35 C 180/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: a) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A b) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zdržení se zásahu do práv žalobců

I. Návrh, kterým se žalobkyně ve vztahu k žalovanému 1 domáhala zrušení zákazu zcizení a zatížení a zrušení služebnosti odpovídajícímu bezúplatné doživotní osobní služebnosti užívání nemovitostí: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 178 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům; stavba stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 55 m2, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e, garáž; stavba stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, zahrada, o výměře 335 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, zahrada, o výměře 360 m2,to vše v k.ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, na LV č. , hodnota, ,se zamítá.

II. Návrh, kterým se žalobkyně domáhala omezení služebnosti žalovaného 1 odpovídajícímu bezúplatné doživotní osobní služebnosti užívání nemovitostí: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům; stavba stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 55 m2, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e, garáž; stavba stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, zahrada, o výměře 335 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, zahrada, o výměře 360 m2,to vše v k.ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, na LV č. , hodnota, , tak, ženadále je žalovaný 1 oprávněn užívat prostory v přízemí a suterénu stavby č.p. , Anonymizováno, , rod. dům; který stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2 v k.ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, na LV č. , hodnota, , přičemž se služebností není spojeno právo odpovídající zákazu zcizení a zatíženíse zamítá.

III. Návrh, kterým se žalobkyně domáhala omezení služebnosti žalované 2 odpovídajícímu bezúplatné doživotní osobní služebnosti užívání nemovitostí: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 178 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. 157, rod. dům; stavba stojí na pozemku parc. č. st. 74/2, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 55 m2, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e, garáž; stavba stojí na pozemku parc. č. st. 528, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, zahrada, o výměře 335 m2,pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, zahrada, o výměře 360 m2,to vše v k.ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, na LV č. , hodnota, , tak, ženadále je žalovaná 2 oprávněna užívat prostory v přízemí a suterénu stavby č.p. , Anonymizováno, , rod. dům; který stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /2 v k.ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, na LV č. , hodnota, , přičemž se služebností není spojeno právo odpovídající zákazu zcizení a zatíženíse zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce 91 234 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Ve věci , spisová značka, projednával soud žalobu podanou žalovanými, kterou se proti žalobkyni domáhali ochrany před zásahy do jejich práva k služebnosti k nemovitostem specifikovaným ve výrocích tohoto rozsudku (dále jen „nemovitosti“).

2. Žalobkyně v rámci předmětného řízení vznesla vzájemný návrh, kterým se domáhala ve vztahu k žalovanému 1 zrušení předmětného práva služebnosti eventuálně jeho omezení a ve vztahu k žalované 2 omezení jejího práva, a to z důvodu trvalé změny poměrů dle § 1299 odst. 2 o. z. Soud tento návrh vyloučil k samostatnému projednání usnesením ze dne 24. 3. 2025, č. j. , spisová značka, .

3. Žalobkyně vzájemný návrh odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný 1 jsou bývalými manželi (manželství bylo uzavřeno 22. 5. 2021 a zaniklo rozvodem dne 24. 4. 2024) a žalovaná 2 je matkou žalovaného 1. Dne 19. 2. 2021 uzavřeli účastníci darovací smlouvu, na jejímž základě darovala žalovaná 1 žalobkyni předmětné nemovitosti a žalobkyně k nim zřídila žalovaným věcné břemeno služebnosti doživotního užívání. Fakticky se při tom vycházelo z dosavadního užívání, kdy žalovaná 2 užívala v domě byt v prvním nadzemním podlaží, žalobkyně s žalovaným 1 užívali byt v 2. nadzemním podlaží. Kromě toho existoval obytný prostor nad garáží.

4. Žalobkyně tvrdila, že po uzavření manželství účastníků se jejich vztahy s žalovanou 2 vyostřovaly, což vedlo k jejímu rozhodnutí se spolu s žalovaným 1 v červenci 2021 odstěhovat do domu v Hoříně. Zpět do nemovitosti se navrátili v průběhu první poloviny roku 2023, a to tak, že žalobkyně s žalovaným 2 se nastěhovali do prostoru nad garáží a do 2. nadzemního podlaží se na základě dohody 2. žalovaného a syna žalobkyně nastěhoval právě tento syn se svou rodinou. V srpnu roku 2023 došlo k rozpadu vztahu účastníků a žalovaný 1 se v září 2023 přestěhoval do prostoru k žalované 2. Od té chvíle začal dělat naschvály, začal žalobkyni i jejímu synovi nadávat, vyhrožovat, že je dostane do kriminálu, uzamkl garáž, začal bránit žalobkyni parkovat před garáží a začal jí obtěžovat vykonstruovanými stížnostmi. Žalovaný 1 svým chováním soustavně poškozuje nemovitost, a to vyteklými akvárii, kouřením, hromaděním odpadu. Svým přístupem brání opravám nemovitosti a jakýmkoliv rekonstrukcím. Jeho jednání má pak směřovat toliko k tomu, aby užíval požitky vyplývající ze svého práva a škodil žalobkyni a její rodině. Tohoto jednání se dopustil i tím, že uzamykal prostory (kůlnu, jednu z garáží, sklep s bojlerem), odvezl schůdky k bazénu. Pokud by soud z těchto důvodů žalobě nevyhověl a věcné břemeno nezrušil, navrhla jeho omezení, neboť žalovaný tohoto práva v plném rozsahu neužívá.

5. Pokud jde o žalovanou 2, tak ta užívá nemovitosti stále ve stejném rozsahu jako v době, kdy věcné břemeno vzniklo. Žalobkyně ve vztahu k ní navrhovala omezit její právo na fakticky užívaný rozsah.

6. Oba žalovaní pak znehodnocují nemovitost pomocí skládky, kterou dělají na pozemcích, a odmítají se podílet na nákladech spojených s užíváním nemovitosti.

7. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Po skutkové stránce se ztotožnili s žalobou, pokud jde o předmětnou smlouvu a rámcovou chronologii soužití, neshodli se ale na příčinách a detailech skutkového děje. Žalovaný 1 tak popíral, že by kdykoliv souhlasil s ubytováním syna žalobkyně s rodinou v nemovitostech. Naopak on požadoval, aby bydlel v 2. nadzemním podlaží, čemuž žalobkyně brání tím, že tam ubytovala svého syna. Samotnou žalobkyni při tom nijak neomezují, pokud jde o její bydlení nad garáží. Popřel, že by se měl jakýmkoliv nevhodným způsobem chovat jak vůči žalobkyni, tak její rodině. Žalovaní též popřeli, že by se odmítali podílet na nákladech spojených s užíváním nemovitosti. Žalovaní řádně hradí sjednané zálohy, avšak odmítají hradit nedoplatky, které vznikly na základě spotřeby výlučně žalobkyně a jejího syna s rodinou. Odmítli též, že by se jakkoliv podíleli na poškozování nemovitosti, a to ať už přímo nebo nepřímo.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí nemovitostí, na nichž vázne věcné břemeno služebnosti doživotního užívání ve prospěch žalovaných. Tento vztah vznikl na základě darovací smlouvy ze dne 19. 2. 2021. Rozsah věcného břemene není ve vztahu k nemovitostem blíže omezen (prokázáno též darovací smlouvou). Dále má soud ze shodných tvrzení účastníků i jejich výslechů prokázáno, předmětné nemovitosti tvoří mimo jiné obytný dům o dvou nadzemních podlažích, 2 garážích a obytném prostoru nad garážemi. Žalobkyně a žalovaný 1 jsou bývalými manželi (manželství bylo uzavřeno 22. 5. 2021 a zaniklo dne 24. 4. 2024) a žalovaná 2 je matkou žalovaného 1.

9. Ze shodných tvrzení účastníků a jejich výpovědí soud zjistil, že žalobkyně se do nemovitosti nastěhovala v roce 2020 do prostoru nad garážemi, když v 1. nadzemním podlaží žila žalovaná 2, kde nepřetržitě žije až do dnešních dnů. Nad ní v té době bydlela dcera žalovaného 1 se svojí rodinou. Po jejím odstěhování se žalobkyně a žalovaný 1 přestěhovali do 2. nadzemního podlaží a následně v červenci 2021 se přestěhovali do domu v Hoříně. Nejpozději v roce 2023 se do nemovitosti vrátili do prostoru nad garáží, když do 2. nadzemního podlaží se přestěhoval syn žalobkyně s rodinou. Počínaje zářím 2023 se pak žalovaný 1 přestěhoval do 1. nadzemního podlaží k žalované 2. Z výpovědí účastníků ani jiných provedených důkazů se nepodává, že by jakékoliv rozložení užívání počínaje červencem 2021 vzniklo na základě výslovného konsenzu všech účastníků.

10. Mezi stranami byl spor ohledně užívání 2. nadzemního podlaží synem žalobkyně a jeho rodinou, jak toto užívání vzniklo a zda má právní titul. Soud konstatuje, že z provedeného dokazování je nepochybné, že předmětné užívání vzniklo na základě souhlasné vůle žalovaného 1, který toto užívání svědkům sám nabídl. Tomu odpovídá výpověď nejen žalobkyně, ale i všech svědků a nepřímo ji potvrdil ve svém výslechu též žalovaný 1, byť ten popírá, že by toto užívání sám synovi žalobkyně nabídl. V tomto směru jsou však výpovědi žalobkyně, jejího syna a jeho partnerky v souladu a soud tak přisvědčil této verzi skutkového děje. Soud uzavírá, že žalobkyně i její syn s rodinou začali užívat prostory v nemovitosti na základě souhlasu oprávněného ze služebnosti, a to žalovaného 1.

11. Soud se zaobíral změnou situace mezi účastníky od uzavření darovací smlouvy ze dne 19. 2. 2021. Uzavřel, že v té době byly mezi účastníky dobré vztahy (ostatně toto účastníci shodně potvrdili), žalobkyně s žalovaným 1 bydleli v 2. nadzemním podlaží a žalovaná 2 v 1. nadzemním podlaží. Z výpovědi účastníků je pak nepochybné, že konkrétní způsob užívání strany neřešily, ale předpokládalo se zachování tohoto faktického stavu užívání. Pokud jde o žalovanou 2, tak její bytové poměry se nikterak nezměnily a užívá po celou dobu přibližně stejné prostory. Žalobkyně měla od nabytí vlastnického práva možnost v nemovitosti saturovat své bytové potřeby, a to v 2. nadzemním podlaží a v současnosti v prostoru nad garáží. Pokud v určitém období nemovitost neužívala, vyplývalo to z jejího rozhodnutí. Těmto závěrům odpovídají výslechy všech účastníků i svědků.

12. Soudu je z úřední činnosti známo, že mezi žalovanými a žalobkyní, jejím synem a jeho rodinou je spor ohledně užívání 2. nadzemního podlaží (spor je veden u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ). Strany také mají spor ohledně plateb za energie, přičemž shodně uvádějí, že žalovaná 1 platí dohodnutí zálohy na energie za 2 osoby. Spory pak mezi účastníky jsou ohledně placení nedoplatků, které žalovaní odmítají žalobkyni uhradit, a to s ohledem na dle jejich názoru pochybné o rozúčtování těchto energií. V souvislosti s tím byly do nemovitosti umístěny samostatné měřící hodiny pro byt v 1. nadzemním podlaží (prokázáno shodnými výpověďmi účastníků, jejich komunikací, vyúčtováními).

13. V době od přestěhování žalovaného 1 k žalované 2 došlo k poškozeni suterénu domu vodou, „vytečení“ akvária žalovaného v garáži, přičemž není zřejmá míra této havárie (prokázáno výpověďmi účastníků, fotografiemi). Soud se však blíže nezabýval těmito incidenty, když z výpovědi žalobkyně, ale i jejích svědků je nepochybné, že ke škodě nedošlo záměrně, ale šlo maximálně o nehody (u protečení vody do sklepa ani nebylo prokázáno, zda šlo o protečení právě od žalovaných) a s ohledem na právní posouzení věci toto již bylo nadbytečné.

14. Pokud jde o poškozování výmalby, bylo prokázáno, že v době nastěhování syna žalobkyně do nemovitosti došlo k výmalbě horních prostor (prokázáno např. výpovědí svědka Hřebíka) a žalovaný v domě kouří (prokázáno výpovědí žalobkyně a svědkyně , Anonymizováno, a svědka , Anonymizováno, ). Svědkyně , Anonymizováno, mluvila u kouření toliko o tom, že občas cítí kouř, rozhodně popřela, že by žalovaný 1 zanechával někde nedopalky, svědek Kofránek pak kouření hodnotil tak, že dochází k projevu komínového efektu, když kouř stoupá společnými prostory k nim nahoru. Za této situace nelze vnímat výpověď žalobkyně ohledně dýmu tak, že by žalovaný 1 záměrně ničil výmalbu, ale jde primárně o běžný jev způsobený fyzikálními zákony a skutečností, že žalovaný 1 je kuřák.

15. Z provedeného dokazování se ani nepodává, že by žalovaní jakkoliv znehodnocovali nemovitosti nepořádkem. Je sice nepochybné, že na zahradě, v kůlně a v garáži mají zamčené věci a nějaký materiál (vizte shodná tvrzení účastníků a svědků, jakož i fotografie z místa), avšak se nedá hovořit o tom, že jde o nějakou skládku, kterou tam žalovaní tvoří. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, , která je pro posouzení věci objektivnější než samotná žalobkyně, je nepochybné, že se tam v zásadě žádný nepořádek netvoří, žalovaní jej maximálně přemisťují z jednoho místa na druhé. Svědek , Anonymizováno, pak vypověděl, že za dobu, co tam je, nedochází k nějakému nárůstu věcí na zahradě a ve společných prostorách (výslovně uvedl, že se tam maximálně objevilo jedno křeslo). Soud proto ani nezkoumal, zda věci jsou dále použitelné, nebo jde o věci, které by bylo účelné vyhodit.

16. Žalobkyně též vyčítala žalovanému 1 schválnosti, vulgární chování a podobné jednání. Toto chování však nebylo v plné míře osvědčeno. U žalovaného byl prokázán jeden osobní konflikt s jejím synem a jeho přítelkyní (prokázáno výpověďmi zúčastněných osob), ve vztahu k žalobkyni pak bylo prokázáno, že ji nezdravil (prokázáno výpovědí žalobkyně). Svědek , Anonymizováno, pak obecně uvedl, že vztahy v nemovitosti byly v zásadě normální, i když k nějakým konfliktům došlo.

17. Z provedeného dokazování se pak ještě podává konflikt s žalovanou 2 ve vztahu se synem žalobkyně a s jeho partnerkou, který skončil přivoláním policie, avšak dále nebyl policejním orgánem řešen (prokázáno výpovědí žalované 2, svědka , Anonymizováno, a svědkyně , Anonymizováno, ).

18. Pokud byly žalovaným vyčítány nějaké naschvály, šlo o zamykání prostor a věcí (prokázáno výpovědí žalobkyně a svědků). Tyto události se sice prokázaly, šlo však o odejmutí věcí ve vlastnictví žalované 2, které se nelíbilo, že je žalobkyně s rodinou užívá bez jejího souhlasu (prokázáno výpovědí obou žalovaných). Zmizelé schůdky od bazénu a další zařízení navíc byly v nemovitosti již v době, kdy se do ní nastěhoval syn žalobkyně s rodinou (prokázáno výpovědí svědka , Anonymizováno, ) přičemž se z podstaty jedná o věci odnímatelné a tedy movité.

19. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti, další dokazování pak neprovedl s ohledem na svůj právní názor pro nadbytečnost.

20. Soud tak uzavírá, že po provedeném dokazování bylo prokázáno, že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 19. 2. 2021 nabyla žalobkyně vlastnického práva k nemovitostem a žalovaným vzniklo právo věcného břemene doživotního užívání celé nemovitosti. Při uzavření této smlouvy se počítalo s tím, že žalovaná 2 bude užívat 1. podlaží nemovitosti a žalobkyně a žalovaný 1 2. nadzemní podlaží. Kromě toho je nad garáží samostatný prostor k bydlení. Od té doby nedošlo ve vztahu k žalované 2 k žádným změnám v rozsahu užívání. Žalovaný 1 se s žalobkyní odstěhoval do domu v Hoříně a následně se vrátil do prostoru nad garáží, když s jeho souhlasem se do 2. nadzemního podlaží nastěhoval syn žalobkyně s rodinou. Od září 2023 pak žalovaný 1 bydlí s žalovanou 2 v 1. nadzemním podlaží, tento stav mu nevyhovuje a požaduje uvolnění prostor v 2. nadzemního podlaží.

21. Z provedeného dokazování se nepodává, že by žalovaní poškozovali nemovitost nad rámec běžného opotřebení, bránili její údržbě, hromadili na ní odpad nebo se nepodíleli na nákladech spojených s užíváním. Žalobkyně má s žalovanými sice spory týkající se rozúčtovávání nákladů spojených s užíváním, s výjimkou 2 incidentů však nebyly jiné výrazné spory prokázány. Žalovaný 1 se nechová způsobem rozporným s dobrými mravy a z provedeného dokazování se nepodávají žádné naschvály (byť některé kroky žalovaných žalobkyně takto vnímat může).

22. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval právní hodnocení.

23. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

24. Předmětem žaloby byl nárok žalobkyně na zrušení a omezení služebnosti za přiměřenou náhradu in eventum její omezení. Soud je vázán žalobními důvody a návrhem v tom směru, že nemůže žalobkyni přiznat něčeho, čeho se žalobkyně nedomáhá. Ta při tom žalobu odůvodnila nároky vyplývajícími z citovaného ustanovení.

25. Předpokladem naplnění postupu podle § 1299 odst. 2 o. z. je primárně změna poměrů mezi stavem v době uzavření smlouvy a v době rozhodnutí soudu (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 1998, sp. zn. 3 Cdon 269/96). Předmětné ustanovení tedy nedopadá na situace, kdy účastníci smluvního vztahu opomenuli nebo nedostatečně definovali rozsah práv oprávněného. Postupem dle § 1299 odst. 2 o. z. nemůže vlastník ani saturovat nesprávně prezentovanou vůli účastníků. Pokud žalobkyně tvrdila, že obsah práv žalované 2 bylo užívání jen části nemovitosti, kterou žalovaná 2 užívá (a výpověď žalované 2 tomu není v rozporu), nemůže být naplněn předpoklad daný § 1299 odst. 2 o. z., že by došlo k trvalé změně, a již jen z tohoto důvodu je žaloba vůči žalované 2 nedůvodná.

26. Trvalou změnou ve smyslu citovaného ustanovení může být změna vztahů mezi účastníky smlouvy. Tato změna však nepostačuje samostatně, ale musí se dotýkat obsahu předmětné služebnosti např. tím, že je nemovitost díky tomu zanedbaná a dlouhodobě není prováděna ani její základní údržba (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2002, sp zn. 22 Cdo 1624/2002 , nebo rozsudek ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 427/2019). V daném případě bylo tvrzeno, že žalovaný je vulgární a dělá ostatním obyvatelům naschvály. Nic takového se však neprokázalo, případně se prokázalo, že v případě tvrzených naschválů jde o zamezení užívání věcí ve vlastnictví strany žalované stranou žalující. Jednání žalovaných tak nedosahuje míry, která odůvodňuje uzavřít, že jde o výrazný nepoměr mezi zatížením nemovitostí a výhodou, která je žalovaným poskytována. Z provedeného dokazování se nepodává ani to, že by žalovaní bránili jakékoliv údržbě nebo že by nemovitost záměrně ničili. Záměrné ničení žalobkyně explicitně popřela, v případě odstranění následků nehod žalovaní nikterak nebránili. Pokud pak žalovaný 1 v nemovitosti kouří, nelze toto vnímat jako trvalou změnu ve smyslu citovaného ustanovení, a to ani v případě, že by až v průběhu trvání smlouvy kouřit začal. Poškozování výmalby vlivem kouření lze totiž považovat za běžné opotřebovávání věci.

27. Je nepochybné, že strany mají spory ohledně způsobu rozúčtovávání nákladů na energie. Tyto spory však nemohou naplňovat předpoklady dané § 1299 odst. 2 o. z., když žalovaní zjevně na tyto energie platí domluvené zálohy. Žalovaní tak dávají najevo, že se chtějí podílet na své spotřebě, nechtějí se však podílet na spotřebě dalších osob. Jde tak o legitimní požadavek žalovaných.

28. Důvodem vyhovění této žalobě pak není ani skutečnost, že žalovaný 1 svého práva z ní nevyužívá (toto tvrzení ani nebylo prokázáno, když si tím nikdo nebyl jist a žalovaní jej popřeli), neboť tuto otázku řeší jiné instituty práva hmotného (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4494/2015).

29. Soud jen pro úplnost v obecné rovině konstatuje, že pokud se žalovaný 1 domáhá soudní ochrany práva, v jehož realizaci mu je bráněno, nelze uzavřít, že práva nekonzumuje. Jiný výklad by vedl k absurdní situaci, že by zákon chránil osobu, která neoprávněně narušuje práva oprávněného.

30. Důvodem pro omezení práv ze služebnosti musí být taková změna poměrů, která zavádí hrubý nepoměr mezi právy oprávněného a vlastníka věci. Takovou změnou okolností nemůže být prostá skutečnost, že v předmětné nemovitosti bydlí osoby, které jsou z nějakého důvodu pro vlastníka výhodnější (ať již proto, že se více podílí na nákladech a opravách nemovitosti, nebo že platí nájem apod.). Takové omezení je totiž dáno z podstaty věci tohoto práva, když užívání nemovitosti k bydlení jednou osobou v zásadě vylučuje užívání jinou osobou.

31. Výkon práv ze služebnosti podle stavu ke dni rozhodnutí soudu žalobkyni nikterak neohrožuje na bydlení, když v nemovitosti i nadále bydlí a v tom jí není nijak bráněno. Jiná situace je potenciálně u jejího syna s rodinou, který bydlí v prostorách, jež žádá užívat žalovaný 1. Žalobkyně byla poučena, aby tvrdila konkrétní důvody, z nichž dovozuj nárok na omezení nebo zrušení práv žalovaných. Žalobkyně při tom ve vztahu k bydlení svého syna odkazovala výlučně na morální aspekt jeho bydlení, když s ním žalovaný 1 souhlasil, a jeho podílení se na údržbě nemovitosti. Z ničeho se při tom nepodává, že by syn s rodinou byl zánikem oprávnění v nemovitosti bydlet, jakkoliv ohrožen, i když případná povinnost nemovitost opustit by pro něj a jeho rodinu byla zatěžující. Skutečnost, že syn žalobkyni pomáhá s opravami, podílí se na nákladech a do nemovitosti se nastěhoval se souhlasem žalovaného 1, není právně významná.

32. Jen pro úplnost soud konstatuje, že souhlas žalovaného 1 s bydlením syna žalobkyně byl dán v době, kdy s ní sdílel svůj život a předmětné prostory v nemovitosti nezbytně nepotřeboval. To však již v současné době neplatí.

33. Soud uzavírá, že z provedeného dokazování se nepodává, že došlo k takové změně okolností, která by vyvolávala hrubý nepoměr mezi zatížením nemovitosti a výhodou žalovaných. Soud za této situace žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to ve všech požadovaných výrocích.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 91 234 Kč.

35. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 4 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. aodměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. platného a účinného od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč a 2 960 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 2. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 3 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 700 Kč a 2 960 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 7. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 3 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 700 Kč a 2 960 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 3. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 3 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 7 400 Kč a 5 920 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 7. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 7 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 7 400 Kč a 5 920 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 9. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 7 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 11 100 Kč a 8 880 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 9. 2025 s tím, že odměna byla u 2. zastoupeného snížena z původní částky 11 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. adaň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 400 Kč ve výši 15 834 Kč.

36. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.