36 C 25/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. ve stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 400 Kč od 5. 2. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jakožto neuhrazených splátek kupní ceny koncového zařízení z titulu kupní smlouvy obsažené v účastnické smlouvě číslo ze dne 18. 7. 2013 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností anonymizováno právnická osoba, IČO), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky vydané právní předchůdkyní žalobkyně. Součástí účastnické smlouvy bylo ujednání o koupě koncového zařízení anonymizováno 7 slov číslo za částku 15 999 Kč, záloha za zařízení byla sjednána ve výši 7 000 Kč, přičemž způsob úhrady kupní ceny byl stanoven v 19 měsíčních splátkách po 800 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení některé z nich. Žalovaný nehradil splátky řádně, z tohoto důvodu žalobkyně fakturou číslo splatnou dne 4. 2. 2014 požadovala celou zbylou částku kupní ceny ve výši 14 400 Kč (tj. osmnáct splátek). Dne 4. 11. 2019 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost anonymizováno právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne 18. 7. 2013 účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení anonymizováno 7 slov číslo za kupní cenu 15 999 Kč, s tím, že měla být uhrazena v 19-ti měsíčních splátkách po 800 Kč a záloha za zařízená činila 7 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (prokázáno účastnickou smlouvou číslo ze dne 18. 7. 2013 a všeobecnými obchodními podmínkami). Fakturou číslo splatnou 4. 2. 2014 byly žalovanému vyúčtovány dosud nezaplacené splátky koncového zařízení ve výši 14 400 Kč z důvodu, že žalovaný řádně a včas splátky podle splátkového kalendáře nehradil (prokázáno fakturou číslo oznámením – výzvou k plnění ze dne 12. 9. 2013). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 3. 12. 2019 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2019). Přípisem ze dne 25. 2. 2020 včetně podacího lístku ze dne 25. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Hmotněprávní posouzení práv a povinností plynoucích z kupní smlouvy (tj. poskytnutí koncového zařízení) bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do dne 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť předmětná účastnická smlouva byla uzavřena ještě za jeho účinnosti.

7. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z § 588 obč. zák., podle něhož vznikne z kupní smlouvy prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

8. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená 11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla kupní smlouva na specifikované koncové zařízení. Žalobkyně svůj závazek odevzdat žalovanému předmět koupě splnila, avšak žalovaný svůj závazek zaplatit kupní cenu nesplnil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 142/1994 Sb. (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení co do odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů postupoval soud podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ a. t.“), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 25/2021, 35 C 34/2021, 22 C 33/2021) a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč a jedná se o postoupenou pohledávku. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní pomoci učiněné před podáním žaloby ve výši 900 Kč (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby tj. 3 odměny po 300 Kč dle §11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky ve spojení s § 14b odst. 1) bodem 2. a. t.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (tzv. 3 režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a odpovídající 21% DPH z uvedených částek (tj. z odměny a paušálů) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jelikož je zástupce žalobkyně plátcem této daně; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 2 252 Kč.

13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.