36 C 221/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného toho času stát. instituce 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa svědkyně, žalované, svědka a svědka zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 77 022 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 77 022 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do zaplacení, a dále je 2. žalovaná sama povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 77 022 Kč za den [datum], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti 1. žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do [datum], co do povinnosti 1. žalovaného zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně s 2. žalovanou úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 77 022 Kč za den [datum], co do povinnosti 2. žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 77 022 Kč za den [datum], co do povinnosti obou žalovaných zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 366,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Řízení se co do požadavku žalobkyně vůči 2. žalované na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do [datum] společně a nerozdílně s 1. žalovaným, zastavuje.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a 2. žalovaná uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Roomster, [registrační značka] (dále jen„ pojištěné vozidlo“) podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), jehož vlastníkem a provozovatelem je 2. žalovaná. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě s účastí pojištěného vozidla, kdy 1. žalovaný kolem [údaj o čase] hodin v obci [obec], v ulici [ulice], řídil pojištěné vozidlo a při vyjíždění z parkoviště vpravo na hlavní pozemní komunikaci směrem k obci [část obce] nerespektoval svislou dopravní značku„ dej přednost v jízdě“ a nedal přednost v jízdě motorovému vozidlu tov. zn. Škoda Fabia, [registrační značka], řidiče [jméno] [příjmení], jedoucímu také směrem k obci [část obce], následkem čeho došlo ke střetu vozidel (levé přední částí vozidla Škoda Roomster a pravé boční části vozidla Škoda Fabia) a k vzniku škody na vozidle Škoda Fabia ve výši 77 022 Kč. Při šetření dopravní nehody bylo zjištěno, že 1. žalovaný měl pozitivní nález na přítomnost látek methamphetaminu a amphetaminu, byl mu zadržen řidičský průkaz a následně byl za tento skutek uznán vinným příkazem Městského úřadu Kraslice [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. V době dopravní nehody byl 1. žalovaný zaměstnancem 2. žalované. Žalobkyně řešila dopravní nehodu jako pojistnou událost [číslo] v rámci pojistného plnění uhradila škodu na poškozeném vozidle Škoda Fabia v částce 77 022 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala 2. žalovanou k sdělení relevantních informací pro uplatnění svého nároku podle § 10 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, týkajících se vztahu žalovaných a okolností užití pojištěného vozidla – zejména, zda bylo užito 1. žalovaným při činnosti pro 2. žalovanou (s ohledem na § 2914 občanského zákoníku), 2. žalovaná reagovala pouze částečně (nezmiňovala neoprávněné užití pojištěného vozidla), z jejího vyjádření je však zřejmé, že o nedostatcích v chování 1. žalovaného věděla. Žalobkyně uplatnila vůči 1. žalovanému svůj postižní nárok dopisem ze dne [datum] podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť 1. žalovaný vozidlo řídil a nehodu způsobil pod vlivem návykové látky a stanovila mu lhůtu k plnění do [datum]. Vůči 2. žalované uplatnila postižní nárok dopisem ze dne [datum] podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť 2. žalovaná neučinila řádné opatření k zabránění užití vozidla 1. žalovaným pod vlivem návykové látky a podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť nesplněním informační povinnosti ztížila šetření pojistné události (a regresního nároku žalobkyně), přičemž lhůta k plnění uplynula k [datum]. Dále žádala po obou žalovaných i náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč.

2. Žalovaná 2. s nárokem žalobkyně nesouhlasila. Poukázala na to, že 1. žalovaný byl zaměstnancem 2. žalované v období [datum] – [datum]. Jako své bydliště uvedl [adresa], u [obec]. Mezi žalovanými byla dne [datum] uzavřena dohoda o užívání vozidla, podle které přenechala 2. žalovaná 1. žalovanému pojištěné vozidlo do užívání po dobu zaměstnaneckého poměru, za účelem jeho užití výhradně pro dopravu z místa bydliště do místa výkonu práce ([obec] – [obec] a zpět). Pro výkon své pracovní činnosti (řidič zásobovací dodávky) 1. žalovaný užíval jiné vozidlo. Pojištěné vozidlo bylo dáno k dispozici 1. žalovanému k ulehčení jeho situace, neboť 2. žalované bylo známo, že 1. žalovaný měl rodinné problémy, rozcházel se s přítelkyní, měl prý nemocnou matku, zároveň byl na trhu práce nedostatek řidičů. Jedná se o benefit, který 2. žalovaná poskytuje svým zaměstnancům (obdobně také užívání mobilního telefonu). V době předání vozidla ([datum]) nebyl 1. žalovaný pod vlivem návykových látek. Od [datum] přestal 1. žalovaný bezdůvodně docházet do zaměstnání a měl neomluvené absence až do [datum], kdy byl jeho pracovní poměr ukončen. 2. žalovaná telefonicky zjišťovala u 1. žalovaného důvod jeho absence, 1. žalovaný ji sděloval, že je nemocný, žádný doklad o pracovní neschopnosti ale nepředložil. V době nehody měl být 1. žalovaný přítomný na pracovišti u 2. žalované ([ulice a číslo], [obec]). [obec], kde došlo k dopravní nehodě, je vzdáleno 30 km od pracoviště 1. žalovaného, je zřejmé, že pojištěné vozidlo bylo použito bez souhlasu a vědomí 2. žalované a v rozporu s dohodou o užívání. 1. žalovaný se po nehodě (tentýž den odpoledne) dostavil na pracoviště 2. žalované s poškozeným pojištěným vozidlem, kdy sdělil, že jím narazil do sněhové závěje a škodu nahradí ze svého pojištění odpovědnosti za škodu vůči zaměstnavateli, které si měl po vzniku pracovního poměru uzavřít. 2. žalovaná žádné jiné informace neměla. V době dopravní nehody 1. žalovaný nedocházel do zaměstnání již cca 13 dní, byl pod vlivem psychotropních látek, v rozporu s uzavřenou dohodou pojištěné vozidlo použil k jinému účelu, 2. žalované soustavně lhal i v mnoha jiných věcech (kvůli 1. žalovanému ji kontaktovala i Policie ČR) . 2. žalovaná nezavinila zneužití pojištěného vozidla 1. žalovaným ani z nedbalosti, z tohoto důvodu nemůže podle § 2929 občanského zákoníku odpovídat solidárně s ním. Připustila, že ji žalobkyně kontaktovala zejména ke skutečnosti, zda 1. žalovaný řídil pojištěné vozidlo v souvislosti se svým zaměstnáním, ve výzvě však uvedla jinou registrační značku vozidla, nemůže jí tak vyčítat nesoučinnost. Z opatrnosti vznesla námitku promlčení, neboť ze žaloby nevyplývalo, kdy bylo pojistné plnění vyplaceno a zda žaloba byla podána ve lhůtě 3 let od jeho vyplacení. Nesouhlasila ani s požadovaným úrokem z prodlení, neboť 2. žalovaná se o uplatněném nároku žalobkyně dozvěděla až doručením návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Konečně poukázala na to, že žalobkyně by neměla mít právo na úhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, když disponuje právním oddělením, navíc požaduje paušální náklady na vymáhání pohledávky, ačkoliv současně za výzvu k plnění žádá přiznat odměnu advokáta.

3. Žalovaný 1. nárok žalobkyně nesporoval. Souhlasil s okolnostmi dopravní nehody, jak je vylíčila žalobkyně v bodu 1. rozsudku. Uvedl, že v době dopravní nehody vozidlo řídil s výslovným souhlasem a vědomím 2. žalované. Pro žalovanou pracoval zhruba rok, z toho dva měsíce v zaměstnaneckém poměru, předtím brigádně. Odmítl existenci dohody o užívání pojištěného vozidla (tu měl uzavřenou pouze na dodávku, kterou potřeboval pro výkon práce), pojištěné vozidlo si vyzvedl až v den dopravní nehody za účelem odvozu své přítelkyně na vyšetření do nemocnice. Souhlas s užitím pojištěného vozidla dostal od manažera 2. žalované. Pojištěné vozidlo vrátil druhý den po nehodě poškozené, s 2. žalovanou si dohodl splátkový kalendář k úhradě škody na pojištěném vozidle. V souvislosti s dopravní nehodou mu byl odebrán řidičský průkaz.

4. K vyjádření 2. žalované žalobkyně uvedla, že postihové právo žalobkyně jako pojišťovny je originární nárok, který vzniká až vyplacením pojistného plnění pojišťovny (§10 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla), promlčecí doba je tříletá (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4321/2008) a počala běžet okamžikem vyplacení pojistného plnění dne [datum]. Pokud byla žaloba podána [datum], nemohlo dojít k promlčení nároku žalobkyně. V případě nehody způsobené osobou pod vlivem návykové látky dle § 10 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, odpovídá společně a nerozdílně i provozovatel pojištěného vozidla, ledaže tomu jednání nemohl zabránit. 2. žalovaná nese důkazní břemeno, jaké opatření učinila, aby 1. žalovaný s vozidlem pod vlivem návykových látek nejezdil (při předání vozidla měla zjišťovat jeho stav), zejména když v té době již téměř dva týdny nedocházel neomluveně do práce. Skutečnost, že 1. žalovaný užil pojištěné vozidlo neoprávněně, 2. žalovaná žalobkyni v rámci zmiňované korespondence nesdělila.

5. Potvrzením o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum], vystaveném Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie Karlovarského kraje, bylo potvrzeno zaevidování šetření dopravní nehody s účastí vozidel Škoda Roomster [registrační značka], řidiče 1. žalovaného a Škoda Fabia [registrační značka] řidiče [jméno] [příjmení], pod evidenčním číslem [anonymizováno] [číslo] [rok]. Z detailu relace o dopravní nehodě [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne [datum] došlo ke škodné události tak, jak je popsána v bodu 1. rozsudku, 1. žalovaný měl podle svého vyjádření užít pervitin, věc je v šetření pro přestupek, při nehodě došlo mimo jiné k poškození vozidla Škoda Fabia [registrační značka] (odřený lak, promáčklé zadní dveře, deformovaný pravý zadní blatník, pravý zadní podběh) poškozeného [jméno] [příjmení]. Jako vlastník a provozovatel pojištěného vozidla byla označena 2. žalovaná. Součástí je fotodokumentace místa nehody a poškození vozidel. Příkazem Městského úřadu Kraslice [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byl 1. žalovaný uznán vinným skutkem popsaným v bodu 1. rozsudku, kvalifikovaným jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b), f), k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (mimo jiné i řízení pod vlivem návykové látky, kdy byly naměřeny hodnoty 158 ng/ml methamphetaminu v krvi), s tím, že v popisu skutku je uvedena výše škody na vozidle Škoda Fabia ve výši vyplaceného plnění 77 022 Kč 1. žalovanému byla uložena pokuta a trest zákazu řízení motorových vozidel. V rozhodnutí je konstatováno, že 1. žalovanému byl již dne [datum] zadržen řidičský průkaz. Dne [datum] byla poškozeným [jméno] [příjmení] nahlášena škodná událost žalobkyni a uplatněn nárok na plnění z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou pojištěným vozidlem. Jako pojištěný je uvedena 2. žalovaná (viz. hlášení škodné události povinné ručení ze dne [datum]). Podle zápisu o poškození vozidla byla dne [datum] provedena prohlídka poškozeného vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], likvidátorem žalobkyně, v zápisu bylo uvedeno, co je potřeba opravit (v souladu s poškozením dle hlášení škodné události) s tím, že oprava bude provedena v značkovém servisu. Pojistné plnění mělo být uvolněno ve prospěch opravce (viz dopis ze dne [datum] a [datum] [právnická osoba], jenž dle technického průkazu vozidla Škoda Fabia [registrační značka] byla jeho vlastníkem a poškozený [jméno] [příjmení] je uveden jako provozovatel a prohlášení autoservisu [jméno] [příjmení] - [anonymizováno]). Z daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] vystaveného autoservisem [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] je zřejmá cena opravy poškozeného vozidla v částce 77 022,07 Kč. Tato výše je uvedena i ve zprávě likvidátora k [anonymizováno] [číslo] (viz dokument Vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu). K výplatě pojistného plnění došlo [datum] (viz. záznam z printscreenu obrazovky počítače o výplatě žalobkyně). Dopisem žalobkyně evidenční [číslo] adresovaným 2. žalované oznamovala žalobkyně šetření pojistné události ze dne [datum] u vozidla [registrační značka]. Oznámením o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne [datum] žalobkyně 2. žalované oznámila ukončení šetření pojistné události a výplatu pojistného plnění poškozenému v částce 77 022 Kč 2. žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], že o dopravní nehodě jí není nic známo, podle knihy jízd vozidlo užíval 1. žalovaný, který u 2. žalované již nepracuje a byl zadržen Policií ČR.

6. Podle dohody o užívání vozidla ze dne [datum], uzavřené mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou mělo být 1. žalovanému dáno do užívání vozidlo Škoda Roomster [registrační značka] od [datum] po dobu zaměstnaneckého poměru, a to výhradně za účelem cesty do a ze zaměstnání ([obec] – [obec] a zpět). Z přehledu docházky 1. žalovaného za měsíc únor 2018 je zřejmé, že od [datum] do [datum] je uvedeno A (absence). Absence 1. žalovaného v počtu 14 dnů vyplývá i z výplatního lístku za únor 2018 a z listiny nazvané„ sumarizace“ potvrzené Okresní správou sociálního zabezpečení Karlovy Vary. Podle osobní karty zaměstnance 1. žalovaný byl u 2. žalované zaměstnán od [datum] do [datum]. Nespolehlivost 1. žalovaného pak 2. žalovaná dokládala žádostí Policie ČR ze dne [datum] o pracovní hodnocení a odpovědí ze dne [datum] s poukazem na absenci 1. žalovaného v práci, a že jí nebylo nic sděleno o vyživovacích povinnostech nebo exekucích 1. žalovaného. Pojistkou k pojistné smlouvě - odpovědnost občanů a zaměstnanců 2. žalovaná dokládala, že 1. žalovaný měl mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání – s řízením dopravního prostředku ze dne [datum] s počátkem pojištění [datum], které dle sdělení 2. žalované neuhradil (pojistná smlouva tak nenabyla účinnosti).

7. Nedatovaným dopisem žalobkyně (prostřednictvím jejího zástupce) adresovaným 2. žalované ve věci vzniklého postihu 77 022 Kč vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] nastalé dne [datum], evidované na pojistné smlouvě [číslo] se žalobkyně dotazovala, zda 1. žalovaný vykonával v době dopravní nehody činnost ve smyslu § 2914 o. z. pro 2. žalovanou (bez dalšího upřesnění), o odpověď žádala do [datum]. Dopisem 2. žalované zástupci žalobkyně ze dne [datum] sdělila 2. žalovaná, že přílohou posílá dopis, který posílala Policií ČR. Přílohou byl dopis ze dne [datum] nazvaný„ hodnocení 1. žalovaného“, v kterém 2. žalovaná při hodnocení 1. žalovaného odkázala na pracovní smlouvu a sdělila, že do práce docházel nepravidelně, vymlouval se na úmrtí matky, sestry, pohřeb. Dostal výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností a nevrátil jim mobilní telefon, dne [datum] naboural svěřené vozidlo Škoda Roomster, dopustil se podvodu, neboť si sjednal pojištění odpovědnosti za případné škody na majetku zaměstnavatele, které neuhradil a pojistná smlouva tak nenabyla účinnosti. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) ve věci vzniklého postihu 77 022 Kč 2. žalovanou k sdělení, zda 1. žalovaný řídil vozidlo Škoda Roomster, [registrační značka] dne [datum] v souvislosti s jeho zaměstnáním. 2. žalovaná potvrdila, že na dopis nereagovala.

8. Dopisem ze dne [datum], nazvaným výzva k zaplacení postihu, byl 1. žalovaný vyzván k úhradě částky 77 022 Kč do [datum] s odkazem na užití omamných a psychotropních látek při dopravní nehodě. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou 1. žalovanému dne [datum] dle podacího lístku na adresu [adresa žalovaného], byl 1. žalovaný opětovně vyzván k zaplacení žalované částky, 2. žalovaná pak byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího archu dne [datum] (2. žalovaná zpochybnila doručení předžalobní výzvy).

9. Z výslechu jednatele 2. žalované, [celé jméno svědka], bylo zjištěno, že 1. žalovaný byl zaměstnán u 2. žalované jako řidič dodávky na hlavní pracovní poměr zhruba měsíc. Předtím s ním nikdy nespolupracovali. Náplní jeho činnosti bylo dovážet nápoje do stravovacích zařízení a obchodů podle dodacích listů a faktur. V té době zaměstnávala 2. žalovaná 7-8 řidičů, všichni řidiči mají přidělenou svou dodávku. Kapacitně jim chyběli dva řidiči. 2. žalovaná vychází svým zaměstnancům vstříc, pokud je to zapotřebí, můžou užívat svěřenou dodávku i na cestu do a z práce. 1. žalovaný bydlel v horách, proto mu zapůjčili pro dopravu z bydliště na pracoviště osobní vozidlo. V současné době půjčují osobní vozidlo dvěma řidičům, v případě, že jim například ujede autobus a mají problém dostat se domů, zhruba dvakrát až třikrát do týdne. Pokud o řidiče 2. žalovaná stojí a působí solidně, zapůjčuje jim vozidlo již při započetí pracovněprávního vztahu. Mezi další poskytnuté benefity patří služební mobilní telefon nebo bezúročné půjčky. 1. žalovaný působil na první pohled solidně, byl vnímán jako dobrý manuální pracovník, byť byl velmi nespolehlivý. Nesděloval 2. žalované pravdivé údaje, neuzavřel řádné pojištění, které byl povinen si v souvislosti s pracovním poměrem sjednat. Své absence v práci odůvodňoval nemocí, ale neschopenku nikdy nedodal. 2. žalovaná ho v této souvislosti telefonicky kontaktovala třikrát - čtyřikrát. Poté došlo k poškození pojištěného vozidla. 1. žalovaný jim sděloval, že naboural do sněhové závěje. Informace o dopravní nehodě a poškození dalšího vozidla se dozvěděli až o několik měsíců od žalobkyně. Nikdy se nesetkali se situací, kdy by si jejich pracovník takto vymýšlel. 1. žalovaný vystupoval přesvědčivě, neměli důvod mu nevěřit. I v době, kdy práci vykonával, žádal opakovaně o volno kvůli nemocné matce nebo sestře. Dopis žalobkyně s výzvou k sdělení skutečností důležitých pro řízení považoval za zmatečný, neboť v něm byla uvedena neznámá [registrační značka]. Byl informován až o výplatě pojistného plnění, do té doby nic o dopravní nehodě nevěděl, žalobkyni o tom informoval.

10. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že je zaměstnán u 2. žalované na pozici dispečera. Má na starosti řidiče, rozvozy, objednávky, faktury a podobně. 1. žalovaný pracoval u 2. žalované nejdřív formou brigády 2-3 dny na pozici závozníka, kdy vozil nápoje spolu s řidičem, následně mu nabídli práci na hlavní pracovní poměr. Jevil se pracovitý. Ihned po nástupu mu poskytli vozidlo k dopravě z bydliště do zaměstnání, neboť řidič, který ho vozil z [obec], ukončil pracovní poměr. Měl za to, že po poskytnutí vozidla se ukázal v práci pouze jeden den, poté přestal docházet. Když mu telefonovali, vymlouval se na nemoc, nebo že má problém a přijede později, ale nikdy nepřijel. Poté se mu nemohli dovolat. Vždy to nějak vysvětlil. Víc o něm nezjišťovali, čekali, co bude. Obdobné problémy mají se zaměstnanci i dnes. Po nástupu do zaměstnání se každý zaměstnanec má podrobit zdravotní prohlídce, k tomu dostane papíry a má doložit pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance. Jezdit ale řidiči začínají hned (bez vazby na absolvování zdravotní prohlídky) . 1. žalovaný uzavřené pojištění doložil, ale zdravotní prohlídce se nepodrobil a následně přestal do práce docházet. Pro práci měl k dispozici dodávku a pro cestu do práce a z práce vozidlo Škoda Roomster. Obdobný benefit byl za doby působení svědka u 2. žalované poskytnut zhruba pěti až deseti řidičům dle potřeby, většinou zhruba 14 dnů až tři týdny od nástupu do práce. V případě 1. žalovaného byli rádi, že někoho sehnali, proto mu byl poskytnutý ihned. Absolvované cesty vypůjčeným vozidlem se neevidují, pouze se podepíše smlouva o výpůjčce. 1. žalovaný přijel poprvé po delší absenci až po nehodě s poškozeným vozidlem, sděloval, že dostal smyk a narazil do sněhové hroudy. Vozidlo odevzdal s tím, že si ještě potřebuje něco zařídit a druhý den přijede do práce a už nedorazil. V průběhu doby sděloval, že mu onemocněla a pak zemřela matka, onemocněla sestra a pak on, tak na něho nechtěli tlačit. Působil velmi věrohodně. Zhruba po dvou třech měsících přišel dopis žalobkyně s protokolem o dopravní nehodě, tím se o ní dozvěděli. Byl přítomen, když 1. žalovaný podepisoval dohodu o užívání, jedná se o jejich standartní vzor.

11. V čestném prohlášení ze dne [datum] sdělovala účetní 2. žalované [celé jméno svědkyně], že byla přítomna telefonickým hovorům s 1. žalovaným, který od [datum] nedocházel do zaměstnání, byl vyzýván k vrácení vozidla, přičemž 1. žalovaný sděloval, že je nemocný a slíbil dodat doklad o pracovní neschopnosti, který nikdy nedodal.

12. Další důkazy nebyly pro řízení podstatné.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 1. žalovaný způsobil pod vlivem psychotropní látky (methamfethaminu) pojištěným vozidlem dne [datum] dopravní nehodu, popsanou v bodu 1. rozsudku, za což byl příkazem Městského úřadu Kraslice [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b), f), k) zákona č. 361/2000 Sb. K uvedenému datu byl 1. žalovaný zaměstnancem 2. žalované. 2. žalovaná je vlastníkem a provozovatelem pojištěného vozidla a má uzavřené pojištění za újmu způsobenou provozem pojištěného vozidla u žalobkyně. V důsledku dopravní nehody byla způsobena majetková škoda na vozidle Škoda Fabia ve výši 77 022 Kč, která byla poškozeným uplatněna u žalobkyně a žalobkyně dne [datum] vyplatila pojistné plnění v částce 77 022 Kč. V době dopravní nehody 1. žalovaný minimálně od počátku února 2018 nedocházel neomluveně do zaměstnání, neměl provedenou zdravotní prohlídku. Vozidlo dostal do užívání ještě před svým nástupem do práce za účelem dopravy z bydliště na pracoviště a zpět. Žalobkyně v březnu 2021 vyzývala 2. žalovanou k sdělení informací o vztahu žalovaných a okolnostem užití pojištěného vozidla 1. žalovaným, 2. žalovaná přeposlala žalobkyni zprávu pro Policii ČR, dále již do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nereagovala.

14. Žalobkyně v řízení uplatňuje žalovanou částku ve výši vyplaceného pojistného plnění jako postižní (regresní) nárok pojišťovny podle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právo pojistitele na úhradu vyplaceného pojistného plnění neboli tzv. regresní/postižní nárok je zvláštním originárním nárokem pojistitele vůči pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění, a to samozřejmě pouze v tom rozsahu, v němž pojištěná osoba za újmu skutečně odpovídá. V návaznosti na osobní rozsah tohoto typu pojištění odpovědnosti lze postih uplatnit nejen vůči provozovateli vozidla, který je povinen uzavřít pojistnou smlouvu (za situace, že je odpovědnou osobou), nýbrž případně i vůči jiné osobě, která jako řidič vozidla odpovídá za újmu podle obecné úpravy v § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o z.“). Jinými slovy, kryje-li pojištění odpovědnost kterékoliv osoby, která při provozu vozidla nastala, pak i regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za újmu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu. V případě, že příčinou vzniku újmy bylo porušení základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích, uplatní se společná a nerozdílná (solidární) regresní povinnost provozovatele vozidla s jinou osobou, nemohl-li provozovatel jednání řidiče zabránit (srov. Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019). S ohledem na povahu uplatněného nároku (postižního nároku pojišťovny, odlišného od nároku na náhrady škody) soud neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou 2. žalovanou, neboť originární postižní právo pojistitele se promlčuje podle § 619 a 629 o. z. v obecné tříleté promlčecí lhůtě, jež počíná dnem, kdy právo mohlo být poprvé vykonáno, tedy kdy mohlo být odůvodněně uplatněno u soudu, nejdřív od poskytnutí pojistného plnění poškozenému (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 799/2006). K výplatě pojistného plnění došlo [datum] promlčecí doba by tak uplynula [datum], návrh na vydání elektronického platebního rozkazu však byl u soudu podán dne [datum], tedy před jejím uplynutím.

15. Vůči 1. žalovanému žalobkyně svůj nárok uplatňuje z důvodu, že pojistné plnění bylo vyplaceno za škodu na vozidle zn. Škoda Fabia, způsobenou 1. žalovaným jako řidičem pojištěného vozidla v důsledku požití omamných a psychotropních látek (§ 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Žalobkyně v řízení prokázala všechny předpoklady vzniku postižního práva vůči 1. žalovanému, který byl příkazem Městského úřadu Kraslice za skutek vymezený v bodu 1. rozsudku uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (mimo jiné i řízení pod vlivem návykové látky), přičemž i výše majetkové škody na poškozeném vozidle Škoda Fabia jako důsledek popisovaného jednání 1. žalovaného je součástí popisu skutku a odpovídá výši žalobkyní vyplaceného pojistného plnění. Ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud takovým rozhodnutím vázán. Byť 1. žalovaný byl v době dopravní nehody zaměstnancem 2. žalované, pojištěné vozidlo v daném případě nepoužil při plnění pracovních úkolů, ani způsobem vymezeným v dohodě o užívání (k dopravě z místa bydliště do zaměstnání a zpět), ale zcela mimo rámec dohodnutého způsobu užití vozidla, (§ 2929 o. z., srov. a contrario rozsudek NS ČR 25 Cdo 2871/2007 ze dne 13. 8. 2008), odpovídá tak za vzniklou škodu a současně je i odpovědnou osobou z hlediska regresního nároku žalobkyně. 1. žalovaný sice popíral uzavření dohody o vypůjčení pojištěného vozidla s tvrzením, že si pojištěné vozidlo vypůjčil od 2. žalované s jejím souhlasem až v den dopravní nehody pro soukromé účely, jeho tvrzení však bylo vyvráceno shodnými výpověďmi jednatele 2. žalované a svědka [celé jméno svědka], který byl podpisu dohody 1. žalovaným přítomen a odmítli vypůjčení vozidla 1. žalovaným až v den nehody. V době, kdy došlo k dopravní nehodě, trval pracovní poměr 1. žalovaného jeden měsíc (od [datum]), minimálně od počátku února 2018 se bez omluvy do zaměstnání nedostavoval, což bylo potvrzeno evidencí docházky i osobní kartou 1. žalovaného, je tak nepravděpodobné, že by mu za této situace bylo pojištěné vozidlo předáno k tvrzeným mimopracovním účelům. 1. žalovaný samotné okolnosti dopravní nehody a ani nárok žalobkyně nezpochybňoval. Žalobkyně vyplatila pojistné plnění za poškozené vozidlo, její nárok vůči 1. žalovanému soud shledal oprávněným.

16. Vůči 2. žalované pak žalobkyně uplatnila nárok podle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako solidárnímu dlužníkovi z důvodu, že 2. žalovaná neprokázala, že by jednání 1. žalovaného podle § 10 odst. 1 písm. i) nemohla ovlivnit, a dále podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla z důvodu nesplnění její informační povinnosti.

17. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

18. Ustanovení § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla konstituuje společnou a nerozdílnou (solidární) regresní povinnost provozovatele vozidla s osobou, která je řídila (jde-li o subjekty odlišné), tj. porušení základních povinností při provozu se přičítá i provozovateli, byť je naplnil řidič. Jedná se o případy postižních důvodů uvedených v odstavci 1 písm. g), h), i) a j). Provozovatel se povinnosti může zprostit, pouze prokáže-li, že takovému jednání řidiče nemohl zabránit. Musí tedy v případném soudním sporu tvrdit a prokazovat, že jednání řidiče, které naplnilo důvody pro vznik postižního práva, bylo natolik neočekávané a nezávislé na vůli provozovatele a jeho dosahu, že nemohl počínání řidiče ovlivnit a zasáhnout tak, aby k porušení základní povinnosti nedošlo (srov. Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019).

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že 2. žalovaná byla v době dopravní nehody provozovatelem pojištěného vozidla. 1. žalovaný měl vozidlo v držení dle dohody o užívání vozidla od [datum] za účelem dopravy mezi místem výkonu práce a bydlištěm. V době předání vozidla (ještě před započetím pracovního poměru) neměl 1. žalovaný absolvovanou ani zdravotní prohlídku, vyžadovanou pro výkon práce řidiče zásobování, tu až do ukončení pracovního poměru neabsolvoval. Přitom se jednalo o nového zaměstnance, o kterém 2. žalovaná neměla žádné relevantní informace. Podle výpovědi svědka [celé jméno svědka] 1. žalovaný již záhy po předání vozidla přestal do práce docházet (dle jednatele 2. žalované žádal nejdřív opakovaně o volno z různých smyšlených příčin), od [datum] přestal přidělenou práci vykonávat úplně, do zaměstnání se nedostavil, vymýšlel si různé důvody své absence, které nikdy nedoložil a které sděloval pouze v případě, že ho 2. žalovaná telefonicky kontaktovala za účelem zjištění důvodu jeho neomluvené absence (sám aktivně nikdy nic nesděloval). Přes opakované sliby se už do práce až do nehody nedostavil. 2. žalovaná (podle svědka [celé jméno svědka]) kromě neúspěšné snahy telefonicky zjistit příčinu absencí 1. žalovaného nic aktivně nedělala (nesnažila se aktivně získat zpět pojištěné vozidlo), pouze pasivně čekala, co bude dál. Z uvedených skutečností je zřejmé, že 2. žalovaná neudělala nic, aby zabránila škodnému jednání 1. žalovaného, žádným způsobem si neprověřila jeho osobu pro ni dostupnými prostředky předtím, než mu svěřila pojištěné vozidlo do užívání, aby eliminovala riziko nezodpovědného chování 1. žalovaného, jež vedlo k vzniku škody. Nedostatek kvalifikovaných řidičů potřebných pro činnost žalované nepředstavuje omluvu nesplnění základních prevenčních povinností žalované zjistit jí dostupnými prostředky (zdravotní prohlídkou) základní informace o osobě, které bude pojištěné vozidlo svěřeno, zejména pokud se záhy ukáže jako nespolehlivá. Ani v době kdy 2. žalovaná musela mít podezření o úmyslu 1. žalovaného řádně práci pro 2. žalovanou vykonávat a nemohla se spolehnout na pravdivost skutečností jí 1. žalovaným tvrzených, neudělala nic, aby takto neprověřené osobě zabránila pojištěné vozidlo svévolně dál užívat. S ohledem na to soud shledal nárok žalobkyně oprávněný i vůči 2. žalované, neboť 2. žalovaná přes poučení soudu neprokázala, že nemohla jednání 1. žalovaného – řízení pojištěného vozidla pod vlivem návykové látky zabránit.

20. Pokud jde o oprávnění žalobkyně požadovat nárok po 2. žalované z titulu porušení informační povinnosti podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, tak judikatura již v minulosti uzavřela, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (srov. rozsudek NS ČR 25 Cdo 1791/2008). Musí se však jednat o jednání, které objektivně ztížilo možnost uplatnění nároku žalobkyně. V souzené věci žalobkyně prvním nedatovaným dopisem pravděpodobně z března 2021 se 2. žalované pouze obecně (po třech letech od dopravní nehody) dotazovala, zda v době dopravní nehody dne [datum] vykonával 1. žalovaný činnost pro 2. žalovanou ve smyslu § 2914 o. z., s lhůtou k odpovědi [datum], na co 2. žalovaná reagovala přeposláním pracovního hodnocení 1. žalovaného, podle kterého do práce docházel pouze nepravidelně s výmluvami absence, pracovní poměr skončil výpovědí pro hrubé porušení pracovních povinností. Poté druhým dopisem datovaným [datum] se žalobkyně dotázala (tentokrát konkrétněji), zda 1. žalovaný řídil vozidlo Škoda Roomster, [registrační značka] dne [datum] v souvislosti s jeho zaměstnáním, na co do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [datum] již 2. žalovaná nereagovala. Předžalobní výzvy k plnění přitom žalobkyně zasílala 2. žalované již v červnu 2020, tedy před uvedenými dotazy. Naléhavost tohoto pozdního„ šetření“ postižního nároku žalobkyně bezprostředně před podáním žaloby, s ne zcela jasně pro osobu bez právního vzdělání formulovanými dotazy, byla dána zřejmě hrozícím promlčením žalobního nároku. Nelze pak vyčítat 2. žalované že jako osoba spravovaná osobami bez právního vzdělání na takto ne precizně formulovaný dotaz žalobkyně reagovala nedostatečnou odpovědí nebo nereagovala z pohledu žalobkyně promptně a podle názoru soudu tak nejsou splněny předpoklady § 10 odst. 1 písm. e) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla.

21. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě co do jistiny – vyplaceného pojistného plnění vyhověl vůči oběma žalovaným, zavázaným podle § 10 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, solidárně. V případě požadavku žalobkyně na úrok z prodlení soud neshledal nárok žalobkyně, tak jak ho požadovala, oprávněným v plném rozsahu. Postižní nárok žalobkyně je nárokem, kde není lhůta k plnění stanovena právním předpisem, dohodou ani jiným způsobem a v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. je věřitel oprávněn požadovat splnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně odvozovala vůči 1. žalovanému svůj nárok na úrok z prodlení od výzvy k úhradě ze dne [datum], v které byla stanovena lhůta k plnění [datum], v případě 2. žalované od předžalobní výzvy ze dne [datum], kde byla stanovena lhůta k plnění 7 dní od odeslání předžalobní výzvy (odeslané [datum]). Žalobkyně přes poučení soudu však neprokázala řádné doručení výzvy k úhradě žalovaným (v případě předžalobní výzvy ze dne [datum] navíc 1. žalovaný vykonával trest odnětí svobody ve věznici Ostrov nad Ohří). Za řádnou výzvu k plnění tak soud považoval až doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl 1. žalovanému doručen dne [datum] a 2. žalované dne [datum] a oba žalovaní byli povinni v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. hradit bez zbytečného odkladu. K povaze lhůty bez zbytečného odkladu se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí 32 Cdo 2484/2012 (byť v mírně jiném kontextu). Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ lze dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Za lhůtu bez zbytečného odkladu soud považoval sedm dní od doručení výzvy k plnění (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s ohledem na výši a mimosmluvní důvod vzniku tohoto závazku (mající vliv na předvídatelnost vzniku povinnosti k plnění pro žalované), kterou nakonec žalobkyně sama stanovila i v předžalobní výzvě adresované 2. žalované. Splatnost pohledávky žalobkyně vůči 1. žalovanému tak nastala [datum] a vůči 2. žalované [datum], ode dne následujícího se tak ocitli v prodlení (§ 1968 o. z.) a jsou povinni platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy v sazbě 8,25 % ročně, když repo sazba [obec] národní banky, platná pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaných, činila 0,25 %. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data (u jednotlivých žalovaných) nebo ve vyšší výši, tak tento požadavek nemá oporu v zákoně a soud v této části žalobu zamítl. Důvodným nebyl shledán ani požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť nebyly splněny podmínky požadované uvedeným ustanovením (nejednalo se o vzájemný závazek podnikatelů).

22. Písemné vyhotovení rozsudku bylo podle § 166 odst. 1 o. s. ř. doplněno doplňujícím usnesením o výrok IV., vtělený přímo do rozsudku, kterým bylo řízení zastaveno co do požadavku žalobkyně vůči 2. žalované na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 77 022 Kč od [datum] do [datum] solidárně s 1. žalovaným, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části podáním ze dne [datum] (ještě před zahájením jednání) zpět, soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v této části zastavil.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s a § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná (neúspěšná byla pouze v zanedbatelné části úroku z prodlení), zároveň zavinila zastavení řízení také pouze v nepatrné části úroků z prodlení, soud jí proto přiznal vůči žalovaným plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří podle § 137 o. s. ř. zaplacený soudní poplatek ve výši 3 082 Kč a náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 7 úkonů právní služby v sazbě po 4 220 Kč (vypočtené z tarifní hodnoty 77 022 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalobkyně učinil v řízení úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), písemné vyjádření k odporu žalované ze dne [datum], vyjádření žalobkyně k dalšímu vyjádření žalovaných ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), účast na ústním jednání konaném dne [datum] a dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarif. Nebyla přiznána odměna za další poradu požadovanou již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť není zřejmé, k čemu mohla sloužit (v mezidobí se žalovaní k nároku žalobkyně nevyjádřili), a dále za obě předžalobní výzvy zvlášť každému žalovanému, když obsahovaly zcela totožný text bez rozlišení titulů, na základě kterých žalobkyně vůči jednotlivým žalovaným svůj nárok odůvodňovala, soud tak nepovažoval tyto náklady za účelné. Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby po 300 Kč ve výši 3 000 Kč dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 6 644,40 Kč, neboť zástupce žalobce je jejím plátcem. Celkem činí náklady žalobkyně částku 41 366,40 Kč.

24. Pokud jde o účelnost zastoupení žalobkyně jako pojišťovny advokátem, jedná se o realizaci práva účastníka nechat se v řízení zastoupit zvoleným zástupcem – advokátem (srov. § 24 odst. 1 větu první a § 25 odst. 1 o. s. ř.). Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití by šlo např. tehdy, pokud by prostřednictvím svého chování jinak právem dovoleného, sledoval účastník poškození jiného účastníka (vznik nákladů, které by byl povinný účastník povinen nahradit). Taková skutečnost v řízení nevyšla najevo. K takovému závěru nelze dospět ze skutečnosti, že žalobkyně disponuje právním oddělením, neboť právo na zastoupení advokátem bylo přiznáno i účastníku, který je sám advokátem (srov. například usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 10 Co 610/2001, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy č. 2/2002, s. 43, nebo nález Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13) nebo veřejnou obchodní společností advokátů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2939/14). Tím spíše nelze toto právo upřít právnické osobě, jejímž předmětem činnosti není poskytování právních služeb. Ani judikatorní závěry ohledně náhrady nákladů řízení za zastupování advokátem týkající se zastupování subjektů hospodařících s veřejnými prostředky (Pozemkový fond, Všeobecná zdravotní pojišťovna) nelze rozšiřovat na subjekty, jejichž povaha je odlišná a nehospodaří s veřejnými finančními prostředky (srov. shrnutí v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016).

25. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), náhradu nákladů řízení pak soud podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.