34 C 207/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 109.004Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 744 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 65 019 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 241,60 Kč, zamítá.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 68,36 % ročně z částky 76 107,22 Kč od 30. 4. 2025 do 23. 5. 2025 ve výši 3 330 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 76 107,22 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 282 240 Kč, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě dne , datum, poskytla žalovanému částku , částka, , žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 68,36 % ročně v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Před samotným uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala schopnost žalovaného uvedený úvěr splatit, a to tak, že si vyžádala doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášení žalovaného a dále si tuto schopnost ověřila v rejstřících SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů žalobkyně dospěla k závěru, že za uvedených podmínek je žalovaný schopen částku splatit. Žalovaný však uhradil pouze devět splátek. Za každou ze splátek, s níž byl žalovaný v prodlení před zesplatněním, pak žalobkyni náleželo právo na smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobkyni vzniklo právo na tuto smluvní pokutu v případě tří splátek, tedy , částka, . Úvěr byl zesplatněn automaticky ke dni , datum, v souladu se smluvním ujednáním, neboť žalovaný byl v prodlení s jednou ze splátek o déle než 65 dnů. Tímto okamžikem vznikla nová jistina ve výši , částka, , která se skládala z původní nesplacené jistiny a nezaplaceného smluvního úroku. I po zesplatnění úvěru pak žalobkyni v souladu se smlouvou náleží smluvní úrok, který žalobkyně požaduje ve výši 68,36 %, a to pouze z částky, která odpovídá původní nesplacené jistině. Žalobkyně se proto žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši , částka, , dlužného úroku za úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokuty , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalovaného , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, (0,1 % denně vyčíslené ke dni , datum, ), a to se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 68,36 % ročně z částky , částka, od , datum, do 90. dne prodlení, od 91. dne prodlení žádá úrok ve výši 12 % ročně a úhrady za pojištění třikrát , částka, .

2. Žalovaný uvedl, že je pravda, že žalobkyně mu poskytla částku , částka, . Poskytnutý úvěr již zčásti zaplatil a je ochoten zaplatit i zbývající rozdíl mezi poskytnout částkou a zaplacenými splátkami. Má však za to, že žalobkyně při vyřizování jeho žádosti o úvěr postupovala v rozporu se zákonem, neboť neprověřila dostatečně jeho schopnost úvěr splácet. Poskytla novou půjčku žalovanému v době, kdy u ní měl již další dva dluhy a u dalších institucí měl další závazky. U obou závazků, které měl u žalobkyně, byl měsíc v prodlení se splátkami. Navrhl zamítnutí celé žaloby.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplynulo, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

4. Ze základních informací o klientovi vyplynulo, že žalobkyně k žalovanému eviduje číslo smlouvy , Anonymizováno, , e-mail , e-mail, a účet č. , č. účtu, .

5. Z dokladu o odeslání , částka, bylo zjištěno, že ke smlouvě č. , hodnota, byla platba , částka, odeslána dne , datum, .

6. Z výpisu o zaslané SMS zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému prostřednictvím SMS zprávy, že na účet žalovaného zaslala částku , částka, s variabilním symbolem, který má být žalovaným použit k podpisu žádosti o úvěr.

7. Z důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalobkyni doručena potvrzovací SMS zpráva ve tvaru „Souhlasim , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “.

8. Z návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný požádal právní žalobkyni o uzavření dohody o poskytnutí částky 80 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 68,35 % ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku , částka, . Bankovní spojení určil žalovaný na účet č. , č. účtu, . Mezi účastníky bylo smluveno, že žalobkyně je oprávněna požadovat částku , částka, jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v případě, že uhradil některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně může požadovat částku , částka, za každou splátku, kterou žalovaný uhradí více než 30 dnů po splatnosti (článek 6 smlouvy). Pokud by žalovaný některou ze splátek zaplatil déle než 65 dnů po splatnosti, byla žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazené celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovaného upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla mu alespoň 30 dnů na její zaplacení (článek 6.3 smlouvy). Dnem, kdy by žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaný by pak byl povinen žalobkyni platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení (článek 6.5 smlouvy). Dále pak měl žalovaný platit žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem z takto vzniklé jistiny. I po tomto datu pak měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně platit úrok ve výši 66,80 %, avšak pouze z té části nové jistiny, která byla jistinou původní (článek 2.2 smlouvy). Stejná skutková zjištění byla učiněna z předsmluvního formuláře.

9. Z dodatku č. , hodnota, návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný jako klient požádal, aby byla smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

10. Z přílohy č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný jako klient podepsal při uzavření smlouvy o úvěru přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet. Měsíční pojistné bylo sjednáno na , částka, .

11. Z přihlášky do pojištění a informací o pojištění vyplynulo, že žalovaný se přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, přičemž měsíční úhrada za pojištění činí , částka, . Shodné12. Z prohlášení klienta a informací pro klienta vyplynulo, že žalovaný byl seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru podle zákona.

13. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému dopisem z , datum, , že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, .

14. Z dokumentu nazvaného „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , zaměstnavatelem je společnosti , právnická osoba, Výdaje žalovaného byly určeny na částku , částka, (, částka, životní minimum žalovaného, , částka, náklady na bydlení, spoření , částka, , jiné splátky úvěrů , částka, , splátky žalobkyni , částka, ). Při zohlednění rezervy , částka, vycházela bilance příjmů a výdajů žalovaného pozitivně na částku , částka, . Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů (ne vlastní, pronájem, státní či družstevní bydlení), bez manžela nebo partnera. Inkaso nebylo vyžadováno. Žalovaný uvedl, že v blízké budoucnosti neočekává změny v příjmech nebo výdajích.

15. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, , a. s. bylo zjištěno, že dne , datum, obdržel žalovaný na účet částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, a , datum, částku , částka, , vždy od plátce , právnická osoba, .

16. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný v tomto registru ke dni , datum, neměl příznak ani žádné hodnocení.

17. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že ke dni , datum, měl žalovaný 5 finančních institucí se žádostí, zbývající částka kreditních karet a čerpaného úvěrového rámce činila , částka, , limit celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a kreditních karet činil , částka, a dluhy po splatnosti činily , částka, .

18. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, žalovanému zaslala částku , částka, na účet č. , č. účtu, .

19. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, s tím, že byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Byl upomenut o zaplacení splátky č. , hodnota, a č. , hodnota, .

20. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, s tím, že byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Byl upomenut o zaplacení splátky č. , hodnota, a č. , hodnota, .

21. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, s tím, že byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Byl upomenut o zaplacení splátky č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, .

22. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnutý úvěr č. smlouvy , Anonymizováno, zaplatil celkem devět splátek po , částka, .

23. Z oznámení ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru v celkové částce , částka, .

24. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu.

25. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí částky , částka, . Žalobkyně pro zjištění, zda by žalovaný byl schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho majetkových poměrech a výpisy z účtu, z nichž vyplynulo, že žalovaný je v pracovním poměru a uvedl, že jeho čistá mzda činí cca , částka, měsíčně. Z výpisů z účtu vyplynulo, že příjmy žalovaného v jednotlivých měsících odpovídají tomuto údaji. Žalobkyně dále odečetla částku životního minima žalovaného, náklady na bydlení (jejichž zdroj z přiloženého dokumentu není zřejmý). Žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jejích výdajů na bydlení (či jiného prokázání výdajů). Dále si žalobkyně vyžádala informace o žalované z registru SOLUS, v němž nebyl žalovaný veden, a z registru NRKI, v němž bylo o žalovanému uvedeno, že je v prodlení se zaplacením splátek a že má další závazky. Na základě těchto informací žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Na jejím základě žalovanému dne , datum, poskytla částku , částka, . Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 68,35 % ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku , částka, . Pro případ, že by žalovaný nehradil splátky tak, jak bylo smluveno, byla žalobkyně oprávněna požadovat částku , částka, jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v případě, že by uhradil některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále mohla požadovat částku , částka, za každou splátku, kterou žalovaný uhradí více než 30 dnů po splatnosti. Pokud by žalovaný některou ze splátek zaplatil později než 65 dnů po splatnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazení celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovaného upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla mu alespoň 30 dnů na její zaplacení. Dnem, kdy by žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaný byl dle uzavřené dohody povinen žalobkyni platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení. Dále pak měl žalovaný platit žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem z takto vzniklé jistiny. I po tomto datu pak měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně platit úrok ve výši 68,35 %, avšak pouze z té části nové jistiny, která byla jistinou původní. Žalovaný však žalobkyni uhradil pouze devět splátek, na což byl žalobkyní upozorněn. Žalovaný však i přesto dlužné splátky neuhradil, a tak žalobkyně požadovala ke dni , datum, okamžité vrácení celé dlužné částky, včetně splátek, které měl žalovaný uhradit v budoucnu. Žalovaný však ani po tomto datu z dlužné částky nic neuhradil.

26. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

32. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou měli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný v úmyslu uzavřít, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

33. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měla žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovanou. Tuto povinnosti na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalované v trestněprávní rovině.

34. V projednávané věci prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem: Žalobkyně od výše příjmu žalovaného (která byla podložena výpisy z účtu, resp. žalovaným uvedená částka příjmu výpisům odpovídala) odečetla částku životního minima za žalovaného a dále náklady na bydlení ve výši (přičemž není zřejmé, z jakého zdroje žalobkyně tuto částku získala, nevyžádala si žádné potvrzení). Dále si žalobkyně vyžádala o žalovaném informace z registrů SOLUS a NRKI. Údaje o žalovaném v registru NRKI vyznívaly v neprospěch závěru o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr hradit. Na základě těchto údajů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonnými požadavky.

35. V prvé řadě je třeba připomenout, jak bylo uvedeno shora, že žalobkyně byla povinna informace poskytnuté žalovaným ověřovat. Žalobkyně přitom nepožadovala ani potvrzení o nákladech na bydlení, prostřednictvím nichž by si ověřila reálnost výdajů žalovaného. Náklady na bydlení přitom představují v životě běžného člověka významnou položku. Výše měsíčních nákladů na bydlení přitom v souvislosti s informací, že žalovaný měl záznamy o dalších dluzích a dokonce o dluhu v prodlení podle registru NRKI, bez další kontroly nemohly obstát. Bylo na žalobkyni, aby si vyžádala dodatečné informace ohledně toho, jakou má žalovaný konkrétní platební historii a morálku. Informace z nebankovního registru je vždy posuzovat v kontextu ostatních dostupných informací. Jak však soud uvedl výše, i informace poskytnuté žalovaným měly v žalobkyni vzbudit určité pochybnosti. Ve spojení s touto informací pak žalobkyně nemohla dojít k závěru, že žalovaný je schopen splatit úvěr ve výši a za podmínek, na nichž se účastníci dohodli.

36. Jak vyplývá ze shora uvedeného, na základě informací, které žalobkyně předložila a které tedy měla v době uzavírání smlouvy k dispozici, zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splatit úvěr mu poskytnutý. Žalobkyně tak podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotř. úvěru nesměla úvěr žalovanému poskytnout. I přes zákonný zákaz to žalobkyně učinila. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky 29 744 Kč, tedy jistiny úvěru po odečtení žalovaným zaplacených splátek (výrok I.). Soud naopak žalobkyni nepřiznal smluvní úrok a smluvní pokutu v celkové výši 14 241,60 Kč (výroky II., III. a IV.). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), přičemž prodlení bylo stanoveno ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

37. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, určil soud lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř., dle kterého v případě, že měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V právě projednávané věci měl žalovaný převážný úspěch, avšak jemu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.