34 C 226/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa obě zastoupeny advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o určení vlastnického práva k pozemku

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], naposledy bytem [adresa], byl ke dni svého úmrtí, tedy k [datum], vlastníkem části pozemku [parcelní číslo] (dříve [číslo]) v katastrálním území Mirošovice u Říčan, vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba] spol. s r. o. a úředně ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení], jako pozemek [parcelní číslo] o výměře 514 m².

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným 1) a 2) plnou náhradu nákladů řízení v částce 87 389,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 3) plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k jejím rukám.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], naposledy bytem [adresa] [číslo] (dříve [číslo]) v katastrálním území Mirošovice u Říčan, vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] vypracovaným [právnická osoba] spol. s r. o. a úředně ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení], jako pozemek parc. [číslo] o výměře 514 m² (dále také jen„ sporný pozemek“). Na odůvodnění podané žaloby uvedli, že dne [datum] bylo mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími uzavřena smlouva trhová, dle níž došlo k převodu vlastnictví k části pozemku parc. [číslo] v [obec] u [obec], označené písmenem„ B“ v geometrickém plánu ze dne [datum], [číslo] 1947, a novým parc. [číslo] (dále také jen„ pozemek [číslo]“). Tento pozemek měl označenou výměru 499,35 sáhů a kupní cena byla sjednána na 5 992,20 Kč. Část kupní ceny ve výši 5 000 Kč byla uhrazena jako záloha dne [datum]. Chybou geometra byl pozemek vyčleněn ve výměře o 149,86 sáhů menší, a proto manželé [celé jméno žalobce] v roce 1950 doplatili manželům [příjmení] částku 1 500 Kč [ulice] výměra převedené části pozemku nebyla zaknihována, byla pouze zaznamenána do katastrálního plánu. Manželé [celé jméno žalobce] následně pozemek v dobré víře o svém vlastnictví užívali, došlo k jeho oplocení a manželé [příjmení] nikdy daný stav nezpochybňovali. V roce 1991 zdědil pozemek syn manželů [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], a po jeho úmrtí v roce 2003 zdědili pozemek jeho manželka [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a) a jeho syn [celé jméno žalobce] (žalobce b). Žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek [číslo]“), jehož součástí je sporný pozemek. Podané žalobě předcházelo řízení u Okresního soudu Praha – východ vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně a) domáhala určení, že je spoluvlastníkem sporného pozemku se žalobcem b). Žaloba však byla zamítnuta, přičemž v odůvodnění rozsudku soud uvedl, že vlastnictví sporného pozemku nabyl [jméno] [celé jméno žalobce] vydržením.

2. Žalované 1) a 2) navrhly podanou žalobu zamítnout. Uvedly, že podmínky pro vydržení sporného pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] nebyly splněny. Nebyl totiž držitelem v dobré víře, ta je u něj totiž vyvrácena. Již z dědických řízení po svých rodičích mu muselo být zřejmé, že vlastnictví sporného pozemku nemohl nabýt. [jméno] [celé jméno žalobce] musel zaznamenat, že výměra pozemku, který měl zdědit, neodpovídá faktické výměře užívaného pozemku. [příjmení] pozemek činí 514 m² navíc. O absenci dobré víry na straně [jméno] [celé jméno žalobce] svědčí i to, že v rámci stavebního řízení předkládal falzifikát geometrického plánu vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení].

3. Žalovaná 3) s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že dne [datum] byla rodiči jejího manžela uzavřena smlouva a pozemek [číslo] byla převeden na manžele [příjmení]. Tato smlouva byla také řádně zaknihována. V roce 1947 byli manželé [příjmení] donuceni vstoupit do JZD a nadále nemohli s pozemky nakládat. Pozemek [číslo] zdědila spolu s ostatními žalovanými po manželovi, který jej zdědil po svých rodičích. O přihrazení pozemku [anonymizováno] nevěděly, ani o přístavbě chaty. O tom, že sporný pozemek není ve vlastnictví žalobců, věděli žalobci z dědického řízení, a přesto jej dále užívají, neplatí nájem ani daň z nemovitosti.

4. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji účinnými ke dni [datum] soud zjistil, že žalobci a) a b) jsou podílovými spoluvlastníky (každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné poloviny) na pozemku parc. č. st. 498 o výměře 57 m² (zastavěná plocha a nádvoří), parc. [číslo] o výměře [číslo] m² (zahrada), parc. č. 2044 o výměře 50 m² (ostatní plocha) a parc. č. 2045 o výměře 52 m² (ostatní plocha), to vše v katastrálním území Mirošovice u Říčan, obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Nabývacím titulem je usnesení č. j. 27 D 756/2003 – 214 ze dne 26. 3. 2012, které nabylo právní moci dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji účinnými ke dni [datum] soud zjistil, že žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi (každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné třetiny) na pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m² v [katastrální uzemí], obci [obec] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

7. Z trhové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] jako prodávající uzavřeli smlouvu s manželi [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako kupujícími, na jejímž základě jim prodali pozemek označený jako„ role čkat. 861 v [obec]“, který byl označený v geometrickém plánu ze dne 30. 8. 1947 č. j. 122-1947 písmenem„ B“ a novým čkat. [číslo] ve výměře„ 17a96m², t. j. 499,35 pl. sáhů“. Kupní cena byla sjednána na 5 992,20 Kč. Dále bylo ujednáno, že částka 5 000 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy a zbývající část kupní ceny 992,20 Kčs byla zaplacena hotově při podpisu smlouvy. Pro nově označený pozemek bylo určeno č. kat. [číslo] a ujednaná výměra byla zapsána do vložky [číslo] pozemkové knihy.

8. Z geometrického plánu [číslo] 1947 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (kopie z verze připojené k trhové smlouvě) soud zjistil, že z pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mirošovice, soudní okres [okres] oddělena první část o výměře [číslo] m² s novým parc. [číslo] druhá část o výměře [číslo] m² s novým parc. [číslo]. Severně od parcely označené jako [číslo] je pozemek s parc. [číslo]. Tato verze geometrického plánu nese razítko„ kopie“ v záhlaví. Ing. [příjmení] na plánu uvedl, že dělící čáry byly omezníkovány lomovými kameny a měřeno bylo [datum]. Souhlas s novým označením parcel a jejich dílců byl potvrzen [datum]. Zákres pozemku a jeho nových oddělených částí je okótován a vymezen rýsovanými čarami. Plán nese razítko označující číslo položky polního náčrtu [číslo] a číslo listů mapy 3, 5.

9. Z modifikovaného geometrického plánu [číslo] 1947 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (barevná kopie) soud zjistil, že tato verze se liší ve vymezení odděleného pozemku čarami. Pozemek [číslo] je vymezen tlustějšími čarami než u předešlé verze a tyto čáry jsou prodloužené. Označení pozemku [číslo] je přepsáno na [číslo]. Tato verze nese razítko„ originál“, ale nenese razítko označující číslo položky polního náčrtu a listů mapy.

10. Z dopisu Ing. J. [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že Ing. [příjmení] (Úř. Aut. Civilní geometr, [okres] [obec]) vyzval pana [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho manželku, aby podepsali v příloze zaslané prohlášení a aby je nechali podepsat i manželi [příjmení]. Podepsanou listinu žádal vrátit, aby vyhotovil„ vkladuschopnou“ listinu s podáním soudu k zaknihování s dvěma plány. Ing. [příjmení] také uvedl jako důvod své žádosti„ diferenci 4 a 39 m² = [číslo] čtver. sáhů“ s tím, že má být uvedena do pořádku záležitost s panem [příjmení] z [obec].

11. Z potvrzení R. [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že R. [příjmení] přijal dne [datum] od [jméno] a [jméno] [příjmení] částku 1 500 Kč jako poslední splátku na pozemek v [obec]. V potvrzení není doplněno katastrální číslo pozemku a číslo vložky, přičemž je v textu pro tyto údaje ponecháno volné místo. Rozloha pozemku je určena na 149 sáhů v [obec].

12. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 27 D 1009/2009, bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození] zemřel dne [datum]. V rámci předběžného šetření sdělil pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalobce], že [jméno] [celé jméno žalobce] byl spoluvlastníkem (druhým polovičním vlastníkem byla manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně]) pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mirošovice. Pro potřeby dědického řízení byl soudním znalcem [jméno] [příjmení] v březnu 1983 vypracován znalecký posudek. Z tohoto posudku z března roku 1983 vyplynulo, že pozemek parc. [číslo] v [obec] byl za přítomnosti [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] znalcem zaměřen a výměra pozemku byla stanovena na [číslo] m². Rozhodnutím ze dne [datum] Státní notářství pro [část Prahy] dohodu dědiců po [jméno] [celé jméno žalobce] tak, že pozůstalý syn [obec] [celé jméno žalobce] (v záhlaví rozhodnutí je označen [jméno] [celé jméno žalobce] a v podpisové části je také zřetelně čitelné jméno [jméno] [celé jméno žalobce], jiný účastník toho jména v daném řízení nevystupuje) zdědil veškerý majetek a dluhy po zemřelém.

13. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 27 D 1008/2009, vyplynulo, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] [datum narození] zemřela dne [datum]. Pozůstalostní řízení po zůstavitelce bylo zastaveno usnesením ze dne 8. 11. 1994, č. j. 10 D 2146/91-13, neboť zůstavitelka zanechala pouze nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum]. V rámci předběžného šetření dne [datum] uvedl [jméno] [celé jméno žalobce], syn zůstavitelky, že dědictví tvoří i polovina pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Mirošovice, zaspáno na listu vlastnictví [číslo] okres [okres]. Dále také uvedl, že on sám je vlastníkem zbývajícího polovičního podílu na těchto nemovitostech. Předběžné šetření skončilo dne [datum] tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] měl notářce dodat odhad ceny zmíněných nemovitostí a list vlastnictví ve lhůtě dvou měsíců. Následují opakované urgence adresované [jméno] [celé jméno žalobce], které však nepřinesly výsledek. Dle úředního záznamu z [datum] byl proveden telefonický hovor s [jméno] [celé jméno žalobce], který notářce sdělil, že výše zmíněné nemovitosti nepatřily v době smrti zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalobkyně], ale byly již v jeho vlastnictví. Dne [datum] byla Obvodním soudem pro Prahu 10 pověřena JUDr. [jméno] [příjmení] jako soudní komisařka k projednání dodatečně najevo vyšlého majetku po zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum] byl dodatečně najevo vyšlý majetek, a to podíl o velikosti ½ na pozemcích v katastrálním území Mirošovice u Říčan, obec Mirošovice parc. č. st. 498 zastavěná plocha a nádvoří a parc. [číslo] zahrada, vydán [jméno] [celé jméno žalobce] a řízení bylo zastaveno. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

14. Ze spisu [stát. instituce] – stavebního úřadu, sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že dne [datum] podal pan [jméno] [celé jméno žalobce] žádost o stavební povolení pro přístavbu rekreační chaty v [obec] u [obec] s tím, že stavba má být uskutečněna na pozemku parc. [číslo] katastrální území Mirošovice o výměře [číslo] m². V žádosti bylo dále uvedeno, že pan [jméno] [celé jméno žalobce] je vlastníkem daného pozemku a projektantem stavby je Ing. [příjmení] [příjmení], který bude stavbu dozorovat svépomocí. Dokončení stavby je plánováno na [datum]. Ve spisu je založena kopie geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] v modifikované verzi. Ze situačního plánu vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] je zjevné, že přístavba rekreační chaty se nachází na pozemku parc. [číslo] dle modifikované verze geometrického plánu Ing. [příjmení]. Přístavba byla povolena rozhodnutím ze dne 15. 10. 1998, č. j. 1922/1265/98/Vo.

15. Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne 15. 10. 1998, č. j. 1922/1265/Vo vyplynulo, že [jméno] [celé jméno žalobce] podal dne [datum] žádost o vydání stavebního povolení na přístavbu a stavební úpravy rekreační chaty na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a této žádosti bylo vyhověno. Jako podmínky umístění stavby bylo stanoveno, že stavba bude umístěna na pozemku par. Č. [číslo] dle zakreslení v situačním výkresu Ing. [jméno] [příjmení].

16. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 27 D 756/2003, soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození] zemřel dne [datum]. Ke dni úmrtí trvalo manželství [jméno] [celé jméno žalobce] se žalobkyní a) a jeho pozůstalým synem je žalobce b). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 3. 2012, č. j. 27D 756/2003-214, byla schválena dohoda dědiců, podle které bylo dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] rozděleno mezi žalobkyni a) a žalobce b). Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

17. Z geometrického plánu [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že nově vymezený pozemek [číslo] o výměře 514 m² je součástí pozemku parc. [číslo] na své jižní hranici sousedí s pozemkem parc. [číslo].

18. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha – východ ze dne [datum] vyplynulo, že na žádost soudu zaslali kopii geometrického plánu, která je uložena ve sbírce listin KP [okres] – [číslo] také u příslušné smlouvy v [příjmení] knize – [číslo]. Oba plány jsou totožné. Barevná kopie, která byla zaslána spolu s žádostí, neodpovídala založeným geometrickým plánům a byla hodnocena jako dokreslovaná, dopisovaná.

19. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že dne [datum] podala žalobkyně a) žalobu, kterou se po doplnění domáhala proti žalovaným určení, že jsou spolu s žalobcem b) podílovými spoluvlastníky části pozemku parc. [číslo] (dříve [číslo]) v k. ú. [obec] u [obec], obec Mirošovice vymezené geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] jako pozemek parc. [číslo] O podané žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 17. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], tak, že byla zamítnuta. Z odůvodnění vyplynulo, že soud v řízení neprovedl k důkazu dědická rozhodnutí, mimo jiné rozhodnutí č. j. [číslo jednací], a další důkazy pro nadbytečnost. Soud při svém rozhodnutí uzavřel, že rozpor mezi zapsaným a faktickým stavem se projevil v řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], tedy již od té doby nelze u žalobkyně a) hovořit o poctivé držbě ve vztahu k předmětnému pozemku. V rámci skutkového závěru v rozsudku soud uvedl, že [jméno] [celé jméno žalobce] zdědil pozemek od svých rodičů v podobě oploceného pozemku, jehož faktickou součástí byla i sporná parcela. [jméno] [celé jméno žalobce] spornou parcelu fakticky užíval, s povolením stavebního úřadu na ní vystavěl zděnou chatu, to vše bez pochybností na straně žalovaných. Soud následně uzavřel, že [jméno] [celé jméno žalobce] splnil podmínky pro vydržení předmětného pozemku, a z toho důvodu žalobu zamítl, neboť daný pozemek nebyl předmětem řízení o dědictví. Citovaný rozsudek nabyl právní moci v části svého meritorního zamítavého výroku dne [datum] (výrok o nákladech řízení byl napaden odvoláním a nabyl tedy právní moci později).

20. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že parcely [jméno] a [jméno] [příjmení] dle geometrických plánů z [datum] a [datum] tvoří jednotný celek v nezměněném stavu až do současnosti.

21. Z výpovědi [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek žalobců je oplocený a byl žalobci užíván v rozsahu oplocení. [obec] pozemku dle katastrální mapy neodpovídá stavu dle oplocení. Plot je posunut dál, je v této poloze dlouhodobě.

22. Z čestného prohlášení [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] vyplynulo, že parcela [jméno] a [jméno] [příjmení] a jejich dědiců tvořila jednotný celek, který sousedil s parcelou [číslo] společným plotem. Tato parcela odpovídala geometrickému plánu z [datum] a geometrickému plánu ze [datum].

23. Z výpovědi [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že pozemek žalobců je oplocen již od roku 1967. Od tohoto roku se rozsah oplocení neměnil. Od té doby až do dědického řízení po panu [jméno] [celé jméno žalobce] nevznikl o hranice pozemku spor. Její manžel připravoval projekt přístavby chaty a ani v průběhu řešení přístavby nevznikl problém ohledně hranice.

24. Z čestného prohlášení [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] dle geometrického plánu z [datum] a pozemek parc. [číslo] dle geometrického plánu ze [datum] sousedí s pozemkem parc. [číslo] společným plotem od roku 1948. Plot i pozemky jsou do současnosti v nezměněném stavu.

25. Z výpovědi [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že žalobci mají svůj pozemek oplocený a užívají jej v rámci tohoto oplocení a takto jej užívali od roku 1947. Oplocení bylo z betonových sloupků a drátěného pletiva.

26. Z výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že s manželem, panem [jméno] [celé jméno žalobce], o pozemcích téměř nemluvili. Otec [jméno] [celé jméno žalobce] vždy mluvil o tom, že mají největší parcelu v okolí s tím, že výměra činí [číslo] m². Pozemek obhospodařoval.

27. Z místního šetření bylo zjištěno, že v blízkosti hranice sporného pozemku se nachází zděná stavba. [ulice] sporného pozemku se nachází dřevěná kůlna. Plot okolo sporného pozemku je na betonových sloupcích, spojuje je drátěné pletivo.

28. Soud neprovedl důkaz dotazem na likvidátora JZD, listinou o členství pana [příjmení] v JZD, rozhodnutí D 1198/86, rozhodnutím STN sp. zn. D 956/85 od STN [okres], zprávou od Ministerstva zemědělství České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky ohledně užívání sporného pozemku socialistickými organizacemi, zprávou od katastrálního úřadu ohledně identifikace parcel č. st. 498, st. 597, st. 631 a [číslo] jako nástupci parcely [číslo] v [katastrální uzemí] a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ohledně podpisu pana [příjmení] na potvrzení ze dne [datum], neboť tyto navrhované důkazy nemohly přispět k objasnění otázky dobré víry na straně pana [jméno] [celé jméno žalobce] ohledně jeho vlastnictví sporného pozemku. Soud dále neprovedl důkaz odborným vyjádřením znalce z oboru zeměměřičství ohledně běžné praxe vytváření geometrických plánů v lednu 1948, neboť ani tento důkaz by nemohl objasnit skutkový původ dvou variant geometrických plánů (jednalo by se o obecné vyjádření, a ne podklad pro zjištění vzniku dané situace). Soud dále neprovedl důkaz výslechem žalovaných a výslech žalobce a), neboť nebylo tvrzeno, kterou dokazovanou skutečnost nezbytnou pro zjištění skutkového stavu nelze prokázat jinak. [ulice] povolení Odboru výstavby a energetiky ONNV [okres] ze dne 14. 7. 1965, č. j. Výst. 9345/65.-Bo, žádost [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] a odpověď MNV [obec] ze dne [datum] nebyly k důkazu provedeny, neboť žalované 1) a 2) je navrhly až po koncentraci řízení, přičemž se nejednalo a žádnou z výjimek předvídaných § 118b odst. 1 o. s. ř.

29. Soud předně vycházel z nesporných skutkových tvrzení účastníků. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru.

30. Mezi účastníky bylo nesporné, jaká jsou jejich vlastnická práva k nemovitostem zapsaná v katastru nemovitostí k dnešnímu dni. Žalobci a) a b) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 498, parc. [číslo] parc. č. 2044 a parc. č. 2045, vše v [katastrální uzemí], obci [obec]. Vlastnictví k označeným pozemkům žalobci nabyli na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 3. 2012, č. j. 27D 756/2003-214, jímž byla schválena dohoda dědiců po [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum]. Žalované 1), 2) a 3) jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mirošovice u Říčan, obci [obec]. Tento pozemek sousedí svou jižní hranicí s pozemkem parc. [číslo]. Pozemky parc. [číslo] sporný pozemek byly oploceny (minimálně od roku 1967) plotem z betonových sloupků a drátěného pletiva a jako jednotný celek užívány žalobci a panem [jméno] [celé jméno žalobce] O hranice sporného pozemku nevznikl spor až do dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalobce].

31. Dne [datum] uzavřeli manželé [příjmení] s manželi [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] trhovou smlouvu, dle které jim prodali část pozemku čkat. 861 v [obec]. Tato část pozemku byla vymezena geometrickým plánem Ing. [příjmení] ze dne [datum] a byla označena novým čkat. [číslo] s tím, že výměra pozemku činí [číslo] m², tj. 499,35 sáhů. Tato trhová smlouva byla vložena do katastru včetně příslušného geometrického plánu.

32. Naopak zůstalo neprokázáno, že Ing. [příjmení] upravil svůj původní geometrický plán ze dne [datum], a to na základě doplacení částky 1 500 Kč manželi [příjmení] manželům [příjmení]. Je zjevné, že modifikovaný plán byl někým dokreslen, ale z důkazů provedených v tomto řízení nevyšlo najevo, kým byl dokreslen. Žalobci tvrdili, že tak učinil právě Ing. [příjmení], ale tento závěr nebylo možné z důkazů učinit. Naopak provedení modifikace geometrického plánu, kdy v plánu jsou přepisována čísla a není nově vyčíslena výměra pozemků, vzbuzuje pochybnosti o odborném zásahu do původního geometrického plánu. Byť výzva Ing. [příjmení] z [datum] vyznívá tak, že skutečně mezi účastníky původní trhové smlouvy mohlo dojít k jednáním o změně smlouvy, nebylo možno ze samotné výzvy dovodit, čeho konkrétně se týkala. Znění výzvy je příliš nejednoznačné, než aby z ní bylo možno učinit spolehlivý skutkový závěr o tom, k čemu se vztahovala. Stejné hodnocení lze pak přijmout ve vztahu k potvrzení R. [příjmení] ze dne [datum] o přijetí částky 1 500 Kč. V tomto potvrzení nejsou konkrétní údaje ohledně pozemků, jichž se jednání týká. Pokud tedy mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] došlo v roce 1950 ke změně původní trhové smlouvy ohledně ceny kupovaného pozemku či k uzavření nové kupní smlouvy, tato část skutkového děje zůstala v řízení neobjasněna.

33. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny k pozemku parc. [číslo] jako dědic po svém otci [jméno] [celé jméno žalobce]. V rámci dědického řízení, v březnu roku 1983, byl za přítomnosti [jméno] [celé jméno žalobce] pozemek zaměřen znalcem [jméno] [příjmení] a jeho výměra určena na [číslo] m². Dne [datum] zažádal [jméno] [celé jméno žalobce] stavební úřad o svatební povolení pro přístavbu rekreační chaty. K této žádosti připojil modifikovanou verzi geometrického plánu Ing. [příjmení] ze dne [datum], v níž je severní hranice pozemku parc. [číslo] zakreslena dál na úkor pozemku parc. [číslo]. [jméno] [celé jméno žalobce] tvrdil, že je vlastníkem takto vymezeného pozemku. Dle projektové dokumentace měla přístavba chaty stát právě ve sporné oblasti, tedy za hranicí pozemku parc. [číslo] tak, jak je zanesen v katastru nemovitostí. V rámci dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalobkyně] původně [jméno] [celé jméno žalobce] při předběžném šetření prohlásil, že jeho matka byla spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo]. Po urgencích odhadu ze strany notáře však uvedl, že jeho matka nebyla spoluvlastníkem tohoto pozemku, že jeho vlastníkem byl on sám. Spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny k pozemku parc. [číslo] po [obec] [celé jméno žalobkyně] byl [jméno] [celé jméno žalobce] vydán posmrtně usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum] jako dodatečně najevo vyšlý majetek.

34. Dne [datum] podala žalobkyně a) k soudu žalobu, kterou se domáhala proti žalovaným určení, že je spolu se žalobcem b) podílovými spoluvlastníky sporného pozemku. Tato žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že [jméno] [celé jméno žalobce] jako právní předchůdce splnil podmínky pro vydržení sporného pozemku.

35. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

36. Dle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

37. Dle § 3030 o. z., i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

38. Dle § 7 o. z., má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

39. Dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

40. Dle § 129 odst. 1 obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

41. Dle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

42. Žalobci podaná žaloba zněla na určení vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum], tedy před účinností o. z. ([datum]). Dle výše citovaných přechodných ustanovení o. z. je třeba na rozhodnou otázku v tomto řízení použít úpravu účinnou v době tvrzeného vzniku vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce] k předmětným pozemkům, tedy úpravu obsaženou v obč. zák.

43. Nejprve se soud zabýval otázkou aktivní legitimace v tomto řízení. V dané věci jde o určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem majetku. Právo podat takovou žalobu má každý potenciální dědic po zůstaviteli, a to jednotlivě (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2375/2012). Jak vyšlo najevo ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 27 D 756/2003, žalobkyně a) a žalobce b) jsou dědici [jméno] [celé jméno žalobce], žaloba v tomto řízení tedy byla podána aktivně věcně legitimovanými osobami.

44. Soud se dále zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, neboť to vyžaduje ustanovení § 80 o. s. ř. Podle ustálené judikatury obecných soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005). Jak již bylo výše zmíněno, žalobci jsou právními nástupci [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum]. Zákon [číslo] Sb. v čl. II bodu 3 stanoví, že řízení o dědictví upravené v o. s. ř. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na projednání dědictví v případech, kdy smrt zůstavitele nastala do [datum]. I na případné dodatečné projednání dědictví zahrnující sporný pozemek by se tedy uplatnila dřívější právní úprava. Určení vlastnictví sporného pozemku je předpokladem pro projednání tohoto majetku jako součásti pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce]. Bez tohoto určení by se žalobci jako jeho dědici nemohli domoci projednání sporného pozemku v rámci dodatečného projednání dědictví. Z toho důvodu je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení.

45. Žalobci v řízení odkazovali na předešlé řízení u Okresního soudu Praha – východ vedené pod sp. zn. 6 C 264/2017, v rámci jehož konečného rozhodnutí soud vyjádřil závěry ohledně vydržení předmětného pozemku [jméno] [celé jméno žalobce]. Vzhledem k tomu, že jde o pravomocný rozsudek soudu, avšak ne v totožné věci, bylo nutné se vypořádat s otázkou, zda je tímto předchozím závěrem soud vázán i v tomto řízení. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout, že v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 264/2017 rozhodoval soud jako meritum věci o určení spoluvlastnictví žalobkyně a) a žalobce b) a otázku vydržení předmětného pozemku [jméno] [celé jméno žalobce] řešil pouze jako předběžnou. Závazností závěru v předběžné otázce se Nejvyšší soud již vícekrát zabýval a uzavřel, že posouzení předběžné otázky jiným soudem je pro soud závazné tehdy, když byla tato předběžná otázka řešena ve výroku rozhodnutí. Řešení otázky, která nebyla přímo předmětem sporu v jiném řízení a o níž proto jiný soud nerozhodoval ve výroku, nýbrž se s ní (jako s otázkou předběžnou) pro účely svého rozhodnutí vypořádal toliko v odůvodnění svého rozhodnutí, pro soud v jiném řízení závazné není (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2009, sp. zn. 23 Cdo 1961/2009). Dále je třeba zmínit, že v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 264/2017 soud vycházel z jiných důkazů, než které byly provedeny v rámci tohoto řízení (např. nebyly k důkazu provedeny dědické spisy po [jméno] [celé jméno žalobce] a [obec] [celé jméno žalobkyně]). S ohledem na výše uvedené soud usoudil, že závěry obsažené v odůvodnění rozsudku sp. zn. 6 C 264/2017 nejsou pro rozhodnutí v tomto řízení závazné.

46. Další právní otázka, která v řízení vyšla najevo a bylo nutné se s ní vypořádat, nastala ohledně účinku § 7 o. z. na rozsah důkazní povinnosti na straně žalobců. Dle tohoto ustanovení se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Nejvyšší soud se již zabýval otázkou dopadu ustanovení § 1 až 14 o. z. na právní poměry vzniklé za účinnosti staré úpravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015, so. zn. 21 Cdo 3612/2014) a uvedl, že„ zpětná působnost (retroaktivita) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyjádřená v ustanoveních § 3028 až 3079 o. z., tedy spočívá na principech nepravé retroaktivity. Znamená to mimo jiné, že vznik právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z nich vzniklé v době do [datum] se i v době od [datum] řídí dosavadní právní úpravou a že v tomto smyslu je třeba používat rovněž ustanovení § 3030 o. z., neboť žádné z ustanovení § 1 až 14 o. z. - i když nepochybně (také) vyjadřují základní zásady soukromého práva, které byly vlastní českému právnímu řádu rovněž podle (do [datum] účinných)„ dosavadních právních předpisů" - není přípustné aplikovat způsobem, který by vedl k tomu, že„ dosavadní právní úprava" nebude v právních vztazích vzniklých v době do [datum] náležitě respektována (tedy že zejména nebude buď používána vůbec, nebo že bude vykládána odlišně, v rozporu s ustálenou judikaturou); ustanovení § 3030 o. z. nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení § 1 až 14 o. z. na dříve (do [datum]) vzniklé právní vztahy (poměry).“ V dané věci to znamená, že ustanovení § 7 o. z. nemohlo ovlivnit rozložení důkazního břemene ve vztahu k tvrzení o existenci dobré víry na straně [jméno] [celé jméno žalobce]. Toto důkazní břemeno zatěžuje stranu žalobců.

47. Žalobci dále odkazovali na ustanovení § 13 o. z., dle kterého„ každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky“. V této souvislosti také poukázali na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3324/15 ze dne [datum] a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2462/2016 ze dne 23. 8. 2016. Byť předchozí řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 6 C 264/2017 mohlo v žalobcích (resp. v žalobkyni a), neboť žalobce b) nebyl jeho účastníkem) vzbudit očekávání nesporného úspěchu v tomto řízení, je třeba upozornit na rozdílně vedené dokazování. V tomto řízení bylo provedeno dokazování podrobnější a zaměřené detailněji na otázku vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku [jméno] [celé jméno žalobce], což vedlo k odlišnému skutkovému závěru. Uplatnění § 13 o. z. předpokládá, že typově shodné případy budou shodně posouzeny shodně vyloženým hmotným právem. V dané věci však o typově shodné případy nejde.

48. Soud se dále zabýval tím, zda z provedeného dokazování vyšlo najevo, že [jméno] [celé jméno žalobce] splnil všechny zákonné předpoklady pro vydržení sporného pozemku, tedy že byl oprávněný držitel a měl sporný pozemek v držbě nepřetržitě po dobu deseti let.

49. Vlastnické právo vydržením může nabýt pouze držitel, který je držitelem oprávněným. Oprávněným držitelem je v souladu s výše citovaným ustanovením § 130 odst. 1 obč. zák. pouze taková osoba, která vykonává faktické panství nad věcí, nebo taková, která vykonává právo pro sebe, nakládá s věcí jako s věcí vlastní a je současně v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří. Bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho předci užívali svůj pozemek spolu se sporným pozemkem v rozsahu oplocení a že o takto vymezený pozemek pečovali. Na části sporného pozemku byla vybudována přístavba zděné rekreační chaty, nebyla však dokončena. Měli tedy faktické panství nad sporným pozemkem a nakládali s ním jako s věcí vlastní. Tuto podmínku § 130 odst. 1 obč. zák. tedy [jméno] [celé jméno žalobce] splnil. Druhou nutnou podmínkou je, že tak daná osoba činí v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří. [obec] víra je psychický stav držitele - takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Dovolacím soudem je opakovaně připomínán závěr, že dobrá víra oprávněného držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000). Soud tedy řešil, zda byl v řízení zjištěn subjektivní vztah pana [jméno] [celé jméno žalobce] k otázce vlastnictví sporného pozemku, a dospěl k závěru, že nikoliv. V řízení vyšla najevo dílčí skutková zjištění, která svědčí pro dobrou víru na straně pana [jméno] [celé jméno žalobce], a to oplocení sporného pozemku navazující na oplocení pozemku parc. [číslo] jeho dlouhodobé užívání v rozsahu tohoto oplocení, aniž by byla hranice pozemku sporována. Na druhé straně však byly z důkazů zjištěny skutečnosti vyvracející jeho dobrou víru, a to především průběh dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalobkyně] [obec] víra [jméno] [celé jméno žalobce] ohledně vlastnictví celého sporného pozemku je vyvrácena minimálně ohledně spoluvlastnického podílu na pozemcích, který po celou dobu jeho života vlastnila jeho matka a který nebyl projednán v rámci dědického řízení. V tomto rozsahu se [jméno] [celé jméno žalobce] ani nemohl domnívat, že je oprávněným držitelem. Dále vyšly najevo skutečnosti vytvářející nejistotu ohledně skutkového průběhu dané věci např. modifikovaný geometrický plán, který nebyl nikdy zanesen do katastru nemovitostí a poprvé veřejně vyvstal ve stavebním řízení, a zaměření pozemku parc. [číslo] znalcem za účasti [jméno] [celé jméno žalobce] v rámci dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalobce]. V řízení se nepodařilo zjistit, kdo byl původcem modifikace geometrického plánu, přičemž provedení této modifikace se nejeví jako odborná. Žalobci tvrdili, že modifikaci provedl sám Ing. [příjmení] a že tedy již za dobu života [jméno] a [jméno] [příjmení] zakládal dobrou víru vlastníků a uživatelů pozemku parc. [číslo] sporného pozemku, že jde o jeden celek. Takto tvrzený skutkový děj se však žalobcům nepodařilo v řízení prokázat. Pro závěr o dobré víře na straně [jméno] [celé jméno žalobce] by však postačovalo, pokud by byl přesvědčen (např. svými rodiči) o tom, že modifikovaný geometrický plán odpovídá vlastnickým hranicím ve skutečnosti, a to bez ohledu na původ modifikace (tedy modifikaci by mohl provést i někdo jiný než Ing. [příjmení] a v jiném čase). Ani tento skutkový děj však v řízení najevo nevyšel.

50. Vzhledem k tomu, že se žalobcům nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně dobré víry na straně [jméno] [celé jméno žalobce] ve vztahu k vlastnictví sporného pozemku, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

51. O nákladech řízení mezi žalobci a žalovanými 1) a 2) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšným žalovaným 1) a 2) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 87 389,29 Kč, které představují odměnu za zastupování účastníků advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], kterou tvoří odměna právního zástupce žalovaných dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 ve spojení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu -) za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalované 1, vyjádření k žalobě z [datum] za žalovanou 1, převzetí a přípravu zastoupení – pouze žalovaná 2, vyjádření k žalobě z [datum] za žalovanou 2); -) za 11 úkonů právní služby po 4 960 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) a při zohlednění zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to 7 jednání u Okresního soudu Praha – východ ve dnech [datum], [datum] přesahující 2 hodiny, [datum] místní šetření, [datum], [datum], [datum] a [datum], 3 písemná podání ve věci samé ve dnech [datum], [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; -) 14 x režijní paušál á 300 Kč dle § 2 odst. 1, § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v souvislosti se shora provedenými úkony; a dále jsou náklady žalovaných představovány náhradou za promeškaný čas na cestě k místnímu šetření dne [datum], celkem 2 hodiny, tedy dle § 14 odst. 1) a 3) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v celkové výši 400 Kč; cestovným ve výši 662,55 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za cestu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět (102 km) vozidlem Škoda Fabia (hodnoty spotřeby dle TP 8,0 – 4,7 – 5,9; palivo BA 95 cena 33,80 Kč za 1 litr; náhrada za používání osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč - vše dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb.); náhradou za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát žalované je plátcem DPH.

52. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni uhradit k rukám zástupkyně žalovaných, která je advokátkou dle § 149 odst. l o. s ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

53. O nákladech řízení mezi žalobci a žalovanou 3) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a plně úspěšné žalované 3) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, která je představována částkou 300 Kč za 4 úkony (písemné podání z dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]) dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti [číslo].