34 C 286/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 204 199,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 914 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 22 645,28 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 914 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 93 029 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 628,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 456,85 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem v částce 6 861,10 Kč a úrokem ve výši 14 % ročně z částky 92 370,85 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 256,70 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 810,83 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 582,74 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 469,84 Kč a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 582,74 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 204 199,70 Kč s dalším příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Na odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela dne 1. 6. 2019 se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o obsažené na další straně smlouvy. Z titulu této smlouvy o zápůjčce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 36 měsíčních splátkách ve výši 5 362 Kč, přičemž poslední splátka měla být dle smlouvy žalovaným zaplacena dne 6. 6. 2022. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 93 029 Kč, který zahrnuje součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 14 % ročně za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 23 039 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky 48 030 Kč, částku 21 960 Kč jako poplatek za vedení účtu a pojistné. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou povinných splátek, poslední splátku uhradil dne 9. 9. 2019. Celkově žalovaný na svůj dluh zaplatil částku 16 086 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo ve smyslu článku 6 smluvních podmínek na zaplacení celé zbývající části dlužné částky 92 370,85 Kč na jistině a 84 572,15 Kč na dlužném poplatku, neboť marně uplynula lhůta od zaplacení poslední splátky žalovaným a následující splátka nebyla uhrazena. Žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroku ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny podle smluvních podmínek, který požaduje od 7. 6. 2022 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 6 861,10 Kč a od 15. 12. 2022 ve výši 14 % ročně z jistiny do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. 4. 2020, kdy nastalo prodlení se zaplacením celé dlužné částky, do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 25 273,69 Kč a dále do zaplacení. Dále žalobkyně na odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela dne 7. 11. 2018 se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o obsažené na další straně smlouvy. Z titulu této smlouvy o zápůjčce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši 4 002 Kč, přičemž poslední splátka měla být dle smlouvy žalovaným zaplacena dne 7. 5. 2020. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 32 019 Kč, který zahrnuje součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 29 % ročně za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 9 803 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky 13 404 Kč, částku 8 812 Kč jako poplatek za vedení účtu a pojistné. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou povinných splátek, poslední splátku uhradil dne 11. 10. 2019. Celkově žalovaný na svůj dluh zaplatil částku 44 025 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo ve smyslu článku 6 smluvních podmínek na zaplacení celé zbývající části dlužné částky 17 582,74 Kč na jistině a 9 673,96 Kč na dlužném poplatku, neboť marně uplynula lhůta od zaplacení poslední splátky žalovaným a následující splátka nebyla uhrazena. Žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny podle smluvních podmínek, který požaduje od 8. 5. 2020 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 13 469,84 Kč a od 15. 12. 2022 ve výši 29 % ročně z jistiny do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % od 4. 4. 2020, kdy nastalo prodlení se zaplacením celé dlužné částky, do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 4 810,83 Kč a dále do zaplacení. Žalobkyně vstoupila do postavení věřitele ze shora uvedených pohledávek vůči žalovanému z titulu smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 14. 12. 2022. Uzavření postupní smlouvy bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný neuhradil uvedený dluh ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby v této věci.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , smluvních podmínek, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, dne 1. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek za úvěr ve výši 93 029 Kč, který zahrnuje úrok 23 039 Kč, poplatek za zpracování, administrativní činnosti a flexibilní splácení 48 030 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu 21 960 Kč. Dle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně čerpaný úvěr včetně poplatku v 36 měsíčních splátkách ve výši 5 362 Kč. V rámci smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 14 % (vyplynulo ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 6. 2019). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 9. 2019. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , smluvních podmínek, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, dne 7. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se současně zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek za úvěr ve výši 32 019 Kč, který zahrnuje úrok 9 803 Kč, poplatek za zpracování, administrativní činnosti a flexibilní splácení 13 404 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu 8 812 Kč. Dle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně čerpaný úvěr včetně poplatku v 18 měsíčních splátkách ve výši 4 002 Kč. V rámci smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 29 % (vyplynulo ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 11. 2018). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 10. 2019. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy č. , hodnota, získal od žalovaného informace o jeho majetkových poměrech. Žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ s čistým měsíčním příjmem 153 800 Kč. Další čisté příjmy domácnosti jsou 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného byly 20 000 Kč, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně hradil na další závazky 8 095 Kč měsíčně a externě splácel 10 000 Kč měsíčně. Informace byly doloženy živnostenským listem a výpisy z bankovního účtu (zjištěno ze zákaznické karty). Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy č. , hodnota, získal od žalovaného informace o jeho majetkových poměrech. Žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ s čistým měsíčním příjmem 215 368 Kč. Další čisté příjmy domácnosti jsou 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného byly 20 000 Kč, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně hradil na další závazky 4 093 Kč měsíčně a externě splácel 10 000 Kč měsíčně. Informace byly doloženy živnostenským listem a výpisy z bankovního účtu (zjištěno ze zákaznické karty). Na svůj dluh ze smlouvy č. , hodnota, žalovaný zaplatil celkem 16 086 Kč a na dluh ze smlouvy č. , hodnota, žalovaný zaplatil celkem 44 025 Kč (zjištěno z přehledů plateb). Právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici výpisy z účtu žalovaného, z nichž však nevyplývaly příjmy v jím tvrzené výši. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalobkyně uzavřeli dne 14. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávek za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, jak vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a poštovního podacího archu. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít, byla smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy právnímu předchůdci žalobkyně, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měl právní předchůdce žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovaným. Tuto povinnost na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalovaného v trestněprávní rovině.

12. V projednávané věci prověřil právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že se spolehl na údaje uvedeným samotným žalovaným. Žalovaný uvedl, že je podnikatelem s příjmem cca 180 000 Kč měsíčně a nemá žádné další příjmy. Zdroj těchto informací byl prověřován výpisy z účtu, na nichž však nešlo tyto informace potvrdit. V prvé řadě je třeba připomenout, jak bylo uvedeno shora, že právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna informace poskytnuté žalovaným ověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom nepožadovala ani potvrzení o nákladech na bydlení, prostřednictvím nichž by si ověřila reálnost výdajů ani příjmů žalovaného. Náklady na bydlení přitom představují v životě běžného člověka významnou položku. Pouze na základě žalovaným poskytnutých údajů právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dojít k závěru, že žalovaná je schopna splatit úvěr ve výši a za podmínek, na nichž se účastníci dohodli. Jak vyplývá ze shora uvedeného, na základě informací, které žalobkyně předložila a které tedy měl její právní předchůdce v době uzavírání smlouvy k dispozici, zde nebyly dostatečné informace o schopnosti žalovaného splatit úvěr mu poskytnutý. Právní předchůdce žalobkyně tak podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotř. úvěru nesměl úvěr žalovanému poskytnout. I přes zákonný zákaz to právní předchůdce žalobkyně učinil. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni (jako právnímu nástupci) vrátit pouze jistinu úvěru.

13. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky 83 914 Kč, tedy jistiny zápůjčky podle smlouvy č. , hodnota, po odečtení žalovaným zaplacených splátek 16 086 Kč včetně příslušenství v relevantní výši (výrok I.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta a to včetně příslušenství a poměrné části úroku z prodlení. Soud neshledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení žádné částky na základě smlouvy č. , hodnota, , neboť žalovaný na tuto smlouvu zaplatil již částky 44 025 Kč, tedy částku přesahující poskytnutou jistinu. Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, vyšel soud ze závěru, že žalovaný přistoupil na splatnost určenou žalobkyní ve výzvě k plnění a určil soud lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř., dle kterého v případě, že měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V právě projednávané věci měl žalovaný převážný úspěch, avšak jemu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.