36 C 11/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 773,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 773,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a ve výši 1,75 % ročně z částky 3 773,34 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 3 773,34 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nároku dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), tedy náhrady jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila právní předchůdkyně žalobkyně, [ulice] kancelář pojistitelů. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 27. 1. 2020 způsobil vozidlem Opel, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, dopravní nehodu, při které způsobil škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, [registrační značka]. Protože žalovaný neuzavřel k uvedenému vozidlu k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila vzniklou škodu Česká kancelář pojistitelů podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Česká kancelář pojistitelů v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila částku v celkové výši 11 320 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 773,34 Kč. Na základě shora uvedených skutečností v souladu se zněním § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uplatnila Česká kancelář pojistitelů po žalovaném, dopisem ze dne 22. 6. 2020 nárok na náhradu v celkové výši 3 773,34 Kč a stanovila lhůtu k úhradě do 22. 7. 2020. Žalovaný však neuhradil ničeho. V daném případě odpovídá žalovaný za vzniklou škodu jako provozovatel vozidla na základě § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a jako řidič vozidla na základě § 2910 o. z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 8. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 27. 1. 2020 žalovaný způsobil vozidlem Opel, [registrační značka], škodu ve výši 8 900 Kč na vozidle Toyota, [registrační značka], a to tím, že nacouval do vozidla poškozeného (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 27. 1. 2020, fotodokumentací vozidel, zápisem o prohlídce vozidla dne 30. 1. 2020, likvidační zprávou ŠU č. 2020 [číslo], posudkem/kalkulací ze dne 24. 4. 2020, č. 2020 [číslo], daňovým dokladem ze dne 18. 3. 2020, [číslo] 2020 a účtem za hotové ze dne 19. 3. 2020). Protože žalovaný, jako vlastník vozidla [registrační značka], neměl v době způsobení dopravní nehody uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti k uvedenému vozidlu, uhradila Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniklou věcnou škodu poškozenému vozidlu [registrační značka] ve výši 8 900 Kč a dále byl [právnická osoba] s.r.o. [obec] kanceláři pojistitelů vyúčtován poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 420 Kč s tím, že poškozenému vozidlu [registrační značka] nebylo uhrazeno žádné pojistné plnění (prokázáno likvidační zprávou ŠU č. 2020 [číslo], výpisem z databáze pojistných smluv, stanovením výše skutečné škody vozidla, oznámením o ukončení škodné události poškozenému ze dne 21. 5. 2020, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodních událostí a detaily transakce pro závazek [číslo] a [číslo]). Dopisem ze dne 22. 6. 2020 Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny vyplaceného plnění ve výši 3 773,34 Kč, a to ve lhůtě do 22. 7. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 22. 6. 2020). Česká kancelář pojistitelů postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 (prokázáno dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 včetně přílohy [číslo]). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 8. 2020 (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2020). Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní upomínka (prokázáno sledovačem zásilek).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

9. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

10. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

11. Podle § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

12. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [ulice] kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému: plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

13. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká [obec] kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

18. Soud má na základě výše uvedeného za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně podle § 1879 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

19. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, jako vlastník a provozovatel vozidla, svým jednáním způsobil škodu na vozidle poškozeného, kterou Česká kancelář pojistitelů (tj. právní předchůdkyně žalobkyně) poškozenému z dopravní nehody proplatila, neboť v době nehody neměl žalovaný k předmětnému vozidlu sjednáno platné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V tomto případě žalovaný odpovídá za škodu z postavení řidiče vozidla (§ 2910 o. z.) a rovněž z postavení provozovatele vozidla (§ 2927 o. z.), jímž byla způsobena škoda ve výši 8 900 Kč, jelikož jeho protiprávním jednáním spočívajícím v porušení povinnosti stanovené v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti. Česká kancelář pojistitelů, která vzniklou škodu uhradila, má proti žalovanému nárok na náhradu toho, co za něj plnila, jakož i nárok na úhradu nákladů na jinou osobu pověřenou žalobcem vyřízením případu, kdy tyto náklady činily 2 420 Kč (podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Postižní právo pojistitele dle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem na náhradu toho, co Česká kancelář pojistitelů za nepojištěného hradila, a vzniká v okamžiku proplacení náhrady škody poškozenému. Zákonem není splatnost tohoto nároku stanovena, proto bylo nutné k plnění vyzvat (§ 1958 o. z.) Česká kancelář pojistitelů žalovaného dopisem vyzvala k zaplacení dluhu ve lhůtě do 22. 7. 2020, žalovaný však v dané lhůtě nezaplatil, v důsledku čehož se dostal ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), a je tak povinen platit od 23. 7. 2020 i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalobkyně avšak požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení již od 23. 6. 2020, proto byla žaloba na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 23. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a v rozsahu převyšujícím zákonnou výši úroku z prodlení zamítnuta (výrok II.).

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat zbytek tvrzení obsažených v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrném rozsahu (v části požadovaného příslušenství pohledávky), celou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč.

22. Aplikaci § 14b AT soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 138/2021, 34 C 45/2021, 36 C 39/2021, 36 C 161/2021), jehož předmětem je vymáhání pohledávek vyplývajících ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, navíc se jedná o postoupenou pohledávku. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 AT.

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).