35 C 86/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle

I. Řízení se v části, ve které se žalobci domáhali nahrazení souhlasu žalovaného s převodem pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /37, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /5, parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /4, zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ; parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ; parc. č. 3588/11 zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ,zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků:, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalovanéhoIČO: , IČO žalovanéhose sídlem , adresa, , PSČ , adresa(dále jen „převodce“)a, Jméno žalobce Anar. , Datum narození žalobce A, ,bytem , adresa(dále jen Nabyvatel a))a, Jméno žalobce Bnar. , Datum narození žalobce Bbytem , adresa(dále jen Nabyvatel b))uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění tuto:Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – , Jméno žalovaného, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „Pozemky“):parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /58, parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. 365/3, parc. č. , Anonymizováno, /4, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /6, parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /4, parc. č. , Anonymizováno, /3, parc. č. , Anonymizováno, /2, parc. č. , Anonymizováno, /6, parc. č. , Anonymizováno, /1 zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ.

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. Prahy, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, .

III. Na uspokojení nároku Nabyvatele a) dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví Nabyvatele a) podíl o velikosti ½ na Pozemcích uvedených v čl. I. této smlouvy včetně součástí, a Nabyvatel a) je přijímá do svého vlastnictví.

IV. Na uspokojení nároku Nabyvatele b) dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví Nabyvatele b) podíl o velikosti ½ na Pozemcích uvedených v čl. I. této smlouvy včetně součástí, a Nabyvatel b) je přijímá do svého vlastnictví.Převodce_________________________Česká republika – , Jméno žalovanéhoNabyvatel_________________________ _____________________, Jméno žalobce A, , Jméno žalobce BIII. , Anonymizováno, je povinen zaplatit , Anonymizováno, náhradu nákladů řízení v částce 216 711 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali předmětného rozhodnutí s tím, že předchůdci žalobců paní , jméno FO, a paní , jméno FO, jsou držiteli restitučního nároku za v minulosti odebraný pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, o výměře 11 179 m2 k. ú. , adresa, . Tento přešel do vlastnictví Československé republiky na základě vyvlastnění provedeného výměrem zn. XI/1-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , vydaným Okresním národním výborem , adresa, -sever, za účelem uskutečnění výstavby.

2. Rozhodnutím pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města , adresa, /92 ze dne 23. 7. 1998 bylo rozhodnuto, že tento pozemek nebude předchůdkyním vydán. Jejich nárok pak žalovaný ocenil částkou 60 087,13 Kč pro každou z předchůdkyň. Následně jej přecenil na částku 289 861,25 Kč pro každého z restituentů. I toto přecenění však bylo učiněno nesprávně, když restituční nárok každého z restituentů činil částku 558 950 Kč. Žalobci pak jsou dědici původních restituentů.

3. Žalobci tak měli za to, že žalovaný byl ve svém postupu liknavým, když nebyl schopen nárok žalobců (a jejich předchůdců) vypořádat ani po 30 letech. Žalovaný nedostatečně nabízí pozemky k vydání způsobem, který není adekvátní, přičemž v případě žalobců ani nebyl schopen řádně ocenit jejich nárok.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Zpochybnil výši restitučního nároku žalobců, neboť dle jeho názoru žalobci nesprávně ocenili dotčený pozemek jako stavební, když minimálně část předmětného pozemku nebyla užita k výstavbě. Žalobci tak již byli odškodněni v částce 687 781,89 Kč, tedy v částce 343 890,94 Kč pro každého. Žalobci tak již byli zcela odškodněni a nárokované pozemky pak převyšují hodnotu jejich restitučního nároku. Žalovaný dále ve vztahu k žalobcům zpochybnil svou liknavost, když ti se neúčastnili veřejných nabídek, a to zejména od posledního rozhodnutí soudů v jejich věci.

5. Žalovaný nakonec u pozemků ve výroku I. zpochybnil jejich převoditelnost a upozornil na novelu zákona 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o úřadu“) když uvedl, že u všech předmětných pozemků není jisté, zda pro jejich vydání zde není překážka daná § 6 odst. 1 písm. j) zákona o úřadu.

6. Žalobci v reakci na provedené dokazování vzali zpět návrh, pokud jde o pozemky pod výrokem I. Žalovaný s tímto postupem souhlasil, proto soud řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1-3 o. s. ř. zastavil.

7. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce a) je dědicem paní , jméno FO, a žalobce b) je dědicem paní , jméno FO, (prokázáno též dědickými rozhodnutími). Ty byly držitelkami restitučního nároku za v minulosti odebraný pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, o výměře 11 179 m2 k. ú. , adresa, , který měla ve spoluvlastnictví s velikostí podílů ½. Tento pozemek přešel do vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, na základě vyvlastnění provedeného výměrem zn. XI/1-198-1951 ze dne 2. 11. 1951, vydaným Okresním národním výborem , adresa, -sever, za účelem uskutečnění výstavby, a to v několika etapách v letech 1951 až 1953. Po celou dobu byl pozemek evidován jako role (prokázáno tímto rozhodnutím, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2023, sp. zn. , spisová značka, a pozemkovými mapami). Rozhodnutím pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města , adresa, /92 ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že tento pozemek nebude předchůdkyním vydán (prokázáno tímto rozhodnutím) a jejich nárok žalovaný ocenil částkou 60 087,13 Kč pro každou z nich (prokázáno oceněními). Následně žalovaný přecenil restituční nárok na částku 289 861,25 Kč pro každého z restituentů (prokázáno záznamy o výši nároků). Každý z žalovaných byl i prostřednictvím soudních řízení odškodněn částkou 343 890,94 Kč (nesporné tvrzení prokázané mimo jiné i rozsudky předchozích soudů).

8. Předmětný pozemek při tom již od 30. let 20. století byl určen jako plochy k výstavbě (prokázáno sdělením Institutu plánování a rozvoje Hlavního města Prahy včetně územních plánů). Z provedeného dokazování pak soud uzavřel, že předmětný pozemek při celkovém ocenění jako stavební má hodnotu 1 117 900 Kč (prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ve znění jeho dodatku). Tímto způsobem při tom měl být oceněn od samotného počátku, což bylo potvrzeno v řízení u Okresního soudu v Příbrami. sp. zn. , spisová značka, (prokázáno rozhodnutími soudů všech stupňů v citované věci), tak i v řízení u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (prokázáno rozhodnutími soudů všech stupňů v této věci). V obou případech soudy dovodily liknavost žalovaného.

9. Žalobci při tom opakovaně žádali žalovaného o přecenění svých nároků (prokázáno těmito žádostmi) a též se účastnili nabídek, přičemž žalovaný jim neumožnil se účastnit pro výši nároku (prokázáno jejich žádostmi a odpověďmi).

10. Dotčené pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného vedené jako orná půda, zahrada nebo trvalý travní porost (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Celková hodnota pozemků činí částku 346 546,17 Kč (prokázáno znaleckými posudky).

11. Žalovaný žádal o odročení jednání ze dne 23. 10. 2025 s tím, že s účinností od 1. 10. 2025 nabyl v účinnost zákon č. 287/2025 Sb., který novelizoval zákon o úřadu, na jejímž základě vznikl nový důvod pro nevydání pozemků v § 6 odst. 1 písm. j) citovaného zákona. Žalovaný při tom nebyl schopen se řádně na tento důvod připravit.

12. Soud návrhu nevyhověl, když od 12. 8. 2025 byl zákon platný a žalovaný znal termín jednání i datum účinnosti zákona. Za této situace měl dostatek času k posouzení této otázky. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, že předmětné pozemky jsou „zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. , hodnota, až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů,“ neshledal soud důvod jednání odročit a o věci rozhodl.

13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odst. 4, v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

14. Podle § 6 odst. 1 zákona o úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osobya) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § , právnická osoba, § 10 odst. 1 nebo 2,2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti , právnická osoba, vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování,c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu,g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b),i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, neboj) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. , hodnota, až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

15. Podle odst. 2, na žádost , právnická osoba, sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi těmito sdělenými skutečnostmi , Jméno žalovaného, ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

16. Podle odst. 3, zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

17. Podle § 10 odst. 3 zákona o úřadu, na základě písemné žádosti převede , Jméno žalovaného, vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebob) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.

18. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě, oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

19. V dané věci jde o nároky restituentů dané na základě zákona o půdě, které k dnešnímu dni nebyly nikterak uspokojeny. Žalobcům (jejich předchůdcům) při tom byl v 50. letech 20. století vyvlastněn pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, o výměře 11 179 m2 k. ú. , adresa, , který v té době byl veden jako role, přičemž již od 30. let 20. století na měl byla plánována výstavba. Pozemek proto měl být v tomto směru ohodnocen jako stavební, neboť jako stavební pozemky se hodnotí nejen pozemky určené k výstavbě, ale i nemovitosti obslužné těmto pozemkům. Žalovaný tak měl od počátku ohodnotit pozemek jako pozemek stavební.

20. Žalovaný při tom této povinnosti nedostál, když jej nejprve ocenil jako pozemek nestavební, následně jako pozemek stavební, přičemž ale nárok snížil v rozsahu, v němž byl pozemek zastavěn chodníky a cestami. Tím stanovil podstatně nižší hodnotu restitučního nároku žalobců a fakticky jim tak znemožnil se řádně účastnit se veřejné nabídky pozemků. Ještě u prvého jednání tohoto řízení, které se konalo dne 19. 5. 2025, zastával názor, že žalobci jsou na svém restitučním nároku přeplaceni.

21. Postup žalovaného, který nebyl řádně schopen vyčíslit restituční nárok žalobců ani po více než 30 letech, je vyjádřením liknavosti a svévole a vede k diskriminaci žalobců v přístupu k pozemkům nabízeným ve veřejných nabídkách. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že se žalobci případně neúčastnili těchto nabídek, když s ohledem na výši žalovaným uznaného nároku, by ani nemuseli být připuštěni do těchto soutěží.

22. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu jsou sjednoceny v tom smyslu, že existuje-li restituční nárok podle zákona o půdě a postup žalovaného byl ve vztahu k žalobcům liknavý svévolný nebo diskriminující, může se restituent domáhat náhradního pozemku mimo rámec daný § 11 a násl. zákona o půdě. Takový postup je přípustný a není postupem diskriminujícím vůči ostatním restituentům (vizte např. nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, rozsudek velkého senátu kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009). Liknavým a svévolným postupem jsou nejen nedostatečné nabídky žalovaného (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2924/2019), ale i postup, kterým znemožňuje restituentům účast na těchto nabídkách nesprávným oceněním nároku (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016). V takovém případě nelze ani požadovat po žalobcích, aby se účastnili veřejných nabídek (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015).

23. Za této situace je třeba uzavřít, že žalobci jsou držiteli restitučního nároku ve výši 1 117 900 Kč, přičemž na každého připadá ½ tohoto nároku. Žalobci byli postupem žalovaného a na základě soudních rozhodnutí uspokojeni v rozsahu 687 781,89 Kč. Postup žalovaného byl liknavý, svévolný a v konečném důsledku diskriminující, když nárok žalobců nebyl schopen řádně ocenit a umožnit jim se účastnit veřejných nabídek. Za této situace je přípustný postup žalobců domáhat se vydání náhradních pozemků žalobou.

24. Soud se tedy zabýval otázkou převoditelnosti náhradních pozemků. Žalovaný při tom netvrdil, že by existoval nějaký konkrétní důvod, který by u zbývajících pozemků bránil jejich převedení na žalobce. Pokud hovořil o potencialitě důvodů daných novelou zákonem č. 287/2025 Sb., nešlo o dostatečně konkrétní tvrzení, aby jej soud bral do úvahy.

25. Hodnota dotčených pozemků činí 346 546,17 Kč, když výše dosud nevypořádaného nároku činí 430 118,11 Kč. Výše restitučního nároku tak převyšuje hodnotu těchto pozemků.

26. Soud za této situace žalobě zcela vyhověl a převedl na každého z žalobců ½ požadovaných pozemků. Soud při tom upravil adekvátně výrok, když v tomto směru není vázán dikcí žalobního žádání.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 216 711 Kč.

28. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty stanovené dle § 9a odst. 1 písm. d) ve výši 216 711 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za každý úkon právní služby pro jednoho žalobce, přičemž pro druhého žalobce je tato částka snížena dle § 12 odst. 4 a. t. na 7 760 Kč, přičemž úkony právní služby jsou v daném případě převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 4. 2025 účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2025, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 6. 2025, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 7. 2025, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 8. 2025, účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 8. 2025, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 10. 2025 a účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 10. 2025, včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 179 100 Kč ve výši 37 611 Kč.

29. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.