36 C 311/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení společného jmění manželů

I. Společné jmění manželů žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a žalované [celé jméno žalované], narozené [anonymizováno] [číslo], se zrušuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 982,50 Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení společného jmění účastníků. Žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků je rozvrácené, účastníci spolu nežijí, aktuálně jsou v rozvodovém řízení (řízení je vedeno u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]). V červenci 2021 žalovaná bez vědomí žalobce zrušila žalobci přístup k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], vedenému u [právnická osoba] na jméno žalované, který byl po celou dobu manželství účastníků využíván jako rodinný účet. Na označený účet byla žalobci zasílána mzda, na účtu se soustředily výlučné finanční prostředky obou účastníků i prostředky jejich společného jmění, a to včetně rodinných úspor v řádech milionů korun (kolem 32 500 000 Kč), pocházejících zejména z prodeje jejich nemovitostí v [obec] a [obec]. Žalobce opakovaně žádal žalovanou o obnovení dispozičního oprávnění k účtu, nebo o převod jedné poloviny finančních prostředků nacházejících se na označeném účtu, na jím určený účet. Žalovaná oboje odmítla a odmítla také žalobce informovat, zda a jak bude dále s finančními prostředky nakládat. Žalobce je vyloučen z užívání dalšího majetku v společném jmění manželů – nemovitosti v [obec], kde se nacházela rodinná domácnost účastníků, neboť žalovaná vyměnila na nemovitosti zámky a odmítla žalobci poskytnout náhradní klíč. Z důvodu omezení nakládání a užívání majetku v společném jmění manželů byl žalobce nucen vzít si spotřebitelský úvěr, aby byl schopen si zajistit nové bydlení, s čím žalovaná nesouhlasila. Do společného jmění účastníků dále spadá obchodní podíl na společnosti [právnická osoba] a tři závazky z hypotečního úvěru, spotřebitelského úvěru a půjčky. V důsledku výše popsaných kroků žalované žalobce nemůže disponovat s významnou částí majetku v společném jmění účastníků, účastníci spolu při správě majetku nespolupracují, neposkytují si informace o stavu a nakládání s majetkem v společném jmění manželů, mezi nimi panuje nedůvěra.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že účastníci jsou manželé (manželství bylo uzavřeno [datum]), i skutečnost, že manželství účastníků je rozvrácené (podle žalované z důvodu mimomanželského poměru žalobce). Účastníci spolu jednali o úpravě poměrů k nezletilým dětem i o vypořádání společného jmění manželů z důvodu plánovaného rozvodu, k dohodě však nedospěli. V říjnu 2021 žalovaná zahájila u Okresního soudu Praha – východ řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství. Souhlasila, že na účtu č. [bankovní účet], vedeném na její jméno, se nachází finanční prostředky účastníků spadající do jejich společného jmění, pocházející zejména z prodeje nemovitostí v [obec] a [obec], a potvrdila i zrušení dispozičního oprávnění žalobce k tomuto účtu. Tyto prostředky měly být použity pro vzdělání dětí a na úhradu společných závazků (úvěrů, půjčky), které jsou součástí společného jmění účastníků. Po odchodu žalobce z rodinné domácnosti v nemovitosti v [obec] žalovaná vyměnila na nemovitosti zámky. Učinila tak z důvodu ochrany svého soukromí, neboť chce mít vědomost o návštěvách žalobce v nemovitosti a chce jim být přítomna. Poukázala na to, že během manželství žalobce měl pro svou potřebu několik kreditních karet, žalovaná neměla přehled o výši závazků na nich, je jí známo, že žalobce převáděl měsíčně na úhradu závazku z kreditní karty cca 80 000 Kč – 90 000 Kč. Žalobcem popsanou situaci žalovaná vnímá jako nesoulad se správou společného jmění (kdo a jakým způsobem bude s finančními prostředky nakládat), nikoliv jako důvod pro jeho zrušení, neboť nebyl naplněn žádný z důvodů předvídaných v § 724 občanského zákoníku. Závěrem sdělila, že žalovaná nemá také žádný přehled o stavu účtů vedených na jméno žalobce, na kterém jsou soustředěny finanční prostředky ze společného jmění účastníků (mzda ve výši 160 000 Kč – 180 000 Kč nebo finanční prostředky podle vyúčtování daně z příjmů), ani jak jsou tyto finanční prostředky spotřebovávány. Žalovaná několikrát ústně žádala žalobce o sdělení stavu finančních prostředků na účtu, žalobce jí tuto informaci nikdy nedělil.

3. Mezi účastníky bylo nesporné (a vyplývá to i z probíhajícího řízení o rozvod manželství vedeného u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]), že jsou manželé, jejich manželství stále trvá. Kupní smlouvou a smlouvou o úschově ze dne 18. 3. 2020 uzavřenou mezi účastníky jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] byly prodány nemovitosti ve vlastnictví účastníků (SJM) v [katastrální uzemí], a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] za kupní cenu 7 000 000 Kč, které měly být podle smlouvy o úschově, jež byla součástí kupní smlouvy, vyplaceny účastníkům na účet č. [bankovní účet]. Kupní smlouvou ze dne [datum], uzavřenou mezi účastníky jako prodávajícími a [jméno] [příjmení] jako kupujícím, byly prodány nemovitosti ve vlastnictví účastníků (částečně ve spoluvlastnictví a částečně v SJM účastníků) v [katastrální uzemí], obec Praha, a to pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] movité věci specifikované v příloze smlouvy za celkovou kupní cenu 36 000 000 Kč, které měly být podle smlouvy o úschově, jenž byla součástí kupní smlouvy, vyplaceny účastníkům (po odečtení závazků, jenž měly být uhrazeny přímo schovatelem) na účet č. [bankovní účet] (jednalo se o finanční prostředky ve výši 26 597 324,13 Kč). E-mailovou komunikací ze dne 7. a 13. července 2021 byla doložena komunikace mezi žalovanou a schovatelem ([právnická osoba] advokátní kancelář s. r. o.) o splnění podmínek pro výplatu částky dle kupní smlouvy a smlouvy o úschově ze dne 9. 4. 2021. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účet č. [bankovní účet] je vedený na jméno žalované, na účet byly připsány finanční prostředky z prodeje nemovitostí ve výši, jak je uvedena v kupních smlouvách a smlouvách o úschově, žalobce měl dispoziční oprávnění k označenému účtu, které žalovaná v červenci 2021 žalobci zrušila. Potvrzením společnosti [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2021 žalobce dokládal, že mu byla v období od 1. 3. 2009 do 31. 5. 2021 zasílána mzda na účet č. [bankovní účet].

4. Z whatsappové komunikace účastníků vyplývá, že se žalobce dotazoval žalované, zda a z jakého důvodu byl zrušen jeho přístup k účtu, žalovaná potvrdila zrušení přístupu a oznámila žalobci ztrátu důvěry a vytýkala mu převod jiných finančních prostředků na jeho účet. Dále se komunikace týkala půjčky, kterou si žalobce plánoval vzít (žalovaná s tím nesouhlasila) a žádal žalovanou o výpis z účtu, což žalovaná odmítla.

5. E-mailovou komunikací ze září až listopadu 2021 mezi zástupci účastníků bylo prokázáno, že probíhala jednání ohledně výchovy nezletilých dětí účastníků a financování jejich dalšího vzdělávání z prostředků společného jmění manželů a vypořádání společného majetku účastníků (shody nakonec účastníci nedosáhli ani ohledně poměrů dětí ani ohledně majetku). Žalovaná v komunikaci mimo jiné žalobci vyčítala, že si nechal finanční prostředky tři roky zpátky posílat na účet, k němuž neměla přístup, aniž by žalovanou o tomto kroku žalobce informoval. Naopak žalobce žalovanou žádal o vydání klíčů od nemovitosti v [obec] s tím, že souhlasil, že předem oznámí svou návštěvu. Žalovaná odmítla žalobci klíče předat s tím, že v současné době obývá nemovitost sama s dětmi.

6. Ze soudního programu ISAS bylo zjištěno, že bylo dne 22. 10. 2021 zahájeno řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu manželství (řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]) i řízení o rozvod manželství (sp. zn. [spisová značka], řízení bylo zahájeno 8. 11. 2021).

7. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že do společného jmění manželů spadá nemovitost v [obec], v této nemovitosti byla v minulosti umístěna rodinná domácnost účastníků, z nemovitosti se žalobce odstěhoval (aktuálně ji neužívá), žalovaná vyměnila po odchodu žalobce na nemovitosti zámky a nepředala mu klíč.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci jsou manželé, od července 2021 spolu nežijí, nevedou rodinnou domácnost, oba vnímají své manželství jako rozvrácené, u Okresního soudu Praha – východ bylo pod sp. zn. [spisová značka] zahájeno řízení o rozvod jejich manželství. Žalovaná v červenci 2021 zrušila žalobci bez jeho souhlasu a vědomí přístup a dispoziční oprávnění k účtu č. [bankovní účet], vedenému na její jméno, který byl využíván jako společný rodinný účet, na který byla žalobci do května 2021 posílána mzda, a byly na něm soustředěny finanční prostředky ve výši přes 30 000 000 Kč, pocházející z prodeje nemovitostí převážně v společném jmění manželů. Žalovaná odmítla žalobci dispoziční oprávnění k účtu obnovit. Ve společném jmění účastníků je dále nemovitost v [obec], kde byla umístěna jejich rodinná domácnost, po dohodě účastníků se žalobce z nemovitosti odstěhoval, žalovaná bez dohody s žalobcem vyměnila zámky na nemovitosti a nepředala mu náhradní klíč. Do společného jmění dále náleží úvěry a zápůjčky účastníků, obchodní podíl v společnosti [právnická osoba], jiný významný majetek účastníci v společném jmění manželů nemají. Účastníci si navzájem neposkytují informace o stavu finančních prostředků v společném jmění, kterými disponují, nedůvěřují si, jejich vztahy jsou napjaté, ovlivněné osobními neshodami a mimomanželským poměrem žalobce.

9. Soud posoudil věc podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), neboť jde o právní poměry týkající se věcných práv, vzniklé za účinnosti tohoto zákona (§ 3028 odst. 1 a 2 o. z.; v podrobnostech srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 373/2015).

10. Podle § 724 o. z., je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

11. Dle § 727 odst. 1 o. z., rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Podle odstavce 2 rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.

12. Občanský zákoník v § 724 odst. 1 umožňuje soudu za splnění zákonných podmínek na návrh jednoho z manželů zrušit společné jmění manželů nebo změnit jeho rozsah. Již z důvodové zprávy k § 724 o. z. se podává, že základním hlediskem rozhodnutí o zrušení nebo změně rozsahu společného jmění manželů je existence závažného důvodu. V citovaném ustanovení jsou uvedeny skutečnosti, které je třeba vždy posoudit jako závažné důvody, a dále příkladmo skutečnosti, které mohou být jako závažný důvod posouzeny (mezi takové důvody by dále patřil např. nepřiměřeně lehkovážný přístup k majetku a k řešení otázek s ním souvisejících). Zda jde o skutečnost natolik významnou, že je důvodem podmiňujícím modifikaci zákonného rozsahu společného jmění, zůstává na uvážení soudu. Mezi takové důvody naopak nepatří samotná existence vymahatelného dluhu, který svým rozsahem přesahuje hodnotu výhradního jmění manžela (zrušení společného jmění ale přichází v úvahu až poté, kdy bude věřitel uspokojen.).

13. Lze souhlasit s žalovanou, že k závěru o naplnění důvodu, pro který lze společné jmění manželů zrušit před zánikem manželství, nepostačuje samotné oddělené soužití účastníků ani zahájení řízení o rozvodu manželství, ale je nutná existence již výše zmiňovaného kvalifikovaného důvodu, který má negativní dopad na společné jmění manželů. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 27. 9. 1967, sp. zn. 5 Cz 104/67 (publikovaném v Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 3/1968) poukázal na to, že„ je povinností soudu, aby nejen zjišťoval oddělené žití manželů, ale i zda se v důsledku odděleného žití manželů nepodílejí oba manželé na vytváření společného majetku, zda mezi nimi nedochází k vážnějším neshodám při nakládání se společným majetkem atp.“. V poměrech konkrétní věci shledal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2221/2004, jako relevantní skutečnosti pro zúžení společného jmění manželů dlouhodobé nevedení společné domácnosti, neshody na podstatných záležitostech hospodaření se společnými věcmi a probíhající řízení o rozvod manželství, s tím, že účastníci řízení si při hospodaření se společným majetkem neposkytovali potřebné informace a vzájemně nespolupracovali. Konečně v žalovanou odkazovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 373/2015 pak Nejvyšší soud shledal jako skutečnosti svou intenzitou naplňující zákonný předpoklad„ závažného důvodu“, že účastníci – manželé žili v déletrvajícím odděleném soužití, oba deklarovali nezájem o obnovu manželského soužití, vedli oddělené domácnosti, odděleně uspokojovali své potřeby a potřeby vlastní domácnosti, byť se tak dělo z příjmů, které patřily do jejich společného jmění, přičemž jeden z manželů navíc vedl společnou domácnost s novým partnerem, tudíž společné prostředky vynakládal na úhradu potřeb nejen vlastních, ale i třetí osoby.

14. V souzené věci bylo zjištěno, že účastníci spolu dlouhodobě nevedou společnou domácnost, oba deklarovali nezájem o obnovení manželského soužití, jejich vztah je vážně narušený (žalobce má jinou partnerku), aktuálně probíhá řízení o rozvod manželství a řízení o poměrech nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu manželství. Skutečnost, že řízení o rozvod manželství bylo zahájeno až v průběhu tohoto řízení, nebyla důsledkem snahy účastníku o nápravu jejich vztahů a obnovení manželského soužití, ale dřívějších byť nakonec neúspěšných pokusů o nalezení optimálního mimosoudního řešení zejména ve výchově nezletilých dětí před podáním návrhu na úpravu jejich poměrů pro dobu po rozvodu manželství (rozhodnutí je předpokladem kladného rozhodnutí o rozvodu manželství). Účastníci nejsou schopni se dohodnout na podstatných záležitostech hospodaření se společnými věcmi, žalovaná bez předchozí dohody s žalobcem žalobci zamezila„ ze dne na den“ přístup k společným finančním prostředkům, které tvoří převážnou část jejich společného jmění manželů (a konečně i k výlučným prostředkům žalobce) tím, že zrušila dispoziční oprávnění žalobce k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], vedenému na její jméno u [právnická osoba] Popisovanou situaci, kdy jeden z manželů znemožní druhému nakládat se společnými finančními prostředky, spolurozhodovat o jejich nakládání a mít o jejich výši a využití přehled, hodnotil Nejvyšší soud jako relevantní skutečnost, která společně s neshodami na podstatných záležitostech hospodaření se společnými věcmi, nezájmem o obnovu manželského soužití a odděleným hospodařením, postačuje k závěru o existenci závažného důvodu k zúžení společného jmění manželů ve smyslu § 724 odst. 1 o. z. Je-li jeden manžel zcela odkázán na vůli druhého manžela při správě celoživotních společných úspor, náležejících do společného jmění manželů, přičemž druhý manžel dal najevo, že spolurozhodování, případně nakládání s těmito prostředky do vypořádání společného jmění manželů neumožní, již tím je bezpochyby založeno riziko závažné újmy na právech takto vyloučeného manžela a není již dále podstatné, že nebyla prokázána tvrzení ohledně nepřiměřeného utrácení společných prostředků manželem (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2021 sp. zn. 22 Cdo 3575/2020. Obdobným způsobem také žalovaná znemožnila žalobci disponovat se společnými finančními prostředky, i svobodně spolurozhodovat o jejich nakládání. Absenci plnění vzájemné informační povinnosti o stavu majetku náležejícího do společného jmění manželů, kterým disponuje jeden z manželů (v případě žalobce se jedná o mzdu), si pak oba účastníci znemožnili získat přehled o výši a využití finančních prostředků náležejících do společného jmění manželů. Výměnou zámků žalovanou v nemovitosti v [obec] a nepředáním klíčů (opětovně bez dohody se žalobcem) žalobce ztratil navíc i přístup k dalšímu významnému majetku v společném jmění manželů, kde byla umístěna rodinná domácnost účastníků a který tak užívá výlučně žalovaná. Tato výrazná asymetrie možnosti hospodaření a užívání společného majetku převážně jedním z manželů proti vůli druhého manžela je popřením principu rovnosti manželů zakotveném v § 687 o. z. Za situace, kdy manželství je v důsledku všech výše popsaných důvodu hospodářsky nefunkční, absentuje vzájemná spolupráce a předávání informací, každý z manželů vede svou vlastní domácnost, kterou financuje z prostředků společného jmění manželů, soud dospěl k závěru o důvodnosti žalobcova návrhu a podle § 724 odst. 1 o. z. společné jmění účastníků zrušil. S ohledem na majetkové poměry žalované (existenci jejich výlučných prostředků z prodeje nemovitosti, výdělečnou činnost) má soud zároveň za to, že zrušením společného jmění manželů nebude ohroženo zabezpečení rodiny. Rovněž se toto rozhodnutí svým účelem nebo obsahem nedotýká práv třetích osob, když je zřejmé, že žalobce návrh podal nikoliv z důvodu existence dluhů, ale právě z důvodu absence možnosti nerušeného pokračování v hospodaření s majetkem v společném jmění manželů.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 12 982,50 Kč Náklady řízení žalobce tvoří podle § 137 o. s. ř. zaplacený soudní poplatek za žalobu v částce 2 000 Kč a za návrh na vydání předběžného opatření v částce 1 000 Kč, a dále odměna za zastupování advokátkou podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) z tarifní hodnoty 10 000 Kč za čtyři a půl úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření žalobce k podanému vyjádření žalované ze dne 2. 12. 2021, účast při jednání soudu dne 7. 12. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu a účast na vyhlášení rozsudku dne 16. 12. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu) po 1 500 Kč a za náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč/úkon, podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů. Za opravu žaloby ze dne 27. 7. 2021 nebyla odměna přiznána, neboť se jednalo pouze o opravu písařské chyby v žalobě a návrhu na předběžné opatření. Odměna a náhrada hotových výdajů byla dále zvýšena o 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s 14a odst. 1 advokátního tarifu, jelikož zástupkyně žalobce je jejím plátcem.

16. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).