35 C 392/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o: snížení výživného pro zletilé dítě

I. Žalobci se počínaje dnem 1. 11. 2020 snižuje výživné na žalovaného na částku 11 500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalovaného.

II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá snížení výživného nad rámec uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku, a to až na částku 5 000 Kč, zamítá.

1. Žalobce se domáhal snížení výživného na zletilého syna (žalovaného), které bylo naposledy žalobci stanoveno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ Rozsudek“), a to tak, že měl žalovanému hradit výživné v celkové výši 18 000 Kč měsíčně, a to tak, že 12 000 Kč bylo hrazeno žalovanému k rukám jeho matky a ve zbytku bylo výživné hrazeno na spoření žalovaného. Jako důvod tohoto snížený žalobce uvedl, že nyní již je starobním důchodcem a jeho jediným příjmem je starobní důchod a odměna předsedy bytového družstva. Celková výše jeho příjmů představuje částku 24 699 Kč měsíčně a nemá tak prostředky hradit výživné v původně stanovené výši. Žalovaný již je zletilý a může své příjmy částečně saturovat z brigád, takže žalobce byl toho názoru, že adekvátním výživným je částka 5 000 Kč měsíčně, na kterou požadoval snížit výživné od 1. 11. 2020.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že je studentem prezenčního studia na vysoké škole a jeho časový harmonogram neumožňuje výraznější brigády. Nepopíral, že žalobci se vlivem odchodu do důchodu snížily příjmy, nicméně upozornil na skutečnost, že žalobce je majetný, vlastní nebo vlastnil několik nemovitostí a z tohoto důvodu není možné žalovanému snižovat výživné. Žalovaný upozorňoval na judikatorní závěry Ústavního soudu, dle kterých je třeba přistupovat k stanovení výživného komplexně, a to nejen na základě příjmů povinného, ale na základě jeho celkové majetkové situace. Ta v daném případě umožňuje plnit výživné v plné výši.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je otcem žalovaného a má stanoveno hradit mu výživné v celkové výši 18 000 Kč měsíčně (12 000 Kč žalovanému a zbytek na jeho spoření). Tímto způsobem byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilého žalovaného. Soud s ohledem na dohodu rodičů vycházel z předchozího skutkového stavu, který byl zjištěn hlavně Městským soudem v Praze (prokázáno Rozsudkem). Před tímto Rozsudkem došlo k úpravě poměrů tak, že žalovaný byl svěřen do péče matky a žalobci bylo stanoveno výživné v částce 18 000 Kč měsíčně, která byla rozložena jiným způsobem než v Rozsudku. Žalobce tehdy působil a řídil [právnická osoba] [anonymizováno]. Jeho čistý příjem činil 84 669 Kč, vlastnil 2 byty v Liberci, takže jeho příjem dosahoval částky 102 169 Kč Nezletilý měl výdaje odpovídající jeho věku navýšené o aktivity, které provozoval, a to konkrétně tenis (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

4. Soud se dále zabýval majetkovými poměry účastníků a uzavřel, že žalobce je poživatelem starobního důchodu v částce 21 699 Kč měsíčně (prokázáno výměrem ČSSZ), má dále příjem z vedení Bytového družstva [obec] v částce 3 000 Kč měsíčně (prokázáno jeho výpovědí). Žalobce formálně podniká, avšak z tohoto podnikání zatím negeneruje žádný zisk (prokázáno jeho daňovým přiznáním a výpisem ze systému ARES).

5. Pokud jde o jeho majetkovou situaci, pozbyl vlastnictví obou bytů v Liberci (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí), nabyl 2 jednotky v Bytovém družstvu v [obec] za částku 2 623 598,27 Kč formou zápočtu na smlouvu o zápůjčce a smlouvu o úvěru (prokázáno smlouvou o převodu bytové jednotky), prodal podíly ve [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] za cenu 6 500 000 Kč a cenu 9 000 000 Kč (prokázáno 2 smlouvami o převodu obchodního podílu, úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti, notářským zápisem a zprávou o vztazích), zapůjčil Bytovému družstvu [obec] částku 6 300 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru a smlouvou o zřízení zástavního práva). Žalobce dále v mezidobí prodal byt v Libni, za který inkasoval částku 2 602 508,84 Kč, zbývající část kupní ceny uhradila dosud neplacený dluh na jeho pořízení (prokázáno dokumentem transakce k podpisu, přehledem vlastnictví a jiných věcných práv a kupní smlouvou), pořídil si úvěr u ČSOB v částce 930 000 Kč (prokázáno smlouvou), na kterém k 30. 4. 2021 dlužil částku 814 692,40 Kč (prokázáno výpisem z účtu).

6. Pokud jde o stav jeho účtů tak na podnikatelském účtu měl v době podání žaloby částku 139 187,14 Kč a k 30. 4. 2021 částku 269 757,26 Kč. Na osobním účtu měl v době podání žaloby částku 1 685 912,08 Kč a k 30. 4. 2021 částku 600 865,28 Kč a k 31. 5. 2021 částku 131 632,30 Kč (prokázáno výpisy z účtů).

7. Žalobce ukončil svoje podnikání ve věku 65 let, a to za situace, kdy on i jeho společníci dosáhli důchodového věku. Společníci opustili společné podnikání, avšak žalobce nějakou dobu ještě v tomto podnikání setrval, až definitivně také odešel, neboť si s novým společníkem nesedl (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku a žalobcovou výpovědí). Žalobce založil Bytové družstvo v [obec] a dále staví dům v [obec], aby jej mohl se ziskem asi 500 000 Kč prodat. Na tuto stavbu si vzal úvěr ve výši 3,5 milionu korun. Všechny prostředky, které získal z prodeje svého jmění, vložil do Bytového družstva [obec] a stavby domu v [obec] (prokázáno jeho výpovědí). Žalobce předpokládá, že prodej domu by mu mohl vynést asi 500 000 Kč a pokud se podaří dostavět domy v Bytovém družstvu v [obec], mohl by z nich vyinkasovat až 4 byty, avšak to je aktuálně„ ve hvězdách“.

8. Pokud jde o jeho náklady, tak jeho osobní náklady činí částku 10 000 Kč měsíčně a dále má náklady spojené s výstavbou domu v [obec] (prokázáno jeho výpovědí).

9. Žalovaný je řádným studentem denního studia ČVUT fakulty dopravní (prokázáno potvrzením o studiu), bydlí u matky a jejího přítele (prokázáno jeho výpovědí), která má měsíční příjem asi 25 400 Kč (prokázáno jejím mzdovým listem) a náklady na bydlení činí 12 921 Kč (prokázáno vyúčtováním). On sám si platí nad rámec běžných výdajů cestovné asi 1 500 - 2 000 Kč měsíčně, lekce tenisu 8 000 Kč za rok (průměrně asi 670 Kč na měsíc) a soustředění asi 11 000 Kč. Dále přispívá na domácnost asi 5 000 Kč měsíčně. Studiem stráví týdně 26 hodin, chodí na tenis, jinak má volno. Nemá žádná zdravotní omezení a má úspory asi 120 000 Kč (prokázáno jeho výpovědí a výpisy z jeho účtů).

10. Pokud žalobce navrhoval důkaz výpovědí matky k prokázání skutečnosti, že žalovaný je schopen si přivydělávat formou brigád, tak soud tuto skutečnost považuje za zřejmou a nebylo tak nutné tento důkaz provádět. Soud za této situace zamítl tento důkaz, jakož i další důkazy pro nadbytečnost. Jen pro úplnost soud uvádí, že z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný je studentem prezenčního studia ČVUT, má běžné potřeby studenta jeho věku navýšené o dlouholetou aktivitu, a to tenis. Je zdráv, nic mu nebrání mít příležitostné brigády. Pokud jde o změnu poměrů, tak došlo k přirozenému nárůstu potřeb vlivem přirozeného vývoje žalovaného. Žalobce oproti tomu dosáhl důchodového věku a vlivem okolností musel ukončit svoje podnikání a rapidně mu klesl příjem. Pokud jde o jeho majetek, tak ten vložil do nejistých projektů v podobě stavby domu v [obec] a do Bytového družstva [obec]. Sám uvádí, že hodnota jeho majetku se nezměnila, toliko se transformovala.

12. Podle § 910 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

15. Podle § 923 odst. 1 o. z., změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

16. Soud posuzoval návrh žalobce a shledal, že tento byl podán částečně důvodně. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobci podstatně klesly jeho příjmy, a to v principu až na 1/5 původní hodnoty. Soud se zabýval otázkou, zda k tomuto poklesu nedošlo bez zjevné příčiny (viz § 913 odst. 2 o. z.), když nebylo žalobcovou povinností ukončit své podnikání a jít do starobního důchodu. Vzhledem k tomu, že objektivně došlo ve společnosti, ve které podnikal ke kompletní výměně majetkové základny (společníků) a žalobce odešel v relativně krátké době po této obměně, soud uvěřil, že rozdílný náhled na další fungování společnosti vedl žalobce k nutnosti podnikání opustit. Žalobce v té době již byl důchodového věku a nebylo by v souladu s dobrými mravy požadovat po něm zahájení nového podnikání za účelem dorovnání snížených příjmů.

17. Soud tedy přistoupil ke snížení výživného a jako základ si stanovil doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, na základě kterých by adekvátní výživné čistě dle žalobcových příjmů činilo 4 693 Kč – 6 175 Kč měsíčně. Soud však v souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 244/03) nevyšel toliko z žalobcových příjmů a bral v úvahu jeho kompletní majetkovou situaci. Soud si je vědom skutečnosti, že žalobcův majetek se v principu nezmenšil a je nadále zcela nadstandardní. Žalobce vlastní několik nemovitostí, případně práv k budoucím nemovitostem, přičemž hodnota těchto nemovitostí se pohybuje v řádu nižších desítek milionů korun (soud vycházel z částek, které žalobce za předcházející majetek inkasoval a které vložil do současného majetku). I kdyby způsob užití takového majetku nebyl rentabilní, jak se snažil naznačit zástupce žalobce, tak by se žalobce zbavil majetkového prospěchu a musela by tato skutečnost jít k jeho tíži (viz § 913 odst. 2 o. z.).

18. Soud při zvažování hodnoty výživného navýšil výživné zjištěné dle doporučujících tabulek na částku 11 500 Kč, když tato částka odpovídá majetkovým poměrům žalobce. Žalobce po odečtení této částky a výdajů spojených s jeho životem bude nadále schopen zajišťovat své běžné potřeby, a to aniž by zasahoval do svého jmění. Na druhou stranu žalovanému pokryje tato částka jeho běžné potřeby, které v současné době má. Pokud by žalovanému nějaké prostředky chyběly, tak je schopen mírný nedostatek saturovat příjmem z brigády, když mu objektivně nic nebrání si nějakou získat. Tato skutečnost však nemůže být důvodem k dalšímu snížení výživného.

19. Soud proto uzavřel, že adekvátní výživné pro žalovaného je 11 500 Kč a dle § 923 o. z. změnil doposud stanovené výživné tak, že ho od 1. 11. 2020 (kdy již žalobce byl toliko poživatelem důchodu) na tuto částku (výrok I.) a deklaroval změnu současné úpravy dle Rozsudku (výrok II.).

20. Jen pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný již je zletilý, stanovil žalobci hradit výživné k jeho rukám. Termín splatnosti pak soud ponechal stejný.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy míra úspěchu účastníků byla zcela stejná, neboť soud sice žalobě vyhověl, ale toliko v míře představující ½ požadovaného snížení.

22. Ve výroku IV. soud odrazil doplňující rozsudek ze dne 21. 6. 2021, kterým doplnil tento rozsudek o zamítavý výrok, co do zbytku žalobního návrhu. Soud při tom postupoval dle § 166 o. s. ř., když ke dni vyhlášení doplňujícího rozsudku nebyl tento rozsudek v právní moci a s ohledem na skutečnost, že řízení je založeno na návrhu a tímto návrhem je soud vázán, musel soud rozhodnout o celém předmětu řízení, což se zcela nestalo. I když tak soud materiálně rozhodl o celém předmětu řízení již výroky I. a II., neučinil tak formálně, když v původním rozsudku v tomto rozsahu žalobu nezamítl. Soud s ohledem na to nařídil na den 21. 6. 2021 jednání a předmětný rozsudek doplnil o výrok IV., jehož důvody již odrazil ve výroku I., když dle názoru soudu není s ohledem na žalobcův velký majetek další snižování výživného v souladu se zákonem.

23. Soud s ohledem na skutečnost, že ani jeden z rozsudků nebyl doposud vyhotoven, učinil toliko jediné písemné vyhotovení, do kterého vtělil oba vyhlášené rozsudky.