35 C 190/2021
č. j. 35 C 190/2021-18
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Ing Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 600 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 100 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a z částky 500 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 Kč od 27. 11. 2020 do 23. 2. 2021, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 26. 2. 2019 provedl odtah vozidla [registrační značka], které bylo provozováno a vlastněno žalovaným. Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem a následným zaparkování vozidla, přičemž pohledávka za samotný odtah a za parkovné za období od 26. 2. 2019 do 20. 11. 2019 již byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2020, č. j. 8 C 55/2020-24. Žalobce proto požadoval zaplacení parkovného za období od 21. 11. 2019 do 26. 11. 2020, tedy 372 dní po 50 Kč, a to včetně úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla soudem řádně doručena 21. 2. 2021.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný vlastnil a provozoval vozidlo [registrační značka], které dne 26. 2. 2019 bylo z důvodů daných § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (dále jen„ silniční zákon“) odtaženo na záchytné parkoviště. Žalobci tak vznikly náklady v celkové výši 77 850 Kč za odtah a parkovné předcházející předmětnému období, které požadoval po žalovaném a které mu byly přiznány (prokázáno protokolem o odtahu a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2020, č. j. 8 C 55/2020-24). Žalobce jako příspěvková organizace spravuje pohledávky spojené s odtahy (prokázáno Zřizovací listinou). Žalobce dopisem ze dne 10. 5. 2019, který stejného dne byl žalovanému odeslán, informoval žalovaného o odtahu předmětného vozidla a informoval jej o nákladech spojených s tímto odtahem (prokázáno tímto dopisem). Cena parkovného byla stanovena předpisem [územní celek], a to počínaje 180. parkovacím dnem na částku 50 Kč za každý den parkování (prokázáno nařízení [orgán] [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky a stanovil mu lhůtu do 23. 11. 2020, avšak žalovaný ničeho nehradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2020).
5. Soud posoudil věc dle § 45 odst. 4 silničního zákona a § 2910 a násl. o. z. tak, že žalobce provedl na náklady žalovaného odtah a následné uskladnění předmětného vozidla a náleží mu tak úhrada parkovného dle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení [orgán] [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti v částce 50 Kč za den, a to za období od 21. 11. 2019 do 26. 11 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný v tomto rozsahu neplnil, uložil mu soud zaplatit jistinu, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. s. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Soud při stanovování počátku běhu úroku z prodlení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., přičemž lhůta k plnění, pokud jde o částku 18 100 Kč, byla stanovena v předžalobní výzvě, pokud jde o zbývající část dluhu, tak u něj byla splatnost odvozena od doručení žaloby dne 21. 2. 2021, když následujícího dne se stal dluh splatným. Žalovaný se tak ve vztahu k částce 500 Kč dostal do prodlení až dne 23. 2. 2021. Soud proto žalobci přiznal úrok z prodlení z částky 500 Kč ode dne 23. 2. 2021 do zaplacení a ve zbývající části úroku z prodlení žalobu zamítl jako nedůvodnou.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 600 Kč.
8. Soud při stanovování výše náhrady nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že žalobce je příspěvková organizace [anonymizováno] města zřízená mimo jiné za účelem správy pohledávek vzniklých v souvislosti s odtahy vozidel. Soud tak odkazuje na konstantní judikaturu Ústavního soudu (viz např. jeho nález ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09), dle které není možné považovat zastoupení [anonymizováno] měst advokátem v jednoduchých věcech jako účelně vynaložený náklad.
9. Stejnou optikou je třeba pak přistupovat k příspěvkovým organizacím [anonymizováno] měst při správě pohledávek vzniklých obcím v souvislosti s jejich činností. Jiný výklad by mohl vést k obcházení citované judikatury Ústavního soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.