36 C 101/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného a žalobce o snížení výživného a vzájemné žalobě o zvýšení výživného

I. Žaloba na snížení výživného na žalovaného na částku 2 000 Kč měsíčně od 4. 2020 se zamítá.

II. Řízení o vzájemné žalobě žalovaného ze dne [datum] na zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně od [datum] se zastavuje.

III. Žaloba žalovaného ze dne [datum] na zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně od [datum] se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal s účinností od [datum] snížení výživného na žalovaného - svého zletilého syna na částku 2 000 Kč měsíčně. Uvedl, že naposledy bylo výživné upraveno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla žalobci uložena povinnost platit žalovanému s účinností od [datum] výživné v částce 5 000 Kč měsíčně a na nezletilou dceru [jméno] [příjmení] (sestru žalovaného) v částce 3 500 Kč měsíčně. Od poslední úpravy výživného došlo na straně žalobce k podstatné změně poměrů. Dle označeného rozsudku bylo výživné stanoveno z měsíčního příjmu 21 000 Kč čistého. Dne [datum] si žalobce zranil koleno a v důsledku zranění byl do [datum] v pracovní neschopnosti. Dne [datum] byl ukončen pracovní poměr žalobce u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], uzavřený na dobu určitou, kdy s ním z důvodu pracovní neschopnosti zaměstnavatel další smlouvu neuzavřel. Od [datum] (po skončení pracovní neschopnosti) byl žalobce evidován na úřadu práce a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti za první dva měsíce v částce 17 569, za další dva měsíce v částce 13514 Kč a po zbývající dobu do dubna 2020 v částce 12 163 Kč. Od května 2020 je žalobce bez příjmů. Z důvodu úrazu z roku 2018 trpí bolestí kolena, koleno natéká, žalobce má omezený pohyb, jediné řešení představovala výměna kolenního kloubu operací, kterou absolvoval v říjnu 2020. Žalobci byl přiznán invalidní důchod. Přes vynaložené úsilí si žalobce nebyl schopen najít brigádu, neboť zdravotní stav ho omezuje, nemůže dlouho stát ani chodit. Platil si úrazové pojištění, z kterého teď žije. Do konce března 2020 hradil výživné na děti v plné výši, kdy mu půjčovala peníze na výživné jeho partnerka (ke dni vyhlášení rozsudku manželka). S manželkou má režim oddělených jmění, bydlí společně v nájemním bytě za nájemné 13 100 Kč měsíčně, nemá žádný podstatný majetek a má pouze běžné potřeby. V době vydání posledního rozsudku o výživném v roce 2017 platil žalobce ještě výživné na další dvě zletilé dcery celkem v částce 5 500 Kč měsíčně, a dále na nezletilou sestru žalovaného [jméno] [příjmení] v částce 3 500 Kč měsíčně. V současné době má žalobce kromě žalovaného vyživovací povinnost pouze k nezletilé dceři [jméno] [příjmení] v částce 3 500 Kč.

2. Žalovaný (přes svou pozici žalobce v spojeném řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] pro zjednodušení označován jako žalovaný) se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] domáhal zvýšení výživného od [datum] na částku 6 000 Kč měsíčně. Taktéž poukázal na poslední úpravu výživného v bodu 1. označeného rozsudku a na změnu poměrů na straně žalovaného v současné době. Žalovaný v roce 2019 maturoval, ve školním roce 2019 2020 byl studentem jazykové školy s prezenční výukou anglického jazyka (měl status studenta), současně navštěvoval přípravné kurzy na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kdy po úspěšném složení přijímací zkoušky byl přijat ke studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v školním roce 2020 /2021 je studentem prvního ročníku prezenčního studia v oboru všeobecná medicína. Vzhledem k náročnému studiu má omezené možnosti výdělku. Žalovaný absolvoval autoškolu, taneční kurzy, v této souvislosti vznikl i náklad na zakoupení společenského oděvu, má náklady spojené se studiem (kurzy, učebnice). Žalovaný bydlí s matkou a nezletilou sestrou v rekreačním objektu rodičů matky, je alergický na pyly, trávy, má s tím spojené zvýšené náklady na léky, jinak má běžné potřeby přiměřené věku. Žalobce má středoškolské vzdělání s maturitou, i se zohledněním jeho zdravotního stavu je dlouhodobě pasivní v hledání vhodného zaměstnání, neabsolvoval rekvalifikační kurz, aby si zvýšil možnost pracovního uplatnění. Poukázal na špatnou platební morálku žalobce v minulosti (včetně doby, kdy žalobce neměl zdravotní problémy), kdy bylo dlužné výživné opakovaně exekučně vymáháno (a to i na další děti žalobce), od rozchodu s matkou žalovaného žalobce deklaruje nižší příjmy. Účastníci se nestýkají, nad rámec výživného žalobce žalovanému ničím nepřispívá. Od dubna 2020 navíc žalobce platí žalovanému (přes pravomocný rozsudek z roku 2017) pouze částku 2 000 Kč. Matka žalovaného má velké zdravotní problémy, v únoru 2019 absolvovala gynekologickou operaci s pozitivním histologickým nálezem, z tohoto důvodu v dubnu 2019 musela podstoupit celkovou hysterektomii, má špatně fungující lymfatický systém v nohách, projevující se silnými otoky, trpí artrózou druhého stupně, v červenci 2019 absolvovala operační výměnu kolenního kloubu. Byla jí doporučena rehabilitace, která je částečně hrazena pacientem, kterou si však i z důvodu špatné platební morálky žalobce (musí hradit veškeré náklady domácnosti i dětí) nemůže dovolit. Přes své zdravotní problémy matka žalovaného nastoupila zpět do zaměstnání, pracuje i o víkendech (pouze z tohoto důvodu se její příjem v posledních měsících významně zvýšil), aby byla schopna finančně vykrýt nízkou platební morálku žalobce, který má soustavně dluhy na výživném. Současně musí hradit své závazky, spojené s fungováním domácnosti, spočívající v splácení pračky, lednice, opravě plynového kotle. Hradí veškerá zdravotní vyšetření dětí, jejich kroužky, kurzy. Rodiče matky musí finančně matce vypomáhat.

3. V rámci řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (ještě před spojením řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]) k společnému projednání a rozhodnutí, vznesl žalovaný podáním doručeným soudu dne [datum] vzájemnou žalobu na žalobce na zvýšení výživného s účinností od [datum] na částku 6 000 Kč s totožným odůvodněním jako v bodu 2. rozsudku. S ohledem na dříve zahájené řízení o zvýšení výživného vymezené v bodu 2. rozsudku, soud řízení o vzájemném návrhu podaném soudu dne [datum] žalovaným o totožném předmětu řízení podle § 83 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 103 a 104 o. s. ř. ve výroku II. rozsudku zastavil.

4. Usnesením ze dne 3. 7. 2020 č. j. 36 C 101/2020-11 bylo řízení podle § 112 o. s. ř. spojeno s řízením 3 C 162/2020 k společnému řízení.

5. Status žalovaného jako studenta byl pro školní rok 2019 2020 potvrzen potvrzením o studiu ze dne [datum] [právnická osoba] jazyková škola (jednoleté pomaturitní studium). Potvrzením o studiu žalovaného, vydaným 1. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy žalovaný doložil, že je ve školním roce 2020 /2021 (od [datum]) studentem prvního ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy v oboru všeobecné lékařství.

6. Z opatrovnického spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu Praha – východ, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo s účinností od [datum] výživné na žalovaného zvýšeno na částku 5 000 Kč měsíčně a na jeho nezletilou sestru [jméno] na částku 3 500 Kč měsíčně. V době vydání označeného rozsudku byl žalobce zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] s měsíčním příjmem 25 000 Kč hrubého, měl náklady na ubytování v částce 8 500 Kč měsíčně, a kromě žalovaného a nezletilé dcery [jméno] [příjmení] měl další vyživovací povinnost k zletilým dcerám [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým navíc splácel dluh na výživném 58 000 Kč a 112 000 Kč (strháván srážkami v rámci exekuce); za neplnění vyživovací povinnosti byl odsouzen trestím příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum]. Jiný majetek nebo podstatné výdaje neměl. Matka žalovaného měla průměrný čistý měsíční příjem 16 410 Kč, s žalovaným a nezletilou dcerou [jméno] bydlela v chatě určené pro celoroční bydlení s náklady cca 7 000 Kč měsíčně, jiné významnější výdaje a ani majetek neměla. Žalovaný byl studentem druhého ročníku gymnázia v [obec a číslo], měl obvyklé náklady s dojížděním, stravou, vzděláním a kroužky (doučování latiny z důvodu plánovaného studia medicíny nebo farmacie, znakové řeči). V březnu 2020 podal žalobce návrh na snížení výživného na nezletilou dceru [jméno] s účinností od [datum] na částku 1 400 Kč, ze stejných důvodů jako v případě žalovaného, přičemž k návrhu byly předloženy stejné důkazy jako v tomto řízení (zejména vztahující se k invalidnímu důchodu a podpoře v nezaměstnanosti, lékařské zprávy, potvrzení zaměstnavatele matky žalovaného), jinak ze zprávy Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka] (ze dne [datum]) a potvrzení o nařízení výkonu rozhodnutí ze dne [datum] je zřejmé, že žalobci byly exekučně strhávány částky z vyplácené podpory v nezaměstnanosti ve prospěch žalovaného, s ohledem na operaci kolena mu nebylo úřadem práce v září 2020 nabízeno zaměstnání. Matka se aktuálně za nezletilou [jméno] [příjmení] domáhá zvýšení výživného. Ke dni vyhlášení rozsudku nebylo o návrzích rozhodnuto.

7. Z lékařské zprávy z ortopedie [ulice] ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že se žalobce dlouhodobě léčí s bolesti pravého kolene v důsledku úrazu ze dne [datum], dne [datum] mu byla provedena artroskopie, a následně meniskektomie, byla určena diagnóza gonartróza. Pracovní neschopnost v souvislosti s úrazem trvala od [datum] do [datum] Diagnóza i doporučení operace (výměnu kolenního kloubu) vyplývá také ze zprávy Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne [datum]. Dle lékařské zprávy z Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne [datum] (propouštěcí zprávy) bylo zjištěno, že žalobce byl ve dnech [datum] – [datum] hospitalizován z důvodu operace - totální endoprotéza kolenního kloubu pro gonartrózu.

8. Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti žalobce prokazoval pracovní neschopnost od [datum] do [datum].

9. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobci oznámeno [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] ukončení pracovního poměru (dělník v masné výrobě) uplynutím sjednané doby k [datum].

10. Podle rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum] a potvrzení Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka] o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne [datum] činila výše podpory v nezaměstnanosti v říjnu 2019 částku 15 812 Kč, v listopadu 2019 částku 17 569 Kč, v prosinci 2019 částku 13 920 Kč, v lednu 2020 částku 13 514 Kč, v únoru 2020 částku 12 294 Kč, v březnu až květnu 2020 částku po 12 163 Kč a v červnu 2020 částku 1 178 Kč. Podpora v nezaměstnanosti byla vypočtena z posledního průměrného měsíčního čistého výdělku 27 028 Kč.

11. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] včetně osobního listu důchodového pojištění i z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od [datum] v částce 8 384 Kč.

12. Podle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] ohledně příjmů matky žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne [datum], činil čistý měsíční příjem v lednu 2020 částku 17 582 Kč, v únoru 2020 částku 20 119 Kč, v březnu 2020 částku 16 444 Kč, v dubnu 2020 částku 27 566 Kč a květnu 2020 částku 27 565 Kč, přičemž poslední měsíce matka pobírala i příplatek za práci přesčas a o svátcích. Za období červen až prosinec 2019 matka žalovaného příjem z pracovní činnosti neměla.

13. Za účelem prokázání nepříznivého zdravotního stavu matky žalovaný předložil propouštěcí zprávu z oddělení gynekologie Ústavu pro péči o matku a dítě ze dne [datum], ze které bylo zjištěno, že [datum] bylo matce žalovaného provedeno operační odstranění dělohy, podle propouštěcí zprávy z nemocnice [obec] ze dne [datum] byla matce žalovaného provedena artroskopie kolena z důvodu poruchy menisku po starším poranění (po distorzi kolena vlevo), z lékařských zpráv z [datum] a [datum] plyne, že po operaci přetrvává otok v oblasti kolene, kotníků, nártů, je diagnostikován sekundární lymfedém (otok vzniklý poškozením lymfatického systému), gonalgie (bolest kolenního kloubu). Přetrvávající potíže pak byly doloženy zprávou ortopedické ambulance a cévní ambulance [nemocnice], a.s. ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle výsledků z klinické laboratoře [anonymizováno] ze dne [datum] byla matka žalovaného pozitivní na Borreliu IgM (s odkazem na nutnost potvrzení testem na protilátky), dle výsledků pak nebyly protilátky prokázány, toho času nesvědčilo pro borreliovou infekci (při přetrvání obtíží měl být potvrzen).

14. Žádostí o zastavení exekučního příkazu ze dne [datum] žádal žalobce o zastavení exekuce z důvodu doplacení dluhu na výživném žalovanému a jeho nezletilé sestře [jméno] [příjmení], emailovou odpovědí soudnímu exekutorovi se zastavením nesouhlasila matka žalovaného z důvodu dalších dluhů na výživném a nepravdivých informací sdělených žalovaným.

15. Ze statistických informací o průměrné měsíční mzdě u jednotlivých zaměstnání z databáze Ministerstva práce a sociálních věci bylo zjištěno, že například v zaměstnání na pozici úředníci ve skladech je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 30 492 Kč, úředníci ve výrobě je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 35 198 Kč, pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 25 660 Kč, operátoři telefonních panelů je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 30 384 Kč nebo prodejci po telefonu je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 30 936 Kč.

16. Nebyl proveden důkaz lékařskou zprávou žalovaného o zlomenině nohy nebo zprávou o pozitivním výsledku na COVID 19, neboť se jednalo o krátkodobé okolnosti, jenž nejsou podstatné z hlediska posouzení dlouhodobé změny poměrů pro účely výživného.

17. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

18. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, zda povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

19. Podle § 914 o. z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich v poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

20. Podle § 915 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

22. I když úprava výživného v novém občanském zákoníku účinná od 1. 1. 2014 (na rozdíl od dřívější úpravy výživného v zákoně o rodině) výslovně připouští možnost změny výživného v případě nezletilých dětí (§ 923 o. z.), ve vztahu k zletilým dětem lze stejný postup připustit obecnou aplikací § 163 odst. 1 o. s. ř. o., neboť se s hledem na § 921 o. z., jedná o plnění v pravidelných dávkách. Vydání„ nového“ rozhodnutí je vázáno na změnu okolností původně přiznaných dávek (tzv. clausula rebus sic stantibus), přičemž se musí jednat o změnu podstatnou a dlouhodobou, nikoliv pouze změnu přechodného rázu. V tomto případě je pak změna rozhodnutí přípustná od změny těchto poměrů. Při rozhodování o změně výživného je nutno provést srovnání okolností důležitých pro určování výživného, jak v době dřívějšího, tak i nového rozhodování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 1965 sp. zn. 5 Cz 74/65). Hlediska určující pro stanovení výše výživného v konkrétním případě shrnul Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III ÚS 511/05 ze dne 16. 3. 2006, kdy deklaroval povinnost obou rodičů přispívat na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů i právo dítěte se podílet na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti soud zohledňuje osobní péči rodiče. Při posouzení majetkových poměrů rodičů pak vždy bere ohled nejen na fakticky dosahované příjmy rodiče, ale i na celkovou hodnotu jeho movitého a nemovitého majetku a způsob života, respektive jeho celkovou životní úroveň.

23. Při zohlednění všech výše uvedených kritérií soud dospěl k závěru, že od posledního rozhodnutí o výživném (rozsudek Okresního soudu Praha – východ, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) došlo k podstatné změně poměrů na straně účastníků i na straně další výživou povinné osoby (matky žalovaného). Žalovaný ukončil studium střední školy, po jednoletém pomaturitním studiu anglického jazyka (školní rok 2019 2020) studuje prezenční formou prvním rokem 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (školní rok 2020 /2021), obor všeobecné lékařství, s čím vznikly další zvýšené (byť pro vysokoškolského studenta běžné) náklady na studium (učebnice, kurzy apod.). Vzhledem ke svému studiu a soustavné přípravě na budoucí povolání, žalovaný není schopen se sám živit. Ostatní náklady žalovaného se v zásadě nezměnily, žije s matkou a nezletilou sestrou [jméno] v rekreačním objektu ve vlastnictví rodičů matky, trpí alergií, jinak má běžné náklady na stravu, dopravu apod. (o tom nebylo mezi účastníky sporu). Příjmy matky žalovaného se měnily zejména s ohledem na její zdravotní stav, kdy v důsledku onkologického onemocnění podstoupila operační odstranění dělohy (duben 2019), artroskopii kolena (červen 2019), byl jí diagnostikován sekundární lymfedém (zapříčiněný nesprávným fungováním lymfatického systému), trpí gonalgií (bolestí kolenního kloubu). Z tohoto důvodu nevykonávala v roce 2019 (doloženo za druhé pololetí 2019) pracovní činnost, do zaměstnání opětovně nastoupila v lednu roku 2020, čistý měsíční příjem činil v lednu 2020 částku 17 582 Kč, v únoru 2020 částku 20 119 Kč, v březnu 2020 částku 16 444 Kč, v dubnu 2020 částku 27 566 Kč a květnu 2020 částku 27 565 Kč, přičemž poslední měsíce se matčin příjem zvýšil v důsledku přesčasů a práce o svátcích. Žalobce utrpěl v září 2018 úraz kolene, byl rok v pracovní neschopnosti (od [datum] do [datum]), v říjnu 2020 pro přetrvávající obtíže podstoupil výměnu kolenního kloubu, v březnu 2019 byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba] sjednaný na dobu určitou, od září 2019 je evidován na úřadu práce, výše podpory v nezaměstnanosti činila v říjnu 2019 částku 15 812 Kč, v listopadu 2019 částku 17 569 Kč, v prosinci 2019 částku 13 920 Kč, v lednu 2020 částku 13 514 Kč, v únoru 2020 částku 12 294 Kč, v březnu až květnu 2020 částku po 12 163 Kč a v červnu 2020 částku 1 178 Kč. S účinností od [datum] mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně v částce 8 384 Kč měsíčně a dále má příjem z úrazového pojištění, které si v minulosti hradil. V době posledního rozhodnutí soudu (rok 2017) žalobce měl vyživovací povinnost k dvěma dalším zletilým dcerám v částce podle jeho tvrzení cca 5 500 Kč a dluh na výživném v řádu desítek tisíc korun vymáhaný exekučně, kterou již v současné době nemá. V době poslední úpravy i v současné době má žalobce (stejně jako matka žalovaného) vyživovací povinnost kromě žalovaného k nezletilé dceři [jméno], žalobci byla určena v částce 3 500 Kč měsíčně, přičemž se žalobce samostatným návrhem domáhá i snížení výživného na dceru [jméno] (na částku 1 400 Kč) se stejnými argumenty, naopak za nezletilou dceru [jméno] se matka domáhá zvýšení výživného. Ke dni vyhlášení rozsudku nebylo o návrzích rozhodnuto. Oproti minulosti, kdy bydlel sám na ubytovně s náklady cca 8 500 Kč měsíčně na bydlení, bydlí v současné době v pronájmu s manželkou s nájemným 13 100 Kč měsíčně. Nad rámec výživného žalobce žalovanému nic nehradí, účastníci se spolu v zásadě nestýkají.

24. Oproti poslední úpravě výživného lze uzavřít, že pokles příjmů žalobce je dán pouze zčásti důvody nezávislými na jeho vůli (jeho zdravotním stavem) a nikoliv jeho zaviněním. I když žalobce v řízení tvrdil, že má omezené možnosti získání zaměstnání, neboť z důvodu úrazu kolene nemůže být zaměstnán na pracovní pozici spojené s dlouhým stáním nebo chozením, přesto má soud za to, že žalobce dlouhodobě nevyvinul dostatečnou snahu k hledání a získání vhodného zaměstnání, dostupného z hlediska kvalifikace (středoškolské vzdělání s maturitou) i zdravotního stavu. Z databáze ministerstva práce a sociálních věcí je zřejmé, že například v zaměstnání na pozici úředníci ve skladech je dosahován průměrný hrubý měsíční výdělek 30 492 Kč, úředníci ve výrobě 35 198 Kč, pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 25 660 Kč, operátoři telefonních panelů 30 384 Kč nebo prodejci po telefonu 30 936 Kč. Tato příkladmo uvedená zaměstnání jsou přitom využitelná (zejména pokud jde o telefonní operátory) i v současné době, omezené protiepidemiologickými opatřeními souvisejícími se zabráněním šíření viru SARS-Cov2, obecně se nejedná o zaměstnání spojená s dlouhým stáním nebo chůzí, které by mohly být pro žalobce s ohledem na jeho zdravotní indispozici obtížně vykonatelné. Omezené možnosti výdělku žalobce jsou zohledněny ve finančním příjmu pocházejícím z částečného invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně v částce 8 384 Kč. Tento příjem by žalobce byl schopen vhodným zaměstnáním alespoň na částečný úvazek navýšit, neboť žalobce je nepochybně schopen výdělečnou činnost v určitém rozsahu vykonávat. To navíc za situace, kdy matka žalovaného je stále výdělečné činná i přes v minulosti prodělané onkologické onemocnění a artroskopii a vlastní přetrvávající zdravotní potíže (nesprávně fungující lymfatický systém, bolesti kolene), zároveň je nucena si příjem zvyšovat prací přesčas nebo o dnech pracovního klidu, přičemž současně o žalovaného a jeho nezletilou sestru osobně pečuje. Platební morálka žalobce, pokud jde o výživné na své děti, byla i v minulosti kolísavá, výživné bylo opakovaně exekučně vymáháno, je zřejmé, že opatření finančních prostředků za účelem úhrady výživného na své děti nepředstavuje pro žalobce prioritu. Oproti minulé úpravě odpadly žalobci dvě vyživovací povinnosti, na které hradil 5 500 Kč měsíčně. Lze tak souhlasit s argumentací žalovaného, že žalobce by byl v případě svého zájmu a snahy schopen dosahovat potenciálně vyšších příjmů než dosahuje a z této potenciality příjmů soud při svém rozhodování vycházel.

25. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že sice došlo k změně poměrů na straně žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, což mělo určitý dopad i na jeho příjmy, zároveň žalobci odpadly dvě vyživovací povinnosti a žalobce sdílí rodinnou domácnost se svojí manželkou (byť mají oddělená jmění), která se podílí i na nákladech domácnosti. Žalobce nevyužívá svých potenciálních možností zvýšení příjmu hledáním vhodného zaměstnání. Výše příjmu matky žalovaného byla v minulosti negativně ovlivněna jejími zdravotními problémy, následně byl příjem krátkodobě zvýšen v důsledku jejího vyššího pracovního nasazení (práce přesčas), motivovaného nutností hradit náklady domácnosti a dětí. Žalovanému se výrazně zvýšily potřeby v důsledku studia na vysoké škole, kdy z důvodu náročnosti studia (všeobecné lékařství na 1. Lékařské fakultě) má velmi omezené možnosti výdělku). Po zvážení všech změn, nastalých od poslední úpravy výživného roce 2017, dospěl soud k závěru, že byť došlo k změně poměrů na straně účastníků i matky žalovaného, není i přes zdravotní stav žalobce důvod pro snížení výživného na žalovaného a částka 5 000 Kč odpovídá tomu, co je podle názoru soudu v možnostech a schopnostech žalobce hradit žalovanému i při zohlednění aktuální vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno] [příjmení] (3 500 Kč měsíčně), zároveň právě s ohledem na přetrvávající zdravotní obtíže žalobce neshledal důvod ani pro zvýšení výživného a oba návrhy účastníků (jak na zvýšení tak i na snížení výživného) ve výrocích I. a III. rozsudku zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce byl v řízení neúspěšný v části žaloby (požadavek na snížení výživného na částku 2 000 Kč), zároveň byl úspěšný, pokud jde o vzájemnou žalobu žalovaného (požadavek na zvýšení výživného na částku 6 000 Kč), současně žalovaný zavinil částečné zastavení řízení (když vznesl totožný nárok v dalším řízení, když předtím zahájil řízení o nároku na zvýšení výživného pod sp. zn. 3 C 162/2020). Soud vycházel z přibližně obdobného poměru úspěchu a neúspěchu účastníků, když vzal v úvahu i výši, o níž podle návrhu účastníků mělo být výživné zvýšeno či sníženo, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň se účastníci nároku na náhradu nákladů řízení vůči sobě vzdali.