35 C 357/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně, datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobkyně a žalobkyně všechny zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že spoluvlastníky pozemku číslo o výměře 162 m2 anonymizováno, který vznikl z pozemku č. parc. číslo vše k. ú. název, územní celek, oddělením dle Geometrického plánu č číslo, který zpracoval Ing. jméno příjmení a odsouhlasil Katastr nemovitostí, Katastrální pracoviště Praha-východ dne 23. 8. 2021 pod číslo jednací, a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, jsou žalobkyně a) s podílem o velikosti ¼, žalobkyně b) s podílem o velikosti ½ a žalobkyně c) s podílem o velikosti ¼.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v částce 70 557,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyň.

1. Žalobkyně se domáhaly předmětného určení s tím, že nabyly vlastnické právo k části pozemku č. parc. číslo k. ú. název, územní celek (toto katastrální území a obec se týkají všech v rozsudku zmiňovaných nemovitostí, a tak je již soud nebude dále uvádět), tak jak byl vymezen geometrickým plánem, který zpracoval Ing. jméno příjmení a odsouhlasil Katastr nemovitostí, Katastrální pracoviště Praha-východ dne 23. 8. 2021 pod číslo jednací (dále jen„ pozemek“), přičemž tvrdily, že žalobkyně b) je spoluvlastnicí podílu o velikosti ideální ½, a ostatní žalobkyně vlastnicemi podílů o velikosti ideální ¼. Dle žaloby žalobkyně b) spolu se svým manželem nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 1980 vlastnické právo k pozemku parc. číslo o výměře 4 495 m2. Předmětný pozemek byl v té době z 3 stran oplocen, a to mimo jiné i ze strany severní, kde bylo oplocení již ze 70. let. Z tohoto pozemku pak v průběhu let došlo k oddělení pozemku parc. číslo o výměře 2 074 m2, který respektuje hranice původního pozemku v jeho severní části. Na základě dědického usnesení zdejšího soudu po zemřelém manželu žalobkyně b) nabyly žalobkyně a) a c) spoluvlastnické podíly na právě pozemku parc. číslo přičemž velikost podílů byla stanovena na ¼. Žalobkyně tvrdily, že pozemek po celou dobu držely v dobré víře, že jsou vlastnicemi a tak dle jejich mínění nabyly vlastnického práva.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť dle jeho názoru žalobkyně nedržely pozemky po celou dobu v dobré víře, zpochybňoval, že plot na pozemku byl umístěn na stejném místě od 70. let a byl tak dán důvod k zamítnutí žaloby.

3. Podle § 986 odst. 1 o. z., kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a uzavřel, že ten je dán dle § 986 odst. 1 o. z. ze zákona.

5. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že žalobkyně společně vlastní pozemek parc. číslo který vznikl z pozemku parc. číslo to tak, že žalobkyně b) vlastní ideální ½ a žalobkyně a) a c) vlastní každá ideální ¼. Žalovaný pak vlastní pozemek parc. číslo (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, obrázkem katastrální mapy, výpisy z katastru nemovitostí). Žalobkyně b) spolu se svým zemřelým manželem nabyla pozemek parc. číslo (tehdy ještě parc. číslo) na základě kupní smlouvy ze dne 24. 7. 1980 (prokázáno touto smlouvou spolu s výpisem z katastru nemovitostí), přičemž v té době na severní straně pozemku byl umístěn plot (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 30. 6. 1980 včetně jeho likvidace). Žalobkyně a) a c) nabyly pozemek parc. číslo na základě rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. spisová značka (prokázáno tímto rozhodnutím a výpisem z katastru nemovitostí).

6. Z fotografií předmětného plotu, místního ohledání a výpovědi svědků celé jméno svědkyně, celé jméno svědka, celé jméno svědka a celé jméno svědka bylo beze zbytku prokázáno, že na severní straně pozemku je umístěn plot tak, že za ním je drobná vyšlapaná cestička a pod ní je svah vedoucí k anonymizována dvě slova. Toto rozmístění plotu tam bylo již v dobách dětství jednotlivých svědků, tedy již v 70. letech 20. století. Předmětný plot byl vždy u kraje anonymizováno a bylo problematické podél něj dojít na anonymizováno na východní straně anonymizováno plochy. Žádnému ze svědků nebylo nic známo o tom, že by byla pochybnost ohledně umístění plotu ve vztahu k hranici pozemků.

7. Soud dále vycházel z oddělovacího geometrického plánu, ze kterého zjistil, že pozemek představuje zvětšení pozemku parc. číslo o asi 3 % jeho rozlohy.

8. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobkyně měly povědomí o tom, že pozemek byl nesprávně oplocen. Z provedeného dokazování je pak nepochybné, že se o této skutečnosti dozvěděly z dopisu žalovaného ze dne 28. 12. 2020. Žalovaný dále tvrdil, že žalobkyně musely o připlocení vědět, když o něm věděl syn jejich předchůdce. Toto však výslovně vyvrátil svědek celé jméno svědka, když uvedl, že on sám neměl nikdy pochybnost o průběhu hranice.

9. Soud tak uzavřel, že žalobkyně se dozvěděly o připlocení pozemku až v prosinci roku 2020, kdy je kontaktoval žalovaný (prokázáno dopisem žalovaného).

10. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 3036 o. z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Podle § 134 odst. 1 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

13. Podle § 129 odst. 1 obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

14. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

15. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

16. Podle § 1090 odst. 1 o. z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

17. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

18. Podle § 987 o. z., držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

19. Podle § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

20. Podle § 993 o. z., neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

21. Soud posoudil nárok žalobkyň a uzavřel, že žaloba byla podána po právu.

22. Žalobkyně b) držela podíl na pozemku a chovala se k němu jako vlastník od roku 1980 a toto právo držela na základě právního titulu, který by jí byl schopen zajistit vznik vlastnického práva. Z provedeného dokazování je nepochybné, že neměla žádný důvod v následujících 10 letech zpochybňovat toto vlastnické právo, když plot byl umístěn na pozemku již v době nabytí vlastnického práva a z hlediska velikosti kupovaného pozemku měla připlocenu zanedbatelnou výměru. Takto oplocená část byla tedy toliko zlomkem velikosti pozemku, který kupovala. Takovýto důvod omylu je zcela zjevně omyl omluvitelný a nemohla tak nabýt pochybnost ohledně svého vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2016, sp zn. spisová značka).

23. Žalobkyně b) tak od roku 1980 předmětný pozemek držela se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc patří, a to pod dobu 10 let. Byla tak dle § 130 odst. 1 obč. zák. oprávněným držitelem, čímž dle § 134 odst. 1 obč. zák. nabyla svůj spoluvlastnický podíl nejpozději v průběhu roku 1990.

24. Pokud jde o žalobkyně a) a c), tak ty odvozovaly své vlastnické právo od dědického usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. spisová značka, ve kterém nabyly pozemek číslo po svém otci v mezích oplocení, které bylo umístěno na hranici pozemku po celou dobu, co jej jejich otec vlastnil. Žalobkyně se od roku 2007 chovaly k pozemku jako by byly vlastnicemi, vycházely při tom z titulu, který by byl způsobilý jim založit vlastnické právo. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobkyně neměly žádný důvod v následujících 10 letech zpochybňovat toto vlastnické právo, když plot byl umístěn na pozemku již v době nabytí vlastnického práva a z hlediska velikosti děděného pozemku měly připlocenu zanedbatelnou výměru. Takovýto důvod omylu je zcela zjevně omyl omluvitelný a nemohly tak nabýt pochybnost ohledně svého vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2016, sp zn. spisová značka).

25. Žalobkyně a) a c) tak od roku 2007 předmětný pozemek držely se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim věc patří, a to pod dobu 10 let, přičemž se do této pozice nedostaly potajmu a ani lstí. Byly tak dle § 992 odst. 1 poctivými držiteli, jejich držba byla pravá dle 993 o. z. a zakládala se na právním důvodu. Tím dle §1089 odst. 1 a 1091 odst. 2 o. z. nabyly svůj spoluvlastnický podíl nejpozději v průběhu roku 2017.

26. Za této situace již bylo nadbytečné se zabývat tím, zda předmětné právo vydržel jejich předchůdce. S ohledem na to zamítl další navržené důkazy pro nadbytečnost. Jen pro úplnost soud konstatuje, že z dalšího provedeného dokazování nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

27. Soud tak po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně jsou vlastnicemi pozemku tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 557,80 Kč.

29. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 11. 2021 za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 11. 2021 za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na místním ohledání dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 2. 2022 za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 2. 2022 za každou z 3 žalobkyň s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 180 Kč ve výši 11 377,80 Kč.

30. Pokud se žalovaný domáhal aplikace § 150 o. s. ř. s tím, že je veřejnoprávním subjektem, který má dány povinnosti péče řádného hospodáře, tak soud uzavírá, že v dané věci nebyl dán důvod aplikace tohoto ustanovení. Žalovaný měl od samého počátku k dispozici všechna fakta ohledně sporu, když mu je žalobkyně daly k dispozici. Žalovanému tak nic nebránilo si vyhodnotit důvodnost svojí obrany a vyřešit věc mimosoudně. Rozhodl-li se si nechat posvětit svůj postup soudní cestou, není to důvod, pro který by žalobkyně měly nést náklady tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.