Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

35 C 437/2021

č. j. 35 C 437/2021-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-10 · ZASTAVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPY:2022:35.C.437.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ zamítl žalobu o určení vlastnictví vozidla a o náhradě škody, protože žalovaná již v době vyhlášení rozsudku nebyla vlastnicí vozidla. Soud se opřel o § 1099 a § 1101 občanského zákona, podle nichž vlastnické právo k movité věci přechází smlouvou, až když je věc dostatečně odlišitelná. Žalobce měl právní zájem na určení vlastnictví, avšak žaloba byla nedůvodná, protože vlastnické právo bylo převedeno na jinou osobu. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: uhrazení škody a smluvní pokuty

I. Řízení o zaplacení částky 7 500 Kč se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalovaná je vlastníkem vozidla Peugeot 206, registrační značka, VIN kód, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 500 Kč a určení, že žalovaná je vlastníkem vozidla Peugeot 206, registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo“). Žalobce tvrdil, že předmětné vozidlo převedl na žalovanou na základě kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2019. Žalobce si s žalovanou ujednal smluvní pokutu 5 000 Kč pro případ, že žalovaná předmětné vozidlo na sebe nepřevede v registru vozidel do 10 dnů od uzavření smlouvy. V souvislosti s provozováním vozidla vznikla žalobci škoda v celkové výši 2 500 Kč. Žalobce požadoval zaplacení jak smluvní pokuty, tak náhrady vzniklé škody. Dne 3. 3. 2022 vzal žalobce částečně žalobu zpět, neboť žalovaná dobrovolně částku 7 500 Kč uhradila. Soud dle § 96 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil, když k tomu nepotřeboval souhlas žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmětné vozidla prodala další osobě. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 5. 2. 2019 kupní smlouvu, na základě které žalovaná nabyla vlastnického práva k vozidlu, avšak vlastnické právo v registru vozidel nepřepsala (prokázáno shodným tvrzením účastníků a kupní smlouvou mezi nimi). Dne 21. 9. 2020 byl s vozidlem spáchán dopravní přestupek, za který byla žalobci uložena pokuta (prokázáno rozhodnutím o přestupku a rozhodnutím odvolacího správního orgánu). Z provedeného dokazování je dále zřejmé, že žalovaná převedla vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 5. 8. 2020 na další osobu a vozidlo také předala (prokázáno smlouvou a rozhodnutím územní celek). Soud se ve smyslu § 80 o. s. ř. zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobce je evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla. V souvislosti s tím, mu správní úřady ukládají správní trest v podobě pokut. Tím je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez tohoto určení se postavení žalobce stává nejistým. Podle § 1099 o. z., vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 1101 o. z., vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu. Soud s ohledem na ustanovení § 1099 a 1101 o. z. uzavřel, že žalovaná převedla vlastnické právo k vozidlu na další osobu dne 5. 8. 2020. Vzhledem k tomu, že pro soud je rozhodný stav k okamžiku vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), zamítl žalobu jako nedůvodnou, když žalovaná nebyla v okamžiku vyhlášení rozsudku vlastnicí vozidla. O nákladech řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) za situace, kdy žalobce podal důvodnou žalobu ve věci zaplacení částky 7 500 Kč, avšak řízení bylo následně zastaveno pro chování žalované (§ 146 odst. 2 o. s. ř.), a situace, kdy žalobce nebyl ve zbývající části žaloby úspěšný. Míra úspěchu a neúspěchu tak byla mezi účastníky stejná. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud nerozhodoval o vrácení poměrné části soudního poplatku, když s ohledem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., když zastavená část řízení byla zpoplatněna poplatkem ve výši 1 000 Kč a při zastavení řízení se nevrací 20 % zaplaceného soudního poplatku nejméně však 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.