34 C 269/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 2 100 000Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 100 000 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce144 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, –, Anonymizovánonáhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že jednatel žalované, , právnická osoba, , nabídl žalobkyni ke koupi stroj - vláknový řezací laser HS-G3015A-I4000 (dále jen „laser“). Před sestavením objednávky vytvořil , právnická osoba, výpočet návratnosti laseru a slíbil zajištění dotací na jeho koupi, k čemuž však nikdy nedošlo. Žalovaná vystavila dne , datum, zálohovou fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, včetně DPH a žalobkyně na tuto fakturu dne , datum, zaplatila částku , částka, a , částka, včetně DPH. Dne , datum, byla mezi ní a žalovanou uzavřena dohoda o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci – laseru. V dohodě byla sjednána kupní cena ve výši , částka, s 21% DPH a dále bylo ujednáno, že vlastnické právo k laseru bude převedeno až v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny. Obsahem uzavřené smlouvy bylo mimo jiné prohlášení účastníků, že mají zájem, aby žalobkyně nabyla laser do svého vlastnictví, a že žalobkyně již zaplatila zálohu na tuto koupi ve výši , částka, . Dále se účastníci smlouvy dohodli, že laser bude uskladněn v pronajatých prostorách žalobkyně na adrese , adresa, /, Anonymizováno, . Následně vyšlo najevo, že , právnická osoba, špatně spočítal návratnost laseru. Vzhledem k tomu, že objednávka již byla podepsána a byla poslána zálohová platba, , právnická osoba, se jednateli žalobkyně omluvil a objednávku před ním roztrhal. Při té příležitosti také uvedl, že zaplacenou zálohu vrátí. Tento slib několikrát zopakoval, později uvedl, že zálohu vrátí, jakmile bude laser prodán. Dne , datum, žalovaná vydala potvrzení o převzetí laseru, podle nějž si žalovaná laser ze skladových prostor převzala dne , datum, . Přestože je v potvrzení uvedeno, že stranami byla uzavřena smlouva o nájmu nezuživatelné movité věci, taková smlouva nikdy uzavřena nebyla, ani nebylo ujednáno, že zaplacená záloha se započte na nájemné. Zaplacená záloha nebyla žalobkyni nikdy vrácena a žalovaná si laser ponechala. Svůj závazek k vrácení zaplacené zálohy žalovaná prostřednictvím jednatele , právnická osoba, uznala v e-mailové komunikaci s jednatelem žalobkyně, a to konkrétně v e-mailu ze dne , datum, . Nadto se jednatelé účastnic dohodli na splatnosti vrátit zálohu nejpozději do , datum, .

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla skutečně dne , datum, uzavřena dohoda o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci – laseru za kupní cenu , částka, plus 21% DPH. Podle uzavřené dohody měla žalobkyně nabýt vlastnické právo až k okamžiku úplného zaplacení kupní ceny, a to na základě samostatného smluvního dokumentu. Uzavřená dohoda neobsahovala ujednání ohledně splatnosti kupní ceny, podmínkách jejího zaplacení, možnosti ukončení smlouvy ani vrácení zaplacené zálohy. Dohoda se zabývala právy, povinnostmi a odpovědností v souvislosti s uskladněním laseru na adrese , adresa, a představovala smlouvu o smlouvě budoucí. K výzvě k uzavření budoucí smlouvy však ze strany žalobkyně nedošlo v zákonné lhůtě 1 roku, a dohoda tedy zanikla nejpozději ke dni , datum, . Ještě před uzavřením zmíněné dohody byla ze strany žalované vystavena dne , datum, zálohová faktura č. , hodnota, na částku , částka, bez DPH. V prosinci roku 2016 byla žalobkyní žalované zaplacena záloha , částka, včetně DPH. Mezi stranami byla dále uzavřena smlouva o nájmu nezuživatelné movité věci s možností následného odprodeje laseru. V rámci tohoto smluvního vztahu bylo mezi stranami sjednáno, že na tento smluvní vztah bude započtena zálohová platba , částka, . Dne , datum, bylo sepsáno potvrzení o převzetí stroje, podle kterého si žalovaná jako pronajímatel převzala laser dne , datum, ze skladových prostor ve , adresa, . Sepsané potvrzení znamenalo ukončení nájemního vztahu mezi stranami a neobsahuje žádné ujednání o vrácení již zaplacené zálohy. Samostatná smlouva o převodu vlastnického práva k laseru, tedy kupní smlouva, nebyla mezi žalobkyní a žalovanou nikdy uzavřena. Stejně tak nebyla mezi stranami nikdy ujednána žádná dohoda o vrácení zaplacené zálohy. Z toho žalovaná vyvozuje, že stranami byla zaplacená částka , částka, považována za nevratnou zálohu pro případ neuzavření samostatné kupní smlouvy. Žalovaná dále namítla promlčení žalobou uplatněného nároku na vrácení částky , částka, . Počátek běhu promlčecí lhůty odvozovala od ukončení nájemního vztahu mezi stranami, tedy od , datum, . Žalobkyně byla roky pasivní, přitom byla její odpovědnost jako věřitele včas uplatnit svá práva.

3. Na žalovanou uplatněnou námitku promlčení reagovala žalobkyně tvrzením, že uplatnění námitky je za daných okolností v rozporu s dobrými mravy. Upozornila na to, že žalovaná oddalovala vrácení zaplacené zálohy a tím zapříčinila uplynutí delšího času, a tedy i případné promlčení. Nadto běh promlčecí lhůty nelze v tomto vztahu jednoznačně určit, neboť dohoda o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci ze dne , datum, nebyla nikdy formálně ukončena. Žalobkyně dále upozornila na to, že ke stavení promlčecí lhůty dojde ve chvíli, kdy se stane pro účastníky zjevné, že došlo k dohodě o tom, že se spornou záležitost pokusí řešit bez soudního řízení. Promlčecí lhůta tedy nemohla uběhnout.

4. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná dílčí skutková zjištění.

5. Z nabídky č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná vystavila nabídkový formulář na laser za , částka, včetně DPH. Ve formuláři objednávky byl označen laser, vyjmenován obsah dodávky a služeb zahrnutých v ceně. Záruka na zařízení měla činit 24 měsíců ode dne následujícího po dni podpisu předávacího protokolu. V platebních podmínkách bylo zmíněno, že zákazník může pro pořízení stroje využít nabídku , právnická osoba, . V případě leasingu mělo být vlastnické právo převedeno dnem úplného zaplacení kupní ceny. Předpokládaný termín instalace byl 17. až , datum, . Objednávkový formulář vystavil , právnická osoba, a je označeno razítkem žalované.

6. Z výpisu z e-mailové komunikace ze září 2016 soud zjistil, že zástupkyně , právnická osoba, ., paní , tituly před jménem, , jméno FO, nabízela žalobkyni podmínky zajištění financování koupě laseru, vyžádala si podklady od žalobkyně, přičemž e-mailové zprávy adresovala , jméno FO, .

7. Ze zálohové faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně vystavila žalované zálohovou fakturu na laser ve výši , částka, včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena na , datum8. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalované fakturu za zhotovení přípojky elektrické energie pro laserový stroj v částce , částka, . Splatnost faktury byla stanovena na , datum, .

9. Z daňového dokladu k přijaté záloze č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, přijala od žalobkyně částku , částka, jako platbu na zálohovou fakturu č. , hodnota, .

10. Z daňového dokladu k přijaté záloze č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, přijala od žalobkyně částku , částka, jako platbu na zálohovou fakturu č. , hodnota, .

11. Z kontrolního hlášení žalované za období prosinec 2016 soud zjistil, že žalovaná obdržela dne , datum, platbu , částka, s DPH ve výši , částka, (evidenční číslo daňového dokladu , Anonymizováno, ) a téhož dne platbu , částka, s DPH ve výši , částka, (číslo daňového dokladu 16DPP0033).

12. Z dohody o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, podle níž žalobkyně prohlásila, že má zájem vláknový řezací laser nabýt do vlastnictví za dohodnuté podmínky, dohodnutou kupní cenu, a to podle samostatného smluvního dokumentu. Jako kupní cena za laser byla uvedena částka , částka, bez DPH. Dále bylo v dohodě ujednáno, že vlastnické právo k laseru bude na žalobkyni převedeno po plné úhradě dohodnuté kupní ceny. Smluvní strany dále v dohodě prohlásily, že před podpisem žalobkyně již uhradila zálohovou platbu ve výši , částka, včetně DPH jako zálohu na kupní cenu za laser, který bude uskladněn v pronajatých prostorách na adrese , adresa, /, Anonymizováno, . Dále jsou obsahem dohody podmínky uskladnění laseru (předání klíčů od skladovacího prostoru, informování o vstupu do skladovacího prostoru apod.) a otázka odpovědnosti za škodu po dobu uskladnění.

13. Z výpisu z e-mailové komunikace mezi , jméno FO, (, e-mail, ) a , právnická osoba, (, e-mail, ) bylo zjištěno, že , právnická osoba, e-mailem z , datum, sděloval , jméno FO, , že banka po něm bude chtít přesnou adresu umístění stroje a zároveň osobní údaje majitele pozemku či nemovitosti k vystavení souhlasu se vstupem do objektu. Stejného dne , jméno FO, odpověděl, že se údaje pokusí zajistit. Nato se , právnická osoba, e-mailem ze dne , datum, dotázal, zda je v tomto směru něco nového. , jméno FO, e-mailem ze dne , datum, sdělil adresu umístění laseru, kterou je , adresa, . , jméno FO, se poté e-mailem z , datum, dotázal, jak to vypadá s uskladněným strojem. Zmiňuje, že naléhavě potřebuje vrátit peníze. Dotazuje se, zda by mohl dostat peníze za stroj do 16. 2. kvůli výplatám. , jméno FO, se e-mailem z , datum, dotazoval, jak to vypadá s penězi za laser a kdy může očekávat platbu. Nato dne , datum, zaslal , právnická osoba, e-mailem zprávu: „, právnická osoba, , čekáme od zákazníka na zálohu. Máme podepsanou objednávku, ale je v ní uvedeno že není platná do přijetí zálohy. Měli bychom ji obdržet do poloviny příštího týdne, hned jak dorazí zažádáme v bance o proplacení a můžeme vracet , jméno FO, zálohu.“ Dne , datum, sděluje , jméno FO, , že nechává od právníků připravit výpověď dohody o převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci – laseru.

14. Z potvrzení o převzetí stroje ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako nájemce a žalovaná jako pronajímatel sepsali , datum, v , Anonymizováno, potvrzení, v němž konstatují, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o nájmu nezuživatelné movité věci, a to laseru. Tento nájemní vztah byl ukončen a žalovaná jako pronajímatel si dne , datum, převzala laser.

15. Ze sdělení žalované ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná žádala o předložení smluvní dokumentace za účelem posouzení oprávněnosti tvrzeného nároku.

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně doručenky vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Zástupkyni žalované byla výzva dodána do datové schránky dne , datum, .

17. Ze sdělení ke kvalifikované výzvě ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalovaná žádala od žalobkyně předložení e-mailové a smluvní dokumentace k tvrzenému nároku na vrácení částky , částka, .

18. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že pracuje u žalobkyně jako ekonomka, účetní. Na konci roku 2019 byla přizvána na schůzku , právnická osoba, , , jméno FO, a , jméno FO, , aby tam řešila zaplacenou zálohu. Na otázku, jak se bude vrácení zálohy řešit, , právnická osoba, řekl, že žalobkyně má zaslat splátkový kalendář. Navrhl splátky po částce , částka, . Dále také uvedl, že laser není prodaný. V roce 2021 telefonoval , jméno FO, s , právnická osoba, , který stále opakoval, že laser není prodaný. Vrácení zálohy vázal na prodej. Situaci poté řešil , jméno FO, s německým majitelem žalované.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že v druhé polovině roku 2016 zaplatila žalobkyně zálohu na koupi laseru, který byl dodán do , adresa, . Na schůzce s , právnická osoba, se řešila stavba sídla a okrajově i téma laseru. Nikdy však nebyla uzavřena dohoda, že se situace nějak konkrétně vyřeší. , jméno FO, jel s , jméno FO, do Německa za majitelem žalované, panem , Anonymizováno, , s nímž byla otázka vrácení zaplacené zálohy také řešena. Dohoda o ničem konkrétním v tomto směru uzavřena nebyla.

20. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se žalobkyní spolupracoval jako subdodavatel. , jméno FO, si před ním stěžoval, že se mu nevrátily zaplacené peníze za stroj.

21. Z výpovědi , jméno FO, , jednatele žalobkyně, soud zjistil, že žalovaná žalobkyni oslovila kvůli zajištění stavby sídla společnosti. Při rozhovoru bylo zmíněno, že žalovaná prodává stroje, které by mohla žalobkyně využít. Žalovaná žádala od žalobkyně specifikaci stroje, který by odpovídal jejím potřebám. Na základě této specifikace udělal , právnická osoba, propočty a poté si sjednali osobní schůzku. Tam označil typ stroje, který by odpovídal požadavkům žalobkyně, s tím, že jeho cena činí cca , částka, a že je schopen zajistit dotace na kupní cenu. Při jednání u , právnická osoba, pak vyšlo najevo, že ekonomické výsledky žalobkyně neodpovídají podmínkám pro vyřízení dotace a úvěru. Z toho důvodu , právnická osoba, vyzval žalobkyni, aby doložila nové podklady, a vystavil objednávku, která byla zaslána e-mailem. Poté vypočítal návratnost laseru a žalobkyni tvrdil, že výpočty pro ni vycházejí pozitivně. , jméno FO, upozorňoval žalovanou na to, že žalobkyně nemá k dispozici dost peněz, ale , právnická osoba, trval na objednávce. Následně ale zjistil, že návratnost laseru nevychází a svolal osobní schůzku. K této schůzce došlo v roce 2017 nebo 2018. Na ní , právnická osoba, roztrhal vystavenou objednávku a později kontaktoval , jméno FO, telefonicky s tím, že laser bude z Číny dopraven dřív a musí se někde uskladnit. Domluvili se na uskladnění stroje ve , adresa, . Dva měsíce po uskladnění laseru přijel , právnická osoba, k , jméno FO, do sídla společnosti a přivezl připravenou dohodu o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci ze dne , datum, s tím, že ji vysvětlil jako smlouvu kvůli uskladnění laseru. , jméno FO, smlouvu podepsal. V té době již vyzýval žalovanou k vrácení zaplacené zálohy. Dále proběhlo několik osobních schůzek v , Anonymizováno, na stavbě, na jedné z nich , právnická osoba, nabídl splácení dluhu v částce , částka, měsíčně. , jméno FO, se pak obrátil na zahraničního vlastníka žalované, pana , Anonymizováno, . Ten jej vyslechl a přislíbil, že se situace vyřeší. Při komunikaci , jméno FO, s , právnická osoba, nikdy nepadl termín konečné splatnosti zálohy, neboť , právnická osoba, opakoval, že zálohu vrátí, až se laser prodá. Zájem žalobkyně o koupi laseru byl ukončen ve chvíli, kdy se vypočítala návratnost laseru a kdy žalobkyni nebyl poskytnut úvěr. Tento okamžik se také váže na roztrhání objednávky , právnická osoba, . , jméno FO, měl v , právnická osoba, důvěru, a proto akceptoval oddalování vrácení zálohy.

22. Z výpovědi , právnická osoba, , jednatele žalované, soud zjistil, že v roce 2015 se německý majitel žalované rozhodl postavit v Čechách rozsáhlé sídlo. V roce 2016 měli již koupený pozemek a hledali dodavatele stavby, a to se spojili s žalobkyní. Ta projevila zájem o využití laserové technologie v oblasti stavby budov. Poměrně rychle došlo k podpisu objednávky, a to po dohodě mimo jiné ohledně ceny stroje. Na základě toho byla vypočtena návratnost a vystavena objednávka. Po odsouhlasení objednávky žalobkyní byla vystavena zálohová faktura. , právnická osoba, vzápětí objevil chybu ve výpočtu návratnosti stroje a jel na osobní schůzku s , jméno FO, , aby mu to oznámil. Dále mu řekl, že bude chápat, pokud bude chtít žalobkyně objednávku zrušit, písemnou objednávku mu také vrátil. , jméno FO, však trval na objednávce. Až poté žalobkyně uhradila zálohu na laser žalované. Pak ale žalobkyně nedostala leasing u ČSOB a neměla peníze. Laser byl však již dopraven a bylo třeba jej někde uskladnit. , jméno FO, přišel s myšlenkou uskladnění ve , adresa, . Mezi stranami byla podepsána dohoda o podmínkách převodu vlastnického práva k laseru. Došlo k tomu v sídle žalobkyně v , adresa, a jednání proběhlo v přátelské atmosféře. Jakmile , právnická osoba, zjistil, že nebudou mít peníze na koupi laseru, tak skutečně došlo k jednáním ohledně vrácení zálohy. , právnická osoba, však vždy vrácení zálohy podmiňoval nalezením kupce na laser, což se nepodařilo. Laser se pak využil na náhradní díly, ale neprodal se. Vracení zálohy ve splátkách , právnická osoba, žalobkyni nikdy nenabízel. Po převzetí laseru žalovanou komunikace mezi jednateli ustala. Ve chvíli, kdy , právnická osoba, psal , jméno FO, e-mail z , datum, , věděl, že byla zaplacena částka , částka, a z jakého důvodu byla zaplacena.

23. Soud neprovedl navržený důkaz účetnictvím žalované, neboť ostatními provedenými důkazy se již dostatečně podařilo objasnit relevantní skutkový stav. Provádění dalšího dokazování by bývalo bylo nadbytečné.

24. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru.

25. V průběhu roku 2016 jednaly účastnice o možnostech dodání konkrétně určeného laseru žalobkyní žalované. Na základě těchto jednání byla žalovanou dne , datum, vystavena nabídka na laser za cenu , částka, včetně DPH. V září roku 2016 žalobkyně jednala o možném financování koupě laseru prostřednictvím leasingu u ČSOB leasing, a. s. Na průběhu následného skutkového děje se účastnice neshodly. Jednatel žalobkyně děj popisoval tak, že upozorňoval na to, že žalobkyně nemá k dispozici peníze na zaplacení kupní ceny, přesto žalovaná trvala na objednávce. Podle žalobkyně o žádnou objednávku nežádala. Jednatel žalované popisoval děj tak, že po konkretizaci laseru došlo k sestavení objednávky a dohodě ohledně ceny, kterou žalobkyně odsouhlasila. Tvrzení žalobkyně, že o objednávku nežádala, se nejeví jako logické, jestliže následně zaplatila zálohu ve výši , částka, . Soud tedy uzavřel, že mezi stranami byla dohoda na objednávce konkrétního laseru za určenou cenu. Žalovaná vystavila dne , datum, zálohovou fakturu a žalobkyně dne , datum, zaplatila zálohu v celkové výši , částka, . Skutečnost, že záloha ve výši , částka, byla žalobkyní zaplacena a žalovanou přijata, byla mezi účastnicemi nesporná. Dne , datum, byla mezi stranami uzavřena dohoda o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci. V této dohodě žalobkyně deklarovala zájem nabýt do vlastnictví laser za dohodnutou kupní cenu , částka, bez DPH, a to na základě samostatného dokumentu. Strany dohody si dále ujednaly, že vlastnické právo k laseru bude převedeno až po úplné úhradě kupní ceny. Obsahem dohody byly také podmínky uskladnění laseru v pronajatých prostorách , adresa, .

26. Na osobní schůzce jednatelů účastnic došlo k jednání ohledně laseru a jeho koupě, přičemž objednávka na laser byla po dohodě zrušena. Jednateli účastnic byl průběh schůzky popisován odlišně. Jednatel žalobkyně uvedl, že jednatel žalované objednávku roztrhal. Jednatel žalované uvedl, že objednávku jednateli žalobkyně vrátil. Detaily průběhu jednání nebyly pro rozhodnutí soudu rozhodující, proto se jimi dále nezabýval. Podstatná byla skutečnost, na které se jednatelé účastnic shodly, tedy že v tento okamžik skončil zájem žalobkyně zakoupit laser a obě strany si toho byly vědomy. Žalobkyně uvedla, že k této schůzce došlo v průběhu roku 2017 či 2018. Žalovaná potvrdila, že tato schůzka se odehrála, ale mělo k ní dojít v roce 2016, a i poté měl trvat zájem žalované na koupi laseru.

27. Jednatelé účastnic vedli e-mailovou komunikaci ohledně vrácení zaplacené zálohy. Dne , datum, se jednatel žalobkyně dotázal jednatele žalované, kdy může očekávat platbu. Dotaz opakuje e-mailem z , datum, . Dne , datum, jednatel žalované e-mailem odpověděl ve znění: „, právnická osoba, , čekáme od zákazníka na zálohu. Máme podepsanou objednávku, ale je v ní uvedeno že není platná do přijetí zálohy. Měli bychom ji obdržet do poloviny příštího týdne, hned jak dorazí zažádáme v bance o proplacení a můžeme vracet , jméno FO, zálohu.“ Při psaní e-mailu si byl jednatel žalované vědom toho, o kterém závazku je komunikace vedena. Dne , datum, bylo mezi stranami podepsáno potvrzení o převzetí laseru s tím, že k převzetí došlo , datum, . Mezi jednateli také proběhly osobní schůzky, v rámci nichž byla otázka zaplacené zálohy také řešena, ale nikdy nebyla uzavřena konkrétní dohoda o jejím vrácení. Jednatel žalované vázal vrácení zálohy na prodej laseru. Jednatel žalobkyně důvěřoval jednateli žalované, že zálohu vrátí. V důvěře byl podpořen také schůzkou s německým majitelem žalované.

28. Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovanou k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná na výzvu reagovala s tím, že žádá o předložení dokumentace k tvrzenému nároku. Tato výzva byla žalovanou učiněna v rámci komunikace účastnic již , datum, . Mezi účastnicemi bylo nesporné, že vlastnické právo k laseru nebylo na žalobkyni nikdy převedeno.

29. Naopak v řízení zůstalo neprokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda o vrácení zálohy nejpozději do , datum, . Z důkazů navržených žalobkyní k tomuto tvrzení se je nepodařilo prokázat. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, nebyli nikdy přítomni uzavření konkrétní dohody ohledně termínu vrácení zálohy. Ostatně se takové zjištění nepodařilo získat ani z výpovědi jednatele žalobkyně, který ohledně vrácení zálohy se žalobkyní opakovaně jednal, ale na konkrétním konečném termínu splatnosti se nedohodli. Soud tedy vyšel ze závěru, že k uzavření dohody o vrácení zálohy žalobkyní žalované nejpozději do , datum, nedošlo.

30. Dále zůstalo v řízení neprokázáno tvrzení žalované, že mezi účastnicemi byl uzavřen nájemní vztah a zaplacená záloha byla konzumována jako nájemné. Žalovaná nedoplnila tvrzení ohledně konkrétního obsahu smlouvy o nájmu nezuživatelné věci – laseru, která měla být stranami uzavřena a kdy konkrétně byla uzavřena. Nadto žalobkyně ze svého tvrzení v průběhu řízení ustoupila, resp. je modifikovala na tvrzení, že nájemní smlouva byla jedna z diskutovaných variant řešení situace a že byl připraven koncept nájemní smlouvy, ale ten nebyl stranami podepsán. S ohledem na nedostatek tvrzení ze strany žalované ohledně uzavřené nájemní smlouvy a nedostatek zjištění v tomto ohledu se soud nadále tímto argumentem žalované v řízení nezabýval.

31. Podle § 1746 odst. 1 o. z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

32. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

33. Podle § 1785 o. z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

34. Podle § 1807 o. z., má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

35. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2997 o. z., dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

37. Účastnice v průběhu roku 2016 jednaly o možnosti koupě laseru za konkrétně určenou cenu. Svůj zájem žalobkyně deklarovala i v dohodě o podmínkách převodu vlastnického práva a uskladnění movité věci ze dne , datum, . Tuto dohodu soud posoudil podle obsahu jako tzv. smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Soud se neztotožnil s hodnocením dohody žalovanou, která v ní spatřovala smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 o. z. Pro soud bylo rozhodující, že dohoda neobsahuje závazek alespoň jedné strany uzavřít budoucí smlouvu, je v ní pouze prohlášení žalobkyně ohledně zájmu nabýt laser do vlastnictví. Dohoda dále obsahovala deklaraci, že žalobkyně již uhradila zálohu ve výši , částka, na kupní cenu na laser. Záloha byla žalobkyní uhrazena , datum, , tedy před uzavřením dohody z , datum, , a to na základě zálohové faktury č. , hodnota, vystavené žalovanou dne , datum, . Smlouva o převodu vlastnictví k laseru nebyla účastnicemi uzavřena. Mezi stranami vznikla v návaznosti na jednání dohoda o zaplacení zálohy, která měla být započtena na kupní cenu laseru, k jehož převodu mělo dojít jinou smlouvou než dohodou z , datum, . Jak bylo uvedeno již výše, soud hodnotí jako nelogické tvrzení žalobkyně, že o objednávku neměla zájem, ale přesto zaplatila vysokou zálohu. Soud tedy platbu částky , částka, posoudil jako zálohu ve smyslu § 1807 o. z. K uzavření uvažované smlouvy týkající se převodu vlastnictví laseru na žalobkyni však následně nedošlo, a tím odpadl důvod plnění zálohy. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který později nenastal, a jako takové měla žalovaná povinnost je žalobkyni vydat.

38. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

39. Podle § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

40. Podle § 611 o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

41. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

42. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

43. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

44. S ohledem na námitku promlčení, která byla žalovanou v řízení vznesena, se soud zabýval počátkem běhu promlčecí lhůty a její délkou. V daném případě byla zaplacená záloha důvodnou platbou až do okamžiku, kdy bylo žalobkyni zřejmé, že zamýšlená smlouva nebude uzavřena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který je možno s ohledem na podobnost dřívější a současné zákonné úpravy vztáhnout i na řešený případ). Tímto okamžikem byla nejpozději osobní schůzka jednatelů účastnic , právnická osoba, a , jméno FO, , na níž došlo k odstoupení od objednávky (demonstrováno buď jejím roztrháním či předáním žalovanou žalobkyni). Jednatel žalobkyně při svém výslechu tuto schůzku časově zařadil do roku 2017 či 2018, podle jednatele žalované k ní došlo ještě v roce 2016. Pokud by okamžik počátku běhu promlčecí lhůty připadl na , datum, , tedy nejzazší termín určený jednatelem žalobkyně, pak by se právo na vydání bezdůvodného obohacení představované zaplacenou zálohou promlčovalo po dobu 3 let, a to do , datum, . Žaloba v této věci byla podána k soudu dne , datum, . Právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení získaného žalovanou přijetím zálohy , částka, je tedy ke dni podání žaloby promlčeno. Promlčeno by bylo i v případě, že by byl počátek běhu promlčecí lhůty počítán od převzetí laseru žalovanou dne , datum, , i od vydání potvrzení o tomto převzetí dne , datum, .

45. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

46. Podle § 639 o. z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

47. Dále se soud zabýval tvrzením žalobkyně, že ze strany žalované došlo k uznání jejího dluhu prostřednictvím e-mailové zprávy jednatele žalované ze dne , datum, , neboť případné uznání by mělo vliv na délku promlčecí lhůty. Ustanovení § 2053 o. z. předpokládá, že uznání dluhu obsahuje vymezení dluhu co do důvodu a výše. Uznávaný dluh nesmí být zaměnitelný s jiným. Právní důvod dluhu (a jeho výše) nemusí být identifikován přímo v uznávacím projevu; postačí, bude-li z uznávacího projevu zřejmé, který dluh je dlužníkem utvrzován. Může být určen například odkazem na listinu, fakturu, objednávku, ve které je právní důvod dluhu určen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). V řešeném případě e-mail jednatele žalované z , datum, neobsahuje dostatečnou konkretizaci uznávaného dluhu (důvod ani výše) a jeho následkem tedy není uznání dluhu žalované na vrácení zálohy , částka, žalobkyni ve smyslu výše citovaného § 2053 o. z. Tento nedostatek nelze zhojit ani tím, že jednatel žalované v době zaslání e-mailu věděl, o jaké záloze je vedena komunikace.

48. Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

49. Podle § 647 o. z., v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

50. Soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně k tomu tvrdila, že rozpor s dobrými mravy spatřuje v tom, že to byla žalovaná, která během jednání mezi účastnicemi neustále oddalovala vrácení zálohy a kladla si podmínky. K tomu je však třeba uvést, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu. Institut promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích a je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v případě, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Důvody žalobkyně pro oddálení podání žaloby v této věci byla důvěra v jednání jednatele žalované. Bylo však na žalobkyni, aby předešla případnému promlčení a dluh žalované řešila dříve. Uplatnění § 647 o. z. na běh promlčecí lhůty předpokládá uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka, která může být výslovná, ale i konkludentní. V daném případě nelze doloženou komunikaci účastnic považovat za takovou dohodu. Soud tedy uzavřel, že k stavení promlčecí lhůty nedošlo.

51. V řízení vyšlo najevo, že zaplacená záloha , částka, představovala po odpadnutí jejího titulu bezdůvodné obohacení na straně žalované a jako takové mělo být žalovanou vydáno. Námitka promlčení vznesená žalovanou je však důvodná a z toho důvodu byla žaloba zamítnuta (výrok I. rozsudku).

52. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které představují odměnu za zastupování advokátkou , Jméno advokátky, podle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu- za 8 úkonů právní služby po , částka, (při tarifní hodnotě , částka, dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), f), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalované, vyjádření k podané žalobě jako odůvodnění odporu, vyjádření žalované z , datum, , účast na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , závěrečný návrh ve věci samé;- za 1 úkon právní služby po , částka, (při tarifní hodnotě , částka, dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za účast na jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku);- a dále jsou náklady žalovaného představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v celkové výši , částka, .Soud vyhodnotil úkon spočívající ve vyjádření k doplnění žaloby , datum, jako neúčelný, neboť k němu nebyla žalovaná vyzvána.

53. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit jejich plnou náhradu, protože byla v řízení zcela neúspěšná. V řízení vznikly náklady na svědečné přiznané svědku , jméno FO, usnesením Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Ke dni vyhlášení rozsudku nebylo o tomto svědečném rozhodnuto. Je tedy namístě ponechat rozhodnutí o výši a splatnosti na samostatném usnesení (výrok III. rozsudku).