34 C 309/2020

Plný text

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Brzobohatou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 535 896 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 535 896 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 195 294 Kč, a to do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na nákladech řízení částku 3 475 Kč na účet Okresního soudu , adresa, – východ do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že si od žalované objednala 600 tun kameniva z jejího lomu ve Stráži nad Ohří, frakce 32- 63 mm, za účelem stavby gabionové zdi. Žalovaná deklarovala kvalitu a vlastnosti kameniva v prohlášení o vlastnostech č. , hodnota, -8-2014 (dle normy ČSN EN 13 242). Před plněním kupní smlouvy si žalobkyně převzala kontrolní vzorek. Ve dnech 6. 8. – 20. 8. 2019 došlo k dodání kameniva, žalobkyně na zeď použila pouze kamenivo žalované, toliko na „korunu“ zdi kamenivo z jiného lomu. Dne 30. 9. 2019 informoval investor žalobkyni, že bylo použito nekvalitní kamenivo, stavbu odmítl převzít. Dne 15. 10. 2019 proběhlo společné jednání účastníků a investora, žalobkyně uplatnila vůči žalované práva z vadného plnění, rozsah vad byl zjištěn po kontrolní zkoušce 18. a 29. 10. 2019. Kontrolní zkouška byla provedena společností , právnická osoba, , výsledkem bylo konstatování, že kamenivo nesplňuje normy ČSN EN 13 242+A1 a ČSN EN 13383-1 a že v gabionové zdi jsou zastoupeny dva kvalitativně rozdílné druhy kameniva. Žalovaná odmítla nároky uplatněné žalobkyní, proto byla žalobkyně nucena k nápravě vadného stavu využít třetí osobu (P. , jméno FO, ). Celkové náklady v souvislosti s odstraněním vadného stavu činily 515 896 Kč plus 24 000 Kč za odbornou konzultaci při vypracování projektové dokumentace. Po této nápravě investor stavbu převzal, v současné době je zeď v pořádku. Před podáním žaloby byla žalovaná o dlužnou částku upomínána. Žalobkyně výslovně uvedla, že se domáhá žalované částky z titulu náhrady škody.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že dodala typ kameniva, který si u ní žalobkyně objednala. Žalobkyně neměla zvláštní požadavky, nespecifikovala žádnou technickou normu, kterou by mělo kamenivo splňovat. Žalovaná jí ke stavbě doporučila na základě své zkušenosti kamenivo jiné frakce, to žalobkyně odmítla. Žalovaná měla plnit v kvalitě střední a obvyklé, což se také stalo. Cena objednaného kameniva činila 316 178,45 Kč. Žalobkyně se na svých stránkách prezentuje jako dlouholetý odborník v oblasti gabionových staveb, údajné vady kameniva musela poznat ještě před jeho zapracováním do zdi. Žalovaná má za to, že ji nevytkla deklarovanou vadu včas – toliko k výtce investora a až po zapracování kameniva do zdi, přitom si měla žalobkyně materiál v průběhu dodávek kontrolovat a případné vady vytknout před jeho zapracováním. Žalovaná nemůže být odpovědná za to, jak bylo s kamenivem pracováno po jeho dodávce, zda se nesmísilo s jiným druhem apod. Sama žalobkyně přitom uvádí, že do zdi zapracovala také kamenivo nižší frakce z lomu , adresa, . Žalovaná rovněž rozporovala výši údajně vzniklé škody, násobně přesahující cenu dodaného kameniva.

3. Okresní soud , adresa, – východ ve věci již rozhodl zamítavým rozsudkem ze dne 12. 10. 2021, č. j. , spisová značka, , neboť žalobkyně ve lhůtě jí poskytnuté nereagovala na poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a neprokázala tak svá tvrzení. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2022, č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť žalobkyně nebyla poučena o následcích nevyhovění výzvy soudu, a poskytnuté poučení tak nebylo dostatečné. Vzhledem k očekávanému rozsahu dokazování věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena kupní smlouva na dodání kameniva z lomu žalované ve Stráži nad Ohří, frakce 32 - 63 mm na základě objednávky žalobkyně, přičemž kamenivo bylo dodáno a kupní cena za něj zaplacena.

5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ve dnech 2. 8. 2019 až 3. 8. 2019 a z objednávky č. , hodnota, -19-62/RM soud zjistil, že žalobkyně si u žalované objednala kamenivo frakce 32-63 mm s tím, že je kámen určen na stavbu gabionu, žalovaná ji doporučila frakci 63-125 a prohlídku lomu. Žalobkyně objednala frakci 32-63.

7. Z prohlášení o vlastnostech č. STRA-3263-8-2014 ze dne 2. 5. 2014 soud zjistil, že žalovaná deklarovala vlastnosti kameniva dle normy EN 13242, tedy např. nasákavost do 1,5 (WA24 ≤ 1,5).

8. Z faktury daňový doklad ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že cena kameniva včetně dopravy činila 316 178,45 Kč.

9. Z protokolu o odběru vzorku kameniva podle ČSN EN 932-1 č. 238/19 a 239/19 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, (konkrétně , tituly před jménem, B. Mašek) provedla dne 11. 10. 2019 odběr vzorku z předmětné gabionové zdi na základě objednávky investora. Kamenivo bylo zkoumáno podle normy ČSN EN 13383 a zrnitost na přání investora dle normy ČSN EN 13242-A1.

10. Z protokolu č. 238/19 o zkouškách kameniva podle normy ČSN EN 13383 soud zjistil, že ve zkoušeném souboru se nacházely dva různé druhy materiálu.

11. Z protokolu č. 238/19 o zkouškách kameniva podle normy ČSN EN 13242-A1 soud zjistil, že nasákavost činila 2,2 (WA24 = 2,2).

12. Z předávacího protokolu díla ze dne 25. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně předala předmětnou gabionovou zeď investorovi, jako stavbyvedoucí žalobkyně je uveden Z. , jméno FO, (str. 2 protokolu), z důvodu nevyhovujícího výsledku zkoušky kameniva navrhla žalobkyně nápravné řešení – vytvoření obkladu gabionové zdi.

13. Z fotografií kamene soud zjistil, že mezi kamenivem se nachází i rozdrolené kameny.

14. Z emailové korespondence odeslané ze strany , jméno FO, s uvedením předmětu předání gabionové zdi ze dne 30. 9. a 2. 10. 2019 soud zjistil, že investor vytýkal žalobkyni nekvalitní kamenivo nacházející se nejen v samotných koších, ale i na zarovnání horní hrany gabionové stěny. Z důvodu špatné kvality kameniva odmítl investor převzetí díla. Kamenivo mělo z pohledu investora splňovat parametry definované v TKP 30. Ve shrnutí schůzky ze dne 1. 10. 2019 investor uvádí, že kamenivo dodané společností Cemex použité k zarovnání koruny obsahuje množství rozpadlých kamenů, což dodavatel (Cemex) potvrdil. Dále, že kamenivo frakce 32-63 v koších obsahuje podíl nekvalitních kamenů (lze je rozdrobit v ruce), připomněl, že se žalobkyně zavázala ke kvalitě díla dle TKP 30, ke kamenivu nebyly předloženy výsledky průkazních zkoušek dle TKP 30.

15. Ze zápisu z jednání ze dne 15. 10. 2019 soud zjistil, že jednání proběhlo na základě stížnosti investora, který odmítl převzít hotové dílo s ohledem na kvalitu kameniva, řešení se bude odvíjet od výsledku zkoušky, ze strany žalobkyně bylo navrženo vybudování gabionového obkladu.

16. Z e-mailové korespondence ze strany žalobkyně a odpověď ze strany žalované ze dne 2. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně u žalované reklamovala kvalitu kameniva s odkazem na výsledky zkoušek s tím, že po žalované bude žádat uhrazení nákladů spojených s realizací gabionového obkladu, což žalovaná odmítla, poukázala na to, že bylo použito i kamenivo z jiného lomu (, adresa, ) a že měla žalobkyně k dispozici vzorek kameniva před realizací dodávky.

17. Z emailové komunikace mezi účastníky od 2. 12. 2019 do 13. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně opětovně upozornila žalovanou na to, že dodané kamenivo nesplňovalo kvalitu dle prohlášení o vlastnostech a vyzvala ji k přehodnocení stanoviska ohledně úhrady nákladů vzniklých vybudováním gabionového obkladu, což žalovaná odmítla.

18. Z výzvy ze dne 24. 7. 2020 vč. e-mailové korespondence ze dne 29. 7. soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

19. Z výtisku webové stránky společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně deklaruje velmi bohaté zkušenosti mj. v oboru gabionových staveb.

20. Z faktury - daňového dokladu č. 2019/036 a knihy jízd, soud zjistil, že žalovaná fakturovala žalobkyni dopravu a pronájem auta na trase , adresa, – , adresa, .

21. Z dodacího listu ze dne 23. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně odebrala kamenivo frakce 11-22 na předmětnou gabionovou zeď z lomu , adresa, od společnosti Cemex.

22. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnance společnosti , právnická osoba, , soud zjistil, že svědek prováděl odběr kameniva z předmětné gabionové zdi, k odběru neměl nikdo námitky, účastni byli zástupci obou účastníků. Výsledkem bylo, že frakce 32 -63 nesplnila propad spodním sítem. Z jeho pohledu se v předmětné gabionové zdi nacházely dva druhy materiálu, a to frakce 32 -63 a pak nějaký materiál, který byl možná dosypáván, možná k smísení došlo již v lomu, zdrojů znečištění může být mnoho. Není schopen říct, kde k znečištění došlo či zda byla zeď dosypávána záměrně. Pokud byl na korunu zdi užit jiný materiál, mohlo dojít k promísení s tímto jiným materiálem, aby k promísení nedocházelo, používají se obvykle geotextilie. Svědek má za to, že vzhledem ke svým zkušenostem by zřejmě z kontrolního vzorku poznal, že je materiál jemnější a kvalitativně neodpovídá.

23. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že pracuje pro žalobkyni jako vedoucí přípravy, na předmětnou gabionovou zeď bylo na základovou spáru, která tvoří podklad zdi, použito jiné kamenivo (frakce 0,32) a také na korunu zdi byla použitá drobnější frakce z lomu , adresa, . Došlo ke smísení materiálu, to se mohlo stát např. při manipulaci s materiálem, nebo rovnou při odstřelu v lomu. Horní koruna zdi nebyla oddělena žádným materiálem od zbylé části zdi, nebylo by to ani žádoucí, kameny se musí prosypat, aby byly těžší.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že v předmětné gabionové zdi byla zrna, která byla pórovitá, jednalo se o druhotné horniny, to seznal z fotodokumentace. S největší pravděpodobností bylo možné si problému všimnout již na počátku, pokud by se na to někdo zaměřil.

25. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně si objednala běžné kamenivo, při odběru vzorku (společností , právnická osoba, ) bylo kamenivo žalované již znehodnoceno. Žalobkyni půjčili dopravu, vozili tam i kamenivo z jiného lomu.

26. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že kamenivo v předmětné gabionové zdi nebylo homogenní, 80 – 90 % bylo vhodné kamenivo, pak tam byla příměs kameniva, které se rozpadalo.

27. Z výslechu svědka , jméno FO, , zástupce investora, soud zjistil, že na základě vizuální obhlídky si všiml množství malých částí, zkoušky z laboratoře objednával investor, neboť ze strany žalobkyně nebyl impuls to objednat dříve.

28. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že když se dostavěla předmětná gabionová zeď, přišel investor s tím, že některé kameny jsou špatné, poté, kdy zeď opláchli, zjistili, že více kamenů je špatných. Stavbu začala stavět žalobkyně se svými stroji a lidmi, poté tam pracovali jen lidé dodaní svědkem a svědek (na pozici „mistra“). Svědek kvalitu kameniva nekontroloval, s kamenivem on sám nepracoval.

29. Z dalších důkazů (faktura společnosti Progeocont ze dne 22. 6. 2020 a faktury - daňový doklad č. , hodnota, , výtisk část normy tzv. TKP) soud nic pro věc podstatného nezjistil, neboť otázkou výše škody se z důvodu uvedených níže nezabýval, rovněž nebylo pro věc podstatné, co bylo ujednáno mezi žalobkyní a 3. stranou (investorem).

30. Soud neprovedl výslech R. Mládkové (navržený k otázce způsobu řešení vadné gabionové zdi) a fotografickou dokumentaci díla (označenou ve vyjádření č.l. 93 pv k otázce aktuálního stavu zdi), neboť pro rozhodnutí věci nebyly podstatné.

31. Přestože žalobkyně označila i další důkazy (smlouva o dílo, rozpočet ke smlouvě o dílo, potvrzení zástupce žalobce ohledně outsourcingu) a ačkoli byla k některým důkazům vyzvána ze strany odvolacího soudu (předložení stavebního deníku) tyto přes opakovaná upozornění nepředložila, ani neuvedla, co jí v tom brání, soud proto tyto důkazy neprovedl. Žalobkyně rovněž navrhla vypracování znaleckého posudku s tím, že tento návrh blíže specifikuje, to se však nestalo, soud proto k tomuto návrhu také nepřihlížel. Po posledním poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. navrhla žalobkyně mj. písemná prohlášení svědků , jméno FO, a , jméno FO, – ty však do vyhlášení rozhodnutí ve věci samé (opět) nedodala, proto je soud neprovedl, k opakovanému výslechu svědků nepřistoupil, neboť se svědci k otázce smísení kameniva již vyjádřili: svědek , jméno FO, : „jeho názor je takový, že došlo ke smísení. Podle jeho názoru se to mohlo stát, buď při manipulaci s materiálem, anebo rovnou při odstřelu.“ Svědek , jméno FO, : „kamenivo nebylo homogenní. Bylo tam určité procento třeba osmdesát, devadesát procent vhodného kameniva, ale pak tam byla příměs kameniva, které se rozpadalo“. Nadto svědek , jméno FO, uvedl, že je ředitelem, za rok společnost uzavře tři sta milionů takových zakázek, předmětná gabionová zeď je jednou z nich, sám svědek se věnoval papírovým záležitostem souvisejícím se stavbou zdi. Zeď viděl až poté, kdy nastal problém.

32. Soud také neprovedl důkazy - rozpočet opravy, cenovou nabídku, příčný řez zdi, nákres přizdívky, smlouva mezi společností ALGON a panem , jméno FO, a účetní doklady, osvědčení o shodě řízení výroby, neboť tyto byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení.

33. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalovaná dodala žalobkyni kamenivo frakce 32-63 mm za účelem stavby gabionové zdi. Žalovaná deklarovala vlastnosti kameniva dle normy ČSN EN 13 242. Žalobkyně měla před dodáním kameniva k dispozici jeho vzorek. , právnická osoba, zdi použila kamenivo také z dolu , adresa, , a to na horní hranu (tzv. korunu) zdi, jiné kamenivo použila také na spáru, která tvoří podklad zdi. Po dokončení stavby vytkl investor žalobkyni špatnou kvalitu kameniva, inicioval odborné zkoušky, jejichž závěr byl, že kamenivo nesplňuje hodnotu nasákavosti dle výše uvedené normy a propad spodním sítem. V době odběru kameniva pro účely zkoušky nebylo kamenivo homogenní, většina kvalitativně odpovídala, byla tam ale také příměs jiného (nekvalitního) materiálu. Žalobkyně vytkla žalované kvalitu kameniva a žádala po ní zaplacení nákladů, které si vyžádalo následné řešení – stavba obkladu, což žalovaná odmítla.

34. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

35. Žalobkyně výslovně uvedla, že svůj nárok odvozuje z titulu náhrady škody.

36. Podle § 2913 odst. 1zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

37. Základním předpokladem k náhradě škody je porušení smluvní povinnosti dlužníka (žalované), to však žalobkyně (přes poučení soudem) neprokázala.

38. Z provedeného dokazování vyplynulo, že kamenivo v předmětné gabionové zdi dodané žalovanou bylo (v okamžiku kdy byl proveden odběr za účelem posouzení kvality kameniva společností , právnická osoba, ) smíseno s jiným materiálem, kamenivem. Na tom se shodla většina svědků, jakož i na tom, že nejsou schopni určit, jak či kde k onomu smísení došlo – zda již v lomu nebo až při manipulaci s kamenivem ze strany žalobkyně (ať již vědomě či nevědomě, při nakládání, vykládání kameniva, při jeho zapracování do zdi, při dosypávání „koruny“ zdi). Bylo přitom na žalobkyni, aby tuto stěžejní otázku, jak ke smísení došlo a že za něj nese odpovědnost žalovaná, tedy jinými slovy, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost dodat kamenivo s parametry dle prohlášení o vlastnostech (tj. v souladu s normou ČSN EN 13 242), prokázala. Protokol o zkoušce kameniva je v tomto směru nerelevantní, neboť svědci se shodli na tom, že v době odběru kameniva pro účely této zkoušky již bylo kamenivo smíseno s nekvalitním materiálem, aniž by bylo zřejmé, zda i toto nekvalitní kamenivo pocházelo od žalované, či zda se přimísilo ke kamenivu žalované v průběhu (či na počátku) stavby zdi. Svědci byli přitom ve shodě, že většina kameniva byla kvalitní. Svědek Mašek, který v projednávané věci nebyl nijak zainteresován, nevyloučil ani smísení kameniva dodaného žalovanou (v koších) s kamenivem z „koruny“ dodané 3. osobou, které bylo nekvalitní. Byť tuto tezi svědci žalobkyně odmítli, soud se přiklonil k názoru svědka , jméno FO, , že ani tuto možnost nelze vyloučit. Uvedené však nic nemění na skutečnosti popsané výše, tedy, že žalobkyně neprokázala, jak se nekvalitní příměs dostala do předmětné zdi (zda pocházela od žalované či byla způsobena činností žalobkyně), a tedy neprokázala, že by žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy.

39. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

40. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

41. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

42. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

43. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

44. Podle § 2112 odst. 2 věta první o. z. k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena.

45. Přestože žalobkyně svůj nárok odvozovala z titulu náhrady škody, žaloba by v projednávané věci musela být zamítnuta i z pohledu nároku z odpovědnosti za vady. Předpokladem pro přiznání nároku by bylo vadné plnění žalované, to však žalobkyně (ze stejných důvodů popsaných výše) neprokázala. Nadto bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně rozporovala kvalitu kameniva teprve poté, kdy jí to bylo vytknuto investorem, který z uvedeného důvodu odmítl stavbu převzít. Z výslechu svědků však bylo zjevné, že nekvalitní část kameniva byla – při pečlivější kontrole – pro osobu pohybující se v tomto oboru (což svědek , jméno FO, stavějící předmětnou zeď dle svého vyjádření byl, avšak kvalitu kameniva dle svých slov nezkoumal) vizuálně zjistitelná již na samotném počátku stavby. V tomto směru je tedy třeba přisvědčit žalované, že ze strany žalobkyně nedošlo ani k včasnému vytknutí vady.

46. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 195 294 Kč, sestávající z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 10 460 Kč za každý z 15 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 8. 9. 2021, ze dne 21. 3. 2023, vyjádření k odvolání, účast na jednání ve dnech 23. 7. 2021, 12. 10. 2021, 11. 5. 2022, 13. 7. 2022, 16. 12. 2022, 24. 2. 2023 přesahující 4 hodiny, 21. 4. 2023 a 11. 5. 2023), tj. 156 900 Kč, dále z 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 4 500 Kč, a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek (161 400 Kč), tj. ve výši 33 894 Kč, celkově tedy náklady v částce 195 294 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právních zástupců žalovaných soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

48. V průběhu řízení vznikly státu náklady důkazů - svědečné, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto (usneseními Okresního soudu , adresa, - východ ze dne 24. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , a ze dne 18. 4. 2023, č. j. , spisová značka, ). V souladu s § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jejich náhradě ze strany žalobkyně (výrok III).