36 C 152/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 574 866 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 574 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 193 096,40 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Uvedl, že jako advokát poskytoval žalované právní pomoc v záležitosti vypořádání společného jmění žalované a jejího bývalého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] a na základě plné moci ze dne [datum] zastupoval žalovanou v řízení o vypořádání společného jmění manželů, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dne [datum rozhodnutí] podepsala tzv. Informaci, kterou byla informována o účtování odměny za právní služby žalobce ve věci vypořádání společného jmění manželů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Smluvní odměna nebyla mezi účastníky sjednána, podle § 1 advokátního tarifu se tak uplatní mimosmluvní odměna ve výši podle § 8 odst. 5 a § 7 advokátního tarifu. Žaloba o vypořádání společného jmění manželů vycházela z hodnoty vypořádacího podílu ve výši 10 000 000 Kč, odměna za úkon činila 48 300 Kč, dále měl žalobce nárok na paušální náhradu 300 Kč za úkon a 21 % daň z přidané hodnoty, celková částka za úkon činila 58 806 Kč. Žalobce učinil v řízení o vypořádaní společného jmění manželů 11 úkonů právní pomoci, dne [datum] učinil úkon převzetí a příprava zastoupení (v trvání 2 hodin), dne [datum] sepis žaloby (v trvání 5 hodin), dne [datum] jednání s protistranou (v trvání půl hodiny), dne [datum] opětovné jednání s protistranou (v trvání 1 hodiny), dne [datum] vyjádření vůči soudu, dne [datum] se účastnil ústního jednání a následné porady se žalovanou (v trvání 2 hodin), dne [datum] se účastnil ústního jednání včetně následné porady se žalovanou (v trvání 2 hodin), dne [datum] učinil úkon vyjádření (v trvání 4 hodin), dne [datum] se účastnil ústního jednání včetně následné porady s žalovanou (v trvání 3 hodin), dne [datum] se účastnil ústního jednání včetně následné porady s žalovanou (v trvání 2 hodin) a dne [datum] se účastnil ústního jednání včetně následné porady s žalovanou (v trvání 3 hodin). Dále se žalobce zúčastnil v prosinci 2017 a v únoru 2018 mediace (vždy v trvání 1 hodiny), za kterou účtoval hodinovou sazbu 2 500 Kč. Žalovaná zaplatila pouze zálohu ve výši 77 000 Kč, následně vypověděla žalobci plnou moc, žalobci tak vznikl nárok na odměnu v celkové výši 574 866 Kč, kterou mu žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne [datum] nezaplatila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila uzavření dohody o poskytování právních služeb s žalobcem s tím, že součástí dohody bylo sjednání smluvní odměny v hodinové sazbě 2 500 Kč včetně DPH. Schůzku s žalobcem žalované zprostředkoval společný kamarád účastníků [příjmení] [celé jméno svědka], na jehož žádost žalobce žalované poskytoval právní služby za nižší odměnu, neboť žalovaná jako zdravotní sestra nedosahovala vysokých příjmů a byla v rozvodovém řízení. Informace, na kterou odkazuje žalobce, nevypovídá nic o dohodnuté odměně, neboť advokátní tarif, na který informace odkazuje, předpokládá smluvní i mimosmluvní odměnu. Smlouva mezi účastníky byla spotřebitelskou smlouvou, žalovaná vystupovala v pozici slabší smluvní strany, uplatní se výklad pro ni příznivější. Žalobce žalovanou nikdy neinformoval, že by jí měla být účtována mimosmluvní odměna podle advokátního tarifu navíc v takto vysoké výši, ani jí nevysvětlil způsob výpočtu mimosmluvní odměny nebo očekávaný rozsah úkonů. Zpochybnila provedení některých úkonů (jednání s protistranou dne [datum] a dne [datum], vyjádření ve věci dne [datum] a dne [datum]), čas s nimi strávený i oprávnění účtovat odměnu za mediaci, které se žalovaná zúčastnila sama bez svého zástupce. Žalovaná uhradila žalobci za jeho právní služby v letech 2017 – 2019 celkem částku 175 750 Kč, částku 65 000 Kč v hotovosti, dále převodem na účet žalobce č. [bankovní účet] dne [datum] částku 25 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 17 000 Kč, dne [datum] částku 21 250 Kč, dne [datum] částku 12 500 Kč a dne [datum] částku 15 000 Kč. Současně vznesla námitku promlčení nároku na odměnu za úkony učiněné před [datum] (tedy tři roky před podáním žaloby).

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že mu byla známá majetková situace žalované, proto hradila pouze sníženou částku, následně měla být odměna doplacena z majetku získaného z vypořádání společného jmění manželů.

4. Na ústním jednání konaném dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 58 806 Kč za úkon vyjádření k žalobě ze dne [datum], přičemž žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila.

5. Listinou nazvanou plná moc datovanou dne [datum] žalovaná zmocnila žalobce ke všem úkonům bez omezení na konkrétní věc.

6. Z listiny nazvané„ Informace“ pod hlavičkou advokátní kanceláře žalobce (žalovaná potvrdila podepsání informace) bylo zjištěno, že je v ní uvedeno jméno žalované (ještě [příjmení]), spor se měl týkat [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (SJM), v informaci u předtištěného textu vztahujícího se k odměně je uvedeno, že se klient zavazuje uhradit advokátovi za jeho služby odměnu a hotové výdaje včetně DPH v souladu s advokátním tarifem, není- li dále uvedeno jinak. V dalším textu jsou prázdná nevyplněná místa vztahující se ke konkrétní výše úkonové odměny nebo přibližného počtu úkonů, na listině je pod textem napsáno (dle sdělení žalobce, text je nečitelný):„ Dostavila se klientka a požádala o převzetí zastoupení ve věci vypořádání SJM s bývalým manželem – podala ústní informaci – předložila písemné doklady, náklady zastoupení uhradí dle advokátního tarifu. V [obec] dne [datum]“ Mezi účastníky nebylo sporné, že stejnopis listiny žalovaná neobdržela.

7. V rámci své účastnické výpovědi žalobce potvrdil, že v roce [rok] ho se žalovanou seznámil jeho dlouholetý známý [anonymizováno] [celé jméno svědka], který se účastnil dne [datum] jejich první schůzky (uvedené dokládal i fotokopií diáře s poznámkou o schůzce). Na schůzce se řešilo převzetí zastoupení žalované v rozvodovém řízení a byla sjednána odměna 2 500 Kč za hodinu včetně DPH. V prosinci se konalo u [název soudu] ústní jednání ve věci rozvodu žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a hned poté se dne [datum] konala další schůzka účastníků, která se týkala převzetí zastoupení žalované u vypořádání společného jmění manželů. Této schůzky se účastnila tehdejší spolupracující advokátka žalobce [celé jméno svědkyně], která se specializovala na agendu společného jmění manželů a měla právní služby žalované za žalobce poskytovat. Společně žalovanou seznámili s obsahem advokátního tarifu, vysvětlili jí výpočet odměny za úkon z předpokládané výše vypořádacího podílu podle příslušné položky advokátního tarifu (vycházeli z vypořádacího podílu 12 000 000 Kč), informovali ji o předpokládané výši odměny 45 000 až 55 000 Kč bez DPH za úkon a odhadovaném počtu úkonů. Předmětem vypořádání byl rozsáhlý majetek, ale žalovaná v té době nedisponovala dostatečnými finančními prostředky, proto se dohodli, že bude platit podle svých možností a po ukončení zastoupení jí bude vystavena faktura, v které bude vyúčtována odměna za zastoupení v souladu s poučením. Na schůzce se řešily věci podstatné pro vypořádání společného jmění manželů, otázky finančního života, nabytí a užívání společného majetku, řešily se představy žalované o vypořádání. Žalovaná si mohla vše přes Vánoce rozmyslet, tzv. Informaci podepsala až na schůzce dne [datum] (plnou moc podepsala [datum]). Kromě těchto schůzek se žalobce účastnil společně s [celé jméno svědkyně] pouze dvou smírčích jednání se zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jinak věc řešila výlučně [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]. Žalované poskytovali právní pomoc i v jiných věcech, i v nich byla odměna účtována podle advokátního tarifu, u neocenitelných věcí v hodinové sazbě 2 500 Kč včetně DPH. V roce 2018 2019 [celé jméno svědkyně] ukončila advokátní praxi u žalobce a celou věc po ní převzala advokátka [celé jméno svědkyně]. V průběhu soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů žalovaná vypověděla žalobci plnou moc. Následně se konala u žalobce schůzka účastníků, které se zúčastnili i [celé jméno svědkyně] a manžel žalované [celé jméno svědka], řešila se odměna, k dohodě ale nedošlo. Potvrdil, že žalovaná platila odměnu za právní služby i v hotovosti v jeho advokátní kanceláři ale vždy oproti vydání pokladního dokladu. Nebyl schopen sdělit, jakou částku žalovaná za poskytnuté právní služby zaplatila. Nebyly ji vystavovány faktury na zaplacené částky, měla hradit podle svých možností. Žalované účtoval úkony pouze podle advokátního tarifu.

8. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že vykonávala advokátní praxi v kanceláři žalobce, kde se specializovala na agendu společného jmění manželů. Účastnila se schůzky s žalovanou, na které se probíral majetek spadající do společného jmění, a sdělovaly se základní informace. Žalovaná přišla na doporučení letitého kamaráda žalobce, jako zdravotní sestra navíc nedisponovala dostatečnými finančními prostředky, proto jí umožnili hradit právní služby do konce řízení o vypořádání majetku podle svých možností. Zároveň předpokládali, že bude schopna ze získaného majetku odměnu zaplatit. Odměna byla sjednána podle advokátního tarifu, o tom žalobce žalovanou informoval, provedli hrubý odhad majetku, vypořádací podíl odhadli na 10 – 12 milionů Kč a z toho vypočetli výši odměny 45 000 – 55 000 Kč i odhadovanou výši celkové odměny 500 000 Kč. Schůzky se účastnili pouze ona a účastníci, podepisovala se informace. Vyjma některých klientů, s kterými byla sjednána paušální odměna, byla vždy sjednávána hodinová odměna nebo odměna podle advokátního tarifu. Hodinová odměna byla sjednána u drobných věcí v částce 2500 Kč za úkon, jinak se vycházelo z advokátního tarifu. Podle svědkyně žalovaná pochopila obsah ujednání o výši odměny. Výši odměny za právní služby poskytované žalované v jiných věcech si nepamatovala. Konaly se tři schůzky i s [anonymizováno] [příjmení] a jeho zástupcem, nakonec to k ničemu nevedlo. Po nařízení mediace se konala schůzka i za účasti mediátora, jedné byla přítomna i svědkyně, pro tento účel byla sjednána hodinová sazba 2 500 Kč. Žalobce vystavuje faktury až po skončení zastoupení, klient skládá zálohu, nebo se provádí mezitimní vyúčtování. Žalovaná měla hradit podle svých možností, pouze když bylo úkonů víc a dluh narůstal, tak ji žádala, aby zaplatila alespoň částku v určitém rozpětí (např. 15 000 – 25 000 Kč) podle svých možností. V případě vypořádání společného jmění manželů žalované nikdy žádné vyúčtování neposílala, ani jí nesdělovala žádnou konkrétní částku, kterou by měla zaplatit. Bylo jen na ní, kolik zaplatí. Při úhradě na účet byl sdělen variabilní symbol, v případě platby v hotovosti byl vydán pokladní doklad. S žalovanou bylo domluveno, že může hradit odměnu žalobci až po skončení sporu o vypořádání společného jmění manželů, pokud bude po celou dobu jeho klientkou. V případě, že by došlo k ukončení zastoupení v průběhu tohoto sporu ze strany některého z účastníků, byla žalovaná upozorněna na vyúčtování odměny advokáta k tomuto okamžiku. Žalované nikdy nesdělovala aktuální výši částky odměny za provedené úkony.

9. Žalovaná vypověděla, že žalobce navštívila v prosinci [rok] se svědkem [celé jméno svědka], řešila s ním rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů. Na rozvodu manželství byli s bývalým manželem dohodnuti, podstatné bylo pro ni vypořádání společného majetku. Na první schůzce s žalobcem byla sjednána odměna 2 500 Kč s DPH za hodinou. O žádné jiné částce odměny se následně nebavili, neobdržela informaci o výši odměny podle advokátního tarifu. Po schůzce se konalo ústní jednání v řízení o rozvod manželství i za účasti žalobce. Samotné vypořádání společného jmění manželů řešila s [celé jméno svědkyně], ta jí posílala emailem vyúčtování. Z vyúčtování nebylo zřejmé, za co konkrétně je účtováno, faktury vystavovány nebyly. Žalobce ji poskytoval právní služby i v jiných věcech. Žalobci uhradila 65 000 Kč v hotovosti, mimo to zaplatila 110 750 Kč podle vyúčtování [celé jméno svědkyně] nebo [celé jméno svědkyně], které posílaly emailem. Podpisem tzv. Informace neměla v plánu odsouhlasit změnu výše odměny, neboť věděla, že na to nemá finanční prostředky, informaci nečetla. Nikdo jí nesdělil, že by se měla odměna řídit advokátním tarifem. Na základě vyúčtování vše vždy uhradila.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že oba účastníky dlouhodobě zná, žalovanou přivedl k žalobci on a účastnil se také jejich první schůzky. Žalovaná v té době nebyla rozvedená. Na této schůzce žalovaná žalobci podepsala plnou moc. Svědek žalobce žádal, aby žalované jako jeho známé dal příznivou cenu. Byla domluvena částka 2 500 Kč včetně DPH. Jednalo se zejména o vypořádání společného jmění manželů, bavili se o majetku, nemovitostech i firmě manžela žalované. Na dotaz svědka žalobce výslovně sděloval, že bude účtovat hodinovou sazbu. Žalovanou zastupovala [celé jméno svědkyně], po jejím odchodu pak [celé jméno svědkyně]. Svědek tehdy navštívil žalobce, aby mu sdělil, že žalovaná je se službami [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] nespokojená. Následně bylo ukončeno zastoupení. Žalovaná obdržela od žalobce průběžné vyúčtování, kde byl uveden počet hodin a výše částky k úhradě. Na základě toho hradila. Bylo mu známo, že v kanceláři žalobce probíhalo smírčí jednání i se zástupcem [anonymizováno] [příjmení], které nebylo úspěšné.

11. Svědek [celé jméno svědka] (manžel žalované) vypověděl, že nebyl přítomen dohodě účastníků o odměně za poskytnuté právní služby, ale věděl, že hodinová odměna má činit 2 500 Kč s DPH. Žalovaná hradila odměnu žalobci na základě vyúčtování podle odpracovaných hodin. Žalobce žalovanou zastupoval i v jiných věcech než vypořádání společného jmění manželů. Žalovaná při schůzkách účastníků předávala peníze přímo žalobci, požadavky na zaplacení služeb ze strany žalobce byly neplánované. Peníze na úhradu dostávala od své matky nebo svědka. Poslední schůzce, na které proběhlo celkové vyúčtování, byla přítomna i [anonymizováno] [celé jméno svědkyně].

12. Svědkyně [celé jméno svědkyně], vypověděla, že pracuje v kanceláři žalobce jako spolupracující advokát. Nastupovala v září [rok] a přebírala agendu po odcházející advokátce [celé jméno svědkyně]. Po ní převzala i věci žalované, kromě řízení o vypořádání společného jmění ještě další tři věci. S žalovanou se víckrát scházely osobně. Žalovaná byla průběžně informována o úkonech, i o plánovaných úkonech. Sešli se před jednáním, u jednání a po jednání. To bylo bráno jako jeden úkon. Žalované byla účtována částka podle advokátního tarifu, vycházelo se z hodnoty 10 000 000 Kč. Prováděla pouze předběžné vyúčtování, když žalovaná chtěla vědět, kolik hodin bylo odpracováno, konečné vyúčtování bylo vždy v rukou žalobce. Po ukončení zastoupení se konala schůzka za účasti účastníků i manžela žalované [celé jméno svědka]. Žalovaná sdělovala, že částka je příliš vysoká, že s ní nepočítala.

13. Emailem ze dne [datum] sdělila [celé jméno svědkyně] žalované, že jí posílá vyúčtování dosavadních právních služeb od [datum] do [datum] v sjednané hodinové sazbě 2 500 Kč, kdy je zřejmé, že je v něm u některých úkonů uvedeno SJM, konkrétně [anonymizováno] - náhled spisu [anonymizována dvě slova]), [anonymizováno] - [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]), [anonymizováno] - [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]), jinak se vyúčtování týkalo i právních služeb v jiných věcech. Současně žádala žalovanou o sdělení, zda má fakturu vystavit pouze na spotřebované služby nebo ji rovnou navýšit i o předpokládané náklady. Emailem ze dne [datum] žalovaná sdělila, že faktura má být vystavena na spotřebované služby. Emailem ze dne [datum] zaslala [celé jméno svědkyně] informaci o čísle účtu, kam má být platba zaslána s tím, že se jedná o zálohovou platbu za spotřebované služby podle rozpisu.

14. V doplňujícím výslechu [celé jméno svědkyně] po předložení emailové komunikace z [anonymizováno] až [datum] svědkyně připustila, že email posílala, podle jejího názoru se žalovaná dotazovala na počet hodin, které strávili s jejími věcmi. Pokud bylo v emailu sděleno, že se posílá„ vyúčtování dosavadních právních služeb od [datum] do [datum], sjednaná hodinová sazba 2 500 Kč“, uvedla, že hodinová sazba se týkala záloh, kdy podle pokynu žalobce účtovala 2 500 Kč za hodinu a následně se doúčtovalo podle advokátního tarifu. To už prováděl žalobce sám. Ona je placena podle počtu hodin, proto to bylo v emailu uvedeno. Podle praxe jejich advokátní kanceláře se zálohově účtuje v hodinové sazbě a následně je doúčtována odměna podle tarifu. Odměnu za poskytnuté služby žalobce nikdy neúčtuje v hodinové sazbě. Položky, které jsou ve vyúčtování v emailu z [datum] označeny SJM, se týkaly vyúčtování v roce 2019 a vypořádání majetku. Věta„ prosím o fakturační údaje a sdělení, zda fakturu chcete vystavit na spotřebované služby nebo ji chcete rovnou navýšit v rámci předpokládaných nákladů“, zohledňovala finanční situaci žalované, která byla omezená. Žalovaná měla postavení VIP klienta z důvodu, že ji dovedl dobrý kamarád žalobce, měla speciální podmínky, zohledňovala se její nepříznivá finanční situace. Zároveň se očekávalo, že v rámci vypořádání společného jmění obdrží velký majetek. Žalovaná vždy platila podle své finanční situace. V emailu z [datum], který navazoval na email z [datum], bylo uvedeno, že se jedná o zálohové platby, žalobce by nikdy neúčtoval za vypořádání společného jmění manželů hodinovou sazbu 2 500 Kč/hodina, když šlo o majetek v hodnotě milionů Kč, pouze byl ochoten v případě žalované na peníze počkat. [příjmení] platby ve výši 2 500 Kč/hodina účtoval žalobce v souladu s praxí všem klientům. Doúčtovány byly pouze kauzy týkající se vydání auta apod.

15. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] byla podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů žalovanou (v pozici žalobkyně) vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovaná [datum], ze spisu je zřejmé, že dne [datum] proběhlo první jednání ve věci, z protokolu nevyplývá délka jednání, nebylo prováděno dokazování, v závěru bylo odročeno na neurčito za účelem návštěvy mediátora. Dále se konalo ústní jednání dne [datum] (v délce 50 minut), dne [datum] (v délce hodina a 10 minut), dne [datum] (v délce hodina a padesát minut) a [datum] (v délce 40 minut), přičemž v závěru došlo k přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované datované stejného dne.

16. Emailovou komunikací mezi [celé jméno svědkyně] a žalovanou z června [rok] a září [rok] byla doložena komunikace jmenovaných ohledně konečného vyúčtování. Svědkyně provedla vyúčtování podle advokátního tarifu, žalovaná sdělovala, že právní služby již uhradila, byla domlouvána schůzka účastníků za účelem dořešení vztahu.

17. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobce žalovanou vyzval k úhradě žalované částky s odkazem na znění advokátního tarifu s tím, že odměna nebyla sjednána a bylo vycházeno z částky 10 000 000 Kč jako vypořádacího podílu.

18. Pro řízení nebyl důležitý důkaz - detail pohybu karetní transakce, neboť se týkal pouze výběru z bankomatu z ledna [rok], ale nevypovídal nic o případné úhradě žalovanou žalobci, a pro nadbytečnost ani čestné prohlášení [celé jméno svědka] ze dne [datum] (jmenovaný byl vyslechnut) a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], spisová dokumentace žalobce a navrhované doplňující výslechy, ani další předsoudní komunikace zástupců účastníků, neboť by výsledek řízení neovlivnily.

19. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce jako advokát poskytoval žalované právní služby mimo jiné ve věci vypořádání společného jmění manželů žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce provedl úkony právní pomoci vyjma vyjádření z [datum] (o částku odpovídající odměně vzal žalobce žalobu zpět) a účasti na mediačním jednání (byla prokázána účast žalobce pouze na jedné z nich). Žalovaná v průběhu řízení o vypořádání společného jmění manželů vypověděla žalobci plnou moc.

20. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

21. Podle § 2438 o. z. odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

22. Podle § 2443 o. z. příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

23. Podle dřívější judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008, dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz) je smlouva o poskytování právní pomoci (služeb), kterou účastníci uzavřeli podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (typově) smlouvou příkazní ve smyslu ustanovení § 724 a násl. obč. zák. (dnes 2430 a násl. o. z.) Odměna advokáta, který poskytuje právní služby za úplatu (srov. § 1 odst. 2, § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb.), se řídí smlouvou s klientem, případně ustanoveními advokátního tarifu (srov. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb – advokátní tarif). V případě úplatného příkazu (jak je tomu i v případě poskytování právních služeb advokátem) je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu, i když příkazník svou činností nedosáhl požadovaného výsledku. Příkazník nemá právo na odměnu pouze tehdy, pokud byl nezdar způsoben porušením jeho povinností (srov. § 730 odst. 2 obč. zák.). Předmětem činnosti příkazníka není dosažení určitého výsledku, ale činnost sama; riziko, zda se výsledek dostaví, proto nese příkazce, nikoliv příkazník (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1034/2011 dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). Nárok advokáta (či obecně příkazníka) na odměnu vzniká provedením příkazu (obstaráním určité záležitosti). I zánikem právního vztahu mezi advokátem a klientem založeného smlouvou o poskytování právních služeb v důsledku odvolání plné moci klientem vzniká advokátu nárok na zaplacení sjednané odměny nebo její části (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3945/2017 dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). Promlčecí doba začne běžet již den poté, co právo na odměnu (objektivně) vzniklo, protože tímto dnem mohl advokát své právo vykonat, tj. odůvodněně je uplatnit žalobou u soudu. Jestliže uplatňování nároku klienta advokátem nebylo omezeno jen na určité právní úkony a advokát se zavázal provádět vše, co bylo pro splnění příkazu nezbytné, příkaz se nesplnil postupně (prováděním jednotlivých úkonů právní služby), ale provedením celé činnosti spočívající v právní službě při uplatňování uvedeného nároku. Právo na odměnu vzniklo advokátu zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. splněním (nabytím právní moci rozhodnutí v řízení o nároku klienta) a nikoliv samostatně za každý jednotlivý úkon právní služby. Promlčecí doba tudíž v takovém případě nepočíná běžet zvlášť ke každému advokátem učiněnému úkonu právní služby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4319/2011 ze dne 30. 10. 2012, dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). Již se samotných prokázaných úkonů právní pomoci (např. úkon účasti na ústním jednání konaném dne [datum]) je zřejmé, že k zániku právního vztahu účastníků a tedy vzniku práva žalobce na odměnu došlo až po tomto datu (odvoláním plné moci žalovanou) a promlčecí doba (§ 619 a 629 o. z.) ke dni zahájení řízení ([datum]) ještě neuplynula. Námitka promlčení vznesená žalovanou tak není v řízení důvodná.

24. Podle ustanovení § 1 odst. 1 advokátního tarifu se odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen„ odměna advokáta“) řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen„ smluvní odměna“); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně.

25. Podle ustanovení § 3 odst. 1 advokátního tarifu je smluvní odměna ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení.

26. Podle § 4 odst. 1 věta první advokátního tarifu, je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen„ časová odměna“), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak.

27. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 33 Odo 670/2006, s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 763/05, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1348/2005 dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz, uzavřel, že vzájemný vztah mezi advokátem a jeho klientem je nutno posuzovat podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna advokáta (za poskytnutí právních služeb) jako jedna ze složek nákladů řízení může být smluvní nebo mimosmluvní. Mezi účastníky byla sporná výše sjednané odměny, tedy zda byla sjednána časová odměna v částce 2 500 Kč (včetně DPH) za hodinu jak tvrdila žalovaná nebo se uplatnila odměna úkonová ve výši podle advokátního tarifu (vypočtená z předpokládané výše vypořádacího podílu 10 000 000 Kč) jak tvrdil žalobce. Soud proto v řízení zjišťoval obsah právního jednání, vztahujícího se k odměně za poskytované právní služby podle vůle účastníků. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 obč. zák. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). O. z. vychází z principu přednosti skutečné vůle smluvních stran před jejím vnějším projevem. Skutečnou vůli stran je nutno zjistit výkladem dle hledisek obsažených v § 556 o. z. (přihlédnout k zavedené praxi, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k následnému chování smluvních stran, z něhož lze dovodit obsah a význam právního jednání). V případě smlouvy o poskytování právních služeb nelze přehlédnout, že se jedná za splnění podmínek § 1810 a násl. o. z., o smlouvu spotřebitelskou a tudíž v pochybnostech o významu ujednání o odměně advokáta ve smlouvě o poskytování právních služeb je vždy třeba použít výklad, který je pro klienta coby spotřebitele příznivější (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5240/2016, dostupný na webových stránkách www.nsoud.cz). Jediným písemným dokumentem (podepsaným účastníky na začátku jejich právního vztahu) byla tzv. Informace, v níž byly zachyceny údaje o předmětu právní pomoci (SJM s bývalým manželem žalované [příjmení] [příjmení]). V textu byl sice obsažen rukou napsaný údaj, že odměna bude účtována podle advokátního tarifu, podrobný předtištěný text nacházející se v Informaci, jenž upravoval úkonovou odměnu podle advokátního tarifu, obsahoval bílá místa, která předpokládala vyplnění výše odměny za úkon nebo odhadovaný počet úkonů, případně další ujednání týkající se odměny nebo hotových výdajů (v textu ale nebylo nic doplněno). Účastníci i všichni svědci shodně vypověděli, že žalovaná měla oproti jiným klientům žalobce speciální postavení, neboť jí žalobce poskytoval právní pomoc na žádost jeho dlouholetého kamaráda svědka [celé jméno svědka] a v rámci vztahu účastníků byla z tohoto důvodu zohledněna i nepříznivá finanční situace žalované (byť se svědci neshodli na tom, zda zohlednění finanční situace žalované spočívalo v posečkání úhrad do pravomocného skončení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo jiného ukončení zastupování (viz výpověď žalobce a svědkyň [příjmení] [celé jméno svědkyně] a [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]) nebo v sjednání časové odměny 2 500 Kč/hodina (viz výpovědi žalované, svědků [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno svědka]). Z dalších důkazů, zejména předložené emailové komunikace z 10. 6. – [datum] pak vyplynulo, že žalované byla v průběhu trvání právního vztahu účastníků účtována časová odměna za právní služby (v období ledna až května 2019) a to i v případě právních služeb u vypořádání společného jmění manželů. Svědkyně [celé jméno svědkyně] sice v rámci doplňujícího výslechu (až po předložení emailu) sdělovala, že se jednalo pouze o zálohu, kterou žalobce vždy (a všem klientům) účtuje v hodinové sazbě a žalovaná požadovala informaci o času stráveného právními službami, soud však neshledal její výpověď věrohodnou. Svědkyní tvrzená skutečnost z emailu vůbec nevyplývala, naopak email výslovně obsahuje informaci o vyúčtování za spotřebované služby s dotazem, zda má svědkyně odměnu navýšit o další předpokládané náklady. Ani žalobce ani svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] se nezmiňovali o účtování záloh v hodinových sazbách, naopak svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] výslovně uvedla, že žalované pro účely úhrady záloh nikdy žádná konkrétní částka sdělena nebyla, naopak žalovaná s ohledem na její majetkové poměry měla hradit zálohy podle své finanční situace. Navíc pokud by žalovaná měla hradit úkonovou odměnu, její údajný dotaz na počet hodin strávených svědkyní s jednotlivými úkony by byl zcela nadbytečný, neboť tímto způsobem by žalovaná nezískala představu o aktuální výši odměny za poskytnuté právní služby. Takový dotaz by opětovně spíš podporoval závěr o sjednané hodinové odměně za právní služby. Z protichůdných výpovědí žalobce a spolupracujících advokátek tak nebylo možné uzavřít jednoznačný postup při účtování právních služeb, navíc když sám žalobce i svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] připustili, že mediační jednání bylo účtováno v smluvní časové odměně 2 500 Kč/hodina. Naopak výpověď žalované a svědka [celé jméno svědka] o výši sjednané časové odměny, kterou měla být zohledněna finanční situace žalované, působila věrohodněji, zejména za situace, kdy byla podpořena i textem emailu svědkyně [celé jméno svědkyně], v kterém byla účtována časová odměna i v případě právních služeb ve věci společného jmění manželů. V souladu s § 1812 odst. 1 o. z. se tak uplatní výklad právního jednání pro žalovanou jako spotřebitele příznivější. Žalobce vystupoval v právním vztahu účastníků jako silnější smluvní strana nejen z pozice podnikatele ale i osoby disponující odbornými – právními znalostmi. Bylo především jeho úkolem upravit a zaznamenat obsah právního vztahu účastníků způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o jeho obsahu. Žalobce nejenže nevyhotovil řádný písemný záznam z jednání s žalovanou, v kterém by byly zachyceny všechny pro účastníky podstatné náležitosti jejich právního vztahu, výše odměny a další platební podmínky poskytování jeho právních služeb, ačkoliv i samotná Informace, kterou účastníci podepisovali, vyplnění těchto skutečností předpokládala. Následně pro žalovanou nepřehledným způsobem prováděl vyúčtování svých právních služeb (pouze prostřednictvím emailu, nikoliv řádnou fakturací, a to ani po zániku jejich právního vztahu, kdy mělo dojít ke konečnému vyúčtování). S ohledem na všechny popsané skutečnosti soud proto učinil závěr, že mezi účastníky byla sjednána časová odměna ve výši 2 500 Kč za hodinu. Žalobce v řízení potvrdil, že žalovaná zaplatila za právní služby na vypořádání společného jmění manželů částku 77 000 Kč, v případě jím účtovaných hodinových sazbách (celkem za prokázané úkony 27 hodin) tato částka zcela pokryla odměnu žalobce za v řízení nárokované úkony v žalobcem tvrzeném časovém rámci. Pokud žalobce požadoval odměnu i za další úkony, které žalobou neuplatnil, navrhovaná změna žaloby nebyla připuštěna a soud se nárokem na odměnu za jiné úkony žalobce nezabýval. Soud proto žalobu zamítl, včetně akcesorického nároku na úrok z prodlení.

28. Na závěr soud uvádí, že pochybením soudu nebylo rozhodnuto o zastavení řízení vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby žalobcem na ústním jednání konaném dne [datum], což představuje vadu řízení. Výsledek řízení v této části (i v případě rozhodnutí o náhradě nákladů řízení) je však pro žalobce stejný (nárok žalobci přiznán nebyl).

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s a § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci úspěšná a náleží jí tak nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení v částce 193 096,40 Kč Náklady řízení žalované tvoří podle § 137 o. s. ř. náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 12 úkonů právní služby v sazbě po 10 620 Kč (vypočtené z tarifní hodnoty 574 866 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalované učinil v řízení úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplnění tvrzení podle poučení soudu podle § 18a o. s. ř. ze dne [datum] a vyjádření k doplnění tvrzení žalobce ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), účast na ústním jednání konaném dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), přičemž vzhledem k délce trvání ústního jednání konaného dne [datum] a [datum] (přes dvě hodiny) je účast na každém z těchto jednání považována za dva samostatné úkony právní služby. Dále žalobci náleží odměna ve výši ½, částka 5 310 podle (§ 11 odst. 3, 2 písm. d) advokátního tarifu) za úkon procesní vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], náhrada hotových výdajů advokáta za 13 úkonů právní služby po 300 Kč ve výši 3 900 Kč dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu Nebyla přiznána odměna za podání [datum], neboť v něm byly obsaženy skutečnosti, vztahující se k důkazu, který žalovaná dříve v neúplné podobě předložila a které tak mohla učinit již v předchozích podáních. Dále náklady řízení tvoří cestovné za účelem dostavení se k ústním jednáním konaným ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] (416 km zpáteční cesta), za použití vozidla tov. zn. Ford Focus s průměrnou spotřebou 5,9 litrů na 100 km, přičemž cena benzinu v roce 2021 byla stanovena dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 33,80 Kč/litr (celkem 829,60 Kč) a náhrada za opotřebení 4,40 Kč/km dle stejné vyhlášky (1 830,40 Kč), celkem činí cestovné za cestu k jednomu jednání konanému v roce 2021 částku 2 660 Kč, v roce 2022 byla cena benzinu stanovena dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 37,10 Kč/litr (celkem 910,60 Kč) za cestu na jednání konaných [datum], 31. 3. 2022 a 44,50 Kč/litr (celkem 1 092,20 Kč) za cestu na jednání konaných [datum], [datum] a [datum] a náhradou za opotřebení 4,70 Kč/km dle stejné vyhlášky (1 081 Kč), celkem 1 541,80 Kč, dále náleží náhrada za ztrátu času v rozsahu 9 půlhodin za jednu zpáteční cestu po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu vynásobeno počtem cest (6krát). Konečně má žalovaná právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 33 512,60, neboť zástupce žalované je jejím plátcem. Nad rámec uvedeného je nutno zmínit, že základ povinnosti k náhradě nákladů řízení i její výše by byla stejná i v případě, že by bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby částečně zastaveno.

30. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), náhradu nákladů řízení pak soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám zástupce žalované.