Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

35 C 390/2023

č. j. 35 C 390/2023-78

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-18 · ECLI:CZ:OSPY:2024:35.C.390.2023.78

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizené předat žalobci následující nemovité věci: bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsanou na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, obec a katastrální území , adresa, , vymezenou v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. , hodnota, , jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jiný nebytový prostor, sklep, zapsanou na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, obec a katastrální území , adresa, , vymezenou v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. , hodnota, , jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , garáž, zapsanou na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ, obec a katastrální území , adresa, , vymezenou v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. , hodnota, , spoluvlastnický podíl o celkové velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , týkající se všech uvedených jednoteka to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -východ soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se jako insolvenční správce dlužníka , tituly před jménem, Arch. , jméno FO, domáhal podanou žalobou vyklizení ve výroku označených nemovitostí, neboť dlužník je jejich vlastníkem a žalovaná předmětné nemovitosti bez právního titulu užívá.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť dlužník není vlastníkem těchto nemovitostí. Tím byla společnost , jméno FO, development s. r. o. (dále jen „původní vlastník“), se kterou žalovaná uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na základě které jí vzniklo právo předmětné nemovitosti od původního vlastníka odkoupit a dále jí vzniklo právo na užívání nemovitostí. Žalovaná následně pro dobu do uzavření kupní smlouvy a převodu vlastnického práva na její osobu uzavřela v roce 2013 s původním vlastníkem nájemní smlouvu, na základě které nemovitosti užívala za nájemné v částce 2 000 Kč měsíčně s tím, že toto nájemné spolu s náklady na služby se bude započítávat na již zaplacenou platbu dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Převod nemovitostí na dlužníka byl podle názoru žalované neplatný, když dlužník byl jednatelem a společníkem původního vlastníka. Žalovaná dále uvedla, že užívá nemovitosti se souhlasem původního vlastníka a dlužníka. Má tak titul, na základě kterého nemovitosti užívá.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dlužník je zapsaným vlastníkem předmětných nemovitostí (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Vůči němu je veden konkurs podle i. z. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Předmětné nemovitosti byly zapsány do majetkové podstaty. Tento sepis žalovaná napadla vylučovací žalobou, která byla pravomocně zamítnuta jako nedůvodná (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaná byla vyzvána k vyklizení nemovitostí výzvami ze dne , datum, a , datum, (prokázáno těmito výzvami včetně dodejek). Žalovaná však nemovitosti neuvolnila (prokázáno shodným tvrzením účastníků).

4. Dne 24. 7. 2013 uzavřel původní vlastník se žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí kupní na koupi předmětných nemovitostí za částku 1 550 000 Kč, která již byla ke dni podpisu smlouvy splacena, s tím, že cena se může změnit v souvislosti se změnou sazby DPH nebo se změnou rozlohy předmětných nemovitostí. Žalovaná na základě této smlouvy mohla předmětné nemovitosti užívat poté, co bude uzavřena kupní smlouva a bude podán návrh na vklad do katastru nemovitostí (prokázáno citovanou smlouvou).

5. Dne 20. 11. 2013 uzavřela žalovaná (jako nájemník) s původním vlastníkem (jako pronajímatelem) nájemní smlouvu, kterou za pronajímatele uzavřel bratr žalované jako prokurista, což u jeho podpisu nebylo uvedeno, na základě které byly žalované pronajaty předmětné nemovitosti za nájemné ve výši 2 000 Kč. Nájemné mělo být spláceno pomocí zápočtu na již zaplacenou kupní cenu dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Ze smlouvy se nepodává, že by s ohledem na ni měla být jakkoliv měněna citovaná smlouva o smlouvě budoucí kupní. Žalovaná se dále zavázala hradit služby spojené se správou domu (vše prokázáno touto nájemní smlouvou). Bratr žalované byl v té době v pozici prokuristy původního vlastníka a byl oprávněn jeho jménem nakládat s nemovitostmi (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku původního vlastníka).

6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2023, č. j. , spisová značka, , který dosud nenabyl právní moci, bylo žalované uloženo uhradit za užívání nemovitostí v období od června 2018 do dubna 2022 částku 46 046 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývající částce 517 954 Kč byla žaloba zamítnuta. Soud v dané věci dovodil, že žalovaná užívala nemovitosti na základě tzv. výprosy, která zanikla dne 5. 1. 2022, když nájemní smlouva byla neplatná.

7. Z další provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další navržené důkazy s ohledem na právní názor neprovedl, neboť nebyly schopny prokázat žádné další relevantní skutečnosti, které by byly způsobilé k zamítnutí žaloby.

8. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle § 225 odst. 1 i. z., osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Podle odst. 2, žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Podle odst. 3, nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

10. Podle § 229 odst. 3 písm. c) i. z., nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

11. V dané věci uzavřel soud, že jde o žalobu, kterou se vlastník podle § 1040 o. z. domáhá vydání neprávem zadržované věci (vyklizovací žaloba). Předpokladem úspěšnosti takové žaloby pak je vlastnické právo žalobce, které je neoprávněně rušeno žalovaným.

12. Soud se nejprve zabýval žalobcovou aktivní legitimací a uzavřel, že ta dána je. Předmětné nemovitosti byly zapsány do dlužníkovy majetkové podstaty. Tento soupis byl v souladu s insolvenčním zákonem zpochybněn žalovanou, avšak žaloba byla zamítnuta. Pokud soupis majetkové podstaty nikdo nezpochybnil v rámci insolvenčního řízení včasnou vylučovací žalobou, nebo žádné z žalob nebylo vyhověno, stanovil zákonodárce fikci, že majetek byl sepsán do majetkové podstaty oprávněně. Vytvořil tak fikci vlastnického práva dlužníka. Dlužník tak je vlastníkem předmětných nemovitostí a je oprávněn domáhat se ochrany svého vlastnického práva. S ohledem na skutečnost, že na dlužníka byl prohlášen konkurs, přešlo toto právo na insolvenčního správce, neboť on má dispoziční oprávnění s majetkem v majetkové podstatě (vizte § 225 odst. 1 a § 229 odst. 3 písm. c) i. z.).

13. Pokud jde o pasivní legitimaci žalované, tak ta je dána, neboť žalovaná užívá předmětné nemovitosti. Soud se toliko zabýval tím, zda k tomuto užívání má právní titul.

14. Žalované zcela zjevně nesvědčí užívací právo z titulu práva vlastnického (což již pravomocně vyřešil insolvenční soud), a ani z titulu smlouvy o smlouvě budoucí kupní, neboť takováto smlouva obecně užívacího práva nezakládá. V daném případě si strany ujednaly, že předpokladem užívacího práva bylo uzavření samotné kupní smlouvy a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. K tomu však s ohledem na vyjádření účastníků nikdy nedošlo.

15. V souběžně řešené věci , spisová značka, se soud zabýval otázkou vzniku a existence výprosy mezi žalovanou a původním vlastníkem eventuálně dlužníkem, přičemž výprosa zakládá užívacího práva.

16. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 2189 o. z., přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

18. Podle § 2190 odst. 1 o. z., kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

19. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

20. Pokud jde o výprosu, je tento vztah upraven počínaje dnem 1. 1. 2014 občanským zákoníkem, přičemž na vztahy vzniklé před tímto datem je s ohledem na § 3028 odst. 3 o. z. třeba aplikovat judikatorní závěry Nejvyššího soudu České republiky, dle kterých existovala výprosa i v předcházející úpravě, ač nebyla výslovně zákonem upravena (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 421/2001).

21. Existence výprosy je v obou právních úpravách vázána na vůli vlastníka (jeho insolvenčního správce) věc výprosníkovi poskytnout, neboť půjčitel je oprávněn kdykoliv a bez udání důvodu požadovat věc zpět. Okamžikem, kdy půjčitel vyzve výprosníka k vydání věci, výprosa zaniká (vizte např. § 2189 o. z.).

22. V daném případě tak případná výprosa zanikla nejpozději okamžikem, kdy byla žalované doručena žaloba. S ohledem na skutečnost, že soud dle § 154 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku, není existence výprosy vzniklé a zaniklé v minulosti pro posouzení věci relevantní, neboť zaniklý vztah nezakládá existenci právního důvodu užívání věci. Soud se proto nezabýval případnou existencí výprosy a ani k ní neprováděl žádné dokazování.

23. Podle § 3074 odst. 1 o. z., nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

24. Podle § 685 odst. 1 obč. zák., nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

25. Podle § 686 odst. 1 obč. zák., nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

26. Podle § 14 odst. 5 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.

27. Soud se nakonec zaobíral existencí nájemní smlouvy ze dne 20. 11. 2013, která by mohla být způsobilým titulem k užívání nemovitostí. Pro posouzení existence tohoto užívacího titulu je relevantní toliko to, zda byl platně sjednán a zda ke dni vyhlášení rozsudku nezanikl.

28. Z tohoto pohledu je proto irelevantní, zda žalovaná hradila řádně nájem nebo nikoliv, neboť případné neplacení by mohlo být maximálně důvodem pro výpověď z nájmu, přičemž až na základě takové výpovědi by došlo ke skončení nájemního vztahu (vizte § 2286 a násl. o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobce žádnou takovou výpověď žalované neučinil, nezabýval se soud jeho námitkou neplatnosti zápočtů na nájemném.

29. Soud však nájemní smlouvu shledal jako rozpornou se zákonem. Z jejího obsahu je totiž zřejmé, že nedošlo k řádnému sjednání nájemného a plateb za služby spojených s nájmem, neboť smlouva neodpovídá § 686 odst. 1 obč. zák. Strany sice ve smlouvě uvedly, že nájem bude činit částku 2 000 Kč (bez specifikace frekvence nájemného), avšak zároveň uvedly, že ta se bude strhávat z kupní ceny nemovitosti zaplacené již na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Žalované však v souvislosti s touto smlouvou zjevně nevznikl žádný nárok na vrácení předmětné kupní ceny. Strany si ani nesjednaly, že by výše kupní ceny měla být nějakým způsobem snižována. Nebylo tak na co, předmětné nájemné započítávat, když původní vlastník neměl žádnou konkrétní povinnost čehokoliv vyplácet.

30. I kdyby si však strany sjednaly snižování kupní ceny v souvislosti se vznikem nájemního vztahu, jednalo by se o ujednání, na základě kterého by žalovaná původnímu vlastníku fakticky neplatila žádné nájemné, neboť v konečném důsledku by měla uhradit stále stejnou částku (součet ponížené kupní ceny a nájemného by byl stále původní kupní cenou). Částka uvedená v nájemní smlouvě tak fakticky nebyla žádným nájmem, neboť nebyla žádnou platbou. Pokud si pak účastníci vztahu neujednali nájemné, jde o smlouvu rozpornou se zákonem a tedy smlouvu neplatnou. Neplatná smlouva nezakládá žádná práva, tedy na základě neplatné nájemní smlouvy nevzniklo žalované užívací právo k nemovitostem.

31. Soud jen nad rámec tohoto uvádí, že za předpokladu vědomosti stran o bezplatnosti vztahu by uvedenou smlouvu bylo možné hodnotit tak, že původní vlastník poskytl žalované k bezplatnému užívání věc na blíže neurčenou dobu. V takovém případě by se jednalo o výprosu, která však s ohledem na výše uvedené nejpozději doručením žaloby žalované zanikla (vizte bod 22 rozsudku). Pokud byla namítána neplatnost nájemní smlouvy z důvodu, že ji za původního vlastníka uzavíral bratr žalované, prokurista společnosti, a to aniž by toto označení uvedl u svého jména, že jde o prokuru, jde o námitku, která by mohla být důvodná. Absence označení prokury u podpisu zakládá neplatnost takového jednání, leda by prokurista byl s ohledem na své postavení ve společnosti oprávněn za tuto společnost jednat i na základě jiného právního důvodu (vizte rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 1995, sp. zn. 5 Cmo 308/94).

32. Soud však uzavírá, že se těmito úvahami dále nezabýval a nezjišťoval k nim relevantní skutečnosti, neboť by, bez ohledu na výsledek takového dokazování, uzavřel, že předmětná smlouva je buď neplatná, případně již zanikla. Žaloba by v každém případě byla po právu. Za této situace by v případě dalšího dokazování šlo o postup nehospodárný a tedy nadbytečný.

33. Soud tak uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. Proto uložil žalované předmětné nemovitosti vyklidit a žalobci předat ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

35. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „poplatkový zákon“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství (dále jen „partnerství“) je či není.

36. Podle § 11 odst. 2 písm. n) poplatkového zákona, od poplatku se osvobozují insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

37. Podle Položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění za každou nemovitou věc 5 000 Kč.

38. Vzhledem k tomu, že zcela úspěšný žalobce je od soudních poplatků ze zákona osvobozen, uložil soud tuto povinnost dle § 2 odst. 3 poplatkového zákona žalované. Výši poplatku pak stanovil dle Položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků na částku 5 000 Kč.

39. Pokud jde o lhůty k plnění, rozhodl soud podle § 160 o. s. ř., když neshledal žádný důvod k odchýlení se od uvedené zákonné lhůty.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.