vše v katastrálním území , adresa, zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, –, Anonymizováno, , velikost spoluvlastnických podílů je ideální polovina každého ze žalobců. Dále učinili nesporným, že žalovaná je vlastníkem nadzemního hydrantu poblíž , právnická osoba, , adresa, a že je správcem tohoto hydrantu. Účastníci rovněž učinili nesporným, že dne , datum, , v době po 13.00 hodině odpoledne v nemovitosti žalobců vypukl požár. Z provedených důkazů soud zjistil, že požár byl na tísňovou linku oznámen dne , datum, v 13.14.36 hodin a první zasahující jednotky dorazily na místo kolem 13.30 hodin. Již v době jejich příjezdu byl požár značně pokročilý, svědky opakovaně popisován jako „v plném rozsahu“. Střešní konstrukce byla v té době již výrazně zasažena požárem, plameny byly patrné i z horních částí objektu a zásah musel být veden převážně z vnější strany, neboť vstup do domu byl vzhledem k intenzitě požáru a stavu konstrukcí omezen nebo vyloučen. Zásahu na místě se zúčastnily jednotky z , adresa, , , Anonymizováno, , které byly přivolány jako první. Dále na místo dorazily jednotky ze , adresa, . V průběhu zásahu byla zřízena kyvadlová doprava vody z obce , adresa, , voda byla čerpána z rybníka. Soud má dále za prokázáno, že při hasebním zásahu nastaly potíže s využitím obecního hydrantu. Z výpisu KOPIS plyne, že jednotka , adresa, v 13.50.36 hodin hlásila nález nefunkčního nadzemního hydrantu. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že hydrant se zpočátku nepodařilo otevřít, později však byl zprovozněn. Zpráva jednotky , adresa, potvrzuje, že po jejím příjezdu v 14.23.20 hodin bylo již po zprovoznění hydrantu z něj přečerpáváno do cisterny HZS , adresa, . Na základě těchto důkazů soud uzavírá, že hydrant nebylo možno využít bezprostředně po příjezdu prvních jednotek, během zásahu však byl následně uveden do provozu. V průběhu zásahu měly jednotky hasičů dostatek vody k provádění hašení a nikdy nedošlo ke stavu nedostatku vody, na čemž se shodli všichni slyšení svědci. Účastníci dále učinili nesporným, že rodinný dům žalobců v důsledku požáru zanikl.

29. Tvrzení žalobců, že první zasahující jednotky byly po příjezdu zcela bez vody a že tato okolnost znemožnila jakýkoli účinný prvotní zásah, bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, vyplynulo, že jednotka JSDH , adresa, po příjezdu nasadila útočný proud z cisterny o objemu 9 000 litrů. Svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, shodně uvedli, že na místě byly využívány zásoby vody z cisteren a dále další zdroje, a to kyvadlová doprava vody prostřednictvím cisteren z vedlejší obce, lokální zdroj hasební vody z rybníka a následně po zprovoznění i z hydrantu. Závěr o dostatku hasební vody v průběhu zásahu nevyvrací ani hlášení zaznamenané v KOPIS z 13.47 hodin, které sdělovalo, že voda dochází. Hlášení vypovídá o potřebě dalšího zásobování při zásahu rozsáhlého požáru, nikoli o úplné absenci vody od počátku zásahu.

30. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

31. Podle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

32. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

33. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.

34. Podle § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti.

35. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace, ověřená neautorizovaná dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. U objektu uvedeného v příloze č. , hodnota, a za podmínek stanovených touto přílohou se provádí kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za 20 měsíců, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší.

36. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

37. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované náhrady škody vzniklé zničením jejich rodinného domu požárem. Svůj nárok opírali o tvrzení, že po příjezdu jednotek požární ochrany nebylo možno zprovoznit hydrant v místě zásahu, v důsledku čehož mělo dojít k opožděnému či nedostatečnému hašení požáru a následně ke zničení nemovitosti, případně alespoň ke zvětšení rozsahu vzniklé škody. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v průběhu hasebního zásahu skutečně nebylo možno v prvotní fázi využít obecní hydrant. Tato skutečnost však sama o sobě nepostačuje k závěru o odpovědnosti žalované za vzniklou škodu. Současně bylo totiž dokazováním zjištěno, že všechny zasahující jednotky měly po rozhodnou dobu dostatek hasební vody z jiných dostupných zdrojů, přičemž tato voda byla k zásahu fakticky využívána. Z provedeného dokazování dále plyne, že již při příjezdu prvních jednotek byl požár domu natolik rozvinutý, že objekt nebylo možno účinně hasit standardním způsobem zevnitř. Svědek , jméno FO, uvedl, že při příjezdu byl požár takového rozsahu, že podle jeho názoru nebylo reálné jej zcela uhasit. Svědek , jméno FO, vypověděl, že plameny byly při příjezdu první jednotky již viditelné skrz střechu. Tomu odpovídá i fotografie pořízená v 14.05 hodin. Soud nadto považuje za logické sdělení svědků, že po příjezdu hasičských jednotek na místo požáru je okamžitě zajišťováno (i v řešeném případě) doplňování hasební vody ze všech lokálních zdrojů tak, aby nebyl zásah závislý na jediném zdroji, který se může ukázat jako nefunkční či nedostatečný. Naopak bylo provedeným dokazováním, především výpověďmi svědků, prokázáno, že zasahující hasiči měli po celou dobu zásahu dostatek vody.

38. Podle výše citovaného ustanovení § 7 odst. 1 zákona o požární ochraně je vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. I kdyby soud vycházel ze závěru, že v projednávané věci došlo k porušení této povinnosti žalovanou, samo takové porušení ještě bez dalšího nezakládá povinnost k náhradě škody. Povinnost nahradit újmu na jmění předpokládá vedle existence škody a porušení právní povinnosti rovněž příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklým škodním následkem. Bez prokázání této podmínky nelze odpovědnost za škodu dovodit.

39. O vztah příčinné souvislosti jde tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního jednání škůdce, tedy je-li možno uzavřít, že nebýt tohoto jednání, ke škodě by nedošlo, případně by nedošlo v daném rozsahu. Z řetězce okolností vedoucích ke škodnímu následku jsou přitom právně relevantní pouze ty příčiny, které jsou podstatné. Není nezbytné, aby škoda měla jedinou příčinu, musí však být prokázáno, že tvrzené porušení povinnosti představovalo alespoň jednu z podstatných příčin vzniku škody nebo jejího rozsahu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1388/2012). Soud dospěl k závěru, že právě tato podmínka v projednávané věci splněna nebyla. Výsledky dokazování neumožňují přijmout závěr, že nefunkčnost hydrantu byla podstatnou příčinou zničení domu žalobců, ani že představovala podstatnou příčinu zvětšení rozsahu škody. Naopak bylo zjištěno, že hasební voda byla v potřebném množství zajištěna z jiných zdrojů a že zásah jednotek požární ochrany nebyl v důsledku nefunkčnosti hydrantu omezen takovým způsobem, který by se projevil na výsledném rozsahu škody.

40. Dále soud poznamenává, že žalovaná předložila zprávy o plnění požárního řádu obce ze dne , datum, a , datum, , podle nichž byly zdroje vody shledány funkční bez omezení. Z nich lze dovodit, že žalovaná prováděla pravidelné kontroly hydrantu, jak jí ukládá zákon.

41. Soud uzavírá, že žalobci sice prokázali vznik škody na svém majetku a rovněž to, že při zásahu nastaly komplikace s využitím hydrantu, příčinná souvislost mezi nefunkčním hydrantem a vzniklou škodou však byla provedeným dokazováním vyvrácena. Za této situace není dán základ odpovědnosti žalované za škodu podle § 2910 o. z. a soudu nezbylo než žalobu zamítnout. S ohledem na výše uvedený závěr se soud dále již nezabýval přesným stanovením výše škody.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř., neboť ačkoli měla žalovaná ve věci plný úspěch, na straně žalobců jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v mimořádné životní situaci jich obou. Soud, stejně jako při rozhodování o osvobození žalobců od soudních poplatků, přihlédl k tomu, že žalobci se nacházejí v mimořádně tíživé životní situaci, neboť jejich dům zcela zanikl, musí tedy zajistit potřebu bydlení pro sebe i své tři nezletilé děti. Soud proto rozhodl tak, že procesně úspěšné žalované část nákladů řízení nepřiznal, neboť má za to, že lze spravedlivě požadovat, aby si úspěšná žalovaná své náklady částečně nesla sama. Žalovaná k využití moderačního práva soudu podle § 150 o. s. ř. uvedla, že jako obec má povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a konečné rozhodnutí o nákladech je v plné dispozici soudu. Z dokazování pro rozhodnutí soudu o částečném osvobození žalobců od soudních poplatku vyplynulo, že žalobci jsou schopni uhradit alespoň část nákladů, aniž by tím byli vystaveni platební neschopnosti, soud snížil náhradu nákladů žalovaného pro každého ze žalobců o 80 % a uložil jim zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %.

43. Soud se při vyhlášení rozsudku dopustil zjevné chyby v počtech, neboť náhrada nákladů řízení měla být mezi žalobce rozdělena tak, aby každý platil 20 % z jedné poloviny všech nákladů, nikoli 20 % ze všech nákladů žalované. Tomu správně odpovídá výrok, že každý ze žalobců má žalované zaplatit 10 % nákladů řízení. Soud postupem podle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost opravil při písemném vyhotovení rozsudku.

44. Tyto náklady, v souladu s § 137 o. s. ř., v celkové výši , částka, včetně DPH sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 a 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“),- odměna ve výši , částka, za devět úkonů právní služby po , částka, z tarifní hodnoty , částka, , dle § 13 odst. 4 a. t., včetně náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za každý z devíti úkonů právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, v rozsahu 6 úkonů právní služby, doplnění důkazních návrhů ze dne , datum, , závěrečný návrh ve věci ze dne , datum, , dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t.),- náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 a. t. za účast na jednání dne , datum, v částce , částka, ,- dále náhrada za promeškaný čas podle § 14 a. t. za čas strávený cestou z místa sídla advokáta (, adresa, ) na soudní jednání (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, , kdy jedna cesta podle mapy.cz trvá 1 hodinu 21 minut (3 započaté půlhodiny), tj. celkem za 4 x 6 x , částka, , v částce , částka, ,- dále náleží náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 5 a. t. za cesty na soudní jednání podniknuté vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se spotřebou 6,9 l/100 km, kdy jedna cesta činí dle mapy.cz 121,7 km, tj. celkem za 4 cesty na a ze soudních jednání konaných v r. 2025 ve výši , částka, , tj. za 4 x 121,7 ujetých km (, částka, za litr paliva při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, a dne , datum, ; a za 4 cesty na a ze soudních jednání konaných v r. 2026 ve výši , částka, , tj. za 4 x 121,7 ujetých km (, částka, za litr paliva při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, a dne , datum, ;- dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , neboť advokát žalované je plátcem DPH.

45. Žalobkyně a) i žalobce b) jsou povinni zaplatit žalované náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 10 %, tedy každý částku , částka, .

46. Náklady řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalované ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.