36 C 194/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na její výživu s účinností od 3. 8. 2019 do 2. 2. 2020 částku 3 000 Kč měsíčně, a s účinností od 3. 2. 2020 do 3. 8. 2021 částku 5 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem. Dluh na výživném v částce 93 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v které se žalobkyně domáhala na výživném dalších částek nad rámec částek uvedených ve výroku I. rozsudku, a to za období od 3. 8. 2019 do 5. 1. 2020 částky ve výši 2 000 Kč měsíčně, za období od 6. 1. 2020 do 2. 2. 2020 částky ve výši 7 000 Kč měsíčně a za období od 3. 2. 2020 do 3. 8. 2021 částky ve výši 5 000 Kč měsíčně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady výživného neprovdané matky. Svůj nárok odůvodnila tím, že účastníkům se z jejich vztahu mimo manželství narodila dne [datum] dcera [jméno] [příjmení], otcovství žalovaného bylo určeno souhlasným prohlášením účastníků dne 5. 6. 2019. Účastníci spolu nikdy dlouhodobě nežili, nevedli rodinnou domácnost. Žalobkyně bydlela u žalovaného v jeho nemovitosti v obci [obec] zhruba měsíc před porodem, následně ji i s dcerou žalovaný osmnáctý den po porodu vyhodil. Žalobkyně se přesto snažila rodinu udržet pohromadě, proto v následujícím období střídavě pobývala ve svém bytě v [obec] a u žalovaného v jeho nemovitosti v [obec]. Partnerský vztah účastníků byl definitivně ukončen dne 17. 2. 2020. V období 24. 6. 2019 - 5. 1. 2020 čerpala žalobkyně mateřskou dovolenou a pobírala dávku peněžité pomoci v mateřství v částce cca 35 000 Kč měsíčně. Dne 6. 1. 2020 žalobkyně nastoupila na rodičovskou dovolenou, a je jí vyplácen rodičovský příspěvek (původně zvolila variantu čerpání do dvou let věku dítěte), jehož výši může měnit (a mění) podle svých potřeb. Od března 2020 změnila čerpání rodičovského příspěvku na variantu čerpání do tří let věku nezletilé dcery [jméno], z tohoto důvodu činí jeho výše pouze částku 1 200 Kč. Před nástupem na mateřskou dovolenou dosahoval průměrný měsíční příjem žalobkyně částky 48 000 Kč, v současné době má omezené možnosti výdělku z důvodu celodenní péče o nezletilou dceru. Žalobkyně je vlastníkem dvou bytů v [obec], v bytě na adrese [adresa žalobkyně], byt v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] (1 + kk) pronajímá. Žalobkyně byla zavázána z hypotečního úvěru u [právnická osoba], který splácela v částkách po 10 748 Kč měsíčně. V červenci 2020 úvěr zcela uhradila z finančních prostředků získaných z bezúročné zápůjčky ve výši nesplacené části hypotečního úvěru, poskytnuté jí její matkou [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], z důvodu její tíživé finanční situace. Zápůjčku se žalobkyně zavázala uhradit do 1. 1. 2030, dosud na zápůjčku uhradila částku kolem 230 000 – 330 000 Kč. Dále má žalobkyně náklady spojené s vlastnictvím výše označených bytů, náklady na jí vlastněné vozidlo tov. zn. Škoda Fabia, jinak má běžné měsíční náklady na stravu, hygienu, ošacení, dopravu, příležitostnou chůvu pro dceru apod., celkem své náklady odhadovala na částku cca 12 000 Kč měsíčně. Žalovaný má vysokoškolské vzdělání, do konce října 2019 byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], na pozici projektového manažera s platem 62 000 Kč měsíčně hrubého. Od listopadu 2019 pracuje jako stavbyvedoucí u [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], s příjmem cca 60 000 Kč měsíčně hrubého. K platu náleží odměny (včetně mimořádných odměn za dokončené stavby), jejichž výše není žalobkyni známá. Žalovaný vlastní rodinný dům v obci [obec], v nedávné době v něm vybudoval druhou koupelnu s velkoformátovými obklady, nechal nainstalovat rekuperační zařízení, pozemek oplotil plotem s pojízdnými vraty na dálkové ovládání, a na zahradu umístil osvětlenou pergolu. Dále žalovaný vlastní pozemky na Slovensku. Má dvě vyživovací povinnosti z předchozího vztahu, na které platí 7 500 Kč měsíčně, na nezletilou dceru [jméno] hradil žalovaný žalobkyni od prosince 2019 do srpna 2020 částku 2 500 Kč, od září 2020 hradí měsíčně částku 3 500 Kč. Žalovaný kromě příspěvku na věci pro dceru (kočárek, zařízení pokoje) po dobu, kdy bydlely s dcerou u něj, platil pouze potraviny a plenky pro dceru. Jinak žalobkyni na její výživu nijak nepřispěl. Žalobkyně požadovala výživné za období od 3. 8. 2019 do 5. 1. 2020 (po dobu pobírání dávky peněžité pomoci v mateřství) v částce 5 000 Kč měsíčně a od 6. 1. 2020 do 3. 8. 2021 (po dobu navazující rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku) v částce 10 000 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil své otcovství k nezletilé dceři [jméno] [příjmení]. Uvedl, že s žalobkyní vedli rodinnou domácnost cca půl roku před narozením dcery až do února 2020, kdy ho žalobkyně i s dcerou opustila a odstěhovala se do svého bytu v [obec]. Není pravda, že by ji z domu vyhodil. V době, kdy účastníci vedli rodinnou domácnost, hradil náklady účastníků zejména žalovaný. Do února 2020 trávila žalobkyně zhruba sedmdesát procent času u něj v domě v [obec] a zbytek času ve svém bytě v [obec]. Poté v rámci styku s dcerou dojížděla žalobkyně za žalovaným do [obec] až do května 2020, kdy občas u žalovaného přespala. Žalovaný se snažil vztah účastníků napravit. Žalobkyně má psychické problémy, nedokáže ovládat své emoce, žalovaného opakovaně napadala. Žalobkyni přispěl částkou 10 000 Kč na zakoupení sedačky do jejího bytu, žalobkyni zařizoval a hradil servis jejího vozidla Škoda Fabie, pohonné hmoty, zakoupil dálniční známku na rok 2020, přispěl jí na výbavu dětského pokoje, kočárek, dětskou autosedačku a další věci. Žalobkyně vlastní dva byty v [obec], jeden spolu s garáží pronajímá za částku 17 500 Kč měsíčně (náklady na něj činí 3 700 Kč měsíčně). V srpnu 2020 žalobkyně uhradila hypoteční úvěr (do té doby hrazený ve splátkách 10 748 Kč měsíčně). Dále poukázal na to, že žalobkyně byla v srpnu 2020 na zahraniční dovolené a v září měla absolvovat další zahraniční dovolenou. Vedle rodičovského příspěvku má žalobkyně příjem z pracovní činnosti (v [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [právnická osoba]) a dosahuje vyšších příjmů než žalovaný. Pracovní činnost vykonává ve větším rozsahu, než přiznává. Poukázal na vysoké částky v řádu milionů korun na účtech žalobkyně. Žalovaný má hrubý měsíční příjem 60 000 Kč (42 000 Kč čistého). Je vlastníkem nemovitosti v [obec] (pozemku, jehož součástí je rodinný dům) a je spoluvlastníkem orné půdy v [katastrální uzemí] ([země]) (celkem 47 spoluvlastníků). Žalovaný hradí náklady na bydlení cca 10 000 Kč měsíčně (zálohy na plyn, vodu, elektřinu, odpad, pojištění domu, revize komínu) a další své náklady (strava, ošacení, jiné aktivity žalovaného) v částce 8 000 Kč, na nezletilé děti z předchozího manželství přispívá 8 000 Kč měsíčně a dceři [jméno] 3 500 Kč měsíčně, 3 000 Kč zaplatil za její očkování. Veškeré žalobkyní popisované změny na svém domě učinil žalovaný na přání žalobkyně. V době, kdy má děti ve své péči, hradí veškeré jejich náklady. Má půjčku od svých rodičů za účelem vypořádání společného jmění manželů s bývalou manželkou ve výši 90 000 EUR, která dosud není splacena. Nárok žalobkyně považoval za rozporný s dobrými mravy, neboť žalobkyně dosahuje vyšších příjmů než žalovaný, popírá vedení jejich rodinné domácnosti v dřívější době a brání žalovanému ve styku s nezletilou dcerou.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného opětovně zpochybnila vedení rodinné domácnosti účastníků i úhradu všech nákladů domácnosti žalovaným. Popřela, že by žalovaný zakoupil do jejího bytu sedačku nebo hradil náklady na její vozidlo tov. zn. Fabie. Servis vozidla žalovaný hradil pouze jednou, když jí u jeho domu kuna překousla kabely od benzínu, jinak vše (servis, výměnu pneumatik, pohonné hmoty) hradila pouze žalobkyně. Dálniční známku ji žalovaný daroval k Vánocům v roce 2019. V srpnu 2020 byla skutečně s dcerou na zahraniční dovolené u moře, kterou ale zaplatila její matka. Další dovolená měla být hrazena z fondu kulturních a sociálních potřeb jejího tehdejšího zaměstnavatele [ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec], kvůli pandemii Covid 19 byla zrušena. I žalovaný trávil dovolenou se svými dvěma staršími dětmi v Řecku. Žalobkyně v současné době pracuje pouze u [právnická osoba] [právnická osoba] dvě hodiny týdně z důvodu, že jako dlouholetý zaměstnanec má nárok na benifit v podobě poskytnutí nadstandartní lékařské péče pro dceru, na tuto dobu je nucena zajistit pro dceru profesionální hlídání (v částce cca 250 Kč za hodinu), výdělek je proto zanedbatelný (800 - 1 000 Kč měsíčně). Potvrdila, že má uzavřené dohody o pracovní činnosti i s jinými subjekty, fakticky pro ně ale žádnou práci nevykonává. Kvůli potřebě zvýšení příjmů příležitostně vydělávala s příjmem cca 10 000 Kč měsíčně. Pracovněprávní vztah s jejím hlavním zaměstnavatelem ([ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec]) existující na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou nebyl prodloužen kvůli rodičovské dovolené. V rámci svého zaměstnání má naopak žalovaný plně k dispozici služební vozidlo, počítač a telefon s plně hrazenými náklady na jejich provoz.

4. Tvrzení účastníků, vztahující se k úhradě nákladů nezletilé dcery [jméno] a průběhu styku žalovaného s ní, nebylo v rozsudku zvlášť uváděno, neboť se týká poměrů nezletilého dítěte, řešených v samostatném řízení, v řízení o výživném neprovdané matky nemělo žádnou relevanci. Tvrzení k nákladům těhotenství a porodu taktéž nebylo uváděno, neboť žalobkyně žalobou nárokovala pouze výživné neprovdané matky za dobu dvou let od narození dcery [jméno].

5. Rodným listem [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že účastníci jsou rodiči [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] (stejné informace byly zjištěny i ze zápisu o určení otcovství k nenarozenému dítěti z 5. 6. 2019). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 9. 2020 č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda účastníků, kterou byla nezletilá dcera [jméno] [příjmení] svěřena do péče žalobkyně, žalovanému bylo stanoveno výživné v částce 3 500 Kč.

6. Potvrzením o příchozí úhradě na účtu žalobkyně č. ú. [bankovní účet] ze dne 5. 12. 2019 byla doložena výše dávky peněžité pomoci v mateřství v částce 35 310 Kč (denní dávka 1 177 Kč). Podle oznámení Úřadu práce ČR – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu o přiznání dávky Státní sociální podpory ze dne 11. 2. 2020 byl žalobkyni přiznán rodičovský příspěvek v částce 7620 Kč měsíčně od 5. 1. 2020. Oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 11. 2. 2020 bylo doloženo zvýšení rodičovského příspěvku od 1. 2. 2020 na částku 12 500 Kč měsíčně, oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 8. 12. 2020 byl rodičovský příspěvek s účinností od 1. 12. 2020 snížen z částky 20 000 Kč na částku 7 500 Kč měsíčně. Z formuláře Úřadu Práce ČR s názvem„ Volba rodičovského příspěvku“ ze dne 24. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala od března 2021 vyplácení rodičovského příspěvku v částce 1 200 Kč měsíčně do tří let věku dcery [jméno].

7. Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalobkyně za rok 2020 činil základ daně z příjmu žalobkyně částku 275 420 Kč. Dohodami o provedení práce s [anonymizováno] [název sportovního klubu] [anonymizováno], s [anonymizována dvě slova], se společností [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] byl prokázán pracovněprávní vztah mezi uvedenými společnostmi a žalobkyní v roce 2020, případně v roce 2019 ([anonymizováno] [název sportovního klubu] [anonymizováno]). Prohlášením ze dne 14. 9. 2020 potvrdila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], že žalobkyně pracuje u této společnosti 6 let na dohodu o provedení práce, která jí je každoročně obnovována a bude obnovena i od 1. 1. 2021. Podle mzdového listu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za leden až listopad 2020 činila čistá mzda žalobkyně 75 590 Kč (za celé období). Potvrzením o úhrnu vyměřovacích základů [anonymizováno] [název sportovního klubu] byl doložen v roce 2020 vyměřovací základ celkem ve výši 59 611 Kč. Potvrzením o úhrnu vyměřovacích základů [právnická osoba] byl doložen v roce 2020 vyměřovací základ 3 000 Kč (únor 2020). U [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobkyně v roce 2020 nevykonávala žádnou činnost (viz. sdělení mzdového účetního [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 10. 12. 2020 a 21. 12. 2020 a (následně) opraveného mzdového listu žalobkyně za rok 2020). Dopisem [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 24. 7. 2020 bylo žalobkyni oznámeno skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do 30. 9. 2020 (obdobná informace byla zjištěna i z potvrzení).

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] katastrální území Troja, na adrese [ulice a číslo] a bytové jednotky nacházející se v budově [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] katastrální území Košíře, na adrese [adresa], a dále nebytového prostoru - garáže.

9. Nájemní smlouvou ze dne 13. 2. 2019 a jejím dodatkem ze dne 9. 2. 2020 žalobkyně dokládala pronájem své bytové jednotky [číslo] nacházející se v 5. patře budovy [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] katastrální území Troja, na adrese [ulice a číslo] za nájemné v částce 16 200 Kč a náklady za služby a energie.

10. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období leden až prosinec 2020 bylo zjištěno, že k 1. 1. 2020 byla na účtu částka 2 170 666,40 Kč, v prosinci činil zůstatek k 31. 12. 2020 částku 128 694,20 Kč. V lednu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici ve výši 13 700 Kč (13. 1. 2020) a 2 500 Kč (16. 1. 2020), nájemné za garáž (dle sdělení žalobkyně) v částce 1 100 Kč (10. 1. 2020), dávka peněžité pomoci v mateřství v částce 36 487 Kč (7. 1. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. částka 3 358 Kč a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 57 145 Kč (bez výživného na dceru). V únoru 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 13 700 Kč (12. 2. 2020) a 2 500 Kč (11. 2. 2020), nájemné za garáž v částce 1 500 Kč (4. 2. a 10. 2. 2020), poměrná část dávky peněžité pomoci v mateřství v částce 4 880 Kč (6. 2. 2020), rodičovský příspěvek v částce 7 620 Kč (24. 2. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 8 137 Kč (13. 2. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 6 843 Kč (10. 2. 2020), od [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] částka 16 478 Kč (podle sdělení žalobkyně se jednalo o náhradu za nevyčerpanou dovolenou) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 61 658 Kč (bez výživného na dceru). V březnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 13 700 Kč (12. 3. 2020) a 2 500 Kč (9. 3. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (10. 3. 2020), rodičovský příspěvek v částce 12 500 Kč (10. 3. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. ve výši 4 803 Kč (16. 3. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] částka 6 843 Kč (9. 3. 2020), od [právnická osoba] částka 2 550 Kč (13. 3. 2020), od [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] částka 20 085 Kč (12. 3. 2020 – podle sdělení žalobkyně se jednalo o vrácení daní) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 64 481 Kč (bez výživného na dceru). V dubnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 13 700 Kč (14. 4. 2020) a 2 500 Kč (14. 4. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (14. 4. 2020), rodičovský příspěvek v částce 12 500 Kč (9. 4. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 3 273 Kč (14. 4. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 2 720 Kč (14. 4. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 35 993 Kč (bez výživného na dceru). V květnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 13 700 Kč (12. 5. 2020) a 2 500 Kč (7. 5. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (11. 5. 2020), rodičovský příspěvek v částce 35 300 Kč (6. 5. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 52 800 Kč (bez výživného na dceru). V červnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 2 500 Kč (5. 6. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (14. 4. 2020), rodičovský příspěvek v částce 35 300 Kč (9. 6. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 5 440 Kč (12. 6. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 4 420 Kč (12. 6. 2020) a platby od Společenství vlastníků jednotek [ulice] 4 250 Kč (15. 6. 2020) a 7 922 Kč (30. 6. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 61 132 Kč (bez výživného na dceru). V červenci 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 12 700 Kč (8. 7. 2020) a 16 200 (13. 7. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (10. 7. 2020), rodičovský příspěvek v částce 35 300 Kč (8. 7. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 3 273 Kč (14. 7. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 5 440 Kč (10. 7. 2020) a platby od Společenství vlastníků jednotek [ulice] 12 887 Kč (14. 7. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 87 100 Kč (bez výživného na dceru). Dne 21. 7. 2020 byla částka 2 000 000 Kč převedena na účet žalobkyně č. [bankovní účet] a dne 24. 7. 2020 částka 100 000 Kč na účet č. [bankovní účet] za účelem spoření. V srpnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 16 200 Kč (12. 8. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (14. 8. 2020), rodičovský příspěvek v částce 35 300 Kč (10. 8. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. částka 1 275 Kč (13. 8. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] částka 28 669 Kč (11. 8. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 2 500 Kč Celkem činily příjmy částku 82 744 Kč (bez výživného na dceru). Dne 16. 8. 2020 byla převedena částka 100 000 Kč na účet č. [bankovní účet] za účelem spoření. V září 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 16 200 Kč (14. 9. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (10. 9. 2020), rodičovský příspěvek v částce 20 000 Kč (10. 9. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 4 250 Kč (14. 9. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 3 500 Kč Celkem činily příjmy částku 46 170 Kč (bez výživného na dceru). V říjnu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 16 200 Kč (12. 10. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (12. 10. 2020), rodičovský příspěvek v částce 20 000 Kč (12. 10. 2020), od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. 8 030 Kč (14. 10. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 5 440 Kč (6. 10. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 3 500 Kč Celkem činily příjmy částku 50 970 Kč (bez výživného na dceru). Dne 31. 10. 2020 byla převedena částka 140 000 Kč na účet č. [bankovní účet] za účelem spoření a dne 31. 10. 2020 byla převedena částka 50 000 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet]. V listopadu 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 16 200 Kč (12. 11. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (10. 11. 2020), rodičovský příspěvek v částce 20 000 Kč (10. 11. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 6 800 Kč (11. 11. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 3 500 Kč Celkem činily příjmy částku 44 300 Kč (bez výživného na dceru). Dne 16. 11. 2020 byla převedena částka 60 000 Kč na účet č. [bankovní účet] za účelem spoření. V prosinci 2020 byla na účet připsána částka za nájem bytu v [anonymizováno] ulici 16 200 Kč (14. 12. 2020), nájemné za garáž v částce 1 300 Kč (10. 12. 2020), rodičovský příspěvek v částce 20 000 Kč (10. 12. 2020), od [právnická osoba] [právnická osoba] 5 780 Kč (8. 12. 2020) a platba od Společenství vlastníků jednotek [ulice] 4 250 Kč (10. 12. 2020) a žalovaný uhradil výživné na nezletilou [jméno] v částce 3 500 Kč Celkem činily příjmy částku 47 530 Kč (bez výživného na dceru). Dne 13. 12. 2020 byla na účet č. [bankovní účet] uhrazena částka 30 000 Kč označena jako splátka zápůjčky na byt září-říjen-listopad 2020.

11. Podle výpisu ze spořícího účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od ledna 2020 do konce února 2021, odešla z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] částka 245 000 Kč označena jako peníze za hypotéku, jinak na účet byly posílány pouze částky z jiného účtu žalobkyně za účelem spoření (celkem cca 990 000 Kč). 12. [právnická osoba] ze dne 2. 3. 2021 je majitelem účtů č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně].

13. Z výpisu ze spořícího účtu u [obec] spořitelny č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že byl založen v červenci 2020 a dne 21. 7. 2020 naň byla připsána částka 2 000 000 Kč (převedena z účtu žalobkyně č. [bankovní účet]), v listopadu 2020 z něj pak odešly částky celkem ve výši 590 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

14. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od ledna 2020 do 11. prosince 2020 je zřejmé, že počáteční zůstatek činil 16 885,17 Kč a koneční zůstatek 54 673,28 Kč, z účtu odcházely platby na běžné nákupy, dne 13. 11. 2020 byla připsána platba od [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizováno] v částce 5 594 Kč, jinak došlo pouze k převodu částky 50 000 Kč z jiného účtu žalobkyně na tento účet. V prosinci 2020 činil zůstatek 54 721,28 Kč (viz také sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 12. 2020).

15. Náklady spojené s vlastnictvím bytu v ulici [ulice] žalobkyně doložila potvrzením o provedené transakci z [obec] spořitelny, týkající se převodu částky 3 570 Kč označené„ SVJ [ulice a číslo]“ a náklady spojené s vlastnictvím bytu v ulici [ulice] potvrzením o provedené transakci z [právnická osoba], týkající se převodu částky 4 494 Kč (formou trvalého příkazu) označené„ byt [ulice a číslo]“, potvrzením o transakci z 12. 6. pak žalobkyně doložila platby [právnická osoba] v částce 2 320 Kč (podle tvrzení žalobkyně se jednalo o zálohu za elektrickou energii za tři měsíce na byt v ulici [ulice]), potvrzením o transakci z 9. 3. pak doložila platby [právnická osoba] v částce 1 860 Kč (podle tvrzení žalobkyně se jednalo o zálohu za elektrickou energii za tři měsíce na byt v ulici [ulice]). Potvrzením o transakci z 21. 4. 2020 byly doloženy platby za pojištění domácnosti v bytě v ul. [ulice] (částka 5 222 Kč) a v ulici [ulice] (v částce 1 914 Kč). Potvrzením o transakci byla dále prokázána úhrada daně z nemovitosti za rok 2020 v částce 3 370 Kč, úhrada pojistného za vozidlo tov. zn. Fabie ze dne 20. 5. v částce 5 409 Kč (podle tvrzení žalobkyně se jednalo o povinné ručení), úhrada [anonymizováno] internet v částce 299 Kč dne 16. 8. 2020 a účtu za telefonu v částce 623 Kč dne 2. 7 u [anonymizováno] [právnická osoba], a dále úhrada splátky na hypoteční úvěr (formou inkasa) v částce 10 748 Kč dne 20. 8. 2020 (mezi účastníky bylo nesporné, že hypotéka byla uhrazena k datu 15. 7. 2020). Zvýšení měsíční platby za internet na částku 499 Kč žalobkyně dokládala vyúčtováním [anonymizováno] [právnická osoba] za říjen 2020. Platbami z 19. 8. 2019, 29. 8. 2019, 20. 9. 2018, 18. 10. 2019, 7. 11. 2019, 10. 11. 2019, 21. 11. 2019, 26. 11. 2019, 28. 11. 2019, 1. 12. 2019, 1. 12. 2019, 29. 1. 2020, 6. 2. 2020, 18. 2. 2020, 28. 2. 2020, 30. 4. 2020 žalobkyně dokládala úhradu běžných nákupů v obchodech.

16. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 10. 2020 uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] a žalobkyní byla žalobkyni zapůjčena částka 2 624 075,87 Kč na doplacení hypotečního úvěru na byt v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], kterou se žalobkyně zavázala uhradit do 1. 1. 2030 [právnická osoba] o provedené platbě označené zápůjčky na byt, září až listopad 2020 v částce 30 000 Kč dokládala splácení zápůjčky, kterou poskytla matka žalobkyně za účelem úhrady hypotečního úvěru žalobkyně, dále byla na zápůjčku dle tvrzení žalobkyně doloženého výpisem z účtu [právnická osoba] [bankovní účet] za prosinec 2020 uhrazena částka 245 000 Kč.

17. O majetkových poměrech žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. 59, jehož součástí je rodinný dům [adresa], [katastrální uzemí] nad [příjmení], [územní celek] (zjištěno z informací o pozemku [list vlastnictví]) a spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] vedeného jako orná půda na Slovensku v [katastrální uzemí] o velikosti spoluvlastnického podílu [číslo] (celkem 47 spoluvlastníků) (zjištěno z výpisu z listu vlastníctva [číslo] z katastru nehnuteľností).

18. Podle potvrzení [právnická osoba] a.s. za srpen až říjen 2019 činil průměrný měsíční příjem žalovaného za toto období 96 734 Kč (s odměnami). Podle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] o výši příjmů žalovaného za období listopad 2019 až duben 2020 činil průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného částku 43 194 Kč a za období květen 2020 až srpen 2020 částku 52 823 Kč.

19. Z výpisu z účtu žalovaného u ČSOB č. ú. [bankovní účet] za období od srpna 2019 do prosince 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku 2 240 366,46 Kč. Základní příjem činily mzdy od [právnická osoba] a.s. dne 13. 8. 2019 v částce 50 653 Kč, dne 12. 9. 2019 v částce 20 139 Kč, dne 11. 10. 2019 v částce 38 898 Kč, 13. 11. 2019 v částce 185 137 Kč (včetně odměn) a v částce 199 275 Kč (včetně odměn a náhrady dovolené), dále měl v prosinci 2019 příjem z nového zaměstnání, od [právnická osoba], a.s., v částce 43 647 Kč. Dne 30. 10. 2019 byla na účet vložena částka 500 000 Kč (podle žalovaného se jednalo o zbylé finanční prostředky z půjčky poskytnuté mu v hotovosti rodiči). Z výpisu z účtu u ČSOB č. ú. [bankovní účet] za období roku 2020 a leden 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 1 921 853,39 Kč a konečný zůstatek činil 2 313 966,17, příjem v jednotlivých měsících představoval mzdu od [právnická osoba] a.s., a to 13. 1. 2020 částku 43 258 Kč, 11. 2. 2020 částku 45 339 Kč, 10. 3. 2020 částku 45 223 Kč, 14. 4. 2020 částku 44 440 Kč, 12. 5. 2020 částku 45 186 Kč, dne 13. 5. 2020 byla na účet připsána částka 199 973 Kč od [právnická osoba] a.s., dne 11. 6. 2020 od [právnická osoba] a.s. částka 79 520 Kč, dne 9. 7. 2020 částka 46 022 Kč, dne 11. 8. 2020 [právnická osoba] částka 47 418 Kč, 9. 9. 2020 částka 45 273 Kč, 12. 10. 2020 částka 45 446 Kč, 11. 11. 2020 částka 45 343 Kč, 10. 12. 2020 částka 129 974 Kč, 13.

1. částka 44 324 Kč. Dále jsou z výpisů zřejmé pravidelné měsíční odchozí platby v částce 8 000 Kč označené jako výživné na děti.

20. Podle přehledu pohybů na účtu žalovaného u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], činil zůstatek k 30. 11. 2019 částku 1 200 948,48 Kč a k 28. 2. 2021 částku 1 207 545,46 Kč.

21. Účastníci prohlásili za nesporné, že žalovaný má (vedle dcery [jméno] [příjmení]) dvě nezletilé děti, na které mu byla uložena rozsudkem povinnost hradit výživné v částce 7 500 Kč. Podle potvrzení o provedení platby ze dne 20. 12. 2019, 20. 5. 2019, 20. 6. 2020 žalovaný posílal na účet č. [bankovní účet] částky ve výši 8 000 Kč označené„ výživné na děti“. Podle zmluvy o finančnej pȏžičke medzi občanmi ze dne 50. 12. 2017, uzavřené mezi rodiči žalovaného [jméno] a [celé jméno žalovaného] a žalovaným, byla žalovanému zapůjčena částka 90 000 EUR z důvodu rozvodu a vypořádání majetku s manželkou. [příjmení] měla být vrácena do 31. 12. 2020 (podle tvrzení žalovaného dosud vrácena nebyla).

22. WhatsApp komunikací mezi žalobkyní a svědkyní [celé jméno svědkyně] byl doložen bouřlivý průběh partnerského vztahu účastníků a s tím související změny pobytu žalobkyně. WhatsApp komunikací účastníků pak bylo doloženo, že žalovaný měl nakupovat běžné věci (potraviny) i podle požadavků žalobkyně.

23. Svědkyně [celé jméno svědkyně], vypověděla, že v obci [obec] bydlí od roku 2018. V té době často vídávala žalobkyni u žalovaného v domě, měla tam zaparkované auto, s účastníky se navštěvovali a kamarádili. Její přítomnost vnímala i po narození dcery [jméno] včetně Vánoc po narození dcery. Žalobkyně se v [obec] přestala vyskytovat cca od března 2020, v dubnu jí tam ještě párkrát viděla, naposledy v srpnu 2020 při oslavě narozenin dcery [jméno]. K intenzitě pobytu žalobkyně u žalovaného se nebyla schopna vyjádřit, někdy to byly tři - čtyři dny v týdnu, někdy odjížděla po týdnu. S účastníky se o úhradě jejich nákladů nebavili, měla za to, že běžné výdaje hradí žalovaný, neboť on dělal nákupy.

24. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že je sousedem žalovaného v obci [obec], žalobkyni u žalovaného vídal v letních měsících kolem narození dcery, poté v podzimních měsících, bylo to různé, tři čtyři dny, pak odjela, v roce 2020 už ji moc nevídával, naposledy v létě 2020. Větší nákupy dělal hlavně žalovaný, často nakupovali spolu.

25. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že bydlí stejně jako žalobkyně v bytovém domě v ulici [ulice], [obec a číslo], se žalobkyní se znají od roku 2014. Vnímala přítomnost žalobkyně v bytě, v těhotenství ji tam viděla jednou, v roce 2020 se občas potkaly, měsíc dva po porodu ji z balkonu ukazovala dceru. O přítomnosti žalobkyně neměla perfektní přehled, pokud by několik dní žalobkyně nebyla přítomna v domě, nemusela to zaznamenat.

26. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (sousedka žalobkyně z domu v ulici [ulice]) vypověděla, že s žalobkyní se vídají, neboť mají obě malé děti. Vídávala žalobkyni někdy během těhotenství, kolem porodu jí v domě neviděla a po narození dcery jí vídala zas víc, někdy na tři až pět dní odjela. V rámci březnové pandemie ji neviděla, následně ji žalobkyně sdělovala, že byla u své matky.

27. Pro rozhodnutí nebyly důležité důkazy emailovou komunikací účastníků s pracovnicí OSPOD ohledně nezletilé dcery účastníků a jejich vzájemné komunikace, protokol o jednání sepsaný na oddělení OSPOD, Úřadu městské části [obec a číslo] dne 24. 8. 2020 a dne 25. 11. 2020, 30. 11. 2020, úřední záznam o telefonickém hovoru sociální pracovnice s pracovníkem poradny [anonymizováno], zpráva OSPOD o poměrech nezletilé dcery účastníků, whatsapp komunikace mezi účastníky týkající se nezletilé dcery, fotodokumentace týkající se nezletilé dcery účastníků, smlouva o zájezdu, potvrzení o oznámení Policie ČR ze dne 7. 11. 2020, 24. 10. 2020, dopis žalobkyně pracovnici OSPOD ze den 23. 12. 2020, vyjádření žalobkyně v opatrovnickém řízení a k tomu přiložené důkazy (zdravotní zprávy matky žalobkyně, přehled jízd na trase [obec] – [obec], inzeráty týkající se hlídání, kopie zdravotního průkazu nezletilé dcery), neboť by neovlivnily rozhodnutí o nároku žalobkyně, a dále emailová komunikace žalobkyně se [právnická osoba] a.s. ohledně zájezdu, diářem žalobkyně se záznamy a seznamem pacientek, doklady o platbách dovolené, ani faktury [právnická osoba], týkající se bytu v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo], za období květen 2017 až květen 2018, květen 2018 až květen 2019, květen 2019 až květen 2020 a za období od 12. 5. 2020 do 7. 1. 2021 (které měly dokládat nárůst spotřeby elektrické energie po narození dcery účastníků), přehled jízdenek REGIOJET student agency, kterými měly být doloženy časté návštěvy matky žalobkyně v [obec], pro nadbytečnost.

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci jsou rodiče nezletilé [jméno] [příjmení], narozené 3. 8. 2019. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla nezletilá dcera [jméno] [příjmení] svěřena do péče žalobkyně, žalovanému bylo stanoveno výživné v částce 3 500 Kč. Po narození dcery žalobkyně bydlela střídavě u žalovaného v [obec] a ve svém bytě v [obec a číslo] v ul. [ulice]. V době pobytu žalobkyně u žalovaného v jeho nemovitosti v obci [obec] se žalovaný podílel na společných nákladech účastníků (nákupech). Partnerský vztah účastníků byl ukončen v únoru 2020. Žalobkyně z důvodu celodenní péče o nezletilou dceru má omezené možnosti výdělku, její příjem v posuzovaném období po narození dcery [jméno] (od 3. 8. 2019) do ledna 2020 (včetně) představovala zejména dávka peněžité pomoci v mateřství v částce kolem 35 000 Kč měsíčně (denní dávka činila výši 1 177 Kč), následně žalobkyně čerpala rodičovský příspěvek v jí zvolené výši, kterou několikrát měnila, do dubna 2020 činila výše rodičovského příspěvku částku 12 500 Kč, od května 2020 do srpna 2020 částku 35 300 Kč, od září 2020 do prosince 2020 částku 20 000 Kč od ledna 2021 činila výše rodičovského příspěvku částku 7 500 Kč a od března 2021 čerpá příspěvek v zůstatkové výši 1 200 Kč až do 3. 8. 2022 (tří let věku dítěte). V průběhu roku 2020 byla žalobkyně omezeně výdělečně činná (v různém rozsahu v jednotlivých měsících) pro [právnická osoba] [název sportovního klubu] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], její příjem byl v nepravidelné výši, v průměru činil cca 10 000 Kč měsíčně (bez zohlednění mimořádných plateb od [ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec]), dále měla mimořádný příjem od [ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec] ve výši 16 478 Kč a 20 085 Kč (únor a březen 2020). Další pravidelný příjem žalobkyni plynul z dlouhodobého pronájmu bytu v [anonymizováno] ulici, v [obec], v částce 16 200 Kč a za pronájem garáže v částce 1 300 Kč a nepravidelný příjem z SVJ (za výkon funkce předsedy SVJ). Na bankovních účtech má uložené finanční prostředky ve výši přes 2 miliony Kč a je vlastníkem dvou bytů v [obec] a motorového vozidla tov. zn. Fabie. Žalobkyně má závazek z bezúročné zápůjčky, poskytnuté jí její matkou [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] za účelem úhrady závazku z hypotečního úvěru v částce přes dva miliony Kč, jmenované dosud uhradila částku 275 000 Kč. Dále má náklady na jí vlastněné byty a vozidlo tov. zn. Fabia, jinak běžné náklady (internet, telefon, stravné, ošacení, drogerii, jízdné atd.) odhadované na 12 000 Kč měsíčně. Má jednu vyživovací povinnost k dceři [jméno]. Žalovaný byl do října 2019 zaměstnán u [právnická osoba] a.s., od listopadu 2019 je zaměstnán u [právnická osoba] a.s., průměrný čistý měsíční výdělek činil kolem 45 000 Kč, kromě toho mu byly za posuzované období vyplaceny odměny v částce kolem 140 000 Kč a dvakrát v částce po cca 200 000 Kč. Jiný příjem nemá. Žalovaný má na účtech finanční prostředky ve výši kolem 3 a půl milionu Kč. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. 59, jehož součástí je rodinný dům [adresa], [katastrální uzemí] nad [příjmení] a je jedním ze 47 spoluvlastníků pozemku parc. [číslo] vedeného jako orná půda na Slovensku v [katastrální uzemí], z nemovitostí mu neplynou žádné příjmy. Má závazek v podobě nesplacené zápůjčky od svých rodičů ([jméno] a [celé jméno žalovaného]) ve výši 90 000 EUR, poskytnuté za účelem vypořádání společného jmění manželů s bývalou manželkou. Má tři vyživovací povinnosti, na výživné pro své dvě nezletilé děti hradí částku 8 000 Kč a na nezletilou dceru [jméno] hradil od září 2020 částku 3 500 Kč, do té doby (od prosince 2019) částku 2 500 Kč. Jinak má náklady související s vlastnictvím nemovitostí v [katastrální uzemí] nad [příjmení] (kde současně bydlí) a běžné měsíční náklady (bydlení, strava, ošacení, jízdné, drogerie, vlastní aktivity) odhadované celkem na 18 000 Kč měsíčně.

29. V daném případě se jedná o spor s mezinárodním prvkem, jelikož žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky s bydlištěm na území České republiky a je žalován u soudu České republiky. Mezinárodní příslušnost soudu je dána na základě nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti ze dne 18. prosince 2008 (dále jen„ Nařízení o výživném“). Věcná působnost nařízení je dána, neboť nařízení se vztahuje na všechny druhy vyživovacích povinností vyplývající ze vztahů rodinných, z rodičovství, z manželství, ze švagrovství, osobní působnost se vztahuje na osoby mající bydliště na území členského státu. Podle čl. 3 nařízení je dána pravomoc soudu členského státu, v jehož místě má oprávněný místo obvyklého pobytu (písm. b) nebo odpůrce místo obvyklého pobytu (písm. a). Oba účastníci mají bydliště na území České republiky, žalovaný v soudním obvodu zdejšího soudu. Podle čl. 15 nařízení se pak právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol z roku 2007“), určuje v souladu s uvedeným protokolem. Podle čl. 3 protokolu je rozhodným právem právo státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, přičemž v případě změny se podle odstavce 2 použije právo státu, v němž má oprávněný nové místo obvyklého pobytu od okamžiku změny. Žalobkyně jakožto výživou oprávněná má obvyklé bydliště v České republice, s ohledem na uvedené soud posoudil věc podle českého práva a to občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

30. Podle § 920 odst. 1 o. z., není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

31. Účelem citovaného zákonného ustanovení je ochrana neprovdané matky před nepříznivými sociálními a majetkovými dopady porodu a následné péče o novorozené dítě za situace, kdy nesdílí s otcem dítěte rodinnou domácnost (a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnosti) a nedojde ze strany otce dítěte k dobrovolnému plnění. V důsledku porodu a následné péče o dítě dochází zpravidla k přirozenému úbytku příjmů matky a je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy v určité míře kompenzoval. Při stanovení výše výživného se zohledňují stejně jako v případě jiných druhů výživného potenciální možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného a odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněné (§ 913 o. z.). Zákonné hledisko rozsahu plnění poskytovaného podle § 920 je však hledisko přiměřenosti. Nejde proto o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně, jak je tomu např. u výživného náležejícímu dítěti nebo mezi manžely (srov. obdobně Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014).

32. Základ nároku žalobkyně na výživné vůči žalovanému je dán společným dítětem – dcerou [jméno], narozenou dne [datum], neboť otcovství žalovaného bylo určeno souhlasným prohlášením účastníků a žalovaný je veden jako otec v rodném listu nezletilé [jméno] (§ 779 o. z.). Mezi účastníky nebylo uzavřeno manželství, nežijí spolu dlouhodobě v rodinné domácnosti a neuhrazují tak společně její náklady. Žalobkyně v důsledku porodu a péče o nezletilou dceru (nezletilá [anonymizováno] byla rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] svěřena do výlučné péče žalobkyně) má snížené možnosti výdělečné činnosti, její pravidelný příjem představovala do ledna 2020 dávka peněžité pomoci v mateřství v částce cca 35 000 Kč měsíčně a příjem z pronájmu nemovitostí (bytové a nebytové jednotky) celkem v částce 17 500 Kč, přičemž současně žalobkyně splácela splátky hypotečního úvěru v částce 10 748 Kč měsíčně, v roce 2019 z důvodu péče o novorozenou dceru nepracovala (resp. v zanedbatelné míře). V daném období žalobkyně střídavě bydlela s žalovaným v jeho domě v obci [obec] a ve svém bytě v [anonymizováno] ulici, jejich vztah byl bouřlivý, provázen opakovanými odchody a návraty žalobkyně s nezletilou dcerou (důvod změn pobytu žalobkyně nebyl pro rozhodnutí věci podstatný), je zřejmé, že účastníci netvořili rodinnou domácnost v jejím pravém významu (žalobkyně v průběhu partnerského vztahu účastníků významný čas pobývala ve svém bytě v [anonymizováno] ulici v [obec], kde měla také umístěnou domácnost a kde samostatně hradila své náklady). Žalobkyně do ukončení partnerského soužití připouštěla společné soužití se žalovaným v rozsahu zhruba 50 % celkové doby, obdobný závěr bylo možno učinit i z výpovědí svědků, kteří potvrdili přesuny žalobkyně a její opakovanou několikadenní přítomnost v nemovitosti žalovaného v obci [obec] i v pražském bytě žalobkyně v [anonymizováno] ulici. I žalovaný ještě před ukončením partnerského vztahu se žalobkyní jí začal (od prosince 2019) pravidelnými finančními částkami přispívat na výživu jejich nezletilé dcery [jméno], je zřejmé, že i sám vnímal opakovanou nepřítomnost žalobkyně a společné dcery v jeho nemovitosti a s tím související omezenou možnost poskytovat nezletilé výživu v rámci společného soužití v rodinné domácnosti. Žalovaný byl na jednání konaném dne 2. 11. 2020 poučen podle § 118a o. s. ř. o nutnosti prokázat jím tvrzený větší rozsah společného soužití účastníků než připouštěla žalobkyně a úhradu společných nákladů, žalovaný však žádný relevantní důkaz nenavrhl, soud tak vycházel z výše uvedeného rozsahu. Žalovaný se v době, kdy žalobkyně pobývala u něho v nemovitosti v [obec], podílel na úhradě jejich běžných potřeb (formou bydlení v nemovitosti žalovaného v [obec], úhradou společných běžných nákupů apod.). Skutečnost, že žalovaný nevyživoval žalobkyni zcela, jak bývá obvyklé v partnerském soužití při celodenní péči matky o novorozené dítě, byla dána i výraznou ekonomickou a sociální samostatností a nezávislostí žalobkyně. I při celodenní péči o nezletilou dceru byla žalobkyně schopna si příjem zajistit (vedle vysoké dávky peněžité pomoci v mateřství odvozené od jejich nadstandartních předchozích pracovních příjmů i z nájemného jí pronajatého bytu a nebytového prostoru a později opětovnou byť omezenou pracovní činností), současně měla umístěnou další domácnost v bytě v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] a vlastnila motorové vozidlo za účelem přepravy sebe a své dcery. K ukončení partnerského soužití (a tím i částečného podílení se žalovaného na výživě žalobkyně) došlo v únoru 2020 (ukončení partnerského vztahu potvrdili oba účastníci). Následné občasné nepravidelné návštěvy žalobkyně u žalovaného v jeho nemovitosti (včetně občasného přenocování) zejména za účelem realizace styku žalovaného s nezletilou dcerou, nepředstavují plnění, jež by bylo na výživné započitatelné. Minimální měsíční příjem žalobkyně v období od 3. 8. 2019 do 2. 2. 2020 činil 52 500 Kč (v lednu 2020 byla vyplacena žalobkyni naposledy dávka peněžité pomoci v mateřství v plné výši). Tohoto příjmu (35 000 Kč dávka peněžité pomoci v mateřství a 17 500 Kč nájemné za pronájem bytu a garáže) žalobkyně v uvedeném období dosáhla, aniž by musela provozovat aktivní výdělečnou činnost. Pravidelný měsíční čistý příjem žalovaného u [právnická osoba] a.s. činil 45 000 Kč, žalovaný na konci roku 2020 obdržel odměny v částce kolem 350 000 Kč, průměrný měsíční výdělek (i s později vyplacenými odměnami) činil 96 734 Kč do konce října a od listopadu 2019 až do ledna 2020 (po změně zaměstnavatele na [právnická osoba]) 43 194 Kč, v té době hradí výživné na 3 nezletilé děti (na nezletilou [jméno] v konkrétní finanční částce od prosince 2019) celkem v částce 10 500 Kč. Od února 2020 žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek (v únoru obdržela poměrnou dávku peněžité pomoci v mateřství v částce 4 880 Kč a poměrnou část rodičovského příspěvku), za rok 2020 má průměrný čistý měsíční příjem z výdělečné činnosti cca 10 000 Kč, obdržela dvě mimořádná finanční plnění od zaměstnavatele [ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec] (doplatek mzdy po skončení mateřské dovolené a náhradu za dovolenou na zotavenou celkem v částce 36 563 Kč), dále má příjem z nájemného v částce 17 500 Kč měsíčně a odměnu za výkon funkce předsedy SVJ včetně vyúčtování přeplatků celkem v částce 29 309 Kč. Její příjmy za únor až prosinec 2020 (po započtení všech příjmů v daném období a bez zohlednění rodičovského příspěvku) činí částku 386 652 Kč, za období od února 2020 do konce nárokovaného období 3. 8. 2021 (dva roky věku nezletilé dcery [jméno]) žalobkyně vyčerpá 285 600 Kč z celkového výše rodičovského příspěvku 300 000 Kč (po odečtu částky 14 400 rovnající se 12 x 1 200 Kč, kterou žalobkyně bude čerpat do tří let věku nezletilé dcery) a za rok 2021 obdrží do konce nárokovaného období 7 x nájemné v částce 17 500 Kč. Soud při úvahách o výši dávky výživného v rozhodném období (3. 8. 2019 – 3. 8. 2021) zohlednil ukončení partnerského vztahu účastníků v únoru 2020 a s tím související ukončení částečné finanční podpory žalobkyně žalovaným a i změnu stabilních finančních příjmů žalobkyně za další období (únor 2020 – 3. 8. 2021), spočívající jednak ve variabilitě zvolené výše rodičovského příspěvku (kterou z tohoto důvodu stanovil celkovou vyplacenou částkou za období únor 2020 – 3. 8. 2021) a možností zvýšení příjmů žalobkyně pouze prostřednictvím aktivní výdělečné činnosti, přičemž možnosti a rozsah pracovní činnosti v období roku 2021 jsou dány aktuální potřebou péče o nezletilou dceru, jejím zdravotním stavem a možnostmi opatření jejího hlídání. Uvedené je zřejmé i z období roku 2020, kdy žalobkyně například v květnu 2020 neobdržela z pracovní činnosti žádný příjem. Pokud by soud potenciální příjem žalobkyně z pracovní činnosti v roce 2021 nezohlednil (žalobkyně na ústním jednání konaném dne 16. 4. 2021 sice sdělila, že očekává obdobný příjem jako v roce 2020, z provedeného dokazování však vyplynulo, že jeho výše byla v jednotlivých měsících roku 2020 kolísavá a závislá na aktuálních časových možnostech žalobkyně a zabezpečení hlídání dcery účastníků), dospěl by k průměrnému minimálnímu měsíčnímu příjmu žalobkyně (se zohledněním pouze jistých budoucích příjmů) za období 3. února 2020 – 3. srpna 2021 (18 měsíců) ve výši cca 44 - 45 000 Kč (se zohledněním vyplaceného rodičovského příspěvku a nájemného za celé posuzované období, doložené příjmy za rok 2020 a případné odměny za funkci předsedy SVJ v roce 2021 do 3. 8. 2021). Tento dosažený minimální příjem žalobkyně potencionálně může (se zohledněním výše uvedených omezení) navýšit pokračující pracovní činností (s ohledem na její zájem pracovní činnost vykonávat). Průměrný měsíční příjem žalovaného od [právnická osoba], a.s. od února 2020 do ledna 2021 činil (podle výpisů z účtu) cca částku 55 292 Kč (spolu s odměnami vyplacenými 2 x ročně), kromě toho žalovaný obdržel 13. 5. 2020 dodatečnou odměnu od bývalého zaměstnavatele [právnická osoba] a.s. ve výši 199 973 Kč. I pokud by soud do konce rozhodného období (3. 8. 2019) vycházel z potenciálního čistého měsíčního příjmu cca 45 000 Kč (žalovaný sděloval, že s ohledem na útlum činnosti z důvodu pandemie způsobené novým koronavirem SARS-Cov-2 nelze očekávat v následujícím období mimořádné odměny) spolu s příjmy již vyplacenými by čistý měsíční příjem žalovaného za období 3. února 2020 – 3. 8. 2021 činil částku 62 971 Kč. Žalovaný má (obdobně jako žalobkyně) bezúročnou zápůjčku od svých rodičů, na kterou dosud nic nehradil a 3 vyživovací povinnosti k nezletilým dětem v celkové částce 11 500 Kč. Soud současně přihlížel i k celkovým majetkovým poměrům účastníků, kdy oba disponují vysokými částkami na svých účtech (žalobkyně přes 2 miliony Kč, žalovaný kolem 3,5 milionu Kč) i např. ke skutečnosti, že podle žalobkyní předložených dokladů i jejich tvrzení byla dosud schopna na zápůjčku své matce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaplatit částku 275 000 Kč (za cca 8-9 měsíců), což je částka nepoměrně vyšší než ta, kterou by za stejné období hradila na splátkách úvěru [právnická osoba] (právě za účelem úhrady úvěru byla zápůjčka poskytnuta). Za této situace považuje soud za přiměřenou částku na výživu žalobkyně za období od 3. 8. 2019 do 2. 2. 2020 s přihlédnutím k stálým příjmům nevyžadujícím pracovní aktivitu žalobkyně a poskytování částečné výživy žalovaným jinou formou po dobu trvání jejich partnerského vztahu (v době pobytu žalobkyně v domě žalovaného v [obec] bydlení a podíl na nákladech) částku 3 000 Kč a za období od 3. února 2020 do 3. 8. 2021 (do dvou let věku nezletilé dcery), kdy je příjem žalobkyně kolísavý a jeho výše závisí zčásti na možnostech jejího pracovního výdělku částku 5 000 Kč.

33. Na rozdíl od nezletilé dcery účastníků (a dalších dětí žalovaného), která má vůči žalovanému právo s ním sdílet jeho životní úroveň, má žalobkyně nárok pouze na výživu přiměřenou. Po zohlednění celkových majetkových poměrů žalovaného (které s ohledem na uzavřenou dohodu účastníků o výchově a výživě nezletilé [jméno] nebyly v rámci opatrovnického řízení před Obvodním soudem pro Prahu 5 podrobně zkoumány) a obecně nižších nákladů na výživu dítěte takto nízkého věku, než je tomu u dospělé osoby, soud nepovažoval částku 3 500 Kč, kterou hradí žalovaný na nezletilou dceru (obdobně jako v případě výživného na další dvě děti žalovaného) za absolutní kritérium a přiznal žalobkyni na její výživu výše uvedené částky, které považuje se zřetelem na celkové majetkové poměry účastníků a odůvodněné potřeby žalobkyně za přiměřené a odpovídající zákonným hlediskům. S ohledem na charakter výživného jako opětující se dávky bylo výživné stanoveno ve výše uvedených částkách měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci předem (§ 160 odst. 2 o. s. ř.). V částkách požadovaných žalobkyní nad rámec přiznaných dávek pak byla žaloba zamítnuta, neboť i s ohledem na potenciální nároky nezletilých dětí, podle názoru soudu tyto částky překračují oprávněný nárok žalobkyně na přiměřenou výživu. V době vyhlášení rozsudku již uplynula lhůta splatnosti dávek výživného za dobu do dubna 2020 (včetně), z tohoto důvodu soud zároveň rozhodl o nedoplatku na výživném za dobu 21 měsíců (6 měsíců po 3 000 Kč a 15 měsíců po 5 000 Kč) v celkové výši 93 000 Kč. Uhradit dlužné výživné vzhledem k jeho celkové výši a majetkovým poměrům žalovaného pak bylo žalovanému uloženo ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

34. Pokud žalovaný považoval nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky za rozporný s dobrými mravy s poukazem, že žalobkyně dosahuje vyšších příjmů než žalovaný, popírá vedení jejich rodinné domácnosti v dřívější době a brání žalovanému ve styku s nezletilou dcerou, tak soud tento názor nesdílí. Žalobkyně v průměru nedosahuje výše příjmů žalovaného, od února 2020 je výše jejího příjmu kolísavá, závisí na jejich aktuálních pracovních možnostech v jednotlivých měsících a zajištění hlídání pro nezletilou dceru. Rozdílnost subjektivního vnímání rozsahu společného soužití účastníků (za situace, kdy má žalobkyně prokazatelně umístěnou domácnost i ve svém bytě v [anonymizováno] ulici, v [obec]) taktéž není rozporná s dobrými mravy, zejména když žalovaný větší rozsah společného soužití účastníků neprokázal. Otázky péče o nezletilou dceru účastníků, úprava styku a případný výkon rozhodnutí v případě neplnění povinností dle pravomocného rozhodnutí soudu je pak nutno řešit v rámci opatrovnického řízení před příslušným soudem.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy soud vycházel z přibližně stejného poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci.