36 C 117/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 12 770,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 770,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 770,79 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 17. 12. 2020 domáhala zaplacení částky 12 770,79 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je provozovatelem distribuční soustavy podle § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelkou licence dle § 4 energetického zákona. Dne 1. 9. 2020 došlo kontrolou [číslo] pracovníků společnosti [právnická osoba], zplnomocněné žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie (bez uzavřené smlouvy) a k dalším souvisejícím úkonům, ke zjištění, že žalovaná odebírá na adrese [adresa žalované], neoprávněně elektrickou energii z elektrizační soustavy. Dne 25. 6. 2020 byla ze strany žalobkyně k uvedenému odběrnému místu ukončena smlouva na dodávku elektrické energie (žalovaná měla současně se žalobkyní pro odběrné místo uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě). Byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, který nemohl být proveden z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. K ukončení smlouvy byly proto stanoveny náhradní hodnoty k datu 25. 6. 2020 (VT – 23 457 kWh a NT – 35 233 kWh), vypočtené způsobem podrobně popsaným žalobkyní v návrhu. Dne 1. 9. 2020 byl při kontrole odběrného místa zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy a elektroměr byl demontován se stavem hodnot VT – 23 661 kWh a NT – 35 320 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 68 dní. Neoprávněným odběrem vznikla žalobkyni škoda ve výši 12 770,79 Kč, kterou žalobkyně vypočítala jako neoprávněný odběr elektřiny ve výši 1 662,99 Kč vypočtené podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyně stanovila jako rozdíl stavu ke dni ukončení smlouvy a ke dni demontáže elektroměru, a jako náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 107,80 Kč včetně DPH v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s vyhláškou č. 82/2011 Sb. Na základě smluvního vztahu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] poskytuje označená společnost žalobkyni od 1. 6. 2014 služby související s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny (uvedenou zakázku označená společnost získala v rámci zadávacího řízení jako veřejnou zakázku, kdy byla soutěžena cena za komplexní službu). V nákladech je zahrnuta práce dvou techniků na místě, doprava, opotřebení nástrojů, administrativní činnost Poukázala s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, 25 Cdo 229/2000), na absolutní objektivní odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani přes opakované výzvy žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Žalovaná je státní příslušnicí Vietnamu s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1 nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu nařízení EP a Rady ES č. 864/2007 je rozhodným právem právní řád České republiky.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa č. kontroly [číslo], [číslo] ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že na adrese [adresa žalované], byla dvěma pracovníky společnosti [právnická osoba] provedena kontrola, při níž bylo zjištěno, že se na uvedené adrese nachází objekt městského domu napojený na kabelovou zemní síť nízkého napětí, přičemž hlavní domovní pojistková skříň je umístěna vně na obvodové zdi objektu a elektroměrový rozvaděč je umístěn uvnitř objektu. Dále bylo zjištěno, že u uvedeného odběrného místa není evidován platný smluvní vztah na odběr elektrické energie, proto byl demontován elektroměr s vyšším stavem číselníku, nežli byl konečný odhad při ukončení smlouvy. Po demontáži elektroměru byla osazena zabezpečovací krabice a zkontrolována neměřená část rozvaděče a pojistková skříň. Jako uživatel byla označena žalovaná. Dopisem ze dne 3. 9. 2020 včetně dodejky žalobkyně oznámila žalované zjištění neoprávněného odběru elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Žalovaná byla upozorněna, že z důvodu nepřístupnosti odběrového místa nemohl být demontován elektroměr [číslo] ke dni ukončení smlouvy tak byly stanoveny náhradní hodnoty odebrané elektřiny, a to VT – 23 457 kWh a NT – 35 233 kWh. (hodnoty ke dni 1. 9. 2020 byly VT – 23 661 kWh a NT – 35 320 kWh). Žalované byl vysvětlen postup při stanovení výše škody při neoprávněném odběru (množství odebrané elektřiny bylo stanoveno rozdílem výše uvedených hodnot), vyčíslena škoda včetně nezbytných nákladů a byla upozorněna, že jí bude zaslána faktura na zaplacení celkové náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 12 770,79 Kč. Z listiny nazvané výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem pak bylo zjištěno vyčíslení škody za neoprávněný odběr elektrické energie postupem dle § 9 odst. 1 a 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na částku 1 662,99 Kč (včetně DPH) a náklady za zjištění neoprávněného odběru (přerušení a zamezení neoprávněného odběru) dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na částku 11 107,80 Kč (včetně DPH), celkově tedy na částku 12 770,79 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 8. 9. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované částku 12 770,79 Kč představující náhradu škody za neoprávněný odběr. Uvedená faktura byla splatná dne 29. 9. 2020. Potvrzením pracovnice oddělení Pohledávek žalobkyně ze dne 13. 11. 2020 žalobkyně dokládala úhradu částky ve výši 11 107,80 Kč společnosti [právnická osoba], a to na základě faktury [číslo] vystavené dne 20. 10. 2020 se splatností 10. 11. 2020, a to ke dni 11. 11. 2020. Upomínkou ze dne 13. 10. 2020 a následně předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě vyúčtované náhrady škody v celkové výši 12 770,79 Kč.

6. Smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] ze dne 4. 2. 2015 žalobkyně dokládala dřívější smluvní vztah účastníků, jehož předmětem bylo připojení odběrného elektrického zařízení na adrese [adresa žalované]. <i>7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl a zároveň odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle odst. 3 citovaného ustanovení je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> <i>8. Podle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, se náhrada za elektřinu, jejíž neoprávněný odběr, neoprávněná distribuce nebo neoprávněná dodávka byly zjištěny před nabytím účinnosti této vyhlášky, posuzuje podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.</i> <i>9. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, platí, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 9 citovaného ustanovení se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Podle odst. 12 citovaného ustanovení součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.</i> 10. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je pak stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie je pojímána jako objektivní odpovědnost s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu – zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009). Neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Nejde tak jen o situace, kdy je neoprávněně odběratelem zasahováno do měřicího zařízení, či měřící zařízení chybí, ale dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona též o případy, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny, typicky smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona. Pro to, zda došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovanou v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně realizován, a absence smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny v daném odběrném místě. Vědomost žalované (či dokonce její zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. 23 Cdo 1165/2018). V řízení bylo prokázáno, že v období od 25. 6. 2020 do 1. 9. 2020 došlo v odběrném místě na adrese [adresa žalované], ze strany žalované k neoprávněnému odběru elektrické energie poté, co dne 25. 6. 2020 byla ukončena smlouva na dodávku elektřiny do uvedeného odběrného místa s odhadovanými hodnotami ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 82/2011 Sb., což je i dle judikatury přípustný způsob stanovení hodnot v případě nemožnosti zjistit skutečný stav (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 33 Cdo 4108/2017). Dne 1. 9. 2020 byl zjištěn neoprávněný odběr, byla provedena demontáž elektroměru (smlouva o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě byla uzavřena s žalovanou) a byla přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa. Cena spotřebované elektřiny odpovídající výši škody žalobkyně byla vypočtena v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. V souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru pak vznikly žalobkyni náklady za využití služeb společnosti [právnická osoba] v částce 11 107,80 Kč (včetně DPH), které jsou v souladu s § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., jako nezbytné náklady součástí škody.

11. Žalovaná je tak povinna nahradit žalobkyni vzniklou škodu, tj. hodnotu neoprávněného odběru a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru. Tuto částku v celkové výši 12 770,79 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou ze dne 8. 9. 2020, [variabilní symbol], se splatností dne 29. 9. 2020. Žalovaná svou povinnost uhradit škodu nesplnila řádně a včas, dostala se tak do prodlení, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením [číslo] Sb., ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu, tj. od 30. 9. 2020 do zaplacení.

12. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují dle § 151 odst. 3 o. s. ř. částku 800 Kč za uhrazení soudního poplatku a paušální náhradu náležející účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, jež je stanovena dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném a účinném znění. Soud přiznal žalobkyni paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění) dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, která činí 300 Kč za každý úkon. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 400 Kč 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek.