36 C 11/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 773,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 773,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a ve výši 1,75 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 3 773,34 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nároku dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), tedy náhrady jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila právní předchůdkyně žalobkyně, ulice kancelář pojistitelů. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 27. 1. 2020 způsobil vozidlem Opel, registrační značka, jehož je vlastníkem a provozovatelem, dopravní nehodu, při které způsobil škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, registrační značka. Protože žalovaný neuzavřel k uvedenému vozidlu k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila vzniklou škodu Česká kancelář pojistitelů podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Česká kancelář pojistitelů v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila částku v celkové výši 11 320 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 773,34 Kč. Na základě shora uvedených skutečností v souladu se zněním § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uplatnila Česká kancelář pojistitelů po žalovaném, dopisem ze dne 22. 6. 2020 nárok na náhradu v celkové výši 3 773,34 Kč a stanovila lhůtu k úhradě do 22. 7. 2020. Žalovaný však neuhradil ničeho. V daném případě odpovídá žalovaný za vzniklou škodu jako provozovatel vozidla na základě § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a jako řidič vozidla na základě § 2910 o. z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 8. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 27. 1. 2020 žalovaný způsobil vozidlem Opel, registrační značka, škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, registrační značka, a to tím, že nacouval do vozidla poškozeného (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 27. 1. 2020, fotodokumentací vozidel, zápisem o prohlídce vozidla dne 30. 1. 2020, likvidační zprávou ŠU č. 2020 číslo, posudkem/kalkulací ze dne 24. 4. 2020, č. 2020 číslo, daňovým dokladem ze dne 18. 3. 2020, číslo 2020 a účtem za hotové ze dne 19. 3. 2020). Protože žalovaný, jako vlastník vozidla registrační značka, neměl v době způsobení dopravní nehody uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti k uvedenému vozidlu, uhradila Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniklou věcnou škodu poškozenému vozidlu registrační značka ve výši 8 900 Kč a dále byl právnická osoba s.r.o. obec kanceláři pojistitelů vyúčtován poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 420 Kč s tím, že poškozenému vozidlu registrační značka nebylo uhrazeno žádné pojistné plnění (prokázáno likvidační zprávou ŠU č. 2020 číslo, výpisem z databáze pojistných smluv, stanovením výše skutečné škody vozidla, oznámením o ukončení škodné události poškozenému ze dne 21. 5. 2020, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodních událostí a detaily transakce pro závazek číslo a číslo). Dopisem ze dne 22. 6. 2020 Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny vyplaceného plnění ve výši 3 773,34 Kč, a to ve lhůtě do 22. 7. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 22. 6. 2020). Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 (prokázáno dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 včetně přílohy číslo). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 8. 2020 (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2020). Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní upomínka (prokázáno sledovačem zásilek).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

9. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

10. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

11. Podle § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

12. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ulice kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému: plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

13. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká obec kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

18. Soud má na základě výše uvedeného za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně podle § 1879 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

19. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, jako vlastník a provozovatel vozidla, svým jednáním způsobil škodu na vozidle poškozeného, kterou Česká kancelář pojistitelů (tj. právní předchůdkyně žalobkyně) poškozenému z dopravní nehody proplatila, neboť v době nehody neměl žalovaný k předmětnému vozidlu sjednáno platné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V tomto případě žalovaný odpovídá za škodu z postavení řidiče vozidla (§ 2910 o. z.) a rovněž z postavení provozovatele vozidla (§ 2927 o. z.), jímž byla způsobena škoda ve výši 8 900 Kč, jelikož jeho protiprávním jednáním spočívajícím v porušení povinnosti stanovené v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti. Česká kancelář pojistitelů, která vzniklou škodu uhradila, má proti žalovanému nárok na náhradu toho, co za něj plnila, jakož i nárok na úhradu nákladů na jinou osobu pověřenou žalobcem vyřízením případu, kdy tyto náklady činily 2 420 Kč (podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Postižní právo pojistitele dle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem na náhradu toho, co Česká kancelář pojistitelů za nepojištěného hradila, a vzniká v okamžiku proplacení náhrady škody poškozenému. Zákonem není splatnost tohoto nároku stanovena, proto bylo nutné k plnění vyzvat (§ 1958 o. z.) Česká kancelář pojistitelů žalovaného dopisem vyzvala k zaplacení dluhu ve lhůtě do 22. 7. 2020, žalovaný však v dané lhůtě nezaplatil, v důsledku čehož se dostal ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), a je tak povinen platit od 23. 7. 2020 i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalobkyně avšak požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení již od 23. 6. 2020, proto byla žaloba na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 23. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a v rozsahu převyšujícím zákonnou výši úroku z prodlení zamítnuta (výrok II.).

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat zbytek tvrzení obsažených v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrném rozsahu (v části požadovaného příslušenství pohledávky), celou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč.

22. Aplikaci § 14b AT soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 138/2021, 34 C 45/2021, 36 C 39/2021, 36 C 161/2021), jehož předmětem je vymáhání pohledávek vyplývajících ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, navíc se jedná o postoupenou pohledávku. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 AT.

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.