34 C 268/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 39 487,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 888 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 29 888 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 6 901 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 6 901 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokuty 2 698,52 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 409,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 39 487,52 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, (dříve pod názvem právnická osoba), a žalovaný spolu uzavřeli dne datum leasingovou smlouvu číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému, jako leasingovému nájemci, k užívání na dobu 48 měsíců motorové vozidlo tovární značky Citroën, typ Xantia, model příjmení příjmení 1.9 TD X, rok výroby 1998. Žalovaný se zavázal za užívání předmětu leasingu zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 48 pravidelných měsíčních splátek v souladu se splátkovým kalendářem, který je společně s všeobecnými obchodními podmínkami nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný tím, že splátky neplatil řádně a včas, podstatně porušil smlouvu a právní předchůdkyně žalobkyně tak v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami ke dni datum smlouvu předčasně ukončila výpovědí. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 36 789 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 698,52 Kč. Příslušenství pohledávky představuje úrok z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 36 789 Kč od datum do zaplacení. Dne datum byla výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. na základě dosud předložených listinných důkazů.

4. Z leasingové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro období 48 měsíců přenechat žalovanému k užívání motorové vozidlo tovární značky Citroën, typ Xantia, model příjmení příjmení 1.9 TD X, rok výroby 1998. Žalovaný se za to zavázal právní předchůdkyni zaplatit 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši dle splátkového kalendáře. Nedílnou součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu právnická osoba – verze číslo, předávací protokol a splátkový kalendář.

5. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že si téhož dne v 22:20 hodin žalovaný převzal motorové vozidlo specifikované ve smlouvě, což žalovaný potvrdil svým podpisem na protokolu.

6. Ze splátkového kalendáře k leasingové smlouvě číslo soud zjistil, že se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně zálohu na splátky ve výši 27 217 Kč a celkem 48 měsíčních splátek ve výši 7 472 Kč. Každá jednotlivá splátka se skládá z pevné části splátky ve výši 3 780,17 Kč, z finančních služeb ve výši 2 219,40 Kč, pojištění uživatele ve výši 372,72 Kč, pojištění odpovědnosti ve výši 606,90 Kč, havarijního pojištění ve výši 1 059,86 Kč a je ponížena o měsíční zálohy na splátky ve výši 567,03 Kč a zaokrouhlení ve výši 0,02 Kč. Splatnost měsíčních splátek byla stanovena na 3. den měsíce, počínaje dnem datum.

7. Z všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu právnická osoba (verze číslo) soud zjistil, že dle čl. VIII. odst. 3 se žalovaný zavázal platit splátky dle splátkového kalendáře a to až do řádného nebo předčasného ukončení smlouvy. Dle čl. IX. odst. 1 nehradí-li žalovaný splátku v době splatnosti, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý o započatý den prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně je dle tohoto ustanovení rovněž oprávněna žalovanému účtovat administrativní poplatek ve výši 100 Kč za náklady spojené s každou písemnou, telefonickou či faxovou upomínkou. Podle čl. XII. odst. 1.2 je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna smlouvu vypovědět, jestliže je žalovaný v prodlení déle než 30 dnů s leasingovou splátkou, smluvní pokutou, úrokem z prodlení nebo jinou platbou, a to i její částí. Podle čl. XII. odst. 2 musí být výpověď písemná a účinnosti nabývá okamžikem doručení. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže bude poštou zásilka vrácena jako nedoručená nebo žalovaný svým jednáním doručení zmaří. Žalovaný je povinen právní předchůdkyni vrátit předmět leasingu, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve výpovědi. Dle čl. XII. odst. 3 při předčasném ukončení smlouvy nemá žalovaný nárok na vrácení nezúčtované zálohy na splátky. Žalovaný se zavazuje zaplatit ji jako dohodnutou smluvní pokutu za hrubé porušení smlouvy. Dle čl. XII. odst. 6 ukončení smlouvy nezbavuje žalovaného povinnosti uhradit právní předchůdkyni žalobkyně všechny nezaplacené leasingové splátky za dobu, po kterou trvala platnost smlouvy. Je-li předmět leasingu pro právní předchůdkyni žalobkyně nedostupný, je žalovaný povinen zaplatit i souhrn všech zbývajících neuhrazených splátek (souhrn všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva uzavřena) a dále i veškeré výdaje spojené s ukončením smlouvy a odebráním předmětu leasingu, úroky z prodlení, smluvní pokuty a náhradu škody.

8. Z listin„ pohyby na bankovních účtech“ a„ faktury vydané“ soud zjistil, že žalovaný poslední splátku (za měsíce duben, květen a červen 2004) zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně dne datum.

9. Z přípisu ze dne datum nazvaném ukončení leasingové smlouvy číslo soud zjistil, že uvedená leasingová smlouva byla v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně ukončena ke dni datum z důvodu neplacení splátek.

10. Z faktury č. 2004 ze dne datum splatné dne datum soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za 21 dní prodlení ve výši 570,74 Kč. Z faktury č. 2004 ze dne datum splatné dne datum soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za 58 dní prodlení ve výši 1 400,13 Kč. Z faktury č. 2004 ze dne datum splatné dne datum soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za 28 dní prodlení ve výši 727,65 Kč. Žalovanému tedy byly vyúčtovány smluvní pokuty ve výši 2 698,52 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum, z přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek číslo z dohody ze dne datum a potvrzení o úplatě ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum leasingovou smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmět leasingu – motorové vozidlo tovární značky Citroën, typ Xantia, model příjmení příjmení 1.9 TD X, rok výroby 1998, a žalovaný se za to zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně pravidelné měsíční splátky ve výši 7 472 Kč dle splátkového kalendáře. Nedílnou součástí leasingové smlouvy byl předávací protokol, splátkový kalendář a všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně tak leasingovou smlouvu v souladu s čl. XII. odst. 1.2 všeobecných obchodních podmínek předčasně ukončila – vypověděla. Na základě čl. IX. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši 2 698,52 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.

15. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

16. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

17. Podle § 269 odst. 2 obch, zák. mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

18. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

19. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 citovaného ustanovení lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

20. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 3 citovaného ustanovení je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

21. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.“ Ke stejnému závěru dochází i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 32 ICdo 86/2015, když uvádí, že„ ve spotřebitelské smlouvě nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu obsažena v tzv. všeobecných obchodních podmínkách, jež jsou součástí smlouvy.“ K absolutně neplatné doložce o smluvní pokutě v obchodních podmínkách viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 12. 2018, sp. zn. 29 ICdo 72/2016.

23. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

25. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z části důvodně. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná – inominátní smlouva ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zák., na základě které žalovanému vznikla povinnost platit právní předchůdkyni žalobkyně splátky podle splátkového kalendáře. Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, v jejichž čl. XII odst. 6 si účastníci sjednali, že žalovaný má v případě ukončení smlouvy povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně všechny nezaplacené leasingové splátky za dobu, po kterou trvala platnost smlouvy. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum (přičemž z listiny„ faktury vydané“ vyplývá, že se jednalo o splátku za měsíce duben, květen a červen 2004) a smlouvu právní předchůdkyně vypověděla až ke dni datum. Žalovaný byl tak povinen právní předchůdkyni žalobkyně doplatit leasingové splátky za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2004, tj. částku 29 888 Kč (4 měsíce x 7 472 Kč). Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dostal se ode dne následujícího po ukončení smlouvy do prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení ve výši stanovené vládním nařízením číslo Sb. (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě v této části vyhověl, a to včetně žalobkyní požadované výše úroku z prodlení, jelikož žalobkyně nepožadovala sazbu vyšší než dle uvedeného vládního nařízení (výrok I).

26. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny – dlužných leasingových splátek ve výši 36 789 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný na leasingových splátkách dluží pouze částku ve výši 29 888 Kč (4 měsíční splátky po 7 472 Kč), ve zbývající části 6 901 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky žalobu zamítl (výrok II).

27. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 698,52 Kč. Dle ustálené judikatury (zejména co se týče smluvní pokuty v režimu dle obč. zák.) není zásadně možné v případě spotřebitelských smluv sjednat smluvní pokutu pouze v obchodních podmínkách. V tomto konkrétním případě byla ustanovení o smluvních pokutách rozmístěna v různých článcích obchodních podmínek, což činí tato ujednání nepřehledná a velmi matoucí. Ve smlouvě samotné není smluvní pokuta vůbec zmíněna a lze tedy dovozovat, že žalovaný, v postavení spotřebitele, nebyl na smluvní pokutu náležitě upozorněn a se zněním obchodních podmínek tedy nebyl náležitě seznámen. Vždy je nutné přihlédnout k tomu, zda a jakým způsobem měl spotřebitel možnost se seznámit s obsahem ujednání o smluvní pokutě, a to zejména z hlediska čitelnosti, rozsahu, míry srozumitelnosti a přehlednosti. V tomto případě, s přihlédnutím k nepřehlednosti a samotnému umístění ujednání o smluvní pokutě do obchodních podmínek, shledal soud ujednání o smluvní pokutě neplatným a nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 698,52 Kč zamítl (výrok II).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 409,58 Kč. Tato částka představuje 51,40 % z jejich celkové výše 12 470 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně (75,70 %) a neúspěchu žalobkyně (24,30 %), když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 39 487,52 Kč, byla soudem přiznána částka 29 888 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně ve výši 12 470 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 580 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jelikož právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem této daně (výrok III).

29. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.