36 C 192/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátem údaje o zástupci proti zástavním dlužníkům: 1. celé jméno zástavního dlužníka , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.B. sídlem adresa 2. celé jméno zástavního dlužníka , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , tel. číslo 3. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavní dlužnice zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , tel. číslo 4. celé jméno zástavního dlužníka , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nařízení soudního prodeje zástavy

I. Soud k uspokojení pohledávky zástavního věřitele, vzniklé na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] a [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa], skládající se z jistiny ve výši 2 537 181,96 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 9 663,36 Kč, smluvního úroku ve výši 4,52 % ročně z částky 2 537 181,96 Kč za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 097,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 537 181,96 Kč od [datum] do zaplacení se nařizuje prodej zástavy, a to nemovitostí, nacházejících se v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] konkrétně pozemku parc. č. st. 110, včetně na něm postavené stavby [adresa] [obec], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vzniklé na základě zástavní smlouvy, uzavřené mezi [právnická osoba] a zástavními dlužníky dne [datum].

II. Návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, specifikované ve výroku I., se ve vztahu ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 994,12 Kč, zamítá.

III. Zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 922 Kč Kč k rukám zástupce zástavního věřitele s tím, že tyto náklady lze uspokojit jen z výtěžku prodeje zástavy.

1. Podaným návrhem se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy ve výroku I. tohoto usnesení označených nemovitostí (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ banka“) uzavřela smlouvu o úvěru [číslo], na základě které byl dlužníkovi poskytnut úvěr formou povoleného přečerpání účtu do výše 3 000 000 Kč. Dne [datum] zástavní dlužníci uzavřeli s právní předchůdkyní zástavní věřitelky smlouvu o zřízení zástavního práva, na základě které bylo k zajištění pohledávek ze smlouvy o úvěru [číslo] zřízeno zástavní právo ve prospěch právní předchůdkyně zástavní věřitelky k předmětným nemovitostem, které bylo následně vloženo do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] (jako druhé v pořadí po zástavním právu věřitele [právnická osoba]). Ke dni [datum] došlo z důvodu neplnění povinností dlužníka k zesplatnění úvěru [číslo], přičemž dluh z této smlouvy se skládá z jistiny ve výši 2 537 181,96 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 9 663,36 Kč (úrok ve výši 4,52 % ročně z částky 2 759 703,40 Kč od [datum] do [datum]), smluvního úroku ve výši 4,52 % ročně z částky 2 537 181,96 Kč za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 091,44 Kč (úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 759 703,40 Kč od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 537 181,96 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka právní předchůdkyně zástavní věřitelky za dlužníkem ze smlouvy o úvěru [číslo] byla dne [datum] postoupena na zástavní věřitelku, o čemž byli zástavní dlužníci a dlužník informováni. Před započetím realizace zástavního práva zástavní věřitel dne [datum] vyrozuměl podle § 1373 občanského zákoníku o svém úmyslu zahájit započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy [právnická osoba] jako zástavního věřitele prvního v pořadí, lhůta pro započetí zpeněžení uplynula [datum], aniž by se [právnická osoba] vyjádřila nebo sama započala s výkonem zástavního práva. V souladu s § 1362 o. z. oznámila zástavní věřitelka započetí výkonu zástavního práva také zástavním dlužníkům.

2. Zástavní dlužník [číslo] navrhl zamítnutí návrhu z důvodu zániku zajištěné pohledávky jejím splněním dne [datum].

3. Zástavní dlužníci [číslo] [číslo] sdělili, že dne [datum] uhradili pohledávku zástavní věřitelky ve výši 3 277 997,40 Kč, tj. jistinu pohledávky včetně jejího příslušenství, vyjma zástavní věřitelkou vyúčtovaných nákladů právního zastoupení, které nepovažovali za důvodné.

4. Zástavní dlužník [číslo] s podaným návrhem na nařízení soudního prodeje zástavy také nesouhlasil. Poukázal na to, že zástavní věřitelka přihlásila svou pohledávku za dlužníkem do jeho insolvenčního řízení, probíhajícího u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Zástavní dlužníci byli členy Stavebního sdružení [příjmení], založeného podle § 829 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013, předmětné nemovitosti sloužily k podnikání a byly pronajímány dlužníkovi. Mezi zástavními dlužníky vznikaly spory, nakonec 1. zástavní dlužník zahájil řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, řízení je vedeno u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]. V důsledku výpovědi 1. zástavního dlužníka však došlo k ukončení jeho účasti v sdružení, čím zaniklo jeho spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Poukázal na neobvyklé chování zástavní věřitelky, která se účastní řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako vedlejší účastník, měla zájem o koupi předmětných nemovitostí, jí nabízenou nízkou cenu byl ochoten akceptovat pouze 1. zástavní dlužník. Zástavní věřitelka trvá na nařízení prodeje zástavy, a to i přes úhradu své pohledávky.

5. Výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] bylo osvědčeno vlastnické právo zástavních dlužníků k předmětným nemovitostem, zároveň je v katastru nemovitostí evidováno k předmětným nemovitostem zástavní právo zástavní věřitelky (předtím [právnická osoba]) dle smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] ze dne [datum] jako druhé v pořadí (první v pořadí je zástavní právo [právnická osoba]). Podle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a dodatků [číslo] uzavřených mezi bankou a dlužníkem se banka zavázala poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 3 000 000 Kč. Úvěr byl úročen pohyblivou úrokovou sazbou s přechodnou fixací, skládající se ze sazby PRIBOR 7-denní a původně sjednané marže (přirážky) v pevné výši 7 % ročně, dodatkem [číslo] změněné na 4,25 % ročně. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] uzavřené mezi bankou a zástavními dlužníky dne [datum] pak bylo osvědčeno zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem ve prospěch banky za účelem zajištění mimo jiné i dluhů dlužníka ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Dle čl. III odst. 1 této smlouvy je zástavní věřitelka, jakmile se některý ze zajišťovaných dluhů stane splatným, oprávněna zpeněžit předmět zástavy ve veřejné dražbě a/nebo jiným způsobem stanoveným zákonem a zajišťované dluhy postupem stanoveným zákonem uspokojit. Dopisem ze dne [datum] oznámila banka dlužníkovi zesplatnění všech pohledávek podle smlouvy o úvěru [číslo] ke dni [datum] z důvodu porušení smluvních povinností (závazek nejpozději 360. den po čerpání úvěru splatit a následující pracovní den úvěr nečerpat). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka banky za dlužníkem ze smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] postoupena na zástavní věřitelku. Jednotliví zástavní dlužníci i dlužník byli vyrozuměni bankou o postoupení pohledávky. Dopisy ze dne [datum] (vůči bance) a ze dne [datum] (vůči zástavním dlužníkům a dlužníkovi) byli jmenovaní vyrozuměni o zahájení zpeněžení zástavy. Přihláškou pohledávky banky do likvidace ze dne [datum] zástavní věřitelka dokládala výši pohledávky, jak ji vyčíslila k uvedenému datu banka.

6. Zástavní dlužníci [číslo] a 3. pak potvrzením o platbě ze dne [datum] doložili úhradu částky 3 277 997,40 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet].

7. Další předložené důkazy nebyly pro věc pro nadbytečnost pro rozhodnutí věci důležité.

8. Podle § 1312 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Podle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

9. Podle § 1359 odst. 1 o. z., jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení má zástavní věřitel vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.

10. Podle ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. se z výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité.

11. Podle § 354 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), je řízení o soudním prodeji zástavy zahájeno na základě návrhu, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li zvláštní právní předpisy soudní prodej zástavy. Podle § 355 z. ř. s. jsou účastníky řízení zástavní věřitel a zástavní dlužník. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

12. Soudní prodej zástavy je jednou ze zákonných možností realizace práva zástavního věřitele na uspokojení své pohledávky ze zástavy. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti (včetně námitky případné úhrady zajištěného závazku), jak vyplývá z § 358 odst. 1 z. ř. s., nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny na jisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. K uplatnění jiných skutečností nebo ke zpochybnění jejich osvědčení nemůže dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2008). V rámci druhé fáze soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, mohou zástavní dlužníci v rámci své obrany zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nebo zde mohou uplatnit i jiné (další) skutečnosti než uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s., jimiž se lze proti prodeji zástavy bránit.

13. V řízení bylo osvědčeno, že zástavní věřitelka má vůči zástavním dlužníkům pohledávku blíže specifikovanou shora ve výroku I. tohoto usnesení, která je zajištěna zástavním právem k předmětným pozemkům na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum]. Protože byla doložena zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě i kdo je zástavní věřitel a zástavní dlužník, soud shledal návrh zástavní věřitelky důvodným a vyhověl mu (§ 358 odst. 1 z. ř. s.) v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto usnesení. Argumentaci zástavních dlužníků o úhradě zajištěné pohledávky soud neshledal důvodnou, neboť případnou úhradou pohledávky zástavní věřitelky se soud zabývá až v rámci druhé – vykonávací fáze řízení. Nedůvodným soud shledal návrh zástavní věřitelky na nařízení prodeje zástavy pouze v části kapitalizovaného úroku, pokud ho zástavní věřitelka požadovala i za den před prodlením dlužníka ([datum]), když žádným způsobem svůj požadavek nedoložila a z jí předložených listin také nevyplýval (k uvedenému datu došlo k zesplatnění celé pohledávky banky). Zajištěnou pohledávku lze přitom pokládat za doloženou jen tehdy, bude-li rovněž alespoň osvědčena výše vzniklé pohledávky a její příslušenství (viz. např. usnesení ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1145/2007). V rámci přehledu úroků v přihlášce pohledávky banky do likvidace je zřejmý pouze výpočet smluvního úroku (4,52%) z měnícího se základu nikoliv smluveného úroku z prodlení. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 759 703,40 Kč od [datum] do [datum] činí 12 097,32 Kč, soud proto ve výroku II. tohoto usnesení návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve zbylé výši 1 994,12 Kč (tj. 14 091,44 Kč - 12 097,32 Kč), zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. v souladu s názorem vysloveným v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2018, č. j. 20 Co 429/2017-53, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 a sp. zn. 21 Cdo 5141/2015, podle kterých v usnesení, kterým soud vyhoví návrhu zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy, soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení s tím, že přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné. S uvedeným postupem vyslovil souhlas i Ústavní soud ČR např. v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3641/15. V případech, kdy dochází k nařízení soudního prodeje zástavy, je pro účely výpočtu nákladů řízení předmět řízení penězi neocenitelný, jelikož předmětem takového řízení není přiznání peněžité částky, nýbrž nárok realizovat zástavní právo (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3403/20). Výši nákladů řízení pak rozvedl Nejvyšší soud v rámci judikatury k soudnímu prodeji zástavy (viz např. rozhodnutí 21 Cdo 5141/2015), podle kterého při rozhodování o výši náhrady nákladů dovolacího řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147 nebo § 149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud za této situace určil v jím tehdy projednávané věci pro účely náhrady nákladů řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 5 000 Kč“ 15. Vzhledem k výše zmiňované judikatuře s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem, soud v projednávané věci v případě pouze částečně neúspěšné zástavní věřitelce, která byla neúspěšná v poměrně nepatrné části (§ 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř.), stanovil paušální odměnu ve výši 7 000 Kč, a dále přiznal paušální náhradu za čtyři úkony právní služby - přípravu a převzetí zastoupení, sepis návrhu, účast při jednání dne [datum] a [datum] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 8 200 Kč (7 000 Kč + 1 200 Kč), a dále 21% DPH z uvedené částky ve výši 1 722 Kč a hotové výdaje vynaložené na zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a, celkem tedy 14 922 Kč.

16. Zástavní věřitelce nebyla přiznána požadovaná náhrada nákladů řízení za následující úkony: výzva žalované ke spolupráci ze dne [datum], tři nedatovaná jednání s protistranou, oznámení o zahájení zpeněžení zástavy [právnická osoba], zástavním dlužníkům a dlužníkovi, vyčíslení dlužné částky ze dne [datum], jelikož se dle názoru soudu nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva a rovněž nebyly učiněny v rámci předmětného soudního řízení. Zástavní věřitelce nebyla dále přiznána náhrada nákladů za její vyjádření ze dne [datum], jelikož nešlo o podání ve věci samé a zástavní věřitelka v něm toliko stručně vyjádřila nesouhlas s navrhovaným procesním postupem soudu, a za doplnění žaloby ze dne [datum], ve kterém zástavní věřitelka toliko konkretizovala výpočet kapitalizovaných úroků a doložila chybějící důkaz, což mělo být již součástí samotného návrhu.

17. Náhrada nákladů řízení byla zástavní věřitelce přiznána k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) s tím, že ji lze uspokojit jen z výtěžku prodeje zástavy (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 a sp.zn. 21 Cdo 5141/2015).