36 C 257/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné nerozvedené manželky

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživném manželky v období od [datum] do [datum] včetně částku 5 000 Kč měsíčně, vždy do posledního dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v částce 38 543 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného přispívat žalobkyni na výživu další částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně v období od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala výživného nerozvedené manželky za období od podání žaloby ([datum]) do právní moci rozsudku o rozvodu manželství ([datum]) v částce 10 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou manželé, z manželství se jim narodily čtyři dosud nezletilé děti, dne [datum] syn [jméno], dne [datum] dcera [jméno], dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. V březnu 2020 žalovaný oznámil žalobkyni, že s ní chce ukončit společné soužití a v září 2020 opustil rodinnou domácnost účastníků, umístěnou v nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně], která náleží do společného jmění účastníků. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byly nezletilé děti svěřeny do střídavé péče účastníků, žalovanému bylo stanoveno výživné na nezletilé děti v částce 73 450 Kč (25 000 Kč k rukám žalobkyně a 48 450 Kč na účet školského zařízení za účelem úhrady školného) a žalobkyni v částce 5 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla schválena dohoda účastníků o nerovnoměrné střídavé péči, kterou žalobkyně vykonává ve větším rozsahu, žalovanému bylo určeno výživné v celkové výši 26 000 Kč a žalobkyni 5 000 Kč. Závazek žalovaného k úhradě školného nezletilých dětí nebyl nadále součástí výroku rozsudku, ale byl žalovaným převzat při ústním jednání před odvolacím soudem a je součástí protokolu o jednání. Výše výživného byla žalovanému stanovena s ohledem na něj. Žalobkyně je zaměstnána na částečný úvazek ve výši 0,75 jako učitelka 2. stupně s aprobací český jazyk a dějepis na Základní a Mateřské škole [anonymizováno], s čistým příjmem cca 20 000 Kč. Uvedené zaměstnání vykonává od roku 2018, poskytuje jí potřebnou stabilitu a možnost skloubit výkon práce s péčí o nezletilé děti, současně je blízko jejího bydliště a bydliště nezletilých dětí. V stávajícím zaměstnání nemá žalobkyně možnost rozšíření úvazku, svůj příjem dorovnává jako OSVČ příjmem z korektur. Žalobkyně neměla stejné možnosti pro rozvíjení své kariéry jako žalovaný, neboť se jí během deseti let narodily čtyři děti, o které pečovala. Žalobkyně bydlí v společné nemovitosti účastníků na adrese [adresa]. Na nemovitosti vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] za účelem zajištění závazku účastníků z hypotečního úvěru s výší měsíční splátky cca 24 000 Kč, když tento závazek vznikl zejména za účelem úhrady závazků žalovaného, pocházejících z jeho rizikových obchodů na burze v roce 2018. Po opuštění společné domácnosti žalovaný hradil kromě výše zmíněných částek ve prospěch nezletilých dětí částečně i splátky hypotečního úvěru, od března 2021 však žalovaný zcela přestal tyto splátky hradit s poukazem na snížení svých příjmů. Žalobkyně je tak nucena hradit tyto splátky sama. Dále hradí další náklady na domácnost, a to platby na elektřinu aktuálně v částce 9 200 Kč měsíčně (v důsledku nutnosti úhrad dodavateli poslední instance), vodné a stočné (po připojení na vodovodní řad v srpnu 2021), odvoz fekálii v částce 1 273 Kč, odvoz odpadu 1 872 Kč ročně, pojištění domu 4 980 Kč ročně, internet 628 Kč měsíčně a telefon cca 1 000 Kč měsíčně, poplatky za rozhlasové a televizní vysílání 2 160 Kč ročně. Dále hradí žalovanému výživné na nezletilé děti ve výši 5000 Kč a polovinu nákladů na kroužky a stravné nezletilých dětí. Žalobkyně užívá pro svou potřebu jedenáct let staré vozidlo Chevrolet, jenž je v společném jmění účastníků, hradí povinné ručení (v roce 2021 v částce 7 145 Kč a v roce 2022 v částce 6 099 Kč), za opravy v roce 2021 uhradila částku 30 480 Kč, hradila STK 1 000 Kč a roční dálniční známku v částce 1 500 Kč. Žalobkyně si dále hradí životní pojištění u společnosti [pojišťovna], ve výši 1 362 Kč měsíčně a penzijní připojištění u [právnická osoba] ve výši 500 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje jako investiční poradce pro [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se sídlem v [anonymizováno], v době společného soužití dosahoval příjmů 8 000 USD (180 000 Kč hrubého) a každý rok obdržel bonus ve výši 10 000 USD, dále měl příjem navýšen o diety v souvislosti s pracovními cestami. Podle tvrzení žalovaného v opatrovnickém řízení se jeho příjem snížil v důsledku pandemie nemoci Covid 19 na částku 110 000 Kč bez diet a bonusů. Žalovaný užívá pro svou potřebu luxusní rodinný dům, který má v nájmu, s měsíčními náklady 35 000 Kč, který si zařídil luxusním vybavením. Po opuštění rodinné domácnosti žalovaný bez souhlasu žalobkyně vybral z účtu u [právnická osoba] částku 100 000 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný tráví podstatný čas v zahraničí, jezdí na zahraniční dovolené. Na svém bahrajnském účtu má žalovaný uložené finanční prostředky ve výši 12 000 USD, přičemž veškeré náklady spojené s výkonem činnosti žalovaného financuje spolupracující společnost. Žalovaný užívá 4 roky staré vozidlo Mercedes náležející do společného jmění účastníků. Žalovaný je zavázán ze zápůjčky vůči společnosti [právnická osoba] v řádu statisíců, tento závazek převzal za účelem financování vybavení jeho nové domácnosti. S ohledem na výše popsané majetkové poměry žalovaného však nebyl důvod na sebe tento závazek převzít. Z uvedeného je zřejmé, že životní úroveň účastníků je rozdílná.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Potvrdil oddělené soužití účastníků od září 2020, i úpravu poměrů k nezletilým dětem podle v bodu 1. rozsudku označených rozsudků, realizaci péče o nezletilé děti i úhradu výživného a školného. V roce 2021 došlo v důsledku pandemie způsobené COVID 19 k snížení příjmů žalovaného na částku 6 400 USD tedy cca 110 000 Kč měsíčně včetně bonusů a diet, neboť práci z důvodu epidemiologické situace vykonává online z domova. Na očekávané snížení příjmů žalovaný žalobkyni upozornil na podzim roku 2020, aby si byla schopna zajistit zaměstnání na plný úvazek, neboť podle názoru žalovaného existuje pro žalobkyni nabídka vhodných zaměstnání na plný úvazek odpovídající její kvalifikaci i dojezdové vzdálenosti a žalobkyně by mohla dosahovat příjmu kolem 25 000 Kč měsíčně. Souhlasil, že od března 2021 z důvodu snížení svých příjmů žalobkyni nepřispívá na splátky hypotečního úvěru, poskytl ji ale souhlas s užitím finančních prostředků nacházejících se na účtu [bankovní účet] u [jméno] [příjmení] [příjmení] na úhradu poloviny splátek až do srpna 2021, než si žalobkyně najde zaměstnání na plný úvazek. K finančním prostředkům na označeném účtu měla přístup pouze žalobkyně, přičemž zůstatek na účtu činil v lednu 2020 částku 421 000 Kč a k [datum] činil zůstatek jen 180 000 Kč. Žalobkyně čerpala z tohoto účtu bez vědomí žalovaného v hotovosti finanční prostředky v celkové částce 123 000 Kč, dále poslala své kamarádce na účet č. [bankovní účet] částku celkem 186 000 Kč. Po ukončení vedení rodinné domácnosti účastníků zaslala dne [datum] žalobkyně své kamarádce dalších 50 000 Kč. Potvrdil, že má vedený účet u [příjmení] [příjmení] na své jméno, na němž má uložené finanční prostředky v částce 12 734 USD, tento účet využívá výlučně ke krytí svých podnikatelských výdajů, zejména služebních cest, které mu [právnická osoba] [anonymizována tři slova] následně proplácí. Odmítl, že by jím užívaný dům byl luxusnější, žalovaný užívá pro potřebu svou a nezletilých dětí dům 6 + kk v blízkosti školy nezletilých dětí a společné nemovitosti, kterou obývá žalobkyně. Pronajatý dům je zcela srovnatelný se společnou nemovitostí, ve které bydlí žalobkyně. Potvrdil výběr částky 100 000 Kč ze společných prostředků, tuto částku použil v částce 40 000 Kč na kauci při započetí nájemního vztahu, v částce 28 000 Kč na úhradu prvního nájemného a v částce 28 000 Kč na odměnu realitní kanceláři za zprostředkování pronájmu. V době započetí pronájmu nebyl pronajatý dům zařízený, za účelem vybavení domácnosti si byl žalovaný nucen vzít zápůjčku ve výši 300 000 Kč s měsíční splátkou 4 711 Kč (následně zvýšenou v důsledku navýšení zápůjčky na částku cca 7 000 Kč), vybavení domu považuje za zcela standartní. Náklady na bydlení činí měsíčně částku 28 000 Kč nájemné a 12 000 – 13 000 Kč platby elektřiny (i žalovaný v současné době odebírá elektřinu od dodavatele poslední instance), při optimalizaci nákladů cca 10 000 Kč měsíčně. Dále hradí vodné 3 621 Kč pololetně, odpad 1 728 Kč ročně, telefon 799 Kč, internet 399 Kč, životní pojištění žalovaného a nezletilých dětí v částce 1 420 Kč měsíčně, a penzijní spoření 1000 Kč měsíčně. Žalovaný pro svou potřebu užívá vozidlo Mercedes VAN, s jehož provozem jsou spojeny náklady na pojištění (v částce 2 809 Kč měsíčně), STK, dálniční známku a také byly provedeny opravy v částce 35 524 Kč. Od ledna 2021 žalovaný absolvoval tři soukromé zahraniční cesty, kdy pobýval zdarma u svých známých, ti hradili částečně jeho náklady. Všechny ztrátové investice, na které poukazovala v řízení žalobkyně, byly provedeny s jejím vědomím a pro určení výživného nejsou podstatné. S ohledem na příjmy účastníků (po započtení vzájemně placeného výživného na nezletilé děti) a jejich (srovnatelné) výdaje je zřejmé, že žalovaný disponuje nižší částkou pro svou vlastní potřebu než žalobkyně a není důvod přiznávat jí výživné manželky z důvodu rozdílné životní úrovně. Nakonec i Krajský soud v Praze v rámci odvolacího řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem konstatoval, že příjmy žalovaného neodpovídají úhradám vysokého školného na nezletilé děti.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že výživné hrazené žalovaným na nezletilé děti žalobkyně nemůže spotřebovat pro svou výživu, není namístě tuto částku započítat do jejich příjmů, žalobkyně z něho hradí vše pro nezletilé děti (ošacení, obuv, telefon, léky, jízdné). Pokud žalovaný sděloval, že se na účtu u [právnická osoba] nachází vysoká částka, z které mohly být hrazeny splátky hypotéky, tak na účtu se nachází pouze provozní prostředky, žalobkyně z nich hradila např. kanalizaci pro společnou nemovitost v částce 100 000 Kč, zahraniční dovolenou s dětmi, vracela z nich zápůjčku své kamarádce nebo ji naopak recipročně zápůjčku poskytla.

4. Podle oddacího listu účastníků bylo jejich manželství uzavřeno dne [datum], rozsudkem Okresního soudu Praha – východ, ze dne 22. 12. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo manželství účastníků rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci [datum]. Z rodných listů nezletilých dětí účastníků bylo prokázáno narození [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum], [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne [datum], [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], dne [datum]. Ze spisu vedeného u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že bylo vedeno řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků pro dobu před a po rozvodu manželství, rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byly všechny nezletilé děti svěřeny do střídavé péče účastníků (v stejném rozsahu), žalovanému bylo stanoveno celkové výživné v částce 73 450 Kč (25 000 Kč k rukám žalobkyně a 48 450 Kč na účet školského zařízení za účelem úhrady školného) a žalobkyni bylo stanoveno výživné v částce 5 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla schválena dohoda účastníků, kdy byla zachována střídavá péče ale v asymetrickém režimu (ve prospěch žalobkyně, u které měly děti trávit více času), žalovanému bylo stanoveno výživné v celkové výši 26 000 Kč a žalobkyni 5 000 Kč. Závazek k úhradě školného byl z výroku rozsudku vypuštěn, odvolací soud pouze konstatoval jeho převzetí žalovaným (mimo rámec jeho určení autoritativním výrokem, je obsažen pouze v protokolu o jednání ze dne [datum]) s tím, že výše výživného byla určena i s ohledem na dobrovolné převzetí těchto plateb žalovaným (byť s konstatováním, že vysoká úhrada školného neodpovídá zcela příjmům žalovaného).

5. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně [příjmení] školy a Mateřské školy [anonymizováno] vystaveného k [datum] za období leden až červenec 2021 je zřejmé, že výše čistého příjmu žalobkyně činila v lednu 22 296 Kč, únoru 22 300 Kč, březnu 14 115 Kč, v dubnu 13 254 Kč (tyto dva měsíce měla žalobkyně vícedenní omluvené absence dle jejího sdělení v důsledku OČR v době lockdownu, částka jí byla doměřena jinými dávkami), v květnu činil příjem žalobkyně 22 391 Kč, červnu 24 152 Kč a červenci částku 22 447 Kč. Mezi účastníky byla nesporná výše příjmů žalobkyně v částce cca 26 300 Kč měsíčně (včetně příjmů z OSVČ).

6. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (v rámci opatrovnického spisu sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že příjem žalovaného bude v roce 2021 (od února) snížen o 20 % z důvodu ekonomické krize způsobenou pandemii nemoci Covid 19, předpokládané celkové příjmy žalovaného v roce 2021 nepřekročí 27000 BHD. Výpisem z účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] v měně USD žalovaný dokládal příjem v částce od února 2021 6 378 USD měsíčně. Podle daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalovaného za rok 2020 (zjištěno z opatrovnického spisu) je zřejmé, že žalovaný evidoval příjmy ve výši 2 103 6 320 Kč, výdaje ve výši 1 200 000 Kč, přičemž uplatňuje paušální odpisy ve výši 60 %. Z přehledu OSVČ za rok 2020 bylo mimo jiné zjištěno, že pojistné za rok 2020 zčinilo 106 839 Kč. Mezi účastníky byla nesporná výše příjmu žalovaného v částce 110 000 Kč čistého měsíčně.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek] je v společném jmění účastníků, podle nesporných tvrzení účastníků v nemovitosti bydlí žalobkyně. Náklady domácnosti žalobkyně doložila dopisem [právnická osoba] ze dne [datum] včetně listiny nazvané„ ceny dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance“, z které je zřejmá cena elektřiny v částce přes 9 000 Kč měsíčně, listinou označenou jako výdaje Vodafone v období březen 2021 – říjen 2021, kterou byly prokázány platby za telefon v částkách v průměru cca 1 000 Kč měsíčně, fakturou Veřejných služeb [územní celek] [anonymizováno] [číslo] 2021 ze dne [datum] pak byla vyúčtována cena za čištění odpadních vod, likvidace fekálií celkem v částce 1 273 Kč. Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] od [právnická osoba] byla prokázána úhrada z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ve výši 4 980 Kč na účet příjemce č. [bankovní účet] (podle žalobkyně se jednalo o pojištění domácnosti), potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] platba 6 099 Kč na účet č. [bankovní účet] (dle žalobkyně se částka týkala pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] platba 7 145 Kč na účet č. [bankovní účet], se zprávou pro příjemce„ QR pojištění“ (dle žalobkyně se jednalo o platbu pojistného na pojištění domu). Z oznámení změny na smlouvě o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dodatku ke smlouvě o penzijním připojištění se státním příspěvkem ze dne [datum], uzavřenými mezi žalobkyní a [právnická osoba] je zřejmá výše měsíčního příspěvku žalobkyně na penzijní připojištění v částce 500 Kč. Fakturami vystavenými autoopravnou – [jméno] [příjmení] na žalobkyni [číslo] ze dne [datum] na částku 9 110 Kč, [číslo] ze dne [datum] na částku 5 830 Kč, [číslo] ze dne [datum] na částku 390 Kč, [číslo] ze dne [datum] na částku 4 005 Kč a [číslo] na částku 2 470 Kč byly doloženy platby za opravy a údržbu vozidla.

8. Nájemní smlouvou ze dne [datum] žalovaný prokázal pronájem rodinného domu [adresa] (o velikosti 7+1, včetně garáže), jenž je součástí pozemku parc. č. st. [parcelní číslo] a pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], na adrese [adresa], na dobu neurčitou za měsíční nájemné v částce 28 000 Kč, v souvislosti s nájemním vztahem byla uhrazena kauce 40 000 Kč Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny žalovaný dokládal výši záloh za elektřinu 6 240 Kč od dodavatele [právnická osoba] (následně i žalovaný odebíral elektřinu od dodavatele poslední instance). Fakturou [číslo] vystavenou Veřejnými službami [územní celek] dokládal závazek úhrady vodného a stočného v částce 3 621 Kč pololetně. Návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce s [právnická osoba] ze dne [datum] žalovaný prokazoval, že žádal o zápůjčku v částce 300 000 Kč. Z elektronického výstupu [právnická osoba] s označením půjčka [číslo], vedená na jméno žalovaného, je zřejmé, že zůstatek činil 465 229,36 Kč, výše zápůjčky činila částku 500 000 Kč.

9. Z výpisu z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] (z opatrovnického spisu) soud zjistil, že na tomto účtu měl žalovaný ke dni [datum] zůstatek 12 735,94 USD. Z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] (z opatrovnického spisu) plyne, že u této společnosti měl žalovaný na účtu k [datum] zůstatek 75,95 GBP.

10. Z výpisu z běžného účtu za rok 2020 vedeného u [právnická osoba] na jméno žalobkyně č. [bankovní účet] (v rámci opatrovnického spisu) bylo zjištěno, že na konci roku 2020 byl na účtu zůstatek 71 110,61 Kč, z účtu byly prováděny převážně běžné platby, na účet byla pravidelně připsána mzda od zaměstnavatele žalobkyně a byly na něj vypláceny dávky ošetřovného od [obec] správy sociálního zabezpečení, další příjem tvořily nižší finanční částky označované jako dary. Z účtu je zřejmá platba dne [datum] ve výši 50 000 Kč označená jako půjčka, dne [datum] částka 50 000 Kč označená jako„ půjčka [jméno]“, dne [datum] označená jako„ půjčka [jméno]“ ve výši 70 000 Kč, dne [datum] ve výši 50 000 Kč, označená jako„ PZ“ vše na stejný účet č. [bankovní účet] (dle žalobkyně se jednalo o úhrady závazku žalobkyně vůči její kamarádce z poskytnuté zápůjčky a poskytnutí zápůjčky žalobkyní její kamarádce). Žalovaný pak poukazoval na převod finanční částky ve výši 75 175 Kč na účet [anonymizována dvě slova] dne [datum] a výběry dvakrát po 30 000 Kč dne [datum] a [datum] a výběr [datum] ve výši 18 000 Kč (dle vysvětlení žalobkyně se jednalo o finanční prostředky v souvislosti se zahraniční letní dovolenou žalobkyně s nezletilými dětmi).

11. Podle výpisu ze spořícího účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] na jméno žalobkyně (v rámci opatrovnického spisu) a nesporných tvrzení účastníků na tento účet chodily platby v částkách 46 500 Kč (prosinec 2020, leden 2020 od žalovaného), 36 888 Kč (září, říjen 2020 od žalovaného), 30 000 Kč (2 x březen, duben, červen 2020 od žalobkyně) za účelem soustředění finančních prostředků pro úhradu školného nezletilých dětí, jediný výdaj byla úhrada školného nezletilých dětí jednou ročně v celkové výši cca 400 000 Kč ročně (zjištěno z opatrovnického spisu sp. zn. [spisová značka]). 12. [právnická osoba] a z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za rok 2020 vedeného na jméno žalovaného v amerických dolarech je zřejmé, že na účtu nejsou žádné pohyby, zůstatek činí 46,87 USD, na účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného za rok 2020 v britských librách je zůstatek 0 GBP, z dalších výpisů (č. [bankovní účet] na jméno žalovaného, č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně, č. [bankovní účet] na jméno žalovaného, č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně, č. [bankovní účet] na jméno žalovaného, [bankovní účet] na jméno žalovaného, č. [bankovní účet] na jméno žalovaného, č. [bankovní účet] na jméno žalovaného) nebyly zjištěny žádné relevantní informace, neboť se na nich nenacházely žádné významné finanční prostředky, případně byly některým z účastníků zrušeny v roce 2018, 2019. Uvedené bylo zjištěno z listin v opatrovnickém spise sp. zn. [spisová značka].

13. Podle sdělení [právnická osoba] a mimořádných výpisů z účtu [číslo] vedeného na jméno žalovaného v českých korunách na tomto účtu nebyly žádné finanční prostředky v letech 2020, 2021, na účtu [číslo] vedeného na jméno žalovaného v eurech byly na tomto účtu za stejné období jen zanedbatelné částky, na účtu stejného čísla vedeného v měně americký dolar činil zůstatek ke dni [datum] částku 6 266,47 dolarů. Na tento účet byly připsány pravidelné finanční prostředky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], které jsou následně přeposílány na společnost [právnická osoba], směněny na české koruny, a poté připsány na účet u [právnická osoba] stejného čísla vedený v českých korunách. Z tohoto účtu (se zůstatkem k [datum] 127 991,08 Kč) jsou pak zřejmé převážně běžné platby. Dále je z účtu zřejmé, že [datum] byla na účet připsána částka 300 000 Kč označená jako [jméno] [příjmení] (dle žalovaného se jednalo o již zmiňovanou zápůjčku [právnická osoba]) a dále připsání částky 170 867 Kč dne [datum], která byla následně odepsána dne [datum] (dle žalovaného šlo o mylné připsání finančních prostředků, což bylo následně bankou napraveno), [datum] částka 213 161,34 opět označená jako [jméno] [příjmení]. Dále je z účtu zřejmá platba pojistného na pojištění vozidla [jméno], pravidelné měsíční platby pojistného na životního pojištění žalovaného a dětí ve výši 1 420 Kč, měsíční úhrady záloh energií, nájemného v částce 28 000 Kč, penzijního spoření (1 000 Kč), platby výživného žalobkyni i od žalobkyně, splátka zápůjčky ve výši 7 066 Kč (vše zjištěno z opatrovnického spisu sp. zn. 1 Nc 2629/2020).

14. Z mimořádného výpisu z účtu vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [číslo] v měně americký dolar nebylo nic relevantního zjištěno, účet byl ukončen na počátku roku 2020, obdobně z účtu [číslo] v jiné měně (českých korunách) nebylo nic relevantního zjištěno (výpisy byly pouze do roku 2019), obdobně z dalších výpisů (účty [číslo]) nebyly žádné podstatné informace zjištěny (vše zjištěno z opatrovnického spisu).

15. Z historie pohybů na účtu žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] jsou zřejmé pravidelné úhrady penzijního připojištění 500 Kč, úhrady výživného, stravného dětí i žalobkyně, příjmy z výživného od žalovaného v přiznaných částkách, inkaso O2 v částce 628 Kč (dle žalobkyně se jednalo o úhradu internetu), platby za telefon Vodafone (v částkách kolem 1 000 Kč), inkaso splátek hypotečního úvěru, zálohy na energie, úhrady zdravotního a sociálního pojištění žalobkyně.

16. Nebyl proveden důkaz výpovědí účastníků a [jméno] [příjmení] (ke koupi opotřebeného nábytku) z důvodu nadbytečnosti, ani zpráva bahrajnské společnosti, kdy je žalovanému hrazeno cestovné (neboť se jedná o proplacení hotových nákladů žalovaného a nemá vliv na rozhodnutí ve věci), dopis [právnická osoba] nazvaný nesouhlas s dluhem - úvěr manžela, neboť se nejednalo o skutečnost významnou z hlediska stanovení výživného, inzeráty na místo učitele na plný úvazek, neboť z nich nebyla zřejmá vhodnost nabídek pro žalobkyni ani výše mzdy. Dále nebyl důležitý důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené [právnická osoba], neboť žalobkyně následně sdělila, že smlouva nebyla realizována a u dodavatele poslední instance byla až do února 2022.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], rozsudek nabyl právní moci [datum]. Z manželství se narodily čtyři nezletilé děti (v letech 2009 – 2016), které byly nejdřív rozsudkem Okresního soudu Praha – východ č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 4. 2021 svěřeny do rovnoměrné střídavé péče účastníků, žalovanému bylo stanoveno celkové výživné v částce 73 450 Kč (25 000 Kč k rukám žalobkyně a 48 450 Kč na účet školského zařízení za účelem úhrady školného). Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pak byla zachována střídavá péče účastníků ale v asymetrickém režimu (ve prospěch žalobkyně), žalovanému bylo stanoveno výživné v celkové výši 26 000 Kč a žalobkyni 5 000 Kč. Závazek k úhradě školného byl z výroku rozsudku vypuštěn, byl obsažen pouze v protokolu o jednání a výše výživného zohledňovala tento závazek. Žalobkyně je zaměstnána na částečný úvazek (0,75) u Základní školy a Mateřské školy [anonymizováno], dále má příjmy jako OSVČ z korektur, celkem v nesporné výši 26 300 Kč měsíčně, bydlí v společné nemovitosti účastníků, kromě běžných provozních výdajů (za energie, odpad, telefon, internet) má výdaje spojené s jí užívaným vozidlem zn. Chevrolet (běžné např. pojistné, dálniční známka, i mimořádné – opravy), dále hradí žalovanému soudem stanovené výživné na nezletilé děti v částce 5 000 Kč a pojistné na životní pojištění a penzijní připojištění. Výlučně ona hradí splátky hypotečního úvěru (závazek obou účastníků) v částce cca 24 000 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje jako OSVČ pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s příjmem cca 110 000 Kč měsíčně, bydlí v pronajaté nemovitosti s nájemným 28 000 Kč měsíčně, jinak má běžné náklady s provozem domácnosti obdobně jako žalobkyně. Za účelem vybavení nového bydlení převzal závazek ve výši 300 000 Kč (zápůjčka od [právnická osoba]), který si následně navýšil až do výše 500 000 Kč, aktuálně splácí přes 7 000 Kč měsíčně. Pro svou potřebu užívá vozidlo zn. Mercedes VAN, náležejícího do společného jmění účastníků, s kterým má obdobné náklady jako žalobkyně (včetně nákladů oprav). Na účtu u [příjmení] [příjmení] má finanční prostředky ve výši 12 735,94 USD (dle žalovaného ke krytí cestovních nákladů služebních cest, které jsou mu následně propláceny).

18. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

19. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Institut výživného mezi manžely akcentuje vedle ostatních zákonných ustanovení upravujících postavení manželů v manželství, společenskou a ekonomickou jednotnost manželů v manželství, potřebu vzájemné pomoci (včetně ekonomické) a vzájemnou solidaritu manželů. Je jedním z předpokladů dosažení rovnosti práv a povinností manželů v manželství (§ 687 o. z.). Účelem citovaných ustanovení o výživném je dosažení stejné hmotné a kulturní úrovně jako výrazu ekonomické rovnosti manželů. Základ vyživovací povinnosti mezi manžely je dán existencí manželství, neboť vyživovací povinnost podle § 697 o. z. trvá po celou dobu trvání manželství a i soud může přiznat (za splnění zákonných předpokladů) výživné pouze po tuto dobu (s počátkem od podání žaloby viz § 922 o. z.). V případě hmotné a kulturní nerovnosti manželů lze výživné nepřiznat pouze tehdy, pokud by bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.), k existenci takové překážky musí soud při rozhodování přihlédnout.

21. Žalobkyně v rozhodném období vymezeném podáním žaloby ([datum]) do právní moci rozsudku o rozvodu manželství ([datum]) prokázala hmotnou a kulturní nerovnost účastníků. V rozhodnutí ze dne 31. 10. 2016 I . ÚS 2822/16 Ústavní soud dovodil, že„ na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou,„ dorovnávacíʻ funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný.“ V souzené věci má žalovaný bezesporu několikanásobně vyšší příjmy než žalobkyně a na rozdíl od žalobkyně je schopen z nich své pravidelné měsíční výdaje na bydlení a domácnost (a to za současného hrazení výživného na nezletilé děti a dalších závazků) hradit. Účastníci vedou oddělené domácnosti, s čím jsou vždy spojeny výrazně vyšší pravidelné měsíční náklady, nadále však jako manželé z pohledu zákona tvoří ekonomickou jednotku a mají rovnoprávné postavení. Je proto nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný má velmi vysoké měsíční náklady, spojené s pronájmem a provozem nemovitosti, jejíž součástí je dům o velikosti 7+1 (kolem 40 000 Kč měsíčně včetně energií a dalších plateb), z důvodu, aby si již od počátku odděleného soužití účastníků zachoval dosavadní standard bydlení jako v době vedení jejich rodinné domácnosti. Takto si navíc pronajal nezařízenou nemovitost, kterou si vybavil věcmi za další finanční prostředky pocházející ze zápůjčky ve výši 300 000 Kč, jenž aktuálně (po dalším navýšení zápůjčky) splácí v částce cca 7 000 Kč měsíčně. Naopak se přestal podílet na splácení společného závazku účastníků z hypotečního úvěru, ke kterému přistupuje i přes trvání manželství jako k výlučnému nákladu na bydlení žalobkyně. Naproti tomu žalobkyně není schopna ze svých příjmů hradit ani pravidelné měsíční náklady své domácnosti (která je kontinuálně vedena se stejnými ekonomickými náklady jako v době společného soužití účastníků), výživné nezletilých dětí, své běžné náklady a další závazky (navíc včetně splátek hypotečního úvěru), jež jsou výrazně nižší než náklady žalovaného, aniž by čerpala z úspor na účtech, náležejících do společného jmění účastníků. Výživa manžela však nemá být primárně zabezpečována z uspořených finančních prostředků, které náleží do společného jmění manželů a budou předmětem jeho vypořádání po zániku manželství (a to včetně namítaných převodů a výběrů). Po dobu trvání manželství je žalovaný povinen při svém ekonomickém rozhodování (a to i v rámci pravidelných plateb vynakládaných za bydlení a běžnou výživu) zohlednit zájmy žalobkyně, byť s ní rodinnou domácnost nesdílí. V tomto kontextu pak nelze každý (zejména významně vyšší) náklad žalovaného byť vynaložený na jeho oddělenou domácnost, považovat za náklad opravňující ho automaticky odepřít zabezpečení výživy žalobkyni. Oddělené soužití účastníků totiž neznamená zánik jejich vzájemné solidarity. Žalobkyně má s ohledem na svou profesi limitované možnosti ekonomicky výhodnějšího zaměstnání, současně během manželství neměla stejné možnosti pracovního rozvoje jako žalovaný, právě z důvodu své péče o čtyři nezletilé děti účastníků. Při volbě zaměstnání musí zohlednit zajištění péče o nezletilé děti nízkého věku (kterou vykonává sice v střídavé péči ale ve větším rozsahu), i povahu své práce učitele, kterou v zásadě nemůže vykonávat z domova. Z tohoto důvodu soud považuje za racionální rozhodnutí žalobkyně svůj částečný (0,75) úvazek učitele doplnit jinou činností (jako OSVČ), při které je časově flexibilnější. Z pohledu soudu tak žalobkyni nelze v rámci snahy o dosažení co nejvyššího příjmu nic vyčítat. Výživné v částce 26 000 Kč, hrazené žalovaným na výživu nezletilých dětí, nemůže sloužit k výživě žalobkyně, ani k úhradě společného závazku účastníků z hypotečního úvěru, není proto na místě ho započítávat do„ příjmů“ žalobkyně. Naopak v této výši – a je to zřejmé i z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze [číslo jednací] - slouží k vyrovnání životní úrovně účastníků pouze pro potřeby nezletilých dětí, kterou nezletilé děti sdílí s žalovaným v době jeho péče, právě z důvodu nerovného ekonomického postavení žalobkyně. Bez čerpání úspor pak není žalobkyně v současné době schopna zabezpečit své běžné náklady a svou výživu, navíc včetně pravidelných úhrad splátek společného závazku účastníků z hypotečního úvěru, k jehož zajištění vázne na nemovitosti zástavní právo. [obec] výdaje žalovaného, absolvování zahraničních dovolených a schopnosti hradit své i nově převzaté závazky, aniž by naopak musel sám čerpat z úspor, zcela zřetelně dokládají významnou nerovnováhu ve vztazích účastníků. [příjmení] převzetí závazku žalovaného k úhradě vysokých částek školného na nezletilé děti nad rámec výživného, nemůže být důvodem odepření plnění vyživovací povinnosti vůči manželce (bylo však k němu přihlédnuto při stanovení výše výživného). Z životního stylu žalovaného nevyplývá, že by byl sám nucen se v důsledku převzetí svých závazků (ze zápůjčky, školného) významně uskromnit, je zřejmé, že sám zhodnotil své majetkové poměry jako umožňující mu tyto významné platby dlouhodobě hradit. I když lze lidsky pochopit„ nechuť“ žalovaného financovat výživu žalobkyně po rozchodu účastníků, je nutné zdůraznit, že zákonné ustanovení se realizuje právě v případech určité disharmonie a nerovnováhy vztahů manželů, která obvykle v zdravých manželských vztazích nenastává.

22. Pokud jde o konkrétní výši výživného, zákonným kritériem rozsahu vyživovací povinnosti mezi manžely je požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. I mezi manžely se uplatní obecné kritérium zakotvené v § 913 o. z. (odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného, přičemž se vychází i z potenciality příjmů povinného). Majetkové poměry účastníků byly blíže rozvedeny v bodu 21 rozsudku včetně hmotné a kulturní úrovně žalovaného, která zůstala stejná i v rozhodném období. Při stanovení výše výživného soud naopak zohlednil žalovaným dobrovolně převzatý závazek k úhradě školného na nezletilé děti, jenž byl výsledkem vzájemné dohody účastníků ve snaze vyjít vstříc zachování dosavadního sociálního a ekonomického prostředí společným dětem. Dále přihlédl i ke skutečnosti, že byť žalobkyně mohla očekávat zhoršení životní úrovně v důsledku nákladů na oddělené domácnosti účastníků poté, co žalovaný projevil v březnu 2020 vůli opustit rodinnou domácnost, převáděla vyšší finanční obnosy třetí osobě za účelem poskytnutí zápůjčky a sama si tak vědomě snižovala výši potenciální finanční rezervy na účtu (byť tyto prostředky nemají být primárně využívány pro potřeby výživy). Z těchto důvodů považuje soud za přiměřené výživné, zohledňující všechny výše uvedené skutečnosti částku 5 000 Kč měsíčně jako odpovídající zákonným kritériím.

23. S ohledem na skutečnost, že období, za které je žalovaný povinen platit výživné na nerozvedenou manželku ([datum] – [datum]) již uplynulo, soud rozhodl o dluhu na výživném za přiznané období. Vycházel z toho, že celková částka výživného za uvedené období činila 38 543 Kč (poměrná částka za 29 dní v červnu 2021 činí 4 833,30 Kč, za červenec – prosinec 2021 částka 6 x 5 000 Kč a za 23 dní v lednu 2022 částka 3 709,70 Kč. Žalovaný na výživu žalobkyně v uvedeném období nic nehradil, soud mu proto uložil ve výroku I. povinnost zaplatit tuto částku v obecné pariční lhůtě třiceti dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbytku pak žalobu zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal s ohledem na stejný úspěch ve věci.