36 C 27/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 380 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představující neuhrazené splátky za koncová zařízení vyúčtované fakturou [číslo] [číslo] dle účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

5. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), když mezi Českou republikou a Slovenskem není žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku kupní smlouvy uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 7 bodu 1 nařízení EP a Rady ES [číslo] je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 1 písm. a) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný je účastníkem mobilní telefonní stanice s telefonním [číslo] poskytnuté žalobkyní. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli v rámci účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] kupní smlouvu na koncové zařízení, a to na HUAWEI Y5 II - Zlatý za kupní cenu ve výši 1 199 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit ve 23 splátkách po 30 Kč (prokázáno účastnickou smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] byly žalovanému vyúčtovány dvě splátky za koncová zařízení po 30 Kč, tj. ve výši 60 Kč, a fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum] byla žalovanému vyúčtována kupní cena koncových zařízení ve výši 1 320 Kč (prokázáno fakturou [číslo] [číslo]). Celková dlužná částka činí 1 380 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně potvrzení o podání).

7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

8. Podle § 2085 odst. 1 o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta koncová zařízení, žalovaný nehradil řádně splátky kupní ceny koncových zařízení, v důsledku čehož se staly splatnými všechny dosud neuhrazené splátky kupní ceny. Tím, že žalovaný nehradil řádně a včas své splatné závazky, dostal se ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je povinen hradit i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobkyně požadovala až od splatnosti poslední z faktur.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 173/2017, 35 C 343/2018, 34 C 147/2018, 9 C 48/2018, 35 C 356/2018) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.

11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).