35 C 89/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 389 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000,63 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 23,50 Kč a úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 3 000,63 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 388,37 Kč spolu s úrokem z prodlení 2,54 Kč a úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 388,37 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 146,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2021.

2. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci, poté, co žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh uhradit, dne 19. 5. 2021 uzavřeli smlouvu, na základě které byla žalovanému zaslána částka 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit dne 18. 6. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 99 Kč. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu, kterou žalobce kapitalizoval částkou 90 Kč 3. Soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).

4. Podle § 104 zákona, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

5. Podle § 110 odst. 1 zákona, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

6. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

7. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

8. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

9. V dané věci byla uzavřena smlouva podle zákona, přičemž soud se zaobíral otázkou, zda byla zachována její písemná forma, když předmětná smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku.

10. Zákonodárce v § 562 odst. 1 o. z. připouští, aby jednání, které má být učiněno v písemné podobě, nebylo činěno toliko v listinné podobě, ale umožňuje, aby bylo učiněno i jiným způsobem, a to konkrétně elektronicky nebo jinými technickými prostředky. Vyžaduje však v takovém případě způsob zachycení, který garantuje pro futuro přesný obsah jednání jednající osoby (jeho neměnnost), a je samo o sobě schopno identifikovat jednající osobu. Je při tom nepochybné, že tyto podmínky musí splňovat již samotné zachycení příslušného jednání a není možné jej dovozovat z jiných okolností věci (např. zaslání identifikační SMS s vygenerovaným kódem, zaslání identifikační platby z účtu jednajícího nebo držení kopií jeho dokladů totožnosti). Pokud ze samotného jednání není možné tyto 2 atributy (kdo a jak jednal) bezpečně zjistit, nelze než uzavřít, že jednání nebylo učiněno písemně.

11. V případě podpisu dokumentu jakýmkoliv elektronickým podpisem však obecně nejsou splněny podmínky zachování písemnosti, neboť ne každý elektronický podpis splňuje podmínky § 562 odst. 1 o. z a nemá tak vlastnosti vlastnoručního podpisu. Nařízení eIDAS ve svém čl. 25 odst. 2 stanoví, že kvalifikovaný elektronický podpis má vlastnosti vlastnoručního podpisu. Nelze proto než uzavřít, že elektronické podpisy, které nejsou kvalifikované, nelze považovat za podpisy vlastnoruční. Jiný výklad by činil toto ustanovení zcela nadbytečným. Ani z odst. 1 citovaného ustanovení nelze dovodit, že každý elektronický podpis zajišťuje stejné účinky jako podepsání dokumentu v listinné podobě. Toto ustanovení totiž ostatním elektronickým podpisům nedává schopnosti, které nemají, ale toliko zakazuje interpretujícím osobám ignorovat vlastnosti, které mají (pokud je mají). Ani ustanovení § 7 adaptačního zákona nedává zde vyjmenovaným podpisům žádné vlastnosti, které sami o sobě nemají, toliko je umožňuje uživatelům používat v jiném styku než ve styku s orgány veřejné moci. Elektronický podpis dává elektronickému dokumentu vlastnosti jednání v písemné formě, pouze pokud sám o sobě zajišťuje autentičnost obsahu jednání a jednající osoby. Tyto vlastnosti splňuje kvalifikovaný nebo uznávaný elektronický podpis.

12. Soud tak uzavírá, že není-li jednání opatřeno kvalifikovaným nebo uznávaný elektronickým podpisem jednající osoby, případně není učiněno způsobem, kterým lze jednoznačně zachytit jeho obsah a totožnost jednající osoby, nelze jednání považovat za jednání činěné v elektronické podobě s účinky smlouvy uzavřené písemně dle § 562 odst. 1 o. z. K obdobnému závěru ostatně dospěl Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne ze 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018-142.

13. Soud následně aplikoval předmětné závěry na danou věc a uzavřel, že předmětná smlouvy byla sice platně sjednána, avšak žalobci vznikl nárok toliko na vrácení jistiny a dále úroku stanoveného dle § 110 odst. 1 zákona. Soud tento úrok vyčíslil za dobu platnosti smlouvy, neboť úrok byl mezi stranami sjednán pevnou částkou za pevné období.

14. Soud následně dle § 110 odst. 1 zákona zamítl všechny další nároky ze smlouvy, když k těmto ujednáním se nepřihlíží.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 146,53 Kč, přičemž tato částka představuje 77 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 389 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.