34 C 224/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 844 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 844 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 844 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 19 844 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení ve výši přesahující úrok z prodlení přiznaný ve výroku

I.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Praha-východ dne datum domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku částka s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že uplatněná pohledávka představuje dlužnou částku vyplývající ze závěrečného vyúčtování provedeného po ukončení nájemní smlouvy a vyklizení předmětu nájmu žalovaným. Podáním doručeným soudu následně doplnil, že nárok vychází ze závěrečného vyúčtování ze dne datum, které bylo žalovanému dne datum doručeno elektronickou poštou a prostřednictvím aplikace WhatsApp, přičemž vyúčtování zahrnovalo náklady na elektřinu, svoz komunálního odpadu, vodné a stočné. Dále uvedl, že požadovaný úrok z prodlení odpovídá ujednání obsaženému v nájemní smlouvě a že v souvislosti s vymáháním pohledávky vznikly náklady ve výši zaplaceného soudního poplatku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.. Účastníci byli soudem vyzváni, aby ve stanovené lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a byli poučeni, že nevyjádří-li se ve lhůtě, bude se mít za to, že proti tomuto procesnímu postupu nemají námitek. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a jeho souhlas s rozhodnutím bez jednání se proto presumuje podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Žalovaný se dále přes řádné doručení žaloby a jejích příloh k uplatněnému nároku věcně nevyjádřil, neuvedl žádná skutková tvrzení na svou obranu ani nenavrhl důkazy. Soud proto vycházel z tvrzení žalobce a z jím předložených listinných důkazů, zejména z nájemní smlouvy, závěrečného vyúčtování, dokladů o nákladech služeb a elektronické komunikace mezi účastníky. Tyto listiny byly dostatečným podkladem pro zjištění všech rozhodných skutkových okolností; provedení jiných důkazů nebylo třeba.

4. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky za celkové vyúčtování“ ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka do sedmi dnů od doručení výzvy. Ve výzvě uvedl, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu části rodinného domu na adrese adresa, a že po skončení nájmu bylo nutné provést úklid, výmalbu a odstranit poškození přesahující běžné opotřebení. Dále uvedl, že žalovanému bylo dne datum zasláno celkové vyúčtování nákladů a že po započtení uhrazených záloh činí nedoplatek částka.

5. Z e-mailové zprávy odeslané z adresy e-mail na adresu e-mail dne datum v 20:26 hodin soud zjistil, že žalobce žalovanému sdělil, že dlužná částka dosud nebyla uhrazena, a vyzval jej k neprodlené úhradě. Součástí e-mailu byly přílohy označené „Vyzva_k_zaplaceni.pdf“, „Technické posouzení.pdf“ a „vyuctovani pospech.xlsx“.

6. Ze záznamu komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal soubory označené „Vyzva_k_zaplaceni.pdf“, „vyuctovani pospech.xlsx“ a „Technické posouzení.pdf“. Záznam současně zachycuje datum odeslání jednotlivých souborů datum v 20:27 hodin.

7. Z e-mailové zprávy odeslané z adresy e-mail na adresu e-mail dne datum v 15:17 hodin soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal zprávu s předmětem „závěrečné vyúčtování“, ve které uvedl, že v příloze zasílá závěrečné vyúčtování a technické posouzení. Součástí e-mailu byly přílohy označené „14 - Technické posouzení.pdf“, „14 - popis zjištění vad a nedostatků.pdf“ a „14 - vyúčtování 2025.pdf“.

8. Z listiny označené jako „Vyúčtování záloh a nákladů na služby ke dni datum“ soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na služby a další položky související s užíváním a předáním předmětu nájmu. Ve vyúčtování uvedl mimo jiné náklady na vodné a stočné, komunální odpad, úklid, společnou elektřinu, internet, výmalbu, generální úklid, odstranění poškození a překročení lhůty výpovědi. Celkové náklady vyčíslil částkou částka, zaplacené zálohy částkou částka a výsledný nedoplatek částkou částka se splatností dne datum. Ve vyúčtování je dále uvedeno číslo účtu žalobce určené k úhradě nedoplatku.

9. Ze záznamu komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal soubor označený jako „vyúčtování za rok 2025“.

10. Z nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi manžely Jméno žalobce a tituly před jménem jméno FO jako pronajímateli a jméno FO jako nájemcem soud zjistil, že předmětem nájmu byla samostatná bytová jednotka o dispozici 3+kk v rodinném domě na adrese adresa, a že nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Nájemce se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši částka a zálohy na služby ve výši částka za každou bydlící osobu. Současně bylo sjednáno, že případné nedoplatky na službách je nájemce povinen uhradit do 30 dnů od obdržení vyúčtování a že v případě prodlení se zaplacením peněžitých závazků náleží pronajímateli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nájemce se dále zavázal odevzdat po skončení nájmu předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a odstranit závady a poškození, která sám nebo osoby s ním bydlící způsobili. Smluvní strany rovněž sjednaly, že si budou doručovat písemnosti prostřednictvím elektronické pošty.

11. Z faktury č. hodnota vystavené společností právnická osoba. dne datum soud zjistil, že byla žalobci za odběrné místo adresa, vyúčtována služba stočného za období od datum do datum v celkové částce částka včetně DPH. Z faktury dále vyplývá spotřeba stočného v rozsahu 58 m³ za období od datum do datum a 28 m³ za období od datum do datum.

12. Z faktury č. hodnota vystavené společností právnická osoba. dne datum soud zjistil, že byla žalobci za odběrné místo adresa, vyúčtována služba stočného za období od datum do datum v celkové částce částka včetně DPH. Z faktury dále vyplývá, že za uvedené období byla vykázána spotřeba stočného v rozsahu 91 m³.

13. Z faktury č. hodnota vystavené společností právnická osoba. dne datum soud zjistil, že byla žalobci za odběrné místo adresa, vyúčtována služba stočného za období od datum do datum v celkové částce částka včetně DPH. Z faktury dále vyplývá, že za uvedené období byla vykázána spotřeba stočného v rozsahu 88 m³.

14. Z evidenčního daňového dokladu č. hodnota vystaveného společností právnická osoba. dne datum soud zjistil, že za odběrné místo adresa, bylo za období od datum do datum vyúčtováno stočné za spotřebu 15 m³ v celkové částce částka včetně DPH.

15. Z evidenčního daňového dokladu č. hodnota vystaveného společností právnická osoba. dne datum soud zjistil, že za odběrné místo adresa, byla provedena dofakturace stočného za období od datum do datum podle samoodečtu odběratele, a to za spotřebu 76 m³ v celkové částce částka včetně DPH.

16. Z vyúčtování elektřiny vystaveného společností právnická osoba., za odběrné místo „adresa – společ“ za období od datum do datum soud zjistil, že celkové náklady na dodávku a distribuci elektrické energie činily částka včetně DPH, při celkové spotřebě 1 737 kWh, z toho 125 kWh ve vysokém tarifu a 1 612 kWh v nízkém tarifu. Z vyúčtování dále vyplývá, že odběratel uhradil na zálohách částku částka a výsledkem vyúčtování byl přeplatek ve výši částka.

17. Soud zjistil, že mezi manžely Jméno žalobce a tituly před jménem jméno FO jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla dne datum uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byla bytová jednotka 3+kk nacházející se v rodinném domě na adrese adresa. Součástí smluvního ujednání byla povinnost žalovaného hradit zálohy na služby a případné nedoplatky z jejich vyúčtování a po skončení nájmu odstranit jím způsobená poškození přesahující běžné opotřebení bytu. Soud dále zjistil, že žalobce vyhotovil ke dni datum dokument označený jako „Vyúčtování záloh a nákladů na služby ke dni datum“, v němž vyčíslil náklady související s užíváním bytu a jeho předáním v celkové výši částka, oproti nim započetl zálohy ve výši částka a stanovil výsledný nedoplatek ve výši částka se splatností dne datum. Ze zaslaných e-mailových zpráv a komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp soud zjistil, že toto vyúčtování bylo žalovanému zasláno nejpozději dne datum a opětovně dne datum spolu s dalšími souvisejícími dokumenty. Žalovaný obsah vyúčtování v průběhu řízení nijak nezpochybnil, k žalobě se nevyjádřil a neuplatnil žádné konkrétní námitky proti jednotlivým položkám vyúčtování.

18. Podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

19. Podle § 2247 o. z., (1) Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. (3) Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

20. Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o službách spojených s užíváním bytů (dále jen „zákon o službách spojených s užíváním bytů“), (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek, b) příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období, g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

21. Podle § 3 zákona o službách spojených s užíváním bytů, (1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. (2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

22. Podle § 4 zákona o službách spojených s užíváním bytů, (1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. (2) Nedojde-li k ujednání, určí poskytovatel příjemci měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, případně podle posledního zúčtovacího období.

23. Podle § 5 zákona o službách spojených s užíváním bytů, (1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. (2) Nedojde-li k ujednání nebo rozhodnutí, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; nejsou-li podružné vodoměry instalovány ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, podle směrných čísel roční potřeby vody. Náklady na osvětlení a úklid společných prostor, odvoz komunálního odpadu a další sjednané služby se rozúčtují podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

24. Podle § 7 zákona o službách spojených s užíváním bytů, (1) Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

25. Podle § 1968 o. z., Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z., Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Mezi účastníky nebylo sporné, že byli ve smluvním nájemním vztahu a že žalobce po skončení užívání bytu provedl závěrečné vyúčtování nákladů. Žalobce k prokázání svého nároku předložil nájemní smlouvu, závěrečné vyúčtování, související podklady k jednotlivým nákladům a doklady o zaslání vyúčtování žalovanému. Žalovaný přes řádné doručení žaloby a příloh neuplatnil žádnou skutkovou ani právní obranu, nerozporoval správnost vyúčtování ani výši uplatněného nedoplatku a nenavrhl žádné důkazy. Za této procesní situace soud považoval tvrzení žalobce za podložená předloženými listinami a dospěl k závěru, že žalobce prokázal existenci pohledávky ve výši částka. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by správnost vyúčtování nebo oprávněnost uplatněného nároku zpochybňovaly.

28. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovanému bylo vyúčtování zasláno dne datum. Ve vyúčtování byla uvedena splatnost nedoplatku ke dni datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se proto do prodlení následující den po uplynutí splatnosti, tj. dne datum. Žalobci proto vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Smluvní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně je však u nájmu bytu v rozsahu přesahujícím zákonnou sazbu neúčinné, a žalobci proto náleží pouze zákonný úrok z prodlení.

29. Ze zjištěné e-mailové komunikace a komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp soud zjistil, že žalobce před zahájením řízení žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě uplatněné pohledávky. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána nejméně dne datum, tedy více než sedm dnů před podáním žaloby dne datum. Podmínka § 142a odst. 1 o. s. ř. byla splněna.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný úspěch, neboť mu byla přiznána celá uplatněná jistina částka i zákonný úrok z prodlení. Neuspěl toliko v nepatrné části požadovaného příslušenství, v níž žádal úrok z prodlení nad zákonnou sazbu, a dále v požadavku na samostatné zaplacení částka. Tato částka však představuje soudní poplatek, tedy náklad řízení, nikoli samostatnou hmotněprávní pohledávku. Soudní poplatek ve výši částka žalobci prokazatelně vznikl v souvislosti s podáním žaloby a podle § 137 odst. 1 o. s. ř. je nákladem řízení. Soud jej proto nepřiznal jako součást žalované jistiny, nýbrž jej při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zahrnul mezi účelně vynaložené náklady žalobce. Žalobce před zahájením řízení žalovaného vyzval k úhradě prostřednictvím sjednané elektronické komunikace, a to více než sedm dnů před podáním žaloby. Podmínka § 142a odst. 1 o. s. ř. je proto splněna. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobci plně jeho náklady řízení, tj. soudní poplatek ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.