35 C 343/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa svědka, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa svědka, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o: nahrazení projevu vůle

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali určení obsahu kupní smlouvy na nemovitosti – pozemky parc. č. (i) [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa], [anonymizováno], (ii) [číslo] (iii) [číslo], to vše nacházející se v kat. úz. [anonymizováno] u [obec] ([číslo]), [územní celek] ([číslo]), zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ – mezi kupujícími [celé jméno žalobce] [rodné číslo] a [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], oba bytem [adresa svědka, žalobce a žalobkyně], okres [okres], na straně jedné a prodávajícími [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalované], na straně druhé.

II. Žalobci jsou povinni uhradit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce 699 791,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle žalovaných s tím, že s nimi uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí na koupi pozemků parc. č. [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] [anonymizováno], a pozemků parc. [číslo] vše kat. ú. [obec] u [obec], [územní celek] (dále jen„ Nemovitost“) za cenu 6 500 000 Kč. Žalovaní se zavázali předmětnou smlouvu uzavřít do 6 měsíců od podpisu smlouvy o smlouvě budoucí, případně do 15 dnů od splnění ve smlouvě specifikovaných podmínek. Žalovaní však přes výzvu smlouvu neuzavřeli.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Strany si v daném případě stanovily lhůtu 6 měsíců, po jejímž uplynutí již účastníci nebyli předmětnou smlouvou vázáni. Tato lhůta uplynula, aniž by smlouva byla naplněna. Žalobci v této lhůtě neučinili žádný krok směřující k uzavření kupní smlouvy.

3. K tomu žalobci uvedli, že součástí smlouvy byla podmínka, že kupní smlouva bude uzavřena do 15 dnů ode dne skončení pozůstalostního řízení po otci 1. žalovaného. K této skutečnosti došlo až dne [datum]. Do té doby nebylo možné kupní smlouvu uzavřít a tak se smlouva o smlouvě budoucí do této doby nestala dospělou.

4. Soud ve věci provedl následující dokazování:

5. Smlouvou o smlouvě budoucí ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaní 2 a 3 a zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ zemřelý“) byli ke dni podpisu zapsanými spoluvlastníky Nemovitosti. Žalovaný 1 prohlásil, že po zemřelém je jediným dědicem. Žalovaní a žalobci se dohodli, že ve lhůtě 6 měsíců od podpisu této smlouvy, nejpozději do 15 dnů od okamžiku, kdy žalovaný 1 doloží, že je jediným dědicem po zemřelém, žalovaní doloží pravomocné skončení řízení u zdejšího soudu, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka], a žalobci uzavřou s úvěrující bankou smlouvu o úvěru a zajistí kupní cenu v plné výši, uzavřou kupní smlouvu k Nemovitosti, na základě které žalovaní převedou své vlastnické právo na žalobce za cenu 6 500 000 Kč.

6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaní jsou zapsanými vlastníky Nemovitosti. Žalovaný 1 nabyl vlastnického práva na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které stejného dne nabylo právní moci.

7. Sjetinou systému [webová adresa] bylo prokázáno, že řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně zastaveno dne [datum].

8. Dopisem ze dne [datum] žalovaní vypověděli smlouvu o smlouvě budoucí z důvodu uplynutí času a neukončení pozůstalostního řízení a nevymazání poznámky spornosti z titulu řízení pod sp. zn. [spisová značka].

9. Dopisem ze dne [datum] včetně podacích lístků bylo prokázáno, že žalobci se dovolali neplatnosti výpovědi, neboť poznámka spornosti k tomuto datu byla vymazána a dědictví po zemřelém bylo vyřešeno. Zároveň tímto dopisem vyzvali žalované k uzavření smlouvy.

10. Dopisem ze dne [datum] včetně doručenky bylo prokázáno, že žalovaní odmítli uzavřít předmětnou kupní smlouvu pro uplynutí lhůty 6 měsíců.

11. Svědek [celé jméno svědka] syn žalobců vypověděl, že si vyhlídli Nemovitost, kterou chtěli zakoupit za pomocí hypotéky. Žalobce a) opakovaně telefonoval s žalovaným 1 a vyzýval ho, aby se to už prodalo, že na to spěchají. Tyto telefonáty byly v létě roku 2021, ale v domě se byl podívat již v květnu roku 2020.

12. Žalobce a) vypověděl, že nikdy sice výslovně nikoho nevyzval, aby se smlouva podepsala, ale opakovaně vyzýval žalovaného 1, aby smlouvu uzavřeli. Dělo se to jak telefonicky, tak osobně, a to v průběhu léta 2021.

13. Žalobkyně b) vypověděla, že žalobce a) vyzval všechny žalované k uzavření předmětné kupní smlouvy. Bylo to telefonicky někdy v červnu 2021.

14. Žalovaný 1 vypověděl, že nikdy nebyl vyzván k uzavření smlouvy. Poté, co uplynula lhůta k uzavření kupní smlouvy, jej žalobce a) kontaktoval, aby se to řešilo, nicméně již další žalovaní uzavřít kupní smlouvu nechtěli, neboť žalobci neměli peníze.

15. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř., ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

16. Žalobci na jednání dne [datum] rozšířili svá tvrzení v tom směru, že měli pochybnost, že žalovaný 1 nebyl jediným potenciálním dědicem po zemřelém a že žalobcům nikdy nijak nedoložil, že tímto dědicem skutečně je. Toto tvrzení však žalobci učinili až po koncentraci řízení. Při tom se nejednalo o novou skutečnost, nebyla jim tato skutečnost neznámá, neměla vliv na věrohodnost provedených důkazů a ani zde nebyla potřeba žalobce v tomto směru poučovat dle § 118a o. s. ř. Jednalo se tak o nepřípustnou novotu a soud k ní proto nepřihlédl.

17. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, soud další důkazy neprovedl, neb na nich strany netrvaly, případně byly nepřípustné.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřely strany smlouvu o smlouvě budoucí, na základě které se dohodly, že dojde k prodeji Nemovitosti do 6 měsíců od podpisu předmětné smlouvy, tedy do dne [datum]. Zároveň si strany ujednaly, že smlouva bude uzavřena dříve, pokud budou naplněny před tímto datem podmínky ve smlouvě uvedené. Jiný výklad ujednání je v příkrém rozporu s výpovědí žalobců, kteří uváděli, že na uzavření kupní smlouvy spěchali, logikou textu, když jinak by ujednání o lhůtě 6 měsíců bylo bezpředmětné (lhůta by se odvíjela výlučně od splnění podmínek), a uzavřenou lhůtou k podpisu kupní smlouvy, když jinak by žalobci mohli protahovat tento termín donekonečna nenaplněním podmínky ohledně složení kupní ceny. Soud poznamenává, že by teoreticky bylo možné smlouvu interpretovat tak, že kupní smlouva bude uzavřena nejdříve za 6 měsíců od podpisu smlouvy a nejpozději do 15 dnů od splnění podmínek. Toto však zjevně strany v úmyslu neměly, když žalobci chtěli bydlet, co nejdříve. Dne [datum] tak marně uplynula lhůta k uzavření kupní smlouvy.

19. V den uplynutí šestiměsíční lhůty již bylo ukončeno řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], avšak nebylo dosud skončeno pozůstalostní řízení po zemřelém. To skončilo pravomocně dne [datum]. Následně v reakci na to žalovaní vypověděli předmětnou smlouvu dopisem ze dne [datum], kde nepravdivě uvedli, že obě podmínky nebyly doposud splněny. Žalobci dopisem ze dne [datum] neuznali tuto výpověď a vyzvali žalované formálně k uzavření kupní smlouvy.

20. Žalobci však žalovaného 1 vyzvali neformálně k uzavření kupní smlouvy opakovaně již v šestiměsíční lhůtě. Činil tak ústně po telefonu žalobce a), což potvrdili oba žalobci i jejich syn. Výpověď žalovaného 1 v tomto směru byla nekonzistentní, kdy sám sobě v některých věcech odporoval, jeho výpověď neodpovídala dalším důkazům (žalovaný 1 tvrdil, že důvodem výpovědi smlouvy bylo něco zcela něco jiného, než uvedli). Soud mu proto neuvěřil.

21. Z provedeného dokazování se však nepodává, že by žalobce a) kdykoliv vyzval žalované 2 a 3. Pokud v tomto směru žalobkyně b) uváděla, že byli vyzváni všichni žalovaní, nekoresponduje tato výpověď s výpovědí žalobce a), jenž měl tyto výzvy sám činit. V tomto rozsahu je její výpověď nedůvěryhodná.

22. Podle § 1785 o. z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

23. Podle § 1786 o. z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2, obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

24. Podle § 1788 odst. 1 o. z., nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

25. Podle § 161 z. ř. s., o tom, zda schválí vyrovnání dospělých odkazů, které má provést osoba spravující pozůstalost, o udělení souhlasu správci pozůstalosti nebo vykonavateli závěti s úkonem přesahujícím rozsah prosté správy a o povolení dědici k volnému nakládání s určitými pozůstalostními předměty ještě před skončením řízení o projednání pozůstalosti, rozhodne soud usnesením.

26. Podle § 8 odst. 5 písm. i) Instrukce Ministerstva spravedlnosti [číslo], kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen„ v. k. ř.“), vedoucí soudní kanceláře zasílají na pokyn předsedy senátu (samosoudce), asistenta soudce, justičního čekatele, vyššího soudního úředníka nebo soudního tajemníka pravomocná rozhodnutí: o vlastnických vztazích a jiných věcných právech k nemovitým věcem katastrálnímu úřadu podle místa nemovité věci.

27. Soud posoudil podanou žalobu a neshledal ji důvodnou. Předpokladem uzavření smlouvy o smlouvě budoucí je závazek jedné strany na výzvu strany druhé uzavřít budoucí kupní smlouvu. Výzva musí být oprávněnou stranou učiněná ve prekluzivní lhůtě, jinak právo oprávněné strany dle § 1788 odst. 1 o. z. zaniká, přičemž tato lhůta činí 1 rok. Za stranu smlouvy pak je nutné vnímat všechny účastníky, kteří na dané straně vystupují. Od této právní úpravy se strany mohou dohodou odchýlit.

28. V daném případě je nepochybné, že strany zkrátily předmětnou lhůtu na 6 měsíců, tedy do [datum]. Z provedeného dokazování však vyplývá, že v této lhůtě došlo toliko k výzvě žalovaného 1 k uzavření kupní smlouvy. Žalovaní 2 a 3 však vyzváni nebyli vůbec a ve vztahu k nim nároky ze smlouvy dle § 1788 odst. 1 o. z. zanikly.

29. Žalobci ve vztahu k tomu argumentovali rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V něm tento soud uzavřel, že pokud si strany ujednaly podmínky uzavření kupní smlouvy, které jsou zcela na straně povinné, neběží lhůta k zaslání výzvy dříve, než tyto podmínky povinný splní. Uvedené rozhodnutí však vycházelo ze skutkově odlišné situace, neboť strany tehdy posuzované věci uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí ke koupi bytové jednotky, která z hlediska stavební a právní v době podpisu smlouvy neexistovala a nemohla tak být předmětem koupě. Splnění podmínek pak bylo zcela a výlučně na žalovaném v té věci. To však není případ nyní projednávaného případu.

30. V nyní projednávané věci na straně žalované existovaly toliko 2 podmínky, a to výmaz poznámky spornosti v katastru nemovitostí a ukončení pozůstalostního řízení po zemřelém (nabytí podílu 1. žalovaným).

31. Ve vztahu k 1. podmínce je třeba konstatovat, že její splnění bylo primárně v dikci orgánů veřejné správy, kdy povinností soudu, který vedl řízení [spisová značka], bylo dle § 8 v. k. ř. zaslat rozhodnutí o zastavení katastru nemovitostí a ten následně měl povinnost poznámku spornosti vymazat. Splnění podmínky tak nebylo na vůli žalovaných.

32. Ve vztahu ke 2. podmínce pak je nutné říci, že skončení pozůstalostního řízení není odvislé od vůle účastníka, ale od procesního postupu soudního komisaře. Probíhající řízení navíc nebránilo uzavření kupní smlouvy k Nemovitosti, neboť zákonodárce umožnil dědicům nakládat s pozůstalostí již před potvrzením dědictví, avšak k takovému úkonu se vyžaduje souhlas soudu dle § 161 z. ř. s . Je tak nepochybné, že nedokončení pozůstalostního řízení nebránilo uzavření samotné kupní smlouvy. Nemůže jít ani k tíži žalovaných, že si nevyžádali souhlas s nakládáním s pozůstalostí před skončením řízení, když nebyli žalobci k uzavření smlouvy vyzváni a neměli tak ani tuto potřebu.

33. Skutečnost, že tyto podmínky nebránily uzavření kupní smlouvy, pak představuje podstatnou odlišnost od případu, který posuzoval Krajský soud v Praze v žalobci citovaném rozhodnutí. V něm sjednané podmínky byly zcela na vůli tam žalované strany a bránily uzavření kupní smlouvy, neboť předmětem koupě nemovité věci nemůže být věc dosud neexistující.

34. Soud tak uzavírá, že žalobci tak ve vztahu k žalovaným 2 a 3 s žalobou nemohli být úspěšní, neboť jim povinnost uzavřít kupní smlouvu zanikla. Soud se následně zabýval nárokem ve vztahu k žalovanému 1.

35. Ze smlouvy o smlouvě budoucí je nepochybné, že žalobci chtěli být vlastníky celé Nemovitosti, nikoliv toliko jejího třetinového podílu, neboť účelem budoucí kupní smlouvy bylo bydlení žalobců a jejich rodiny (což ostatně shodně vypověděli žalobci i jejich syn). Tento účel by zjevně nenaplnilo uzavření kupní smlouvy k podílu o velikosti 1/3, když by tento podíl neumožnil užití celé nemovitosti. Za této situace nebylo možno aplikovat ustanovení § 1787 odst. 2 o. z. a uzavřít s žalovaným 1 smlouvu ve znění, ve kterém by byl naplněn účel této smlouvy. Soud proto žalobu zamítl jako celek.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 699 791,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 000 Kč sestávající z částky 27 440 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč, z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t, tedy celkově na částku 82 320 Kč, z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč, z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč, z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč, z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč a z částky 27 440 Kč za každého ze 3 účastníků, a to za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 102 900 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., tedy celkově na částku 82 320 Kč, a to včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 578 340 Kč ve výši 121 451,40 Kč.

37. Jen pro úplnost soud dodává, že při stanovení tarifní hodnoty vycházel soud z předmětu žalobního žádání, tedy z kupní ceny nemovitostí, neboť jde o cenu tohoto žádání (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).