Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

35 C 211/2023

č. j. 35 C 211/2023-227

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-22 · ECLI:CZ:OSPY:2024:35.C.211.2023.227

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovitým věcem I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , kdy jeho součástí je stavba č. evidenční , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /4, vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení v částce 84 652 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu , adresa, – východ plnou náhradu nákladů řízení státu v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala předmětného určení s tím, že dne 4. 10. 2017 uzavřela s žalovanými jako kupujícími kupní smlouvu k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , kdy jeho součástí je stavba č. evidenční , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „nemovitost“). Ještě před uzavřením smlouvy se strany dohodly, že součástí smlouvy bude věcné břemeno doživotního užívání. Předmětnou smlouvu připravovali žalovaní a žalobkyně neměla moc možnost si ji přečíst, takže si ani nevšimla, že ve smlouvě je uvedena kupní cena 100 000 Kč. Ta jí nikdy nebyla uhrazena, a i kdyby uhrazena byla, jde o cenu nepřiměřeně nízkou vzhledem k hodnotě nemovitosti. Při uzavírání smlouvy byl na žalobkyni vyvíjen nátlak, byl zneužit její stav po úmrtí syna a celé jednání žalovaných bylo vedeno snahou ji podvést. Za této situace dospěla k závěru, že smlouva je neplatná a domáhala se takového určení.

2. Soud na návrh žalobkyně připustil změnu žaloby tak, jak je uvedena ve výroku tohoto rozsudku, když žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva byla smlouvou darovací, přičemž žalovaní se k žalobkyni chovají způsobem, kterým jí chtějí ublížit, když žádají, aby předmětnou nemovitost vyklidila (usnesení ze dne 11. 8. 2023, č. j. , spisová značka, ), avšak nepřipustil její rozšíření o nároky z dalších darovacích smluv pro nedostatek příslušnosti soudu (usnesení ze dne 6. 5. 2024, č. j. , spisová značka, ).

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když uvedli, že předmětnou smlouvou byla smlouva kupní, když nemovitost s ohledem na vztahy mezi účastníky (žalovaná 1 je dcerou dlouholetého druha žalobkyně) se žalobkyně po smrti svého syna rozhodla vyřešit své majetkové poměry. Kupní cena byla žalobkyni uhrazena a bylo jí slíbeno a umožněno bezplatné užívání nemovitosti. O věcném břemeni se žalobkyně poprvé zmínila až po 2 letech. Při podpisu smlouvy věděla, co činí, a nebyl na ní vyvíjen žádný nátlak. Žalovaní tak uzavřeli, že předmětná kupní smlouva je platná a oni jsou vlastníky nemovitosti.

4. Mezi stranami nebylo sporu, že dne 4. 10.2017 uzavřely strany smlouvu, na jejímž základě byli žalovaní zapsáni jako vlastníci nemovitosti do katastru nemovitostí (tomu odpovídají též informativní výpisy z katastru nemovitostí). Tato smlouva byla koncipována jako kupní a po jejím vyhotovení a podepsání na poště bylo do smlouvy vloženo další ujednání, kterým se žalovaní zavázali umožnit žalobkyni nemovitost bezplatně doživotně užívat (prokázáno též předmětnou smlouvou).

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo též nepochybné, že žalobkyně byla dlouholetou družkou otce žalované 1 a v řádech měsíců před uzavřením smlouvy žalobkyni zemřel její syn. Žalobkyně bydlí v bytě v Praze a předmětnou nemovitost užívá jako rekreační chatu.

6. Soud je z úřední činnosti známo, že dne 11. 2. 2022 žalobkyně zahájila soudní řízení u zdejšího soudu, ve kterém se domáhala zřízení věcného břemene doživotního užívání. Toto řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, skončilo v rámci odvolacího řízení zastavením celého řízení pro zpětvzetí žaloby.

7. Z provedeného dokazování je dále nepochybné, že žalobkyně se nejpozději v roce 2021 obrátila na žalované, aby byla podepsána dohoda o zřízení věcného břemene, což žalovaní odmítli, ale opakovaně jí slíbili, že bude moci užívat nemovitost do konce života (prokázáno dopisem žalovaných ze dne 9. 8. 2021, nedatovaným dopisem, dopisem právnímu zástupci ze dne 28. 12. 2021). Dne 18. 5. 2023 však žalovaní vyzvali žalobkyni, aby nemovitost vyklidila do 30. 7. 2023, neboť se rozhodli ji prodat (prokázáno dopisem ze dne 18. 5. 2023) a chatu začali reálně nabízet k prodeji (shodné tvrzení účastníků).

8. V reakci na to žalobkyně odstoupila od smlouvy, neboť žalovaní nesplnili svůj závazek zřídit v její prospěch věcné břemeno užívání a vyzvali ji k vyklizení chaty (prokázáno dopisy ze dne 10. 7. 2023) a následně odvolala ze stejného důvodu dar pro nevděk dne 20. 2. 2024 (prokázáno dopisy z tohoto data), což žalovaní odmítli (prokázáno jejich reakcí).

9. Soud se pro posouzení věci primárně zaměřil na kontraktační proces.

10. Dne 4. 10. 2017 žalobkyně a žalovaní podepsali kupní smlouvu k nemovitosti, ve které se žalobkyně zavázala na žalované převést vlastnické právo k nemovitosti za částku 100 000 Kč. Smlouva neobsahovala žádné ujednání o věcném břemeni nebo o užívání. Takto formulovanou smlouvou opatřili úředně ověřenými podpisy (prokázáno kupní smlouvou). Následně žalobkyně a žalovaný 2 si potvrdili převzetí částky 100 000 Kč. Toto potvrzení opatřili úředně ověřenými podpisy (prokázáno tímto potvrzením). Všechna tato ověření jsou pravá (prokázáno kopií ověřovací knihy).

11. Stejného dne pak žalobkyně převedla žalovanému 2 prostředky na jejích účtech v částce asi 300 000 Kč (prokázáno potvrzením penzijní společnosti, výpisem z majetkového účtu, pokyny na prodej cenných papírů a výpisem z účtu).

12. K prokázání skutečnosti, že strany uzavřely kupní smlouvu byl předložen znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém došlo k ocenění nemovitosti pro daňové účely. Žalobkyně navrhla i výslech dotčeného znalce v postavení svědka, avšak soud k tomuto kroku nepřistoupil, když dle sdělení pošty již tento znalec zemřel.

13. K prokázání transakčního procesu byli slyšeni žalovaní a svědci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , což jsou zeťové žalovaných.

14. Svědek , Anonymizováno, nebyl nikterak účasten předmětné transakce, pouze uvedl, že v nemovitosti byl a ta je ve špatné stavu. Kromě toho vyklízel garáž, což však nebylo předmětem tohoto řízení.

15. Svědek , Anonymizováno, vypověděl, že dne 4. 10. 2017 byl přítomen u jednání účastníků v Praze, neboť tam žalované vezl. V té době byl v souvislosti s účastníky řízení v Praze vícekrát. Toho dne přijeli k žalobkyni, kde došlo ke zdvořilostní konverzaci a následně byla žalobkyni předána smlouva a žalovanými obálka s penězi. Žalobkyně se do ní podívala a dále ji odložila na stůl. Nevěděl, kolik v obálce bylo, ale z chování účastníků bylo zřejmé, že jde o konečnou částku. Mluvilo se o smlouvě a o právu žalobkyně nemovitost užívat až do smrti, ale o věcném břemenu se nikdo nezmínil. Ani užívací právo nebylo do smlouvy zaneseno, neboť to nikdo nežádal. On připravoval smlouvu podle přání stran a následně si ji nechal zkontrolovat advokátní kanceláří. Kdyby takové přání bylo žalobkyní vzneseno, musel by o tom vědět. Od žalobkyně se jelo na poštu a následně k obědu. Poštu a místo na oběd vybírala žalobkyně. Po obědě se pak všichni vrátili k žalobkyni, která si opětovně smlouvu zkontrolovala a vyjádřila přání dopsat do ní své užívací právo. Tak se stalo, žalobkyně dopsala ujednání a účastníci smlouvy toto znovu podepsali. Po celou dobu byla žalobkyně orientovaná v místě a čase a věděla, co dělá. Negoval jakýkoliv nátlak vůči žalobkyni, negoval cokoliv nestandardního. Svědek též připustil, že byl přítomen převodu prostředků z účtů žalobkyně na účet žalovaného 2. Nebyl však schopen říci, zda to bylo stejného dne, nebo v inkriminovaném období, ale jiného dne.

16. Ve věci též vypovídali také žalovaní. Ti shodně vypověděli, že spolu se svědkem , Anonymizováno, přijeli k žalobkyni, kde jí předali smlouvu a ona měla čas si ji v klidu přečíst. V tomto okamžiku též žalovaný předal žalobkyni obálku s penězi. Následně všichni odjeli na poštu, kde museli chvíli čekat na okénko. Žalobkyně byla po celou dobu veselá, rozhodně na ni nebyl vyvíjen žádný nátlak a ani nedošlo ke konfliktu. Z pošty jeli účastníci na oběd a poté domů. Doma si žalobkyně ještě jednou přečetla smlouvu a dopsala do ní právo doživotního užívání, to všichni podepsali a žalovaní se svědkem jeli domů.

17. Oba žalovaní shodně vypověděli, že s žalobkyní byli též ve spořitelně, odkud žalobkyně převedla peníze , právnická osoba, žalovaných. Nebyli si však schopni vzpomenout, zda to bylo v den podpisu smlouvy (žalovaná 1)) nebo zda to bylo před či po obědě (žalovaný2)). Vzhledem k tomu, že tato skutečnost byla pro rozhodnutí irelevantní, soud se jí dále nezabýval.

18. Z další provedených důkazů nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti.

19. Soud následně zamítl provedení výslechu žalobkyně. Tu soud nevyslechl, neboť s ohledem na stres vůči její osobě nebyl její výslech možný. K prvému jednání, kde měla být vyslechnuta, se dostavila, ale v průběhu jednání zkolabovala a opustila jednací síň (soudu je z úřední činnosti též známo, že po skončení jednání jí byla volána správou soudu záchranná služba). K druhému jednání se nedostavila s tím, že dle jejího zástupce se zhroutila v den jednání. Ten též uvedl, že je přesvědčen, že výslech žalobkyně nebude možný ani v domácím prostředí. Soud tak uzavřel, že jde o důkaz nedostupný.

20. I kdyby však soud žalobkyni vyslechl a ta potvrdila svoji verzi skutkového děje, je třeba říci, že by se v principu jednalo o ojedinělý důkaz, když všechny listinné důkazy a svědecké výpovědi jsou ve vzájemném souladu a je tak nepochybné, že dne 4. 10. 2017 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na prodej nemovitosti, přičemž žalovaní se zavázali umožnit žalobkyni doživotní užívání této nemovitosti. Z žádného z provedených důkazů se nepodává, že by se žalovaní zavázali ve prospěch žalobkyně zřídit věcné břemeno. Ostatně kdyby se tak stalo, nic žalobkyni nebránilo tuto skutečnost zapsat do smlouvy, když tam dopsala právo užívací.

21. Soud tak uzavřel, že žádné věcné břemeno si strany neujednaly. Je též nepochybné, že žalobkyni byla částka 100 000 Kč předána. To odpovídá všem výpovědím a listinným důkazům, když žalobkyně zvlášť toto předání písemně potvrdila a o jejím podpisu nemůže být žádný pochyb. Pokud žalobkyně poukazovala na skutečnost, že stejného dne darovala žalovaným částku asi 300 000 Kč a nebylo proto logické uzavírat kupní smlouvu, tak soud připomíná, že pro posouzení věci je irelevantní motivace účastníků vztahu.

22. Soud tak uzavřel, že žalobkyně uzavřela po důkladném zvážení a prostudování kupní smlouvu, když mezi stranami byla ujednána kupní cena, která byla uhrazena, a bylo ujednáno jako právo obligační právo bezúplatně užívat nemovitost až do smrti.

23. Soud se též zabýval námitkou žalobkyně, že se ohledem na aktuální duševní stav nebyla schopna řádně posoudit své jednání. Na jednání dne 22. 8. 2024 pak upřesnila, že duševní stav byl způsoben úmrtím jejího syna a konfliktem s žalovanou na poště. Soud se tak s ohledem na toto tvrzení a právní hodnocení nezabýval duševním stavem žalobkyně v době uzavření smlouvy, neboť tato případná duševní nedostatečnost měla být toliko v okamžiku uzavření smlouvy, přičemž předpoklad, který žalobkyně uvedla pro vznik duševní nedostatečnosti, v daném případě nenastal (žádný nátlak na ni nebyl vyvíjen).

24. V následném období žalovaní smlouvu dodržovali a žalobkyni užívání nerušeně umožňovali, a to i přes to, že žalobkyně opakovaně požadovala zřízení věcného břemene doživotního užívání. Výzvu k vyklizení nemovitosti (jakož jejich první akt omezující užívání) zaslali žalobkyni až v souvislosti s tím, že ona vůči nim podala nedůvodnou až šikanózní žalobu, kterou se domáhala zřídit věcné břemeno, ač jí takové právo zjevně nenáleželo. Žalovaní poté vyzvali žalobkyni k vyklizení nemovitosti, na což žalobkyně žalované vyzvala k vrácení daru a odstoupila od smlouvy.

25. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

26. Podle § 65 odst. 1 o. z., jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.

27. Podle § 583 o. z., jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

28. Podle § 584 odst. 1 o. z., týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Podle odst. 2, bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

29. Podle § 1793 odst. 1 o. z., zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

30. Podle § 1794 odst. 1 o. z., právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit.

31. Podle § 1795 o. z., právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

32. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

33. Podle § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

34. Podle § 2072 odst. 1 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

35. Podle § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

36. Podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

37. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

38. Soud posoudil vznesenou žalobu a uzavřel, že nebyla podána důvodně. Žalobkyně dovozovala své vlastnické právo od neplatnosti převodní smlouvy pro duševní poruchu v okamžiku uzavření smlouvy, omyl vyvolaný žalovanými a nepřiměřeností protiplnění. Pokud by smlouva byla platná upozornila na odstoupení od smlouvy a odvolání daru pro nevděk. Žádný z těchto důvodů však nebyl naplněn.

39. Pokud žalobkyně dovozovala neplatnost smlouvy pro duševní poruchu v době uzavření, tak tato neplatnost smlouvy nemůže být dána. Z výpovědi všech slyšených je nepochybné, že žalobkyně věděla, co dělá a chtěla to udělat (dokonce to byla ona, kdo byl iniciátorem transakce). Pokud žalobkyně tvrdí, že k duševní slabosti došlo v průběhu podepisování smlouvy na poště vlivem nátlaku žalované, tak se žádný takový nátlak z provedeného dokazování nepodává. Pokud na ni žádný nátlak nebyl vyvíjen, nemohla se ani jeho vlivem dostat do jakékoliv duševní nepohody. Tvrzení o duševní nepohodě dokonce výslovně negoval svědek , Anonymizováno, . Za této situace nebylo pro věc potřebné nařízení znaleckého posudku.

40. I kdyby však žalobkyně vlivem jakéhokoliv nátlaku na poště jednala v dočasné duševní poruše, nemohlo by to dle § 65 o. z. vést k neplatnosti jednání. Žalobkyně v době, kdy (dle svého tvrzení) nebyla v duševní poruše, zcela jasně, a to i před i po jednání, dávala najevo svoji vůli převést svůj majetek na svou příbuznou. Nelze tak uzavřít, že by jí takové jednání způsobovalo újmu.

41. Pokud žalobkyně dovozovala omyl v tom, že nebylo ve smlouvě zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, tak soud uzavírá, že o takovémto právu se strany vůbec nebavily. Z ničeho se nepodává, že by žalovaní o takovém požadavku žalobkyně v době uzavírání smlouvy věděli, natož, že by cíleně a úmyslně do smlouvy takové právo nezapsali. Předpokladem neplatnosti smlouvy pro omyl je vědomost druhé strany, že některá strana jedná v omylu (omyl by museli žalovaní vyvolat nebo jej způsobit lstí, tedy o něm vědět). I kdyby žalobkyně v omylu jednala, nemohl by takový omyl způsobit neplatnost smlouvy ani dle § 583 ani dle § 584 o. z.

42. Pokud žalobkyně namítala neúměrnost hodnoty nemovitosti a kupní ceny, odkazovala fakticky na pravidla neúměrného zkrácení. V takovém případě však žalobkyně nechala propadnout prekluzivní lhůtu dle § 1795 o. z. a právo vznést takovou námitku tak zaniklo. Nelze však než upozornit, že žalobkyně tvrdí, že nemovitost chtěla darovat. Již jen z toho je nepochybné, že žalobkyně měla k žalovaným zvláštní vztah a ustanovení o neúměrném zkrácení by nebylo možné s ohledem na § 1794 odst. 1 aplikovat. Pokud pak zákonodárce stanoví pro neúměrné zkrácení zvláštní právní úpravu, nelze tuto úpravu obcházet institutem dobrých mravů.

43. Žalobkyně se také dovolávala odvolání daru pro nevděk. S ohledem na skutečnost, že se v daném případě jedná o smlouvu kupní, nemá žalobkyně právo dar odvolat. Již jen z tohoto důvodu jde tak o námitku nepřípadnou.

44. I kdyby se však ze strany žalovaných jednalo o smlouvu darovací, nelze odhlédnout od skutečnosti, že nevděk se měl týkat porušení jejich povinnosti nechat žalobkyni nemovitost užívat do konce jejího života tím, že ji vyzvali nemovitost vyklidit v souvislosti s jejím prodejem. Tento tvrzený nevděk si však žalobkyně způsobila zjevně nedůvodnou žalobou ve věci , spisová značka, . Nikdo při tom nemůže těžit ze svého nepoctivého činu. Pokud žalobkyně zahájila kroky proti žalovaným, ač k tomu neměla v tu chvíli žádný rozumný důvod (žalovaní jí umožňovali užívat nemovitost, nikterak jí v tom nebránili a naopak jí v tom utvrzovali) a neměla k takové žalobě ani žádný titul, nelze než uzavřít, že žalované svým chováním popudila a aktuální stav tím vyvolala. Ostatně i z tohoto důvodu je odstoupení od smlouvy vnímáno soudem jako rozporné s dobrými mravy a zcela zjevně neplatné.

45. Pokud pak jde o odstoupení od smlouvy, nelze vnímat porušení povinnosti žalovaných jako podstatné porušení smlouvy. Žalobkyně před podpisem smlouvy si ujednání o užívání nikterak nevymiňovala do smlouvy zanést, a to i přes skutečnost, že měla možnost si smlouvu opakovaně přečíst. Toto ujednání vtělila do samotné kupní smlouvy až ex post. Nelze tak uzavřít, že prodej předmětné nemovitosti ze strany žalovaných a tím ukončení užívacího práva žalobkyni je podstatným porušením smlouvy. Žalobkyni tak ani právo na odstoupení nenáleží (i kdyby nebylo rozporné s dobrými mravy).

46. Jen pro úplnost odvolání daru pro nevděk a odstoupení od smlouvy pro porušení povinnosti uzavřít smlouvu o věcném břemeni nepožívá právní ochrany, neboť žalovaní takovou povinnost nikdy neměli a nemohli ji proto ani porušit.

47. Soud tak uzavírá, že žaloba nebyla podána po právu a žalovaní jsou nadále vlastníky nemovitosti. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 84 652 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní celkové částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 31. 7. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 8. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 16. 2. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 2. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 26. 2. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 3. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 4. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 9 920 Kč (2 x 4 960 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 5. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 12 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 9 920 Kč (2 x 4 960 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 8. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času v trvání 36 × 30 minut v částce 3 600 Kč, náhradu za jízdné 2 179 Kčvčetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 68 899 Kč ve výši 14 469 Kč a nákladů za jízdné žalovaných v částce 1 285 Kč49. Pokud žalovaní požadovali uhradit náklady řízení za porady dne 17. 7. 2023, 10. 5. 2024 a 20. 8. 2024 tak soud tyto porady hodnotil jako neúčelně vynaložený náklad. Porada dne 17. 7. 2023 je zjevně poradou související s převzetím této věci v okamžiku, kdy se žalovaní o žalobě dozvěděli. Pokud jde o porady dne 10. 5. 2024 a 20. 8. 2024 jde o porady před jednáními, přičemž v mezidobí nedošlo k žádné významnější události, o které by se účastníci měli se svým zástupcem radit déle než 1 hodinu.

50. Pokud žalovaní požadovali uhrazení dopisu protistraně ze dne 19. 7. 2023, tak ten nebyl podáním do tohoto řízení, nejde tak o náklad tohoto řízení. Soud proto nepřiznal žalovaným náhradu.

51. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla zcela neúspěšná. Výši náhrady nákladů řízení si soud ponechal do samostatného usnesení, když není dosud známa výše těchto nákladů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.