34 C 73/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva,

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 337, pozemku parc. č. st. 338, pozemku parc. [číslo] stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. 337 a stavby bez čp./č. ev. garáže, stojící na pozemku parc. č. st. 338, to vše v katastrálním území Záryby, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 337, pozemku parc. č. st. 338, pozemku parc. [číslo] stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. 337 a stavby bez čp./č. ev. garáže, stojící na pozemku parc. č. st. 338, to vše v katastrálním území Záryby (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Na odůvodnění své žaloby uvedla, že pro účely rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu byla JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, pro účastníky vypracována dohoda o vypořádání společného jmění manželů účastníků a o úpravě práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství ze dne [datum] (dále také jen„ dohoda o vypořádání společného jmění manželů“). K rozvodu manželství„ nespornou“ cestou skutečně došlo a manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Při přípravě dohody o vypořádání společného jmění manželů však JUDr. [jméno] [příjmení] přehlédl, že nemovitosti pojaté do jejího předmětu byly jednak ve společném jmění manželů, ale také v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Na základě chybného znění dohody o vypořádání společného jmění manželů Katastrální úřad pro Středočeský kraj zamítl návrhy na vklad vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že vůle účastníků, tedy žalobkyně a žalovaného, byla zcela nepochybná a jejich úmyslem bylo vypořádat si veškeré majetkové vztahy. Pro pochybení advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], který sepisoval dohodu o vypořádání společného jmění manželů, však nemohla být tato jejich vůle naplněna. Žalovaný odmítl poskytnout žalobkyni součinnost a uvést do souladu stav zapsaný v katastru nemovitostí s účastníky uzavřenou dohodou. Žalovaný nadále část nemovitostí proti vůli žalobkyně užívá a odkazuje na stav zapsaný v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok uplatněný podanou žalobou neuznává. Uvedl, že přistoupil na návrh žalované, aby bylo jejich manželství rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podepsal návrh dohody o vypořádání společného jmění manželů na schůzce u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], přičemž text dohody viděl poprvé. Skutečnou vůlí žalovaného bylo vypořádat majetek, který měli účastníci ve společném jmění manželů, neboť je to zákonný předpoklad pro tzv. nesporný rozvod. Žalovaný neměl při uzavírání předmětné dohody zájem o vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalobkyní, mimo jiné proto, že provozovna jeho podnikání se nachází v jedné z takových nemovitostí.

3. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

4. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že manželství účastníků řízení bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K důkazu byla provedena dohoda o vypořádání společného jmění manželů s úředně ověřenými podpisy.

5. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] soud zjistil, že v jejím textu je uvedeno, že žalobkyně do svého výlučného vlastnictví nabývá pozemek parc. č. st. 337 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek parc. č.st. 338 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez přiděleného č. p./č. e. – garáž a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v katastrálním území Záryby, zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Podpisy na dohodě ověřil advokát JUDr. [jméno] [příjmení].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha–východ, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky pozemků parc. č. st. 337, parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] žalobkyně (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2) a žalovaný (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2).

7. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha–východ, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] s platností údajů ke dni [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni byla stavba rodinného domu [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. 337 v katastrálním území a obci [obec] ve společném jmění žalobkyně a žalovaného.

8. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na vklad byl zamítnut. Návrh na vklad byl k úřadu podán na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], ale nebylo možno mu vyhovět. Úřad shledal rozpor mezi návrhem na vklad a dohodou o vypořádání společného jmění manželů, neboť v návrhu označené pozemky nejsou ve společném jmění manželů, měly by tak být označeny jako samostatné pozemky. Nadto byla žalobkyně instruována, nechť stavby v návrhu označí v souladu se zákonem, neboť nejsou součástí pozemků, na nichž stojí.

9. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na vklad byl zamítnut. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že nemovitosti označené v návrhu nejsou součástí společného jmění manželů účastníků, nýbrž v podílovém spoluvlastnictví. Z toho důvodu je nelze vypořádat jako společné jmění manželů. Stavby, které jsou ve společném jmění manželů, nejsou v dohodě označeny jako samostatné stavby. Žalobkyně byla poučena o možnosti podat proti rozhodnutí katastrálního úřadu žalobu podle části páté o. s. ř. ke Krajskému soudu v Praze.

10. Ostatní navržené důkazy účastníků soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť jimi prokazována dílčí tvrzení by nemohla přivodit odlišné rozhodnutí soudu. Otázkou pravého obsahu vůle žalobkyně a žalovaného při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů se soud nezabýval, neboť ani zjištění, že účastníci měli v úmyslu si zmíněnou dohodou vypořádat spoluvlastnictví ke všem zahrnutým nemovitostem, by nemohlo na výsledku řízení nic změnit.

11. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství, v níž byly zahrnuty nemovitosti jak v podílovém spoluvlastnictví účastníků, tak v jejich společném jmění manželů. Text dohody obsahuje ustanovení, podle kterého veškeré tyto nemovitosti měly připadnout to výlučného vlastnictví žalobkyně. Katastrální úřad pro Středočeský kraj zamítl dva návrhy na vklad výlučného vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů, neboť nemovitosti označené v návrhu nebyly součástí společného jmění manželů účastníků, nýbrž byly v podílovém spoluvlastnictví.

12. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, neboť to vyžaduje ustanovení § 80 o. s. ř. Podle ustálené judikatury obecných soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005). Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že podle shodné vůle účastníků se má stát výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů. Katastrální úřad rozhodl o tom, že návrh žalobkyně na vklad jejího výlučného vlastnického práva zamítá. Žalobkyně tedy není zanesena v katastru nemovitostí jako vlastnice předmětných nemovitostí. Za situace, kdy žalobkyně je přesvědčena o svém výlučném vlastnickém právu k předmětným nemovitostem, ale neodpovídá tomu stav údajů v katastru nemovitostí, je dán její naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

13. Dle § 738 odst. 1 o. z., dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., zákona o katastru nemovitostí platí, že katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen„ nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

15. Uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů je jednou ze zákonných možností, kterou mají manželé či bývalí manželé k dispozici pro účely uspořádání jejich majetkových vztahů po zániku společného jmění. Taková dohoda představuje výsledek jednání obou stran a jejich shodné vůle ohledně společného jmění v rozsahu, který se rozhodnou do ní pojmout. Výše citované ustanovení upravuje otázku účinků uzavřené dohody o vypořádání společného jmění s tím, že obecně tyto účinky nastávají až zánikem společného jmění bez ohledu na to, zda byla uzavřena v čase před či po této skutečnosti. Zákon však ve stejném ustanovení výslovně uvádí výjimku z tohoto pravidla týkající se situace, kdy jsou předmětem vypořádání věci, které se zapisují do veřejného seznamu. Účinky dohody o vypořádání společného jmění nastávají ohledně takových věcí právě až zápisem do veřejného seznamu. Přestože smlouva zavazuje strany od okamžiku jejího uzavření (obligační účinky), tak pokud se dohoda o vypořádání společného jmění manželů týká nemovitostí, účinek takové dohody v tomto rozsahu nastává až zápisem do veřejného seznamu (věcněprávní účinky).

16. V řešeném případě se žalobkyně podanou žalobou domáhala určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku, a své vlastnické právo dovozovala z dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené s žalovaným dne [datum]. Vlastnické právo k nemovitostem je dle výše citovaného ustanovení zákona o katastru nemovitostí zapisováno do veřejného seznamu, kterým je katastr nemovitostí. Řečené pravidlo se plně uplatňuje i na nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí je veřejným seznamem, tak platí, že vlastnické právo k těmto nemovitostem se nabývá dnem vkladu do katastru a tento vklad, resp. zápis má konstitutivní účinky (právo či právní vztah zakládá, mění nebo ruší). Soudu nezbylo než podanou žalobu zamítnout, neboť žalobkyně se jí domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, avšak ke vkladu jejího vlastnického práva na základě vkladové listiny - dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], a tedy k nastoupení věcněprávních účinků této dohody, doposud nedošlo. Domáhat se určení vlastnictví, jako věcného práva, na základě dohody, jejíž věcněprávní účinky doposud nenastaly, není možné.

17. Soud na okraj poznamenává, že si je vědom toho, že žalobkyně by se bývala nedomáhala požadovaného určení v případě, že by bylo její vlastnické právo do katastru vloženo, což je okamžik nastoupení věcněprávních účinků dohody o vypořádání společného jmění manželů. Přesto podané žalobě nebylo možné vyhovět, neboť se jí žalobkyně domáhala určení svého výlučného vlastnictví k nemovitostem, které však z hmotného práva nevyplývá. Jedná se o situaci odlišnou např. od vydržení, kde je dán stav, kdy vydržitel nemovitosti není v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník, ale podle norem hmotného práva již nemovitost do vlastnictví nabyl (viz ustanovení § 1089 o. z.).

18. Žalobkyně namítala, že zamítnutím její žaloby vytvoří soud stav odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). Takový stav by představovala situace, kdy by soud postupoval protiústavně a odmítl by ochranu subjektivního práva fyzické či právnické osobě bez zákonných důvodů. Soud je přesvědčen, že takový stav v daném řízení nenastal. Podaná žaloba byla zamítnuta, neboť v ní uplatněný nárok žalobkyně neměl oporu ve hmotném právu, což je postup v souladu se zákonem. Nadto v rozhodnutí katastru nemovitostí byla žalobkyně řádně poučena o možnosti podat žalobu dle části V. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o. s. ř.) a podrobit rozhodnutí katastru nemovitostí soudnímu přezkumu. Pokud ani tento postup žalobkyně nezvolila, pak má možnost podat žalobu na vypořádání společného jmění manželů v rozsahu nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku, čehož si je navíc žalobkyně vědoma, jak naznačuje její dříve nepřipuštěná změna žaloby (usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Stav odepření spravedlnosti nemůže nastat v situaci, kdy žalobkyně má k dispozici procesní prostředky, kterými se může svého práva či tvrzeného práva efektivně domáhat, ale zvolí nesprávný postup, kterému pak nelze vyhovět.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Soud přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které představují odměnu za zastupování účastníka advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], kterou tvoří odměna právního zástupce žalovaného dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 ve spojení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - za 6 úkonů právní služby po [částka] (při tarifní hodnotě [částka] dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé – vyjádření k podané žalobě a vyjádření k návrhu na změnu žaloby, další porada s klientem dne [datum], 2x účast na jednání soudu, a to ve dnech [datum] a [datum]) - a dále jsou náklady žalovaného představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v celkové výši [částka]; 20. Soud neshledal důvod pro žalobkyní navrhovaný postup podle § 150 odst. 1 o. s. ř., neboť v daném případě neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro užití moderačního práva v souladu s platnou judikaturou Nejvyššího soudu § 150 o. s. ř. představuje mimořádný procesní institut a je třeba jej uplatňovat za opravdu mimořádných okolností. Jak je zmíněno výše, tak obsahem skutečné vůle účastníků při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů se soud důkazně nezabýval. Současně nelze říct, že v průběhu řízení vyšlo najevo cokoliv, co by uplatnění § 150 o. s. ř. odůvodňovalo.

21. Žalovaný požadoval, aby za tarifní hodnotu sporu v tomto řízení, a tedy o výši nákladů řízení, bylo rozhodnuto podle poloviny ceny nemovitostí, které byly jeho předmětem. Pro tento účel založil do spisu záznam o jednání žalobkyně s pojišťovnou [název] ohledně uzavření pojistné smlouvy. Z tohoto záznamu vyplývá, že pojistná částka ohledně nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků byla navýšena na [částka]. Soud si je vědom judikatury vyšších soudů, které se touto problematikou zabývají a dochází k závěru, že odměna za zastoupení advokátem má být vypočtena podle hodnoty nemovitostí, které jsou předmětem řízení. V tomto řízení však nebyla cena předmětných nemovitostí otázkou řešenou v dokazování. Žalovaným doložené listiny nebyly k důkazu provedeny při jednání. Žalobkyně neměla možnost se k žalovaným tvrzené ceně nemovitostí nijak vyjádřit.

22. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobců, který je advokátem dle § 149 odst. l o. s ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.